Ve skotském Glasgow v neděli začíná konference OSN o změnách klimatu, která podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování. Podle klimatologů se nejčernějším scénářům dá předejít pouze drastickým snižováním emisí skleníkových plynů.

Vyhlídky ale před summitem příliš optimistické nejsou a zástupci dvou stovek zemí budou mít nejen kvůli ekonomickým problémům způsobeným pandemií možná ještě složitější pozici než v předchozích letech.
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) uvádí, že pokud by nadále platily současné závazky omezování emisí, stoupla by globální teplota do konce století o 2,7 stupně Celsia.

Experti se shodují, že extrémním výkyvům počasí, nebezpečnému zvyšování hladin oceánů a nevratným změnám ekosystémů se dá zabránit jen tehdy, pokud se teplota zvýší maximálně o dva, ale lépe jen o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou.

Podle klimatologů by bylo pro udržení globálního oteplování v bezpečných mezích potřeba, aby emise stlačili do poloviny století prakticky na nulu všichni velcí znečišťovatelé. Právě to se ale může stát kamenem úrazu. Země ze skupiny G20, která sdružuje dvacítku největších ekonomik světa, jsou zodpovědné za více než tři čtvrtiny všech emisí skleníkových plynů, ale na společném postupu se zatím neshodly.

Jablkem sváru ale není jen klíčové téma, tedy rychlost snižování emisí. Spory se vedou také o dílčí otázky, jako je ekologizace automobilového průmyslu, odstoupení od používání fosilních paliv, boj s odlesňováním a emisemi metanu nebo finanční příspěvky rozvojovým zemím.

Na konferenci, která potrvá do 12. listopadu, v pondělí a v úterý vystoupí stovka světových státníků, včetně amerického prezidenta Joea Bidena, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britského premiéra Borise Johnsona, který akci hostí. Českou republiku bude zastupovat premiér Andrej Babiš.
Summitu se zúčastní celkem na 30 tisíc delegátů, pozvánku dostala i švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová či britský přírodovědec David Attenborough. Britská královna a papež František ze zdravotních důvodů na konferenci nepřijedou.

X X X

Lídři na summitu G20 schválili dohodu o zavedení globální minimální daně

V Římě skončil dvoudenní summit skupiny velkých světových ekonomik G20. Lídři schválili dohodu o zavedení globální minimální daně, nadnárodní podniky mají od roku 2023 platit sazbu ve výši nejméně 15 procent. Jedním z dalších témat byla zdravotní a ekonomická krize způsobená pandemií. Lídři na summitu velkých světových ekonomik skupiny G20 jednomyslně podpořili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně zavedení globální minimální daně. V prohlášení to v sobotu uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová. 

Oficiálně má být schválení dohody oznámeno v nedělním komuniké, informovala agentura Reuters. Na začátku října už se na minimální dani dohodla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Nadnárodní podniky mají podle dohody od roku 2023 platit sazbu ve výši nejméně 15 procent. OECD odhaduje, že díky minimální dani získají státy jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně.
Změnu daňového systému po čtyřech letech jednání na úrovni OECD schválilo 136 zemí a jurisdikcí včetně České republiky, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP). Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí G20 dohodu schválili před dvěma týdny.
Nová pravidla mají pomoci v boji proti daňovým rájům, a mnozí proto změnu daňového systému označují za přelomovou.

„Součástí dnešní dohody zemí skupiny G20 bude také podpora nové podoby zdanění technologických obrů, zejména amerických společností. Ty by měly v budoucnu své daně odvádět tam, kde jsou činné, nikoli tam, kde formálně vykazují své zisky, což jsou často opět země typu Irska nebo jiné daňové ráje,“ uvedl před začátkem dnešní schůzky G20 v Římě ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda. 
Česká státní pokladna by podle jeho odhadu mohla díky dohodě získat navíc až šest miliard korun ročně.

