Na Ukrajině se stále bojuje, je mnoho mrtvých a raněných, lidé utíkají ze země, ale Zelenskému to vůbec nevadí a nedělá nic pro ukončení bojů, hlavně s Ruskem. A teď má být navržen na Nobelovu cenu. A co dostane za zničenou zemi a nebožtíky na hřbitově?, ptají se obyčejní lidé i odborníci z ČR i dalších zemí, kteří se už musejí starat o miliony uprchlíků z Ukrajiny?

Ve čtvrtek se Zelenskyj pustil v Berlíně do poslanců, jako kdyby oni za to mohli, že se na Ukrajině bojuje. A hlavně napadal ekonomiku Německa, která je velmocí Evropy a ukazuje, jakým směrem by se měla celá Evropa a EU nadále rozvíjet a lidé měli lepší a bohatý život. Že to není i na Ukrajině, není vina polktiků Německa a vedení EU, ale vedoucíh politiků Ukrajiny v čele se Zelenským.

Premiér ČR Fiala se pustil spolu s dvěma dalšími premiéry Evropy do bojující Ukrajiny, a tak se někteří odborníci a obyčejní lidí domnívali, že přiveze dobré zprávy o tom, že Zelenskyj už má pro Rusko vhodné návrhy, které přijme, a bude konec zabíjení lidí a útěku Ukrajinců do ciziny. Bohužel, Fiala přivezl jen velký seznam požadavků od Zelenského na další zbraně a další zabíjení lidí, a ničení Ukrajiny. Pochopitelně, že od médií Německa, politiků velmoci a politiků EU obdržel za to pouze kritiku. Někteří lidé i odborníci v ČR i v jiných zemích tvrdili, že si Fiala udělal jen výlet na Ukrajinu, i když nebezpečný.

X X X

Fiala se v Kyjevě chtěl zviditelnit. Na Ukrajině neselhal jen Putin, říká ekonom Ševčík

Cesta Petra Fialy do Kyjeva je geniální marketingový tah a zviditelnění, shodli se v pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS ekonomové Miroslav Ševčík a Vladimír Pikora. Ševčík navíc prohlásil, že ohledně války na Ukrajině selhali kromě ruského prezidenta Vladimira Putina také všichni politici Západu. Kritika Fialovy cesty je ale ojedinělá, mezi politiky a odborníky převládá kladný postoj.

„Jsem překvapen, jakou roli hraje PR. Politici naprosto selhali. Všichni, od Ukrajiny, Spojených států, zemí NATO i EU. Tohle gesto mělo být před vypuknutím války,“ prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom, proděkan Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a poradce Trikolory Miroslav Ševčík.

„Všichni si uvědomují složitost situace a mají sebereflexi, že selhali v předešlých letech. Jednání se od roku 2014 nerealizovala. Politici brali hrozby na lehkou váhu a nebrali v potaz geopolitický vývoj. Jsem vždy proti vojenskému řešení. Tady neselhal jen Putin, ale hlavně Západ, EU a USA,“ pokračoval Ševčík v kritice.

X X X

Dva dny jsme nejedli, vše jsme dávali dětem, líčí žena z divadla v Mariupolu

Dospělí ukrývající se v protileteckém krytu pod divadlem v obléhaném ukrajinském Mariupolu několik dní nejedli a potraviny nechávali dětem. Vařili na rozštípaných sedadlech z hlediště, popsala své zážitky z desetidenního schovávání se v tomto krytu osmatřicetiletá Kateryna stanici BBC. Ruské síly ve středu divadlo bombardovaly, kryt však nálety vydržel. Ostřelování však pokračuje.

Ve chvíli, kdy ruská armáda na divadlo svrhla ničivou bombu, mohlo být v krytu pod ním podle odhadů místního starosty až 1 200 lidí. Kryt podle radnice vydržel. Zachránit se z něj podařilo zatím asi 130 lidí, nyní se však kvůli dalšímu ruskému ostřelování k lidem v krytu nemohou dostat, píše agentura Unian.

Počty případných obětí úřady stále neznají. Kateryna se do krytu pod divadlem uchýlila společně se svým sedmnáctiletým synem. Jejich vlastní domov byl stejně jako domovy mnoha dalších lidí v obléhaném Mariupolu zničen při útocích ruských vojáků. Matka se synem měli za to, že Doněcké oblastní činoherní divadlo jim poskytne relativně bezpečné útočiště.
„Na začátku to bylo velmi náročné, protože jsme neměli moc dobře organizované dodávky jídla. Takže první dva dny dospělí nic k jídlu neměli,“ sdělila BBC Kateryna, která nechtěla zveřejnit své příjmení. „Jídlo jsme dávali jen dětem,“ doplnila.
Lidé v krytu spali na měkkých částech sedadel z hlediště divadla, které dali na zemi k sobě. Dřevěná sedadla rozštípali a používali je k rozdělání ohně na vaření. „Kolem divadla nebylo dost stromů, které bychom mohli použít, a navíc bylo nebezpečné vycházet ven,“ dodala Kateryna.
Čtyři dny poté, co Kateryna se synem přišli do krytu, zvládly ukrajinské síly lidem uvnitř poslat dodávku jídla i polní kuchyni. Lidé pak začali vařit k obědu polévku a občas ovesnou kaši. K večeři mívali čaj a sušenky.

Kateryna popsala, že během jejího pobytu byly postupně při náletech ruských sil zničeny nebo poškozeny nejrůznější budovy v okolí krytu. „Věděli jsme, že musíme utéct, protože se brzy stane něco hrozného,“ řekla.
Den před útokem na kryt z něho společně se synem odjela. Byli v konvoji o asi dvou tisících autech, kterému se v úterý podařilo Mariupol opustit. „Naskočili jsme do auta, zatímco divadlo i okolí bylo ostřelováno,“ popsala Kateryna. V autě jeli se čtyřčlennou rodinou se psem a kočkou. „Poprosili jsme je, aby nás vzali, protože jsme neměli vlastní auto,“ vysvětlila žena.
Z Mariupolu se Kateryna dostala do Lvova na západní Ukrajině. „První den po tom, co jsme se dostali ven, jsem nemohla mluvit. Všichni jen plakali... Teď už mám ale pocit, že mi žádné slzy nezbývají. Myslím, že ta bolest nikdy nezmizí,“ řekla Kateryna.

X X X

 Ruské ostřelování měst pokračuje. Ukrajinci hlásí desítky mrtvých včetně dětí, v Kyjevě hoří

Při čtvrtečním ruském ostřelování ukrajinského města Černihiv přišli o život civilisté, včetně občana Spojených států, oznámil na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní policii. Ta počet obětí dosud neupřesnila. Nejméně 21 lidí pak zemřelo ve městě Merefa u Charkova. Z 25 zraněných je deset ve vážném stavu, informovala ukrajinská agentura Unian s odvoláním na oblastní prokuraturu. Ostřelování čelil také Kyjev.

„Okupanti opět podnikli útok těžkého dělostřelectva na neozbrojené civilisty ve městě. Jsou mrtví a ranění. Mezi zabitými je občan USA,“ citoval list z policejního komuniké. Na místě pracují kriminalisté, kteří dokumentují okolnosti a následky válečného zločinu, spáchaného Rusy, dodal deník.
Správní středisko Černihivské oblasti leží na severu Ukrajiny, poblíž hranic s Běloruskem. Před válkou v něm žilo asi 280 000 obyvatel.

Černihiv podle místních úřadů čelí systematickému ostřelování a bombardování. Jen ve středu si toto ostřelování podle místní správy vyžádalo 53 životů. Přinejmenším deset lidí zahynulo ve frontě na chléb, poznamenala Ukrajinska pravda. Dodala, že hasiči ve čtvrtek z trosek noclehárny vyprostili mrtvá těla tříletých dvojčat a dvanáctileté dívky, jakož i těla obou rodičů, obětí ruského ostřelování z předchozího dne.

Oběti v Merefě
Oběti ostřelování města Merefa nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Bilance nemusí být konečná, záchranáři ještě odklízejí trosky, pod kterými se mohou nacházet další zranění či mrtví. Před válkou v Merefě žilo více než 20 000 lidí. Terčem ruského dělostřelectva se stala v noci na čtvrtek. Palba zasáhla školu a kulturní dům. Prokuratura toto ostřelování vyšetřuje podle ustanovení trestního zákoníku o porušení válečných pravidel a zvyků provázeným úmyslnou vraždou.

