Fiala vůbec neřídí vládu, protože každý ministr, který není odborníkem, si dělá sám co chce. Výsměchem pro celý svět je expert na armádu a války Černochová, která by měla od USA, Bidena, obdržel vyznamenání za tanky, které poslala za ČR hned na Ukrajinu, jak požaduje Biden. Fiala to určitě neschválil a jsou to miliardové škody. A nejsou to první zbraně. Na Ukrajině teď bude ještě více mrtvých z obou armád a zničenější města a vesnice, firmy a zařízení občanů.

Fiala a spol. nedokázali šílenému komikovi Zelenskému jeho požadavky na zbraně odmítnout, jako to udělalo Maďarsko a další země. Kdyby byl prezidentem bývalý prezident Janukovyč, nebo politik Izraele, žádná válka na Ukrajině by nebyla, země by nebyla zničena a přes 4 miliony obyvatel Ukrajiny nemuselo ze země utíkat. I toto je vina Fialy a spol.

Už je mnoho hlasů odborníků i obyčejných lidí v ČR, SR i jinde, aby se s podporou Ukrajiny přestalo, nezasílaly se tam žádné zbraně, ale hlavně jednat o ukončení boje a Ukrajina místo boje splnit podmínky Rusku, protože Krym byl vždycky Ruska, a Ukrajinu také osvobodila Rudá armáda, jako Polsko a další země, a Hitlera hnala od Moskvy až do Berlína.

Fiala musí myslet na to, že od Ruska potřebuje ČR ropu, plyn, jaderné palivo, saze na pneumatiky a další suroviny, a Škoda tam má automobilky, které vyrábějí množství aut a drží nad vodou ekonomiku ČR. Lidé a firmy v ČR nechtějí živořit, ale mít se dobře. Proto také Britové opustili EU, aby nemuseli podporovat země EU. Pokud teď John a Biden chtějí podporovat Ukrajinu, ať to dělají, a přijímají také uprchlíky z Ukrajiny a dopravují je i do Anglie a USA. Už mnoho zemí z Evropy přestalo Ukrajinu podporovat a nepřijímají uprchlíky.

X X X

EXPREZIDENT KLAUS: VÁLKA NA UKRAJINĚ NENÍ VÁLKA ČR, NEVYHAZOVAT ZBYTEČNĚ MILIARDY

Klaus: Soudruzi Rakušan s Černochovou považují konflikt na Ukrajině za českou válku

Válka na Ukrajině není českou válkou. Na CNN Prima NEWS to řekl bývalý český prezident Václav Klaus. Zkritizoval ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) a ministryní obrany Janu Černochovou (ODS) a nelichotivě je označil za „soudruhy“. Pochválil naopak maďarského premiéra Viktora Orbána.

Českého exprezidenta znovuzvolení maďarského premiéra potěšilo. „Orbána považuji za jediného přítele mezi současnými klíčovými evropskými politiky. Vážím si ho a sdílím s ním mnoho názorů. Jsem rád, že nezvítězila progresivistická levice. Je to jediný autentický politik současné Evropy. Snaží se skutečně reprezentovat svůj národ,“ sdělil.
Zeman a Klaus gratulují Orbánovi: Je mi ctí nazývat tě přítelem, píše prezident
Nevadí mu ani Orbánovy výroky ohledně války na Ukrajině. „Nechápu, koho může popuzovat formulace, že to není maďarská válka, stejně jako to není česká válka. I když někteří soudruzi u nás, v čele s panem Rakušanem či s paní ministryní obrany, se tak stylizují,“ uvedl Klaus.

„Opusťme to ‚válečnění‘ za každou cenu, zkusme říci, že absolutní prioritou všeho je okamžité příměří. Někteří si asi myslí, že se válka musí dovést až do toho nejhořčího konce. Čím více Rusko vykrvácí, tím více to bude řešení,“ doplnil exprezident.
Zároveň sdělil, že k jednacímu stolu musí usednout někdo jiný než Ukrajina. „Jednání, které je potřeba, to nejsou rusko-ukrajinská jednání. Válka je samozřejmě na Ukrajině a Ukrajina je její největší obětí, ale ta válka je samozřejmě mezi Ruskem a Západem,“ řekl Klaus.

S rozpaky pozoruje také sankce namířené vůči Rusku. „Sankce výrazným způsobem poškozují ruskou ekonomiku a budou mít pro Rusko tíživé následky, ale současně poškozují ekonomiky na druhé straně sankcí. Jestli ty sankce povedou k okamžitému zastavení války, to si nejsem jist,“ uvedl bývalý prezident.

X X X

Klaus: Orbán je jediný autentický státník. K fialovské ODS nemám slov

Bývalý prezident Václav Klaus považuje maďarského premiéra Viktora Orbána za svého jediného přítele mezi současnými evropskými klíčovými politiky. Válka na Ukrajině je v podstatě náhradní válka Západu s Ruskem a měla by okamžitě skončit, řekl mimo jiné Klaus v pátek na CNN Prima NEWS. „Nemám důvod se jakkoliv identifikovat s dnešní fialovskou ODS a říkat silná slova,“ prohlásil v den konání kongresu ODS, kterou zakládal.

Maďarský premiér Viktor Orbán je podle Klause jediný autentický politik dnešní doby a potěšilo ho jeho znovuzvolení. „Je to člověk, kterého si velmi vážím. Jsem rád, že nezvítězila progresivistická levice, tak jako u nás, kde se to bohužel stalo. Je to jediný autentický politik současné Evropy. Snaží se skutečně reprezentovat svůj národ,“ míní.

„Dnes žijeme kulturní revolucí, zeleným šílenstvím, multikulturalismem. To je téma dnešní doby a v tomto jsem s Orbánem na jedné straně barikády,“ uvedl.
Nevadí mu ani Orbánovy výroky ohledně války na Ukrajině. „Není to maďarská válka. Stejně jako to není česká válka, i když někteří soudruzi u nás, v čele s panem Rakušanem či s paní ministryní obrany, se tak stylizují,“ uvedl Klaus. Rusko-ukrajinský konflikt je dle něj v podstatě náhradní válka Západu s Ruskem.

Gratulaci premiéra Fialy, kterou v minulém týdnu vyjádřil maďarskému premiérovi Orbánovi v souvislosti s jeho vítězstvím ve volbách, označil exprezident za symbolický akt. Slova kritiky padla směrem ke straně TOP 09, která byla s gratulací naopak zdrženlivá. „TOP 09 je stranička bez vážného politického programu, to platí nejen pro paní Pekarovou, ale pro celou stranu,“ uvedla v pořadu bývalá hlava státu.
„Opusťme to ‚válečnění‘ za každou cenu, zkusme říci, že absolutní prioritou všeho je okamžité příměří. Někteří si asi myslí, že se válka musí dovést až do toho nejhoršího konce. Čím více Rusko vykrvácí, tím více to bude řešení,“ řekl Klaus.
S pochybností hodnotil i protiruské sankce. „Západ má pocit, že na Rusko budou fungovat ekonomické sankce,“ řekl. Sankce podle něj sice výrazným způsobem poškozují ekonomiku země, k okamžitému zastavení války však nepovedou.

Zakladatel ODS komentoval i kroky vlády, které činí na podporu českých občanů v aktuální tíživé ekonomické situaci. „Vláda nedělá dost proti inflaci, ale to neznamená, že má zasáhnout do trhu, zastropovat ceny a na chvíli je zastavit,“ řekl a dodal, že zastropování je jen oddalování problému, nikoliv odstraňování příčin.
„Jsem zásadně proti manipulaci s cenami, což kdekdo dnešní vládě doporučuje a vláda to nedělá. Zastropování je jen oddalování problému, je potřeba odstraňovat příčiny,“ řekl.

K pátečnímu kongresu ODS se Klaus odmítal vyjádřit. „Nemám důvod se jakkoliv identifikovat s dnešní fialovskou ODS. Nemám důvod říkat žádná silná slova,“ uzavřel diskuzi.

X X X

Občané ČR jsou na tom nejhůře v EU. Neochotu vlády odnesou ti nejchudší, říká Kolovratník

Kroky ministra financí Zbyňka Stanjury, které mají lidem pomoci během současné energetické krize, jsou nedostatečné. Ve vysílání CNN Prima NEWS se na tom shodli stínový ministr dopravy Martin Kolovratník (ANO) a bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Je potřeba říct, že občané České republiky jsou na tom nejhůře v EU. Snížení spotřební daně je malé a přijde až za dlouho,“ sdělil poslanec hnutí ANO Kolovratník.

Marksová připomněla kroky některých vlád jiných zemí. „Když se podívám do některých okolních států, tak k nějakým opatřením přistoupili. Třeba v Německu dali lidem levnou jízdenku na MHD,“ reagovala exministryně.

Česká vláda však naproti tomu slevy na jízdném snížila, připomněl Kolovratník: „Vláda naopak některým studentům a důchodcům naopak jízdenky zdražila. Podpora lidem je velmi malá a nedostačující. Primárně to odnesou ti nejchudší.“
Zároveň připomněl kroky pravicových vlád v době předchozí krize. „Restriktivní politiku šetření jsme už zažili a víme, jak to dopadlo. Všichni jsme zchudli a zchudnul i stát,“ uvedl stínový ministr dopravy hnutí ANO.

Marksová znovu otevřela předvolební téma ČSSD v podobě sektorových daní. „Když mluvíme o zátěži státního rozpočtu, tak bychom se mohli bavit o tom, kde sehnat příjmy. Jsou tady možnosti sektorových a korporátních daní,“ uvedla.

X X X

Ministr financí Stanjura: Migrace z Ukrajiny vyjde ČR jen letos na 50 miliard.

Ministerstvo financí odhaduje celoroční náklady na zvládnutí migrace z Ukrajiny na zhruba dvě miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun. V pátek to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. Dodal, že Česko chce o pomoci jednat s Evropskou komisí. Dosavadní pomoc Evropské unie podle něj nebude stačit.

Více než měsíc po zahájení ruského útoku na Ukrajinu odešlo ze země kvůli válce 4,2 milionu Ukrajinců, z toho více než 2,5 milionu našlo útočiště v Polsku. Mezi další velmi vytížené země patří vedle jiných zemí regionu také Česko. To aktuálně udělilo přes 270 tisíc víz. Česko je přitom podle Stanjury pro uprchlíky z Ukrajiny spíše cílovou než tranzitní zemí. Aktuální odhady podle ministra počítají s 325 tisíci uprchlíky z Ukrajiny.

Ministr vnitra Vít Rakušan v neděli uvedl, že jeho rezort dosud stálo zvládání migrace z Ukrajiny deset miliard korun. Zároveň odhadoval, že ministerstvo vnitra za řešení migrační otázky zaplatí asi 20 až 30 miliard korun. Na pomoc uprchlíkům vláda podle Stanjury využije mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu i rezervy jednotlivých ministerstev.