Více vakcín do rozvojových zemí
Premiér hostitelské země Mario Draghi apeloval, aby bohaté státy věnovaly větší úsilí tomu, aby do rozvojových zemí putovalo více vakcín, protože propastné rozdíly v podílu očkovaných obyvatel jsou podle něj morálně nepřijatelné.
„Nyní musíme udělat vše pro to, abychom do poloviny roku 2022 dosáhli sedmdesátiprocentní proočkovanosti,“ řekl Draghi. Cíl Světové zdravotnické organizace (WHO), podle níž by do konce tohoto roku mělo být proti covidu-19 plně očkováno 40 procent všech obyvatel planety, se podle něj jeví reálně. Problémem jsou ale drastické rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi.

Zatímco většina bohatších zemí už se hranici 70 procent očkovaných obyvatel blíží nebo ji překročila, některé chudé země byly zatím schopny očkovat jen pár procent lidí. To je podle Draghiho morálně nepřijatelné a podkopává to celosvětový boj proti pandemii.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na Twitteru napsal, že Francie už poslala chudším zemím 67 milionů dávek vakcín a do poloviny příštího roku to bude 120 milionů. „Pojďme se jako partneři v G20 více snažit. Solidarita, transparentnost a spolupráce při výrobě: jen tak virus porazíme,“ uvedl.
O vakcínách prostřednictvím videokonference hovořil i ruský prezident Vladimir Putin, který do Itálie osobně nedorazil. Podle něj je potřeba, aby země G20 vzájemně uznávaly své proticovidové vakcíny.

OECD schválila globální daň pro nadnárodní firmy. Sazba bude 15 procent
Šéfové G20 by také na jednání měli uznat existenční hrozbu změn klimatu. Nepřijmou ale zřejmě žádné nové radikální závazky ke zmírnění globálního oteplování. Z návrhu komuniké, do kterého měla možnost nahlédnout agentura Reuters, vyplývá, že státy zřejmě jen mírně zpřísní své předchozí závazky v oblasti klimatu a nestanoví nové, přísné cíle. 
Ty jsou ale podle aktivistů nutné k tomu, aby se zabránilo ekologické katastrofě. Mnozí z vedoucích představitelů skupiny odletí ze zasedání v Římě do Glasgow, kde v pondělí začne klimatický summit Organizace spojených národů COP26. Ten je považován za důležitý pro řešení hrozby oteplování.

Tématem byla i cena energií
Mezi další body, které se na jednání řešily, byly obavy z rostoucích cen energií a napjatých dodavatelských řetězců. Očekává se, že americký prezident Joe Biden vyzve producenty energií ze skupiny G20, kteří mají volnou kapacitu, zejména Rusko a Saúdskou Arábii, aby zvýšili produkci, a zajistili tak silnější oživení globální ekonomiky.
Zklamáním pro hostitelskou zemi je fakt, že někteří politici se nakonec rozhodli zůstat doma a k jednáním se připojí jen virtuálně. Do Říma nedorazil ruský prezident Vladimir Putin, čínský prezident Si Ťin-pching, ale ani lídři z Mexika, Japonska či Saúdské Arábie.

V Římě byla o víkendu kvůli summitu zvýšená bezpečnostní pohotovost a k udržení pořádku bylo nasazeno až šest tisíc policistů a 500 vojáků. Povolena jsou dvě protestní shromáždění, demonstranti jsou ale drženi daleko od centra summitu.
Země ze skupiny G20 se na světovém hrubém domácím produktu (HDP) podílejí více než 80 procenty, na celkové populaci 60 procenty a na emisích skleníkových plynů podle odhadů zhruba 80 procenty.

X X X

PEKAROVOU ODSTAVÍ OD VEDENÍ SNĚMOVNY? VYKÁŽÍ I PIRÁTA BARTOŠE? MÁ JE 4 POSLANCE

Kandidátem ODS na místopředsedu Sněmovny by mohl být stranický ekonomický odborník Jan Skopeček. KDU-ČSL do této pozice nominuje s největší pravděpodobností svého místopředsedu Jana Bartoška. Konečné rozhodnutí obou stran by mělo být známo příští týden. Budoucí předsedkyní Sněmovny by měla být šéfka TOP 09 Pekarová Adamová.

