Exposlanec Farský si teď bude užívat veselý studentský život v USA, ale přišel o koryto na čtyři roky v ČR. Kamarádi ze STAN, Rakušan a Gazdík mu ale později určitě najdou jiné koryto v parlamentu, pokud sami ještě budou poslanci. Protože kolem starostů je mnoho tajností s miliony, o nichž nikdo dosud nevěděl a neví. Fiala by se měl postarat o to, aby policie a žalobci začali šetři firmy, které jsou na Kypru.

Lidé by rádi věděli, odkud jsou, kdo je majitelem, co je to za lidi a jaké mají, a měli s Rakušanem styky, který je dnes ministrem vnitra. Než bude vše řádně vyšetřeno a uzavřeno, Fiala by měl místo Rakušana navrhnout nového, slušného a zodpovědnějšího odborníka, policistu na ministra vnitra. Rakušanovi už politici, obyčejní lidé a firmy nemohou věřit.

Od milionů z Kypru rychle dává ruce pryč ministr školství Gazdík, který o nich určitě dobře věděl a nedělal nic proti tomu, aby je starostové odmítli. Zřejmě to také nemusejí být jediné podvodné miliony z Kypru, ale i od jiných firem z ciziny a firem v ČR. To určitě zjistí policisté a žalobci.

Gazdík jako ministr školství se také nehlásí k nové sportovní agentuře, kde je na sto pracovníků a rozhazují se tam zbytečně miliony a miliardy, které premiér Fiala potřebuje do rozpočtu. Sám Fiala nerozdává žádné rychlé úkoly, aby se napravily nedostatky v hospodářství covidem. V první řadě je to velký nedostatek řidičů autobusů, takže už i v Praze v posledních dnech nevyjelo na linky několik autobusů. Další nevyjíždějí na severu Čech a v dalších krajích. Kromě řidičů autobusů chybějí citelně i řidiči kamionů, nákladních aut a traktoristé.

Nejlepší řidiči v zemědělství vždycky pocházeli zejména ze zemědělských učilišť, kteří uměli perfektně opravovat vedle traktorů i auta a další zemědělské stroje. Tito mechanici jako jediní uměli řádně i svařovat a dělat jiné velice potřebné práce kolem automobilové dopravy. Ministr Gazdík by se měl postarat o to, aby výchova v zemědělských učilištích se rychle obnovila, bez čehož se naše národní hospodářství neobejde. A Fiala, jako premiér, by na to měl brzy dohlédnout a zadat všem vládní úkol.

Dostat by ho měla i ministryně armády Černochová, protože mnoho skvělých řidičů vychovávala i armáda pravidelně ročně z branců, a při odchodu z vojny vojáci odcházeli do firem jezdit s nákladními vozy, kamiony a autobusy.
Fiala se zatím chová tak, jako kdyby se ho výchova nových řidičů netýkala a neměl za ni zodpovědnost, jako za léčení a odstranění covidu v ČR, a lidé zbytečně neumírali. Jestliže je volnost očkování, může se stát, že nebožtíků bude rychle přibývat. Tvrdí to i mnozí odborníci.

X X X

Vylezli po Kalouskovi, podvedli Piráty, pustil se Babiš do hnutí STAN

Ohlášenou rezignaci Jana Farského na pozici poslance za hnutí Starostové a nezávislí komentoval expremiér a předseda ANO Andrej Babiš nebývale ostrým hodnocením celého vládního hnutí STAN. „Pro mě STAN je to nejhorší, co máme ve vládě. Nejhorší. To je hnutí, které zneužívá název STAN, vylezli po Kalouskovi navrch, podvedli Piráty,“ řekl Babiš po jednání stínové vlády ANO.

Narážel tím na to, že se STAN dostal do Sněmovny nejprve díky spojenectví s TOP 09 kvůli snaze posílit příjmy menších obcí. Když se pak Starostové a nezávislí a TOP 09 spolu rozešli, zkoušeli se nejprve spojit s lidovci, což neklaplo, ale loni na podzim se do Sněmovny dostali v koalici s Piráty. A díky preferenčním hlasům nakonec získali 34 poslanců, zatímco Piráti pouhé čtyři.
„Pan Farský je dokonalý příklad toho, proč u nás tito lidé jdou do politiky. Pro sebe. Pan Farský řekl voličům – já budu pro vás pracovat – a obelhal je,“ řekl Babiš

Farský v noci ze středy na čtvrtek oznámil, že se vzdá mandátu ve Sněmovně. K rezignaci ho vyzvalo předsednictvo hnutí STAN. Farský čelil kritice kvůli půlroční studijní stáži v USA, kterou chtěl absolvovat, ale současně si chtěl nechat poslanecký mandát.

Farský měl podle premiéra jen dvě možnosti
„Byly asi dvě možnosti. Buď zůstat tady, nebo být v USA a vzdát se mandátu, což Jan Farský udělal,“ komentoval rozhodnutí politika Starostů a nezávislých premiér a předseda ODS Petr Fiala.

Babiš ale poukazuje i na nevyjasněnou otázku související s financováním STAN. „Ať už konečně ukáže někdo, kde zdanila paní Michalíková svoje příjmy z kyperské firmy,“ prohlásil šéf ANO.
Hnutí STAN tento týden rozhodlo, že vrátí veškeré finanční dary, které dostalo od firem od voleb. Jde celkem o 3,42 milionu korun. Do budoucna bude hnutí přijímat jen dary od fyzických osob a to až do zpřísnění zákona o politických stranách a jejich financování. „Jiné řešení nevidíme,“ řekl ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan. „Rozhodně nejsme žádní zloději,“ prohlásil.

MF DNES v půlce prosince napsala, že na transparentní účet hnutí STAN přicházejí v posledních dvou měsících zvláštní platby. Jde o sumy od 100 do 200 tisíc korun, které posílají podle zjištění MF DNES firmy, jež ovládají jedni a titíž lidé. A nebo společnosti, kterým velí firmy z Kypru, případně je v minulosti kyperské firmy založily. Za dva měsíce už straně takto rozdrobeně poslaly přes tři miliony korun.

X X X

Farského bychom měli, teď Bartoš, míní Okamura. Země je v krizi, odmítl Pirát

Poté, co se poslanec Jan Farský rozhodl vzdát funkce poslance, by na svůj mandát měl rezignovat také předseda Pirátů Ivan Bartoš. Ve čtvrtek to uvedl předseda SPD Tomio Okamura, podle kterého Bartoš kumuluje funkce, ačkoliv proti tomu dlouhodobě bojuje. Okamura ale míchá jablka a hrušky, míní Bartoš. Piráti podle něj nikdy neslibovali, že se vzdají mandátu od voličů.

„Poslanec Farský (STAN) se po dlouhém lavírování vzdá mandátu. A teď je na řadě Ivan Bartoš, který také podvedl občany, jelikož Piráti mají v kodexu zakázáno kumulaci funkcí ministra a poslance. Bartoš by měl okamžitě rezignovat na funkci poslance nebo ministra a přestat podvádět!“ napsal Okamura na Twitteru.
Redakce iDNES.cz se proto obrátila na reakci ministra pro místní rozvoj Bartoše, podle kterého dává Okamura do souvislosti nesouvisející.

„Pan Okamura tradičně míchá jablka a hrušky. Nikdy jsme neslibovali, že naši lidé rezignují na mandát od voličů, protože by to ani nedávalo smysl. Voliči v první řadě očekávají, že bude jimi volený člověk vykonávat práci, kterou jim slíbil, a naplňovat program, ke kterému se zavázal. Což také dělám,“ uvedl předseda Pirátů.

Jedním ze základních pilířů politiky, kterou chce praktikovat Česká pirátská strana, je podle jejích slov eliminace souběhu funkcí. „Osoba, která ve stejné chvíli zastává více funkcí, nemůže zodpovědně vykonávat jednotlivé pozice na plný úvazek, což má vliv i na státní rozpočet,“ píší Piráti na svém webu.

