V Praze finišují přípravy na představení chystané nové pravicové strany Václava Klause mladšího. To by mělo za účasti několika desítek lidí z celé země proběhnout 10. června v kongresovém sále nedaleko luxusního pražského mrakodrapu V Tower. Přesněji řečeno, mělo by prý jít o politické hnutí. Sám Klaus do té doby nechce o svém politickém projektu mluvit. Podle informací MF DNES se svými spolupracovníky uplynulé týdny zasvětil hledání lidí do regionálních kanceláří a také lovení známých osobností, které by se na jeho hnutí podílely nebo v něm rovnou figurovaly.

„Je v tom velký entuziasmus. Pracujeme, připravujeme a uděláme to našim soupeřům těžké. Nechte se překvapit,“ řekl Václav Klaus s tím, že víc o projektu nyní mluvit nechce. Ve svých oborech by mu tak měli pomáhat například kardiochirurg Jan Pirk či lékař a bývalý poslanec ODS Boris Šťastný, ekonomka Markéta Šichtařová či šéf Madety Jan Teplý starší.

Spolupráci naopak odmítl třeba historik a spisovatel Vlastimil Vondruška, ale s tím, že Klausův projekt podporuje.
V novém hnutí má mít postavení také otec Václava Klause, bývalý prezident. Ten by se měl stát garantem pro oblast zahraničí. Ovšem jeho role by měla být menší, než by si asi sám Václav Klaus starší představoval.

Otce naštvalo, že syn s ním nechce být tak silně spojován

Podle informací MF DNES k napětí mezi otcem a synem došlo už na samém začátku po vyloučení mladšího z ODS. Exprezident totiž chtěl, aby narychlo vytvořili kandidátku a zapojili se do evropských voleb. Václav Klaus mladší měl být podle těchto představ jedničkou kandidátky, jeho otec na posledním místě. Zbytek by doplnili lidmi spojenými s Institutem Václava Klause a jejich sympatizanty.

Jenže plán narazil. Zaprvé se jim nepodařilo sehnat vhodný „nosič“, tedy zaregistrovanou stranu, pod jejíž hlavičkou by mohli kandidovat. Od Klausova vyloučení z ODS do registrace kandidátek totiž zbývalo jen pár desítek hodin času. Zadruhé do toho „hodil vidle“ sám Klaus mladší, který o europarlament nejevil zájem. Navíc podle zdrojů z jeho okolí nechtěl, aby byl hned od počátku tak silně spojován se svým otcem, s lidmi z institutu a někdejšími členy ODS, jeho sympatizanty. To údajně Klause staršího trochu naštvalo.

„Lidi, kteří milují Václava Klause staršího, budou Vaška beztak volit. Je ale také docela početná skupina těch, kteří ho rádi nemají. Proto bude lepší, když zůstane trochu bokem,“ popsal člověk blízký Klausovi mladšímu. I s vědomím toho, že se bývalý prezident zřejmě neudrží a bude chtít, aby jeho vliv v novém hnutí rostl.

Klaus mladší hledá název nové strany. Padají i návrhy jako SSSR, KSČ a KKK

Prozatím se otec se synem domluvili na tom, že bude oním „garantem pro oblast zahraničí“. V praxi by to prý mělo fungovat tak, že exprezident bude nadále cestovat po světě po konferencích a setkávat se se světovými státníky typu maďarského premiéra Viktora Orbána. „Když se ho pak zeptají, na jaké partnery se s prosazováním svých myšlenek obrátit v Česku, prezident jim doporučí Vaška a jeho nové hnutí. Zároveň se prezident nebude plést do domácí politiky,“ popsal svoji představu zdroj blízký Institutu Václava Klause.

Manažerské řízení shora

Klaus mladší po svém vyhazovu z ODS odmítl několik nabídek různých stran, aby si jejich strany komplet převzal a postavil se do čela kandidátky do eurovoleb. Takovou nabídku mu dal například Jiří Vítek ze strany Patrioti pro neutralitu. Klaus neměl zájem, Patrioti v čele s Vítkem ve volbách dostali 0,05 procenta hlasů.

„Vašek od začátku věděl, že do Evropského parlamentu nechce. Po vyloučení z ODS dostal tisíce mailů a zpráv na Facebook od lidí z celé země, aby něco udělal. Začal tedy objíždět regiony. Chce udělat občanské hnutí, které by ale mělo být řízeno manažersky shora,“ popsal zdroj z okolí Klause mladšího. S tím, že většina zájemců bude nejprve registrovanými příznivci, a až když se osvědčí, mohou se z nich stát členové. „Chceme tím zamezit přílivu vyhořelých manažerů, oblastních šíbrů a bývalých problematických ódéesáků,“ popsal již citovaný zdroj.

V tuto chvíli má mít Klaus mladší ve svém projektu dva zaměstnance, jedním z nich je jeho poslanecký asistent Daniel Kolář. Zároveň už si vytipoval a jmenoval dvanáct krajských koordinátorů, jejich místa v Plzni a Karlovarském kraji by měla být obsazena v příštích dnech.

Vznikající hnutí sídlí v pražských Vysočanech ve stejném domě, kde působí Klausův think-tank Centrum pro občanské svobody. V jeho výboru sedí například ekonomka Hana Lipovská, která je zároveň v Institutu Václava Klause. Spolu s Klausem mladším Centrum pro občanské svobody zakládal občanský demokrat z Prahy 6 a majitel PR agentury C&B Group Tomáš Jirsa.