Jedenačtyřicetiletý Skopeček je poslancem od poloviny března 2017, kdy v dolní komoře nahradil Adolfa Beznosku. V minulém volebním období působil jako místopředseda rozpočtového výboru a také frakce občanských demokratů. Místopředsedou poslanců ODS se stal i pro nynější volební období. 
Skopečkovou nominací by se měl sněmovní stranický klub zabývat podle ve středu. O Skopečkovi se mluvilo jako o možném kandidátovi na ministra financí. Pravděpodobnější se nyní jeví, že toto místo obsadí v novém kabinetu první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

Bartošek už byl místopředsedou dolní komory v předminulém volebním období, v minulém vedl lidovecký poslanecký klub. Po nynějších volbách se o něm spekulovalo jako o možném ministru obrany. Tuto funkci by ale nakonec mohla v dojednávaném kabinetu ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů obsadit Jana Černochová z ODS. 
Bartoškovu nominaci do sněmovního předsednictva projedná lidovecká frakce podle Výborného ve čtvrtek na výjezdním zasedání ve sněmovním zařízení v Lipnici nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Musí ji také schválit stranický celostátní výbor.
Sněmovna by měla mít v nynějším volebním období sedmičlenné předsednictvo, v minulém bylo šestičlenné. V čele dolní komory by měla stanout předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Do místopředsednických funkcí jsou definitivně známy nominace dvou stran. Hnutí STAN navrhlo svou místopředsedkyni Věru Kovářovou, Piráti rovněž stranickou místopředsedkyni Olgu Richterovou.

Dvě místopředsednické pozice obsadí hnutí ANO, které odchází do opozice. Nominace by mohlo oznámit ve středu. Vedle bývalého předsedy Sněmovny Radka Vondráčka se podle informací z frakce ANO uchází o nominaci například bývalá hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

BUDE PAMATOVAT FIALA I NA OKAMURU? MÁ 20 POSLANCŮ

Koaliční smlouvu chce mít Fiala příští týden. Kdo může být v jeho nové vládě
Proti plánu koalic SPOLU a PirSTAN, že ve vedení Sněmovny nemá být zástupce hnutí Svoboda a přímá demokracie, které má po volbách dvacet poslanců, se ohradil šéf SPD Tomio Okamura. „Chtějí hodit našich více než půl milionu hlasů do kanálu,“ řekl iDNES.cz Okamura. Hnutí Svoboda a přímá demokracie volilo 513 910 občanů, což znamenalo 9,56 procenta odevzdaných hlasů.

X X X

KLAUS: ZEMAN TO URČITĚ ZVLÁDNE, DEMISI VLÁDY A JMENOVÁNÍ NOVÉ VLÁDY

S exprezidentem Václavem Klausem o zdraví hlavy státu, vítězné pětikoalici, nových ministerstvech a zda by se s Andrejem Babišem utkal o prezidentský post.

„Jistou šanci nepochybně má. Protože my jsme si navykli na to, abychom prezidenty neměli Kisku, Čaputovou a podobné jedince. My si navykli, že se u nás prezidentem stává někdo takzvaně s příběhem. Babiš nepochybně s jistým příběhem do prezidentského klání vstoupí,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.

Začněme zdravotním stavem Miloše Zemana. Nedávno jste ho navštívil, asi hodinu s ním mluvil. Jsou podle vás namístě debaty o aktivaci článku 66 a odebrání pravomocí prezidenta?

Řekl bych dvě teze. První, že vzhledem k atmosféře – o které bych si myslel, že nepodléhám, ale přesto jsem jí podlehl – tak jsem našel Miloše Zemana v lepší kondici, než jsem čekal. Těch padesát minut jsme spolu opravdu normálně hovořili. Alespoň po technické stránce určitě normálně. Možná, že jsem do něj tolik nerejpal, mluvil jsem s ním šetrněji, jestli je to trefné slovo. 
Teze B je, že je samozřejmě vážně nemocen. A úvaha o tom, jestli bude někdy schopen vrátit se k normálnímu – a teď bych chtěl podtrhnout slovo normálnímu – výkonu prezidentských pravomocí a úkolů, to nechci vyjadřovat. Samozřejmě jsem přesvědčen, že je schopen vykonat pár dílčích rozhodnutí, na která teď všichni čekají. Zejména neutěšení senátoři. V souvislosti s demisí vlády a jmenováním nového předsedy vlády. Ty, já myslím, on stoprocentně zvládne.
Prožil jsem si své s koaličními vládami. Mohu říct, že mít trojkoalici s pány Luxem a Kalvodou bylo dostatečně smutným zážitkem mého života. Že by byli lídři pětikoalice nějací jiní a slepě poslouchali vůdce Fialu, to neočekávám.