Ostřelování Kyjeva
Při ruském ostřelování čtvrti v západní části Kyjeva zemřeli nejméně dva lidé, informovala Státní služba pro mimořádné události. Ostřelování způsobilo také požár skladu. Při jiném útoku ruských sil na rezidenční oblasti ve vesnici Novi Petrivci u Kyjeva podle oznámení policie zemřelo dvouleté dítě a čtyři další lidé utrpěli zranění.

Ostřelování Svjatošynské čtvrti v Kyjevě způsobilo požár skladu a travnatého prostranství o celkové rozloze asi 15 000 čtverečních metrů, hořely také dva automobily. Oznámení o několika požárech ve čtvrti služba pro mimořádné události obdržela ve čtvrtek asi v půl páté místního času (půl čtvrté SEČ). Služba doplnila, že hrozí výbuch rakety a likvidace požáru tedy musí probíhat z bezpečné vzdálenosti.

Policie Kyjevské oblasti pak uvedla, že ruští vojáci zaútočili těžkým dělostřelectvem v obci Novi Petrivci v těsné blízkosti Kyjeva. Ostřelování zničilo několikapatrový bytový dům a poškodilo i okolní domy.
Ukrajinské úřady tvrdí, že obětí ruské invaze, která ke čtvrtku pokračuje 22. dnem, se staly už tisíce civilistů. Úřad Vysoké komisařky OSN pro lidská práva mezitím podle agentury DPA zdokumentoval 780 případů úmrtí civilistů. Mezi oběťmi je 58 dětí.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zdůrazňuje, že skutečné počty obětí i raněných jsou s jistotou mnohem vyšší, protože pracovníkům OSN trvá často i dny, než se jim podaří ověřit informace o jednotlivých případech.

X X X

Platit tak málo? To u nás nemáme. Ukrajinky v Česku překvapily levné léky

Dostupné zdravotnictví bez dalších poplatků berou Češi jako samozřejmost. Ale právě tenhle detail překvapil v Česku ukrajinské ženy, které utekly před válkou, asi nejvíc. Tuzemsko jim ale nastavilo přívětivou tvář i v mnoha jiných ohledech. Ony naproti tomu ukazují, že se nebojí práce.
Lesa Lulčaková je bytová designérka. V ukrajinském Žytomyru má zaběhlou kancelář. Tedy vlastně měla. Do Česka se dostala po strastiplné pouti. Nyní kudy chodí, děkuje za přijetí, kterého se jí dostalo v Ústí nad Labem.

„Mám nemocnou štítnou žlázu. Doma jsem si léky nestihla koupit. Domy v okolí toho našeho už bombardovali. A některé prášky jsem ztratila v autobusu, kterým jsme k vám do Ústí přijeli. Byla jsem v Ústí u lékaře na poliklinice, aby mi je napsal. V lékárně jsem pak zaplatila jen 25 korun. Měla jsem z toho obavy a byla jsem překvapená. Na Ukrajině by to bylo velmi drahé,“ diví se Lulčaková.

Péče se jí dostalo i díky tomu, že přišla do ústeckého hotelu Vladimir, který se proměnil v ubytovnu pro běžence. Tady žena nyní bydlí společně s dalšími dvěma stovkami maminek a dětí. Jde o volyňské Čechy, vesměs ty, kteří v minulosti nevyužili nabídku Česka na trvalé přestěhování. Museli utéct až nyní před Putinem.

Navštívit lékaře musela v Ústí i paní Julija se synem.
„U vás v lékárně se platí málo. To neznáme. Lékař je u nás bezplatný stejně jako u vás, ale být nemocný je na Ukrajině nákladné. Máme drahé léky. Například pokud má syn zánět průdušek, léky u nás před válkou stály v přepočtu asi tisíc vašich korun,“ vypráví Julija.

K další onkologicky nemocné paní z hotelu už jeli ústečtí záchranáři. Dostala transfuzi krve a léky. Práci navíc už má i zubařka.
Právě slušná lékařská péče je asi tím, co volyňské Češky v Ústí nejvíce šokuje. Péče je zajištěna hlavně díky správci ubytovny, Karlu Karikovi. Žádná organizace, jen on sám na své jméno pro mámy a děti domluvil specialisty v nedaleké poliklinice EUC i v nemocnici.

Maminky se zapisují do služeb
Při návštěvě MF DNES Karika kvůli zdraví i jednou zbystří. Jedna maminka se otočila v jídelně s tácem a nechtíc zavadila asi o desetiletou holčičku. Skončilo to drobným šrámem pod okem. „Pozor, pozor, očaře asi ještě nemáme jistého. Je všechno v pořádku?“ volá hned správce.

Karika je jinak ústecký zastupitel a místostarosta obvodu. A už roky pomáhá v charitě i našincům. Každou neděli stojí s obrovskými hrnci před ústeckým nádražím a rozdává teplé jídlo bezdomovcům.
Jinak se život v hotelu Vladimir, který pro uprchlíky poskytla společnost CPI, ve třetím týdnu fungování dostal do jasných kolejí. Na tabuli v hale se ubytované maminky dobrovolně zapisují do služeb v kuchyni nebo na úklid.
„Neprodražují se tak naše náklady. Potřebujeme peníze na jídlo. Zajistit tři jídla denně v hotelu za 180 korun je skoro nemožné,“ přibližuje Karel Karika, který s telefonem na uchu neustále shání cenově nejvýhodnější suroviny po celém kraji.
Ubytovaní přicházející do jídelny mají barevné pásky na zápěstích. Objevily se totiž drobné potíže. Do hotelu chodí spousta Ukrajinců pro oblečení a boty. Jde o další uprchlíky, ale i ty, kteří v Ústí žijí už déle.
„To je v pořádku, zajistili jsme věcí dostatek. Ať přijde každý, kdo pomoc potřebuje. V poslední době se ale stávalo, že někteří lidé šli i do zdejší jídelny. Přitom máme jídlo přesně vypočítané pro ubytované. Proto ukazují pásky, když se jdou najíst,“ přiblížil Karika.

Od středečního dopoledne je v hotelu větší klid. Dvě ústecké základní školy si rozebraly ukrajinské děti. Ty menší pak zamířily do školky. Zápisy proběhly v pondělí, na nich malí Ukrajinci dostali od ústeckých gymnazistů i školní tašky.

X X X

Ředitel nemocnice v Praze Ludvík k péči o Ukrajince: Musíme zapojit celé zdravotnictví, praktici budou sloužit noční.

Do Česka dosud přišlo odhadem téměř 280 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Stát nyní řeší nejen to, kde migranty ubytovat, ale jak jim zařídit zdravotní péči. Bývalý ministr zdravotnictví a ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík (ČSSD) zdůraznil, že zapojit se musí celé české zdravotnictví. „Nelze to hodit jen na nemocnice. Máme tisíce praktických lékařů pro děti i dospělé. Budou se muset zařídit tak, aby sloužili i noční,“ podotkl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Kvůli silnému přílivu uprchlíků z Ukrajiny zřizuje ministerstvo zdravotnictví u fakultních nemocnic nízkoprahové ambulance. „Tam chceme směřovat péči, kterou by nebylo možné pokrýt v běžných ordinacích,“ přiblížil náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Je přesvědčen, že velké nemocnice tyto ambulance zvládnou. Navíc je o ně právě u fakultních nemocnic zájem. „Zaměřujeme se na největší místa, reagujeme na poptávku,“ pokračoval.

Jedno takové centrum bude od pondělí v provozu i ve Fakultní nemocnici v Motole. „Problém to nebude, ale musíme zapojit celé české zdravotnictví. Nelze to hodit jen na nemocnice, ty musí být součástí. Máme tisíce praktických lékařů pro dospělé i děti, kteří dodnes nesloužili. Budou se muset zařídit tak, že se jich v okresech sejde třeba třicet a rozdělí si noční služby. To zde dosud nebylo,“ podotkl Ludvík.