Litr rumu za název

Jak se bude Klausův politický projekt jmenovat, se MF DNES zjistit nepodařilo, byť už je údajně vybraný. Sám poslanec na konci dubna na svém Facebooku vyzval, aby mu lidé nějaký navrhli: „Počasí má být nijaké – možná zůstanete doma. Napište mi prosím do komentářů, jak by se měla podle vás jmenovat nová strana, kterou zakládáme. Klidně blbosti, kreativitě se meze nekladou, vážně, cokoli vám připadne dobré. Výherce má u mě pak litr rumu!“ napsal Klaus mladší. Tou dobou už ale údajně pracovali zhruba se čtyřmi návrhy, z nichž posléze vybrali ten finální.

Poslankyně Zahradníková o nové straně: Náš potenciál je víc než 14 procent

Zato už začínají prosakovat jména, která by se na hnutí Václava Klause mladšího měla podílet anebo v něm rovnou figurovat. K těm nejbližším bude patřit poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková, která z ODS odešla krátce po Klausově vyloučení. Kromě ní poslanec oslovil i některé další poslance a senátory, ale zřejmě bez většího úspěchu.
Na vytvoření poslaneckého klubu ve Sněmovně mu chybí ještě osm lidí. Z ODS se nejspíš v dohledné době už nikdo nepřidá. Námluvy s trojicí poslanců SPD okolo Lubomíra Volného Klausovi spolupracovníci odmítají. Stejně jako nějaké bližší zapojení lidí typu Martina Konvičky či Petra Hampla, kteří postupně prošli různými protiislámskými či protiimigračními uskupeními.

Valenta, Pirk a další

Sám Klaus mladší promluvil o lanaření některých senátorů, například podnikatele Ivo Valenty, který v horní komoře parlamentu reprezentuje Stranu soukromníků. Valenta serveru Aktuálně.cz řekl, že sleduje „dění kolem vzniku případného nového politického hnutí Václava Klause ml., ale i do budoucna si zachovám svoji nezávislost“ s tím, že chce i nadále zůstat v senátorském klubu ODS. Obdobně odpovídali i někteří další senátoři. Jenže podle zdrojů z Klausova okolí jsou s Valentou na nějaké formě spolupráce domluveni, podnikatel to jen nechce příliš veřejně ventilovat.

Další kategorií lidí, na které se Václav Klaus mladší zaměřil, jsou mediálně známé osobnosti. Jeho spolupracovníci líčí, že někteří z nich by mohli být garanty jednotlivých programových oblastí. Kardiochirurg Jan Pirk pro zdravotnictví, Markéta Šichtařová pro ekonomiku, Jan Teplý starší z Madety pro zemědělství.

Jenže tak snadné to asi nebude. „Když se mě na něco zeptá, rád mu se zdravotnictvím poradím. Rozhodně ale nebudu žádným vedoucím činitelem nebo garantem. Já už jsem starý, to mají dělat mladší. S politikou jsem si už užil dost,“ uvedl Pirk, jenž v předminulé prezidentské volbě pomáhal kandidátovi Janu Fischerovi a po volbách pak řešil jeho obří dluhy.
Klaus mladší představí po volbách svou stranu, členem bude i exprezident

„S Václavem Klausem mladším jsme předběžně mluvili o tom, že mu občas mohu poradit v ekonomických otázkách coby externí poradkyně. Rozhodně ale nebudu zastávat žádnou volitelnou funkci,“ konstatovala Šichtařová.
Spisovatel Vlastimil Vondruška zase Klausovu nabídku stát se garantem pro oblast kultury odmítl. „Člověk by měl dělat, čemu rozumí. Umělci, kteří tvoří, by se neměli pouštět do správy věcí veřejných. Až na naprosté výjimky to nekončí dobře. To, že někdo píše knížky, ještě neznamená, že rozumí resortu kultury,“ sdělil Vondruška MF DNES s tím, že myšlenky prosazované Klausem podporuje.

Spor o krajské volby

Velký spor je zatím mezi Václavem Klausem mladším a jeho spolupracovníky o účast v příštích volbách, to znamená do krajů a do Senátu na podzim příštího roku. Klaus se jich údajně účastnit chce s argumentem, že „politická strana se musí účastnit voleb, nelze ji dva roky udržet s tím, aby se jich neúčastnila a všichni se jen ‚rozcvičovali‘“.

Jenže řada lidí z jeho okolí mu namítá, že volby do třinácti regionů jsou náročné. Nejen z hlediska vybudování krajských struktur a sehnání dostatečně zajímavých lidí na kandidátky, ale i proto, že je v tomto typu voleb se zavedenými stranami, hnutími a regionálními uskupeními velice snadné prohrát. A to by pro začínající politický projekt nebyl dobrý start.

Prozatím Klaus mladší trvá na svém: voleb se zúčastnit.

Jak bude celý nový politický projekt vypadat, by mělo být jasnější po jeho představení přespříští pondělí 10. června. „Vašek má všechny předpoklady k tomu, aby vybudoval něco, co tady ovládne pravici na dlouhou dobu. Ovšem stejně tak má veškeré předpoklady pro to, aby to celé podělal. Tak uvidíme,“ glosuje to pod podmínkou zachování anonymity člověk z jeho blízkého okolí.

