Premiér Fiala nevybíral schopné lidi na místa ministrů, ale vzal všechno, co se mu dostalo do ruky a oblbli lidi při volbách. Tak se tam dostal i Rakušan, který chtěl být za každou cenu ministrem vnitra. Starostům přihrál miliony od neznámých firem a korupčníků z Kypru. Jejich jména nechce oznámit a Fialovi to vůbec nevadí. Bojí se to důkladně řešit odstavením Rakušana z funkce ministra, dokud nebude vše vyšetřeno policisty a žalobci.

Rakušanovi už stoupla zřejmě sláva do hlavy, podle odborníků, a jedná, jako kdyby byl nadmíru dlouholetý policista a čeká jen na vyznamenání od prezidenta Zemana. Rady od funkcionářů obcí a měst už odmítá, když potřebují pomoc od policistů ČR. Jenže v celé ČR chybí tisíce policistů v obcích a městech na řízení dopravy, odhalování trestných činů, řešení sporů mezi lidmi a podobně. Dlouholetý politik v Chrastavě, starosta, ví, že by se vše dalo rychle napravit v celé ČR tím, jak řekl v TV Nova, že se přijmou odborníci z lidu, i když nemají diplom. Kdyby tak jednali i Slováci při Slovenském národním povstání, tak by se nikdy nacistů nezbavili, partyzáni neosvobozovali města a obce před příchodem Rudé armády a podobně. Skvělé vojáky bez diplomů měli i Stalin, generál de Gaulle, Tito, Churchill, a další generálové světa.

A určitě nemají diplom ani vojáci USA, kteří jsou v celém světě, Britů, Španělů, a nemají diplomy ani všichni vojáci ČR, kteří jsou dnes v armádě. Hlavní je pro dnešní vojáky, aby měli odvahu, smysl pro pořádek a naučili se zasahovat proti výtržníkům a teroristům. A to se rychle naučí i noví lidé, kteří nastoupí v obcích a městech k policii. Premiér Fiala by měl mít odvahu na řešení potíží, které jsou ve vládě, a které způsobují členové, kteří mu tam byli vnuceni, jako Rakušan, Válek a mnozí další.

X X X

Válek Senát podcenil. Chcípl PES požaduje jeho odvolání

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek předpokládá, že Sněmovna čtvrteční senátní veto novely pandemického zákona přehlasuje. V opačném případě vládu požádá na 14 dní o nouzový stav. Hnutí Chcípl PES, které aktivně bojuje proti přijetí novely, v pátek vyzvalo k Válkovu odvolání z funkce.

„Takto hovoří diktátoři, místo aby respektovali Senát a poučili se z chyb, tak budou ignorovat vůli senátorů a prostě to přehlasují!“ komentovalo hnutí na Facebooku. Výzvu k odvolání ministra pak zdůvodnilo informací, že Válek ignoroval to, že Státní ústav pro kontrolu léčiv nepodpořil doposud podávání posilovacích vakcín nezletilým starším 12 let.

Před novináři ministr zdravotnictví v pátek zopakoval, že nouzový stav je potřeba pro zachování opatření ve zdravotnických zařízeních a pobytových sociálních službách, která mají před nákazou chránit seniory. Válek také připustil, že vláda i on schvalování novely v Senátu podcenili.
Upravit zákon podle námitek senátorů nebo jen prodloužit platnost jeho současného znění i po 28. únoru podle Válka v podstatě nejde. 
„Pandemický zákon vedl k tomu, že byla vydávána opatření v rozporu se zákonem,“ řekl ministr. Novelizace podle něj jen zákon uvedla do souladu s výtkami správních soudů. „Nemůžu chtít prodloužit platnost zákona, o kterém vím, že je špatný a podle kterého by byla vydávána opatření, která by nebyla v souladu se zákonem,“ řekl.

Některé námitky senátorů ministr nechápe, například zasílání rozhodnutí hygieny o karanténě v SMS už funguje rok a půl a novela zákona to jen dává do souladu s legislativou. S odškodněním původní pandemický zákon nepočítal vůbec.
„Člověk nabyde dojmu, že už každý ten zákon viděl a přesně ví, co tam je,“ uvedl s tím, že zákon byl vlastně dvakrát v připomínkovém řízení. Poprvé ho 15. prosince předložil tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), znovu pak Válek. 
„Asi byla chyba, že jsme nedostatečně vysvětlovali senátorům, že se tam neskrývá žádné nebezpečí pro občany, že tam není nic, co tam hledají. Tam vlastně nic nového není,“ dodal. Komunikace podle něj měla být lepší.

Okamura slibuje, že SPD bude opět tvrdě obstruovat pandemický zákon

Už při projednávání v Senátu hájil pandemický zákon nutností chránit seniory. „My musíme hlídat domovy důchodců, dostávat z nich každý den data a testovat zaměstnance, abychom mohli sledovat situaci v každém domově důchodců. Totéž se týká zdravotnických zařízení,“ vysvětlil.

Toto mimořádné opatření bude podle něj potřeba ještě první dva týdny v březnu, ale pro jeho vydání je třeba buď pandemický zákon, nebo nouzový stav. Předpokládá, že pro toto jedno opatření by vláda vyhlásila nouzový stav, pokud by Sněmovnou novela neprošla.
Novelu horní komora zamítla hlasy 32 z 61 přítomných senátorů. Senátoři nejprve hlasovali o schválení, které neprošlo o jediný hlas. V Senátu mají většinu strany vládní koalice, jejich zákonodárci ale hlasovali na rozdíl od Sněmovny nejednotně.

X X X

Šlachta prosí: Přesuňme soud s Grygárkem do Brna, chci se obhájit před voliči

Předseda hnutí Přísaha a bývalý velitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róbert Šlachta žádá, aby byl soud, rozhodující o žalobě na ochranu osobnosti a nemajetkovou újmu kvůli jeho knize Třicet let pod přísahou přesunut z Prahy 5 do Brna. Šlchtu kvůli výrokům v knize žaluje někdejší náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek.

Šlachtův ÚOOZ Grygárka léta stíhal kvůli zneužití pravomoci. Jeho údajné provinění spočívalo v tom, že měl uchránit svého známého, lobbistu Romana Janouška, od vyšetřování. Stíhání nakonec zastavily soudy jako nezákonné. Grygárek už vysoudil odškodnění od státu, nyní jej žádá i od šéfa útvaru. Šlachta žádost o přesun soudu do Brna vysvětluje například tím, že to budou mít blíž žalobci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které chce navrhnout jako svědky. Navíc má Šlachta zájem očistit své jméno před soudem v místě svého bydliště, tedy v místě, kde se nachází jeho nejsilnější voličský elektorát.

Obvodní soud pro Prahu 5 měl v půlce prosince řešit velmi zajímavou žalobu na ochranu osobnosti a nemajetkovou újmu. Někdejší náměstek Vrchního státního zastupitelství v Praze Libor Grygárek žaluje bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róberta Šlachtu. Šlachtův ÚOOZ Grygárka léta stíhal kvůli zneužití pravomoci. Jeho údajné provinění spočívalo v tom, že měl uchránit svého známého, lobbistu Romana Janouška, od vyšetřování. Stíhání nakonec zastavily soudy jako nezákonné. Grygárek už vysoudil odškodnění od státu, nyní jej žádá i od šéfa útvaru. Toho žaluje za výroky v jeho knize Třicet let pod přísahou. Šlachta se ale ze soudu omluvil s odůvodněním, že jeho právník nestihl případ nastudovat. K soudu se nedostavil.

Bývalý šéf ÚOOZ a později náměstek celníků Róbert Šlachta, který se podepsal jako Robert, oznámil ve čtvrtek 9. prosince Obvodnímu soudu pro Prahu 5 převzetí právního zastoupení v popisovaném soudním řízení advokátem Petrem Opletalem. Učinil tak těsně před nařízeným líčením, přestože má informace o jeho konání už od 8. září. S ohledem na dobu, odkdy Šlachta o soudu ví, by se už dalo spekulovat o cíleném prodlužování sporu.