Zapojit se musí i gynekologové
Takové směny by se však podle něj netýkaly pouze praktických lékařů. „Bude se to týkat i gynekologů nebo ambulantních specialistů. Nyní přijde velká vlna uprchlíků do měst. Pro ně budeme mít připravené dvě specializované ambulance: pro děti a dospělé,“ pokračoval. O příchozí se budou starat čeští lékaři, ukrajinské sestry a administrativní pracovníci.
„Musíme pak ale počítat, že z nízkoprahových ambulancí přejdou do specializovaných, kde budou potřebovat laboratoře či zobrazovací metody, například vzhledem k rozšíření TBC na Ukrajině. Nebude to lehké,“ doplnil.

Praktický lékař Daniel Dražan k tomu ve vysílání CNN Prima NEWS podotkl, že  někteří jeho kolegové už v noci pracují. „Věřím, že mnozí už noční slouží. Pediatři už nyní o Ukrajince pečují. Stojí je to více času a jsou v ordinacích déle, než mají stanoveno. Snaží se o ně starat,“ zdůraznil.

Ludvíkova slova o zapojení všech zdravotníků podpořila i předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. „Bude se muset zapojit každý lékař i sestra. Dnes je na nemocnice a další segmenty vyvíjen velký tlak. V nemocnicích však stále chybí tři tisíce sester, ani lékařů není dostatek,“ zdůraznila v pořadu 360°. Na dotaz, zda by tato místa nezaplnili lidé z Ukrajiny, odpověděla skepticky.

„Vlna příchozích to asi moc nevyřeší. Systém nostrifikace (úřední uznání platnosti oprávnění získaného v zahraničí, pozn. red.) u lékařů a sester je dlouhý, může trvat téměř rok. Zdravotnictví je poddimenzované. Aby se vše zvládlo, budou se muset lékaři, kteří sloužili šest až osm hodin, zapojit do pohotovostí,“ uzavřela.

X X X

PUTINŮV DAR MINISTRYNI ZABAVILO RAKOUSKO

Putin dal kdysi političce safírové náušnice. Luxusní dar chce Rakousko pro sebe

Rakouský stát si dělá nárok na náušnice se safíry v hodnotě asi 50 tisíc eur (1,24 milionu korun), které někdejší ministryni zahraničí Karin Kneisslové věnoval v roce 2018 jako svatební dar ruský prezident Vladimir Putin. Kvůli nevyjasněnému vlastnictví leží tyto šperky v trezoru, píše bulvární list Kronen Zeitung.
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu odpoledne na skok navštívil Rakousko, aby se zastavil na svatbě tamní ministryně zahraničí, Karin Kneisslové. (18. 8. 2018), Reuters

Putin na veselku v hostinci ve Štýrsku přivezl Kneisslové jako dar kytici, sbor donských kozáků nebo samovar. Kneisslová na oslavě s Putinem tančila a sklidila tehdy kritiku za „pukrle“, které před ním udělala.
Až nyní vyšlo najevo, že tato politička známá svými proruskými postoji od šéfa Kremlu dostala i náušnice z bílého zlata osazené safíry. 

Znalci aukční síně Dorotheum jejich cenu odhadli na 50 tisíc eur (1,24 milionu korun). Ministerstvo zahraničí nyní dospělo k závěru, že není možné, aby si Kneisslová tak drahý dárek ponechala, a sdělilo jí, že náušnice patří rakouskému státu.
9. listopadu 2018.
Obě strany se v říjnu 2019, tedy několik měsíců po odchodu Kneisslové z ministerského postu, dohodly, že uzavřou smlouvu o zápůjčce: náušnice budou sice oficiálně patřit státu, zůstanou však u Kneisslové. 
Bývalá ministryně smlouvu podepsala, s kompromisem ale spokojená nebyla a v e-mailové korespondenci prý smlouvu přirovnala k „roubíku“.

Putin je skvělý tanečník. Šéfce rakouské diplomacie Kneisslové se stýská
Podle vyjádření ministerstva zahraničí naúšnice leží od předloňského února v trezoru rakouského státu.
Kneisslová na sebe znovu upoutala pozornost v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, po které v rozhovoru s německou televizí RTL dala najevo, že chce i nadále zůstat v dozorčí radě ruského ropného koncernu Rosněfť. 
Politička, která žije ve Francii, také uvedla, že z Rakouska „musela uprchnout, dobrovolně neodešla“. Řekla, že Rakousko opustila kvůli nevraživosti, jaké tam čelila, i kvůli de facto zákazu práce.

X X X

BEROU CO MOHOU BOHATÝM LIDEM RUSKA, TO JE DEMOKRACIE ZÁPADU, KAPITALISMUS

PR: Ruští oligarchové vykrváceli za poslední 1 rok 93 miliard dolarů

Ruští oligarchové přicházejí každým dnem o miliardy dolarů. V době psaní tohoto článku 19 ultrabohatých Rusů za poslední rok dohromady ztratilo 93,18 miliardy dolarů. To je podle analýzy dat tradingplatforms.com.
Analytici připisují ztráty několika faktorům. Za prvé, máte ekonomiku, která se potýká s následky hospodářské krize vyvolané koronavirem. Kromě toho si měna země, rubl, vede vůči hlavním měnám špatně. Země se navíc potýká s ekonomickými sankcemi, kvůli kterým se jmění těchto elit snížilo.

Horká doba pro ruské oligarchy
„Je to nejhorší možný čas být ruským miliardářem,“ říká Edith Reads z TradingPlatforms.com. Dodává: „Bojující ekonomika po krizi Covid-19 a slabý rubl nezvýhodnily ruské podniky. Sankce proti nim a Moskvě jen prohloubily jejich trápení.

Mnoho západních zemí zavedlo sankce proti Rusku, nejprve za anexi Krymu. V posledních několika týdnech tyto sankce po invazi na Ukrajinu zpřísnili. Kromě toho, že se zaměřují na vysoce postavené státní úředníky v Kremlu, vztahují se také na některé z nejbohatších mužů v zemi.

Kdo jsou největší poražení?

Podle údajů ztratilo 10 z 19 ruských oligarchů 77,87 miliardy dolarů. To funguje na téměř 84 % všech ztracených finančních prostředků skupiny. Nejtvrdší zásah ze všech byl Vagit Alekperov. Tento miliardář přišel o neuvěřitelných 17,6 dolaru.
Na druhém a třetím místě byli Gennadij Timčenko a Leonid Mikhelsosn. Timčenko prohrál 11,4 miliardy dolarů, zatímco Mikhelson prohrál 11,0 miliardy dolarů.
Nejbohatší muž Ruska Vladimir Potanin. Obchodní magnát utratil 6,43 miliardy dolarů a skončil s čistým jměním 24,5 miliardy dolarů.

Co bude dál s Ruskem?

Věci mohou být pro Rusko jen temnější. Bez rychlého vyřešení ukrajinského konfliktu a rostoucích sankcí bude čelit ekonomickým potížím.
Národ zírá na vážnou finanční krizi po izolaci od západních finančních trhů. Několik nadnárodních společností opět stáhlo své operace ze země. Navíc USA a další země zakázaly dovoz ruské ropy a plynu.
Ruští oligarchové vykrváceli za poslední 1 rok 93 miliard dolarů. Ferdinand Place, Londýn

X X X

Expert: Němci nechtěli, aby jejich zbraně stály proti ruským. Byla to pro ně těžká volba

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu působilo Německo jako váhavá země, která spíše brzdí snahy uvalit na Rusko co nejtvrdší sankce. Na druhé straně ale německý kancléř Olaf Scholz rozhodl o bezprecedentním navýšení rozpočtu na obranu a ujistil, že v případě nutnosti bude jeho země bránit každý metr území NATO.
Německo výrazným způsobem změnilo i přístup k dodávkám zbraní na Ukrajinu, čemuž se až do invaze vyhýbalo kvůli své zásadě nedodávat zbraně do konfliktních regionů.

Podle analytičky Zuzany Lizcové, vedoucí Katedry německých a rakouských studií z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, se Německo obává, že pokud by se konflikt rozhořel ve válku Ruska proti Ukrajině a NATO, může to vést k nedozírným následkům.
„V tom je rozdíl oproti předchozím válkám, které Putinův režim vedl. Německo se cítí být osobně dotčeno,“ vysvětluje Lizcová.
Ještě po invazi na Krym v roce 2014 prý byli Němci přesvědčeni, že konflikt lze vyřešit diplomatickou cestou. Nyní ale země, která se profilovala jako civilní mocnost, provádí zásadní obrat.