TRUMP V BRITÁNII, PŘIJAT KRÁLOVNOU

Americký prezident Donald Trump zahájil třídenní návštěvu Velké Británie. Spolu s manželkou Melanií, která ho doprovází, se sešel s královnou Alžbětou a členy královské rodiny. Vrcholem jeho cesty má být pondělní banket v Buckinghamském paláci. Během návštěvy se v ulicích Londýna očekávají také protesty jeho odpůrců.

Prezidentský vrtulník přistál na trávníku zahrady Buckinghamského paláce, kde hosty přivítali princ Charles a jeho manželka Camilla. Z balkonu paláce příletu přihlíželi Trumpova dcera Ivanka s manželem Jaredem Kushnerem.

Na prezidentovu počest vypálila královská garda v parku přiléhajícím k Buckinghamskému paláci slavnostní salvy. Prezidentský pár se pak odebral k přijetí u královny, která podle agentury Reuters Donalda a Melanii Trumpovy přivítala s úsměvem. Královna Alžběta s princem Harrym, který doprovázel Trumpovu dceru Ivanku, pak Trumpa zavedli na zvlášť připravenou výstavu obrazů z královských uměleckých sbírek, které se týkají historie USA.

Odpoledne po obědě s královnou si americký prezident s manželkou v doprovodu prince Andrewa prohlédl Westminsterské opatství a položil zde věnec k hrobu neznámého vojína. Na čaj se prezidentský pár poté přesune do paláce Clarence House, kde je budou očekávat princ Charles s chotí Camillou.

Vrcholem prvního dne státní návštěvy bude slavnostní banket v Buckinghamském paláci, kterého se kromě amerických hostů zúčastní také královská rodina a vrcholní britští politici. Výjimku budou tvořit předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn, který nepřijde na protest proti prezidentově „misogynní a rasistické rétorice“, a také americká manželka prince Harryho Meghan, která před měsícem porodila syna Archieho.

Trump se královně neuklonil

Podle britských médií se americký prezident Donald Trump při setkání s královnou Alžbětou dopustil drobného přešlapu. Britské panovnici se totiž nepoklonil, ale podal ruku. První dáma USA zase před královnou neudělala tradiční pukrle. Některá média označila jejich podání ruky za „podivné“. O porušení protokolu se však nejednalo.

Americký prezident si před návštěvou neodpustil své tradiční twitterové komentáře. Kontroverzní předehrou Trumpovy návštěvy byla podle britských médií jeho nedělní prohlášení, v nichž pochválil lídra Strany pro brexit Nigela Farage a britského exministra zahraničí Borise Johnsona, který by měl podle šéfa Bílého domu Mayovou vystřídat.
Předseda Labouristické strany Jeremy Corbyn, který se prý na protest proti Trumpově „misogynní a rasistické rétorice“ dnešních uvítacích akcí nezúčastní, Trumpova vyjádření označil za „naprosto nepřijatelný zásah do demokracie naší země“.

Kritické poznámky amerického prezidenta zamířily i na londýnského starostu Sadika Khana, který před Trumpovou cestou do Londýna šéfa Bílého domu označil za globální hrozbu. Prezident na Twitteru napsal, že Khan je „unylý ztroskotanec“ a neřád, který v čele londýnské radnice odvedl „příšernou práci“, a že by se měl věnovat spíš městu než jemu.

Očekává se, že proti Trumpově návštěvě se bude v ulicích Londýna protestovat, největší demonstrace by se měla ovšem odehrát až v úterý. Odpůrci amerického prezidenta hodlají během jeho návštěvy uspořádat v Londýně „karneval odporu“, napsala agentura Reuters. Nad městem se má vznášet obří nafukovací podoba Trumpa jako zlobivého dítěte v plenkách, údajně ještě větší, než při jeho minulé návštěvě Spojeného království.

Trump se brání. Meghan neoznačil za sprostou, záznam ale tvrdí opak

Symbolicky významnou částí Trumpovy cesty má být oslava 75. výročí vylodění spojenců v Normandii. Vzpomínkové slavnosti začnou ve středu v britském Portsmouthu a ve čtvrtek budou pokračovat na francouzském pobřeží, kde si v roce 1944 Spojenci vyloděním vytvořili předmostí pro vítězný postup do nacisty ovládané Evropy.

ČR POSÍLÍ SPOLUPRÁCI S BARMOU

Barmská vůdkyně Su Ťij se ve Strakově akademii v Praze setkala s premiérem Andrejem Babišem. Ten oznámil, že Česko se chystá posílit ekonomickou spolupráci s Barmou. Obě země budou víc spolupracovat i ve školství a zdravotnictví.

Babiš s nositelkou Nobelovy ceny za mír a někdejší disidentkou mluvil i o lidských právech v její zemi. Česká strana hospodářskou spolupráci jejich dodržováním nepodmínila a záruky nežádá, vyplynulo z premiérova vyjádření.
„Myanmar výrazně modernizuje své hospodářství. Má ambice mít jeden z největších hospodářských růstů na asijském kontinentu. Vidíme v našich ekonomických vztazích velký potenciál. Myanmarský trh nabízí našim firmám spoustu obchodních a investičních příležitostí,“ řekl Babiš.

Podotkl, že už v 70. a 80. letech československé podniky vybudovaly v zemi továrny, a to pivovary a cukrovary. Dodal, že česká strana začne pronikat na tamní trh se značkou Škoda a dalšími známými značkami. Zajímal se o výdaje Barmy na obranu.

