Obžalovaní z kauzy Bereta podali oznámení na Šlachtu kvůli nezákonné prohlídce: Ve známé kauze Bereta, která se týká údajného vynášení informací z trestních řízení, se už delší čas řeší zákonnost jedné z nejzásadnějších policejních prohlídek. V případu čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a bývalí policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal. Gáborík a Máchová podali na bývalého šéfa ÚOOZ Róberta Šlachtu trestní oznámení kvůli nezákonné prohlídce auta Gáboríka, protože Šlachtův útvar na ni neměl povolení a soudce ji v hlavním líčení označil za prohlídku „jak vyšitou“.

Generální inspekce bezpečnostních sborů oznámení Máchové nicméně odložila. Jak nyní zjistil Ekonomický deník, případ řešila i náměstkyně inspekce Pavlína Foglar Marušincová – bývalá podřízená Šlachty z ÚOOZ.

Když v půlce roku 2016 oznámil šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Róbert Šlachta, že u policie končí, odešla s ním z útvaru hrstka jeho podřízených. Například nynější analytici vrchních státních zastupitelství v Olomouci (Vlastimil Swierczyna) a v Praze (Marek Foglar). Náměstkyní Generální inspekce bezpečnostních sborů se pak stala Foglarova manželka Pavlína Foglar Marušincová. A ta nyní sehrála roli v kauze, která se bytostně týká bývalého ÚOOZ a jejího bývalého šéfa Róberta Šlachty.

Jde o nezákonnou prohlídku vozu hlavního podezřelého ve známé kauze Bereta (která se týká údajného vynášení informací z trestních řízení) soukromého detektiva Igora Gáboríka.
Žalobkyně Městského státního zastupitelství v Praze Dagmar Máchová, která je v kauze Bereta obžalována, podala začátkem léta na pražské policii trestní oznámení na bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Róberta Šlachtu pro zneužití pravomoci úřední osoby. Ještě před ní tak učinil další z obžalovaných – Igor Gáborík.

Oznámení souviselo s nezákonným vniknutím detektivů ÚOOZ do auta soukromého detektiva Igora Gáboríka, díky kterému zajistili čísla jeho mobilních telefonů, začali ho odposlouchávat, a rozjela se tak ve velkém stylu kauza s krycím jménem Bereta.
Máchová oznámení podala, protože předseda senátu Okresního soudu Praha-východ Michal Matouš, který má kauzu Bereta na starosti, v hlavním líčení potvrdil, že prohlídka Gáboríkova uata bez povolení byla prohlídka „jak vyšitá“. Čímž tedy byla bez soudního povolení nezákonná.

„Pokud jde o prohlídky vnitřních prostor ve voze, tak ze strany státní zástupkyně zde zaznělo, že to bylo ohledání. Ne, nebylo. Byla to prohlídka jak vyšitá a vyžadovala povolení,“ prohlásil předseda soudního senátu.
Za standardních okolností by bylo jednání detektivů Roberta Šlachty označeno jako vloupání do vozu, respektive zneužití pravomoci úřední osoby, a následovalo by trestní stíhání, soud. Jenže na standardní okolnosti v kauze Bereta lze narazit stěží.
Pražská policie, kam Máchová trestní oznámení adresovala, oznámení předala ze zcela nepochopitelných důvodů na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). A to přesto, že Robert Šlachta už není delší dobu příslušníkem bezpečnostních složek, jejichž případy GIBS ze zákona řeší.
GIBS se pak podle poznatků Ekonomického deníku z inspekce oznámením Máchové vůbec nezabývala. Nic neprověřovala, a odložila je.

Respektive, inspektor GIBS zkonstatoval, že nezjistil, že by se jakýkoli příslušník policie dopustil trestného činu. Podnět Máchové potom vyhodnotil jako stížnost na postup policejního orgánu v rámci trestního řízení a postoupil jej Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Což je v poslední době bohužel běžnou praxí. Jakékoli podněty na možnou trestnou činnost vyšetřujících orgánů končí u státních zástupců jako stížnosti na detektivy a nikdo je řádně neprověřuje.
Dagmar Máchová podala proti rozhodnutí stížnost. A do věci se následně vložila náměstkyně GIBS Pavlína Foglar Marušincová. Ta se podílela na klíčových kauzách Šlachtova ÚOOZ a patřila do okruhu nejbližších někdejšího náčelníka. O ní, a jejím vstupu do trestního oznámení žalobkyně Máchové na Šlachtu, ale až za chvíli.
Skrytá prohlídka vnitřních prostor vozidla

Co trestnímu oznámení Máchové předcházelo?

Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v roce 2014 a následujících letech povolila sledování osobních motorových vozů řady osob, mimo jiné i Škody Fabia bývalého detektiva Igora Gáboríka, kterého ÚOOZ podezříval z toho, že získával z policie a státního zastupitelství neveřejné informace.

Detektivové ÚOOZ při sledování Gáboríka ovšem provedli 24. září 2014 v ulici Na Příkopě v Praze 1 bez jakéhokoliv povolení prohlídku jeho vozu. Našli při ní Gáboríkovy osobní věci, které zadokumentovali v protokolu ze sledování o den později. Velitel ÚOOZ Robert Šlachta v protokolu ze sledování věcí pak o den později označil vniknutí do Gáboríkova auta za „skrytou prohlídku vnitřních prostor vozidla“.

Při prohlídce detektivové našli osobní věci, především mobilní telefony. Po jejich rozebrání detektivové zajistili identifikační údaje IMEI a následně i telefonní čísla, se kterými byly přístroje užívány. Poté policie požádala o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačnímu provozu těchto telefonů.

Dozorující státní zástupkyně Lenka Bradáčová v ten samý den, kdy jí byla doručena žádost Šlachty o odposlouchávání nově nalezených Gáboríkových telefonů, podala místně nepříslušnému Okresnímu soudu v Chebu návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

V žádosti uvedla, že telefony byly nalezeny při sledování vnitřních prostor vozidla. Byla si tedy vědoma toho, jakým způsobem byly IMEI telefonů a jejich čísla získány. Měla k dispozici žádost Šlachty a protokol o provedení této prohlídky, kterou Šlachta označil jako „skrytou prohlídku vozu“. Zákon ale takový termín nezná.

Soudkyně Okresního soudu v Chebu Věra Mathauserová přesto odposlechy povolila, ačkoliv musela ze spisu zjistit, jakou kontroverzní metodou byly přístroje získány, respektive identifikovány.
V příkazu k odposlechu se ale o způsobu jejich získání nezmínila. Buďto jí velmi kontroverzní způsob zajištění identifikátorů telefonů přišel nedůležitý, nebo prostě spíš podrobně nečetla spis a a návrh vrchní státní zástupkyně v Praze.

Následně právě na základě zmíněných identifikačních údajů k nalezeným telefonům byly postupem trestního řádu zjištěny údaje z odposlechu těchto telefonů a staly se podkladem trestního stíhání Igora Gáboríka.
Podle § 83a odstavce 1 trestního řádu je přitom oprávněn nařídit prohlídku jiných prostor (automobil) a pozemků předseda senátu, a znovu soudce v přípravném řízení na návrh státního zástupce. Příkaz k prohlídce se pak následně doručí osobě, u které se prohlídka koná. Žádné povolení státního zástupce.

Podjatí řešitelé
Dagmar Máchová proti předání věci GIBS a jejím vyřízení podala stížnost a požádala Městské státní zastupitelství v Praze o přezkoumání postupu Policie a zároveň navrhla odnětí věci GIBS.
Máchová to odůvodnila argumentem, že v GIBS v současné době pracují bývalí podřízení Róberta Šlachty. A mohou to být i lidé, kteří se měli dopustit nezákonného vniknutí do vozidla jejího spoluobviněného.

Dále argumentovala tím, že ředitelem GIBS je bývalý státní zástupce, který se dle jí známých mediálních informací dobře zná s pražskou vrchní státní Lenkou Bradáčovou, která kauzu Bereta dozoruje. Bradáčová podle Máchové musela vědět o protiprávním jednání Róberta Šlachty a „podporovala ho“. Podle Máchové tyto skutečnosti skutečnosti mají vylučovat nestranné a objektivní prověření a vyšetření trestního oznámení inspekcí. Ve zkratce řečeno, věc řeší podjatí lidé.

Předáno Bradáčové
„Z obsahu Vašeho podání nebyly zjištěny žádné skutečnosti, že by se nějaký příslušník PČR mohl
dopustit jakéhokoli trestného činu, Vaše podání bylo po obsahové stránce vyhodnoceno jako stížnost na postup policejního orgánu v rámci trestního řízení, podléhající dozoru příslušného dozorového státního zástupce. Z uvedeného důvodu Vás vyrozumívám, že Vaše podání bylo

dnešního dne postoupeno Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze k dalšímu opatření,“ vzbudil následné aktivity v Dagmar Máchové inspektor GIBS Tomáš Zugar.
Do řešení stížnosti už vstupuje náměstkyně GIBS a letitá podřízená a přítelkyně Róberta Šlachty Pavlína Foglar Marušincová.

Z jejího vyjádření vyplynulo, že GIBS vůbec nezahájila úkony v trestním řízení, přestože soud zkonstatoval, že v případě vniknutí detektivů ÚOOZ do Gáboríkova auta šlo o prohlídkou bez povolení „jak vyšitou“.
Zde je na místě konstatovat, že Šlachta a jeho detektivové zahajovali trestní řízení klidně na základě úředních záznamů, vzniklých po hospodách a na základě drbů. V tomto případě, navíc podloženém jasným argumentem soudu, inspekce akční rozhodně nebyla.

Ekonomický deník poslal proto na GIBS několik otázek. Odpovědi ale nepřišly.
Otázky, které nechala GIBS bez povšimnutí. Inspekce ostatně na otázky Ekonomického deníku nereaguje už delší čas.

Náměstkyně GIBS a Šlachtova letitá podřízená Foglar Marušincová také zkonstatovala, že neshledává pochybení v postupu pražské policie, která trestní oznámení na dnes už civilistu Šlachtu předala do kompetence GIBS, která vyšetřuje trestnou činnost v ozbrojených sborech.

„O námitkách oznamovatelky a brojení proti tomuto postupu nemá Policie ČR žádnou zákonnou možnost rozhodnutí. Policie ČR by v této věci nebyla ani oprávněna zahájit úkony trestního řízení a zcela správně věc postoupila GIBS i pro případnou možnost vypořádání námitky podjatosti. Jiná situace by byla, kdyby bylo rozhodnuto státním zástupcem o odejmutí věci GIBS. Už i vzhledem k absentujícímu trestnímu řízení takového rozhodnutí není,“ tvrdí Foglar Marušincová.

K námitkám Máchové o možné podjatosti inspekce náměstkyně GIBS a Šlachtova letitá podřízená Foglar Marušincová oznamovatelky uvedla, že se s nimi nelze ztotožnit.
Příslušníci GIBS, kteří byli dříve zařazení na ÚOOZ, kteří se podíleli na zpracování přípravného řízení v kauze Bereta jsou podle ní zařazeni na jiném organizačním článku GIBS, než který
zpracovává podání oznamovatelky.