Evropská komise navrhla, že nejzasaženější členské státy, mezi něž patří i Česko, budou moci využít až desítku miliard eur z fondu REACT EU původně určeného na oživení evropských regionů po pandemii covidu-19.
Generální ředitel pro zaměstnanost Evropské komise Joost Korte při návštěvě Česka uvedl, že by Česko mohlo použít na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny i nevyužité peníze z operačních evropských programů. Návrh počítá se 40 eury (974 korun) týdně na jednoho uprchlíka po dobu tří měsíců.

V souvislosti s konfliktem na Ukrajině Stanjura v pátek uvedl, že bude potřeba urychlit nárůst výdajů na obranu tak, aby Česko dvou procent HDP dosáhlo dříve než v roce 2025. „Letos by mohlo jít až 14 miliard korun navíc do rozpočtu obrany,“ uvedl Stanjura. Vláda již ve středu schválila urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun.

Ministerstvo obrany po středečním jednání vlády informovalo, že ještě letos chce zahájit akviziční proces u projektů za 14,58 miliardy korun. Konkrétně jde třeba o nákup balistických prostředků, munice, posílení pozemní přepravy nebo o ruční palné zbraně.

V následujících dvou letech chce resort urychlit nákupy za 33,77 miliardy korun. Jde například o doplnění počtů kolových obrněných vozidel Pandur a Titus, pořízení ženijních prostředků, lehkých útočných vozidel, taktického satelitního systému či komunikačních a informačních prostředků.

X X X

Čeká nás mzdový sešup. Stanjurův úřad věští letos celý rok obří inflaci

České hospodářství letos poroste ani ne polovičním tempem, než se původně předpokládalo. K výraznějšímu růstu by se tuzemský hrubý domácí produkt měl vrátit až v příštím roce. Kvůli vysoké inflaci je nutné počítat s výrazným poklesem reálných mezd. Vyplývá to z aktuální makroekonomické predikce ministerstva financí.

Jen o 1,2 procenta má letos stoupnout výkon tuzemské ekonomiky. Úřad Zbyňka Stanjury (ODS) přitom ještě v lednu odhadoval, že hrubý domácí produkt České republiky letos vzroste o 3,1 procenta. „Současný a hlavně budoucí vývoj je zatížen extrémní nejistotou plynoucí z války na Ukrajině,“ uvedl v tiskovém prohlášení ministr financí.

Ministerstvo nemá dobré zprávy pro české domácnosti. Jejich nominální mzdy by se sice měly zvýšit o šest procent, ovšem kupní síla výrazně poklesne. Stanjurův rezort totiž počítá s průměrnou roční mírou inflace v roce 2022 ve výši 12,3 procenta. Reálné mzdy by se tak měly snížit o více než šest procent, což by byl nejhlubší propad od vzniku samostatné České republiky.

Oživení až příští rok?
Míra nezaměstnanosti by se však měla udržet na stále mimořádně nízké úrovni, a to na 2,5 procenta. Příznivější vývoj by měl nastat v roce příštím. Ministerstvo financí odhaduje růst HDP na 3,6 procenta, což je o půl procentního bodu lepší výhled, než jaký avizovalo v lednu. Rovněž inflace by se měla výrazně snížit, a to na průměrných 4,4 procenta.

Cenový růst sice zůstane i tak na více než dvojnásobku cíle České národní banky, v porovnání s letošním rokem se ale sníží skoro na třetinu. A i díky tomu by se reálné mzdy měly vrátit k růstu. Nominální výdělky totiž mají v roce 2023 stoupnout o 6,2 procenta, jejich kupní síla by po započítání inflace měly být vyšší o 1,8 procenta. Zdaleka to však nevykompenzuje letošní šestiprocentní propad.

Ministerstvo financí mimo jiné také počítá s posílením koruny vůči euru. Kurs by měl letos dosáhnout průměrných 24,40 koruny za euro, v roce 2023 by pak mělo euro být průměrně o 20 haléřů levnější. V predikci je rovněž vidět, že ministerstvo počítá v příštím s mírným poklesem úrokových sazeb, což by mohly pocítit třeba domácnosti, které budou v příštím roce například žádat o hypoteční úvěr.

X X X

Drahé pohonné hmoty jsou jen hořkou ochutnávkou. Zdražování nás teprve čeká, varuje ekonom

I když vláda snížila spotřební daň u nafty a benzinu, řidiči úlevu nepocítí, obává se ekonom Lukáš Kovanda. Takových úlev by podle něj muselo být několik. Varoval, že pohonné hmoty mohou i v létě dosahovat cen kolem 45 korun za litr, řekl v pořadu Nový den. Podraží ale i potraviny a bydlení.

„Obávám se, že řidiči snížení spotřební daně ani nepoznají. Za poslední rok zdražily pohonné hmoty o 15 korun, 1,5 je desetina. V době, kdy v březnu nejvíce létaly ceny, tak tam přes noc bylo zdražení i o dvě koruny na litr. Řidiči neví, zda je to kvůli pohybu cen nebo kvůli dani,“ sdělil v Novém dni Kovanda.

Navíc Českou republiku to bude stát pět miliard korun. „I kdyby se snížily ceny, tak si to koupíme na čtyři měsíce, protože v září to končí. Nejsou to chytře využité peníze,“ sdělil dále Kovanda. Jiní odborníci ale tento krok vítají.

„Vláda prostřednictvím spotřební daně našla asi neúčinnější a nejvíce bezprostřední cestu. Korektnější by byla adresná kompenzace, ale tento model trvá nějakou dobu. Tohle je v dané chvíli adekvátní rozhodnutí, které odpovídá evropskému trendu,“ míní ekonom Petr Zahradník.

Hořká ochutnávka toho, co nás teprve čeká
Podle Kovandy ale může být i hůř. Válečná inflace se spojí s vrcholem motoristické sezony, kdy je poptávka po palivech vyšší. „Ceny mohou i v létě dosáhnout kolem 45 korun za jeden litr,“ dodal ekonom. Zrušení povinnosti přimíchávání biosložky do paliva tomu podle něj také nepomůže. „Je to korunka ke korunce. Kdyby takových opatření bylo osm, tak to řidiči poznají, ale když jsou jen dvě, tak ne,“ poznamenal.

Češi si zvykli na to, že v republice dřív byly poměrně nízké ceny třeba pohonných hmot, míní dále Kovanda. „Tato léta se však nikdy nevrátí. Teď budeme platit účty za válku a za pandemii. Krásná léta stojatých cen za pohonné hmoty už nepřijdou,“ varoval.

Postihly nás čtyři katastrofy. Jedna z nich je chování Fialovy vlády, tvrdí exministr
Nárůst cen bude ještě větším problémem v dalších letech. „Čeká nás inflace. Zdražování pohonných hmot je jen hořká ochutnávka toho, co nás čeká, protože ceny se vyvíjí ze dne na den,“ vysvětlil s tím, že stejný scénář nás čeká ve sféře bydlení a potravin.

„A tam to bude vláda muset řešit akutně, půjde o všechny obyvatele, včetně důchodců,“ varoval. Na neustále se zvyšující ceny potravin odborníci upozorňují dlouhodobě. Některé potraviny dokonce nemusí být podle nich vůbec dostupné. Ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Kobern a předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha před tím varovali ve Zprávách Plus na CNN Prima NEWS.

X X X

V sousedních zemích se tankuje i o dvacet korun levněji. Lidé v pohraničí můžou ušetřit

Navzdory mírnému zlevnění posledních týdnů jsou u nás pohonné hmoty stále velmi drahé, obyvatelům příhraničních oblastí se proto vyplatí zajet k sousedům. Nejde jen o často zmiňované Polsko, lacinější benzin a naftu mají třeba i v Rakousku a zejména v Maďarsku.

U některých čerpacích stanic v Česku se ceny benzinu a zejména nafty stále drží na dohled padesáti korunám za litr, někde jsou i dražší. Přitom doslova za kopečky lze tankovat i v přepočtu za 32 korun. Opravdu levné pohonné hmoty se prodávají v Maďarsku, sousedním Polsku i třeba ve Slovinsku.

Český recept zatím nestačí
Česká vláda se proti vysokým cenám pohonných hmot rozhodla bojovat tak, že zrušila dosud povinné přimíchávání biosložek do nafty a kontroluje, zda si jednotlivé čerpací stanice uměle nenavyšují marže. Další snížení, konkrétně o 1,50 Kč na litr, by mělo od června přinést již schválené snížení spotřební daně na benzin a naftu. Ani tak se ale pohonné hmoty neblíží cenové hladině, kterou nabízejí benzínky v některých sousedních zemích.

Zatímco v České republice stojí litr benzinu v průměru 43,88 Kč a nafty 46,22 Kč, jen kousek za našimi hranicemi tankují řidiči v průměru i o 13 korun levněji. Místy to pak může být až o 20 korun. To už jsou částky, které mohou člověka přimět k tomu, aby se vydal pro palivo do zahraničí. Zejména pokud bydlí na hranicích.

Na vůbec nejlevnější pohonné hmoty narazili redaktoři webu Autosalon.tv v Maďarsku, kde tamní vláda na podzim kvůli vysoké inflaci zastropovala jejich ceny. Litr Naturalu 95 tu stojí v průměru 31,14 Kč (1,28 euro) a nafty 33,82 Kč (1,39 euro). Zmíněné ceny byly platné k 28. březnu.

Redaktoři webu Autosalon.tv tankovali před pár dny v Maďarsku za v přepočtu 31,60 Kč.Zdroj: Bart Běhal
Maďaři si ceny hlídají
O něco dráž než v Maďarsku se tankuje v Polsku a Slovinsku. Benzin vyjde levněji u našich jižních sousedů, kde stojí v průměru 34,30 Kč (1,42 euro), ve Slovinsku pak 36,49 Kč (1,50 euro). Naopak nafta se prodává levněji ve Slovinsku, konkrétně za 37,46 Kč (1,54 eur). V Polsku za ni řidič zaplatí 39,65 Kč (1,63 euro).

I Maďaři si cenu paliv dost hlídají, i když výjimky existují. „Nákladní automobily s hmotností nad 7,5 tuny a nákladní automobily se zahraničními poznávacími značkami s hmotností nad 3,5 tuny musí za benzin platit tržní ceny,“ uvedl podle webu iDNES.cz Gergely Gulyas, vedoucí kanceláře maďarského premiéra Viktora Orbána.

Dodal, že osobní automobily, zemědělská vozidla a maďarské nákladní automobily s nižší hmotností budou mít i nadále nárok na dotované pohonné hmoty. Stejně jako Maďarsko zastropovalo ceny pohonných hmot také Slovinsko.
Polsko se vydalo jinou cestou, ale podobně účinnou. 