Michálek ustoupil
Tomuto pilíři dostál Pirát Jakub Michálek, který se jako zvolený poslanec vzdal ambicí na funkci ministra pro legislativu. Předtím nicméně souběh funkcí ministra a poslance obhajoval. „Do vlády by měli jít nominanti zvolení způsobem, který jsme oznámili voličům,“ napsal na pirátském fóru.

Bartoš své rozhodnutí vysvětlil i tím, že jako lídr volební koalice a vedoucí všech vládních vyjednávání včetně těch, která se týkala koaličního programu a smlouvy, si neumí představit, že by nyní nenesl odpovědnost ve vládě.

Piráti navrhují klouzavý mandát pro poslance, pro který je i Babiš
„Země je v krizi a bylo by vhodné, aby si to uvědomili i někteří opoziční politici a věnovali svou energii práci pro lidi a ne vymýšlení pohádek,“ pokračoval.
Bartoš také dodal, že je zastáncem takzvaného klouzavého mandátu, který vládnoucímu ministrovi umožňuje dočasně předat poslanecký mandát náhradníkovi.
Návrh se Pirátům podařilo dostat přes Sněmovnu, jeho schválení ale narazilo v Senátu. „Dále za něj ale budeme bojovat, podařilo se nám ho prosadit i do programového prohlášení vlády,“ uvedl místopředseda vlády premiéra Petra Fialy pro digitalizaci.

X X X

ZÁHADY KOLEM MICHALÁKOVÉ: PROČ BYLA V NORSKU?, CO MANŽEL? JMÉNA SOUDCŮ, KDO JSOU?

Michaláková neuspěla. Odebrání dětí bylo odůvodněné, řekli ve Štrasburku
Češka Eva Michaláková neuspěla u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku v případu dětí odebraných v Norsku. Norský soud podle něj dostatečně zdůvodnil, proč své syny nesmí vídat. Evropský soud rozhodl i v případu další rodiny ze Slovenska. Té přiřkl odškodnění, na rozdíl od Michalákové. U té naopak upozorňuje na dřívější podezření ze zneužívání. Advokátka Češky se chce obrátit na Velký senát.

Norská sociální služba Barnevernet Michalákové syny Denise a Davida odebrala před více než deseti lety kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Následně je umístila do pěstounské péče a úřady Michalákovou zbavily rodičovských práv k oběma synům.

Otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla a obrátila se proto se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva. Norský soud nicméně podle Štrasburku dostatečně zdůvodnil, proč tehdy Michalákovou zbavil rodičovských práv, a neporušil ani příslušný článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv.
V článku 8 se uvádí, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života a státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to nezbytné a v souladu se zákonem. 

ESLP v textu rozsudku rozebírá, v jakém případě se rodič může na soud obrátit coby zástupce dítěte. Například ve chvíli, kdy by hrozilo, že budou práva dítěte opomenuta. 
Ovšem u Michalákové může podle soudu dojít ke konfliktu zájmů, protože „zde došlo k závažnému zanedbání rodičovské péče a příkaz (k odebrání dětí) byl vydán právě na základě obav“, že Michaláková už dříve selhala v ochraně dětí, které chce zastupovat, před prožitým utrpením. 

Uvidí je jako dospělé, možná. Před 10 lety Norové odebrali děti Michalákové
Dále soud připomíná, že děti v Norsku dostaly svého právního zástupce, který s nimi mluvil osobně a poskytl tamnímu soudu před začátkem jednání potřebné důkazy.

„ESLP vzal na vědomí zejména odkaz norského soudu na závažné zanedbávání, fyzické a sexuální zneužívání a skutečnost, že byly vyslechnuty děti a soud vydal individuální rozhodnutí týkající se každého z nich,“ konstatoval Štrasburk. „S ohledem na názory a na psychologickou situaci dětí ESLP rozhodl, že norský soud dostatečně odůvodnil své rozhodnutí odejmout matce právo na styk s oběma dětmi,“ dodal.

Michaláková případ silně medializovala a zveřejňovala o dětech citlivé informace, včetně fotografií, a to i přes žádost staršího chlapce Denise, aby tak nečinila. Štrasburský soud nyní v rozsudku připomněl, že Denis trpí posttraumatickou stresovou poruchou a otevřeně odmítl s matkou žít. I proto Michaláková o svá rodičovská práva přišla. Podle Štrasburku zveřejňováním osobních údajů o dětech situaci dále zhoršovala. 

Advokátku Michalákové verdikt překvapil. „Rozhodnutí v případě Michalákových je pro nás překvapivé, protože z našeho pohledu odporuje předchozí judikatuře soudu. Jsme připraveni pokračovat k Velkému senátu a věřím, že uspějeme podobně, jako se to stalo v minulosti s první kauzou proti Barnevernu Strand Lobben,“ uvedla Dora Boková.
Odkazuje tak na případ Norky Trude Strandové Lobbenové, jíž norské úřady odebraly syna krátce po narození. Případ se nakonec dostal před Velký senát štrasburského soudu, který dal matce za pravdu.

Boková také k případu Michalákové poznamenala, že „v mezidobí nastaly některé nové skutečnosti, o které můžeme naše odvolání opřít.“ Velký senát se na rozdíl od sedmičlenného Senátu skládá ze sedmnácti soudců a jeho verdikt je konečný.
Ke kauze se vyjádřil europoslanec Tomáš Zdechovský, který se případu Evy Michalákové dlouhodobě věnuje. Dodal, že „právníci teď studují rozhodnutí a poté zvolí další kroky“. Později prohlásil, že ESLP „bezvýhradně převzal tvrzení Norska“:
„Spravedlnost je bohužel v případě ukradených dětí pomalá a v tomto aktuálním rozhodnutí i slepá. Připomínám navíc, že z hlediska českého práva byly obě děti svěřeny do péče matky Evy Michalákové. Je absurdní, že děti s českým státním občanstvím nadále zůstávají na neznámém místě a rodina ani český stát o nich nic neví,“ řekla v reakci na verdikt ESLP senátorka a členka Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových Jitka Chalánková.
Připomněla tak loňské rozhodnutí soudu v Hodoníně, který formálně svěřil děti do péče matky, ačkoli na faktický stav věcí to vliv nemá.
Česká Kancelář vládního zmocněnce k rozsudku uvedla, že Michaláková nebyla podle Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) oprávněná podat stížnost za své děti, protože je s nimi ve střetu zájmů. Odkázala tak na text verdiktu, který však ještě podle kanceláře není pravomocný. 

Česká vláda do řízení před soudem vstoupila, protože matka i děti jsou českými občany. „Podle štrasburského soudu pokračováním pěstounské péče, zbavením matky rodičovských práv a neumožněním kontaktu matky s dětmi Norsko neporušilo své lidskoprávní závazky,“ konstatovala nyní kancelář.

„V dnes zveřejněném rozsudku evropský soud předně shledal, že mezi matkou a dětmi existoval střet zájmů, a to z důvodu závažného zanedbávání péče o děti jejich rodiči, přičemž děti byly odebrány z péče matky kvůli podezření, že matka děti neochránila. Soud proto rozhodl, že matka nebyla oprávněna stížnost za děti podat,“ uvedla kancelář.

Štrasburský soud navíc neshledal porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. „Soud vzal při vědomí nejlepšího zájmu dětí dále zejména v potaz rodičovské schopnosti matky, znalecké posudky, názory dětí, jejich pozitivní vývoj v pěstounských rodinách, přetrvávající trauma jednoho z dětí, reakce dětí na kontakt s matkou a fakt, že se děti pravidelně vídají,“ sdělila kancelář.

„Zbavení matky rodičovských práv mělo zabránit dalšímu nežádoucímu šíření citlivých informací o dětech ze strany matky. Dále (soud) uvedl, že rozhodnutí norských soudů nejsou trvalá a že nedošlo k osvojení mladšího syna, o které pěstouni usilovali,“ doplnil vládní zmocněnec.