V tom má Foglar Marušincová pravdu, tito exdetektivové ÚOOZ jsou zařazeni na zvláštním. utajovaném – solitérním – pracovišti, i se zvláštním vchodem.
„Na toto bylo pamatováno již při přidělení věci ke zpracování. Vzhledem ke specifičnosti zaměření oddělení GIBS, na kterém jsou tito bývalí příslušníci ÚOOZ SKPV zařazení se tito ani nedozví, že GIBS takové oznámení zpracovává. Jejich služební činnost je odlišná od činnosti oddělení, na kterém je oznámení zpracováváno. Oznámení bylo přiděleno ke zpracování oddělení GIBS Praha, kde nepracují žádní bývalí příslušníci ÚOOZ… …Žádní bývalí podřízení Roberta Šlachty se tedy na zpracování oznámení JUDr. Máchové nepodílí a nemají k němu ani žádný přístup,“ tvrdí Marušincová. Jenže už jen v jejím angažmá je argument o možné podjatosti nad jiné zřejmý.
K námitce Máchové ke známosti ředitele GIBS Radima Dragouna s vrchní státní zástupkyní v Praze Lenkou Bradáčovou Foglar Marušincová uvedla:

„Ředitel GIBS žádná oznámení sám osobně nezpracovává, do těchto řízení nijak nezasahuje a je
absurdní se domnívat, že by se jakékoliv řízení ze své pozice pokoušel ovlivnit. K tomu, že zná
vrchní státní zástupkyni v Praze lze uvést jen to, že ředitel GIBS zná většinu vrcholných funkcionářů na obou vrchních státních zastupitelství, ale i všech krajských státních zastupitelství,

ovšem pouze ze svého úředního postavení. Jako nejvyšší představitel GIBS je jeho primárním úkolem strategický management a proto jsou jeho úřední styky na úrovní státních zastupitelství nejen zcela normální, ale i žádoucí. Jeho kontakty a známost s vrchní státní zástupkyní v Praze není o nic větší či menší, než úřední styk s jinými státními zástupci. Skutečnost, že i on sám býval

státním zástupcem, je pro oznamovatelkou napadanou ´podjatost´ GIBS zcela irelevantní. Za zcela nepřijatelnou lze považovat skutečnost, že o známostech ředitele GIBS s vrchní státní zástupkyní v Praze se oznamovatelka dovídá formou mediálních informací a takto získaný poznatek pak prezentuje v rámci namítané ´podjatosti´,“ argumentuje dále Foglar Marušincová.

Nicméně Foglar Marušincová opomněla jeden podstatný fakt: Dragounovo působení v nátlakové organizaci žalobců – Unii státních zástupců. V prosinci 2017, ještě před jmenováním do pozice ředitele GIBS, se Dragoun stal členem výkonného výboru unie. A vztahy představitelů unie s Lenkou Bradáčovou jsou víc než jen úzké a vřelé.
Náměstkyně GIBS a Šlachtova letitá podřízená Foglar Marušincová dále uvedla, že Róbert Šlachta z pozice ředitele ÚOOZ řídil řadu lidí a ti podle ní nemohou být v kauze Bereta podjatí.

„Tito však nemohou být všichni apriori vyloučeni z úkonů trestních řízení a prováděných šetření v jiných bezpečnostních sborech jen z toho důvodu, že jim jmenovaný v minulosti velel. Stejně jako v případě ředitele GIBS, je ředitel ÚOOZ či NCOZ SKPV vrcholný manažer, jehož úkoly jsou zcela jiné, než faktický výkon úkonů trestního řízení,“ tvrdí dále Foglar Marušincová.
Jenže ani v tom nemá pravdu, Róbert Šlachta nebyl jen manažerem, byl aktivním operativcem. Ekonomický deník zajistil důkazy, že Šlachta se v kauze Bereta osobně velmi intenzivně angažoval.

Jeden z řady úředních záznamů, které bývalý šéf ÚOOZ Róbert Šlachta v kauze Bereta napsal. Foto: Jan Hrbáček
Róbert Šlachta byl přímo v epicentru dění ohledně nezákonné prohlídky Igora Gáboríka. 25. září totiž 2014 sepsal úřední záznam, že 24. září 2014 v době od 15 do 15,30 hodin, v Praze 1, v ulici Na Příkopě provedl policejní orgán takzvanou „skrytou prohlídku“ vozu. V úředním záznamu dále stojí, že ve voze byly nalezeny různé věci a telefonní přístroje Igora Gáboríka, „odkud byl technickými prostředky získán vnitřní obsah v podobě SMS a seznamu telefonních kontaktů“.

I přes tyto známé skutečnosti a fakta náměstkyně GIBS a Šlachtova letitá podřízená Pavlína Foglar Marušincová v reakci na stížnost, že GIBS trestní oznámení v podstatě neprověřovala, napsala: „Bez ohledu na uvedené námitky a stížnosti oznamovatelky, nejsou náměstkyni známy ani žádné jiné skutečnosti, proč by policejní orgán GIBS neměl provádět vyhodnocování a šetření v této věci a tedy považuje toto stanovisko za konečné a řádně odůvodněné.“
Róbert Šlachta s autorem článku nekomunikuje, přesto že se jej pokusil několikrát kontaktovat. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Biden dorazil do Evropy. Na začátek jednal nezvykle dlouho s papežem

Americký prezident Joe Biden v pátek zahájil druhou zahraniční cestu od doby, kdy nastoupil do Bílého domu. Jeho program odstartovalo setkání s papežem Františkem ve Vatikánu, které trvalo nezvykle dlouho. Následně se Biden v Římě zúčastní víkendového summitu lídrů ekonomicky vyspělých zemí sdružených ve skupině G20. Pak zamíří na klíčovou klimatickou konferenci COP26 do Glasgow.

Americký prezident Joe Biden s manželkou Jill v pátek navštívili ve Vatikánu papeže Františka. Jednání s hlavou katolické církve trvalo nezvykle dlouho, uvedly tiskové agentury. Prezident s papežem jednali o klimatických změnách či o reakci na pandemii covidu-19. Biden poděkoval papežovi za nasazení ve prospěch chudých a ve prospěch lidí, kteří trpí konflikty či útlakem. Papež před Bidenem přijal i jihokorejského prezidenta Mun Če-ina, který jej požádal o návštěvu KLDR.
Biden se setkal s papežem již počtvrté, páteční návštěva je první od jeho nástupu do prezidentského úřadu. Podle prezidentova bezpečnostního poradce Jakea Sullivana si oba muži vyměnili rovněž několik dopisů.

Schůzka s Bidenem trvala podle italské televize RAI nejméně 90 minut. Vatikán uvedl, že přímé jednání mezi papežem a americkým prezidentem trvalo v knihovně Apoštolského paláce 75 minut. Pro srovnání - papež František jednal v roce 2014 s tehdejším americkým prezidentem Barackem Obamou 50 minut a v roce 2017 s prezidentem Donaldem Trumpem 30 minut. Po papeži americká delegace jednala také s vatikánským státním tajemníkem kardinálem Pietrem Parolinem.

Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová před schůzkou ve Vatikánu uvedla, že od Bidenova jednání s papežem očekává vřelé a konstruktivní rozhovory. Poukázala na to, že Biden má názorově blízko k papeži například v otázkách boje proti chudobě, klimatických změn či reakce na epidemii covidu-19.

Bílý dům v tiskovém prohlášení uvedl, že Biden vyzdvihl nasazení papeže Františka v otázce klimatických změn, pandemie covidu-19, rovnější distribuce vakcín či spravedlivějšího ekonomického rozvoje po pandemii. Poděkoval mu za úsilí ve prospěch chudých a těch, kteří trpí hladem, konflikty či útlakem. Podle Vatikánu hovořili o politické situaci ve světě, ochraně životního prostředí, řešení epidemie covidu-19 či dodržování lidských práv.

Tiskové agentury se domnívají, že Biden jednal s papežem také o situaci v americké katolické církvi. Biden je druhým americkým prezidentem katolického vyznání. Prezident je praktikujícím katolíkem a často chodí na mše. Tvrdí také, že víra je jeho osobní záležitostí.
Kvůli svým liberálním názorům ohledně potratů ale čelí kritice konzervativnější části amerických biskupů. Ti chtějí prosadit zákaz podávání svatého přijímání politikům, jejichž názory nejsou v souladu s církevní naukou v otázce potratů, což je i Bidenův případ.

Papež v pátek dopoledne přijal i jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Ten s papežem jednal o návštěvě na Korejském poloostrově, a to včetně komunistické Severní Koreje, uvedla agentura AP. Mun papeži řekl, že jeho návštěva KLDR i Jižní Koreje by velmi přispěla k usmíření obou korejských států. Pontifex uvedl, že Severní Koreu rád navštíví, pokud dostane z Pchjongjang pozvání.
Mun Če-in papeži daroval kříž vyrobený z ostnatého drátu z hranice na 38. rovnoběžce, která odděluje Jižní a Severní Koreu.

V pátek odpoledne má americký prezident naplánovanou schůzku se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem, s nímž se osobně uvidí poprvé od vypuknutí diplomatické roztržky dvěma tradičními spojenci - Paříží a Washingtonem.
Francie na chvíli odvolala svého velvyslance z USA, když Američané společně s Británií a Austrálií v polovině září oznámili vytvoření bezpečnostního paktu AUKUS pro oblast Asie bez vědomí Paříže. Ta kvůli nové alianci například přišla o lukrativní zbrojní zakázku pro Canberru.
O víkendu v Římě začne summit G20, na němž se bude hovořit zejména o problémech světové ekonomiky. V sobotu se Biden setká na okraj jednání s lídry Německa, Francie a Británie, s nimiž chce rokovat o Íránu.
Na klimatickém summitu Biden pronese velký projev a očekává se, že se rovněž setká s některými světovými lídry. Bílý dům uvedl, že v Glasgow počítá zejména se schůzkou s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Zpět do USA Biden vyrazí 2. listopadu.

X X X

Královna Alžběta II. budí obavy: Kvůli zdravotním problémům ruší plány

Britská královna Alžběta II. minulý týden vyděsila širokou veřejnost, když musela být hospitalizována v nemocnici. Tam zůstala přes noc a na druhý den byla propuštěna. Není přesně jasné, co za hospitalizací stálo, královna by se však měla na doporučení lékaře v následujících dnech šetřit. Kvůli zdraví tedy zrušila svou účast na několika důležitých událostech.