Vláda mimo jiné snížila od 1. února na šest měsíců DPH u pohonných hmot z 23 na 8 procent. Důležité je však zmínit, že přes hranice bez dokladů o zdanění je povoleno v jednom autě přepravovat jen pohonné hmoty v běžných nádržích a navíc maximálně 20 litrů v kanystrech.
Aktuální ceny pohonných hmot v evropských zemích najdete pod tímto odkazem.

X X X

Británie pošle Ukrajině další zbraně a vybavení pro armádu za 100 milionů liber, třeba střely Starstreak

Británie pošle na Ukrajinu další vojenské vybavení za 100 milionů liber (2,9 miliardy korun), a to včetně protileteckých a protitankových zbraní. Po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem to v pátek řekl premiér Boris Johnson. Šéf britské vlády také odsoudil páteční ruský útok na nádraží ve východoukrajinském Kramatorsku. To, že útok mířil na bezbranné uprchlíky, podle něj ukazuje, do jakých hlubin kdysi vyzdvihovaná ruská armáda klesla.

Britský premiér Boris Johnson s německým kancléřem Olafem Scholzem odsoudili útok ruské armády na civilisty v Kramatorsku. Británie přislíbila Ukrajině další dodávky zbraní, Reuters
„Evropa, kterou jsme znali ještě před šesti týdny, už neexistuje. Putinova invaze zasáhla samotné základy bezpečnosti na našem kontinentu, ale jeho touha nás rozdělit se evidentně nenaplnila,“ řekl Johnson.

„Naopak, (ruský prezident Vladimir Putin, pozn. red.) dokázal Evropu a celé transatlantické společenství sjednotit v podpoře Ukrajiny,“ dodal.
„Zabíjení civilistů je válečný zločin a ruský prezident nese za tyto zločiny odpovědnost,“ doplnil Scholz.
Britský premiér oznámil, že Londýn pošle na Ukrajinu další dodávku vyspělého vojenského vybavení. Jde například o přenosné protiletecké střely Starstreak, 800 protitankových raket, munici, ale také helmy, neprůstřelné vesty a přístroje pro noční vidění.

Ministr obrany Ben Wallace podle serveru BBC Ukrajině slíbil rovněž obrněná hlídková vozidla Mastiff.
Jednání s Putinem
Johnson pochválil Scholze za to, že se jeho vláda snaží zbavit závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska. Kancléř podotkl, že aktuálně není možné, aby se Německo obešlo bez ruských dodávek plynu, v budoucnu však bude chtít dovoz ruského plynu ukončit.

Šéfové německé a britské vlády se také vyjádřili k polsko-francouzskému sporu, v němž mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron označil polského premiéra za krajně pravicového antisemitu poté, co Morawiecki kritizoval Macronovy pravidelné telefonáty s Putinem.

Zatímco Scholz Macrona hájil a tvrdil, že se pokouší přispět k možnosti uzavřít příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, Johnson se postavil na opačnou stranu.
„Vyjednávání s Putinem nevypadá nijak slibně. Mám pocit, že se mu nedá důvěřovat. Jsem ohledně jeho ujišťování opravdu hluboce skeptický a nedůvěřivý,“ řekl britský premiér.

X X X

Slovensko dalo Ukrajině protiletadlový systém S-300. Zapojili jsme se do války, kritizuje vládu Fico

Slovensko darovalo Ukrajině na její žádost svůj systém protivzdušné obrany S-300, uvedl v pátek v prohlášení slovenský premiér Eduard Heger, který je spolu se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou na návštěvě Ukrajiny. Slovenská televize Markíza dříve během dne uvedla, že utajovaný přesun zmíněné techniky trval dva dny. Spojenci Slovenska na oplátku umístí v této středoevropské zemi oproti původním plánům jeden systém protivzdušné obrany Patriot navíc.

„Jde o zodpovědné rozhodnutí, kterým SR, jako země, jež podporuje mír, svobodu a ochranu lidských práv, poskytuje pomoc ve formě čistě obranného systému Ukrajině a jejím nevinným občanům. Věříme, že tento systém pomůže zachránit co nejvíce nevinných Ukrajinců před další agresí Putinova režimu,“ uvedl Heger. Darování systému S-300 podle něj neznamená, že se Slovensko stalo součástí ozbrojeného konfliktu na Ukrajině.

Systémy S-300 ze sovětské éry používají střely k zneškodnění vojenských letounů a střel. Složeny jsou z vícero vozidel, včetně radarů a odpalovacích zařízení. Ukrajinské armádě by mohly pomoci při maření leteckých útoků během nynější invaze Ruska na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve neúspěšně žádal západní země o vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou a jako alternativu k takovému kroku v březnu zmínil možnosti dodávek systémů protiletecké obrany.

Na Slovensku v rámci budování mnohonárodního bojového uskupení NATO už spojenci umístili také systém protivzdušné obrany Patriot. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď dříve řekl, že Patriot není náhradou za systém S-300. Heger v dnešním prohlášení ale oznámil, že obranyschopnost Slovenska je zajištěna a v nejbližších dnech bude posílena dodatečným systémem protiraketové obrany ze strany spojenců.

Opozice chce odvolat vládu
Naď v reakci na odevzdání slovenského systému S-300 Ukrajině uvedl, že kromě tří baterií systému Patriot od Německa a Nizozemska umístí na Slovensku stejný systém i Spojené státy. „Čtyři baterie špičkového systému Patriot v nejmodernější verzi poskytují nesrovnatelně vyšší obranný potenciál než jeden nemodernizovaný systém S-300 z roku 1987,“ informoval Naď. Dodal, že systémy Patriot pokryjí celé území Slovenska.

Slovenská opozice informaci o darování systému S-300 Ukrajině kritizovala. Například podle sociálních demokratů (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica se Slovensko tímto krokem zapojilo do války. Fico při kritice zmíněného rozhodnutí rovněž ohlásil, že opozice podá návrh na odvolání vlády ve sněmovně; opoziční strany dostatek hlasů na vyslovení nedůvěry kabinetu v parlamentu ale nemají.

Také západní země pomáhají Kyjevu čelit ruské invazi, například dodávkami vojenského materiálu a zbraní. Česká republika podle neoficiálních informací zase naposledy poslala na Ukrajinu mimo jiné více než desítku modernizovaných tanků sovětské výroby T-72M.

X X X

Jednal byste s Hitlerem? ptal se Morawiecki. Jste antisemita, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ohradil proti kritice, která se na něj snesla z Polska. Tamní premiér Mateusz Morawiecki ho vyzval, aby přestal telefonovat ruskému vládci Vladimiru Putinovi, a řečnicky se ho zeptal: „Vyjednával byste s Hitlerem či Stalinem?“ Macron ovšem výpad označil za vměšování do nadcházejících prezidentských voleb. A později polského premiéra označil za antisemitu.

„Není třeba jednat ani diskutovat se zločinci. Zločinci musejí být poraženi. Nikdo nejednal s Hitlerem! Vy byste jednal s Hitlerem? Jednal byste se Stalinem? S Pol Potem? Řešíme tu hrozný zločin, Rusko je odpovědné za genocidu,“ apeloval na Macrona tento týden Morawiecki, a to s odkazem na největší světové zločince.

Macron bude v neděli obhajovat mandát. Prvním kolem voleb zřejmě projde bez problémů, alespoň podle všech dosavadních průzkumů. Ve druhém kole pak může narazit na předsedkyni krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penovou.
Právě tu Macron zmínil, když kritizoval polské „zásahy do probíhající politické kampaně“. Poté, co se jej moderátoři francouzského kanálu TF1 zeptali na Morawieckého výroky, prezident odvětil: „Tyto výroky jsou nepodložené a skandální, ale nepřekvapují mě, protože krajní pravice premiéra podporuje. Morawiecki několikrát přijal paní Le Penovou a podporuje ji.“
A ke svým častým telefonátům s ruským prezidentem či své cestě do Moskvy řekl, že se jen snaží už několik let vyhnout válce a „vybudovat novou architekturu míru v Evropě“. Macron s Putinem hovořil od prosince nejméně šestnáctkrát. „Jsem vždy otevřený hovorům s Ruskem a neustále se snažím o zastavení palby, o humanitární příměří, stejně jako to dělá německý kancléř (Olaf) Scholz a další hlavy států a vlád v Evropě,“ hájil se.

„Myslím, že je to mou povinností, nedělám to s radostí ani naivitou,“ dodal. Stanici RTL však v pátek sdělil, že před 9. květnem, kdy Rusko slaví konec druhé světové války, neočekává žádný průlom v diplomatických jednáních.
Ani podle Morawieckého Macron vyjednáváním s Putinem ničeho nedosáhl a nepodařilo se mu zastavit žádnou z událostí, jako byl například masakr v Buči, kde Ukrajinci po odchodu ruských vojsk odhalila zatím několik set mrtvých civilistů, a v dalších oblastech je podle nich situace ještě horší.

Z pohledu samotného Ruska je však Macronova snaha o dialog v pořádku a v Kremlu ji oceňují, citovala Moskvu stanice LCI s dovětkem, že „jen málo zemí si něco takového může dovolit“.
Macronův první vzkaz je dva dny starý, v diplomatických kruzích ovšem stále rezonuje. V pátek si polské ministerstvo zahraničí předvolalo francouzského velvyslance ve Varšavě. A to poté, co se prezident Francie do Morawieckého znovu opřel.
V rozhovoru s deníkem Le Parisien řekl, že je Morawiecki „krajně pravicový antisemita, který zakazuje LGBT lidi“. „Podporuje Marine Le Penovou, kterou několikrát přijal. Nebuďme naivní, chce jí pomoci před volbami,“ zopakoval šéf Elysejského paláce.
„V návaznosti na prohlášení obsažená v rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v listu Le Parisien se (polský) ministr Zbigniew Rau rozhodl předvolat francouzského velvyslance,“ uvedl mluvčí polského ministerstva zahraničí na Twitteru.

X X X

Ruští vojáci měli paranoiu, obyvatele v Buči bylo bezpečnější zabít, říká antropolog

Podle antropologa Filipa Tesaře se vojáci ruské armády při útoku v Buči nacházeli až v paranoickém stavu. Obávali se, že i civilisté jsou spojeni s odbojem ukrajinské armády. Bezpečnější tak pro ně bylo obyvatele ukrajinského města zabít. Masakr navíc slouží i jako zastrašování, dodal pro CNN Prima NEWS.

„V Buči došlo k exemplárním popravám, které sloužily k zastrašování. Nejvíc se na tom podílí to, že vojáci jdou na Ukrajinu s tím, že jim je několik let do hlavy vtěsnáváno, že Ukrajinci rovná se nacismus,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS antropolog Filip Tesař.
Rusové jdou podle něj na Ukrajinu s tím, že jsou v právu, a mají pocit beztrestnosti. Z místních navíc zřejmě měli i obavy. „Vojáci byli až v paranoickém stavu, že všichni místní, kteří tam zůstali, jsou spojeni s odbojem ukrajinské armády. Mobil v ruce mohl znamenat okamžité zastřelení,“ myslí si Tesař.