„V nadepsané věci byl žalovaný předvolán na den 13. 12. 2021 od 13:00 hod k jednání u
Obvodního soudu pro Prahu 5. Žalovaný nyní zdvořile žádá nadepsaný soud o odročení tohoto nařízeného jednání. S ohledem na převzetí právního zastoupení bezprostředně před nařízeným jednáním neměl právní zástupce dostatek prostoru seznámit se s celým soudním spisem a zejména s důkazy, založenými ze strany žalobce. Žalovaný se obratem po převzetí právního zastoupení objednal k nahlížení do soudního spisu, to je však dle informací kanceláře soudu možné až dne 16. 12. 2021, tedy až po termínu nařízeného ústního jednání,“ napsal soudu Róbert Šlachta.

A podotkl: „Žalovaný nezamýšlí neúčelně prodlužovat řízení, avšak objektivně v tuto chvíli nemá možnost včas nahlédnout do soudního spisu, tedy právní zástupce žalovaného nemá dostatek prostoru na adekvátní přípravu k ústnímu jednání. S ohledem na skutečnost, že jde o první jednání ve věci a nové jednání může být nařízeno již v řádu jednotek týdnů, žalovaný se domnívá, že se odročení jednání zásadním způsobem nemůže dotknout ani jednoho z účastníků řízení.“
Očista před elektorátem
Pár dní po zmařeném líčení Róbert Šlachta poslal soudu písemné odůvodnění návrhu na přikázání věci Okresnímu soudu Brno – venkov, a to z takzvaného důvodu vhodnosti.
Argumentuje mimo jiné tím, že v obvodu Okresního soudu Brno – venkov má bydliště a delegací věci se předejde i případným spekulacím o možné podjatosti soudů.

„I s ohledem na mediální zájem o nadepsané řízení je žádoucí vést řízení u soudu, který u veřejnosti nevyvolá nevyhnutelné otázky ohledně případné podjatosti,“ napsal soudu Róbert Šlachta.
„Bude-li v tomto řízení prokázáno autorství naříkaných výroků, bude posuzováno, zda jednotlivá
tvrzení popisují pravdivé okolnosti a zda tato mohou zasáhnout do osobnostní sféry žalobce. Klíčoví svědci, které žalovaný navrhuje, jsou právě osoby působící u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci – ostatně už přímo žalobce v části žaloby vychází z tvrzení o údajně nekvalitní práci žalovaným řízeného ÚOOZ ve spolupráci s údajně nekvalitní prací státních zástupců VSZ v Olomouci – právě tato tvrzení tak budou předmětem posuzování a následujícím podkladem pro rozhodnutí ve věci samé,“ argumentuje kvůli přeložení Šlachta.

„Provedení důkazu výslechem svědků u Okresního soudu Brno – venkov je s ohledem na jejich bydliště rozhodně účelnější a dostupnější. Navíc se v obvodu Okresního soudu Brno – venkov nachází i bydliště žalovaného a delegací věci se předejde i případným spekulacím o možné podjatosti soudů. Jak již totiž bylo řečeno, činnost žalovaného ve funkci ředitele ÚOOZ se týkala prověřování mj. pražských složek justice a sám žalobce dlouhodobě působil na vrchním
státním zastupitelství v Praze. I s ohledem na mediální zájem o nadepsané řízení je žádoucí vést řízení u soudu, který u veřejnosti nevyvolá nevyhnutelné otázky ohledně případné podjatosti.

Okrajově lze konstatovat i to, že jelikož je žalovaný sám politicky činnou osobou a jelikož podanou žalobu považuje za tzv. osobní vendetu proti své osobě, má eminentní zájem „očistit“ své jméno právě v místě, kde se nachází jeho nejsilnější voličský elektorát,“ pokračuje Šlachta. A zdůraznil, že řízení je zatím na samotném počátku, kdy nebylo prováděno dokazování a ani nebylo zahájeno jednání ve věci. Delegováním věci jinému soudu, který je podle něj rovněž místně příslušným soudem, nebude zmařen dosavadní stav a ani oddálen dosavadní výsledek řízení.

Protahuje řízení

„Tedy nic nebrání tomu, aby věc projednal a rozhodl soud, u něhož bude probíhat řízení rychleji a hospodárněji,“ napsal Obvodnímu soudu Pro Prahu 5 Róbert Šlachta.
Právní zástupce Libora Grygárka Petr Toman argumentuje tím, že žádný z vyjmenovaných důvodů nepředstavuje závažný důvod pro prolomení ústavně garantovaného práva žalobce na zákonného soudce, a tudíž se z jeho pohledu jedná pouze o účelový návrh směřující k protahování řízení.

Porovnání nákladů řízení spojených s výslechem svědků pocházejících z Olomouce před Obvodním soudem pro Prahu 5 a před Okresním soudem Brno – venkov by podle Tomana rozhodně neodhalilo žádný zásadní prostor pro úsporu nákladů řízení.

„Tento argument žalovaného nemůže obstát také z toho důvodu, že mnoho potenciálních svědků, včetně těch, jejichž výslech navrhnul sám žalovaný, jako například Josef Klíma, Pavel Zeman, Lenka Bradáčová a další, pochází z Prahy nebo v Praze působí. Vedení řízení v této věci Okresním soudem Brno – venkov by tak zcela jistě vyšší hospodárnost a rychlost řízení nepřineslo. Je také potřeba uvést na pravou míru, že dozor nad zachováním zákonnosti v dotčeném přípravném řízení vykonávali státní zástupci Vrchního státního zastupitelství v Olomouci – pobočky v Ostravě. To žalovaný pravděpodobně úmyslně neuvedl, aby vyvolal dojem vyšší závažnosti jím uplatňovaných argumentů týkajících se geografických skutečností,“ upozorňuje Petr Toman.

V souvislosti se zásahem do osobnostních práv Libora Grygárka bude soudem prokazován i vznik a intenzita újmy způsobené žalobci výroky Róberta Šlachty. K prokázání těchto skutečností bude nezbytné vyslechnout řadu svědků, kteří žijí v Praze a okolí. I z tohoto pohledu tak nemohou argumenty žalovaného obstát a do příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 5 by nemělo být nikterak zasahováno.

Důvodem pro přikázání věci z důvodu vhodnosti nemůže být ani pochybnost žalovaného
o podjatosti soudu, doplňuje Petr Toman.
Šlachta podle něj jednak netvrdí žádné relevantní skutečnosti, ze kterých by měla podjatost Obvodního soudu pro Prahu 5 vyplývat, ale zejména jsou pro námitky o podjatosti stanovena vlastní specifická pravidla, která nelze obcházet návrhem na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.

„Už vůbec nelze připustit argumentaci zvolenou žalovaným, který bez jakéhokoli bližšího odůvodnění namítá podjatost všech pražských soudců,“ dodal Petr Toman. Který soud bude žalobu Grygárka na Šlachtu řešit, rozhodne Nejvyšší soud.
Ten už se podobnou žádostí zabýval. V usnesení ze dne 26. března 2018 pak jednoznačně konstatoval, že:
„Pokud pak žalobkyně odůvodňuje vhodnost přikázání věci navrženému soudu „zamezením možných účelových negativních postupů v rámci ostravské justice“, je třeba uvést, že důvodem k delegaci věci z důvodu vhodnosti nemůže být ani případná nedůvěra žalobkyně v Okresní soud v Ostravě jako místně příslušný soud. Tuto skutečnost samu o sobě zákon nezohledňuje v otázce místní příslušnosti, pro niž stanoví objektivní a jednoznačná pravidla v ustanoveních § 84 – 89a o. s. ř. (občanského soudního řádu – pozn. red.), která nelze obcházet subjektivními názory účastníků. Je-li nedůvěra účastníka k soudu podložena skutečnostmi takové povahy a intenzity, že vyvolávají důvodné pochybnosti o nepodjatosti soudců, pak je třeba postupovat podle ustanovení o vyloučení soudců (§ 14 a násl. o. s. ř.), neboť žalobkyně jako účastnice řízení má právo se vyjádřit k osobám soudců, kteří mají podle rozvrhu práce věc projednat a rozhodnout, a může uplatnit námitku podjatosti (srov. § 15a o. s. ř.), a jsou-li vyloučeni všichni soudci příslušného soudu, je namístě delegace nutná (§ 12 odst. 1 o. s. ř.). Delegace vhodná podle § 12 odst. 2 o. s. ř. tedy z uvedených důvodů nepřichází v úvahu.“
Z protokolu o jednání před Obvodním soudem pro Prahu 5 z 13. prosince 2021 vyplývá, že Róbert Šlachta žádnou námitku podjatosti neuplatnil.
„Lze tak předpokládat, že žalovaný žádné skutečné pochybnosti o podjatosti zákonné soudkyně nemá,“ dodává právní zástupce Libora Grygárka Petr Toman. Věc je ještě o trošku prozaičtější, Šlachta námitku neuplatnil, protože k soudu nedorazil a soudní jednání zmařil. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