Pětadevadesátiletá královna Alžběta II. se ještě donedávna těšila pevnému zdraví a i přes svůj pokročilý věk zůstávala velmi vitální. O to větším překvapením pro všechny bylo, když se minulý týden objevily zprávy o její hospitalizaci. Podle všeho nešlo o nic vážnějšího, neboť královna v nemocnici zůstala jen přes noc. 
Ruší plány
Jak ale informoval web Daily Mail, zdravotní obtíže přinášejí své následky. Královna totiž dala na doporučení lékařů a v následujících dnech bude hlavně odpočívat. Přece jen by se vzhledem ke svému věku měla velmi šetřit. Na základě toho zrušila i svou účast na mnoha událostech, mezi které patří i summit COP26, který se věnuje změnám klimatu. Na konferenci by se však měla objevit alespoň prostřednictvím videohovoru. 

„Aby dala na rady lékařů, rozhodla se královna odpočívat na zámku Windsor, ze kterého vykonává jen menší pracovní úkony. Její Výsost se s politováním rozhodla, že v pondělí neodcestuje do Glasgow, aby se zúčastnila konference COP26,” stojí v prohlášení Buckinghamského paláce. 

Palác mlčí
V současnou chvíli není jasné, co přesně královnu do nemocnice přivedlo. Sám Buckinghamský palác žádné oficiální prohlášení nevydal a diagnóza královny je tak předmětem spekulací mnohých. O zdraví královny se však často hovořilo ještě předtím, než vůbec nastoupila do nemocnice. V říjnu letošního roku byla podle webu Us Weekly vůbec poprvé spatřena, jak se při chůzi opírá o hůl.

Po hospitalizace začala rušit jednu velkou událost za druhou, což jí pochopitelně nemůže mít nikdo za zlé. Vzhledem k jejímu úctyhodnému věku se však objevují komentáře hovořící o tom, že se měla královna své funkce již dávno vzdát a na britský královský trůn usadit přímého následníka a svého syna prince Charlese. 

X X X

Havlíček jedná o zastropování záloh pro klienty DPI

"Jedná se o zastropování zálohových faktur pro DPI, nikoliv ceny. V tuto chvíli řešíme s ERÚ, jak to rychle udělat. Chceme tím pomoci ohroženým rodinám, současně se ale musí najít optimální hranice, neboť cesta není zůstat u DPI, ale přejít ke standardním dodavatelům," uvedl Havlíček.

Standardní dodavatelé podle Havlíčka nabídnou nejen lepší cenu, ale i nižší zálohy na energie, a to o 30 až 60 procent. "Paralelně chystáme mimořádnou okamžitou pomoc pro domácnosti ohrožené energetickou chudobou, odpuštění DPH a odpuštění plateb za obnovitelné zdroje," uvedl Havlíček.

Havlíček již dříve uvedl, že asi desetina českých domácností ohrožených energetickou chudobou kvůli růstu cen energií bude mít nárok na jednorázové dávky. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) to ale není možné a řešení musí navrhnout ministerstvo průmyslu a obchodu. Premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli tomu Maláčová žádá o svolání schůze vlády.

Dvaasedmdesátiletá žena ze Svitavska obdržela od DPI innogy dopis s rozpisem záloh za plyn v minulých dnech. Innogy požaduje měsíční zálohu 14.110 korun, přičemž první za říjen má uhradit do neděle 31. října. Donedávna platila zálohu společnosti Bohemia Energy ve výši 3000 korun. Její důchod včetně vdovského činí zhruba 18.000 korun. Od ČEZ Prodej, který je jejím DPI pro elektřinu, má dostat rozpis záloh dodatečně. Dosud za ni platila Bohemia Energy měsíčně 900 korun, u DPI bude podle ceníku za říjen záloha zhruba o 4000 korun vyšší.

Kolem 900.000 odběratelů energetické skupiny Bohemia Energy, která v polovině října ukončila činnost, si musí hledat nového dodavatele energií. Ukončení činnosti oznámily i další firmy s tisíci odběrateli. Přebírají je pak jiné společnosti, tzv. dodavatelé poslední instance, a řadě lidí kvůli tomu násobně stouply zálohy za energie. Zhruba deset procent domácností, které by kvůli tomu mohly být ohroženy tzv. energetickou chudobou, bude mít nárok na mimořádnou okamžitou pomoc, řekl Havlíček. Týkat by se to podle něj mohlo 400.000 až 500.000 domácností.

Ministerstvo průmyslu a ERÚ doporučují, aby lidé co nejrychleji od dodavatelů poslední instance přešli ke standardnímu dodavateli energií. Podle Havlíčka pak budou mít lepší cenu či mohou lépe řešit individuální problémy, například skrze splátkové kalendáře.

X X X

Francie zadržela britskou rybářskou loď. Spor eskaluje, Londýn hrozí odvetou

Francie ve čtvrtek zadržela britskou rybářskou loď, která podle místní vlády lovila u ústí řeky Seiny bez patřičného povolení. K incidentu došlo v době, kdy mezi oběma zeměmi eskaluje spor o právo na rybolov v britských vodách v návaznosti na brexit. Paříž vyhrožuje sankcemi za to, že Britové podle ní nevydali francouzským rybářům dostatečný počet licencí, Londýn slíbil odvetu a hovořil o porušení mezinárodního práva.

Zadržená britská loď skončila v přístavu Le Havre, kde mohou úřady zkonfiskovat úlovek a plavidlo zadržovat do uhrazení poplatku, píše BBC. Francouzská státní tajemnice pro námořní otázky Annick Girardinová sdělila, že hlídka v zálivu u ústí Seiny narazila ještě na jedno britské plavidlo, jehož posádka dostala slovní varování. Posádky obou lodí zároveň podle vládního prohlášení dostaly pokuty.

Kapitán zadržené lodi půjde příští rok před soud, oznámily francouzské úřady. Skotská společnost Macduff Shellfish, která loď provozuje, odmítá, že by kapitán neměl platné povolení operovat ve francouzských teritoriálních vodách. 
Britská ministryně vnitra Priti Patelová označila incident za zklamání a uvedla, že její země splnila požadavky z obchodní dohody s EU. Britský ministr životního prostředí George Eustice dodal, že loď zadržovaná v přístavu Le Havre byla na seznamu předloženém unii a dostala patřičné povolení. To ale bylo následně odebráno, přičemž podle něj není jasné proč.
Francouzská vláda zásah prezentovala jako výsledek „zpřísňování kontrol“ v Lamanšském průlivu v souvislosti s „rozhovory o licencích se Spojeným královstvím a Evropskou komisí“. „Posilujeme kontroly,“ řekla v rozhlasovém rozhovoru Girardinová.

Francie je podle agentury Reuters rozzuřená postupem jednání o přístupu do britských vod po odchodu Británie z Evropské unie. Obě strany se tehdy dohodly, že evropští rybáři mohou nadále lovit v britských teritoriálních vodách, pokud prokážou, že v nich lovili i před brexitem. 

Spor o rybáře. Vypneme vám elektřinu, hrozí Francie ostrůvku Jersey
Podle Paříže má ale Londýn příliš vysoké požadavky na dokumentaci a velkou část žádostí francouzských rybářů zamítá. Britové tvrdí, že vyhověli 98 procentům žádostí z EU, podle francouzské vlády ale chybí asi polovina licencí, na které mají francouzské posádky nárok.

„To není dost a je to nepřijatelné,“ řekl státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune. „Takže teď musíme mluvit jazykem síly, neboť se zdá, že to je to jediné, čemu britská vláda rozumí,“ dodal. Vyjádření navazuje na představení sankcí, které Paříž slíbila zavést od 2. listopadu, pokud jednání nepokročí. Na seznamu jsou přísnější kontroly britského zboží přicházejícího do Francie nebo uzavření francouzských přístavů pro britské rybářské lodě.

Britská vláda podle agentury AP reagovala prohlášením, které hrozí odvetnými kroky. Plánované sankce se podle něj „nezdají být kompatibilní“ s dohodou o brexitu „a širším mezinárodním právem, a pokud budou uskutečněny, bude následovat náležitá a přiměřená odpověď“.

Británie si předvolala velvyslankyni
Britská ministryně zahraničí Liz Trussová na Twitteru napsala, že se rozhodla předvolat francouzskou velvyslankyni v Británii. Catherine Colonnaová musí podle ministryně „vysvětlit nepřiměřené a zklamání vyvolávající výhrůžky vůči Británii a Normanským ostrovům“.

Předvolání velvyslankyně potvrdila také mluvčí britské vlády, která v tiskové zprávě uvedla, že britská vláda „lituje, že francouzská vláda v této záležitosti soustavně používá konfrontační mluvu, což rozhodně neusnadňuje hledání řešení“.
BBC připomíná, že rybolov tvoří jen velmi malou část ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, téma ale má značnou politickou váhu.

„Obnovení kontroly“ nad britskými vodami bylo jedním z pilířů kampaně za odchodu z EU a regulace rybolovu se pak stala problematickým bodem vyjednávání o pobrexitovém partnerství. Nakonec se Londýn s unií dohodl, že unijní posádky budou moci v nejbližších letech dál lovit v britských vodách. Po roce 2026 se Británii otevře možnost vykázat ze svých vod lodě z EU, čímž by se ovšem vystavila riziku nových bariér ze strany unie.

X X X

OPILÁ DIPLOMATKA HYBÁŠKOVÁ DO VĚZENÍ?

Diplomatce Hybáškové hrozí za nehodu v opilosti až tři roky vězení
Policisté ve zkráceném přípravném řízení ukončili prověřování případu srpnové nehody zvláštní zmocněnkyně ministra zahraničí pro podporu Čechů do institucí EU Jany Hybáškové. Spis předali Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 6. V pátek to uvedla mluvčí pražských policistů Violeta Siřišťová.

Žalobce může nyní k soudu podat návrh na potrestání, sjednat se ženou dohodu o vině a trestu, případ ale může například také odložit. Hybáškové policisté sdělili podezření z ohrožení pod vlivem návykové látky, hrozí jí až tříleté vězení, peněžitý trest nebo zákaz činnosti.

Hybášková a ředitel odboru států Blízkého východu a severní Afriky ministerstva zahraničí Petr Hladík měli v pražské Bělohorské ulici nehodu na konci srpna. Jejich auto nabouralo do čtyř dalších zaparkovaných vozidel a skončilo převrácené na boku. 

Oba diplomaté měli podle agentury Aktu.cz při dechové zkoušce přes 1,5 promile alkoholu v krvi. Policisté se nejprve domnívali, že auto řídil Hladík, k řízení se ale přiznala právě Hybášková. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
Diplomatka Hybášková měla v Praze nehodu. Se spolujezdcem oba nadýchali

Ve zkráceném řízení lze řešit méně závažný trestný čin, pokud je pachatel přistižen přímo při něm nebo bezprostředně poté. Policie musí řízení dokončit do dvou týdnů ode dne, kdy podezřelému sdělí, z jakého skutku je podezřelý. Jestliže potom státní zástupce dojde k závěru, že výsledky řízení odůvodňují postavení podezřelého před soud, podá soudu návrh na potrestání. Návrh obsahuje stejné náležitosti jako obžaloba s výjimkou odůvodnění.