Zatímco v minulých letech Něměcko spíše zmenšovalo své vojenské kapacity a budovalo armádu schopnou zasahovat v mezinárodních misích, nyní zdůrazňuje nutnost zbrojení a zajištění teritoriální obrany vlastního území.

„Myslím si, že nemají úplně bezprostřední obavu, že by ruská armáda mohla dojít do jejich země. Nicméně vnímají, že pokud by vkročila do jakéhokoliv jiného státu NATO, tak už je to i německý problém,“ zdůrazňuje vedoucí katedry.
Německo výrazným způsobem změnilo i přístup k dodávkám zbraní na Ukrajinu, čemuž se až do invaze vyhýbalo kvůli své zásadě nedodávat zbraně do konfliktních regionů i historické zátěži ve vztazích s Ruskem.

„Zkrátka německé zbraně nasazené proti Rusku, to je věc, která je skutečně politicky velmi brizantní,“ poznamenává s tím, že u dodávek pro Ukrajinu šlo o těžkou volbu, protože nechtěli, aby ještě někdy stály německé zbraně proti těm ruským.
Rusko není SSSR
Lizcová si všímá slov bývalého německého ministra hospodářství Sigmara Gabriela, podle kterého Německo podcenilo to, že Rusko není Sovětský svaz.
„Z našeho hlediska to může znít zvláštně, ale Němci byli přesvědčení, že i za dob Sovětského svazu vlastně byla Moskva spolehlivým partnerem, co se týče dodávek surovin a předvídatelnosti,“ vysvětluje.

Zároveň tam panovalo přesvědčení, že obchodováním s autokratickými státy je možné je posouvat směrem k demokracii. Na základě konsenzu dvou největších politických stran, křesťanských a sociálních demokratů, se také prohlubovala závislost na ruském plynu.

Ten tvoří přibližně polovinu celkové spotřeby plynu a země ho může jen obtížně nahradit.
„V jedné televizní diskusi před pár dny zaznělo, že na základě modelu, kolik by to stálo na osobu, pokud by se Německo vzdalo ruského plynu, to bylo jednorázově okolo 800 až 1000 eur,“ uvádí s tím, že pro sociálně slabé by to byl výrazný zásah.
Lizcová nevylučuje, že by se teoreticky mohli odstřihnout od dodávek ruské ropy nebo uhlí. Podle ní v německé debatě občas zaznívá i to, že pokud by se úplně zastavil obchod s energetickými surovinami, tak už by byl Putin úplně dotlačený do kouta a stal se nepředvídatelným.

X X X

VIDEA UKRAJINY O ZAJATCÍCH RUSKA

Ukrajinská videa se zajatci porušují Ženevské úmluvy, míní ochránci práv.

Organizace Human Rights Watch vyzvala Ukrajinu, aby ukončila zveřejňování videozáznamů se zajatými ruskými vojáky na sociálních sítích. Podle ochranců lidských práv Kyjev tímto zacházením s válečnými zajatci porušuje Ženevské úmluvy, protože ruským vojákům kvůli videím hrozí zastrašování a ponižování.

Human Rights Watch upozorňuje, že videa se zajatými vojáky zveřejňuje ukrajinská tajná služba SBU na svém účtu na sociální síti Telegram, který má téměř 900 tisíc sledujících, a sdílí je i na Facebooku, Twitteru, Instagramu a YouTube kanálu. 
Zajatci často na videích zjevně pod nátlakem udávají svá plná jména, identifikační čísla, adresy i jména rodičů.
„Povinnost chránit válečné zajatce, aby se nestali objektem veřejného zájmu, a zabránit jejich zastrašování a ponižování je součástí širšího závazku lidského zacházení se zajatci a ochrany jejich rodin. Ukrajinské úřady by měly ukončit zveřejňování těchto videí online,“ uvedla Aisling Reidyová z HRW.

Předseda Mezinárodního výboru Červeného kříže Peter Maurer zdůraznil, že zajatí vojáci na obou stranách konfliktu mají právo na důstojné zacházení a nesmějí být vystavováni „zvědavosti lidí“. 

Maurer uvedl, že zástupci Červeného kříže s představiteli ukrajinské i ruské strany intenzivně vyjednávají o přístupu k zajatcům a že v této věci dosáhli „povzbudivého pokroku“. Cílem je, aby bojující strany ohlásily Červenému kříži všechny zajaté vojáky a aby je představitelům organizace umožnily navštívit.

Kanály, kde se videa objevují, provozuje ukrajinské ministerstvo vnitra, které tvrdí, že jde o službu rodinám zajatých, zraněných a padlých vojáků, aby mohly své blízké identifikovat. Vojáci často ukazují své doklady, mívají pásku přes oči, někdy je kamera zachycuje při telefonátu domů nebo při výslechu.

Třetí Ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci nařizuje válčícím stranám, aby se zajatci zacházely lidsky a dostalo se jim lékařské péče.
„Váleční zajatci musí být vždy chráněni před násilným činem nebo zastrašováním, před urážkami a před zvědavostí obecenstva,“ stanovuje dokument.

X X X

NENÁVISTNÉ PROJEVY TRESTNÉ

Nenávistné projevy namířené proti Rusům jsou častější. Většinu případů ale oběti nenahlásí, bojí se.

Výhružky, slovní napadení, pomalované domy, ale i neposkytnutí péče nebo neobsloužení v obchodě. V Česku přibývá nenávistných projevů vůči Rusům. A to i proti těm, kteří ruskou agresi na Ukrajině odsuzují. Rozlišování na základě etnického původu nebo národnosti je přitom trestné.
Aleksandr pochází z Ruska a v Česku žije už třetím rokem. Projevy nenávisti tady ale v posledních dnech zažívá na vlastní kůži poprvé.
„Někdo nám večer kolem jedenácté zazvonil do bytu a začal křičet: ‚Zemřete, Rusáci, okupanti!‘“ popisuje Radiožurnálu Aleksandr. „Pak jsem pár dnů dával pozor na každém kroku, bál jsem se, že na mě někdo zaútočí,“ dodává.

Výhružkam a slovním napadením čelí i jiní rusky mluvící obyvatelé dlouhodobě žijící u nás, například student Ivan. Přes anonymní profil mu někdo vyhrožoval na sociálních sítích. „Ti lidé jsou z Prahy, je jich několik. Napsali mi: ‚My tě hledáme,‘ odpověděl jsem: ‚Proč? Co jsem vám udělal?‘,“ ukazuje Ivan zprávu na telefonu.

Když Ivan požádal o vysvětlení, neznámý profil se už neozval. Jak ale on i Aleksandr přiznali, na policii incident nenahlásili. „Důvodem je jejich nedůvěra v policii i strach,“ vysvětluje právník Svatoslav Prochorov, který se případy diskriminace Rusů v Čechách zabývá.

Nenahlášené případy
„Řešíme to často. Vysvětlujeme lidem, že jim nic nehrozí, pokud hájí svoje práva. Nemůže dojít k odejmutí víza nebo neprodloužení pobytu. To je totiž jejich největší strach.“
To, že lidé případy nenahlašují, potvrzuje taky policie. Ta v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem vyšetřuje spíše poškození soukromého nebo veřejného majetku. Podle mluvčí středočeských policistů Michaely Richterové se jedná například o posprejované domy nebo sochy ruských vojáků.

„Kladenští policisté prověřují případ týkající se zavěšené cedule na soše rudoarmějce s hanlivým nápisem, čehož se dopustil zatím neznámy pachatel 8. března v parku poblíž ulice Milady Horákové v Kladně.“

Lidé v sobě pěstují agresi
V posledních týdnech se právník Prochorov setkal s desítkami případů diskriminace Rusů. Rozhodl se proto se svým kolegou poskytnout obětem zdarma poradenství.
„Vydali jsme několik manuálů. Popisují, v jakých případech se jedná o diskriminaci a jak postupovat. Jestli se obrátit na policii, Českou obchodní inspekci, popřípadě Lékařskou komoru,“ vysvětluje Prochorov.