Ruští vojáci si o civilistech nemuseli myslet, že natáčejí, ale že třeba hlásí polohu ruských jednotek. „Vedlo to k tomu, že když si ruský voják nebyl jistý, zda jim může věřit, měl na výběr – nechat být, nebo zabít. Jistější bylo zabít,“ podotkl Tesař s tím, že takové metody se praktikovaly i v minulosti.

Rusům ale podle antropologa také chybí motivace. „Ruská armáda je prostoupena šikanou, už to ale není klasická hierarchická šikana. Využívají ji spíš k tomu, aby v jednotce udrželi klid i aby jednotka měla výkon. Když jednotka nestíhá, je vystavená kolektivnímu trestu,“ sdělil dále antropolog.

Nepřipravují se na logistiku
Rusko navíc na všech vojenských školách, kterých má hodně, nevyučuje statistiku či vojenskou administrativu. „Oni dodnes nevědí, jaký je vývoj nebo rozpočet, pak nedokážou tak určovat priority,“ sdělil Tesař.

Na nedostatky logistiky upozornil i zahraniční reportér CNN Prima NEWS Matyáš Zrno. „Logistika je Achillova pata ruské armády – nikdy v tom nebyli příliš dobří, vyžaduje to sofistikované vedení i plánování,“ popsal dál. Zařídit dostatek pohonných hmot, střeliva, potravin nebo náhradní dílu pro 200 tisíc vojáků je velmi složité. Jako příklad uvedl tažení na Kyjev, kdy ruská armáda spoléhala na železniční dopravu.

„Rusko je země, kde jsou špatné silnice. Od železnice byl ale dojezd 120 kilometrů. Pak se zastavili, došlo jim palivo a čekali na zásobování těsně před Kyjevem. Pohonné hmoty s k Rusům v první linii dostali až po 14 dnech, a to Ukrajincům hodně pomohlo,“ dovysvětlil Zrno s tím, že tehdy bylo navíc i dost mrazivé počasí.

X X X

Vzpoura ruských vojáků. Elitní výsadkáři odmítli letět na Ukrajinu?, „zbabělcům“ hrozí trest?

Šedesát ruských výsadkářů se vzbouřilo a odmítlo bojovat na Ukrajině, některým z nich teď hrozí vězení. Jedná se již o několikátý případ ruských vojáků, kteří odmítají uposlechnout rozkaz Vladimira Putina k invazi na Ukrajinu.

Parašutisté z ruského města Pskov byli vysláni do Běloruska jako součást invazních sil. Právě odtud měli zaútočit na území Ukrajiny, to se ale nestalo. Šedesát členů elitní jednotky rozkaz odmítlo, načež byli posláni zpět na základnu. Někteří byli propuštěni a označeni za zbabělce, ostatní čekají na soud a za vzpouru jim hrozí trest odnětí svobody, uvádí britský web Daily Mail.

Obyvatelé Trosťance: Rusové se báli vrátit domů. Snipeři po nás stříleli, prý jsme bonzáci
Ministr obrany Sergej Šojgu údajně vyslal do Pskova jednoho ze svých náměstků, aby se neuposlechnutím rozkazu zabýval. Ukrajina tvrdila, že šlo o elitní výsadkáře, ale to zatím nebylo potvrzeno, přestože Pskov je klíčovým velitelstvím nejelitnějších ruských výsadkových sil.

Již dříve jiný zajatý ruský voják z Pskova, 23letý Vladimir Safronov, řekl ukrajinským vyšetřovatelům o problémech s příděly potravin a o tom, jak jeho důstojníci drancují civilní obyvatelstvo. „S potravinami je to špatné, neustále s nimi šetříme... Jíme převážně to, co najdeme v domech ukrajinských civilistů,“ řekl.

Situací, kdy ruští vojáci bojkotovali vpád na území Ukrajiny, bylo už několik. V jednom z případů vzpoury se údajně vojáci z mezinárodně neuznávané Jižní Osetie vrátili do svých domovů pěšky.

X X X

Válka místo líbánek. Nejtěžší měsíc v životě, popisují novomanželé službu v domobraně

Mladý ukrajinský pár si slíbil lásku a věrnost těsně před vypuknutím bojů na Ukrajině. Následně oba dva vstoupili do ukrajinské domobrany a zapojili se do ochrany své země. Co za poslední měsíc prožili, popsali reportérce CNN Prima NEWS Haně Mikulkové.

Říká se, že svatba je brána do nového života. Jenže zatímco někteří novomanželé se chystají na svatební cestu a detailně plánují společnou budoucnost, někomu může rozbít představy nečekaná a nepříjemná událost. Třeba válka.
Válka na Ukrajině
Jaryna a Světoslav se seznámili 2. října 2019 na demonstraci v centru Kyjeva. „Můj současný manžel stál blízko památníku na náměstí Nezávislosti. Podívali jsme se na sebe. Pak přišel a řekl, že je Světoslav. Odpověděla jsem, že já Jaryna,“ popsala CNN Prima NEWS Ukrajinka.

Světoslav se prý chvíli tvářil zvláštně, pak prohlásil, že jeho maminka se také jmenuje Jaryna. „Není to časté jméno, teď už znám na Ukrajině dvě,“ dodala žena s úsměvem. Po necelých třech letech se rozhodli, že zbytek života chtějí strávit spolu.
„Zažili jsme nádherný obřad v kostele. Měla jsem tradiční historické ukrajinské oblečení. Bylo to něco mezi klasickou a tradiční svatbou,“ vzpomínala Jaryna. Jenže všechno změnila ruská invaze na Ukrajinu, kterou ve čtvrtek 24. února oznámil ruský prezident Vladimir Putin.

Manželé následně vstoupili do ukrajinské domobrany. „Byl to nejtěžší měsíc v životě a konkrétně 25. únor nejhorší den. Manžel šel do Hostomelu, musel si vypnout telefon. Nevěděla jsem, jestli je v pořádku,“ uvedla dobrovolnice. Od kolegů jen slyšela, že okolo Hostomelu se dějí hrozné věci. Po osvobození okolních vesnic už jsou ale manželé opět spolu.

X X X

ŘEŠENÍ SPORŮ SE BOJEM NA UKRAJINĚ NEVYŘEŠÍ, JEN MNOHO NEBOŽTÍKŮ

Soukromníci končí s Trikolorou. Nakonec zjistili, že už se neshodnou

Strana soukromníků ukončila spolupráci s hnutím Trikolora. Důvodem rozporů mají být odlišné postoje k členství v EU, NATO, řešení covidu nebo ruské agresi na Ukrajině. Strana to uvedla v tiskové zprávě. Dohoda o spolupráci se měla týkat parlamentní úrovně.
Ukončení dohody o dlouhodobé spolupráci ve čtvrtek odhlasovalo vedení Soukromníků. Předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová Zahradníková sdělila, že dohoda o spolupráci se týkala parlamentní úrovně a formálně tedy byla naplněna loňskými sněmovními volbami.

V loňských sněmovních volbách blok Trikolora Svobodní Soukromníci získal 2,76 procenta hlasů, nepřekročil tak pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do dolní komory parlamentu.

Při jednáních o spolupráci tehdejší předseda Trikolory Václav Klaus mladší hnutí popisoval jako pravicové a konzervativní, uvedla strana. Poté, co Klaus subjekt opustil, se podle Soukromníků už v kampani před loňskými sněmovními volbami ukázalo, že v Trikoloře soupeří o vliv několik názorových proudů.

„Postupně převládly ty, se kterými má Strana soukromníků České republiky naprosto odlišné názory na členství České republiky v EU a NATO, na řešení covidu atd. Posledním pomyslným hřebíčkem do rakve společného politického postupu byl pokus Trikolory obhajovat ruského agresora ve válce s Ukrajinou,“ dodala strana.

Majerová Zahradníková uvedla, že silácká vyjádření předsedy Soukromníků Petra Bajera nechápe a že nerozumí potřebě vzkazovat něco Trikoloře přes média. Na příští týden podle ní mají zástupci subjektů domluvené jednání o možnosti spolupráce na komunální úrovni.

„Je to svobodná volba každé politické strany, s kým chce, či už nechce spolupracovat, ale když už kdokoli cítí potřebu veřejně oznamovat, s kým spolupráci ukončuje, měl by uvádět pravdivé důvody. Z těch, které do své tiskové zprávy napsali Soukromníci, je pravdivý pouze jeden. Ano, máme rozdílný pohled na setrvání České republiky v Evropské unii. Tak to ale bylo vždy a nijak to nebránilo našemu loňskému volebnímu spojenectví. Naše názory na NATO ani na covid se nijak zásadně neliší,“ uvedla dále Majerová Zahradníková.

Předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová Zahradníková, v pozadí předseda Soukromníků Petr Bajer. (17. června 2021)
Absolutně se pak distancovala od popisu nazírání Trikolory na konflikt na Ukrajině. „Naše stanovisko je jasné. Trikolora se nestaví na žádnou stranu. Nejsme ani Rusové, ani Ukrajinci, jsme Češi. Trikolora proto hájí zájmy České republiky a zájmy českých občanů a odmítá naše zatahování do války. Nic víc, nic méně,“ dodala šéfka Trikolory.

Také předseda Svobodných Libor Vondráček ve vyjádření uvedl, že dohoda byla zcela vyčerpána ještě loni v prosinci při finančním vypořádání kampaně. „Měl jsem za to, že všichni chápou, že ve chvíli, kdy jsme nevytvořili společný poslanecký klub, pro nás žádné další vzájemné závazky neexistují,“ poznamenal. Má za zbytečné a vůči společným voličům trochu neuctivé „takové bouchání dveřmi v dubnu 2022, když byly ty dveře již dávno zavřeny.“

V den začátku ruské invaze na Ukrajinu, 24. února, Trikolora na facebooku litovala vojenské eskalace. „Pokud si ale budeme nalhávat, že celý ukrajinsko-ruský konflikt je černobílý a že za jeho eskalaci může pouze jedna strana, řešení sporů tím nijak nepomůžeme, jen si lžeme do vlastní kapsy,“ uvedlo hnutí.

O několik dní později označilo ruské chování za neakceptovatelné. „Vyhrožování jadernými zbraněmi je to, co musí nejen v naší zemi každý rezolutně odsoudit,“ napsala tehdy Trikolora na facebooku. Uvedla, že volá po diplomatickém řešení války, zároveň poznamenala, že dodávky zbraní a další sankce povedou k eskalaci konfliktu.

X X X

Soud snížil odměnu zmocněnce, která převyšovala odměnu obhájce. Ústavní soud rozhodnutí zrušil.