X X X

MILIARDÁŘ JANEČEK CHCE ZMĚNIT SLAVÍKA I POLITIKU

K miliardovému jmění se matematik Karel Janeček dopracoval v oboru, který je pro běžného člověka těžko uchopitelný. Při svých obchodech na burze vsadil na složité matematické vzorce, díky nimž se loni zařadil mezi 100 nejbohatších Čechů. V rozhovoru popisuje, jaké má plány se svým novým volebním systémem D21 i proč koupil Českého slavíka.

x Žijete teď vaším novým volebním systémem D21, který jste vymyslel a který byste rád aplikoval v politice. Pochopila jsem správně, že Český slavík, jehož jste koupil, je pro vás ideální prostředek, jak D21 otestovat v reálu a předvést lidem?

Nevím, jestli ideální, ale určitě je to skvělá příležitost. Když někdy před třemi lety nastal ten problém, že Slavíka vyhrál Ortel (rocková skupina zpěváka Tomáše Ortela, pozn. red.) a celá soutěž kvůli tomu měla obrovské problémy a nakonec skončila, říkal jsem si, co je to za pakárnu. Celý problém nastal jenom proto, že Slavík měl špatný hlasovací systém. Nepříliš kvalitní, a tím pádem zneužitelný. 

Už tehdy mě napadlo, že bych soutěž mohl zachránit, protože to je něco, co má historii a potenciál, a zároveň bych ji mohl použít pro propagaci D21. Už před čtyřmi lety jsem se proto sešel se zakladatelem Slavíka Jaroslavem Těšínským, diskutovali jsme o tom, ale nakonec z prodeje sešlo. 
Polygamie je nesymetrická. Já jsem vždycky byl propagátor svobody, tedy aby oba partneři ve vztahu měli svobodnou volbu. Nic takového, aby někdo někoho ovládal

X X X

Krev na rukou Britů. Propagandou přispěli k smrti půl milionu Indonésanů

Britové v letech 1965 až 1966 živili protikomunistickou kampaň v Indonésii, která vedla k smrti 500 tisíc lidí. Odhalují to odtajněné dokumenty ministerstva zahraničí. Britové měli zájem na diskreditaci protiimperialistického prezidenta Sukarna, jehož režim závisel na podpoře komunistů jakožto největší indonéské politické strany.

Britové pohlíželi na Sukarna s velkou nelibostí. První prezident Indonésie odmítal zřízení Malajské federace (bývalé Britské Malajsko, část dnešní Malajsie), kterou vnímal jako pokus o udržení britské koloniální nadvlády. Do Malajsie posílal vojáky, kteří se v některých případech střetli s britskými silami. Tříletý vojenský konflikt mezi Indonésií a Malajsií (1963-1966) je znám jako Konfrontasi (Konfrontace).

V roce 1965 Britové podle listu The Guardian zřídili speciální propagandistický tým, jehož cílem bylo podlomit důvěru Indonésanů v prezidenta. Zaměřily se na Komunistickou stranu Indonésie (PKI), na jejíž podpoře režim závisel.

Tým se vydával za indonéské emigranty a vydával informační oběžník s výrazně protikomunistickým naladěním. Kromě toho Britové zřídili rádiovou stanici v Malajsii, která do Indonésie vysílala negativní zprávy o PKI.
Propaganda zintenzivněla po puči zinscenovaném radikální levicovou organizací zvanou Hnutí 30. září. Členové skupiny v listopadu 1965 unesli a zabili šest nejvýše postavených vojenských činitelů. Rebelové vyhlásili, že přebírají vládu v zemi.

Proti hnutí zakročil generál a pozdější indonéský diktátor Suharto, jenž využil chaosu k tomu, aby se chopil moci k zemi. Započal čistky v řadách údajných strůjců puče, za které nepovažoval nikoho jiného než PKI.
Dodnes není ale jisté, zda skutečně byli komunisté do akce zapojeni a kdo za ní stál. Spekuluje se o angažmá CIA a podle některých teorií puč zorganizoval sám Suharto, aby svrhl Sukarna a získal vládu nad zemí.