Většina případů lze podle něj vyřešit pouhou domluvou, obává se ale, že by slovní napadení mohla vystupňovat až k fyzickým útokům. „Bohužel v sobě lidi agresi pěstují. Emoce pak nehasnou a eskalují do něčeho horšího,“ dodává Prochorov.
Před rusofobií varují nejen právníci a policie, ale taky ombudsman Stanislav Křeček. Rozlišování mezi lidmi na základě jejich národnosti považuje za nepřijatelné.

X X X

Někteří lékaři ošetřují uprchlíky bez pojištění. Věří, že pojišťovny vše zpětně proplatí.

Někteří čeští lékaři ošetřují Ukrajince zdarma. Každý uprchlík automaticky dostává od státu zdravotní pojištění a společně s ním i všechny benefity, jako mají pojištění Češi, včetně léků na předpis. Část uprchlíků ale stále nemá pojištění zařízené.
Dvaačtyřicetiletá Viktorie přicestovala se třemi dětmi ze západní Ukrajiny. Oceňuje, že praktického lékaře v Praze našla během několika dnů. „Pan doktor je prostě skvělý, všichni chápou naši situaci a pomáhají nám,“ řekla paní Viktorie.
„Máme tady běžná banální onemocnění jako máme všichni, nějaké nechlazení či vysoký tlak. Přichází, protože nemají třeba léky. Někdy je problém, že musíme zjišťovat, co tím lékem je,“ popsal doktor Cyril Mucha.

Do ordinace lékaře Muchy už přišly desítky Ukrajinců, ne každý měl ale zajištěné zdravotní pojištění. Ordinující lékař se o ně přesto postaral tak, jako by šlo o české občany. „Pojišťovna slibuje, že 30 dnů dozadu všechnu indikovanou péči proplatí, jestli to tak bude, nevíme,“ sdělil Mucha.

Mezi nejčastější vážné zdravotní problémy, se kterými uprchlíci přicházejí, patří cukrovka, nebo třeba onemocnění ledvin. Podle specialistů je v Česku aktuálně 15 uprchlíků, kteří už se přihlásili a pravidelně chodí na dialýzu. „Jedna věc je se s nimi dorozumět, to je trochu složité, nicméně snažíme se, seč to jde,“ popsala primářka nefrologie.

X X X

Ukrajinští uprchlíci dostávají polská rodná čísla. Umožní jim v zemi hledat práci i zapsat děti ke studiu

Uprchlíci z Ukrajiny mohou v Polsku získat tamní rodné číslo. To jim třeba umožní v zemi hledat práci, nebo přihlásit děti do škol. V první den spuštění přihlašovacího systému jich o rodné číslo požádalo na polských úřadech přes 32 tisíc, přičemž skoro polovina žadatelů jsou děti. Na obecních úřadech se tvořily dlouhé fronty zájemců o získání dokumentu.
V některých polských městech se pořadníky na číslo PESEL, které je obdobou českého rodného čísla, za první den naplnily až do konce týdne.

Metropole Varšava proto v sobotu otevře na národním fotbalovém stadionu velké středisko, které bude žádosti o rodná čísla vyřizovat.
Jak říká mluvčí radnice jihopolského města Olkusz Michal Latos, číslo uprchlíkům umožní například v Polsku hledat práci.
Ukrajinci budou moc s číslem žádat o dávky sociální péče nebo zapsat děti ke studiu. Budou mít nárok na stejné dávky jako polští občané.

X X X

Expert: Příliv Ukrajinců české mzdy nesníží. Švihlíková ale varuje před sociálními dopady

Česká republika zatím vydala kolem 170 tisíc pobytových víz lidem, kteří kvůli válce uprchli z Ukrajiny. Pracovní povolení dosud získalo jen asi šest tisíc z nich. Podle expertů bezprostředně nehrozí, že by tuzemský pracovní trh nebyl schopen příchozí pracovní sílu absorbovat. Ekonomka Ilona Švihlíková se ale obává negativních sociálních dopadů. „Volná pracovní místa jsou u nás spjata s velmi nízkou kvalifikací,“ upozornila ve vysílání CNN Prima NEWS.

Tuzemští zaměstnavatelé podle lednových dat poptávají asi 350 tisíc pracovníků. Ekonomka Ilona Švihlíková ale varuje, že tuto statistiku nelze brát doslovně, protože některá pracovní místa se v ní vyskytují vícekrát. „Některá jsou navíc spjata s velmi nízkou kvalifikací. V tom vidím problém, protože nám to říká, že česká ekonomika generuje pracovní místa, která potřebují jen velmi nízkou kvalifikaci a tím i velmi nízké mzdy,“ řekla ve vysílání CNN Prima NEWS.

Mafiáni odchytávají uprchlíky už na hranicích. Je to nepřijatelné, zlobí se Středula.

Firmy se podle ní prý budou beze sporu radovat. „Obávám se těch sociálních konsekvencí. Připomínám, že valná většina příchozích jsou matky s malými dětmi a jejich okamžité nasazení do pracovního procesu nebude úplně snadné,“ dodala.
Tlak na nízké mzdy už před válkou

Podle Ilony Švihlíkové může příliv Ukrajinců do Česka ovlivnit mzdovou hladinu na celém českém pracovním trhu, protože budou ochotni pracovat na nízkokvalifikovaných pozicích za nízké mzdy. „Tato tendence zde byla ještě před tím, než bezprecedentní vlna uprchlíků přišla,“ dodala Švihlíková s tím, že nešlo o dovoz levné pracovní síly jen z Ukrajiny, ale i z balkánských zemí, Mongolska nebo Filipín.

S tím ovšem nesouhlasí ekonom Petr Dufek. „Nelze počítat s tím, že příliv kolem 200 tisíc lidí, z nichž polovinu tvoří děti, druhou polovinu ženy, nějak výrazně ovlivní české mzdy, ať už jedním, nebo druhým směrem,“ vysvětlil ve vysílání.
Stát se připravuje, tvrdí ministerstvo
Podle Dufka český pracovní trh v minulosti prokázal, že je schopen absorbovat cokoli. „Zvládli jsme osmiprocentní nezaměstnanost, teď ji máme velmi nízkou. Nabídka volných pracovních míst je extrémně velká, neobávám se, že by lidé přicházející do České republiky z Ukrajiny práci nenašli,“ dodal.

Ilona Švihlíková apelovala na vládu, aby zajistila, že s uprchlíky z Ukrajiny bude zacházeno důstojně a aby „nedocházelo třeba až k jejich kriminálnímu využívání“. Na to ve vysílání CNN Prima NEWS reagovala Anna Dumont z ministerstva práce a sociálních věcí. „Obavy paní Švihlíkové sdílíme taktéž. Nejdůležitější je, aby lidé, kteří přicházejí, měli co nejrychleji co nejjasnější informace. Proto jsme na našem webu zveřejnili základní informace v ukrajinštině, jakési desatero toho, čeho by se měli vyvarovat, co naopak musí udělat jako první, a podobně,“ upozornila.

X X X

Český expert na výbušniny spolupracuje s čínskými specialisty na zbraně. Před ‚verbováním‘ Pekingu varuje BIS

Přední český expert na výbušniny Svatopluk Zeman z Univerzity v Pardubicích spolupracoval s čínskými vědeckými ústavy, které se podílejí na vývoji zbraní. Přednášel třeba v Čínské akademii inženýrské techniky, která se zaměřuje na výzkum jaderných zbraní. Vyplývá to z čínských vědeckých webů. Podle spolku Sinopsis, který sleduje dění v této asijské zemi, se Čína takto dostává k cenným informacím, k nimž by kvůli embargu neměla přístup. A poznatky západních vědců může zneužít ke zbrojení. Vedení univerzity v Pardubicích vyzvalo Zemana, aby čínské vazby zpřetrhal.

Když se v říjnu 2018 konala v čínském Pekingu Mezinárodní konference obranné techniky, zúčastnil se jí i přední český expert na výbušniny z Univerzity Pardubice Svatopluk Zeman. Na akci přednesl výsledky svého nejnovějšího výzkumu o zvyšování síly různých výbušných směsí. Zeman ale nebyl na konferenci jen obyčejným hostem, byl také členem poradního výboru.