Věc může ale žalobce také odložit, podmíněně odložit nebo ji předat jinému orgánu ke kázeňskému řízení. Pokud by dospěl k závěru, že je v případu třeba zahájit trestní stíhání, vrátí ho zpět policii.

Ministr zahraničí Jan Kulhánek novinářům už dříve řekl, že pokud diplomaté takto nezodpovědně jednali, bude chtít po státním tajemníkovi, pokud to bude právně možné, aby z toho pro ně vyvodil důsledky. Kdyby se ukázalo, že šlo o trestný čin, mohlo by se to podle něj dotknout i jejich prověrek. 

X X X

Soudci v Brně schválili Zadehovi dohodu v daňové kauze

Až napodruhé dnes Krajský soud v Brně schválil dohodu o vině a trestu, kterou podnikatel Shahram Zadeh uzavřel se žalobcem v kauze miliardových daňových úniků. Za přiznání si Zadeh vyjednal trest devět let vězení a peněžitý trest 17,5 mil. Kč. Dohodou mezi Zadehem a žalobcem se soud zabýval už v první polovině října, tehdejší návrh kvůli chybám v dohodě neschválil. Soud nyní vyhlašuje rozsudek.

Žalobce dohodu na základě výtek soudu upravil. V případě podnikatele íránského původu Zadeha jde o souhrnný trest, soud už mu dříve uložil osm let za ovlivňování svědků. Zadeh za mřížemi strávil už asi 6,5 roku. Daňová kauza je u soudu od roku 2016.

V kauze daňových úniků při dovozu pohonných hmot figuruje včetně Zadeha 14 obžalovaných, škoda je asi 2,5 miliardy korun. Zadeha soud ve věci odsoudil za krácení daní a účasti na organizované skupině. Soud začal ve věci ukládat první tresty v první polovině října. Šlo o obžalované, kteří se přiznali a se státním zástupcem uzavřeli dohodu o vině a trestu. Letité tresty vězení následně uložil i pětici obžalovaných, kteří se nepřiznali.

Zadeh, původně vinu popíral, podle žalobce patřil mezi hlavní organizátory. Podnikatel loni v prosinci překvapivě projevil zájem o dohodu, po něm někteří další obžalovaní. Soud poté jejich případy vyčlenil do samostatných trestních řízení.
Zákonné ustanovení o dohodě o vině a trestu začalo platit loni na začátku října. Obžalovaný se může s žalobcem dohodnout na přiznání viny a trestu, dohodu schvaluje soud. Má to usnadnit a zrychlit trestní řízení.

Hlavní líčení ve věci začalo v březnu 2016, výslech některých z obžalovaných si tehdy vyžádal několik dní. Například jen Zadeh asi tři jednací dny za sebou četl námitku na podjatost soudce. Celkem vypovídala asi stovka svědků. Jen do prosince 2019 soud nařídil asi 300 termínů hlavního líčení, z toho asi 100 jich ale bylo z různých důvodů odvoláno. Zadehovými stížnostmi na porušení zákona se také opakovaně zabýval Ústavní soud.

X X X

Brusel trvá na pozastavení činnosti polské komory trestající soudce

Polsko musí pozastavit činnost své disciplinární komory nejvyššího soudu trestající soudce, jinak mu Evropská unie nevyplatí peníze z fondu obnovy pro řešení důsledků pandemie covidu-19, prohlásila na dnešní tiskové konferenci v Bruselu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro naopak ve Varšavě označil za nezákonné příkazy Soudního dvora EU, který mimo jiné ve středu udělil Polsku pokutu ve výši jeden milion eur (25,7 milionu korun) denně za to, že činnost disciplinární komory nepozastavilo.

Spor o kárný režim polských soudců je součástí širší pře o polskou justiční reformu, jejíž části podle unijní justice ohrožují nezávislost soudnictví v zemi.
Podle Ziobra by Varšava neměla zaplatit ani jeden zlotý požadovaný na pokutách jak ve při o justici, tak kvůli sporu s Českem o důl Turów.

Polsko by mohlo z fondů EU na obnovu získat až 57 miliard eur, unijní exekutiva ale podmiňuje schválení podpory detailním plánem Varšavy, jak hodlá peníze utratit, poznamenala agentura Reuters.
„Chceme do tohoto plánu obnovy dát jasný závazek rozpuštění kárného senátu, ukončení nebo reformy disciplinární komory a obnovu procesu jmenování soudců. Myslím, že je to proveditelné, a doufám, že se dohodneme,“ uvedla von der Leyenová a dodala, že právě reforma je naprosto bezpodmínečná pro vyplacení prostředků z fondu.

Polsko již dříve slíbilo, že pozmění kárný režim pro soudce v rámci rozsáhlejší reformy justice. Dosud však neuvedlo žádné podrobnosti ani neučinilo konkrétní kroky.
Nejvyšší soudní instance EU v červenci konstatovala, že polská disciplinární komora, která rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, o jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby, není v souladu s unijním právem. Polská vláda následně oznámila, že činnost orgánu ukončí. Evropská komise však v září konstatovala, že komora pokračuje v projednávání dříve zahájených případů. Unijní exekutiva proto soud požádala o udělení pokuty.

Nezávisle na tomto sporu dnes Evropská síť soudních rad (ENCJ) rozhodla o vyloučení polské Zemské soudcovské rady (KRS), která se po roce 2015 dostala pod vliv politiků. Podle ENCJ není v polské justici záruka nezávislosti. KRS rozhoduje o ustavení soudců v Polsku. Zatímco dříve její členy jmenovali soudci, teď většinu postů v KRS obsadili lidé jmenovaní parlamentem, který ovládá národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS).

X X X

Nejvyšší soud se zastal vyhozené náměstkyně místopředsedy vlády ve sporu o odstupné

Soudy se budou muset opět zabývat sporem někdejší náměstkyně místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovaci Lucie Orgoníkové s Úřadem vlády České republiky ohledně nároku na odstupné. Podle Nejvyššího soudu (NS) totiž soudy pochybily, když její žalobu na nevyplacené odškodné zamítly. Výsledek sporu bude mít precedenční dopad na případné nároky na odstupné náměstků při změnách ve složení vlády.

Jádrem sporu je otázka, zda náleží odstupné i tomu náměstkovi člena vlády, jehož místo fakticky zaniklo tím, že v nové vládě skončil „jeho“ ministr, avšak formálně se tak stalo až schválením nové systemizace nastupující vládou.
Přesně taková situace nastala totiž před čtyřmi lety, když skončila vláda Bohuslava Sobotky, kterou nahradila vláda Andreje Babiše. Ve vládě tehdy skončil jako místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovaci Pavel Bělobrádek, jehož politickou náměstkyní byla Lucie Orgoníková. Téměř okamžitě následovalo její odvolání z funkce a „lákavá“ nabídka práce referenta pro ochranu a podporu veřejného zdraví, kterou odmítla. Následovala její výpověď.

Krátce na to vláda schválila novou systemizaci, která rušila aparát místopředsedy vlády pro vědu, včetně místa náměstkyně Orgoníkové, a to s účinností od první ledna následujícího roku.
Orgoníková se u soudů domáhala nároku na odstupné, neboť měla za to, že z funkce byla odvolána právě v souvislosti s tím, že její místo fakticky zaniklo ještě před schválením systemizace, čímž jí vznikl nárok na odstupné.

Jak soud první instance, tak soud odvolací však dospěly k závěru, že z funkce náměstkyně byla odvolána a tato pak zanikla až následně vládou schválenou systemizací. Šlo totiž o pracovní poměr založený jmenováním, kdy z vedoucího místa mohla být Orgoníková odvolána bez jakéhokoliv důvodu. A protože podle názoru obou soudů nebyla odvolána z důvodu organizační změny, která byla provedena až později, odstupné jí nenáleží.

Dovolání k Nejvyššímu soudu
Orgoníková podala dovolání k NS, který dospěl k závěru, že soudy pochybily a nárok zamítly předčasně, neboť se nezabývaly otázkou, zda nadbytečnost nenastala již v souvislosti se zrušením funkce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovaci se jmenováním nové vlády.

Jakkoliv soud prvního i druhého stupně dospěly podle NS k formálně správnému závěru, tedy že daná funkce zanikla až schválením nové systemizace, nezohlednily tu skutečnost, že funkce politického náměstka je úzce spjatá s existencí místa konkrétního člena vlády, jemuž je „k ruce“. A tedy že samotný akt jmenování nové vlády může mít dopad, který se rovná organizační změně a systemizaci.

„Byť tedy, jak bylo uvedeno výše, formálním završením „rozhodnutí o organizační změně“ v režimu zák. o státní službě je schválení návrhu systemizace služebního úřadu vládou, bylo by v rozporu se zásadou zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, jako jedné ze základních zásad pracovního práva [srov. § 1a písm. a) zák. práce], která je vyjádřením ochranné funkce pracovního práva, aby v případě, kdy se stal zaměstnanec fakticky nadbytečným již v důsledku jmenování nové vlády [a tedy faktický výsledek rozhodnutí o schválení návrhu systemizace ve vztahu k tomuto zaměstnanci nemohl být jiný, než vyjadřující nadbytečnost zaměstnance, jenž byl odvolán z pracovního místa a s nímž byl již před schválením systemizace rozvázán pracovní poměr výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce v návaznosti na ustanovení § 73a odst. 2 zák. práce], se lpělo v případě posouzení, zda odvolání z vedoucího pracovního místa bylo či nebylo vyvoláno nadbytečností zaměstnance, na formálním završení aktu systemizace ve smyslu ustanovení § 17 zák. o státní službě; v takovém případě by předpoklady vzniku nároku na odstupné podle ustanovení § 67 odst. 1 a § 73a odst. 2 části druhé věty za středníkem zák. práce, jak byly v obecné rovině uvedeny v již zmíněném rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 21 Cdo 1548/2018, byly naplněny,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí.

Protože se tedy soudy nezabývaly otázkou, zda se žalobkyně nestala pro Úřad vlády ČR nadbytečnou již v souvislosti se zrušením funkce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovaci, jsou jejich závěry předčasné a nesprávné. Proto NS jejich rozhodnutí zrušil a věcí se bude opět zabývat Obvodní soud pro Prahu 1. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Moderátor Fox News vybídl k očkování proti covidu, teď mu vyhrožují smrtí

Moderátor americké televize Fox News Neil Cavuto vyzval diváky, aby se nechali očkovat proti covidu-19. Ne všichni však k tomuto počinu měli pochopení a moderátorovi začaly přicházet i výhrůžky smrtí.
Zanechejte na chvíli politických úvah a zamyslete se nad tím, co je správné. S takovýmto apelem před několika dny vyzýval k očkování proti covidu-19 Neil Cavuto, jedna z tváří americké televize Fox News.