Ústavní soud zrušil rozsudek Vrchního soud v Olomouci, protože byl porušením práva na spravedlivý proces. Stěžovatel se v rámci trestního řízení jako poškozený při uplatňování nároku na náhradu újmy nechal zastupovat zmocněncem (advokátem). Soudy však snížily žádanou částku za práci zmocněnce o 21 úkonů zmocněnce kvůli spoluzavinění i kvůli její výši přesahující odměnu obhájce.

Ústavní soud rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci na základě stížnosti zrušil, neboť jím podle Soudu bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Nález vyhlásil Ústavní soud v úterý 5. dubna 2022.

Tomuto případu předcházel medializovaný případ konfliktu rodiče dítěte s trenérem plavání před školou. Konflikt skončil postřelením rodiče – v tomto případu stěžovatele. Sám trenér vystupoval v řízení o stížnosti jako vedlejší účastník. „Skutek se zjednodušeně udál následovně. Stěžovatel vedl svého syna do školy na plavecký kurz. Dožadoval se vstupu do školy, i když bylo dopředu avizováno, že rodiče z určitých důvodů nemají do školy s dětmi vstupovat. Kvůli tomu došlo k hádce mezi stěžovatelem a vedlejším účastníkem, tehdy trenérem plavání. Následně se oba přesunuli před školu, kde vedlejší účastník začal stěžovatele pronásledovat, přičemž stěžovatel vytáhl legálně drženou pistoli a několikrát vystřelil do vzduchu,“ uvádí se v odůvodnění nálezu Ústavního soudu.

Rodič provokoval, trenér střílel

Trenér však muži zbraň sebral a pak ho jeho vlastní zbraní postřelil: „Vedlejší účastník dále pronásledoval stěžovatele ve snaze jej odzbrojit. Došlo k fyzické potyčce, vedlejší účastník zbraň stěžovateli sebral a vystřelil na něj. V důsledku výstřelu došlo k průstřelu těla stěžovatele, který mu způsobil těžké, život ohrožující zranění.“

„Obecné soudy při modifikaci výše náhrady újmy vnímaly spoluzavinění stěžovatele zejména v tom, že stěžovatel svým jednáním konflikt vyprovokoval a zároveň do něj zapojil střelnou zbraň, kvůli které došlo k zásadním škodlivým následkům,“ shrnuje Ústavní soud důvody, proč muž – stěžovatel neuspěl už při žádosti o náhradu újmy ve výši 439 701 korun. Soud rozhodl, že trenér má muži zaplatit 181 398 korun.

Obhájce ve stejné trestní věci za méně než zmocněnec

Jenže soudy použili totožnou argumentaci i při žádosti o náhradu nákladů vzniklých stěžovateli přibráním advokáta jako zmocněnce. „Náklady si stěžovatel vyúčtoval na celkem 319 938,52 Kč. Skládaly se z odměny za provedené úkony právní služby (234 640 Kč), z hotových výdajů (29 772 Kč) a DPH ve výši 21 % (55 526,52 Kč),“ shrnuje Ústavní soud. Stěžovatel žádal přiznání odměny za celkem 28 úkonů právní služby, přičemž odměnu za jeden úkon právní služby vyčíslil na 8 380 Kč.

Soud prvního stupně rozhodl o návrhu stěžovatele napadeným usnesením tak, že stěžovateli přiznal náklady ve výši 173 955,65 Kč. Z požadovaných 28 úkonů právní služby uznal za účelné 24 úkonů, odměnu za jeden úkon právní služby navrhovanou stěžovatelem pak snížil per analogiam dle § 12a odst. 2 advokátního tarifu na 5.000 Kč.
„Postih vedlejšího účastníka by byl přiznáním nákladů ve vyúčtované výši neproporcionálně umocněn, a rovněž výše odměny obhájce za jeden úkon právní služby ve stejné trestní věci by byla ve srovnání s odměnou advokáta jako zmocněnce poškozeného více než dvakrát nižší,“ uvedl Krajský soud v Brně.

Vrchní soud v Olomouci škrtl 21 úkonů zmocněnce
Proti napadenému usnesení soudu prvního stupně podali stížnost k Vrchnímu soudu v Olomouci jak stěžovatel, tak vedlejší účastník, popisuje Ústavní soud fakta v případu.  „Stížnostní soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně a stěžovateli přiznal náklady v celkové výši 47 613,80 Kč. Odměnu za jeden úkon právní služby stanovil stížnostní soud shodně na 5 000 Kč, což odůvodnil existencí ,ustálené judikatury´ (nicméně bez citace konkrétních soudních rozhodnutí),“ stojí dále v odůvodnění.

„Počet přiznaných úkonů nicméně ponížil na sedm s argumentací, že by zde jinak vznikl extrémní nepoměr mezi výší účtovaných nákladů poškozeného a výší mu příslušející náhrady škody. Modifikace nároku poškozeného na náhradu škody přitom byla dle stížnostního soudu soudem prvního stupně řádně odůvodněna spoluzaviněním poškozeného,“ cituje Ústavní soud důvody jednání obecných soudů.

Analogie není protiústavní, je-li odůvodněna
Poté Soud předestřel své úvahy: „V době řízení účinné znění ustanovení § 12a odst. 2 advokátního tarifu určovalo horní hranici výše odměny za jeden úkon právní služby na 5.000 Kč, přičemž primárně dopadalo na ustanovené zmocněnce poškozeného, jehož náklady hradí stát. Obecné soudy však v některých situacích přistupovaly k analogické aplikaci uvedeného ustanovení rovněž na zvolené zmocněnce,“ zahajuje úvahy Ústavní soud.

„Avšak analogická aplikace § 12a advokátního tarifu obecnými soudy na zvoleného zmocněnce poškozeného v trestním řízení v konkrétních případech, ve kterých jsou náklady zvoleného zmocněnce neúměrně vysoké ve srovnání s přiznanou výší náhrady škody, není dle stávajícího přístupu Ústavního soudu za předpokladu pečlivého odůvodnění rozhodnutí považována za protiústavní,“ uvádí dále Ústavní soud.

Soudy nemají u zmocněnce prostor pro diskreci
Podle Ústavního soudu mají obecné soudy povinnost dostát požadavku na řádné odůvodnění rozhodnutí, které odpovídá jak zákonu, tak i učiněným skutkovým zjištěním. To se týká i posouzení účelnosti právní služby.
Při hodnocení účelnosti nákladů vzniklých přibráním zmocněnce je nutno hodnotit nejenom potřebnost každého jednotlivého úkonu, ale taktéž přiměřenost výše sazby za jeden úkon právní služby, kde jako orientační referenční rámec bude sloužit právě sazba za jeden úkon zmocněnce ustanoveného, popř. ustanoveného obhájce, zopakoval svoji judikaturu Ústavní soud.

I v případě, že obecný soud dospěje k závěru o účelnosti jednotlivých úkonů právní služby, nezbavuje ho to povinnosti posoudit přiměřenost výše sazby za úkon právní služby a přiměřenost celkové částky náhrady nákladů vůči celkové částce náhrady škody a nemajetkové újmy. Částku může snížit, ale musí to odůvodnit. „Zároveň je třeba zdůraznit, že v případech nákladů zmocněnce poškozeného obecné soudy nemají takový prostor pro diskreci, jako mají kupříkladu při posuzování výše náhrady újmy poškozeného v adhezním řízení,“ uvádí v odůvodnění Ústavní soud.

V Brně bez výhrad, v Olomouci nesplněno
Jak dále vyplývá z odůvodnění, Ústavní soud neměl výhrady k rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který snížil odměnu zmocněnce z 28 na 24 úkonů, ale až k rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, který snížil počet úkonů zmocněnce z 24 na pouhých sedm a jeho odměnu na 47 613 korun. „Rozhodnutí stížnostního soudu však shora vymezeným zákonným a z judikatury plynoucím požadavkům na řádné odůvodnění rozhodnutí nedostálo,“ stojí doslova v nálezu Ústavního soudu.

Poté Ústavní soud uvedl: „Stížnostní soud neprovedl konkrétní posouzení účelnosti a potřebnosti jednotlivých úkonů právní služby. Rozsah přiznaných úkonů právní služby byl stížnostním soudem snížen z 24 na 7, a to pouze s odkazem na ,extrémní nepoměr mezi výší účtovaných nákladů poškozeného a výší náhrady škody s tím, že modifikace nároku poškozeného na náhradu škody byla soudem I. stupně řádně odůvodněna spoluzaviněním poškozeného´. Další úvahy o účelnosti obsahem odůvodnění napadeného rozhodnutí nebyly.“

„Uvedené odůvodnění nesplňuje shora uvedené ústavněprávní a zákonné požadavky vztahující se k rozhodnutí o nákladech zmocněnce poškozeného v adhezním řízení,“ uzavřel Ústavní soud.
Způsob provedení je ústavněprávně nedostatečný

Argumentaci pomocí spoluzavinění stěžovatele mohl stížnostní soud podle Ústavního soudu použít po posouzení účelnosti jednotlivých úkonů při úvahách o přiměřenosti celkové částky náhrady nákladů zmocněnce poškozeného vůči celkové částce náhrady újmy přiznané poškozenému. „Pokud by shledal, že úkony byly provedeny účelně a náleží za ně odměna, ale její výsledná výše je nepřiměřená, mohl by případně s ohledem na spoluzavinění poškozeného provést další korekce a částku přiměřeně snížit,“ vysvětlil Ústavní soud v odůvodnění.

„Odůvodnění omezeného rozsahu úkonů však nelze považovat z ústavněprávního hlediska za dostatečné, pokud je provedeno způsobem, který zvolil stížnostní soud v napadeném usnesení. Ze strany obecných soudů by měla vždy proběhnout rozumná úvaha o účelnosti každého jednotlivého úkonu zvlášť, která se musí adekvátně promítnout v textu odůvodnění jejich rozhodnutí,“ uzavřel nález Ústavní soud a rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci zrušil. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

O vedení Obvodního soudu pro Prahu 1 se ucházejí dvě ženy

O vedení jednoho z největších českých okresních soudů, Obvodního soudu pro Prahu 1 (OS), se ucházejí dvě ženy. Termín pro podání přihlášek do výběrového řízení na nového předsedu OS byl tento týden. Stávající předseda OS Michal Princ přechází na konci června k Městskému soudu v Praze (MS).

Podle informací České justice podaly přihlášku do výběrového řízení dvě ženy, shodou okolností obě mluvčí OS: Hana Marsová, která je také jednou ze dvou z místopředsedkyň soudu pro civilní úsek, a soudkyně trestního úseku Pavla Hájková. Obě uchazečky kandidaturu České justici potvrdily.