Advokát Sokol se s ministrem Blažkem shodl, že Parkanová má nárok na odškodné

Bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL, TOP 09) je podle svého advokáta Tomáše Sokola symbolem omylů, kterých se může dopustit justiční mašinérie, a škod, které dokáže napáchat. Na schůzce s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) se oba muži shodli na tom, že Parkanová má za stíhání v kauze letounů CASA nárok na odškodné. Jeho výši zatím nevyčíslili, sdělil Sokol.

Blažek už dříve avizoval, že pozve Parkanovou a jejího právníka na schůzku, protože by se jí rád za stát omluvil a přiznal jí odškodnění. Ministerstvo pak tento týden informovalo na sociálních sítích, že setkání se už uskutečnilo. Uvedlo, že Parkanová se ze schůzky omluvila z rodinných důvodů.

Po jednání ministr Blažek České justici sdělil, že se nechystá podat kárnou žalobu na státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze Jana Kořána, který případ od počátku dozoroval a zastupoval žalobu před soudem. Jak nalézací, tak odvolací soud přitom v rozhodnutích vyslovily pochybnost nad postupem orgánů činných v trestním řízení. Úspěšná kárná žaloba je přitom podmínkou, aby stát mohl vymáhat po příslušném státním zástupci náhradu za vyplacené odškodnění.
„Za sebe bych řekl, že jsme se shodli na tom, že klientka má nárok na odškodné, a já jsem slíbil, že ho po setkání s klientkou budu konkretizovat,“ shrnul obsah jednání Sokol.

Kauza Parkanové a jejího někdejšího podřízeného Jiřího Staňka se táhla téměř deset let a týkala se transportních letounů, jejichž nákup schválila v roce 2009 vláda Mirka Topolánka (ODS). Obžaloba na základě znaleckého posudku tvrdila, že stroje byly vinou Parkanové a Staňka předražené o 818 milionů korun. Podle pravomocného rozsudku ale státu žádná škoda nevznikla a oba obvinění udělali maximum pro to, aby se obchod uskutečnil v souladu se zákonem.

Ministerstvo má na vyřizování žádostí o odškodné za nezákonné stíhání půlroční zákonnou lhůtu, ne vždy ji ale kvůli množství obdobných případů dokáže dodržet. Řada poškozených se obrací na soudy. Ministři se zpravidla v těchto záležitostech osobně neangažují.

Zatím nežádala
Sokol v této souvislosti zdůraznil, že jeho klientka nikoho „nepředběhla“.„Zatím nic nedostala ani o nic nežádala. Jen jsem se v jejím zastoupení zúčastnil krátkého jednání, jehož imanentní složkou byl fakt, že klientka utrpěla újmu. To zas není až tak moc,“ míní. „Z mého, zdůrazňuji mého pohledu je případ klientky do té míry mimořádný, že může odůvodňovat takto nestandardní postup,“ doplnil.

Upozornil na to, že újma způsobená nezákonným stíháním může mít různou míru a různý dopad. „I když i o trestním stíhání jiných mých klientů bylo mediálně informováno a byly to více či méně ‚známé tváře‘, razance dopadu trestního stíhání na doktorku Parkanovou byla a je mimořádná,“ podotkl. Stejně mimořádná byla podle něj nesmyslnost jejího obvinění i následná štvanice.

„Ne, že by tyto aspekty v jiných případech chyběly, ale pak je zde faktor míry devastace života, který je též subjektivní. Někdo to vše snáší lépe a někdo hůře. To také hraje roli, byť to možná vůči těm ostatním postiženým není zcela spravedlivé,“ uzavřel Sokol.
Advokát už dříve uvedl, že stíhání zničilo Parkanové podstatnou část života. K soudu nikdy osobně nedorazila, pokaždé se omluvila. K věci tak nikdy veřejně nevypovídala. Právník vysvětloval, že nechtěla vyjádřit neúctu k soudu, podle něj trestní řízení nesla velmi těžce psychicky, ceskajustice.cz

X X X

Nejvyšší soud odmítl dovolání Postoloprt, město žádalo po státu odškodnění

Nejvyšší sou odmítl dovolání města Postoloprty, které se domáhalo u soudů odškodnění 5 mil. Kč za nezákonné trestní stíhání jeho zastupitelů. Důvodem odmítnutí bylo podle NS primárně „mimořádně nekvalitně“ zpracované dovolání, které postrádalo zákonné náležitosti.
Město Postoloprty se žalobou na Ministerstvo spravedlnosti (MSp) domáhá odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou mu zásahem do dobré pověsti města nezákonným trestním stíháním jeho zastupitelů. Ti byli stíháni a posléze obžalováni lounskou státní zástupkyní Radkou Pavlišovou za údajně nevýhodný prodej domu v majetku města. Ačkoliv od počátku trestního řízení zastupitelé upozorňovali na chyby v posudku, na kterém orgány činné v trestním řízení v podstatě celé trestní řízení postavily, byly jejich argumenty setrvale ignorovány. K pravomocnému zproštění obžaloby soudem došlo v roce 2019. Někteří nezákonně stíhaní již na státu odškodnění vysoudili.

O odškodnění usilovalo i samotné město Postoloprty. Jeho žalobu ovšem zamítl v září 2020 Obvodní soud pro Prahu 2 a jeho rozhodnutí pak potvrdil i Městský soud v Praze.
Dovolání města pak odmítl v prosinci minulého roku NS. Podle dovolacího soudu totiž dovolání postrádalo základní zákonné náležitosti, kdy nebyly vymezeny ani podmínky přípustnosti dovolání.

„U otázek, zda měl žalobce procesní postavení poškozeného v posuzovaném trestním řízení, zda lze považovat osobu starosty a místostarosty za totožnou s žalobcem a zda lze žalobci přiznat náhradu nemajetkové újmy z titulu zásahu do pověsti právnické osoby, postrádá dovolání, které je sepsáno mimořádně nekvalitně, zákonem vyžadované náležitosti v podobě vymezení podmínek přípustnosti. Okolnosti uváděné žalobcem (že „má zájem podrobit dané rozhodnutí přezkumu u Nejvyššího soudu“, nebo že „považuje tuto věc za hodnu pozornosti Nejvyššího soudu“) nepředstavují zákonný důvod přípustnosti dovolání podle § 237 o. s. ř.,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí NS.

NS přitom naznačil, že by bylo lze v podání možné dovolací důvody spatřovat, pokud by v něm ovšem byly náležitě specifikovány.
„Otázka, pro kterou žalobce vymezuje přípustnost tak, že dosud nebyla v judikatuře Nejvyššího soudu řešena, a to „zda právnická osoba, zde konkrétně jednotka územní samosprávy, má rovněž právo na odškodnění na své pověsti, když její představitelé byli nezákonně stíháni, a název města se tedy tři roky objevoval v médiích z toho důvodu v negativních souvislostech“, není právní otázkou ve smyslu § 237 o. s. ř., na jejímž vyřešení by rozhodnutí odvolacího soudu spočívalo.