K posílení vzájemných vztahů a výměny má přispět velvyslanectví, které se v Česku podle Babiše znovu otevírá po 26 letech. „Vždycky jsme chovali vřelé přátelství k České republice už za doby Československa. Po otevření ambasády budeme moci spolupráci rozšířit a povýšit, občané se budou lépe poznávat. Nevím, jestli lidé v ČR znají nás a my je. Otevření velvyslanectví je prvním krokem,“ uvedla Su Ťij. Dodala, že už jako dítě znala boty Baťa.

Podle státní poradkyně myanmarská republika potřebuje rozšířit hlavně spolupráci ve školství, které trpí nedostatkem financí. Česko právě do vzdělávání a zdravotnictví směřuje svou rozvojovou a humanitární pomoc, kterou Barmě poskytuje.

Část jednání se týkala dodržování lidských práv v Barmě. Podle Babiše má země za sebou komplikovanou minulost a sužují ji konflikty. Ocenil práci na demokratizaci.Podle loňského prohlášení vyšetřovatele OSN v převážně buddhistické Barmě pokračovala genocida muslimské menšiny Rohingů a barmská vláda dávala najevo, že zájem o vybudování fungující demokracie nemá. Situaci kritizovaly i další mezinárodní organizace.

Podle Babiše česká strana záruky dodržování lidských práv k posílení spolupráce nepožaduje. „Nejlepší zárukou jsou dobré lidské vztahy. Ty mohou být nastaveny, pokud je harmonie. Jediná záruka je klid a mír mezi lidmi a státy,“ uvedla Su Ťij. Podotkla, že její země s některými usneseními OSN nesouhlasí. „Byli bychom rádi, kdyby nám svět pomohl společenství a komunity sblížit. Každý, kdo chce mír a harmonii pro všechny lidi všech náboženství a etnicit, se musí snažit je spíš sblížit,“ dodala myanmarská státní poradkyně.

Su Ťij v Praze v úterý čeká pracovní snídaně s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem, poté se oba zúčastní Česko-barmského podnikatelského fóra, na kterém vystoupí i Babiš či ministr průmyslu Karel Havlíček. Odpoledne političku přijme prezident Miloš Zeman.

NECHTE BABIŠE NA POKOJI, V ČR VYBUDOVAL MILIARDOVÁ DÍLA

Opozice dál řeší, jak reagovat na návrh auditní zprávy Evropské komise, podle níž je premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů. V úterý o ní zřejmě bude jednat i celá Sněmovna. Předseda ODS Petr Fiala vyzval premiéra, aby požádal poslance o potvrzení důvěry vládě. Babiš to odmítl.

Pokud chce pan předseda Fiala vyvolat hlasování o nedůvěře, ať to udělá. Využiju to k tomu, abych české občany seznámil s tím, kolik peněz nemohla Česká republika vyčerpat z evropských fondů kvůli nesrovnalostem za posledních patnáct let, tedy i v době, kdy vládla ODS. Na rozdíl od tradičních demokratických stran nezpůsobila za mého působení moje bývalá firma žádné vracení peněz,“ reagoval Babiš.

Občanští demokraté v úterý navrhnou, aby situaci kolem Babiše projednala Sněmovna a zavázala vládu, ať zveřejní auditní zprávu EK, zastaví dotace bývalému Babišovu holdingu Agrofert a pověří přípravou odpovědi pro EK ministry, které do kabinetu nenavrhlo hnutí ANO. Fiala soudí, že informace ze zprávy Evropské komise o konfliktu zájmů českého premiéra jsou zdrcující.

Ministři průmyslu a obchodu a životního prostředí Karel Havlíček a Richard Brabec zpochybnili některé části návrhu, který zveřejnila média. Brabec bude zvažovat právní kroky.

Podle ministerstva životního prostředí návrh auditní zprávy obsahuje ve vztahu k resortu i ministru Richardu Brabcovi nepravdivé informace. Tvrzení v něm jsou podle MŽP prokazatelně smyšlená. „Je to pro mě, vážení, neuvěřitelné. Je to i osobní napadení, já budu zvažovat právní kroky,“ prohlásil.

Podle Havlíčka našli úředníci po prvním náhledu ve zprávě „poměrně velkou řadu zcela zásadních rozporů“. Auditoři podle něj nebrali na zřetel zásadní požadavky a připomínky. Resort podle něj využije možnosti kompletní oponentury, protože kdyby měla být zpráva „překlopena na všechny firmy, byla by to cunami“. „Z pohledu úředníků je to určitý šok, protože oni auditorům odpovídali,“ řekl Brabec. Je přesvědčen o tom, že řada věcí se ve zprávě změní.

Babiš tvrdí, že žádné zákony neporušuje a Česko nic Bruselu vracet nebude. Česká strana se bude moci ke zjištěním v návrhu auditní zprávy vyjádřit. EK podle toho může materiál ještě upravit. Na vyjádření má Česko dva měsíce. Česká strana nyní počká na oficiální překlad z Bruselu, což bude trvat asi měsíc. Sněmovní opozice žádá, aby stát vyplacené dotace po Agrofertu vymáhal.

Ve střetu zájmů by mohl být i ministr Miroslav Toman

Babiš vložil své firmy včetně Agrofertu kvůli zákonu o střetu zájmů v únoru 2017 do svěřenských fondů. Podle návrhu auditní zprávy EK, který před víkendem zveřejnila média, má Babiš na Agrofert dál vliv a současně má jako předseda vlády vliv i na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle předběžné zprávy vracet do rozpočtu Evropské unie kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.