Obvodní soud pro Prahu 1 patří, co se týče počtu soudců, mezi ty největší soudy vůbec. V současné době jej tvoří 44 soudkyň a soudců. Specifická je – s ohledem především na zdejší sídla mnoha centrálních úřadů státní správy, ale třeba i obou komor Parlamentu – i jeho agenda. Soudce na trestním úseku tak vedle kapesních krádeží může soudit třeba i bývalé premiéry. Sídlo na Praze 1 má i řada českých či zahraničních firem.

„Jedničce“ šéfoval svého času dnešní prezident Soudcovské unie a bývalý předseda Městského soudu v Praze (MS) Libor Vávra, místopředsedou zde byl ústavní soudce Jaromír Jirsa, krátce také současná předsedkyně MS Jaroslava Pokorná. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Když přišel Putin, u Žirinovského rakve nebyl nikdo, ani vojáci s bodáky

V pátek se v Moskvě konal pohřeb bývalého předsedy nacionalistické Liberálně-demokatické strany Vladimira Žirinovského. Zádušní mše se zúčastnil Vladimir Putin a další vrcholní představitelé Ruské federace. Před Domem odborů, kde byla vystavena rakev, čekaly zástupy občanů, aby se s politikem naposledy rozloučily.

Zádušní mši za zesnulého Vladimira Žirinovského vedl patriarcha moskevský a celé Rusi Kirill v moskevském chrámu Krista Spasitele. Posledního rozloučení se účastnily špičky ruské politiky v čele s Vladimírem Putinem, kterého následovali ministr obrany Sergej Šojgu, šéf ruské zahraniční rozvědky Sergej Naryškin nebo místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.

Z fotek a videa je patrné, že až na chvíli, kdy u rakve byl Putin, stáli u ní jako čestná stráž vojáci v slavnostních uniformách a s puškami, na kterých byly nasazené bodáky. Během příchodu hlavy státu nebyl v nebližší blízkosti až na členy ochranky vůbec nikdo. Na záběrech s dalšími politiky, třeba s Medveděvem, je vidět, že křesla v okolí jsou obsazená.

Na poslední rozloučení, které se konalo v Domě odborů, dorazily zástupy Moskvanů. Někteří čekali v dlouhých frontách, aby zesnulému politikovi vzdali hold.
Vladimir Žirinovskij zemřel ve středu. Bylo mu 75 let. Předseda dolní komory ruského parlamentu Vjačeslav Volodin sdělil, že Žirinovskij zemřel „po vážné a dlouhé nemoci“. Podle ruského ministerstva zdravotnictví byl Žirinovskij v únoru hospitalizován s Covidem-19.

Žirinovskij vstoupil do politiky v roce 1988, o rok poté založil nacionalistickou Liberálně-demokratickou strany a následně se stal jejím předsedou. Jednalo se jednu z prvních stran, které v devadesátých letech konkurovaly sovětské komunistické straně. Na ruské politické scéně působil jako ultranacionalista i klaunský provokatér.

Byl známý plamennými projevy a ostrými výpady proti svým politickým oponentům. Jako rodák z kazašského města Almaty soustavně vyzýval k anexi velké části Kazachstánu, i když Vladimir Putin jeho zápal nesdílel.

X X X

Putin je přesvědčený, že „slabé“ NATO Pobaltí bránit nebude, říká někdejší nejbohatší Rus Chodorkovskij

Argumenty Západu, který se snaží nastavit jasnou hranici mezi konfliktem na ukrajinské půdě a šířením války na území členů NATO, jsou nuance, které pro Putina znamenají jen málo, řekl. „Putin od samého počátku říkal, že tato válka zahrnuje i je. Myslí si, že NATO je slabé a že nebude bránit Pobaltí,“ dodal. Ruský prezident se podle něj domnívá, že pokud Rusko zaútočí na bývalé členy Sovětského svazu, tak se NATO rozpadne, což znamená, že americký globální vliv prudce poklesne.

Představitelé USA a NATO opakovaně prohlásili, že budou ctít ústřední článek alianční smlouvy, která útok na jednoho označuje za útok na všechny. Protože však Ukrajina není členem aliance, ostatní země odmítly vyslat na obranu země své vlastní síly nebo zajistit bezletovou zónu. Argumentovali tím, že by takové kroky vedly k rozšíření konfliktu. Ruský prezident vždy tvrdil, že rozšiřování NATO na východ se stalo existenční bezpečnostní hrozbou, ačkoliv se o členství Ukrajiny doposud neuvažovalo.

Vzhledem k tomu, že válka trvá již druhý měsíc, myslí si Chodorkovskij, že USA musí Putinovi ukázat „důslednou politiku síly“. Podle něj Putina samotného ekonomické sankce neděsí. Člen protiválečného výboru Ruska pochválil varování prezidenta Joea Bidena před použitím zbraní hromadného ničení adresované Putinovi. Je to podle něj známka efektivní komunikace s ruským vůdcem.

Majetek Chodorkovského kdysi časopis Forbes odhadl na 15 miliard dolarů (asi 330 miliard korun). Patřil k první generaci ruských podnikatelů, kteří zbohatli v letech po rozpadu Sovětského svazu. Chodorkovskij se podle svých slov s Putinem nesetkal již 18 let, tedy od doby, kdy byl zbaven majetku a uvězněn na základě obvinění z daňových úniků a praní špinavých peněz. Podnikatel se hájí, že šlo o odplatu za podporu politických stran, které se stavěly proti ruskému vůdci. Na svobodu byl propuštěn v roce 2013 a nyní žije v Londýně.

X X X

Babiš navrhl příspěvek důchodcům 6 tisíc i zvýšení rodičovské na 400 tisíc

Předseda ANO Andrej Babiš navrhuje nový mimořádný příspěvek pro důchodce ve výši 6 tisíc korun nad rámec valorizace, kterou navrhla nebo ještě chystá vláda. „Důchodci vybudovali tuto zemi a ty peníze si zaslouží. Naše hnutí mělo vždy prioritu důchodce,“ řekl Babiš. Navrhuje také zvýšení rodičovského příspěvku z 300 na 400 tisíc korun.
Zvýšení rodičovského příspěvku chystá také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL, ale vládní koalice se na navýšení zatím neshodla.

Minulá vláda ANO a ČSSD podobně jako nyní navrhuje Babiš přispěla důchodcům přispěla v roce 2020 před krajskými volbami, kdy prosazovala bonus 5 tisíc korun. Lidé ho dostali před Vánocemi.
Na nulu se podle Babiše má také snížit DPH u základních potravin. Navrhuje také návrat slevy na jízdném pro důchodce a studenty na původní úroveň, tedy na 75 procent plné ceny jízdného. Aktuálně jsou slevy padesátiprocentní.

Babiš navrhl rovněž zvýšení životního minima o 20 procent. Vláda Petra Fialy před několika dny schválila zvýšení životního minima od dubna o 10 procent. ANO kromě toho navrhuje zvýšit i příspěvek na mobilitu z 550 na 2000 korun měsíčně. Bývalý premiér podpořil také zvýšení platů státních zaměstnanců.

Vláda nás ignoruje, postěžoval si expremiér

Návrhy ANO představil bývalý premiér ve Sněmovně po jednání své stínové vlády. „Vláda nás ignoruje,“ odvětil Babiš na dotaz, zda probíhají nějaká jednání s vládou, protože jinak nic ze svých návrhů ANO neprosadí. Na tiskové konferenci ve Sněmovně se bývalý premiér objevil v tmavých brýlích po operaci víček, kterou podstoupil.
Šéf hnutí ANO Babiš také zopakoval návrh na snížení DPH na elektřinu i plyn na nulu a na zastropování cen pohonných hmot  na maximálně 36 korun za litr.

Vláda Petra Fialy ve středu navrhla snížení spotřební daně na benzín a naftu o 1,50 Kč na litr. Má platit zatím čtyři měsíce - od června do konce září. Schválit to ještě musí parlament.
„Ano, může to být nějaká úspora,“ řekl k návrhu vlády na snížení spotřební daně expremiér Babiš. „Spotřební daň byla nemravně vysoká,“ reagoval ve čtvrtek na návrh vlády Petra Fialy bývalý ministr průmyslu a obchodu a první místopředseda ANO Karel Havlíček.

Babišovo hnutí navrhuje odpustit občanům a zaměstnavatelům poplatek za obnovitelné zdroje energie a na úrovni Evropské rady by podle Babiše měl premiér Fiala prosazovat zastropování cen emisních povolenek.

X X X

NS: Advokátovi náleží za nezákonnou vazbu odškodnění i za ušlý zisk celé jeho advokátní kanceláře

Má advokát a zároveň majitel advokátní kanceláře, který byl nezákonně vzat do vazby, nárok na odškodnění ušlého zisku a v jaké výši? Jak prvoinstanční, tak odvolací soud dospěly k závěru, že odškodněn má být pouze za ušlý zisk v souvislosti s jeho osobním výkonem advokacie. Podle aktuálního rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS) však advokátovi, který je zároveň majitelem advokátní kanceláře, náleží odškodnění i za ušlý zisk celé kanceláře.

NS rozhodoval v případu, v němž pražský advokát Martin Grubner požaduje odškodnění po Ministerstvu spravedlnosti (MSp) v souvislosti s nezákonnou vazbou, o níž rozhodl v červnu 2015 Obvodní soud pro Prahu 1. Vazbu následně zrušil jako nedůvodnou Městský soud v Praze, nicméně Grubner v ní pobyl měsíc.

Trestní věc se týká podezření z rozsáhlých daňových úniků.

V žalobě advokát Grubner tvrdí, že v důsledku vazby přišel o jeden konkrétní kontrakt v hodnotě 2,6 mil. Kč, protože s ním firma s odkazem na uvalení vazby zrušila smlouvu. Dále se domáhal uhrazení nákladů na obhajobu ve výši 82 tis. Kč a ušlý zisk coby advokáta a majitele advokátní kanceláře, který měl za měsíc vazby činit 720 tis. Kč.

OS pro Prahu 2 vyhověl žalobě pouze částečně, když advokátovi přiznal „obhajné“ ve výši cca 9 tis. Kč a ušlý zisk vypočetl toliko z odhadu jeho měsíčního příjmu coby advokáta. Příčinnou souvislost mezi nezákonnou vazbou a ukončením konkrétního tvrzeného kontraktu soud neshledal. 

Ohledně nákladů na obhajobu dospěl soud k závěru, že s ohledem na to, že advokáta ve vazbě navštěvovala jeho manželka, která byla ustavena po dobu, po kterou mu byl pozastaven výkon advokacie, jeho zástupcem, tak podstatná část právních porad nesouvisela s jeho případem. Podle soudu totiž spolu řešili také otázky okolo fungování jeho advokátní kanceláře.

