Snížení DPH u stravovacích služeb, změny u daňových a výdajových paušálů živnostníků, ale i rozšíření institutu nespolehlivých osob nebo zpětné prokazování původu majetku patří mezi hlavní daňové změny, které čekají podnikatele v roce 2017. Změny přinese od poloviny roku i novela zákoníku práce, která upravuje práci z domova, omezí převody zaměstnanců na jinou práci, ale ulehčí předávání výpovědí.

"Hlavní změny budou v daňové oblasti, některé již přitom nastaly na sklonku roku 2016," řekl prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. U malých podnikatelů se třeba rozšíří skupina, využívající dohodu s finanční správou o paušální dani, zjednodušuje se administrativa u fyzických osob s drobnými příjmy atd. Havlíček přivítal i snížení DPH u stravovacích služeb v důsledku zavedení elektronické evidence tržeb (EET), totéž zřejmě nastane i u novin a časopisů (snížení z 15 na 10 %).

Rozšířena bude také přenesená daňová povinnost, takzvaná reverse charge, a dojde i k rozšíření režimu nespolehlivého plátce o fyzické osoby. Nastane dlouho očekávané navýšení slev na druhé a třetí dítě, ovšem ne pro živnostníky využívající výdajové paušály. Zavádí se nová pravidla odpisu technického zhodnocení. V pracovně-právních vztazích se v polovině roku očekává několik změn v zákoníku práce. Ty mimo jiné ruší jednostranné převedení zaměstnance na jinou práci, zavádí nová pravidla počítání délky dovolené na základě týdenní pracovní doby a zaručuje dobu odpočinku při pracích mimo pracovní poměr.

Norma má taky více chránit matky po návratu z rodičovské dovolené. Radost podnikatelům nedělá ztížení pro práci z domova, kdy se podle Havlíčka bude kontrolovat kdejaký nesmysl. "Zatímco snahy eliminovat stres na pracovišti budí spíše úsměv nad kreativitou navrhovatelů, tak faktická nemožnost převést zaměstnance na jinou práci bez jeho souhlasu může způsobit v době krize firmám vážné problémy," podotkl.

V roce 2017 se firmy budou muset vyrovnat s evropským nařízením o ochraně osobních údajů: To sice vejde v platnost až v průběhu 2018, ale prakticky všichni podnikatelé budu v příštím roce muset částečně změnit procesy a zabezpečit osobní údaje zákazníků, jinak se vystavují velkým sankcím. "Toto opatření bude podle našeho názoru náročnější než tolik diskutované zavedení EET," dodal Havlíček.

Nejednoznačně vnímají hospodští i to, že se v příštím roce omezí hrací automaty a nastane zákaz kouření. Někteří změnu vítají, jiní protestují, což lze říci i u další vlny EET, která rozšíří elektronický režim na maloobchody a velkoobchody. "Růst minimální mzdy na 11.000 Kč se čekal, ale stále nejsme schopni dohodnout způsob jejího stanovení," podotkl Havlíček.

Jednou z významných změn v příštím roce bude avizovaný exit koruny z intervenčního režimu České národní banky. Firmy by si přály slibovanou predikovatelnost politiky ČNB. Potřebují zajistit, aby následné posílení koruny nebylo příliš prudké a centrální banka tlumila případné kolísání kurzu. "Příští rok se uskuteční parlamentní volby. Uvítali bychom, pokud by politici neřešili jen předvolební kampaň, ale věnovali se i řešení věcných témat," řekl ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

NEJVĚTŠÍ KRIZE ZEMĚDĚLCŮ?

ČR zažila v posledních 20 měsících největší zemědělskou krizi od revoluce. Řekl to v souvislosti s propadem cen vepřového a mléka ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nízké ceny vepřového a mléka byly kvůli přetlaku komodit na trhu, mimo jiné zaviněnému ruským embargem na dovoz potravin. Zemědělci tak prodávali výrobky za podnákladové ceny.

Ministerstvo do živočišné výroby letos dalo více než tři miliardy korun prostřednictvím například tzv. zelené nafty, ale i mimořádných dotací. "Myslím si, že jsme tu situaci zvládli. Na to, jak byly výrazné propady cen, nikdo neprotestoval. Nikdo nejezdil rozlévat mléko na úřad vlády, nikdo nevysypával hromady hnoje před supermarkety, za to jsem zemědělcům děkoval veřejně a opakovaně," řekl Jurečka.

I s dotacemi zisk na litru mléka 44 haléřů? Díky podpůrným opatřením by měli zemědělci letos podle analýzy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) dosáhnout průměrného zisku 0,44 koruny za litr mléka. V jednotlivých podnicích jsou však značné rozdíly, některé podniky jsou stále v minusu. U chovatelů prasat by díky subvencím měl být průměrný zisk 1,3 korun na kilogram živé hmotnosti. Bez podpor by byly oba sektory ve ztrátě.