Daná otázka je otázkou v gramatickém slova smyslu, přičemž k jejímu zodpovězení je třeba odpovědět na několik samostatných právních otázek. V této věci šlo mimo jiné o otázku výkladu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a totožnosti žalobce s jeho starostou a místostarostou, kterou žalobce kvalifikovaně dovoláním nenapadá a o otázku použitelnosti obecné úpravy nároků právnické osoby při zásahu do její pověsti v občanském zákoníku, ve vztahu ke speciální úpravě v zákoně č. 82/1998 Sb., kterou žalobce rovněž kvalifikovaně nenapadá,“ uvádí se k tomu v odůvodnění rozhodnutí. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Ať vláda odpustí DPH za energie, říká Hrnčíř. A pak to bude navždy, reaguje Bureš

Poslanci Jan Hrnčíř (SPD) a Jan Bureš (ODS) se ve vysílání CNN Prima NEWS neshodli na tom, jak by měla vláda pomoci lidem s drahými energiemi. „Je třeba udělat plošné opatření, třeba odpuštění DPH za energie,“ radil Hrnčíř. Jeho oponent však varoval: „Takové opatření – nulové DPH – bychom měli napořád. Nevěřím tomu, že by někdo řekl, že to bude dočasné.“

Hrnčíř coby zástupce opozice prohlásil, že má pocit, že je vláda Petra Fialy (ODS) bezradná. „Neustále od jejich nástupu slyšíme, že vše budou dělat lépe, jinak. Jak to udělají, se ale asi máme nechat překvapit,“ prohlásil. Kroky současné vlády na pomoc nejpotřebnějším, které ničí vysoké ceny energií, podle něj nejsou vhodné.

Odpustit DPH na potraviny jako Poláci? Jen tlumení bolesti, nevyléčí to nemoc, říká ekonom
„Vyplňovat formuláře a žádat o sociální dávky není vhodné řešení. Je třeba udělat nějaké plošné opatření. Jedním z nich by bylo odpuštění DPH na energie, druhým by bylo odpuštění plateb za solární barony, tedy příspěvků za obnovitelné zdroje, které domácnosti platí navíc,“ radil poslanec.

Následně připomněl, že v Polsku snížili DPH na základní potraviny na nulu a v Maďarsku zastropovali ceny pohonných hmot. „Věci, které domácnosti drtí, naše vláda je přehlíží, absolutně jí to nezajímá,“ pokračoval. Jeho oponent Bureš však zásadně nesouhlasil. Podle něj je nejlepší variantou adresná a cílená pomoc nejpotřebnějším.

Opatření by nebylo dočasné
„Nesouhlasím s tím, že by problém vyřešilo odpuštění DPH na energie. Plošná opatření nikdy nefungují. Společnost má fungovat na principu solidarity. To znamená, že ti, kteří mají vyšší příjmy, jsou solidární s těmi, kteří se nezaviněně dostanou do problému. Když dáme z určitého balíku všem, dostanou nejchudší nejméně,“ připomněl.

Hrnčíř však oponoval argumentem, že se do vysokých cen energií promítly ceny emisních povolenek. „Jde o dodatečnou daň, která je uvalena na spotřebitele. Proto by ji stát mohl kompenzovat odpuštěním DPH na energie. Navíc by to snížilo inflaci,“ myslí si. Bureš si však takovou situaci nedokáže představit.

„Pokud dnes snížíme nebo vynulujeme DPH na energie, tak chci vidět Poslaneckou sněmovnu, která, až by tato doba pominula, by DPH začala zase zvyšovat. Všechny strany ve Sněmovně měly v programu, že nechtějí zvyšovat daně. Nedovedu si představit, jak by tento návrh prošel Sněmovnou. Takové opatření – nulové DPH – bychom zde měli napořád. Nevěřím, že by někdo řekl, že to bude dočasné,“ dodal s tím, že adresná pomoc je lepším řešením.

X X X

Příplatky za covidové pacienty končí. Šlo o adekvátní bonusy, nebo byznys pro nemocnice?

Nemocnice za covid pozitivní pacienty čerpaly kompenzace, to je však minulostí. Od nového roku totiž nejsou součástí vyhlášky, potvrdil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Peníze sloužily jako náhrada za běžnou péči, kterou kvůli zatížení musely nemocnice rušit. Podle redaktora webu Echo 24 Jakuba Fujáčka šlo o byznys. S tímto tvrzením ale nesouhlasí šéf Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. Oba se střetli ve vysílání CNN Prima NEWS.

Negativní dopady, a především pokles produkce, pomohla nemocnicím vyřešit kompenzační úhradová vyhláška za léčené pacienty s covidem. Ti totiž pro nemocnice znamenali velkou zátěž. Tyto kompenzace označil web web Echo24 za byznys. Podle Cikrta je tomu ale jinak.

Novinář Jakub Fujáček ve svém textu narážel například na fakt, že za péči o nemocného, který ležel na JIP a byl zároveň pozitivní na koronavirus, dostávala loni nemocnice skoro o 300 tisíc korun týdně navíc. A pokud pacient potřeboval mimotělní oběh, bylo to dokonce o 400 tisíc korun více než za běžného pacienta.

Například z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny vyplývá, že nemocnice v loňském roce získaly na úhradách za týden zdravotní péče pozitivně testovaného pacienta, který byl umístěn na jednotku intenzivní péče s plicní ventilací, celkem 437 269 korun.
„Mluvilo se o tom, že kompenzace měly vyrovnat deficit. Opodstatněné být mohly, ale nemocnice dostaly další peníze. Nešlo jen o ty, které jsou v alarmující výši,“ argumentoval ve vysílání CNN Prima NEWS redaktor Fujáček.

Ředitelé nemocnic si peníze navíc „nestrčili do kapsy“

Podle Cikrta je ale potřeba se na celou věc dívat v kontextu. „Kolega (Fujáček, pozn. red.) dokonce použil výraz ‚alarmující‘, to bych se ohradil. Měli jsme tu naprosto bezprecedentní situaci –⁠ epidemii covidu. Je třeba hned na úvod říct, že nikdo si ty pacienty nevymýšlel,“ reagoval šéfredaktor Zdravotnického deníku.

Ve Zprávách Plus podotkl, že některá opatření byla možná přehnaná, ale tím, že odborníci netušili, jaké dopady bude covid mít, byly navýšeny nejen platby na JIP, ale i na standardní lůžko. „Myslím, že příplatky navíc byly namístě. Bylo to nejen proto, že lékaři museli mít pomůcky a museli postupovat opatrně. (...) Pokud nebyla kompenzační doložka odhadnuta přesně, je to logické, protože šlo o předpoklad,“ vysvětlil.

Peníze, které teoreticky zbyly, si však ředitelé nemocnic nemohli „strčit do kapsy“. „Šly ve prospěch pacientů a odměn pracovníků. Musíme si uvědomit, že resort je dlouhodobě podfinancován,“ dodal Cikrt.
Kompenzace za covid pacienty od letošního roku skončily, a to i přesto, že koronavirus ještě zřejmě neřekl poslední slovo. „Pro rok 2022 se financování akutní lůžkové péče řídí úhradovou vyhláškou na rok 2022, v rámci které již nejsou stanoveny úhradové příplatky a bonifikace za pacienty s COVID-19 na rozdíl od vyhlášky na rok 2021,“ potvrdil pro CNN Prima NEWS mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob.

Vyhláška na rok 2022 vychází v tomto ohledu z dohody nemocnic a zdravotních pojišťoven. „Případné vícenáklady spojené s ošetřováním covid pozitivních pacientů v roce 2022 již budou nemocnice hradit ze svého obecného růstu úhrad, který je nastaven štědře na devět procent v porovnání s rokem 2021,“ sdělil Jakob.