Zpráva EK o premiérovi je závažná, míní Pavel Zeman. Nerozumím, řekl Babiš

Audit se týká peněz vyplácených z Evropského sociálního fondu (ESF), Evropského regionálního a rozvojového fondu (ERDF) a Kohezního fondu. Premiér závěry odmítá. U ERDF a Kohezního fondu se v obou programovacích obdobích jednalo o dva operační programy, které řídila ministerstva životního prostředí a průmyslu.

Ze Státního zemědělského intervenční fondu (SZIF) bylo holdingu Agrofert od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun. Zprávu o zemědělských dotacích od unijních auditorů, kteří ve fondu byli v polovině ledna, úřad ještě nemá. Podle zdrojů ČTK by měla dorazit do konce června. Mohla by se týkat nejen střetu zájmů premiéra Babiše, ale podle opozice a některých médií i ministra zemědělství Miroslava Tomana.

HAMÁČEK: MÁM DŮVĚRU V KOALIČNÍ PROJEKT

Předseda ČSSD, ministr vnitra Jan Hamáček bude požadovat, aby se vláda mimořádně zabývala předběžným evropským auditem, podle nějž je premiér a předseda ANO Andrej Babiš stále ve střetu zájmů a podle auditorů neměl Agrofert nárok na dotace ve výši 451 milionů korun. Na dotaz, zda má stále důvěru v Babiše, Hamáček odvětil: „Mám důvěru v koaliční projekt.“

Hamáčkova slova se dají vykládat tak, že by se se strana mohla pokusit vyjednat pokračování současné koalice, ale s jiným premiérem. Takový precedens tu již je. Za levostředové vlády sociálních demokratů s lidovci a tehdy existující stranou Unií svobody, se v letech 2002 až 2006 vystřídali v průběhu jednoho volebního období premiéři tři - Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek.

To, že premiér Andrej Babiš vstupuje do koalice ANO a ČSSD s „nějakou zátěží“, byla od začátku známá informace, zdůraznil lídr sociální demokracie. Hamáčka zajímá, jak bude vznikat česká odpověď na audit. Ministři za ČSSD budou chtít podle Hamáčka od Babiše slyšet, jak přesně bude vznikat česká odpověď na předběžnou zprávu o auditu Evropské komise.

Brabec: Odpověď napíší úředníci

Ministr životního prostředí za ANO Richard Brabec označil požadavek opozice, aby odpověď na audit neměli na starost minisři za ANOm za absurdní. "To dělají úředníci. Ti úředníci jsou za to odpovědni," řekl. Odmítl, že by se úředník nechal ovlivnit nějakým tlakem. "Já garantuji, že to absolutně nebude. A jestli to bylo v minulosti zvykem, tak za nás ne.Absolutně vylučuji politické tlaky," řekl Brabec.

„Já předpokládám, že nám pan premiér v rámci svojí odpovědi řekne, jak to tedy bude rozděleno mezi resorty a kdo na ty dotazy bude odpovídat,“ řekl lídr sociální demokracie a ministr vnitra Hamáček. Nepovažuje ovšem za možné, aby z toho byli vynecháni ministři za ANO. „Tady je nějaký kompetenční zákon,“ uvedl Hamáček.

Šéf ČSSD nevidí žádný důvod, aby vláda sama požádala o důvěru, jak k tomu Babiše vyzval lídr nejsilnější opoziční strany ODS Petr Fiala.„Nevidím důvod k tomu, abychom my znovu žádali o důvěru. Pokud opozice má pocit, že chce této vládě vyslovit nedůvěru, tak k tomu má dispozici mechanismy, které jsou součástí jednacího řádu Poslanecké sněmovny,“ řekl Hamáček v narážce na možnost vyvolat hlasování o nedůvěře. Stejně tak odmítl výzvu ODS, aby vláda požádala znovu o důvěru, i sám premiér Babiš.

„Za prvé bychom chtěli slyšet další postup. Já chápu, že to je draft, který přišel, respektive unikl, a že teď Česká republika má nějaký čas na odpověď. Takže by mě zajímalo, jak ta odpověď bude zpracovávána, co bude obsahem té odpovědi a chtěl bych slyšet nějaký časový harmonogram a také kdo bude tu zprávu zpracovávat,“ řekl Hamáček při příchodu na jednání vlády.

Čtyři požadavky pravicové opozice

Šéf ČSSD řekl, že diskuse na vládě bude o všech čtyřech požadavcích, které v pátek přednesli předsedové pěti opozičních stran.

Lídři ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN vyzvali vládu, aby byl zveřejněn oficiálně text zprávy evropských auditorů, aby byly zastaveny veškeré dotace Agrofertu, který Babiš dříve kvůli zákonu o střetu zájmů převedl do dvou svěřenských fondů. Dále, aby byla auditní zpráva Evropské komise prvním bodem jednání úterní schůze Sněmovny a aby odpověď nepsal nikdo z ministrů za ANO. Podle šéfa ČSSD se členové vlády budou bavit třeba i o tom, zda jsou požadavky opozičních stran v souladu s českým a také s mezinárodním právem.„Pokud tady došlo k nějakému neoprávněnému vyplacení, tak je potřeba tu věc uvést do pořádku a ty peníze vrátit nebo vymáhat,“ prohlásil Hamáček.