Britové podporovali oficiální linii nového režimu a vyzývali k likvidaci komunistů. „Ve jménu všech vlasteneckých lidí, tato komunistická rakovina musí být vyříznuta z těla státu,“ stálo v oběžníků vydávaném údajnými indonéskými emigranty. PKI označil britský tým za „zraněného hada“, jehož je třeba „zabít, než se uzdraví“.

Byl JFK zabit kvůli zlatu Papuánců? Aneb tajemství pokladu na Nové Guineji
Během čistek zemřelo podle odhadů minimálně 500 tisíc lidí, podle některých odhadů jich ale byly až dva miliony. Dalších 600 tisíc až 800 tisíc lidí se ocitlo v krutých věznicích. 

Británie odmítala, že by byla do krvavého dění zapojena. Podle odtajněných listů ale „koordinátor politické války“, expert na propagaci Norman Reddaway, psal britskému ambasadorovi v Jakartě, že „diskreditace Sukarna se rychle stala úspěšnou“. Podotkl, že Konfrontasi „nás stálo asi 250 000 000 liber ročně“, ale úsilí propagačního týmu docílilo jejího „zrušení za minimální cenu“ během šesti měsíců.

„Jsem naštvaná, že moje vláda, britská vláda, tohle učinila. Británie neudělala nic k zastavení násilností, jakmile začaly,“ uvedla k dokumentům Tari Langová, jejíž matku, lidskoprávní aktivistku Carmel Budiardjoovou, indonéská vláda uvěznila.
Odtajněné diplomatické dokumenty zveřejněné americkým Národním bezpečnostním archivem odhalily, že americké úřady podporovaly Suhartovy čistky a předaly armádě seznam komunistů a dokonce věděli, že spousta obětí je nevinných. CIA též šířila zprávy o komunistickém angažmá v puči. Američané též nabídli, že potlačí mediální pokrytí řádění armády.

X X X

MACRON: BRITÁNII NELZE VĚŘIT, JOHNSON HROZÍ SOUDY KVŮLI RYBÁM

Britský premiér Boris Johnson nevyloučil možné právní kroky vůči Francii v pobrexitovém sporu ohledně rybolovu v britských vodách. V sobotu to řekl stanici Sky News. Francouzský prezident Emmanuel Macron v souvislosti se sporem zpochybnil důvěryhodnost Británie.

Podle BBC Johnson přiznal, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou neklidné.
Francouzské úřady ve čtvrtek zadržely britskou rybářskou loď, která podle nich lovila poblíž ústí řeky Seiny bez patřičného povolení. Londýn v souvislosti s incidentem hovořil o porušení mezinárodního práva a Johnson dnes naznačil, že mohlo jít o narušení pobrexitové dohody.
„Pokud dojde k porušení úmluvy, nebo pokud si budeme myslet, že k porušení úmluvy došlo, uděláme vše nutné k ochraně britských zájmů,“ řekl Johnson stanici Sky News v Římě, kde se účastní summitu velkých světových ekonomik skupiny G20.

„Ne, samozřejmě, že to nevylučuji,“ odpověděl premiér na otázku, jestli může vyloučit aktivaci opatření používaných k případě, že by došlo k narušení obchodní dohody mezi Británií a Evropskou unií. 
Nynější prioritou je však podle Johnsona nikoliv spor o rybolov, ale společný postup v boji proti změnám klimatu. Británie od neděle pořádá klimatický summit COP26, klima je jedním z témat i na římském summitu G20. Očekává se, že Macron a Johnson se v Římě sejdou na neformální schůzce, píše BBC.

„Když strávíte roky vyjednáváním dohody a o pár měsíců později děláte opak toho, na čem jste se dohodli, a to v bodech, které vám vyhovovali nejméně, není to zrovna velký důkaz vaší důvěryhodnosti,“ řekl Macron rovněž před začátkem summitu G20 ohledně sporu s Británií.