Zdravotnictví nemá na rozhazování
Opětovné stanovení příplatků za covidové pacienty by mohla pro rok 2022 stanovit až kompenzační vyhláška, pro jejíž vydání ovšem ministerstvo zdravotnictví aktuálně nemá mandát. „To, zda i pro rok 2022 skutečně bude potřeba přijmout kompenzační zákon a vydat kompenzační vyhlášku, nebo zda si zdravotnictví vystačí s úhradovou vyhláškou, bude předmětem dalších analýz a jednání. V tuto chvíli v této věci neexistuje jednoznačné stanovisko. V potaz je třeba vzít i nově schválený státní rozpočet, který zmrazuje platbu za státní pojištěnce v letošním roce a pro rok 2022 tak není významný prostor pro dodatečné výdaje ze zdravotního pojištění,“ dodal Jakob.

X X X

Jak zaplnit prázdné Španělsko. Zchudlý venkov se obrací i ke krajní pravici.

Pusté vesnice, stárnoucí obyvatelstvo, nezájem politiků. Španělský venkov dlouhodobě zápasí s vylidňováním. Problém se opět dostal do centra zájmu v souvislosti s volbami v největším regionu Kastílie a León. Místní strany usilují o změnu a situace využívá i sílící krajní pravice, pro niž může jít o odrazový můstek před příštími parlamentními volbami.

„Mám čtyři děti. Žádné z nich tu nežije,“ tlumočí týdeník The Economist slova, která žena jménem Blanca pronáší nad polední sklenkou vína a olivami. Je jednou z 156 obyvatelek vesnice Casarejos ležící hluboko ve španělském vnitrozemí. Ještě před 25 lety tu bylo lidí zhruba dvakrát tolik. Děti, které ve vsi bydlí, je podle místních možné spočítat na jedné ruce.
Blanca si stěžuje kandidátce strany Soria Ya (Soria teď) Lauře Gilové, jež bude v neděli 13. února usilovat i o její hlas v regionálních volbách. Po čtyřech letech se bude vybírat obsazení parlamentu autonomního společenství Kastílie a León. Soria, v níž leží i Casarejos, patří mezi jeho devět provincií.

Kastílie a León je ze 17 španělských autonomních společenství největší. Zabírá prakticky celou severozápadní část plošiny Meseta. Podle počtu obyvatel jí ale patří až šesté místo - žije zde jen 2,5 milionu lidí. To je daleko méně než v Andalusii (8,4 milionu) nebo Katalánsku (7,7 milionu). Ač zde kromě regionální metropole Valladolidu leží starobylá města jako Burgos nebo Salamanca, jejichž památky jsou zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO, je Kastílie a León esencí již vžitého označení La España vacía (prázdné Španělsko) nebo España vaciada (vyprázdněné Španělsko). Kromě ní se pod tuto nálepku řadí i Kastilie-La Mancha, Extremadura a Aragonie.

Vylidňování španělského venkova (podobně jako třeba italského) je známý problém. A nadcházející regionální volby, jež jsou letos kromě těch andaluských ve Španělsku jediné, na něj opět poutají pozornost.
„Je to poprvé, kdy ve volebním kalendáři nedominuje hlasování v regionech, jako je Katalánsko nebo Andalusie, ale v jedné ze zapomenutých částí Španělska,“ řekla webu Politico expertka na politickou komunikaci Verónica Fumanalová.
Do venkovských oblastí Kastílie a Leónu tak v posledních týdnech mířili lídři španělských stran, aby dali najevo, že je problémy regionu zajímají. Těch je přitom víc než dost.

Španělé prodávají liduprázdné vesnice, stojí jako garsonka v Praze

Zatímco velká španělská města a turisticky atraktivní pobřežní oblasti od konce Frankovy éry těžily z industrializace a investic, které ještě později popohnaly evropské dotace, vnitrozemí zůstalo stranou. A lidé odtud odcházeli pryč za lepším. V části země, která zaujímá 70 procent její rozlohy, tak dnes žije jen 10 procent Španělů. Vylidnění hrozí 42 procentům obcí. V provincii Zamora v Kastílii a León se počet obyvatel od roku 1975 snížil o 30 procent.

„Ať už aktivně, nebo opomenutím, stát prosazoval model rozvoje, který vedl k tomu, že průmysl a služby opustily venkovské oblasti,“ kritizuje Ángel Ceña ze zmíněné strany Soria Ya. Ta je jedním z několika lokálních uskupení, která ve volbách kandidují pod hlavičkou platformy España Vaciada. Ani vládní socialisté (PSOE), ani lidovci (PP), kteří řídí Kastílii a León posledních 35 let, podle Ceñi nedělají pro rozvoj regionu dost. Volá po „strategické reindustrializaci“, která do regionu přivede pracovní místa.
Vox v roli ochránce venkovanů.

Podpora lokálních stran před hlasováním narostla. Totéž lze však říci i o krajně pravicovém uskupení Vox, které se prezentuje jako ochránce tradičního venkovského způsobu života. „Pokud jde o vylidňování, jsme na tom mnohem hůře než v 70. letech. Lidé odcházejí do Madridu a jiných velkých měst. Venkov není chráněn,“ říká místní představitelka strany Sonsoles Mirandaová.
Vedle lokálních stran to může být právě Vox, který bude ze současné situace těžit a jehož podporu budou možná lidovci potřebovat. A možná nejen nyní, ale i po parlamentních volbách, jež se mají konat příští rok. V uplynulých desetiletích to byli právě lidovci, kdo ve španělském vnitrozemí bodoval, Vox, který se etabloval jako třetí nejsilnější strana a míří stále výše, to může změnit.

Sledované volby v Madridu ovládla pravice, bývalý šéf Podemos končí v politice

Otázka je, co konkrétně by se změnilo pro obyvatele Kastílie a dalších „zapomenutých“ oblastí. „Teď, když jsou volby, si na venkov najednou vzpomenou. Až bude po všem, tak se ale vrátí k tomu, co je zajímá,“ nedělá si iluze José Juan Pascual, bývalý kuchař z města Las Navas del Marqués, do něhož zavítal šéf lidovců Pablo Casado.

Jakékoli změny k lepšímu navíc budou během na dlouhou trať. Současnou podobu španělského venkova tak možná i nadále budou oceňovat hlavně poutníci, kteří jím míří po „francouzské“ (Camino francés) nebo „stříbrné“ cestě (Via de la plata) do Santiaga de Compostela.

X X X

Do Paříže míří přes zákaz tisícové konvoje svobody, policie volá posily

Tisíce lidí v rámci takzvaných Konvojů svobody směřují do Paříže, aby se zúčastnili sobotních pravidelných protestů odpůrců očkování proti covidu-19 a vládních opatření. Pařížská prefektura jim přitom ve čtvrtek zakázala vjezd do města. Na demonstranty čekají proto tisíce policistů.
Odpůrci protikoronavirových opatření a očkování proti covidu-19 ve středu a ve čtvrtek vyrazili z několika francouzských měst ve společných kolonách, od pátečního večera chtěli společně demonstrovat v Paříži. V pondělí se měly kolony aut společně přesunout do Bruselu, také tam byl protest zakázán. Konvoje se inspirují hnutím proti epidemickým opatřením v Kanadě.

Zatímco za kanadskými protesty stojí zejména řidiči nákladních aut, ve Francii je organizují lidé různých profesí. Spojuje je odpor k opatřením, která jim ve Francii neumožňují bez očkování například vstup do restaurací nebo do dálkových vlaků. Dalším požadavkem je růst kupní síly, což je pro Francouze stále palčivějším problémem kvůli inflaci a rostoucí ceně pohonných hmot.
„Pokud chtějí lidé normálně demonstrovat, mohou tak učinit. Pokud by chtěli blokovat dopravu, tak zakročíme,“ varoval ve čtvrtek večer ministr vnitra Gérald Darmanin v rozhovoru se stanicí LCI. Organizátoři konvoje odmítají, že by se chystali blokovat dopravu, jako se to stalo v kanadské Ottawě. Ve Franci by jim za to hrozily vysoké pokuty nebo zabavení řidičského průkazu.