DO BRITÁNIE S PASEM

Češi mířící do Velké Británie by si kvůli odchodu této ostrovní země z EU měli brát cestovní pas, občanský průkaz do budoucna stačit nebude, upozornilo ministerstvo zahraničí na základě informací o postupu britské imigrační policie.
"Stále lze cestovat do Velké Británie s občanským průkazem, nicméně po posledních zkušenostech s imigrační policií na britských letištích velmi doporučuji, aby si už letos brali občané při cestách do Británie cestovní pas,“ uvedl náměstek ministerstva zahraničí Martin Smolek.

Všechny ostatní doklady by podle něj měly zůstat zatím v platnosti nejdéle do konce října, což je zatím nejzazší datum brexitu. S občanským průkazem lze nyní vycestovat nejen do států EU, ale také do sedmi zemí východní Evropy.
Ministerstvo tradičně pro letní sezonu zavedlo konzulární jednatelství ve Splitu (15. června až 15. září), Burgasu (21. června až 7. září) a také v Rijece a v Barceloně. Od 19. března funguje generální konzulát v anglickém Manchesteru, od 27. března v Miláně. Může pomoci zejména českým návštěvníkům horských oblastí severní Itálie, uvedl Smolek..

Náměstek upozornil také na rozšiřování sítě honorárních konzulátů, jichž je nyní 217. Letos bylo otevřeno devět nových - v USA, Francii, Kolumbii, Hondurasu, Trinidadu, Indii a Barmě. Připravují se honorární konzuláty na Filipínách, v Japonsku a v Kanadě.

V Chorvatsku (Šibenik, Omiš, Vodice) a v Bulharsku (Primorsko a Nesebar) budou fungovat společné policejní hlídky místních a českých policistů. Smyslem je posílit pocit bezpečí českých občanů během jejich zahraniční dovolené. Loni například v Primorsku čeští policisté asistovali v 19 případech okradení, v 86 případech pomáhali s tlumočením.

Nejvíce Čechů zemřelo v Německu

Loni v cizině zemřelo 579 Čechů. Nejvíce případů, a to 42, řešil konzulát v Düsseldorfu. Počet úmrtí v letní turistické sezoně se v porovnání s předchozím rokem mírně snížil, uvedlo dnes ministerstvo zahraničí k zahájení letošní turistické sezony. Snížily se také počty případů dopravních nehod, hospitalizací nebo zadržení.

„Chtěl bych občany vyzvat k obezřetnosti, k tomu, aby krizovým situacím předcházeli, aby nepřeceňovali své síly,“ uvedl v souvislosti s úmrtími a zraněními Čechů v cizině ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Doporučil, aby lidé více využívali projekt Dobrovolné registrace občanů při cestách do zahraničí (DROZD), která turistů poskytne informace o případných nebezpečích a umožní účinně zorganizovat pomoc v případě potíží. Aplikace letos nově umožní sdílet polohu turistů, aby příbuzní či blízcí věděli, kde se nacházejí, řekl ministr.

LÉKAŘI OPERUJI DVOJČATA V TĚLE MATEK

Lékařům z Centra fetální medicíny se už několik let daří operovat děti v těle matky. Odoperovali takto už přes sto padesát žen. Největší výhodou takových zákroků je podle lékařů to, že matka pak může většinou dítě porodit v plánovaném termínu a přirozenou cestou.

Olga ve svých dvaatřiceti letech zjistila, že je potřetí těhotná. Dvojčata. Její radost však netrvala dlouho. V 26. týdnu totiž lékaři zjistili, že děti mají takzvaný transfuzní syndrom, kdy si jednovaječná dvojčata mezi sebou cévními propojeními nerovnoměrně vyměňují krev. Zatímco jeden z plodů je „dehydratovaný“, druhý je oběhově přetížený. Oba jsou proto v ohrožení života. Hrozilo, že jeden či oba z chlapců zemřou.

Po návštěvě několika dalších odborníků se dostala do Centra fetální medicíny Ústavu pro péči o matku a dítě v pražském Podolí. „Tam nám lékaři řekli, že díky spolupráci s belgickou nemocnicí existuje už možnost operovat v těle matky. Že operace bude buď probíhat v Praze, nebo v Belgii,“ popsala.

Nakonec lékaři zvolili právě operaci v Belgii. Proběhla v pořádku. Další den však Olga začala rodit. Dvojčata se tak narodila v 27. týdnu, dvě minuty po sobě. „Přivezli mi je ukázat. Byli celí oteklí, zahadičkovaní, takový malý nic. Měli ani ne kilo,“ popsala. „Další týden byl nejhorší, protože se mělo ukázat, jestli to dvojčata vybojují, nebo ne,“ dodala. Navíc byla Olga v cizí zemi bez rodiny i manžela.

Přes komplikace se však stav dvojčat začal postupně zlepšovat. „Slyšíme, vidíme. Akorát chůzi nemáme úplně doladěnou, ale myslím, že na to, jak to vypadalo, to dopadlo dobře,“ zakončila spokojeně maminka.

Dříve děti umíraly

V Česku se narodí přibližně dva tisíce dvojčat ročně, z toho pětina jednovaječných. Na rozdíl od dvouvaječných mají jednovaječná dvojčata společnou placentu, což vyvolává problémy. „V Česku se ročně vyskytne zhruba čtyřicet až šedesát těhotných, které mají jednovaječná dvojčata, která potřebují intervenci,“ přiblížil garant Centra fetální medicíny Ladislav Krofta. Ještě před pár lety přitom tyto děti na komplikace běžně umíraly nebo se rodily nemocné důsledkem porodu ve velmi časných týdnech těhotenství.