Spor o rybolov mezi Paříží a Londýnem spustil odchod Británie z Evropské unie. Obě strany se tehdy dohodly, že evropští rybáři mohou nadále lovit v britských teritoriálních vodách, pokud prokážou, že v nich lovili i před brexitem.
Podle Francie má ale Spojené království příliš vysoké požadavky na dokumentaci a velkou část žádostí francouzských rybářů zamítá. Britové tvrdí, že vyhověli 98 procentům žádostí z EU, podle francouzské vlády ale chybí asi polovina licencí, na které mají francouzské posádky nárok.

X X X

Souboj basketbalistů z čela tabulky bez senzace

Nymburk třetí čtvrtinou odmítl komplikace,10. kolo Kooperativa NBL 2021/2022, USK Praha – ERA Basketball Nymburk 78:104 (19:30, 37:55, 53:80)

První tým tabulky přijel na půdu druhého. Taková byla zápletka utkání, kterou sledovala slušně zaplněná Folimanka. Nymburk neponechal nic náhodě a už po minutě a čtvrt vedl 6:0. Domácí se po oddechové čase vzpamatovali a dostali do vedení 11:10 především díky osmi bodům Westa. Hosté však i nadále příliš jednoduše procházeli obranou domácích a především ex-sova Hruban dvanácti body trestal každou jejich chybu. ERA potvrdila nejlepší útok v lize, začala otevírat pomyslné nůžky kvality a za první čtvrtinu dala 30 bodů podpořených sedmi útočnými doskoky.

Právem ji tak patřil jedenáctibodový rozdíl. Ten vydržel zhruba další čtyři minuty, než Harding po taneční show s míčem zvýšil trojkou na 43:27. Sovám nešla upřít snaha, ale dopustily se příliš mnoho nevynucených ztrát na to, aby účastník Champions league začal mít obavy o výsledek. Poločasový stav 37:55 byl spravedlivý, navíc hosté měli o deset doskoků více. Nymburk po návratu z šatny neponechal nic náhodě a během pěti minut trhákem 2:15 odskočil do náskoku 70:39. Hruban byl v tu chvíli už na 20 bodech. USK prohrál třetí dějství 18:25 a připravil se tak o reálnou šanci na dramatickou koncovku utkání, protože do poslední čtvrtiny vstupoval se ztrátou sedmadvaceti bodů. V té už se nic zásadního nestalo, přestože ji domácí sympaticky vyhráli 25:24, když bojovali až do konce.

MVP utkání z domácího celku byl zvolen Tomáš Kyzlink, který za jedenatřicet minut stihl 21 bodů a 5 doskoků. Nymburk 27 body suverénně podržel Vojtěch Hruban, který si připsal užitečnost 25.
Aleksander Sekulič (trenéra ERA Basketball Nymburk): „Vstoupili jsme do utkání dobře, protože jsme znali kvality USK. Snažili jsme se eliminovat jejich hlavní hru tří křídel. Neobstáli jsme na doskoku, ale v konečném důsledku jsme hráli dobře a vyhráli proti dobrému týmu.“

Josh King (trenér USK Praha): “Bylo všem jasné od rozskoku, kdo byl dnes lepším týmem. Začali jsme 0:6 na domácí palubovce. Snažili jsme se, hráli tvrdě, ale dělali spoustu chyb v obraně i útoku. Máme na čem pracovat, ale potkáme se s nimi ještě jednou.“

Vojtěch Hruban (hráč ERA Basketball Nymburk): „Byl to zápas, který jsme docela dobře zvládli. Nastoupili jsme s velkou agresivitou a energií v obraně. Bylo vidět, že kluci z USK na to nejsou zvyklí a měli s tím problém. Vytvořili jsme si spoustu volných střel a ten tlak jsme dokázali ještě vystupňovat v druhém poločase. Za nás dobrý a zvládnutý zápas.“

Nate West (hráč USK Praha): „Nemyslím si, že jsme se jim v úvodu vyrovnali v intenzitě a agresivitě. Dostali jsme se do bodu, kdy bylo jasné, že dnes už nevyhrajeme. Dnes se nám tolik nedařila střelba, ale dali jsme do toho hodně. Neviděl jsem statistiky, ale jsem si jistý, že jsme jednu čtvrtinu vyhráli. To nestačí, když hrajete proti takovému týmu.“ /mš/