Slovenská rodina dostane odškodné za újmu
Evropský soud rozhodoval ještě o případu slovensko-norského páru Ladických, který se v Norsku dostal do stejné situace jako Michaláková.  Barnevernet jim v roce 2015 odebral dceru Maxine a umístil ji do pěstounské péče.
Norsko v tomto případu podle soudu porušilo článek Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, který zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života. Žalujícím proto přiřkl odškodnění 25 tisíc eur (přes 600 tisíc korun) za nemajetkovou újmu, a dalších 500 eur (12 tisíc korun) na soudní výlohy. Ty musí Norsko spolu s odškodněním žadatelům uhradit. Žadatelé si však peníze musí mezi sebou rozdělit. 

Soud rozhodl, že v případě manželů Ladických nepochybně došlo k zásahu do rodinného života stěžovatelů. ESLP shledal, že ačkoli důvody k odebrání Maxine byly dostatečné, úřady rozhodly, že dítě bude vyrůstat v pěstounské péči, aniž by zvážily alternativy. Podle ESLP byl případ celkově podobný jiným, v nichž dříve shledal porušení práv ze strany Norska.
Barnevernet je dlouhodobě kritizován některými rodiči a experty, podle nichž zachází ve své snaze ochránit děti příliš daleko a často odebírá rodičům jejich biologické potomky a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění. Stále větší počet případů se řeší také u soudu ve Štrasburku.

X X X

Dr. KUBEK: IMUNITA LIDI NEZACHRÁNILA, ZBYTEČNĚ ZEMŘELI

Lidí, kteří měli kvalitní imunitní systém, jsou dnes plné hřbitovy, hájí Kubek vakcínu.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek se ve vysílání CNN Prima NEWS ostře pustil do lékaře Vlastimila Voráčka za jeho přístup k očkování proti covidu. Známý ortoped, který nechvalně proslul kvůli údajnému nakažení několika českých sportovců během letu z Prahy na letní olympiádu v Tokiu, totiž v pořadu Co Čech, to politik! zmínil, že vakcínu odmítl, protože má prý kvalitní imunitní systém.

„Nechal jsem si od odborníků vysvětlit, že mám kvalitní imunitní systém a očkovat se nemám. Nejsem antivaxer, svoje pacienty jsem často očkoval,“ reagoval Voráček na dotaz Kubka, proč stále není proti covidu vakcinován. Taková odpověď však prezidenta České lékařské komory příliš neuspokojila.

„Ocenění“ pro lékaře Voráčka z covidového letu do Tokia. Je nesportovní osobností roku

„Lidí, kteří měli kvalitní imunitní systém, jsou plné hřbitovy. Mladí lidé, sportovci a tak dále. Ti zemřeli z plného zdraví, dělali si z toho legraci, někteří se chtěli i aktivně nakazit,“ řekl Kubek. Na to Voráček odvětil, že má jako ortoped ze svého okolí mnoho zkušeností s nežádoucími účinky na současné očkovací látky
.
Podle Kubka je ale stejně bezpečnější zvolit podání vakcíny před infekcí covidem. „Připomíná mi to návrat do středověku. Přežijeme i toto, ale můžeme si vybrat dvě cesty, buď tu s využitím poznatků vědy, že se necháme očkovat, nebo se jako ve středověku všichni nakazíme, ale tato cesta bude dlouhá a lemována hromadami mrtvol,“ dodal.

Voráček byl součástí české výpravy do japonského Tokia na odloženou letní olympiádu. Na palubě letadla ovšem došlo k rozšíření nákazy koronavirem mezi cestující včetně několika českých reprezentantů. Voráčka mnohá média považovala za hlavního šiřitele nákazy.

Voráček vinu odmítá
Ortoped, který se léta staral o české tenisty a tenistky v Davis Cupu či Fed Cupu, si je prý téměř jistý, že takzvaným pacientem nula na palubě nebyl on. „Podle měření jsem v sobě neměl skoro žádnou virovou nálož. Všichni ostatní, co se dostali do izolace se mnou, ji měli větší než já. Plno mých kritiků o tom vůbec nic nevědělo a jejich komentáře bazírovaly na hypotézách,“ uvedl.

Podle Voráčka navíc nebyl pozitivní nikdo, kdo kolem něj seděl v letadle. Naopak všichni ostatní nakažení cestující prý seděli blízko sebe. Voráček také v pořadu tvrdil, že podle krevních testů, které si nechal udělat, prodělal covid už v květnu, tedy zhruba dva měsíce před odletem do Japonska. „Na 99 procent jsem nebyl pacientem nula,“ prohlásil.

Mnoha lidem také utkvěly v paměti Voráčkovy dřívější výroky, že proti koronaviru pomáhá ústní voda. Za tím si lékař stále stojí.
Koronavirem se při covidovém letu do Tokia nakazili plážoví volejbalisté Ondřej Perušič s Markétou Nausch Slukovou, stolní tenista Pavel Širuček a cyklista Michal Schlegel. Perušič a Širuček museli kvůli nákaze vynechat první duel na turnaji, Nausch Sluková a Schlegel se her nakonec vůbec nezúčastnili.

X X X

Nová vakcína na omikron nebude. Výrobci totiž nejsou blbí, tvrdí Flegr

Čím dál častěji se mezi odborníky mluví o tom, že by výrobci měli vytvořit nové vakcíny, které by lépe reagovaly na nové varianty koronaviru. Podle Jaroslava Flegra to ale není na místě, a to hned z několika důvodů. „Dosavadní vakcíny jsou zatraceně dobré a výrobci nejsou blbí. Dovedou si spočítat, že než by dovedli vakcíny do stádia výroby, bude dávno po omikronu,“ uvedl evoluční biolog ve svém prohlášení.

Často slýcháme z nejrůznějších názorových kruhů, že současná vakcína, která byla vyvinuta na míru původnímu wuchanskému koronaviru, už je proti současné dominantní variantě omikron slabá a zastaralá.

Jsme ve střehu. Omikron může zamávat s onkologickými pacienty, obává se lékař Balík.
Například imunolog Jiří Šinkora hodnotí dostupné očkovací látky proti covidu následovně: „Není to vakcína, ale už poměrně zastaralý a málo účinný vyvolavač protilátkové odpovědi proti určitému typu výběžku koronaviru SARS-CoV-2, který dnešní převažující varianta už nepoužívá.“

Pravdou je, že podle dosavadních zjištění je varianta omikron výrazně nakažlivější než předchozí indická delta. Omikronem se tedy může nakazit i člověk, který prošel dvěma, nebo dokonce třemi dávkami očkování. Statistiky ale naznačují, že vakcína i v případě omikronu výrazně snižuje riziko hospitalizace. Toho se drží i Jaroslav Flegr.

„Proč se očkovat údajně zastaralou vakcínou, která navíc nezabrání infekci a nezajistí kolektivní imunitu? Třeba proto, že svou hlavní funkci – zabránit těžkému průběhu nemoci – plní v podstatě stejně dobře, jako by ji plnily nové vakcíny ušité na míru omikronu pár měsíců po vakcinaci,“ řekl s tím, že současné očkovací látky považuje za „zatraceně dobré“.

Poté přímo promluvil k těm, kteří čekají na nové vakcíny vytvořené na míru novým variantám: „Vakcíny na omikron nejsou a nejspíš ani nebudou. Výrobci totiž nejsou blbí a dovedou si spočítat, že než by dovedli vakcíny do stádia výroby, bude dávno po omikronu a v populaci se bude šířit jiná varianta viru. Nebo, v lepším případě, pandemie skončí.“

Podobnou rétorikou vysvětlují výrobci vakcín, proč očkovací látky na britskou alfu, indickou deltu nebo jihoafrický omikron nikdy nevznikly. Například společnosti Pfizer a BioNTech jsou prý schopny zhruba do 100 dní vyvinout a vyrobit vakcínu ušitou na míru kterékoliv variantě koronaviru. Jenže ani takový časový úsek nemusí stačit.

X X X

NAKAŽENÍ DIVOČÁCI LIKVIDUJÍ LOVECKÉ PSY

Lovecké psy zabila nemoc přenášená divočáky, ohrožuje i domácí mazlíky

Zvýšenou pozornost by měli chovatelé ve Zlínském kraji věnovat pohybu svých psů ve volné přírodě. Státní veterinární správa eviduje v posledních týdnech případy Aujeszkyho nemoci, která je pro psy smrtelná.
„Víme o dvou případech, oba ze Zlínského kraje, kdy se nakazili Aujeszkyho chorobou lovečtí psi, velmi pravděpodobně od černé zvěře. Jeden uhynul a druhý musel být veterinářem utracen,“ uvedl tiskový mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.