Akce trvala čtyři dny a Číňané ji pojali velkoryse. Vědci byli ubytovaní v jednom z největších hotelů v Asii - Hotelu Přátelství. Čas mezi přednáškami si hosté zpříjemňovali bankety nebo návštěvou pekingské opery, za své příspěvky a prezentaci získali nejlepší z nich odměnu od dvou do deset tisíc dolarů, jak stojí na webu konference. „Cílem konference je poskytnout vám příležitost navazovat nové kontakty a diskutovat o vašich skvělých nápadech,“ stálo na pozvánce.
Bezpečnostní expert a bývalý ředitel civilní rozvědky Petr Zeman říká, že to už je daleko za hranou akademické svobody. „Je to nebezpečné, vzniká zbytečná osobní vazba mezi silovými složkami Čínské lidové republiky a člověkem, který tam jezdí přednášet. Zdravý rozum velí, že toto se do Číny nejezdí říkat, jisté věci mají zůstat chráněny,“ dodává exředitel rozvědky, jenž je nyní bezpečnostním konzultantem specializujícím se na zpravodajské služby.

Napojení na zbrojaře
Spolek Sinopsis, který monitoruje dění v Číně, navíc po detailním pátrání na čínských webech přišel na to, že celá akce byla silně provázaná s čínským zbrojním průmyslem. Akci totiž platila Čínská zbrojní společnost (China Ordnance Society), tedy státem řízená organizace. „Ta je personálně propojená s klíčovou zbrojařskou firmou Norinco, obě mají stejného ředitele Ťiao Kchaj-cheho,“ říká spolupracovník Sinopsis Filip Jirouš.

Norinco poskytuje zbraňové systémy čínské armádě, pěchotě, námořnictvu i letectvu, vyrábí tanky a další obrněná vozidla, protivzdušná a protiraketová zařízení, inteligentní munici a třeba i systémy pro dálkově řízené zbraně.
Akci navíc podpořila Klíčová laboratoř vědy a techniky pro národní obranu, kterou podle Jirouše částečně řídí Čínská lidová osvobozenecká armáda a která se ani netají zbrojními účely svého výzkumu. Na webu zdůrazňuje jako prioritu svého výzkumu technologii zbraní.

Zeman: „Běžte do pr…, do Brusele!“
Svatopluk Zeman je předním odborníkem na výbušniny a autorem více než 170 patentů. Pracuje na univerzitě v Pardubicích v Ústavu energetických materiálů Fakulty chemicko-technologické. Reportér Radiožurnálu ho zastihl v budově ústavu, která stojí v těsné blízkosti areálu firmy Explosia, jež vyrábí mimo jiné plastickou trhavinu Semtex. Zemanovo pracoviště je v horním patře budovy za prosklenými dveřmi, před nimiž jsou vystaveny letecké pumy a dělostřelecký granát.
Zeman žádost Českého rozhlasu o rozhovor okamžitě a ostře odmítl. „S Českým rozhlasem nechci mít nic společného, masmédia tak rozvrátila společnost, že s tím nechci mít nic společného,“ prohlásil, aniž si vyslechl, čeho se měl rozhovor týkat. Když se ale reportér přesto zeptal na jeho přednášky v Číně, potvrdil, že do asijské země často jezdil. „Já jsem měl každý druhý rok přednášku v Číně,“ řekl hrdě.

Svatopluk Zeman se svými studenty z přednášky | Zdroj: Univerzita Pardubice
Popsat, jak přednášky probíhaly, ale opět odmítl. „Nebudu vám nic vyprávět, s českými masmédii nechci mít nic společného,“ zopakoval podrážděně a kráčel dál do své kanceláře. Poslední dotaz, jestli podle něj není nevhodné nebo dokonce nebezpečné, aby přední český expert na výbušniny jezdil přednášet do Číny, ho už rozčílil. „Ale běžte do p…, do Brusele běžte! Vypadněte! Já jsem byl pod kontrolou! Vypadněte ven a už se tady neukazujte!“

V ústavech s jaderným výzkumem
Svatopluk Zeman nepřeháněl, když říkal, jak často v Číně přednášel. Potvrzují to i informace z jeho profilu na webu pardubické univerzity i z oficiálních internetových stránek čínských univerzit a vědeckých institucí. Třeba v roce 2009 podnikl říjnové „turné“ po čínských vědeckých institucích v provincii Sečuán.
Nejprve vystoupil 19. a 20. října v Ústavu chemických materiálů Čínské akademie inženýrské fyziky (CAEP), která se věnuje výzkumu, vývoji a testování jaderných zbraní. Samotný Ústav chemických materiálů se na svém webu pyšní, že „usilovně pracuje v oblasti vojenského průmyslu a obrany státu“. „Úspěšně jsme vyvinuli první vysokoenergetické výbušniny pro čínské atomové a vodíkové bomby,“ píše ústav na svém webu.

„Úspěšně jsme vyvinuli první vysokoenergetické výbušniny pro čínské atomové a vodíkové bomby,“ píše ústav na svém webu, kde prezentuje i fotografie z výbuchů a snímky vojenské raketové techniky. | Foto: China Academy of Engeneering Physics
Ještě téhož dne 20. října 2009 Zeman vystoupil také na Jihozápadní univerzitě vědy a techniky, která úzce spolupracuje na jaderném výzkumu s CAEP a má také státní prověrku na stupeň tajné. Následně 22. a 23. října 2009 přednášel na Pekingské technické univerzitě, která v utajení pracuje na vojenském výzkumu. V roce 2012 přednášel ve Výzkumném ústavu moderní chemie v Si-anu, jenž je přímo složkou zbrojařské korporace Norinco. V čínských vědeckých ústavech a na tamních univerzitách přednášel i v dalších letech.

„Ale běžte do p…, do Brusele běžte! Vypadněte! Já jsem byl pod kontrolou! Vypadněte ven a už se tady neukazujte!“
Svatopluk Zeman (expert na výbušniny)
„Je třeba si uvědomit, že čínské univerzity nejsou takové, jak je známe u nás nebo na Západě,“ upozorňuje Jirouš. „Tamní univerzity jsou řízeny komunistickou stranou. V jejich čele není rektor, ale tajemník nebo předseda výboru komunistické strany. Univerzity jsou přímo součástí politického režimu, a jsou proto velmi blízko tajným službám a armádě. Akademická práce, tak jak my ji chápeme, tam téměř neexistuje. A to nejen s ohledem na svobodu slova, ale i na to, jaký mají ty univerzity cíl. Zatímco u nás je to o posouvání vědy, tam jde o posouvání moci a síly státu, potažmo komunistické strany,“ líčí Jirouš.

Publikace, redakční rady, zbrojaři
Zeman se ale neomezil jen na přednášky. Výsledky jeho výzkumu se objevují i v čínských vědeckých magazínech, specializujících se na zbraně a výbušniny. A nejméně ve čtyřech z nich je Zeman členem redakčních rad, jak stojí na webech časopisů. Tyto časopisy přitom vydávají ústavy zaměřené na vývoj zbraní nebo společnosti spojené se státní zbrojařskou firmou Norinco.

A čeho se jeho texty týkají? Třeba v dubnu 2020 vyšel v časopisu Defence Technology, který vydává Čínská zbrojní společnost, Zemanův výzkum na téma, jak vylepšit výbušné vlastnosti známé české plastické trhaviny Semtex.
Radiožurnál poslal výsledky některých jeho výzkumů Univerzitě obrany v Brně s dotazem, jestli mohou mít vojenské využití. Mluvčí univerzity Vladimír Šidla se obrátil na odborníky z Katedry zbraní a munice Fakulty vojenských technologií. Jeho odpověď přišla vzápětí a byla stručná. „Již po zběžném zhlédnutí odborníky, lze zodpovědně říci, že daný výzkum může mít vojenské využití, neboť se jedná o explozivní materiál. Jakýkoliv explozivní materiál (výbušninu) lze využít pro vojenské účely,“ odepsal Šidla.

Svatopluk Zeman navíc spolupracoval na výzkumech s některými čínskými vědci, kteří přímo pracují pro státní zbrojní průmysl. Třeba s Liou Ningem zpracovávali výzkum nazvaný Nový pohled na citlivost nitraminů na elektrické jiskry, který v únoru 2020 zveřejnil čínský magazín Defence Technology. Liou Ning pracuje ve Výzkumném ústavu moderní chemie v Si-anu (Xian Modern Chemistry Research Institute), který je součástí zbrojařské korporace Norinco.