Třiašedesátiletý moderátor se v minulosti potýkal s vážnými zdravotními problémy, včetně rakoviny a roztroušené sklerózy, a minulý týden oznámil, že měl pozitivní test na koronavirus. V následném rozhovoru připisoval relativně mírný průběh covidu-19 očkování a vyzval dosud neočkované lidi, aby si nechali vakcínu podat, ve vlastním zájmu i v zájmu svého okolí.

„Tohle není o levici nebo o pravici. Tohle není o tom, jestli jste konzervativní nebo liberální. Jestli se nepletu, tak s tím (s covidem-19) bojují všichni, nehledě na politické přesvědčení,“ řekl Cavuto. Vyjádřil při tom pochopení pro odpor vůči vakcinačním nařízením, je však podle něj třeba myslet na ostatní a mít na paměti, že vakcíny snižují riziko úmrtí po nákaze koronavirem.
„Vezměte všechny politické slogany a na chvíli je nechte stranou, snažně vás prosím. Nechte je stranou a přemýšlejte, co je správné,“ uvedl.
Vyjádřil tak stanovisko, které ve vysílání Fox News běžně nezaznívá. Ačkoli stanice od svých zaměstnanců vyžaduje očkování nebo každodenní testy na koronavirus a někteří moderátoři v létě opatrně vakcinaci podpořili, její vysílání přináší „stabilní přísun kritiky“ vůči pravidlům kolem očkování a nošení roušek, píše NPR.

To platí především o populárních pořadech Tuckera Carlsona a Laury Ingrahamové, kteří opakovaně zpochybňují přínos vakcín. Když další z předních tváří stanice Sean Hannity v červenci ve svém pořadu vyzval diváky, aby „brali covid vážně“, cítil následně potřebu zdůraznit, že nešlo o výzvu nechat se naočkovat.

Posluchače odrazoval od očkování, nyní zemřel. Před smrtí rozhodnutí litoval
Fox News je lídrem na pravicové části mediálního spektra v USA, cílí především na konzervativní diváky a voliče Republikánské strany. Moderátor Cavuto v nedělním rozhovoru předpovídal, že jeho podpora vakcinaci jej dostane „do problémů“, a očekávané nesouhlasné vzkazy diváků se brzy dostavily. Adresát pak některé z nich přinesl do televizního vysílání.
Užívej si, že nejsi mrtvej. Zatím
„Obdivuju tvoji mimořádnou sílu v tolika těžkých chvílích, ale dovolím si jednu radu. Drž hubu a užívej si, že nejsi mrtvej. Zatím,“ zněl jeden z nich. „Je jasné, že jsi při tom všem o něco zhubnul. Dávám palec nahoru. Ale nestačí mi, že je tě míň. Nechci z tebe ani trochu. Chci, abys zmizel. Mrtvej. Kaput,“ psalo se v další z reakcí.

Podobné vzkazy adresované novinářům nejsou v dnešní době ničím ojedinělým. Terčem násilné rétoriky se stal i britský moderátor Jeremy Vine, který před týdnem v krátkém videu shrnul, co následovalo, když odpůrci očkování vytrhli z kontextu jeho slova o vyžadování vakcinace ve společnosti. Kromě toho, že někteří komentátoři na internetu navrhovali jeho oběšení, to vyvolalo i protest u moderátorova domu.

Problémy s nenávistnými a výhrůžnými vzkazy dlouhodobě popisuje reportérka BBC Marianna Springová. „Jsem prvním specialistou BBC na dezinformace a na sociálních sítích dostávám neslušné zprávy každý den. Většina je příliš vulgární na to, abych je sdílela v původní podobě,“ napsala tento měsíc.

X X X

Češi chtějí léky vyrobené v Evropě

Pandemie vyvolala zájem o místo produkce
Nedostatek ochranných pomůcek a vykoupenou dezinfekci má většina lidí ještě stále v živé paměti. Pandemie však změnila náhled Čechů i na výrobu léků, pro které si chodí do lékáren. Téměř dvě třetiny pacientů si uvědomily, jak je důležité, aby se léčiva vyráběla v Evropě nebo Česku. Přesně 72 % pacientů si dokonce myslí, že by vláda měla zaměřit výrobu léků do tuzemska nebo do EU. Vyplývá to z průzkumu společnosti Teva Pharmaceuticals, který zpovídal více než tři tisícovky pacientů v šesti zemích EU – Česku, Chorvatsku, Německu, Francii, Nizozemsku a Španělsku. Paradoxem však je, že pouze 38 % pacientů v Česku v současnosti ví, odkud se jejich léky berou.

„Otřesy ve zdravotnictví způsobené pandemií posloužily jako budíček. Pandemie zvýšila zájem veřejnosti o to, kde se vyrábí léčivé přípravky a jak funguje farmaceutický průmysl. Pacientům nyní více záleží na tom, kde se jejich léky vyrábí, podobně jako je tomu například u potravin. Společnost Teva se na rozvoj výroby v regionu soustředí dlouhodobě a v současné době vyrábíme 95 % našich léků v Evropě,“ říká Michael Schrewe, generální manažer Teva Pharmaceuticals ČR a SR, která průzkum provedla letos v dubnu, kdy Česká republika procházela třetí vlnou pandemie. Podle průzkumu vnímá 68 % lidí pozitivněji léky, které jsou vyrobeny v EU.

V názoru na důležitost výroby v EU nicméně čeští pacienti výrazně zaostávají za zbytkem zkoumaných zemí, například ve Francii jej preferuje 85 % respondentů. Přitom podle názoru českých pacientů je udržení výroby v Česku nebo EU otázkou zajištění evropské suverenity, myslí si to v celých 77 % dotazovaných. Pro 72 % Čechů je pak lokální výroba klíčovou podmínkou pro udržení plně funkčního systému zdravotní péče. V tomto ohledu Češi ukazují výrazně silnější národní cítění, mezi ostatními zeměmi to podobně cítí pouze 61 % respondentů.

„Cílem průzkumu bylo mimo jiné zjistit, zda pacienti zaznamenali v době pandemie více výpadků v dostupnosti zdravotní péče a léků než před ní. V tomto ohledu průzkum ukázal, že farmaceutický průmysl obstál a zajistil stabilní zásobování i v době pandemie. Jako prioritní vnímáme naplnění potřeb zdravotního systému – lékařů i pacientů, kteří spoléhají na pravidelné dodávky léčiv,“ říká Jana Novotná, manažerka vnějších vztahů pro Teva Pharmaceuticals ČR a SR. Pouze 12 % pacientů v Česku totiž uvedlo, že jejich léčbu museli lékaři z důvodu nedostatku léků přerušit.

„Přísná hygienická opatření v našem výrobním závodě v Opavě dodržujeme i za normální situace, takže pro nás pandemická opatření nepředstavovala komplikace. Díky tomu jsme nemuseli výrobu nijak omezit nebo přerušit a jsme schopni bez problémů současnou poptávku našich léků v České republice uspokojit,“ dodává. Co se týká výkyvů u domluvených kontrol nebo léčebných procedur, přesun na jiný termín nebo zrušení zaznamenalo v době pandemie 27 % dotázaných. Například v Německu to však bylo pouze 11 %. Průzkum také ukázal důvěru lidí ve výrobce léků a jejich roli při zotavení z pandemii – celkem 66 % respondentů v Česku věří, že farmaceutický průmysl je v tomto ohledu klíčový.

Čeští pacienti se ve srovnání se zbytkem zemí ukázali jako pragmatici, co se týče vlivu na životní prostředí a sociální odpovědnosti. Celkem 72 % z nich si nejvíce cení schopnosti dodávat účinné a bezpečné léky pacientům.
Průzkum také ukázal, že 84 % pacientů napříč Evropou si myslí, že vláda by měla podporovat investice do farmaceutické výroby v jejich regionu, což zajistí, že Evropa bude moci vyrábět dostatek životně důležitých léků.

„Průzkum organizovaný společností Teva napříč Evropou potvrdil naše přesvědčení, že v současném světě je zajištění dodávek léků jednou ze základních bezpečnostních potřeb evropského prostoru. Investice do farmaceutického průmyslu by tak měly být jednou z vládních priorit. Příprava strategického plánu pro zajištění výroby a dodávek v době pandemie, podpora tuzemských vědeckých pracovišť pro výzkum a vývoj léků, podpora zaměstnanosti v oblasti farmaceutické výroby v ČR – to vše jednoznačně povede ke zvýšení soběstačnosti v rámci Evropy,“ uzavírá Filip Vrubel, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem. Mgr. Vojtěch Šprdlík

X X X

Češi tloustnou a diabetiků přibývá po tisících

Na komplikace si zadělávají už v rané fázi nemoci
Češi jsou národem tlouštíků a protipandemická opatření tento stav ještě podtrhla. Kvůli nedostatku pohybu a horší životosprávě tak na váze nyní najdou v průměru o tři až pět kilo víc než před pandemií. Lékaři před přibývajícími kily varují, protože jsou často roznětkou ke vzniku rozvoje diabetu 2. typu. Pacienti si mimo jiné zadělávají na vážné srdeční či ledvinné komplikace už ve chvíli, kdy cukrovka vzniká a ještě se neprojevuje. Až 55 % obyvatel České republiky má problém s nadváhou, téměř polovina z tohoto počtu je vyloženě obézní. V Česku je podle lékařů v současné době přes milion diabetiků a každoročně jich tisíce přibývají. Nadějí je příchod moderních léčiv – tzv. gliflozinů – které terapii cukrovky zásadně mění. Lékaři volají také po lepší prevenci a zdravém životním stylu.

„Bez velkého přehánění lze říci, že v Česku nyní čelíme pandemii diabetu 2. typu. Pacientů lineárně přibývá s tím, jak populace tloustne a také stárne,“ říká internista MUDr. Tomáš Hauer z Cévního centra České Budějovice. „Většina diabetiků 2. typu má nadváhu, obézních je přibližně 60 %. Zároveň má většina obézních cukrovku. Mezi nadváhou a rizikem diabetu je jasná přímá úměra,“ dodává. Podle lékařů situaci ještě zhoršil covid-19 a opatření s ním související. „Při pandemii pacienti chodili mnohem méně na prohlídky, takže za poslední půlrok, kdy se k lékaři do ordinace opět odhodlali, se počet nových diagnóz diabetu a prediabetu percentuálně zvedl. Kromě toho, že ztloustli, přicházeli diabetičtí pacienti často s rozkolísanou nemocí nebo dokonce dekompenzovaní,“ říká MUDr. Jozef Čupka, MPH, praktický lékař a člen výboru Společnosti všeobecného lékařství.