Šlo o zvířata z Buchlovic a ze Zádveřic, tedy dvou různých okresů Zlínského kraje.
Vysoké riziko však hrozí také domácím zvířatům při procházce v lese. Nemoc se přenáší nejčastěji přímým kontaktem, ale také slinami, krví, pozřením vyvržených vnitřností či odřezků masa divokých prasat.

Choroba je rozšířena prakticky po celém světě. Rezervoárem nákazy jsou dospělá prasata, protože jako jediná tuto chorobu přežívají. Původcem onemocnění je herpesvirus, který napadá nervovou soustavu a dýchací ústrojí. Nákaza je přenosná také na skot, ovce, kozy, psy, kočky, králíky, stejně tak na volně žijící živočichy.
„Není nebezpečná pro člověka a v chovech hospodářských zvířat v tuzemsku se dlouhodobě nevyskytuje,“ dodal Vorlíček.
Poslední případ této nákazy u hospodářských zvířat se vyskytl v malochovu prasat na Benešovsku v roce 2004. Přesto by měli i nyní chovatelé hospodářských zvířat pečlivě dodržovat podmínky biologické bezpečnosti.
„Především je nutné zamezit možnému vniknutí divokých prasat do chovů,“ upozornil ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Každoročně se počty podobných potvrzených případů v České republice pohybují v rámci jednotek. Obvykle jde o psy, v roce 2018 se ale nakazila také kočka. Prakticky ve všech případech z posledních let měla uhynulá zvířata kontakt s divočáky nebo konzumovala jejich tepelně neupravené maso.

Tepelná úprava masa je nezbytná
V současné době neexistuje vakcína pro vakcinaci psů. „Z preventivního hlediska je zásadní minimalizovat možnost kontaktu psů ale i dalších domácích zvířat s divokými prasaty a nekrmit zvířata syrovým masem či vnitřnostmi z divočáka,“ varuje Semerád.

Tepelné ošetření masa určeného ke krmení psů či koček je rozhodující. Vysoké teploty viru nesvědčí. Naopak v chlazeném a mraženém mase zůstává virus aktivní až několik měsíců.

V závěru roku 2017 byl na celém území republiky proveden monitoring, v jehož rámci se zjišťovala přítomnost protilátek proti viru Aujeszkyho choroby u prasat divokých. Ukázalo se, že více než pětina divočáků tyto protilátky má, tedy se s virem v průběhu svého života setkala.
Přítomnost protilátek neznamená, že všechna pozitivní prasata jsou nezbytně aktivními vylučovateli viru, toto riziko však existuje. 

X X X

Zemědělci na protest zapálili kupu slámy. Nelíbí se jim vládní změny v dotacích

Zemědělci ve čtvrtek nedaleko Jesenice u Prahy protestovali proti změnám v nastavení dotací. Akce se zúčastnilo pět desítek lidí, velkou část tvořili novináři. Protestující na místě zapálili kupu slámy, kolem také projelo přes 30 troubících traktorů. K podobným akcím došlo i na dalších místech v ČR. Zástupci zemědělských organizací tím chtějí vyzvat vládu k jednání. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) kritikům vzkázal, že u něj mají dveře otevřené.

„Nechceme zemědělce rozdělovat na malé a velké,“ prohlásil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Happening, který se konal v polích u silnice mezi Vestcem a Hodkovicemi, byl součástí čtvrtečních protestů pořádaných i na dalších místech po celé republice.

Pálení slámy, jež začalo pět minut po dvanácté, mělo symbolizovat rychlost, s níž vláda může nyní ovlivnit české zemědělství na mnoho let. Předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha uvedl, že po českých silnicích ve čtvrtek jezdí stovky, možná více než tisíc traktorů a další zemědělské techniky. „Stále vyzýváme vládu, aby s námi jednala,“ dodal.
Šéf resortu zemědělství Nekula se k protestům vyjádřil následovně: „Dnešní demonstraci vnímám jako určitou formu komunikace a vyjednávání. Jak jsem ale již řekl, zemědělci u mě mají dveře otevřené. Zítra máme se všemi svolanou pracovní skupinu, kde důkladně vysvětlíme klíčové souvislosti a úpravy strategického plánu.“

Nekula nehodlá ustupovat nátlaku
Změny v dotační politice podle zemědělských organizací nespravedlivě zvýhodňují malé zemědělce. Nekula už ve středu uvedl, že nikomu neupírá právo demonstrovat, odmítá ale ustupovat nátlaku. Podle viceprezidenta Agrární komory Václava Hlaváčka by měl premiér Petr Fiala (ODS) „vzít rozum do hrsti“ a sednout si s prezidentem Agrární komory k jednacímu stolu.
Na změně dotačních pravidel pro léta 2023 až 2027 se minulý týden shodli zástupci vládní pětikoalice. Ministerstvo zemědělství původně počítalo s určením maximální výše dotace velkým zemědělským podnikům. Nakonec od toho ustoupilo, zvýšilo ale podíl peněz určených pro menší zemědělce.
Rovněž omezilo maximální výši investičních dotací ze 150 na 30 milionů korun. Zástupci zemědělských organizací se změnami nesouhlasí.

X X X

Polské potraviny jsou nejškodlivější z EU, tvrdí zemědělci. Část Čechů si je ale chválí

Jsou potraviny z Polska bezpečné? Téma kvality polských potravin tento týden znovu otevřela Agrární komora České republiky. Tvrdí, že výrobky od sousedů jsou nejškodlivější z celé unie a že by lidé měli jejich koupi dobře zvažovat. Do Polska za nákupy přitom běžně míří stovky Čechů a ti si tamní kvalitu chválí.

V roce 2013 Andrej Babiš (ANO), tehdy ještě coby šéf Agrofertu, největší potravinářské firmy v Česku, hodnotil polské potraviny velmi kriticky. Názor nezměnil. „Já polské potraviny nejím, takže se k tomu nemůžu vyjádřit,“ říká nyní expremiér.
Hovězí jako luxus? Zemědělci se bojí, že výrazně podraží a budou muset omezovat chovy.

O kvalitě polských potravin tento týden velmi kriticky mluvili zástupci Agrární komory ČR. „Polské potraviny jsou nejškodlivější z celé Evropské unie a je potřeba, aby to spotřebitel skutečně zvažoval při jejich nákupu,“ řekl pro CNN Prima NEWS viceprezident Agrární komory Martin Ludvík. Odkazuje na polský článek, který cituje zprávu tamního Nejvyššího kontrolního úřadu. „V Polsku velmi selhávají kontrolní orgány, ať je to veterinární správa či potravinářská inspekce, není tam kontrola používání antibiotik v živočišné výrobě,“ dodává Ludvík.

„Já považuji vyjádření Agrární komory za manipulativní, odkazuje se jen na jeden ukazatel reportu Nejvyššího kontrolního úřadu a dokonce jen za první tři kvartály 2020. Ten report tady v Polsku nerezonoval, protože se jedná jen o jeden ukazatel, na druhém místě je Francie, Holandsko a Německo a nemyslím si, že by Francie, Holandsko a Německo mělo špatné potraviny,“ říká naopak odborník na Polsko Jan Lupoměský.

Polsko patří spolu s Francií k největším producentům potravin v celé Evropské unii. „Čím víc vyrábíte, tím větší pravděpodobnost záchytu těch rizikových potravin,“ vysvětluje pro CNN Prima NEWS agrární analytik Petr Havel. Polsko je navíc suverénně nejlevnější. „Poláci jsou největším konkurentem našich výrobců potravin a je největší dovozce určitých potravin na území České republiky,“ dodává Havel.