Města Paříž a Brusel zakázala kolonám vjezd na své území. Správní soud v Paříži se bude dnes odpoledne zabývat stížností na neoprávněnost tohoto zákazu vydaného pařížskou policejní prefekturou, píše AFP.
Účastníci konvoje vyzdvihují pospolitost a podporu veřejnosti, která jim na jejich cestě poskytla ubytování, možnost parkování nebo jim nosí košíky s jídlem.

Francouzská vláda v pátek oznámila zmírnění části covidových restrikcí, očkovací pas však nadále zůstává v platnosti. Od 28. února už ve Francii nebudou povinné roušky ve všech vnitřních prostorách, kde se hosté při vstupu prokazují očkovacím pasem.

Kamionový protest rozčiluje USA. Zakročte, vyzvaly Ottawu po třetí blokádě hranic
Změna se týká zejména kin a restaurací. Například ve veřejné dopravě budou roušky nadále povinné. Případné zrušení očkovacího pasu je v plánu na konci března nebo na začátku dubna, zopakoval dnes vládní mluvčí Gabriel Attal citovaný stanicí BFM TV.

X X X

Miliardy z afghánské banky dostanou příbuzní obětí 11. září, rozhodl Biden.

Prezident Joe Biden v pátek podepsal exekutivní příkaz, kterým rozděluje asi sedm miliard dolarů zabavených afghánské centrální bance po nástupu Tálibánu k moci mezi humanitární pomoc Afgháncům a příbuzné obětí teroristických útoků z 11. září 2001. Tálibán bude podle agentury AP téměř jistě proti takovému rozhodnutí protestovat.

Po srpnovém převzetí moci Tálibánem zastavily západní státy finanční pomoc určenou Afghánistánu a USA rovněž zmrazily aktiva afghánské centrální banky, která byla v americkém držení. Biden svým příkazem, který je podle agentury AFP poměrně nevídaný, přikazuje americkým bankovním institucím, aby všechny tyto prostředky převedly k pobočce americké centrální banky v New Yorku.
Asi 3,5 miliardy dolarů (75 miliard korun) z těchto prostředků chce dát americká vláda k dispozici na financování humanitární pomoci pro Afghánce, kteří se nacházejí v posledních měsících ve velmi tíživé ekonomické situaci. Ještě o něco vyšší částku poskytne rodinám obětí teroristických útoků z 11. září, které podaly žaloby na Tálibán u amerických soudů.

Afghánská ekonomika byla silně závislá na zahraniční pomoci, asi 80 procent příjmů rozpočtu pocházelo od mezinárodní komunity. Poté, co v polovině srpna pod tlakem Tálibánu a za odchodu zahraničních vojsk ze země zkolabovala afghánská vláda a moci se chopili islamističtí povstalci, západní země přísun peněz přerušily. Afghánistán nyní není schopen plně financovat například chod nemocnic, továren, ministerstev a škol.

Tálibán se vrátil do Evropy, usiluje o rozmrazení deseti miliard dolarů
Státy a humanitární organizace od té doby hledají cestu, jak poskytovat pomoc Afgháncům, aniž by se peníze dostaly do rukou Tálibánu. Rada bezpečnosti OSN nedávno udělila povolení zasílat do země určitou pomoc navzdory mezinárodním sankcím, kterým povstalci čelí. 

OSN rovněž vyzvala státy, aby darovaly Afghánistánu téměř pět miliard dolarů (107 miliard korun), což byla největší výzva svého druhu týkající se jednotlivé země v historii organizace. Podle OSN nyní téměř 90 procent obyvatel Afghánistánu žije pod hranicí chudoby a více než milionu dětí hrozí nedostatek jídla.
Afghánistán měl v zahraničních rezervách uloženo asi devět miliard dolarů (193 miliard korun) včetně sedmi miliard v USA. Zbytek peněz je většinou v Německu, Švýcarsku a Spojených arabských emirátech.

X X X

Cukrovka se netýká jen lidí s nadváhou. Pokud se neléčí, ohrožuje také ledviny.

Cukrovka 2. typu se může objevit kdykoliv. Pan Branislav Ďurica (57 let) si tuto diagnózu vyslechl v 52 letech. A to i přesto, že byl aktivní sportovec s dobrou životosprávou. Lékaři dnes mají k dispozici moderní léky, které pomáhají nejen s léčbou cukrovky, ale zároveň chrání ledviny, které cukrovka může trvale poškodit. V čem spočívá moderní léčba a proč je nezbytné udržovat cukrovku pod kontrolou?

Cukrovka 2. typu se zpočátku nemusí nijak projevovat, proto není jednoduché tuto nemoc diagnostikovat včas. Pan Branislav dodržuje životosprávu a celý život sportuje. Proto jej nikdy nenapadlo, že právě jeho diabetes postihne, přestože jeho bratr trpí od dětství cukrovkou 1. typu. „Nikdy jsem podobné obtíže jako můj bratr neměl. Před pěti lety jsem akorát začal chodit častěji na malou. Když to bylo čtyřikrát nebo i pětkrát za noc, rozhodl jsem se s tím svěřit svému praktickému lékaři,“ vypráví Branislav.
Lékař mu udělal potřebná vyšetření a zjistil, že trpí cukrovkou 2. typu. „Dostal jsem léky na cukrovku, a zároveň jsem musel docházet na urologii, protože mi byl zjištěn i problém s prostatou,“ pokračuje Branislav.

Kvůli svému onemocnění začal pan Branislav ještě více dbát na správnou životosprávu. „Občas mě přepadne velký hlad a musím něco malého sníst, jinak jsem malátný a unavený. Prostě tělo si občas žádá doplnit cukr,“ vysvětluje a dodává, že se musí hlídat, aby jedl pravidelně a často. „Musel jsem se naučit dodržovat především svačiny. Jinak mě ale nemoc prakticky v ničem neomezuje,“ dodává Branislav..

Přestože toto onemocnění bývá často spojené s nadváhou, on sám s hmotností problém nemá. „Nikdy jsem nadváhou netrpěl. Díky pravidelnému sportu si držím dlouhodobě váhu spíše nižší. Se svými 187 centimetry vážím 87 kilo,“ doplňuje.
 Lékař mi řekl, že lidé s touto nemocí mají častěji problém také s ledvinami. Naštěstí existuje léčba, která ledviny chrání.
Lékaři jej upozornili na to, že u lidí s tímto onemocněním často trpí také ledviny. Jejich poškození by mohlo být nevratné, protože se na problémy s ledvinami mnohdy přijde příliš pozdě. Pan Branislav měl štěstí, protože si jeho praktický lékař všiml zvýšeného množství bílkoviny v moči a odeslal jej k nefrologovi.

„Jednou za půl roku chodím na nefrologii, kde mi kontrolují funkce ledvin. Zatím je naštěstí vše v pořádku, protože jsem přišel včas,“ dodává pan Branislav s úlevou. Aby i nadále fungovaly správně, užívá moderní léky – tzv. glifloziny. Ty kromě léčby cukrovky pomáhají chránit i ledviny, které diabetes 2. typu často poškozuje.

Onemocnění ledvin bývá pozdní komplikací cukrovky
Podle nefrologa Jana Vachka, který působí jako primář Interního oddělení Klatovské nemocnice, je chronické onemocnění ledvin typickou pozdní komplikací cukrovky 2. typu. Postihne až 40 procent diabetiků a je zákeřné tím, že zpočátku se neprojevuje žádnými příznaky. Když už se objeví, bývá většinou nevratně poškozená část tkáně ledvin.