Spolupracovník spolku Sinopsis Filip Jirouš navíc upozorňuje, že Zemanův bývalý student a kolega v redakčních radách čínských časopisů Jen Čchi-long působí na Severozápadní polytechnické univerzitě (Northwestern Polytechnical University). „Což je pro Čínu významná ‚obranná‘ univerzita, na kterou dohlíží Ministerstvo průmyslu a informačních technologií Čínské lidové republiky a která má opět státní prověrku na přísně tajné,“ říká Jirouš.

Zneužívání vědců
Jirouš je přesvědčený, že v Zemanově případě nejde o běžnou akademickou spolupráci. „Čínští vědci, se kterými spolupracuje, často nepochází z akademického prostředí, ale vyloženě ze zbrojního průmyslu. Jsou to lidé, kteří mají velmi blízko k Čínské lidové osvobozenecké armádě a vojensko-průmyslovému komplexu v Číně,“ říká Jirouš a připomíná, že Zemanovy aktivity na téma výbušnin probíhají v době, kdy je na Čínu uvalené zbrojní embargo.
„Čínští vědci, se kterými spolupracuje, často nepochází z akademického prostředí, ale vyloženě ze zbrojního průmyslu. Jsou to lidé, kteří mají velmi blízko k Čínské lidové osvobozenecké armádě a vojensko-průmyslovému komplexu v Číně.“

Filip Jirouš (spolupracovník Sinopsis)
A právě zvaním zahraničních vědců na přednášky a konference se Čína podle něj snaží získávat informace a know-how, a tím sankční bariéry obcházet. Zbrojní embargo uvalily evropské státy v roce 1989 za krvavé potlačení demonstrací na náměstí Nebeského klidu v Pekingu a Česko se k němu přihlásilo ještě před vstupem do Unie. Embargo platí dosud.
Varují bezpečnostní analytici i BIS.

Miroslav Mareš, jenž na katedře politologie Masarykovy univerzity v Brně vede Bezpečnostní a strategická studia, se navíc pozastavuje nad tím, že v případě Svatopluka Zemana jde právě o vývoj výbušnin.
„Pokud se jedná o výzkum výbušnin a bezpečnostně citlivých věcí, varování před aktivitami čínských zpravodajských služeb je určitě na místě a je třeba zvýšené obezřetnosti. Protože Čína pro svůj vojenský a bezpečnostní potenciál může využít poznatky takovýchto výzkumů,“ varuje Mareš.

České tajné služby už několik let varují před snahami čínských zpravodajských složek získávat informace a znalosti českých vědců. „BIS již řadu let upozorňuje na mimořádný zájem čínských zpravodajských služeb o české akademické prostředí. V případě strategických oblastí, kam patří výzkum a vývoj zbraňových systémů, tam je ten zájem zpravodajských služeb Číny téměř stoprocentní,“ varuje mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Univerzita: řešíme to
Zemanovy čínské aktivity se dotýkají i Univerzity Pardubice, kde přednáší. Čínské instituce, ve kterých Zeman přednášel, ho vždy prezentovaly jako zástupce české univerzity v Pardubicích, aby podtrhly jeho význam a důležitost. Zdůrazňovaly to vědecké ústavy, kde přednášel, i časopisy, ve kterých publikoval.

Vedení univerzity již Zemana vyzvalo, aby spolupráce s Číňany zanechal. „Tyto aktivity s panem Zemanem řešíme, protože neodpovídají celkové strategii univerzity. Vyzvali jsme ho, aby ukončil kontakty s rizikovými vysokými školami v Číně a opustil redakční rady čínských časopisů,“ řekla mluvčí univerzity Martina Macková. Ačkoli o výzvě k opuštění redakčních rad mluvila Macková už 9. února, Zemanovo jméno na seznamech členů do dnešního dne stále zůstává.
Dohodu o spolupráci má i škola.

Jenže i sama pardubická univerzita se na svém webu hlásila ke spolupráci s problematickým Výzkumným ústavem moderní chemie v Si-anu spojeným s Norinco a rámcovou smlouvu měla také s Jihozápadní univerzitou vědy a techniky, která se podílí na čínském jaderném výzkumu.
„Oba ukončili studijní pobyt už před dvěma lety. Během pobytu nepřišli do styku s citlivými nebo utajovanými daty, protože fakulta jimi ani nedisponuje. Neúčastnili se také například řešení projektu s komerčním partnerem, kde by bylo případně možné získat know-how.“

Martina Macková (mluvčí univerzity)
Mluvčí Macková namítala, že faktická spolupráce není žádná. „S Xi'an Modern Chemistry Research Institute byla podepsaná dohoda o spolupráci v roce 2020 na pět let, ale doposud nebyla aktivně naplněna,“ řekla.
Jen minimální výsledek má podle ní dohoda s Jihozápadní univerzitou vědy a techniky. „Spolupráce měla jediný výsledek. Tím byl půlroční a roční studijní pobyt dvou čínských studentů na Fakultě ekonomicko-správní. Oba ukončili studijní pobyt už před dvěma lety. Během pobytu nepřišli do styku s citlivými nebo utajovanými daty, protože fakulta jimi ani nedisponuje. Neúčastnili se také například řešení projektu s komerčním partnerem, kde by bylo případně možné získat know-how nebo technické či technologické informace,“ doplnila Macková. Proč tedy pardubická univerzita takové dohody vůbec uzavírala, Macková nevysvětlila.

Protivlivový manuál
Loni v létě přitom Ministerstvo vnitra vydalo „Protivlivový manuál pro sektor vysokých škol“, který akademikům radí, jak rozpoznat, když se o ně zajímají cizí zpravodajské služby, a jak se proti tomu bránit. Vedení pardubické univerzity však odmítá, že by chybovalo. Ani při vlastní výuce, ani při zahraniční spolupráci. „V rámci Univerzity Pardubice řešíme vzdělávání studentů a vědecko-výzkumnou a tvůrčí činnost výlučně pro civilní účely. Představitelé Univerzity Pardubice si uvědomují nutnost koordinace vědní politiky v citlivých oblastech se státní správou a našimi partnery v rámci NATO,“ tvrdí Macková.

Radiožurnál už na konci ledna oslovil také všechny zmíněné čínské univerzity a čínskou ambasádu v Praze s dotazem, jak konkrétně využívaly výsledky výzkumů Svatopluka Zemana. Dosud ale nepřišla ani z jedné z nich žádná odpověď.

X X X

USA chtějí Rusko roztrhat na kusy, marně, řekl exprezident Medveděv

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv ve čtvrtek obvinil Spojené státy z toho, že podněcují „rusofobního spiknutí s cílem roztrhat Rusko na kusy“. Snahy Západu jsou však podle něj marné, nepřátelé nemohou Moskvu oslabit ani uvalením sankcí.
Dmitrij Medveděv, který byl prezidentem v letech 2008 až 2012 a nyní působí jako místopředseda ruské Rady bezpečnosti, řekl, že Spojené státy rozdmýchaly „nechutnou rusofobii ve snaze srazit Rusko na kolena“.
„Ale nebude to fungovat. Rusko má sílu a žádný z jeho nepřátel ho nemůže nahradit,“ řekl Medveděv podle agentury Reuters.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Spojené státy a mnohé evropské i asijské země uvalily sankce na představitele Ruska, na tamní oligarchy i společnosti, čímž zemi odřízli od velké části světové ekonomiky.
Rusko nicméně tvrdí, že i navzdory sankcím se mu bude dařit dobře. Moskva také uvedla, že snahy navázat dobré vztahy se Západem po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 jsou nyní u konce. Země se bude soustředit na rozvoj spolupráce s jinými mocnostmi, jako je například Čína, uvedla agentura Reuters.

Ukončení vztahů se Spojenými státy potvrdilo Rusko zveřejněním sankčního seznamu, na němž se ocitlo třináct představitelů USA. Mezi nimi je například i samotný prezident Joe Biden, ministr zahraničí Antony Blinken či bývalá první dáma Hillary Clintonová.
Washington a Moskva jsou kvůli válce na Ukrajině v neustálém sporu. Biden ve středu nazval ruského prezidenta Vladimira Putina válečným zločincem. Učinil tak veřejně poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu a jako první vysoký americký činitel.
Administrativa Spojených států se dosud podobnému označení vyhýbala, protože jej považovala za právní termín, který by bylo možné použít až po řádném vyšetření činů ruské armády na Ukrajině.

Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová krátce po Bidenově poznámce řekla, že prezident „mluvil od srdce“ a že americké vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině stále pokračuje. Mluvčí Kremlu Dmytrij Peskov pak Bidenovu poznámku označil za nepřijatelnou a neodpustitelnou rétoriku.

Moskva odmítla mezinárodní trestní tribunál
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek oznámil, že Moskva nesplní požadavek Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ), který ve středu nařídil Rusku okamžitě zastavit válečné operace na Ukrajině.
„Ne, nemůžeme brát toto rozhodnutí v úvahu. U Mezinárodního soudního dvora existuje pojem ‚souhlas stran‘. Tady žádný souhlas být nemůže. V tomto případě to nemůžeme brát v úvahu,“ řekl Peskov.

Podle předběžného rozhodnutí ve věci, kterou před nejvyšší soudní instanci OSN přednesla Ukrajina, má Moskva rovněž zajistit, aby ve vojenských akcích nepokračovaly ani jiné vojenské či ozbrojené jednotky, které jednají na její příkaz. 
Rusku i Ukrajině soud rovněž nařídil, aby se vyvarovaly jakýchkoliv kroků, které by jejich spor dále vyostřily. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodnutí přivítal a označil je za „naprosté vítězství“.

X X X

Rusko nevyhoví požadavku soudkyni v Haagu zastavit válku, podle Kremlu neexistuje „souhlas stran“,

Moskva nesplní požadavek Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ), který ve středu nařídil Rusku okamžitě zastavit válečné operace na Ukrajině. Uvedl to dnes podle ruských médií mluvčí prezidenta Vladimira Putina. Ruské odmítnutí se očekávalo.
„Ne, nemůžeme brát toto rozhodnutí v úvahu. U Mezinárodního soudního dvora existuje pojem ‚souhlas stran‘. Tady žádný souhlas být nemůže. V tomto případě to nemůžeme brát v úvahu,“ řekl Dmitrij Peskov podle agentury TASS v odpovědi na dotaz, zda Rusko přihlédne k rozhodnutí haagského soudu.

Podle předběžného rozhodnutí ve věci, kterou před nejvyšší soudní instanci OSN přednesla Ukrajina, má Moskva rovněž zajistit, aby ve vojenských akcích nepokračovaly ani jiné vojenské či ozbrojené jednotky, které jednají na její příkaz. Rusku i Ukrajině soud rovněž nařídil, aby se vyvarovaly jakýchkoliv kroků, které by jejich spor dále vyostřily. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodnutí přivítal a označil je za „naprosté vítězství“.

Prezident Spojených států Joe Biden ve středu nazval ruského prezidenta Vladimira Putina válečným zločincem. Západní země i ukrajinské úřady obviňují Rusko z toho, že zejména v ukrajinských městech cíleně míří na civilní cíle a způsobují tak úmrtí stovek lidí nezapojených do bojů včetně desítek dětí. Pobouření vyvolalo například bombardování porodnice či divadla v Mariupolu nebo ostřelování Záporožské jaderné elektrárny.

Rusko před 22. dny zaútočilo na Ukrajinu, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Putin „zvláštní vojenskou operaci“ odůvodnil žádostí separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky o pomoc a za cíl označil demilitarizaci a „denacifikaci“ Ukrajiny a ukončení údajné „genocidy ruskojazyčného obyvatelstva“ Donbasu. Ukrajina koncem února podala u soudu OSN na Rusko žalobu, ve které ruská tvrzení odmítla. Kyjev obviňuje Moskvu z páchání válečných zločinů.

X X X

Drábová: Dostavba Dukovan je investice až na 80 let. Nahradit uhlí nebude rychlé a snadné.

O stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany se ucházejí společnosti z Francie, USA a Jižní Korey. Vítěz tendru by měl být znám do konce roku 2024. „Je to investice na nejméně 60, spíše 80 let, Česko bude mít z nového jaderného bloku spolehlivých 10 % své spotřeby elektřiny. Úkolem státního úřadu pro jadernou bezpečnost je garantovat, že nový zdroj bude bezpečný, s úrovní bezpečnosti odpovídající nejlepší světové praxi,“ říká Dana Drábová.

Energetický gigant ČEZ vyhlásil tendr na dostavbu Dukovan ve čtvrtek. Vítěz by měl být znám do konce roku 2024, samotný blok by měl být zkušebně spuštěn v roce 2036.  
Stále platí, že jaderné elektrárny na Ukrajině nejsou poškozené, ujišťuje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová

„Úkolem Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je garantovat, že nový zdroj bude bezpečný, s úrovní bezpečnosti odpovídající nejlepší světové praxi,“ řekla Radiožurnálu Dana Drábová.
Dřívějšímu vyhlášení výběrového řízení podle ní bránila absence politické dohody na jeho podobě z hlediska financování a možných uchazečů.

Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost je přesvědčena, že se dostavba Dukovan stále vyplatí. „Je to investice na nejméně 60, spíše 80 let, Česko bude mít z nového jaderného bloku spolehlivých 10 % své spotřeby elektřiny,“ řekla Radiožurnálu. 

Dodala však, že se mimo jádro mají rozvíjet i obnovitelné zdroje. I tak však nebude zdrojů dostatek z důvodu výpadku zemního plynu a nahrazení uhlí.„Nemá to rychlé a snadné řešení. Jádro je část řešení. Není univerzální, ale nevidím, jak bychom se bez něj dokázali obejít.“

X X X

Zatčen. Bulharský expremiér Borisov podle policie zneužil peníze EU.

Bulharská policie zadržela bývalého premiér Bojka Borisova kvůli podezření ze zneužití peněz Evropské unie. Zadržen byl i někdejší ministr financí Vladislav Goranov, bývalá šéfka rozpočtového výboru bulharského parlamentu a někdejší vedoucí tiskového odboru vlády.

„Nikdo není nad zákonem,“ napsal na sociálních sítích k zadržení Borisova současný premiér Kiril Petkov. Jeho protikorupční uskupení Pokračujeme ve změně (PP) je od loňského prosince součástí čtyřčlenné vládní koalice.
Ministerstvo vnitra uvedlo, že policie podnikla rozsáhlou razii související s vyšetřováním Úřadu evropského veřejného žalobce, který se zabývá 120 případy podvodů v Bulharsku.

Borisov byl bulharským premiérem s krátkou přestávkou v období 2009 až 2021. Jeho strana GERB je členem Evropské lidové strany, stejně jako například KDU-ČSL nebo TOP 09. V těchto dnech je na návštěvě Bulharska šéfka evropské prokuratury Laura Kövesiová. Sešla se zástupci vlády a justice.

X X X

Slavia po přestřelce prohrála odvetu s Lincem, do čtvrtfinále Konferenční ligy ale postoupila

Fotbalisté Slavie v odvetě osmifinále Evropské konferenční ligy na půdě Lince v dlouhém oslabení ztratili dvoubrankový náskok a po divokém závěru prohráli 3:4, přesto postoupili do čtvrtfinále. V úvodním domácím duelu před týdnem český mistr zvítězil jasně 4:1.
Fotbalisté Slavie Praha se radují z postupu do čtvrtfinále Konfereční ligy | Foto: David W. Cerny | Zdroj: Reuters
Pražany poslal v soupeřově domácím azylu v St. Pöltenu do vedení ve 24. minutě Peter Olayinka, ve 36. minutě srovnal Philipp Wiesinger, ale z další akce se prosadil Alexander Bah.
Dvě vyloučení
Tři minuty před pauzou byl vyloučen Aiham Ousou, červenobílí však i v oslabení navýšili vedení poté, co se v 62. minutě trefil Yira Sor.
V 76. minutě snížil druhým gólem v utkání Wiesinger, v 85. minutě museli slávisté do devíti po vyloučení Srdjana Plavšiče a střídající Andreas Gruber s Alexanderem Schmidtem během minuty otočili stav. Český zadák Lince Filip Twardzik zůstal mezi náhradníky.
Slavia se v pohárech dostala do čtvrtfinále potřetí za poslední čtyři sezony, vloni a v roce 2019 došla mezi nejlepších osm v Evropské lize. Dalšího soupeře se poslední český zástupce v pohárové sezoně dozví v pátek odpoledne při losu ve švýcarském Nyonu.