Většina z těchto maminek, 25 až 30, se dnes dostane do Centra fetální medicíny, které vzniklo v roce 2012 a jako jediné v zemi se systematicky věnuje nitroděložním operacím nenarozených dětí. Do konce května 2019 se v CFM ÚPMD provedlo 162 operací.

Nejčastěji (v 92 případech za dobu své existence) se přitom lékaři věnují řešení právě transfuzního syndromu u dvojčat – lékaři přeruší cévní spojky na placentě mezi jednovaječnými dvojčaty pomocí laserového paprsku. Protože mají jednovaječná dvojčata společnou placentu, děti se nestejnoměrně dělí o množství krve. Lékaři placentu rozdělí na dvě samostatné části, které nemají propojené cévy.

„Staráme se tu o děti, které mají problém, který před rokem 2010 zcela řešitelný nebyl a děti umíraly,“ popsal vedoucí lékař CFM Lubomír Hašlík. „Určitě by některé přežily, ale ženy by porodily velmi brzo, děti by byly hodně nemocné. Dá se říct, že ten posun je radikální a nesrovnatelný,“ dodal.

Zákrok je zázrak, říká matka

S transfuzním syndromem se setkala i dvaatřicetiletá Veronika. Lékaři v Brně u ní ve 14. týdnu těhotenství zjistili, že jeden plod se špatně vyživuje. „Strašně jsem se bála. Hned, jak mi to řekli. Jeden den jsme byli v Brně a další den jsme už museli do Prahy,“ popsala Veronika spád událostí. Lékaři v Podolí pak Veronice diagnostikovali právě transfuzní syndrom. Na operaci čekala do 19. týdne. „Když se to nejvíc zhoršilo, tak šli jsme na tu operaci,“ dodala.
Hned druhý den po zákroku šla na ultrazvuk a zjistila, že dívkám se daří dobře. Po 34. týdnu porodila. Zákrok považuje za zázrak – bez něj by podle ní děti nejspíš nepřežily. „Buď jedna, nebo ani jedna,“ dodala.

Dříve se operace prováděly v Belgii, od roku 2013 se však výkony provádějí samostatně v ÚPMD. Nejčastěji lékaři operují mezi 20. a 28. týdnem těhotenství. U komplikací s dvojčaty přežije zákrok v osmi případech z deseti alespoň jeden plod, oba plody přežijí v pětašedesáti procentech případů. Bez těchto zákroků by byla čísla okolo dvaceti až třiceti procent.

Předčasně narozené děti se často potýkají se zdravotními komplikacemi. Jejích počet v Česku stále roste, v současné době je to asi osm procent všech novorozenců, v roce 2002 to bylo kolem pěti procent.

Díky lepší péči a jejich soustředění v perinatologických centrech mají děti vyšší šanci na život bez komplikací, a to i ty s extrémně nízkou hmotností pod 500 gramů a narozené už od 22. týdne. Čím nižší je porodní váha, tím bývá riziko zdravotních komplikací vyšší. Lidé, kteří se narodili extrémně brzy, také častěji trpí například hyperaktivitou nebo psychickými problémy.

ŘEDITEL MORÁVEK: KAUZA FAIT POLITICKÁ

Kauza Fajt je politická, řekl na tiskové konferenci pověřený ředitel Národní galerie Praha Ivan Morávek. Podle něho by se neměla spojovat s fungování a směřováním instituce. Morávek vystoupil poprvé veřejně po odvolání generálního ředitele Jiřího Fajta.„Rád bych apeloval na novináře, aby akcentovali i náš výstavní program a další aktivity, které Národní galerie dělá,“ uvedl. Podle něj se novináři v poslední době zaměřili pouze na kauzu spojenou s bývalým ředitelem Fajtem.

„Pokud bych měl shrnout všechny cíle, které jsem si vytyčil. Národní galerii je třeba hospodářsky a personálně stabilizovat,“ dodal Morávek. Nejdůležitější je pro něj odpolitizovat Národní galerii od kauzy Fajt.„Zásadním problémem mého předchůdce bylo, že nevytvořil strukturu řízení instituce, a to nejen ekonomicko-finanční, ale i směrem k produkci jednotlivých výstavních projektů,“ řekl Morávek.

Padly i otázky na Morávkovu případnou kandidaturu do výběrového řízení. „Takové myšlenky si zatím nepřipouštím. Zatím jsem zahlcen a veškeré úsilí věnuji ke stabilizaci Národní galerie.“ odpověděl na dotaz. Morávek také velice negativně zhodnotil finanční situaci galerie a uvedl, že bude nezbytné snižovat náklady

V druhé části konference vedení představilo další výstavy a projekty, které proběhnou pod záštitou Národní galerie.
Na závěr konference Morávek uvedl, že si je vědom současného stavu vedení NGP. „Moje pozice je dočasná. Jsem si toho vědom. Jsem si také vědom poslání, se kterým jsem do toho šel a to je stabilizace a kontinuita,“ uvedl.
Odvolání Fajta vyvolalo protesty

Napjatá situace v Národní galerii nastala po odvolání generálního ředitele Jiřího Fajta. Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) ho odvolal po vyhodnocení auditu, ve kterém našel řadu pochybení. Zároveň odvolal i ředitele Muzea umění Olomouc. Oba manažery podezřívá ze špatného hospodaření a podal na ně trestní oznámení.