Ohledně vypovězené smlouvy soud konstatoval, že firma se o vazbě, která byla na advokáta uvalena, dozvěděla již v průběhu měsíce června, smlouvu s ním však vypověděla až krátce před propuštěním na svobodu. Dále soud shledal, že spolupráce s firmou byla na advokátní koncipientce a advokát se na ní tedy nepodílel. Z pohledu příčinné souvislosti bylo pro soud také důležité, že Grubner po svém propuštění z vazby firmu již nekontaktoval a nepokusil se o obnovení kontraktu.
Pokud se týče nároku na odškodnění za ušlý zisk, pak soud vyjádřil názor, že žalobcova advokátní kancelář fungovala i bez jeho osobní účasti a generovala zisk. A tudíž zisk, který mu ušel, odpovídá toliko pouze té části, na níž se mohl podílet on sám svým osobním výkonem advokacie. Z údajů o daňovém příjmu Grubnera soud vypočetl jeho přibližnou marži, vyšel z hodinové sazby 2 tisíce Kč a dospěl k částce 97 tis. Kč.

Toto rozhodnutí potvrdil i odvolací soud, který pouze korigoval výpočet ušlého zisku: soud navýšil čas, po který mohl vykonávat advokátní činnost ze 6 hodin denně na 6,71 hodiny denně. Vypočtený příjem, o který měl Grubner za měsíc přijít, tak stoupl na 108 tis. Kč.

NS za přípustnou shledal pouze tu část Grubnerova dovolání, která se týkala otázky ušlého zisku coby advokáta a zároveň majitele advokátní kanceláře. A zde podle NS soudy pochybily, když nepřiznaly odškodnění i za ušlý zisk, který mohl advokát dosahovat také prostřednictvím svých zaměstnanců či zastupujícího advokáta. Soudy také nerespektovaly judikaturu, když provedly výpočet, při němž zohlednily i příjem advokáta po jeho propuštění z vazby.

„Z citovaných ustanovení zákona o advokacii vyplývá, že v okamžiku, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí soudu o vzetí advokáta do vazby, dochází u něj ex lege k pozastavení výkonu advokacie, tj. ztrácí oprávnění poskytovat právní služby, a to v celém rozsahu. Vykonává-li tento advokát advokacii samostatně, tj. poskytuje-li právní služby sám, tedy vlastním jménem a na vlastní účet, má pak tato skutečnost za následek nejen to, že dotčený advokát nemůže po dobu vazby advokacii vykonávat osobně (v čemž mu nepochybně brání i tato vazba), nýbrž pozastavení výkonu jeho advokacie dopadá i na jeho zaměstnance (zaměstnávané advokáty či advokátní koncipienty).

Po dobu trvání pozastavení výkonu advokacie dotčeného advokáta totiž ani oni nemohou advokacii jménem dotčeného advokáta vykonávat, neboť výkon advokacie v pracovním poměru je vázán na aktivní výkon advokacie zaměstnavatele zaměstnaného advokáta (popř. advokátního koncipienta). Po dobu své vazby by tudíž tento advokát neměl z důvodu existence překážky bránící výkonu advokacie dosahovat z této činnosti ani zisk, a to ani prostřednictvím svých zaměstnanců,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí senátu NS v čele se soudce Pavlem Simonem.

Úvahu odvolacího soudu, že ušlý zisk po dobu advokátovy vazby je třeba stanovit jen ve výši odpovídající příjmu samostatného advokáta, protože kancelář nadále fungovala, NS odmítl. Vycházela totiž z pouhého předpokladu. Bez toho, aby byla podložena konkrétními zjištěními, které by svědčily o tom, že tomu tak v posuzovaném případě skutečně bylo.

V takovém případě platí, že „při absenci takovýchto zjištění náleží advokátovi, který advokacii vykonává samostatně a u něhož byl výkon advokacie pozastaven z důvodu jeho vzetí do vazby nezákonným rozhodnutím soudu, náhrada ušlého zisku za dobu této vazby zásadně ve výši zisku, jehož by v tomto období prokazatelně dosáhl ať již vlastní činností nebo činností svých zaměstnanců, přičemž tato náhrada se nesnižuje ani o zisk, kterého v této době dosáhl advokát, jenž poškozeného advokáta zastupoval podle § 27 odst. 1 zákona o advokacii, a který z tohoto důvodu náleží tomuto zastupujícímu advokátovi“.
Případem se tak nyní bude muset opět zabývat OS pro Prahu 2. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Orbánova ekonomika na ostří nože

Drtivé vítězství Viktora Orbána v už čtvrtých parlamentních volbách proti opoziční šestikoalici není Evropě příliš po chuti. Maďarský politik míří na black list. Vztah je problematický už dlouho – jeho země teď nemůže kvůli porušování unijních pravidel čerpat peníze z fondu obnovy a asi přijde ještě o další.

Svérázná podpora pro Vladimira Putina je ale přes čáru pro všechny. Orbán se nezdráhal konflikt na Ukrajině zneužít v předvolební kampani, kde razil heslo Válka, nebo mír s tím, že on nenechá svou zemi zatáhnout do války s Ruskem. Míněno podporou Ukrajiny. 
 
Tereza Zavadilová: Orbánova ekonomika na ostří nože

Velká obliba kontroverzního politika v domovské zemi ale není náhodná. Jistě, velkou část má na svědomí propaganda skrze spřátelená média. Orbán si ale dokázal loajalitu voličů zajistit řadou nestandardních ekonomických kroků. 
Orbán přebíral Maďarsko v ekonomicky bídném stavu v roce 2010. Zuřila finanční krize, kterou hodně odnesla vláda i běžní Maďaři. Po roce 1989  bylo Maďarsko miláčkem investorů, který v lecčem zvládal předběhnout i Česko. Ale za cenu vysokého dluhu státu i domácností.

Maďarsko před dekádou skoro zkrachovalo a musela mu pomáhat obří půjčkou Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Pomoc nebyla zdaleka tak výhodná, jako ta poskytnutá Řecku a jihu Evropy – protože Maďarsko nebylo členem měnové unie. 

Hra na ostří nože
Běžné Maďary tehdy zničilo půjčování v zahraničních měnách, zejména francích, což tam bylo před krizí módou. Se zhrouceným forintem je nebyli schopni splácet a řada lidí přišla o byty. Firmy krachovaly a demonstrace byly na denním pořádku. 
Do smutné reality vstoupil Orbán jako spása. Vláda pod jeho vedením znárodnila penzijní fondy a začala skupovat už jednou privatizované podniky zpátky. Stát začal zasahovat do mnoha procesů a institucí včetně centrální banky, země zavedla různé sektorové daně mířící na peníze zahraničních investorů. Masivně se investuje do rozvoje venkova, ideálem je národní, nacionalizovaná ekonomika. Lidé dostávají zvýhodněné půjčky na byty a všemožné dávky, aby byla doma spokojenost.  

Premiér zatím obratně balancuje na hraně. Zvládá udržet ekonomiku otevřenou i pro zahraničí, protože srazil korporátní daň tak, že Maďarsko patří mezi daňové ráje a stále zažívá velký příliv investic. 
Stojí za pozornost, že maďarské byznysové elity mají jinou podobu než české. Tamní miliardáři mají ve srovnání s Českem mnohem méně peněz, vlivu na společnost i nezávislosti. Bohatí podnikatelé se totiž rekrutují téměř výlučně z Orbánova kruhu nejbližších – jak to bývá obvyklé v nedemokratických režimech. 

Jistou národoveckou podobu má i Orbánovo zvládání současné inflační situace a určitě se do strategie otisklo i velkorysé předvolební období. Růst cen potravin i pohonných hmot vyřešila vláda cenovým stropem – ten ovšem platí jen pro domácí zákazníky, s cizí SPZ si levně nenatankujete. 

Nestandardní zásahy drží maďarskou inflaci na osmi procentech, což je o čtvrtinu níže, než je česká. Cena je za to ale dost vysoká – zatímco český veřejný dluh je 42 procent, maďarský je skoro dvojnásobný. Lidé se tedy mají finančně celkem dobře, ale stát úplně ne a budoucnost je nejistá. Přijít o další miliardy z Evropské unie se teď jaksi nehodí. 

Orbán hraje hru na ostří nože. Donedávna bylo těžko představitelné, že by zemi skutečně hrozilo vyloučení z mezinárodních společenství. Nyní s válkou je situace jiná a Orbán přišel kvůli hrátkám s Putinem o podporu silnějšího Polska. Pokud bude partnery z EU a NATO zklamávat dál, jeho budoucností může být izolace nejenom dobrovolná. Natolik silná, aby to unesla, ale místní ekonomika rozhodně není. 

X X X

Všechny daně putují na mandatorní výdaje, nezbývá pojistka, varuje šéf Nejvyššího kontrolního úřadu

S jakými záměry vstupuje do dalšího funkčního období prezident Nejvyššího kontrolního úřadu? Berou politici závěry jeho inspektorů vážně? A pokud ne, co se pro to dá udělat? Radiožurnál se ptal Miloslava Kaly, který Nejvyšší kontrolní úřad i v dalších devíti letech povede.

V pondělí vyšla výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za loňský rok. Já se k ní konkrétně a k reakcím na ní dostanu za chvíli detailněji, ale ještě předtím se chci zeptat obecněji: jste spokojený s tím, jak jednotlivá ministerstva a samotní ministři reagují na závěry Nejvyššího kontrolního úřadu?

Myslím si, že se reakce za posledních osm roků ohromně zlepšily. Když si vzpomeneme před obdobím třeba Sobotkovy vlády, tak to projednávání bylo formální. Rusnokova vláda zavedla k našim kontrolním závěrům, a zejména těm opatřením k nápravě, která ministři navrhují a vláda potom schvaluje, také připomínkové řízení. Tam se skutečně vede diskuse o tom, co jsme napsali, co si o tom myslí kontrolovaná osoba, a potom je projednávání vlády.
 
NKÚ usiluje o pravomoc kontroly všech veřejných peněz. Z jednoho zdroje nemůžete mít objektivní informaci, říká Miloslav Kala
Mohl bych těch příkladů jmenovat víc, takový můj evergreen je oblast cen stavebních prací na dálnicích. Na tom vidíte, jak se ta situace vyvíjí: v současné době nemáme v detekci rizik, že by dálnice byly nějak zásadně předražené, ale máme problém s tím, že příprava té realizace trvá příliš dlouho. To znamená, že jsme vyřešili jeden problém a soustředíme se na druhý. Předpokládám, že za nějakou dobu tento problém bude vyřešen.

Ale zpátky k té otázce: ano, já si myslím, že všechny vlády, co za to období pamatuji, se těmi kontrolními závěry zabývají a snaží se na ně reagovat.

Ptám se i proto, že to mnohdy pro čtenáře, posluchače nebo diváka médií působí tak, že v pondělí vydáte nějaké zjištění, dotčené ministerstvo během dopoledne vydá své tiskové prohlášení, ve kterém vaše závěry zpochybní nebo minimálně zlehčí, napíše, že jsou to jen administrativní drobnosti. Potom se to vaše stanovisko i to druhé objeví v médiích a vlastně za týden nebo za dva týdny se to objevuje u jiného tématu. Nemáte z toho někdy pocit marnosti nebo frustrace?