Podle Lupoměského je v tom navíc i politický záměr. Jediný Nejvyšší kontrolní úřad totiž není v Polsku pod kontrolou vlády,“ říká odborník. Podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce má ale Polsko stále největší podíl v počtu hlášení závadných potravin. „Od roku 2019 se situace postupně zlepšuje,“ říká mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Téma nekvalitních polských potravin odstartoval zhruba před deseti lety nález posypové soli přidávané do uzenin, pečiva a rybích konzerv. Do polských potravin se kdysi opřel i někdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), v současnosti ministr práce a sociálních věcí. Ten v roce 2016 nabádal Čechy, aby kupovali bezpečná česká vejce namísto levných polských. „Reagoval jsem tehdy na zjištění státních dozorových orgánů,“ říká nyní Jurečka. Novináři tehdy zjistili, že třeba u českých vajíček bylo prohřešků víc než u těch polských.

Nízké ceny a vyšší kvalita?
Do Polska přitom na nákup potravin míří denně stovky Čechů. Pochvalují si nízké ceny, ale i kvalitu, která prý není zdaleka tak špatná, jak se u nás traduje. V supermarketu těsně za polskou hranicí tvoří většinu zákazníků Češi, kteří zprávám o nekvalitních polských potravinách nevěří.

„To není pravda, co se týče ryb, lososů, ale i masa, je to všechno v pořádku,“ řekla jedna z dotázaných českých nakupujících. „My zatím máme fakt dobrou zkušenost, nikdy se nám nestalo, že bychom byli s něčím nespokojení,“ dodává další Češka. Jiná pro změnu zmiňuje, že v Polsku dokonce nakoupí lepší kvalitu za nižší cenu.
Čechů nakupujících v Polsku bude příbývat.

Ceny jsou skutečně nízké. Třeba vepřová plec v akční nabídce stojí necelých 55 korun za kilo. Sami Poláci příliš nerozumí tomu, proč se někteří Češi o jejich potravinách vyjadřují hanlivě, oni sami prý takové předsudky vůči sousedům nemají. „Já k vám jezdím často, do Liberce, třeba na kachnu, tu tam mají dobrou,“ říká jistá Polka. „Podle mě jsou naše potraviny velmi dobré,“ doplňuje jiná žena.

Polské potraviny hájí i další Poláci. „Já myslím, že u nás je jídlo dobré, protože Češi sem jezdí do hospod a do barů, všude,“ vysvětluje jedna z žen. Jistý Polák pro změnu dodává, že kdyby se lidé báli, nikdy nic neochutnají. „Obavy jsou zbytečné,“ zdůraznil.
Dá se očekávat, že od 1. února počet Čechů nakupujících v Polsku ještě stoupne. Tamní vláda totiž kvůli rostoucí inflaci na půl roku stáhne DPH u základních potravin na nulu, a to včetně masa a mléčných výrobků.

X X X

NOVÝ NÁZEV TURECKA

Nejsme žádná blbá krůta. Turecko už se nechce jmenovat Turkey, ale Türkiye.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se rozhodl přejmenovat svou zemi. Tedy alespoň v očích světové veřejnosti. Ta už nemá používat zavedený výraz „Turkey“, ale turecký název „Türkiye“, který prý lépe reprezentuje tureckou kulturu. A navíc se nebude plést s označením pro krůtu. Kritici nápadu však poukazují na to, že Erdogan jen odvádí pozornost od skutečných problémů Turecka.
Název Türkiye už používají provládní turecká média, tisková agentura Anadolu, úřady, ministerstvo zahraničí a třeba i turecká ambasáda v Praze. Kabinet také před několika týdny spustil reklamní kampaň, která má změnu dostat do povědomí turistů.

Nyní Turecko podle informací listu Middle East Eye (MEE) přikročilo k dalšímu kroku. V příštích týdnech údajně požádá Organizaci spojených národů (OSN) o registraci nového oficiálního jména země, píše list.
Místo anglického „Turkey“, francouzského Turquie či německého Türkei by to tak bylo „Türkiye“, jež se používá v turečtině. „Přesné načasování změny ještě vláda zvažuje, ale celý proces už běží,“ uvedl jeden z tureckých představitelů. 
Mluvčí OSN pak potvrdil, že Turecko už organizaci oslovilo a sondovalo, jaký by byl postup. Oficiální komunikace však ještě neproběhla, dodal. Problém by podle některých mohl nastat s písmenem „ü“, protože nepatří do základní abecedy. To by se však prý dalo případně vyřešit používáním jednoduchého „u“.

S nápadem říkat své zemi i ve světových jazycích tak, jak ji nazývají samotní
Turci, přišel koncem loňského roku prezident Erdogan. „Türkiye nejlépe reprezentuje a vyjadřuje kulturu, civilizaci a hodnoty tureckého národa,“ prohlásil. 
Obchodníky zároveň vyzval, aby i své zboží – třeba bavlněné oblečení, které se hojně prodává ve světových řetězcích s módou – označovali tureckým názvem. Místo „Made in Turkey“ mají psát „Made in Türkiye“.
Hloupý pták...
Turecko není jedinou zemí, která v minulosti požádala o změnu názvu. Z Makedonie se stala Severní Makedonie, vojenská junta také kdysi přešla od Barmy k Myanmaru. Ani Nizozemsko už oficiálně není Holandsko. Africké Svazijsko se zase již téměř čtyři roky jmenuje eSwatini.

Pro další příklad nemusíme chodit tak daleko. „Uvést zvolené jméno do mezinárodní arény je jedna věc, přesvědčit ostatní, aby ho používali, je věc druhá. Česká republika v roce 2016 zkrátila své jméno na Czechia, ale to se nikdy doopravdy neujalo,“ připomíná MEE.

A důvod, proč se Erdogan ke změně rozhodl? Kromě snahy dál posílit v Turcích národní sebevědomí za ní stojí i jeden druh drůbeže. Konkrétně krůta. Ta se totiž v angličtině řekne úplně stejně jako Turecko. Teorie o tom, jak k tomu došlo, jsou různé. 
Podle jedné se „Turkey coq“ (v překladu turecký kohout) říkalo ptákům, které se na stoly evropských strávníků dostávaly ze západní Afriky přes turecký Istanbul. A když pak britští kolonizátoři v Americe spatřili krůty podobné tomuto ptactvu, automaticky i jim říkali „turkey“.
Druhá teorie mluví o tom, že se kdysi veškeré zboží, které zákazníkům dodávali turečtí obchodníci, označovalo jako turecké. Ať už šlo perské koberce nebo indickou mouku. A stejně to prý bylo i se zmíněnou drůbeží.

Ať už to bylo jakkoliv, jmenovat se stejně jako oblíbený pokrm Američanů na Den díkůvzdání mnohé Turky uráží. „Xenofobní a islamofobní útoky často přirovnávají Turecko ke krocanovi. Je důležité zachovat pověst naší země,“ míní například novinářka provládní televize TRT Meryem Ilayda Atlasová. 
Právě její pracoviště se už loni návrhem na přejmenování země zabývalo a v této souvislosti připomnělo, že se v anglických slovnících slovo krůta v přeneseném významu vykládá jako „hloupý či pošetilý člověk“ nebo „něco, co drtivě pohoří“. 

Erdogan vytáhl do boje proti pouličním psům. Odvádění pozornosti, zuří kritici
Proti tomu, co píše web Thesaurus, je však „hlupák“ ještě lichotka. V seznamu synonym se tam objevuje třeba „ptačí mozek“, „osel“, „pitomec“, „kretén“, „mamlas“, „imbecil“ nebo „trdlo“.
Turecký historik, který s reportéry MEE mluvil pod podmínkou anonymity, poukazuje na to, že se jméno Turkey používá už roky a nikdy ho nikdo nechtěl měnit, byť tu posměšky o krůtách byly vždy. 

„Ve třicátých letech minulého století se sice v tisku kvůli tomu objevovala kritika Západu, ale nikdo se s tím nesnažil něco dělat,“ popisuje. „Toto jméno je v Evropě celá staletí. Už dávno před pádem osmanské říše tak této oblasti říkali Italové,“ upozorňuje.
Pouhé odvádění pozornosti, říkají kritici
Turecká ekonomika se už roky potácí v ekonomické krizi, lira volně padá a inflace byla v prosinci na 36 procentech. Nelogické kroky vlády, která se situaci snaží řešit především škrcením úrokové míry, se už promítají do života většiny Turků.
Ti nevídaně chudnou a před státními obchody s dotovanými cenami potravin se tvoří dlouhé fronty. Lidé už si nemohou ani zdaleka dovolit to, co dřív. Kvůli nekončící pandemii navíc do země stále nejezdí turisté, na nichž je Turecko závislé. 