Chronické onemocnění ledvin se obvykle projevuje až v pozdním stádiu. To znamená, že pacienti nepociťují žádné příznaky?
Ano, chronické onemocnění ledvin je zrádné tím, že se neprojevuje žádnými specifickými příznaky. Pacienti někdy nemusí pociťovat žádné větší obtíže až do pokročilejších stádií. Dokonce se někdy stane, že nemocnému je náhodně zjištěno selhání ledvin až při jiné příležitosti – například při preventivní prohlídce nebo z důvodu předoperačního vyšetření. V pozdějších stádiích onemocnění ledvin může na tento stav upozornit bledší (slámový) vzhled způsobený chudokrevností a ukládáním odpadních látek do kůže, nechuť k jídlu, kovová pachuť v ústech, zápach z úst po moči, únava, změny objemu moči, zadýchávání. Z tohoto důvodu je nutné pacienty v riziku cíleně vyhledávat – hlavně lidi s cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem. U těchto nemocných je třeba pravidelně vyšetřovat krev a moč.

Lze tedy u diabetiků cíleně předejít chronickému selhání ledvin vhodně nastavenou léčbou?

Ano, základem je udržovat cukrovku pod dobrou kontrolou. U cukrovky 1. typu je většinou snadné zjistit, kdy onemocnění začalo. Obvykle se projevuje dramaticky, nejčastěji v dětském nebo mladším věku a při zjištění tohoto typu cukrovky je téměř vždy nutná hospitalizace k nastavení léčby inzulínem. U cukrovky 2. typu je situace trochu složitější, protože se zpočátku neprojevuje nijak. I když je už mnoho let přítomna. Proto už při diagnóze cukrovky 2. typu může mít mnoho nemocných poškozené ledviny, diabetické onemocnění oční sítnice, neuropatii a další cévní komplikace.

Můžete ještě laicky vysvětlit základní rozdíly mezi oběma typy cukrovky?

Máme dva základní typy cukrovky – diabetes 1. typu je spojen s absolutním nedostatkem hormonu inzulínu. Tento typ léčíme inzulínem, který mimochodem letos slaví sté výročí. V roce 1922 byl jako první pacient s cukrovkou 1. typu léčen kanadský chlapec Leonard Thompson. O rok později byla za objev inzulínu udělena Nobelova cena. I po sto letech léčíme cukrovku 1. typu stále inzulínem, i když se již vyrábí jinak. Nemocní si ho aplikují bezbolestně inzulínovými pery nebo pumpami a mohou vést zcela normální a aktivní život.

A cukrovka 2. typu?

Cukrovka 2. typu vzniká častěji u obézních lidí. Označení „stařecká cukrovka“ je nepřesné, protože vlivem dnešního životního stylu postihuje běžně i lidi středního věku, někdy i děti s nedostatkem pohybu a obezitou. Lidé s cukrovkou druhého typu mají inzulínu dokonce někdy i nadbytek, ale jejich tělo na něj nereaguje dostatečně citlivě – jde o takzvanou rezistenci na inzulín. Tito lidé pak mají zvýšenou hladinu krevního cukru.

Jak se tedy cukrovka 2. typu léčí? Na rozdíl od 1. typu jsou dostupné i nové léky, je to tak?

K léčbě cukrovky 2. typu máme k dispozici celou řadu léků. V posledním desetiletí byly objeveny zcela nové léky, u nichž se prokázalo, že kromě snížení hladiny krevního cukru u diabetiků druhého typu snižují riziko úmrtí na onemocnění srdce i cév, léčí srdeční selhání. Dokonce jeden lék z této skupiny prokázal svůj efekt také u onemocnění ledvin. Jde o velmi významný pokrok v diabetologii za mnoho let.

Pojďme ještě k onemocnění ledvin, které může být následek diabetu. Jakými vyšetřeními lze tento problém odhalit?
K diagnóze onemocnění ledvin je třeba vyšetřit krev a moč. Také je důležité znát údaje o prodělaných onemocněních u pacienta a případných dědičných chorobách v rodině. Nemocného musíme pečlivě prohlédnout, všímat si přitom možných projevů onemocnění ledvin. Každý pacient s podezřením na onemocnění ledvin by měl být vyšetřen také ultrazvukem. Další specializovaná vyšetření jsou nutná jen výběrově.

Může chronické onemocnění ledvin postihnout i mladého člověka s cukrovkou?

Cukrovka 2. typu byla donedávna chorobou starších lidí, nyní však postihuje i mladší ročníky. Výjimkou bohužel nejsou ani děti, většinou jde však o děti s těžší obezitou a bez tělesné aktivity. K pozdnímu stanovení správné diagnózy dochází nejčastěji u lidí, kteří nechodí na preventivní prohlídky. Na tu má každý nárok jednou za dva roky.

Pokud člověk trpí cukrovkou 1. typu, musí si aplikovat lék – tedy inzulín, už doživotně. Jak je to s léky u diabetu 2. typu?

U cukrovky 2. typu je možné v počátku onemocnění „zatáhnout za záchrannou brzdu“. Existují lidé, kterým se podařilo silnou vůlí – dietou a cvičením cukrovky 2. typu přinejmenším na několik let zbavit. Další možností je takzvaná metabolická nebo bariatrická chirurgie – operace žaludku nebo i tenkého střeva. Zde hovoříme s nadsázkou o tom, že pacientovi byla cukrovka „odoperována“. Tyto operace nabízíme lidem s obezitou (tj. BMI – poměr váhy a výšky – nad 30 kg/m2), pokud mají nějaké komplikace, například právě cukrovku. Díky těmto výkonům je možno rychle zhubnout až několik desítek kilogramů a mnoho z těchto lidí se cukrovky také zbaví, takže již nemusí užívat léky. Takových případů je však stále bohužel menšina.

Takže pokud se pacientovi nepodaří „zbavit“ se cukrovky výše uvedeným způsobem, musí užívat trvale léky?

Přesně tak. Naprostá většina lidí potřebuje léky na cukrovku trvale. Zde je třeba poznamenat, že stále někteří lidé mluví o cukrovce na dietě. Dnes víme, že jde o chybný postup. V případě stanovení diagnózy cukrovky druhého typu by pacient měl být léčen od začátku nejen dietou, cvičením, změnou životního stylu, ale rovnou i medikamenty.

Mají tyto léky i nějaké vedlejší účinky?

Starší léky na cukrovku měly nepříjemné nežádoucí účinky, někdy vedly k nebezpečnému poklesu krevního cukru, takzvané hypoglykémii. Po některých hrozil přírůstek na váze, jiné měly nežádoucí účinky na srdce. Tyto léky se v České republice již téměř neužívají, jedině snad u některých starších lidí, kteří je užívají dlouhodobě a vyhovují jim. V dnešní době máme k dispozici zcela nové léky, glifloziny, které mají mnoho vedlejších účinků v pozitivním smyslu slova. To znamená, že chrání srdce, cévy a ledviny. Dokonce prodlužují dobu přežití. Nežádoucí účinky se u nich vyskytují jen zcela výjimečně.

X X X

Za mzdu si letos koupíme méně než loni. Inflace bude nejvyšší za poslední čtvrtstoletí.

Česká ekonomika se sice v letošním roce zvětší, naše peněženky to však pozitivně nepocítí. Spíše naopak. Kvůli nejvyšší inflaci od roku 1998 si letos koupíme méně než před rokem. Vyplývá to z aktuální makroekonomické prognózy České bankovní asociace (ČBA).
V první polovině letošního roku se tempo růstu spotřebitelských cen bude pohybovat poblíž desetiprocentní hranice. Ve druhém pololetí inflace zpomalí a v prosinci by se v meziročním vyjádření měla pohybovat kolem pěti procent. Za celý letošní rok se ceny v průměru zvednou o 7,2 procenta, uvádí ve své aktuální makroekonomické prognóze Česká bankovní asociace.

Přestože je předpověď inflace z dílny ČBA o něco optimističtější, než s jakou počítá ministerstvo financí (úřad Zbyňka Stanjury očekává růst cen o 8,5 procenta), kupní síla tuzemských mezd se letos sníží. Česká bankovní asociace předpovídá, že reálné výdělky Čechů v roce 2022 klesnou o 1,2 procenta.