Dalším problémem je to, že řada lidí neví, že už u nich cukrovka propuká, takže ji neléčí. Podle odborníků však vážné zdravotní komplikace startují už ve stadiích, které diabetu předcházejí. „U lidí, kteří trpí inzulinovou rezistencí nebo tzv. prediabetem, dochází k poškozování cév. A to jak těch mikroskopických, které vyživují ledviny nebo periferní nervy, tak velkých tepen. Tito lidé přitom o své vyšší hladině cukru v krvi mnohdy ani neví, případně ji sice mají zvýšenou, ale ještě nedosáhnou na léčbu,“ říká MUDr. Hauer. Mezi početné komplikace v pozdější fázi cukrovky patří problémy se zrakem nebo neuropatie. Nemoc způsobuje i kornatění tepen a razantně zvyšuje riziko infarktu a cévních mozkových příhod. Častá je také ischemická porucha dolních končetin, která může vést i k amputaci.

Podle MUDr. Hauera si navíc komplikace diabetu nevybírají – postupně na jednu z nich při podrobnějším vyšetření narazí u prakticky každého pacienta. Odborníci se však shodují, že příchod moderních léčiv – tzv. gliflozinů – terapii cukrovky zásadně mění. „Ještě donedávna mohla být léčba cukrovky jakkoli dobrá, ale nedokázala snížit počty kardiovaskulárních a ledvinných komplikací. Glifloziny léčí nejen cukrovku, ale i nemoci s ní spojené. Chrání pacienty před srdečním selháním nebo poškozením ledvin, což dříve žádná antidiabetická léčba nedokázala,“ vysvětluje MUDr. Hauer. „Přestože existují doporučení a máme data, na které diagnózy jsou tyto léky vhodné, nemají bohužel zatím ve všech případech úhradu od zdravotních pojišťoven. Ale věřím, že se situace bude postupně měnit, protože pokud budeme muset léčit méně následků těchto chorob, ušetří celý systém zdravotního pojištění,“ dodává.

I přes možnost účinné léčby však lékaři zdůrazňují nutnost prevence. „Je důležité, aby si lidé po ukončení pandemických omezení znovu osvojili zdravější životní styl a kil navíc se zbavili. Vztah diabetu a nadváhy je jasný a nejefektivněji se léčí diabetes, který vůbec nevznikne. Důležité je také chodit pravidelně na preventivní prohlídky, kde lékař může počínající nemoc odhalit a doporučit postup, který může její rozvoj zvrátit,“ vyzývá MUDr. Čupka. Mgr. Vojtěch Šprdlík

X X X

Národní kulturní památka nad městem Králíky získává přívětivější tvář pro poutníky

Klášter na Hoře Matky Boží spojuje s městem Králíky alej, kterou nyní zbarvuje podzimní slunce. Významné poutní místo je mimořádné svou architekturou, která nejvíce vynikne z leteckého pohledu. Monumentální barokní klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, ambity a kaplí Svatých schodů byl v roce 2018 prohlášen národní kulturní památkou České republiky. Nyní je ve správě královéhradeckého biskupství a s obnovou památky pomáhá i Pardubický kraj.

Poutní areál vznikal od konce 17. století a přežil různé režimy i řadu katastrof. K největším patřil požár kostela v roce 1846. Nacisté válečně využili sousední Poutní dům, ale větší pohroma přišla až s poválečným odsunem místního obyvatelstva a pak se zřízením internačního tábora od 13. dubna 1950, což byl vlastně koncentrační klášter pro mužské řehole. Poutní areál byl věřícím znovu otevřen v roce 1968. V roce 1990 byl areál navrácen redemptoristům, kteří ho v roce 2013 předali královéhradecké diecézi.

„Za poslední tři roky se tu výrazně vylepšuje zázemí pro poutníky a turisty. Vždyť jen těch platících sem přijde ročně kolem 10 tisíc a mnoho dalších přichází na obřady a poutě,“ říká náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek. „Poté, co byl areál prohlášen národní kulturní památkou, jsme z dotací kraje uvolnili na opravy celkem 3,6 milionu korun,“ informuje o pomoci kraje.

„Přebudovali jsme celý vstup do areálu, některé práce ještě dokončujeme,“ ukazuje rektor duchovní správy Karel Moravec. „Máme hotový bezbariérový nájezd do kostela z obou stran ambitu, který je průchozí kolem dokola. V objektu, odkud se vystěhoval Památník internace, máme návštěvnické centrum s prodejnou a občerstvením a pohodlné sociální zázemí.  Z bývalých garáží vzniká nová vstupní brána se zastřešeným posezením. Na příští rok pak připravujeme i novou expozici o historii kláštera. Zatím jsme do úprav investovali celkem 5, 6 milionu korun, ale ještě nekončíme.“

Na Hoře Matky Boží se koná několik poutí ročně jako například hasičská nebo orelská. Ta největší tradiční pouť je tu vždy kolem poloviny srpna. „Pořádáme také poděkování spojené se Dnem boje za svobodu 17. listopadu. Letos má na naši mši dorazit i papežský nuncius,“ dodává Karel Moravec.

Poutní areál je jedním z turistických magnetů Králicka. Vzhledem k tomu, že Hora Matky Boží v nadmořské výšce 760 metrů není zalesněná (původní název byl Lysá hora), je odtud nádherný výhled do údolí s městem Králíky i na pohoří Králického Sněžníku a Jeseníků. V těsném sousedství areálu byl vloni otevřen kompletně rekonstruovaný Poutní dům, kde je k dispozici kvalitní ubytování i restaurace. PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů

X X X

Radní apelují na poslance: zasaďte se o spravedlivější rozdělování daňových příjmů krajům

Krajská rada se na svém dnešním jednání (27. října 2021) rozhodla v usnesení obrátit na nové poslance, předsedy politických subjektů zastoupených v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, k úpravě zákona o rozpočtovém určení daní ve smyslu spravedlivějšího rozdělování daňových příjmů krajům.

„Naším cílem není některým krajům peněžní prostředky sebrat a jiným dát, naším cílem je narovnat financování ze strany státu směrem ke všem krajům. V posledních letech jim stouply náklady, které na ně přenesla vláda, ale ty nejsou finančně kompenzovány,“ uvedl k rozhodnutí rady náměstek hejtmana Jan Zámečník. Jak následně dodal, jde o to, aby se už nyní tento problém přenesl do povědomí nově zvolených poslanců a problematika rozpočtového určení daní směrem ke krajům se dostala do programového prohlášení nové vlády. Největším problémem krajů je totiž jejich nespravedlivé financování ze státního rozpočtu, kde Jihomoravský kraj trpí nejvíce a přichází tak o stovky milionů korun.

Na svém dnešním jednání krajští radní také vzali na vědomí usnesení komise organizační a legislativní. To radě doporučilo připravit k projednání v zastupitelstvu legislativní návrh na změnu pravidel rozpočtového určení daní ve prospěch Jihomoravského kraje v případě, že požadovaná změna součástí programového prohlášení nové vlády ČR nebude.

Hejtman předal papeži Františkovi kříž vyrobený z trámů kostela zničeného tornádem
Jedním ze symbolů zkázy byl kostel v Moravské Nové Vsi. Stál uprostřed rozvalin bez střechy. Stromy kolem bez listů. V centru obce, změněné živlem k nepoznání, se rozkládaly stany humanitárních organizací. Pocity zoufalství, které se vznášely nad příběhy zasažených místních, se tam pomocníci z různých koutů země snažili rozptýlit obrovskou vlnou dobra.
I přes všudypřítomné hromady suti vzhlížela řada obyvatel právě ke kostelu, kde hledala útěchu. Z jeho pozůstalých střešních trámů vznikly hmatatelné vzpomínky – asi dvaceticentimetrové dřevěné kříže. Jeden z nich dnes (27. října 2021) předal jihomoravský hejtman Jan Grolich papeži Františkovi při generální audienci ve Vatikánu.

Dalších pět křížů papež požehnal. Po návratu je hejtman předá obcím poničeným tornádem. „Kříže vyřezaných z trámu kostela v Moravské Nové Vsi zhmotňují naději, že zkázou to nekončí. Obrovská materiální pomoc, sbírky, solidarita a zapojení dobrovolníků z celé země nám ukázalo, že když jde do tuhého, tak si umíme pomáhat,“ prohlásil hejtman Jan Grolich.
Tornádo o rychlosti až 300 kilometrů za hodinu a bouře s kroupami zasáhly Břeclavsko a Hodonínsko ve čtvrtek 24. června 2021. Živel poškodil 1200 domů, zhruba 200 z nich muselo k zemi. O život přišlo šest lidí. Odhadované náklady na obnovu majetku sahají k sedmi miliardám korun.

Kraj vybuduje nové základny záchranářů v Mikulově, Bučovicích a Slavkově u Brna
Nové výjezdové základny hodlá kraj vybudovat v Mikulově, Bučovicích a Slavkově u Brna.  O zahájení zadávacích řízení na příslušné veřejné zakázky rozhodli krajští radní na svém jednání 27. října 2021.

„Celková částka za všechny tři výjezdové základny bude přes 206 milionů korun. Pokračujeme tak v modernizaci základen, aby pracovníci záchranné služby měli odpovídající pracovní podmínky a byli připraveni zasáhnout, když to bude potřeba,“ shrnuje důvody výstavby nových výjezdových základen hejtman Jan Grolich.

Ve všech třech případech půjde o nové stavby. Předpokládaná hodnota výjezdové základy v Mikulově dosahuje částky 80,6 milionu korun (včetně DPH), v Bučovicích 81 milionů (vč. DPH) a ve Slavkově u Brna 44,7 milionu korun (vč. DPH).
Jak uvedl radní Vladimír Šmerda, v Mikulově výjezdová základna záchranky vyroste v bezprostřední blízkosti výjezdového místa hasičů. Stejně tak tomu bude i v případě dalších dvou stanic. „V Bučovicích bude sídlo záchranky v bývalém hospodářském areálu. Toto místo je výhodné s ohledem na blízkost výjezdu na silnici I/50 i z hlediska sousedství stanice hasičů. Stejně tak je blízkost sídla hasičů a možná koordinace obou složek integrovaného záchranného systému rozhodující i pro umístění nové základny ve Slavkově u Brna – tady vznikne v jejich nově vzniklém areálu v intravilánu města,“ vysvětluje radní Vladimír Šmerda.

Kraj je bude výstavbu trojice nových výjezdových stanovišť financovat z prostředků, které má k dispozici z úvěru od Evropské investiční banky a ze svého rozpočtu. Vzniknout by měly v průběhu roku 2023.
Průtah Týncem je ve špatném stavu, kraj přikročí k opravám
Přibližně jeden kilometr dlouhý průtah Týncem na Břeclavsku hodlá kraj zrekonstruovat. Na středeční schůzi (27. října 2021) krajští radní odsouhlasili investiční záměr Správy a údržba silnic Jihomoravského kraje s názvem „III/4241 Týnec průtah“ a udělili souhlas k zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku na stavební práce.