Příští rok Turky čekají prezidentské a parlamentní volby a Erdogan tak potřebuje zaujmout, aby si post udržel. I jeho popularita totiž ruku v ruce s životní úrovní tureckých občanů strmě klesá. 
Jedním z témat, kterými prezident podle kritiků odvádí pozornost od zoufalé situace v zemi, tak je přejmenování Turecké republiky. „Je to ztráta času. Měli bychom se soustředit na důležitější problémy,“ míní historik.

Také poslanec za opoziční Republikánskou lidovou stranu (CHP) Unal Cevikoz věří, že přecitlivělost kvůli nějakým vtípkům o krůtách není na místě. „My zase těmto ptákům v turečtině říkáme Hindi, protože si je spojujeme s Indií. Myslím, že je to ztráta času,“ říká.
„Budeme teď používat Türkiye i v ruštině, která nepoužívá latinku?“ diví se politik. Poukazuje také, že každá země si ve vlastním jazyce říká jinak, než jak je známá ve světě. „Řecko si říká Hellas, Arménie Hayastan, Švýcarsko Helvetica. Nikdo z nich se nesnaží změnit své anglické jméno.“

Ani prosazované Türkiye však není tak „čistě“ turecké, jak by si Erdogan přál. „Türkiye vychází z italského ‚Turchia‘ či francouzského ‚Turquie‘, což znamená země Turků,“ uvádí podle MEE turecký etymologický slovník. Zda se jméno zavede i v seznamech OSN, se ukáže v nejbližších týdnech.

X X X

Prázdná letadla nad Evropou. Proč létají, i když na tom všichni tratí?

Tisíce poloprázdných nebo úplně prázdných letadel přeletěly v uplynulých měsících nad Evropou a svým způsobem zcela zbytečně spálily spoustu paliva a vypustily ohromné množství spalin. Co za tím stojí, vysvětluje letecký technik a kapitán dopravních letadel Štěpán Kolomazník.
Za zbytečné lety (v angličtině se jim říká „ghost flights“, tedy „lety duchů“) považujeme lety, kde je tak málo cestujících, že za normálních okolností a na základě ekonomické rozvahy, by je letecké společnosti zrušily. V extrémních případech letělo letadlo jen s posádkou, cestující nebyl v kabině žádný.

V médiích tyto zprávy vyvolávají údiv. Na jednu stranu se v Evropě chystají docela zásadní pravidla a regulace pro zacházení s životním prostředím, které se znatelně promítnou i na našich peněženkách a na druhou stranu dochází k masivnímu zbytečnému znečišťování, které nedává žádný pochopitelný smysl.

Proč to tedy aerolinky dělají a kdo za to může?
Přetížení letišť
Za poslední dva roky na to leckdo zapomněl, ale díky velkému zájmu cestující veřejnosti o leteckou dopravu bylo na světě mnoho letišť, která byla přetížená. Znamená to, že ne každá společnost, která má dostatek cestujících, se může svobodně rozhodnout, že chce letět řekněme do Paříže každý den v deset hodin dopoledne. Je tam už tolik provozu, že se tam prostě nevejde, a proto se nejdříve musí s letištěm dohodnout jestli je to možné. S každým jednotlivým letištěm, kde je provoz omezen sloty.

Anglické slovo slot znamená mezeru, nebo v letecké terminologii spíše časové okno, kdy je garantováno, že tato linka může přistát (a taky odletět). Na celém světě je asi dvě stě slotových letišť. Je zajímavé, že ve Spojených státech, kde je nejhustší provoz vůbec, jsou pouhé tři. Systém řízení letového provozu je tam lépe organizovatelný (z méně oblastí pokrývají větší území) a zároveň tam jsou častější dlouhé fronty letadel před vzletem – na to už v Evropě nejsme zvyklí.
Systém funguje podle mezinárodních pravidel následujícím způsobem: koordinace slotů probíhá vždy dvakrát ročně, na následující letní a zimní sezonu (protože obě jsou značně odlišné). Každé letiště má svého vlastního koordinátora, se kterým se letecká společnost usilující o pravidelnou linku musí dohodnout v rámci pravidel WSG (Worldwide Slot Guidelines).
Slotů nutných pro zajištění pravidelnosti provozu jsou tisíce, a není proto možné dojednávat všechny každého půl roku znovu. Bylo tedy zavedeno pravidlo „Grandfather rights“, které umožní společnosti, která operovala loni určitou linku a hodlá v tom letos pokračovat, aby si slot ponechala. Tato pravidla, stejně jako některá letecká spojení mezi důležitými městy, jsou v provozu již dlouhou dobu, a proto je značný rozdíl, když dopravce zajišťuje provoz třeba padesát let, anebo hodlá právě teď vstoupit na trh. Ale o nových zájemcích později…

Osm z deseti
Toto pravidlo o „pokračování slotů“ má ještě jednu podmínku, o které se právě nyní vedou pře: toto právo jí zůstává pouze tehdy, když dokáže operovat na lince alespoň 80 % letů. Pokud toho není schopna, letiště jí slot odebere a propadlý slot bude přidělen dalšímu zájemci v pořadí

Regulace mimo zamezení „bookování slotů“ zároveň chrání cestujícího, pravidelnost provozu patří k základním atributům důvěryhodnosti společnosti a je mnoho často létajících cestujících, kteří na to spoléhají. Velké společnosti provozují obrovské množství letů, kdy je důležitá návaznost a kdyby se jednotlivé lety neustále měnily, není možné jednou čekat na přípoj hodinu, a jindy na stejné lince třeba čtyři.

Organizace slotů
Pokud chce nová společnost vstoupit na trh, v zásadě má dvě možnosti:
V případě, že letiště získá nějakou další kapacitu tím, že jiná společnost na něj přestane létat, anebo vlastním zvýšením efektivity provozu, pravidlo zní že musí 50 % této kapacity nabídnout novým zájemcům (stanoveno WSG, nezáleží tedy jen na vůli letiště).

Druhou možností je dohodnout se s jiným provozovatelem, zdali by nechtěl přesunout své vlastní lety na jinou hodinu, kdy je menší provoz (tzv. Slot Mobility). Tady samozřejmě vstupuje do hry i finanční motivace, kdy za velmi cenný slot například na Heathrow jsou zájemci ochotní platit vysoké částky.

Globální (měsíční) počty cestujících mezi lety 2017 – 2021. RPK = Revenue Passenger Kilometer, počet platících cestujících (osobokilometr)
Díky těmto pravidlům získaly nové společnosti, většinou se jedná o low-costy (LCC), jen za poslední dekádu 40 % evropského trhu a také třicetiprocentní podíl linek, kde si konkurují alespoň dva, nebo více dopravců. Nedá se tedy říci, že by nové aerolinky byly systémem znevýhodňovány.

Systém organizování provozu fungoval uspokojivě ještě v nedávných dobách, kdy bylo cestujících a tedy i provozu mnoho. Ovšem v posledních dvou letech se situace dramaticky změnila a cestujících skokově ubylo, v roce 2020 řádově o 75 %, loni až do září o 50 % (v porovnání s posledním normálním rokem 2019).

Možná by se zdálo, že v situaci, kdy letiště jsou spíše prázdná je docela jedno, kdo má jaké nároky na sloty a celý systém je tak možné zrušit. Ale tak to není, pravidla platí dál z jednoduchého důvodu: všichni očekávají že se cestující a velký provoz opět vrátí. Nikdo neví kdy přesně, ale když se tak stane, není rozumné znovu od nuly vymýšlet nový systém a uvádět ho do života. To se nedá udělat za čtrnáct dní, nejspíše by na to nestačila ani celá sezona. V situaci, kdy všichni finančně krvácí, by bylo zbytečné vytvářet si novou překážku.