Rizika pro oživení přetrvávají
„Růst cen je jednoznačně vnímán jako největší makroekonomické riziko letošního roku, a to ze strany poptávky i nabídky. Poptávku může negativně ovlivnit případná změna spotřebního chování domácností v situaci, kdy jejich nominální příjmy porostou pomaleji než inflace,“ uvedl k makroekonomické prognóze Pavel Sobíšek, hlavní ekonom Unicredit Bank.

Podle něho je rovněž nutné sledovat nabídkovou stranu ekonomiky. Zejména pak to, zda firmy dokáží dostatečně rychle přenášet zvýšené náklady na vstupy na své odběratele, nebo je nákladový tlak naopak přiměje k omezování produkce. V roce 2023 by se však inflace podle ČBA měla vrátit do cílového pásma České národní banky a dosáhnout průměrné výše 2,5 procenta. Ve stejné míře by se v příštím roce měly také zvýšit reálné české mzdy.

Vláda nezabránila zdražování, stěžuje si Středula.

Pro českou ekonomiku ČBA předpovídá růst hrubého domácího produktu v letošním roce ve výši 3,7 procenta, což je mírně nižší číslo v porovnání s předchozí prognózou. V roce 2023 hospodářský růst mírně zpomalí na 3,6 procenta. Ekonomika však bude čelit řadě rizik přicházejících zvenčí. „A to ať jde o pokračující energetickou krizi, jen pomalu odeznívající problémy v dodavatelských řetězcích či skokový růst inflace dopadající na příjmy a spotřebu domácností,“ uvedl hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler. Podle něho je třeba také stále počítat s rizikovým vývojem epidemické situace s ohledem na možný vznik nových variant koronaviru.

Úroky budou letos kulminovat
Experti České bankovní asociace také odhadli vývoj úrokových sazeb, které ovlivňuje Česká národní banka. A podle nich se sazby již přiblížily svému vrcholu, „ač ještě mírné zvýšení v první polovině letošního roku přijít může“. Analytici se ale překvapivě neshodli na tom, jak se úroky budou vyvíjet ve druhém pololetí. Část jich totiž předpokládá, že ještě letos může přijít snižování sazeb.

Pokud by k tomu skutečně došlo, byla by to dobrá zpráva zejména pro domácnosti, které splácí hypoteční úvěry. Průměrná úroková sazba totiž na konci loňského roku vystoupala na necelá tři procenta. Aktuální nabídkové sazby bank se však již běžně pohybují nad čtyřmi procenty a odborníci očekávají, že porostou i nad pětiprocentní úroveň.
„Je zřejmé, že vstupujeme do éry, kdy peníze budou drahé, ale ta éra nemusí trvat úplně dlouho, minimálně do příchodu další krize. V takové situaci centrální banka zase sníží úrokové sazby, aby podpořila ekonomiku,“ řekl před časem hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS.

X X

Desetinásobná olympijská medailistka políbila manžela. Popřela tím prý svou zemi.

Vypadalo to úplně nevinně. Desetinásobná olympijská medailistka, již nyní legenda a ikona short tracku Italka Arianna Fontanaová, hned po svém triumfu na trati 500 metrů na letošních zimních hrách dobruslila ke svému manželovi a zároveň trenérovi a políbila ho. Podle světových médií tím ale potvrdila svůj narušený vztah s olympijskou federací vlastní země.

„Polibek na zimní olympiádě dal facku celé zemi,“ napsal v titulku australský zpravodajský web news.com.au a v textu doplnil: „Legenda olympijských her vyrazila dech mrazivou občanskou válkou poté, co polibkem, který viděl celý svět, popřela svou vlastní zemi. A byl to polibek, který bezpochyby uvedl italské olympijské činovníky do varu.“

Jednatřicetiletá rychlobruslařka, která získala svou prvním olympijskou medaili již před 16 lety v Turíně, v rozhovoru pro francouzskou agenturu AFP prozradila, že funkcionáři italského týmu „nechtěli, aby v Pekingu závodila, což bylo důsledkem tvrdého střetu, který se odehrával v zákulisí“.

Konflikt prý navíc ještě eskaloval poté, co bezprostředně po svém vítězství vyslala jasný vzkaz, když se odmítla radovat s funkcionáři italské federace. Namísto toho dobruslila přímo ke svému manželovi a trenérovi Anthonymu Lobellovi, kterého pak přes mantinel políbila.

Polibek si někteří vykládají jako záměrný krok, kterým se vzepřela „olympijským byrokratům“ ve vlastní zemi za to, že nedostala podporu italské federace od okamžiku, kdy přešla do tréninkové skupiny svého manžela. Dokonce tvrdí, že ji funkcionáři po tomto oznámení vyhodili z programu olympijské podpory.

Zpravodaj AFP popsal, jak Fontanaová po projetí cílem, v němž předstihla nizozemskou favoritku Suzanne Schultingovo, buší pěstmi a křičí radostí. „Když jsem přejela čáru, tak všechen ten křik, i když obvykle nekřičím, byl prostě způsobem, jak to ze sebe dostat, všechen ten vztek,“ řekla Italka, která ještě poodhalila: „Viděla jsem pár funkcionářů na chodbě, ale ani nepřišli a nepogratulovali. Nečekala jsem, že za mnou přijdou. Vlastně je lepší, když se drží dál.“

S manželem raději trénovali v Maďarsku

A o chvíli později už klidněji vyprávěla dál: „Byli tu lidi, kteří mě tady nechtěli. Moje federace mě moc nepodporovala v tom, že mám manžela za trenéra. Já a moje rodina jsme si museli projít špatným obdobím, vypořádat se s tím, že funkcionáři nechtěli, aby mě trénoval manžel, ale nyní jsme dokázali, že je to ten nejlepší možný trenér.“

Fontanaová médiím řekla, že problémy začaly poté, co na minulé olympiádě v korejském Pchjongčchangu 2018 získala své první zlato na 500 metrů. „Ve skutečnosti se snažili najít způsob, abychom tu vůbec nebyli,“ citoval Italku australský web news.com.au.
Aby ho mohla vůbec obhajovat, odjela společně s manželem z Itálie do Maďarska, kde žili a trénovali. Do vlasti se vrátila až koncem loňského roku, aby povinně trénovala s italským týmem.

Na otázku, zda se zúčastní svých šestých olympijských her, na kterých se short track pojede v Miláně, jen 150 kilometrů od jejího rodiště Sondrio, a pokusí se o třetí zlatou medaili v řadě, odpověděla: „Musí se některé věci změnit. Pokud se nezmění, tak už to znovu absolvovat nechci.“

X X X

Úchvatné obrázky „hořící“ hory. Etna se probudila a do okolí chrlí lávu a popel

Nejvyšší aktivní sopka Evropy Etna se po čase probudila k životu. Erupce kráteru v jihovýchodní částí kráteru přišla v noci ze čtvrtka na pátek a vytvořila na obloze nad sicilským městem Catania překrásnou scenérii.

K erupci došlo ve čtvrtečních pozdně večerních hodinách, když lávu a popel do vzduchu vychrlil kráter v jihovýchodní části hory Etna, který se nachází v nadmořské výšce kolem 2 900 metrů. Tedy asi 400 výškových metrů pod vrcholem samotného masivu.

Sloup kouře a popela sahal podle italského Národního institutu pro geofyziku a vulkanologii až do výše osmi kilometrů. Naštěstí dosud nebyla hlášena žádná úmrtí ani zranění obyvatel. Podobné erupce nejsou ničím vzácným.
Etna dá o sobě vědět obvykle několikrát do roka. Z vulkánu naposledy vytékala láva v polovině loňského prosince.
K poslední velké erupci nejvyšší evropské aktivní sopky došlo v roce 1992. Jedna z nejmohutnějších se udála v roce 1669, kdy láva dosáhla nedalekého města Catania a částečně ho poničila. Etna byla v roce 2013 zapsána na seznam přírodních památek Světového dědictví UNESCO.