Podle radního Jiřího Crhy se na opravách průtahu Týncem bude podílet kraj spolu s obcí. „Uvedená silnice v intravilánu obce je ve velmi špatném stavu, není tam dešťová kanalizace, chybí i chodníky a potřebná parkovací místa. Její oprava přijde na 28,8 milionu korun včetně DPH. Investorem bude jak kraj, tak obec. Jihomoravská správa a údržba silnic přispěje částkou přibližně 16,4 milionu, obec 12,4 milionu korun,“ uvedl podrobnosti radní Jiří Crha. Jak následně dodal, provedením oprav dojde ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu v uvedeném úseku (a to i chodců). „Vzhledem ke zlepšení stavu vozovky lze také očekávat snížení hlučnosti a exhalací z dopravy,“ dodal Crha.
Předpokládá se, že stavební práce na opravách komunikace dlouhé 1,085 kilometru by měly trvat od prosince 2021 do listopadu 2022.

Střechy budov Lipky získají fotovoltaické panely
Na střechách budov krajského školského zařízení pro environmentální vzdělávání Lipka v Brně se brzy objeví fotovoltaické panely. Krajští radní ve středu 27. října 2021 rozhodli o zahájení příslušného výběrového řízení na projektovou dokumentaci.
Jak uvedl náměstek hejtmana Lukáš Dubec, fotovoltaiku získají pracoviště Kamenná, Rozmarýnek i Jezírko. „Zahájili jsme výběrové řízení na zhotovení projektové dokumentace na zavedení fotovoltaických panelů pro pracoviště Kamenná, Rozmarýnek a Jezírko. Plníme tak společně strategie Lipky i cíle Jihomoravského kraje v oblasti ekologizace provozu budov v majetku kraje. Tímto krokem vytvoříme příklad dobré praxe, který bude využíván pro vzdělávání pedagogů, provozních zaměstnanců i veřejnosti,” řekl k záměru náměstek hejtmana Lukáš Dubec.

Vypracování příslušné projektové dokumentace přijde na 120 tisíc korun. Podle odhadů ředitelky Lipky Hany Korvasové by samotné osazení střechy jednoho pracoviště fotovoltaikou mělo stát přibližně půl milionu korun. „Fotovoltaické panely by se na střechách našich pracovišť mohly objevit v průběhu příštího roku,“ říká Hana Korvasová. Mgr. Petr Holeček, odbor tiskových věcí a marketingu

X X X

V dolnorakouské Kremži se uskutečnil další workshop projektu EDUBIM II.

Vysočina vyzkoušela moderní postupy při rekonstrukci průtahu Opatova
V dolnorakouském Krems an der Donau konal 3. workshop projektu EDUBIM II, jehož hlavním cílem je plnohodnotně využít společné datové prostředí (CDE – Common Data Environment) v kombinaci s elektronickým stavebním deníkem. Projektovými partnery jsou Kraj Vysočina, Krajská správa a údržba silnic Vysočiny a Dolní Rakousko.
 
V průběhu workshopu byly prezentovány zkušenosti při používání moderních přístupů na příkladu rekonstrukce silnice III/4026 v průtahu Opatova na Třebíčsku. Pro projekt byl vytvořen informační model stavby, který je dalším výrazným prvkem při využití metody BIM v oblasti silničního hospodářství. Ze strany Dolního Rakouska byl představen informační model týkající se snímkování staveb pomocí dronů, vyhodnocování rozsahu skutečně provedených stavebních prací pomocí SW (automatického snímkování) a provedení porovnání naměřených dat s „ruční“ kontrolou. 

Přeshraniční spolupráce Kraje Vysočina a Dolního Rakouska je předpokladem, který společně vede k překonání úskalí při implementaci metody BIM – Building Information Management – přeloženo do češtiny jako správa informací o stavbě. Ta zahrnuje veškeré fáze stavby, od fáze investičního záměru, přes projekční přípravu, výstavbu, samotné užívání stavby, případné změny dokončené budovy až po fázi demolice budovy. Stěžejní částí metody BIM je informační model stavby. Nejedná se však pouze o digitální model stavby ve 3D. Informační model stavby dále zahrnuje veškeré dokumenty ke stavbě v elektronické podobě, interní i externí procesy s účastníky projektu a v neposlední řadě i veškerou komunikaci. Celý informační model stavby se nachází ve společném datovém prostředí (CDE).

„Ověřili jsme si i díky hostům z Itálie, že kroky, které děláme v ČR a Rakousku, jsou vedeny správným směrem. Tím je pro investory nejenom zvládnout zákonnou povinnost, ale především efektivně digitalizovat celý proces. Vyhodnocení funkčnosti jednotlivých kroků této metody a přenos znalostí je pro všechny zapojené projektové partnery velkým přínosem v plánování dalších investic,“ zdůraznil Miroslav Houška, náměstek hejtmana Kraje Vysočina pro oblast ekonomiky, dopravy a silničního hospodářství.
Projekt EDUBIM II z 85 % je spolufinancován z prostředků Fondu malých projektů, který je součástí operačního programu Interreg V-A Rakousko – Česká republika 2014–2020.  Ing. Eva Neuwirthová

X X X

Vyškovská nemocnice slaví 70. V příštích letech se rozšíří o Centrum přirozeného porodu

Dveře svých ordinací pacientům poprvé otevřeli v roce 1951. Letos si lékaři a personál vyškovské nemocnice připomínají 70. výročí od jejího založení. Slavnostního setkání se dnes (25. října 2021) zúčastnil i jihomoravský hejtman Jan Grolich.

Nemocnice je součástí základní sítě zdravotnických zařízení Jihomoravského kraje. „Nemocnice není jen instituce. Je to živý organismus, ke kterému vzhlíží veřejnost a za který společně dýchají lékaři a personál. Je zařízením, které pozvedá prestiž daného města i regionu a vytváří pocit bezpečí pro obyvatele při jejich eventuálních zdravotních problémech. Tak je tomu i ve Vyškově. Děkuji všem pracovníkům za to, že jsou partnery, na které je absolutní spolehnutí, “ vyzdvihl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

Za posledních deset let se podařilo zdravotnické zázemí výrazně zmodernizovat a zpříjemnit tak prostředí pro poskytování preventivní, diagnostické i ošetřovatelské péče pro pacienty. Ze stavebních a přístrojových investic se dá zmínit třeba dobudování neurologické jednotky intenzivní péče, stavba iktového centra, revitalizace lékárny nebo Centra následné péče.
„Za dobu existence nemocnice zaznamenala společnost i medicína obrovský pokrok, který ovlivnil i rozvoj a modernizaci našeho zařízení. Všem, kteří v nemocnici kdy pracovali a pomáhali ji budovat, bych rád poděkoval za jejich profesionální úsilí, nasazení a každodenní nelehkou práci, mnohdy nad rámec svých povinností,“ uvedl ředitel Zdeněk Horák.

Do vyškovské porodnice se často sjíždí maminky z širokého okolí i zahraničí toužící po přirozeném porodu. Aby se jim přání nastávajících rodičů dařila plnit, plánuje v následujících dvou letech Jihomoravský kraj rozšířit tamní porodnici o tzv. „Centrum přirozeného porodu“. Vybudování dalších pokojů pro tyto účely přijde na zhruba 25 milionů korun. Podle počtu ročně odvedených porodů vyplývá, že obliba porodnice rok od roku stoupá.

Vyškovská porodnice se stala již před mnoha lety centrem respektujícího porodnictví. Ženu plně podporují ve způsobu porodu, který společně naplánovali. Pyšní se titulem Baby friendly hospital a systémem rooming-in.

Předání národních cen českých spotřebitelů Spokojený zákazník v Jihomoravském kraji 2021
Dne 25. října 2021 byly na Krajském úřadě Jihomoravského kraje slavnostně vyhlášeny výsledky 20. ročníku ceny „Spokojený zákazník Jihomoravského kraje“. Národní cenu zde nově v pěti oborech (Výroba a prodej potravin a nápojů; Výroba a prodej obuvi, oděvů a textilií; Zakázková výroba, odborný prodej a opravy výrobků; Stavební činnost, architektura a související služby a Stravování, pohostinství, ubytovací služby a cestovní ruch) získalo celkem 13 podnikatelů. Velká většina těchto podnikatelů se řadí do kategorie drobných živnostníků nebo malých či rodinných firem, 53 % z nich zaměstnává méně než 10 lidí.

Udělení cen proběhlo pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje Jana Grolicha a s podporou Jihomoravského kraje.
„Máme v kraji spoustu šikovných lidí, kteří nám ostatním vždycky ukazují cestu z krize. Důkazem jsou i letošní výsledky soutěže. Potvrzují, že přes všechny překážky na jižní Moravě existují úspěšní podnikatelé, ke kterým si věrní zákazníci vždy najdou cestu,“ konstatoval hejtman Jan Grolich.

„Když jsme naši cenu 15. června vyhlašovali, chtěli jsme veřejnost upozornit především na to, že i přes toto nelehké období a komplikace způsobené epidemií, řada živnostníků a rodinných firem vysoké očekávání spotřebitelů stále naplňuje. Jsme proto velmi rádi, že Jihomoravský kraj na tradici oceňování právě takových podnikatelů i letos navázal a že je dnes můžeme představit veřejnosti jak v Jihomoravském kraji, tak i v celé České republice,“ uvedl během slavnostního vyhlášení za SČS koordinátor celé akce Viktor Vodička.

Cenu Spokojeného zákazníka přitom SČS uděluje na základě skutečnosti, že subjekt, který ocenění získal, poskytuje své produkty či služby v souladu s vysokým očekáváním spotřebitele, a to nejen s přihlédnutím k jejich bezpečnosti a kvalitě, ale i s přihlédnutím k inovacím a neustále se zvyšujícím potřebám samotných českých spotřebitelů.

Do hodnocení a konečného výběru oceněných podnikatelů jsou přitom zapojeni nejen spotřebitelé, ale i zástupci místních a podnikatelských samospráv, profesních komor, dozorových orgánů, živnostenských úřadů i dalších nevládních organizací. Návrhy na přiznání ceny jsou podrobeny přezkoumání hodnotící komisi, která byla v Jihomoravském kraji ustavena již v roce 2001 a jejímž předsedou je náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Jan Zámečník. Od prvního udělení cen bylo do dnešního dne uděleno v Jihomoravském kraji celkem 238 ocenění. Mgr. Alena Knotková, tisková mluvčí

X X X

Potřebujeme každou ruku ve zdravotnictví, zaznělo na zahájení Zdravohrátek

Na zahájení čtvrtého ročníku Zdravohrátek v Pardubickém kraji přijelo ve čtvrtek do Ústí nad Orlicí osmdesát zvědavých žákyň a žáků devátých tříd z deseti základních škol okresu. Do zdejší „zdrávky“ je vedla touha poznat, jak se učí základy oborů praktická sestra a sociální činnost. Na stanovištích, kterými je ve škole provázeli studentky a studenti třetích ročníků, se zabývali problematikou stáří či zdravého životního stylu, prevencí AIDS a vyzkoušeli si základy první pomoci nebo různých terapií v praxi.  Cílem bylo motivovat je pro tolik potřebné profese ve zdravotnictví.