Regulace EK
Evropská komise (EK), jako nejvyšší autorita mající v kompetenci vytváření pravidel společného trhu, již před rokem vydala směrnici o prominutí požadavku udržovat alespoň 80 % provozu kvůli udržení slotů, protože cestujících a letů bylo tak málo, že by letadla opravdu musela létat prázdná.

Mimochodem, pokud je let málo naplněný platícími cestujícími a provozovateli nepřináší zisk ale naopak ztrátu, letecká společnost ji hradí ze svého (pokud sama není zároveň majitelem letadla). Dělá to proto, že kdyby přišla o významný podíl na trhu, tak za rok (nebo za dva), až zase bude cestujících dostatek a mohla by normálně létat, by se na trh už nemusela dostat.
Jen pro zajímavost, v závislosti na segmentu je minimální naplněnost letu tak, aby vydělával, mezi 65 a 85 % obsazených sedaček, tedy cestujících na palubě. Méně pokud je na palubě dost cestujících prémiových tříd, více když se bude jednat o levné letenky. Proto nyní EK snížila kvótu používání slotů na 50 %, od 28. března do 29. října bylo podmínkou alespoň 64 %. Ale ani evropský provoz, který není tak těžce postižen jako ostatní oblasti světa, se zatím nevzpamatovává natolik rychle, aby i toto „změkčené“ opatření nezpůsobovalo jednotlivým dopravcům ztráty.

Pravidelné lety, procento změny oproti stejnému měsíci v 2019. Domestic Scheduled Flights = Vnitrostátní pravidelné lety International Scheduled Flights = Mezinárodní pravidelné lety.

Pozdvižení v médiích vyvolalo prohlášení Carstena Spohra, šéfa německé Lufthansy, která velmi svědomitě informuje o svých plánech, že za současného stavu je docela dobře možné, že jeho skupina (do které kromě Lufthansy patří také Austrian, Swiss a Brussels Airlines) bude muset provozovat až 18 000 „prázdných“ letů z toho důvodu, aby nepřišla o cenné sloty.
Zpráva samozřejmě způsobila „senzaci“ i z environmentálního hlediska, protože Německo je hlavní silou nového, šetrného zacházení se zdroji. Podle agentury Bloomberg označil mluvčí Evropské Komise Stefan De Keersmaecker nejnovější nařízení za „velmi rozumné“ a dodal, že „nikdo nemůže tvrdit, že by nařízení EU nutila společnosti k létání“. Dodal také, že i přes to si jednotlivé společnosti mohou podat žádost o dodatečné výjimky, pokud vidí, že úroveň provozu nestoupá podle předpokladů.

Letadla společnosti Lufthansa
Navíc ještě letos bude umožněna výjimka v případě „opodstatněného nevyužívání“ slotů v případech historických práv dopravců, pokud státem uplatněné omezení cestování jim zabrání v dosažení minimální kvóty.

Kritika konkurence
Kromě environmentální lobby se velmi rychle ozvala konkurence, pro kterou je to vítaná příležitost. Šéf Ryanairu Michael O'Leary, který velmi rád vydává výrazná prohlášení, řekl že „řešení pro prázdné lety Lufthansy je jednoduché – prodejte sedačky cestujícím. Lufthansa ráda roní krokodýlí slzy o životním prostředí, ale dělá všechno pro ochranu svých slotů“. Také označil tuto strategii za „blokování konkurence a omezení volby cestujících“.

Takové jednání není zrovna od něj úplně na místě, protože samotný Ryanair loni, když koronavirová krize začala, uskutečňoval bez nějakého humbuku spoustu letů úplně bez cestujících kolem letišť pro udržení provozuschopnosti letadel a posádek pro případ rychlého návratu k normálu, který se nakonec nekonal.

Ke kritice se rychle přidal i šéf druhého evropského LCC obra Wizzair, József Varadi. Přál by si, aby se slotová pravidla co nejdříve vrátila k původnímu znění a limit 80 % nastal co nejdříve, cokoli jiného protežuje „legacy carriers“ (klasické aerolinky) a dává jim neoprávněnou výhodu. Je přesvědčen že společnosti by se měly ihned vzdát nepoužívaných slotů a předat je konkurenci, která je schopná je využít.
V rozhovoru s Reuters József Varadi řekl: „Nechte slotová pravidla, jaká byla před pandemií a trh si to vyřeší sám. Proč jsou pravidla chráněna k benefitu legacy carriers, kteří nejsou schopni je létat kvůli své vlastní neefektivitě?“

Letadlo společnosti Ryanair
Letadlo společnosti Wizz Air
Varadi již dříve označil prominutí podmínky využívání slotů jako „totální nesmysl“, a citoval že někteří dopravci například na londýnském Gatwicku využívali své sloty jen na 20 %, ale bránili ostatním je po nich převzít.
COO (Chief Operating Officer) Wizzairu George Michalopoulos šel ještě dál a řekl, že výjimky z využívání jsou postaveny na roveň státní pomoci. „Myslím, že náš pohled na výjimky je, že jsou negativním jevem. Blokují konkurenci. Jsou ve skutečnosti jinou formou státní pomoci pokud to tak chcete říci. Expandovali bychom na mnoha letištích, pokud by tato praxe neexistovala.“
Ostatní, kteří zastávají názor, že uvedené výjimky mají své opodstatnění, poukazují právě na „ghost flights“ o kterých se všichni shodují, že nic dobrého nepřináší.

Krize a jak z ní ven. Kdo bude vítězem?
Základním problémem, kolem kterého se všechno točí, je nedostatek cestujících a z toho vyplývající nedostatek finančních prostředků za letenky, které všechno financují, v celém složitém systému organizace letového provozu. Dokud vlády jednotlivých zemí nezískají pevnou půdu pod nohama a nezačnou společné problémy řešit spolu, ne každý sám za sebe tak jako doposud, pravidla pro překračování hranic se neuvolní.

Dokud cestující nezískají zpět důvěru, že létání je opět bezpečné i z epidemiologického hlediska, jejich počty se nemohou přiblížit množství, na které byl systém za desetiletí nastaven. Jen charterové lety na dovolenou k moři, i když se jedná o výrazný segment, nestačí. Toto mezidobí se světový letecký průmysl snaží překlenout za pomoci krátkodobých opatření, která ovšem někdy mají, jako v případě „ghost flights“, nezamýšlené následky.

Současný konkurenční boj neprobíhá jen po linii low-cost versus legacy carrier. Ve skutečnosti jsou oba světy, evropského oproti dálkovému létání, velmi odlišné. Linky po Evropě většinou letí z bodu A do bodu B a zpátky, záleží na dochvilnosti, ale pokud se něco zadrhne, následky jsou snadněji napravitelné. Organizace dálkového létání je nesrovnatelněji složitější z důvodu mnoha přípojových linek, které sváží cestující do jednoho dálkového spoje, a v cílovém letišti zase další spoje rozvážející cestující do dalších, menších měst. Zorganizovat funkční letový řád velké společnosti je práce na mnoho let a společnost stejně jako cestující musí mít záruku, že navazující let poletí pořád ve stejnou dobu, jinak by to celé přestalo dávat smysl.

Stejně tak jako v každé jiné krizi, nejsnadněji ji překoná ten, který do ní vstupuje s přebytkem dostupné hotovosti, kterou použije na vyrovnání nečekaných ztrát, anebo ještě výhodněji k získání nových pozic. Zdá se, že oba evropští lídři LCC, na rozdíl od klasických aerolinek, nemají problém se zajištěním kreditu a proto cítí, že právě teď je příležitost k expanzi na nové trhy, na úkor ostatních kteří postrádají podobnou finanční jistotu. Je trochu ironické že low-costové společnosti, které většinou volají po co největší liberalizaci, nyní trvají na uplatňování původních pravidel. Samozřejmě proto, že jim to zrovna vyhovuje.

Cestující, až jim to post-covidová legislativa dovolí, se nyní musí rozmyslet: bud‘ přijmou, že budoucnost létání je low-cost a odměnou jim budou levné letenky a snížený komfort, anebo dají přednost několika klasickým aerolinkám které přežijí, zaplatí o něco víc a budou si stále připadat jako cestující, o které je dobře postaráno. A budou občas v médiích číst senzační zprávy o jejich údajné neefektivitě.