Ne, nemám. Když teď pan ministr Havlíček říkal, že to máme marketingově zaměřeno, tak bychom se možná měli marketingově soustředit na následný život toho kontrolního závěru: že tím zveřejněním a prvním soubojem, kdy se střetneme, to nekončí a že často ke zlepšení dochází.

Já jsem ale chtěl dodat trošku jinou a možná závažnější věc. Když upozorníme na to, že jsou dálnice předražené, tak bychom potřebovali, aby se jednotlivé resorty podívaly, jestli nestaví něco podobného jako dálnice – může to být s odpuštěním jen nějaký most přes potok anebo nějaká polní cesta – a podívaly se, jestli data, která uvádíme, nejdou použít, jestli kritizované činnosti, které vidíme, nejdou zlepšit i v těch dalších oblastech.
V tom je mnohem větší rezerva jednání ministerstev: že se ten poznatek nesnaží zobecnit, udělat syntézu z jednotlivé analýzy na další činností. Tam si myslím, že rezerva ještě je.

Jak už jsem říkal, v pondělí vyšla výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za loňský rok. Ta je dost kritická, zejména třeba k tempu zadlužování státu. Kritizujete ale také třeba nedostatky ve finančním řízení státu, nákladnost a pomalost elektronizace státu nebo třeba to, jak stát vydává peníze v sociální oblasti. Když začnu tím zadlužováním státu, tak vy jste mimo jiné konstatovali, že téměř 90 procent meziročního nárůstu státních výdajů nesouviselo s pandemií covidu.

Proti tomu se v úterý ohradil bývalý vicepremiér Karel Havlíček z hnutí ANO. Označil to tak, jak vy jste koneckonců před chvílí citoval, za váš marketingový trik s tím, že můžete změřit procento z celkových výdajů, ale ne z navýšení. Navíc podle něj není správné počítat jen přímé výdaje, doplnil, že covid byl důvodem i nárůstu platů zdravotníků, hasičů, policistů, že s covidem souviselo třeba i navýšení plateb pojistného za státní pojištěnce.

Při všech těchto výhradách, stojíte si opravdu za tím, co jste do výroční zprávy napsali, že 90 procent meziročního nárůstu státních výdajů nesouviselo s pandemií?
Především, tento výrok jsme vzali z dokumentu ministerstva financí, který se jmenuje Pokladní plnění a kde je přesně tento výrok ocitován.

Takže autorem toho výroku je ministerstvo pod vedením paní Schillerové? Chápu to dobře?
Chápete to správně. Je to potřeba zdůraznit. Já ale nemám rád tyto souboje, vytrhnout jednu větu a na ní teď stavět nějaké zpochybnění činností nějaké jiné instituce, o tom to přece není. My jsme v té výroční zprávě na jiném místě napsali mnohem důležitější větu. Také je tady zdůrazněná černě a velkým písmem.

Řekli jsme, že při tom enormním nárůstu běžných výdajů dle schváleného rozpočtu na rok 2021 měla jejich mandatorní a kvazimandatorní část dosáhnout 99 procent celkových rozpočtových příjmů. Znamená to, že co z těch daní vybíráme, tak vybíráme už jen na mandatorní a kvazimandatorní části.

Samozřejmě, bylo to v rozpočtu, dopadlo to trošku jinak, ale toto je přece ten problém. A tento výrok, který tedy pan exministr používá a snaží se na něm něco dokládat, tak je jen reakcí na to, že tvrdili, že to navýšení potřebují právě proto, že je covid, že je největší krize atd.

Ano, prožili jsme velikou krizi covidu, ale nastoupily jiné krize: inflace, válka, energetická krize. Žijeme prostě v krizovém období a naše veřejné finance přitom jsou v takovém stavu, jak jsem citoval, tedy že většinu toho, co vybereme, musíme zaplatit na mandatorní a kvazimandatorní výdaje a už nemáme na nějakou pojistku na krize. Toto musíme obrátit. Toto je to klíčové sdělení, které jsme chtěli říct.

X X X

Alžběta II. uděluje audience už jen u sebe v obýváku. Pohyb jí dělá čím dál větší potíže

Jím oslovená expertka na královskou rodinu Camilla Tomineyová informovala, že více lidí teď bude chodit za královnou, spíše než aby ona cestovala za nimi. „Když přijde na královský harmonogram, je na místě upřednostnit kvalitu před kvantitou,“ doplnila odbornice.

Zakrátko 96letá královna se poslední měsíce zdržuje mimo dohledy kamer. Pětiměsíční mediální půst přerušila na konci března pietou za svého zesnulého muže prince Philipa. Právě po jeho smrti se Alžbětin zdravotní stav začal zhoršovat.
Vše vyvrcholilo loni v říjnu, kdy strávila noc v nemocnici kvůli blíže nespecifikovaným zdravotním potížím. Lékaři jí poté doporučili více odpočinku. Od té doby zrušila řadu plánovaných akcí a britská média začala spekulovat o jejím zdravotním stavu.

X X X

Chrudim představuje poklady ukryté na půdách českých a moravských synagog.

Modlitební řemínky, svitky Tóry, amulety, nejrůznější věci osobní potřeby a dokonce i boty. To vše nalezli pracovníci Židovského muzea v Praze (ŽMP) v uplynulých desetiletích na půdách českých a moravských synagog. Nyní představují část z tohoto ojedinělého souboru 1650 nově restaurovaných sbírkových předmětů veřejnosti v rámci projektu Tajemství půdy: Nálezy z geniz českých a moravských synagog v regionech, odkud nálezy pocházejí. Jedním z vystavovatelů je od 7. dubna do konce června také Regionální muzeum v Chrudimi.

„Geniza je hebrejský termín pro nařízení odkládat předepsaným způsobem předměty, které již neplní svou rituální roli, ale z náboženských důvodů je není možné zničit. Důvodem nařízení je respekt k Božímu jménu, které hebrejské svitky či knihy často obsahují. Projekt Tajemství půdy představuje tento zatím málo prozkoumaný zvyk odkládání předmětů, jejich vztahu k místu odložení a příslušné komunitě,“ uvedl ředitel Židovského muzea v Praze (ŽMP) Leo Pavlát.

V 90. letech 20. století realizovalo ŽMP výzkum v objektech ve vlastnictví Federace židovských obcí i jejích členských organizací. Celkem prozkoumali pracovníci muzea 13 lokalit a získali přes 3000 nálezů, nejstarší z 16. století a nejmladší z 19. století. Některé z těchto nálezů se již podařilo zpřístupnit veřejnosti, avšak většina na zpracování teprve čeká. 
„Jedním z míst významných nálezů geniz je také synagoga v Luži, proto výstava míří i do našeho kraje. Je to příležitost si připomenout historii židovského obyvatelstva a letos bohužel také smutné výročí 80 let od nacistických transportů Židů z Pardubic do Terezína,“ řekl jeden z patronů výstavy, náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. Ten připomenul i publikaci Stopy Židů v Pardubickém kraji, kterou před časem vydal Pardubický kraj.

Na projektu zpřístupnění kulturního dědictví židovské komunity se podílejí vedle Židovského muzea v Praze a Regionálního muzea v Chrudimi také Západočeské muzeum v Plzni a zejména pak Norské centrum pro studium holocaustu a menšin v Oslu, které se kromě vědecké činnosti věnuje i vzdělávání o holocaustu, genocidách, antisemitismu a extremismu. Právě díky norské spoluúčasti má výstava velkorysé architektonické řešení a také obsáhlý katalog pro veřejnost.  Výstavu je možné zhlédnout také prostřednictvím online sbírkového katalogu a sociálních sítí Facebook a historypin. PhDr. Zuzana Nováková

X X X

Rozpuštění parlamentu bylo protiústavní, rozhodl pákistánský nejvyšší soud. Obnoví svou činnost

Pákistánský nejvyšší soud ve čtvrtek rozhodl, že zablokování hlasování o nedůvěře premiérovi Imránu Chánovi a následné rozpuštění parlamentu bylo protiústavní a nařídil, aby parlament obnovil svou činnost. Zákonodárci se mají sejít za dva dny.
Podle agentury Reuters může nynější rozhodnutí soudu vést k sesazení premiéra. Ten uvedl, že hodlá nadále bojovat za Pákistán a v pátek promluví k národu. Lídr opozice Šahbáz Šaríf mezitím oznámil, že bude nominován na premiéra, pokud Chán hlasování o důvěře prohraje.

Chán o víkendu rozpustil parlament a vyhlásil předčasné volby, aby zabránil snahám opozice o jeho sesazení. Premiér minulý týden přišel v parlamentu o většinu a podle Reuters se všeobecně očekávalo, že hlasování prohraje.
Chánova strana opozicí prosazované hlasování o nedůvěře zablokovala, když místopředseda parlamentu pokus o sesazení šéfa kabinetu odmítl jako protiústavní. Chán pak parlament rozpustil.

K nynějšímu verdiktu soud dospěl po čtyřech dnech slyšení. Opozice uvedla, že má ve 340členném parlamentu 172 hlasů, aby Chána zbavila funkce. Hlasování o nedůvěře se očekává 9. dubna.
Údajné spiknutí
Chán odmítá, že by jednal protiústavně, a tvrdí, že plánované hlasování o nedůvěře bylo součástí spiknutí, které zorganizovaly Spojené státy. Washington jakákoli podobná tvrzení popírá. Bývalý hvězdný hráč kriketu Chán se po svém nástupu k moci v roce 2018 začal sbližovat s Čínou a Ruskem a vzdaloval se USA.

Opozice viní devětašedesátiletého Chána a jeho Hnutí za spravedlnost (PTI) ze špatného řízení ekonomiky i špatné zahraniční politiky a z represivních opatření vůči kritikům. Mocná pákistánská armáda původně Chána podporovala, později ale jejich vztahy ochladly.

Pokud by Chán důvěru parlamentu nezískal, mohla by opozice jmenovat vlastního premiéra a podržet si moc do srpna 2023, což je termín, kdy by se musely konat nové volby. Lídr opozice Šaríf oznámil, že jej jeho spojenci nominují do funkce premiéra, pokud parlament rozhodne v Chánův neprospěch.

Premiér Chán po rozhodnutí soudu oznámil, že hodlá nadále „bojovat za Pákistán“ a že v pátek promluví k národu.
Opozice již uvedla, že si přeje předčasné volby, ale až poté, co uštědří Chánovi politickou porážku a přijme zákony, které jsou podle ní nezbytné k zajištění svobodných a spravedlivých voleb. Pákistánská volební komise ve čtvrtek uvedla, že volby mohou být nejdříve v říjnu