Ve vyšší odborné škole a střední škole zdravotnické a sociální v Ústí nad Orlicí je pozdravila a povzbudila v rozhodování o jejich budoucí profesi náměstkyně hejtmana pro zdravotnictví Michaela Matoušková. Připomněla, že je za námi složité a intenzivní období v nemocnicích, kdy bylo potřeba každého pracovníka, každé sestry a každého záchranáře. „Zdravotnictví je jedno velké soukolí a každá profese je zde potřeba. Proto věřím, že vaše dnešní poznání pro vás bude užitečné, a že třeba zjistíte, že je to vaše cesta,“ přála dětem ze základních škol. Osobně poděkovala učitelům a studentům zdravotnické školy v Ústí nad Orlicí za pomoc v nemocnicích a sociálních zařízeních v průběhu covidové pandemie v minulém a letošním roce. „Velice oceňuji tuto pomoc v době, kdy bylo zapotřebí doslova každé pomocné ruky. Vašich rukou si moc vážíme. Jsou to ruce, které mohou hodně přidat do ošetřovatelské, ale i lékařské péče v našem kraji. Zdravotnictví je poslání a obory v něm nemůže vykonávat každý, proto je třeba vážit si takových lidí. Moc vás potřebujeme.“

Program akce byl pestrý a současně nabitý až do poslední minuty. Účastníci si vyzkoušeli například měření fyziologických funkcí, záchranu člověka v bezvědomí a při zástavě srdeční činnosti nebo zásady první pomoci. Poznali vybavení sanitky Českého červeného kříže, správnou komunikace se záchranáři a podstoupili také pozoruhodnou simulaci stáří včetně zhoršeného zraku, omezeného pohybu a s pomocí kompenzačních pomůcek. Dověděli se podrobnosti o zásadách zdravého životního stylu.

Spolupracují škola, nemocnice, město i úřad práce
„Potěšilo mě, že i pan starosta Petr Hájek vnímá město, které řídí, jako důležité regionální centrum zdravotnictví. A ráda jsem poznala novou paní ředitelku orlickoústeckého úřadu práce Romanu Moravcovou, která žákům a studentům připomněla, že studium zdravotních a sociálních oborů je velmi perspektivní a že v současnosti stoupá prestiž těchto oborů,“ uvedla Michaela Matoušková, která dodala: „Těší mě i výborná zkušenost ředitelky zdravotnické školy Marie Klementové, která pochválila Orlickoústeckou nemocnici, s níž intenzivně spolupracují při výuce budoucích zdravotnických i sociálních pracovníků a vnímá ji jako důležitého a silného zaměstnavatele „v zádech“.

Pochvala přišla i od organizátorů
„Myslím, že ZDRAVOhrátky v orlickoústecké ´zdravce´ se po všech stránkách vydařily. Skvělé bylo, jak dokázala škola zapojit do spolupráce své studenty. Ti nejen provázeli jednotlivé výpravy, ale na většině stanovišť převzali také role jedinečných demonstrátorů činností, rozhodčích a rádců. ´Deváťáci´ před nimi ztratili přirozený ostych a velice aktivně se zapojovali do připravených činností. Navíc pracoviště bylo ještě rozděleno na několik dílčích podpracovišť, takže všichni žáci byli neustále v akci a vystřídali se při plnění úkolů,“ ocenil Vladimír Zemánek, manažer projektu ZDRAVOhrátky.
Zdravohrátky postupně zavítají i do zdravotnických škol ve Svitavách, Chrudimi i Pardubicích. Bc. Denisa Píšová, oddělení komunikace a vnějších vztahů

X X X

OSTRAVSKO PŘISPĚJE OBCÍM NA VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY, STUDIE ŘEŠÍCÍ NAKLÁDÁNÍ S  VODAMI

Obce v Moravskoslezském kraji si budou moci zažádat o příspěvek na drobné vodohospodářské akce. Kraj bude stejně jako v předchozích letech přispívat i na studie, které menším obcím navrhnou nejvhodnější způsob nakládání se srážkovými a odpadními vodami. Moravskoslezský kraj obcím rozdělí celkem 15 milionů korun.

„Menší obce z našeho regionu mohou získat finance na vodohospodářskou infrastrukturu. Kraj nabízí dotace na výstavbu a rekonstrukce kanalizací, čistíren odpadních vod, vodovodních sítí a úpraven pitné vody. Od kraje mohou na tyto stavby získat až pět milionů korun,“ uvedla radní Moravskoslezského kraje pro životní prostředí Zdenka Němečková Crkvenjaš a vysvětlila, že na krajskou dotaci dosáhnou obce do 2 tisíc obyvatel, popřípadě do 5 tisíc obyvatel v případě, že projekt řeší likvidaci odpadních vod nebo zásobování pitnou vodou v lokalitě s počtem do 500 obyvatel.

Moravskoslezský kraj nabízí obcím také příspěvek na studie řešící nakládání s vodami. „Až 400 tisíc korun kraj přispěje obcím na studie, které posoudí, jestli je pro obec vhodná výstavba centrální čistírny odpadních vod nebo několika menších lokálních. Studie také mohou navrhnout, jak vyřešit nakládání se srážkovými vodami, nebo zda je určitá konkrétní lokalita vhodnější spíš k zasakování. Téma sucha je stále aktuálnější, a tak je na místě obce podpořit, aby s vodami nakládaly co nejsmysluplněji a co nejšetrněji vůči životnímu prostředí,“ řekla krajská radní Zdenka Němečková Crkvenjaš.
Krajský úřad bude žádosti o tyto dotace přijímat od 29. 11.  do 7. 1. příštího roku. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

X X X

Jan Tatoušek – umělec v technice, architekt v designu, Výstava NTM v Praze

Výstava je první retrospektivou tvorby akad arch. Jana Tatouška (1929-2021), pozoruhodné osobnosti z naší silné průkopnické generace průmyslových designérů. Z jeho tvorby s velice širokým záběrem zaujme návštěvníky např. motocykl Jawa UŘ-SST (Super sport Tatoušek) tzv. Bizon nebo soubor originálních návrhů palubních přístrojů a přístrojových desek pro PAL Kbely z konce padesátých let a první poloviny let šedesátých.

Generální ředitel NTM Karel Ksandr uvedl: „Těší mne, že Národní technické muzeum představuje veřejnosti další pozapomenutou osobnost s velkým tvůrčím i lidským významem. Designérské návrhy Jana Tatouška měly i v době socialismu estetickou a uživatelskou úroveň srovnatelnou se západními zeměmi.“

Jiří Hulák, vedoucí oddělení designu NTM a spoluautor výstavy upřesnil: „Designérská tvorba Jana Tatouška se vyznačovala mimořádně širokým záběrem od obráběcích strojů a drobnějších prácí pro strojírenský a elektrotechnický průmysl přes dopravní prostředky a audiotechniku až po pianina Petrof, a konečně i práce na pomezí designu, užitého umění a architektury. Cílem výstavy je ukázat estetické i uživatelsky funkční kvality Tatouškových designérských prací, autorovu invenci, konzistentní přístup i nadhled. Na příkladech konkrétních trojrozměrných exponátů jako jsou modely, prototypy i výrobky, dochovaných fotografií a unikátních kresebných studií ve spojení s citacemi i nově sepsanými autorovými vzpomínkami jsou přiblížena Tatouškova východiska, přístup k danému tématu i způsob uvažování o designu jako takovém.“

Jan Tatoušek absolvoval v roce 1959 ateliér užité architektury prof. Pavla Smetany na VŠUP. Jeho designérská tvorba se vyznačovala mimořádně širokým záběrem. Zároveň se nesmazatelně zapsal i do dějin „designu všedního dne“. Od konce padesátých let do počátku let devadesátých totiž spolupracoval na vývoji palubních přístrojů, přístrojových desek, volantů a dalších prvků interiérů prakticky všech výrobců našich motorových vozidel včetně osobních škodovek, nákladních tater a liazů i reprezentačních vozů Tatra. Výraznou stopu zanechal také jako externí designér podniku TESLA Litovel, pro který navrhl několik realizovaných gramofonů a řadu prototypů včetně televizoru, ale i zesilovač, který si nechal vyrobit pro vlastní potřebu. Zapomenout nesmíme ani na charakteristické a všudypřítomné ovladače elektrických přístrojů pro průmysl, řešené jako ucelený systém s nezanedbatelnou estetickou i informační hodnotou, které byly vyráběny v závodě Elektropřístroj Písek.

Ve zmíněných důležitých okruzích své designérské práce se Jan Tatoušek řadil k designérům, kteří přispěli k estetické a uživatelsky-funkční kultivaci československých výrobků v době, kdy našemu průmyslu vládla, řečeno jeho vlastními slovy, materiální bída s technologickou nouzí. Jeho srdeční záležitostí byly od mládí kromě umění zmíněné dopravní prostředky, nejvíce pak motocykly. Jan Tatoušek, který už jako šestnáctiletý dokázal „zkrotit“ americký motocykl Harley Davidson, se jako zralý muž dostal k návrhu motocyklu, který dostal oficiální označení Jawa UŘ-SST. Tři tajemná písmena na konci znamenají „Super sport Tatoušek“. Snad žádný z našich a málokterých světových designérů se nemůže pochlubit tím, že realizovaný strojírenský výrobek nesl jeho jméno. Tento motocykl, známý také jako „Bizon“, zůstal zároveň také jediným ze všech Tatouškových návrhů, který se dostal do výroby. Realizace návrhů kol Velamos i dalších prací narážela na překážky doby normalizace i transformace.

Jan Tatoušek se ve své tvorbě neomezoval jen na designérskou praxi. Publikoval několik statí vesměs v odborném tisku, které ovšem nepostrádají nadhled, ostatně stejně jako jeho samotná designérská tvorba a literární přesah. Psaní nikdy nezanechal, a naopak dlouho poté, co odešel do „designérského důchodu“, se mu začal věnovat naplno, byť zcela soukromě. Napsal desítky esejí o designu, umění, životě i svých přátelích.

Konečně velmi významnou součástí Tatouškovy profesní dráhy bylo dlouholeté působení v čele odborné hodnotitelské komise pro průmyslový design Českého fondu výtvarných umění. Tento celoživotní nestraník, ba vnitřní odpůrce tehdejšího režimu, významně přispíval k tomu, že hodnocení prací externích designérů pro průmysl se nesla výhradně v duchu zcela apolitickém a odborném s důležitým důrazem na estetické a funkční kvality. Ne náhodou byl Jan Tatoušek také dlouholetým předsedou polistopadové Asociace designérů ČR.

Pohled do výstavy
Výstava je součástí projektu NAKI II „Designéři v českých zemích a československý strojírenský průmysl“. Projekt je řešen v konsorciu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Národního technického muzea v Praze. Výstava je výstupem týmu za NTM (J. Pauly/J. Hulák). Výstava se koná v Malé galerii expozice Architektura, stavitelství a design NTM od 27. 10. 2021 do 12. 6. 2022. Bc. Jan Duda, Národní technické muzeum