Fajt nestojí o návrat na pozici šéfa Národní galerie ani po konci Staňka

Odvolání Fajta vyvolalo protesty v umělecké obci a nesouhlas opozice. Ministr Staněk kvůli tomu podal rezignaci.
Prezident ji nepřijal a Staněk chce až do svého případného odvolání výběrová řízení dále připravovat. Termín daný stranou označil minulý týden za politický a odborníky vzhledem k příliš krátké lhůtě neakceptovatelný.
Po Zemanově nepřijetí Staňkovy demise navrhuje premiér Andrej Babiš (ANO) jeho odvolání a na post ministra kultury navrhne Michala Šmardu (ČSSD). Ten řekl, že by oba odvolaní ředitele mohli v čele svých institucí opět stanout, pokud projdou řádným konkurzem.

„Ministrem kultury je pan Staněk. Já už jsem měl možnost s ním spolupracovat. Já tam ty lidi znám a vím na koho se obrátit,“ uvedl Morávek. Staněk podle některých médií podal na Fajta trestní oznámení. K tomu vedení NGP uvedlo, že zaregistrovali pouze samotné podání trestních oznámení. Podle jejich informací policie NGP zatím nekontaktovala.

DVA OBVINĚNÍ Z ČAPÍHO HNÍZDA ŽÁDAJÍ ZASTAVENÍ STÍHÁNÍ, SKUTEK SE NESTAL

Dva ze šesti aktérů kauzy farmy Čapí hnízdo, v níž je z dotačního podvodu obviněn i premiér Andrej Babiš, žádají zastavení stíhání. Podle advokáta je nepochybné, že se skutek, pro který je klient stíhán, nestal. Babiš se zatím k situaci nevyjádřil. Uvedl to v pondělí server iROZHLAS.cz na základě vyjádření mluvčího Městského státního zastupitelství v Praze Aleše Cimbaly. Cimbala neupřesnil, o koho se jedná. Podle serveru je jedním z těch, kteří podali žádost, bývalý šéf představenstva společnosti Farma Čapí hnízdo a někdejší manažer koncernu Agrofert, který Babiš vlastnil, Josef Nenadál.

„Návrh na zastavení stíhání jsem za klienta podal při skončení vyšetřování přímo a následně písemně odůvodnil. Smysl návrhu je ten, že je nepochybné, že se nestal skutek, pro který je klient stíhán,“ řekl serveru Nenadálův advokát Zdeněk Odehnal.

Kromě Babiše a Nenadála čelí obvinění v případu Čapí hnízdo Babišova manželka Monika i premiérův švagr Martin Herodes a dcera Adriana Bobeková a také bývalá členka společnosti Farma Čapí hnízdo Jana Mayerová. Stíhání premiérova syna Andreje Babiše mladšího vyloučila policie koncem března k vlastnímu řízení.

O zastavení stíhání podle serveru pravděpodobně požádají také obhájci dalších obviněných. „Garantuji vám, že můj klient hodlá využít veškerých možných dostupných prostředků ke své obhajobě,“ řekla serveru Herodesova advokátka Katarína Janisková.

Policie ukončila vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, ve které čelí stíhání premiér

Policisté navrhli 17. dubna Babiše a další obviněné v kauze Čapí hnízdo obžalovat. Návrh se netýká premiérova syna, který je stíhán samostatně. Babiš, který je od října 2017 obviněn z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie, dlouhodobě odmítá, že by se kolem farmy dělo cokoli nezákonného. Hrozí mu až deset let vězení.
Společnost Farma Čapí hnízdo dříve patřila Agrofertu, ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov. V roce 2007 se přeměnila na firmu s akciemi na majitele. Další rok získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu neměla nárok.

Po několika letech se společnost vrátila pod Agrofert. Babiš vlastnil Agrofert do předloňského února, než jej kvůli zákonu o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů. V roce 2016 řekl ve Sněmovně, že Čapí hnízdo vlastnily v době získání dotace jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. Farmu nyní vlastní firma Imoba, která loni spornou dotaci státu vrátila.

MEGHAN SPROSTÁ? KRITIZOVALA TRUMPA

Americký prezident Donald Trump v neděli popřel, že by manželku britského prince Harryho Meghan označil za sprostou. Nahrávka, kterou má k dispozici deník The Sun ale svědčí o opaku. Trump sám na Twitteru napsal, že jde o fakenews.
Informaci přinesl britský server BBC News. Trump v pondělí přijíždí na státní návštěvu Británie, s bývalou americkou herečkou se ale nesetká.

Rodačka z Los Angeles je známá jako Trumpův kritik, v amerických prezidentských volbách v roce 2016 podporovala Trumpovu rivalku, demokratku Hillary Clintonovou. Trumpa nazvala člověkem, který rozděluje národ, a misogynem (nepřítelem žen).

Redaktor The Sun v rozhovoru s hlavou USA zmínil, že Meghan Markleová kdysi ještě jako svobodná prohlásila, že pokud Trump vyhraje, přestěhuje se do Kanady. Trump na to reagoval, že to nezaznamenal. „Co můžu říct? Nevěděl jsem, že je sprostá“. Vévodkyni ze Sussexu ale zároveň popřál vše dobré. „Jsem si jistý, že si povede skvěle,“ podotkl americký prezident.

V neděli na Twitteru ale napsal, že nic takového nikdy neřekl a že si to vymyslela média vydávající falešné zprávy.
Tom Newton-Dunn, který rozhovor vedl, uvedl, že to, zda Trump měl na mysli, že je sprostá sama Meghan, nebo mínil, že byla sprostá vůči němu, by měli posoudit posluchači.