X X X

Výbor americké sněmovny požádal Ivanu Trumpovu o spolupráci při vyšetřování útoku na Kapitol

Zvláštní výbor americké Sněmovny reprezentantů požádal dopisem dceru bývalého prezidenta Donalda Trumpa o spolupráci při vyšetřování loňského lednového útoku na Kapitol. Výbor žádá Ivanku Trumpovou, jež působila jako otcova poradkyně, o schůzku začátkem února. Vůbec poprvé se při objasňování událostí z loňského 6. ledna poslanci obracejí na člena Trumpovy rodiny.
Šéf výboru Bennie Thompson uvádí, že Ivanka byla s otcem v přímém kontaktu v klíčových momentech 6. ledna 2021, kdy se Trumpovi příznivci dostali do budovy Kongresu, aby znemožnili potvrzení výsledků prezidentských voleb. Trump se dodnes považuje za jejich skutečného vítěze.

Výbor zajímá, co Ivanka Trumpová ví o otcově snaze přimět viceprezidenta Mikea Pence odmítnout výsledek voleb z roku 2020. Podle výboru byla svědkem ranního Trumpova telefonátu s Pencem.
Výbor má k dispozici svědectví, že Ivanka žádala Trumpa, aby lidi útočící na Kapitol uklidnil. „Svědectví, jež má výbor k dispozici, svědčí o tom, že vás personál Bílého domu opakovaně žádal, abyste zasáhla a přiměla prezidenta Trumpa reagovat na právě probíhající násilnosti a protizákonné jednání na Kapitolu,“ uvádí Thompson v dopise.

Výbor se chce také zeptat, zda se Trump snažil povolat federální jednotky, aby proti násilníkům zakročily. Zatím o tom žádné informace nemá.
Jak bude Ivanka Trumpová na žádost kongresmanů reagovat, zatím není jasné, její právníci na dotazy novinářů neodpověděli, uvedla agentura Reuters.

Její mluvčí v prohlášení potvrdil, že výbor zaslal dopis se žádostí o schůzku. „Jak výbor ví, Ivanka na shromáždění 6. ledna nevystoupila, ale toho dne ve 3.15 odpoledne řekla, že ‚jakékoli narušení bezpečnosti nebo nerespektování zákona je nepřijatelné. Násilí musí okamžitě skončit. Prosím uklidněte se‘.“

Agentura Reuters k tomu poznamenala, že z tohoto sdělení se nedá usuzovat, zda bude Trumpová s výborem spolupracovat.
Trump považuje vyšetřování výboru za politické a snažil se zabránit svým bývalým spolupracovníkům svědčit. Výbor zatím vyslechl kolem 400 svědků a předvolal k výslechu desítky lidí.

X X X

Lukašenko se znovu nakazil covidem. Omikron označil za obyčejnou chřipku

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se už podruhé nakazil koronavirem. Průběh onemocnění měl velmi lehký a dokonce mohl pokračovat ve svých prezidentských povinnostech. Ve středu o tom informovala běloruská agentura Belta. Variantu omikron v Bělorusku poprvé zaznamenali před třemi týdny.

„Omikron je úplně jiná nemoc. Mám pocit, že mám pouze obyčejnou chřipku,“ řekl Lukašenko. „Říkám to jako někdo, kdo se nakazil covidem-19 podruhé,“ dodal. 
Nepomohla vodka ani traktor. Lukašenko přechodil koronavirus
Nakažený Lukašenko prý bez jakýchkoliv problémů pokračoval v práci a že je pozitivní, zjistil až ke konci nemoci, když mu dělali „nějaký test“.

Běloruská hlava státu se poprvé koronavirem infikovala v červenci roku 2020. Ani tehdy neměla příznaky a nákazu přechodila. Podle Lukašenkových slov ho někdo nakazil záměrně a celou záležitost předal k šetření.
Lukašenko během setkání s předsedou vlády ruské Tuvinské republiky ocenil přístup Ruska k pandemii covidu. Moskva podle Belty klade důraz především na ambulantní léčbu. „Tímto novým virem lidé zas tak často neonemocní,“ dodal běloruský prezident. 
Zároveň však uznal, že starší lidé a pacienti s kardiovaskulárními či onkologickými nemocemi, diabetem nebo astmatem jsou nemocí ohroženi. „Samozřejmě, že se o sebe musíte starat, ale není důvod se příliš bát,“ uklidňoval Lukašenko.

Prezident přitom na začátku pandemie onemocnění popíral a považoval ho za pouhou psychózu. Obyvatelům Běloruska doporučoval léčit covid vodkou, saunou anebo koupelí. Za účinnou prevenci nákazy označoval i jízdu na traktoru.
Vzhledem k tomu, jak se Lukašenko staví k celé pandemii, není překvapením, že v zemi nebyla nikdy zavedena jakákoliv karanténa. Stát se také ani v nejmenším nesnažil apelovat na běloruské obyvatele, aby nosili ochranné roušky či dodržovali potřebné rozestupy.

X X X

Bývalý papež pochybil v případech sexuálního násilí v církvi, uvádí zpráva

Kardinál Joseph Ratzinger, který sloužil jako papež Benedikt XVI., pochybil ve čtyřech případech sexuálního zneužití v letech 1977 až 1982, když vedl arcibiskupství v Mnichově a Freisingu. Vyplývá to ze zprávy právních expertů, kteří zkoumali případy sexuálního zneužití v této bavorské arcidiecézi. Bývalý papež dal kvůli zprávě najevo stud a lítost.

„Shodli jsme se, že v celkem čtyřech případech lze obvinit tehdejšího arcibiskupa kardinála Ratzingera z pochybení,“ uvedl jeden z autorů zprávy, právník Martin Pusch.
Ratzinger podle výsledků vyšetřování například nejednal v případě jednoho kněze, kterého církev přesunula ze Severního Porýní-Vestfálska do Bavorska kvůli podezření, že zneužíval chlapce.

Krutost, nezájem. Kněží ve Francii zneužili 200 tisíc dětí, potvrdila zpráva
Kněz byl později za sexuální zneužití nezletilců odsouzen. I v dalších případech tehdejší arcibiskup nic nepodnikl v případě kněží, o jejichž chování církev věděla.

„Emeritní papež, jak to často dělal během svého pontifikátu, dal najevo šok a hanbu nad zneužíváním nezletilých duchovními,“ uvedl osobní sekretář Benedikta Georg Gänswein. Dodal, že emeritní papež se za oběti modlí. Ratzinger dříve popřel, že by v případech pochybil.
Podle zprávy pochybil ve 21 případech i Ratzingerův nástupce v čele arcibiskupství kardinál Friedrich Wetter. Dvě pochybení zpráva přisuzuje i kardinálovi Reinhardu Marxovi, který spustil nezávislé vyšetřování.

Marx chtěl v loňském roce kvůli případům sexuálního zneužívání ze strany církevních představitelů odstoupit a přístup církve k těmto případům označil za „katastrofu“. Jeho rezignaci ale odmítl papež František, mezi jehož blízké spojence Marx patří. Čtvrteční tiskové konference, na které autoři zprávu představili, se kardinál nezúčastnil.

Dokument, který má zhruba 1 700 stran, označil asi 500 případů sexuálního obtěžování a zneužití, kterých se údajně dopustilo 235 představitelů katolické církve, z nichž 170 byli kněží. V mnoha desítkách případů údajní útočníci pracovali v církvi i poté, co její špičky dostaly upozornění na sexuální obtěžování.

Joseph Ratzinger
Nyní 94letý Joseph Ratzinger se stal kardinálem v roce 1977.
Od roku 1981 vedl vlivnou vatikánskou Kongregaci pro nauku víry.
Od roku 2005 stál v čele katolické církve jako papež Benedikt XVI.
V únoru roku 2013 na svůj post rezignoval, což byl bezprecedentní krok v historii katolické církve.
Od té doby žije jako emeritní papež ve Vatikánu. V poslední době média informovala o jeho zhoršeném zdraví.