Farmáři letos žádali o 1,26 miliardy korun jako kompenzaci za loňské sucho. Velké podniky s výměrou nad 500 hektarů získají přes 80 procent z 1,2 miliardy korun, které jsou na odškodnění určené. Ministerstvo počítalo s tím, že se o peníze přihlásí 7 000 zájemců, nakonec jich byla přibližně polovina. Rekordní sucho loni zasáhlo prakticky celou republiku. Problémem bylo hlavně pro pěstitele kukuřice a ovoce, dopad mělo i na pícniny. Škody za sucho nejsou jediným odškodněním, které ministerstvo letos řešilo. Bude také proplácet kompenzace ovocnářům za jarní mrazy. Stát počítá s tím, že mezi ně přerozdělí 133 milionů korun.

DLUHY DOMÁCNOSTÍ STOUPLY

Domácnosti ke konci listopadu dlužily bankám přes 1,420 bilionu korun, což je zhruba o 11 miliard Kč více než v říjnu. Meziročně byly dluhy domácností vyšší o téměř 99 miliard korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká národní banka. Vzrostla i zadluženost podniků. Firmy na konci listopadu dlužily bankám necelých 1,233 bilionu korun, proti říjnu o zhruba osm miliard korun více. Před rokem podniky bankám dlužily přes 1,127 bilionu korun.

"Rostoucí zadlužení firem potvrzuje jejich růstové ambice a důvěru v příznivý vývoj," komentoval čísla vedoucí oddělení auditorských služeb PwC ČR Marek Richter. Dodal ale, že české podniky mají zpravidla dostatek hotovosti a spoléhají se především na vlastní kapitál, i když by za současné úrovně nízkých úrokových sazeb mohly poměrně výhodně vydělávat na půjčeném kapitálu. "Pro banky je tak velmi obtížné získávat klienty z řad podnikového sektoru," poznamenal.

Pokračující růst dluhu českých domácností lze podle Richtera očekávat, dokud se bude dařit ekonomice, porostou mzdy a nezaměstnanost se bude držet na nízkých úrovních. Upozornil ale, že sazby hypoték našly v závěru roku své dno. "Následující měsíce ukážou to, jak se na nich plně projeví nová regulace a jak se k ní banky postaví. Významné finanční instituce již avizovaly nárůst sazeb. Zároveň rostou ceny nemovitostí, jejichž úvěrování je hlavním motorem růstu zadlužení českých domácností," uvedl Richter.

Domácnosti měly v listopadu na jednodenních vkladech u finančních institucí uloženo přes 1,720 bilionu korun, od října se objem vkladů zvýšil o 29 miliard. Meziročně byl vyšší o 220 miliard korun. Na účtech s výpovědní lhůtou měly domácnosti koncem listopadu uloženo necelých 236 miliard korun, tedy přibližně o 654 milionů méně než o měsíc dříve. Proti loňskému říjnu tyto vklady klesly zhruba o 35 miliard korun.

Podnikům objem peněz na jednodenních vkladech stoupl na necelých 1,011 bilionu korun ze říjnových 976 miliard korun. Na vkladech s výpovědní lhůtou měly firmy uloženo necelých 11 miliard korun. Centrální banka poskytuje statistiku každý měsíc v národním měnovém přehledu. Odvozuje se z bilancí měnových finančních institucí, které zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku také fondy peněžního trhu, úvěrní a spotřební družstva.

NEJHORŠÍ TRŽBY AGROFERTU ZA 4 ROKY

Skupině Agrofert šéfa hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše letos klesly nekonsolidované tržby o 11 procent na 214 miliard korun, hlavně kvůli poklesu prodeje hnojiv. Jsou to nejnižší tržby od roku 2012. Proti loňsku klesne i zisk, napsal server IHNED.cz s odvoláním na informace z firemního časopisu Agrofert magazín. Agrofert letos investoval 18 miliard korun, mimo jiné do modernizace slovenské chemičky Duslo Šala a zemědělské půdy.

Chemický sektor Agrofertu přes pokles prodeje hnojiv vydělal tradičně nejvíce. V letošním roce se na zisku podílel 58 procenty. Meziročně vyšší 15procentní podíl si připsala výroba potravin, 13 procent zisku holdingu tvořilo zemědělství. "Investice v rámci koncernu letos činily téměř 18 miliard korun. Více než polovina z toho připadá na oblast chemie," cituje server výkonného ředitele Josefa Mráze.

Nejvíc peněz letos šlo na modernizaci a dostavbu výrobny čpavku ve slovenském Duslu Šala, projekt má podle dříve zveřejněných informací vyjít na osm miliard korun, což z něj dělá nejdražší investici v historii Agrofertu. Firma investovala také do výrobny hnojiv v Lovochemii a do výroby čpavku a hnojiv v německém SKW Piesteritz. V potravinářství Agrofert vložil peníze do nových pekáren německé společnosti Lieken.

Zemědělské společnosti holdingu letos nejvíc utratily za novou půdu, bylo to 360 milionů korun. Vedle toho skupina investovala do nákupu společností Lužanská zemědělská, Agrodružstvo Kačice, Agropark a Zemspol Kyjov. Převzala také zlínskou stavebně-projekční firmu Centroprojekt, která by nově pro Agrofert měla projektovat opravy a modernizace jeho chemiček. Podobné projekty dosud skupina zadávala externím kancelářím. Babiš nedávno připustil, že se Agrofertu zbaví, pokud Sněmovna v lednu přehlasuje veto prezidenta Miloše Zemana a začne platit novela zákona o střetu zájmů. Podle novely firmy členů vlády nebudou mít přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám. /r/