Lidé a firmy ČR potřebují dnes hlavně pomoc. Na to by se měl především zaměřit premiér Fiala, který usiloval o vedení vlády ČR, a tak by nyní měl ukázat, co umí. Hlavně popohnat ministryni armády Černochovou, aby armáda rychle vyškolila stovky a tisíce řidičů kamionů pro přepravu zboží, dále řidiče pro nákladní dopravu a autobusy, kterých je značný nedostatek, a vázne doprava do malých i velkých obcí na venkově. Fiala by to ale neměl odkládat.

Fiala by měl rychle pomoci také lidem po tornádu na Hodonísku a zapojit do toho i ministryni armády Černochovou, která neprodleně obnoví dřívější Vojenské stavby, které budou denně makat na opravách a výstavbě nových domů po tornádu. Fiala by to měl týdně sledovat, jak práce pokračují, a dostávat o tom podrobné zprávy.

Když se před lety opravovalo Národní divadlo v Praze, dálnice z Prahy do Brna, byl vládní zmocněnec na opravy dr. Ferfecký, a za jeho řízení se nikdy nic nezpozdilo. Všechno šlapalo jako švýcarské hodiny. Bylo dostatek materiálu, pracovníků, jedna práce navazovala na druhou. Fiala by měl zařídit, aby veškeré opravy a nové domy na Hodonínsku byly hotové do konce 2022. Pak by se mohl chlubit, jak umí vládnout.

Možná by Fiala měl určit na opravy a stavby na Hodonínsku také vládního zmocněnce. Sám totiž nemá s řízením staveb žádné zkušenosti. Jako bývalý ministr školství nic neudělal ani pro to, aby nebyla vytvořena agentura na sport. Když ji dnes zruší, protože je tam zbytečně na sto lidí, ušetří se miliardy, které potřebujeme.

Fiala by měl zapojit do oprav po tornádu na Hodonínsku i piráta Bartoše, protože se jedná o místní rozvoj, a Bartoš zatím nemá žádný rozumný úkol. Kromě oprav domů a staveb na Hodonínsku by měl pomoci rychle se postarat, aby bylo i více dálnic, protože nový ministr dopravy Kupka podle médií prohlašuje, že se letos postaví sotva 25 kilometrů dálnice.

Pirát Bartoš je však značně nespolehlivý, protože za tři nebo čtyři roky nebyl schopen zařídit stíhání a souzení Bakaly za
50 až 60 miliard horníků. Parlamentní skupina Pirátů zaslala jen trestní oznámení. Fiala pirátovi Bartošovi nemůže věřit a měl by se jich zbavit, protože ve volbách neuspěli a mají jen 4 poslance. Okamura jich má 20 a nemá vedení parlamentu, funkci místopředsedy. Jaká je to spravedlnost, pane premiére, když po tom stále voláte? Právě tady máte miliardy do státního rozpočtu, které Piráti nezískali od Bakaly. Na Piráty doplatíte a vůbec je nepotřebujete, jak tvrdí odborníci i chytří obyčejní lidé.

Bartoš se musí rychle postarat i o cestovní ruch, jestli to dokáže, protože na něm se v každé zemi vydělávají miliardy, které ĆR potřebuje. Každá vláda ČR měla ministerstvo cestovního ruchu. Místo ministerstva pro místní rozvoj měl Fiala zavést ministerstvo cestovního ruchu a ministerstvo pro rozvoj mohlo patřit po ministerstvo zemědělství, protože se jedná o venkov, nebo pod ministerstvo životního prostředí. To je tak, když si Fiala sám vymýšlel a neporadil se s odborníky.

Za dr. Husáka byl dluh státu jen tři biliony, dnes je to katastrofa, ale nikoliv Babišovou vládou. Fiala by se měl podívat zpět, kdo dříve vládl a jak tyto vlády vládly. Byli tam i lidovci... Třeba by mu poradila i jeho manželka, protože jistě má poznatky z dřívější i dnešní doby.

Fiala potřebuje schopné poradce na ekonomiku, práci průmyslu, zemědělství, místní rozvoj, služby a podobně. Víc se radit také s šéfem odborů Středulou, jak to dělají i Němci, který ví, co potřebují náš průmysl, ekonomika a další odvětví, a co požadují i lidé v továrnách i jinde v ČR.

X X X

Zklamání a povrchní, hodnotí opozice Fialu. Mluvil realisticky, míní koalice

Nelakoval věci narůžovo, zhodnotili někteří politici novoroční projev premiéra Petra Fialy. Podle nich byl Fiala realistický. Expremiéra Andreje Babiše a bývalou vicepremiérku z hnutí ANO Alenu Schillerovou však jeho proslov zklamal. Šéf SPD Tomio Okamura postrádal konkrétní řešení zmíněných problémů.

Bývalého předsedu vlády Andreje Babiše Fialův projev zklamal. „Je mi líto, že pan premiér opakuje různé nepravdy, které koalice tvrdila před volbami. Není pravda, že naše vláda nedbala na naši budoucnost, to je lež,“ řekl.
Exministryně financí Schillerová Fialu kritizovala především za slova o inflaci a rozpočtu. Projev následně označila za obrovské zklamání a pokračující volební kampaň.
„Je to obrovské zklamání. To není to, co Petr Fiala sliboval. Měla jsem pocit, že pokračuje volební kampaň,“ komentovala jeho projev pro CNN Prima NEWS.

„Ozbrojeným složkám se dá ve vztahu k inflaci pakatel. Začali úplně špatně, přitom od 1. ledna se zvedají platy ústavních činitelů o 6 procent, to jsou tisíce korun měsíčně,“ uvedla. Fialova vláda ovšem zamýšlí platy politiků zmrazit.
Ne úplně spokojený byl předseda SPD Tomio Okamura. „Premiér Fiala správně pojmenoval v souladu s tím, co říká SPD, tři hlavní témata, která pálí naše občany. Ceny energií, inflaci a situaci kolem covidu,“ řekl pro iDNES.cz.

Zároveň vyjádřil zklamání z toho, že podle něj Fiala nenabídl žádné řešení. „Dokonce předvedl fatální iluzi, kdy řekl, že zdražování energií vyřeší předsednictví České republiky v Evropské unii,“ podivil se.
Zcela opačné reakce na Fialův první premiérský projev zaznívají od koaličních politiků. Jeho ministr a šéf KDU-ČSL Marian Jurečka Fialu chválí. 

X X X

Až převládne omikron, přestanou lékaři používat monoklonální protilátky

Až v ČR převládne varianta koronaviru omikron, lékaři přestanou pacientům podávat monoklonální protilátky. V současné době je aplikují asi 4 tisícům lidí týdně, řekl předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Dlouhý.

Otázkou účinnosti léčebných postupů na variantu omikron se nyní podle předsedy ČLS JEP odborná společnost intenzivně zabývá. Hlavním léčebným nástrojem ale podle něj letos budou hlavně antivirové léky.
Dosud v tuzemsku používané protilátky, které u varianty delta asi ze 70 procent brání vážnému průběhu nemoci covid-19, podle nových studií v případě omikronu nefungují. „U pacientů s potvrzenou variantou omikron se tedy nebudou podávat. Jakmile varianta omikron v Česku převládne, vyřadíme je z používání úplně,“ uvedl Pavel Dlouhý.

V prvním čtvrtletí letošního roku by podle něj měla dorazit dodávka protilátkového léku evusheld, určený bude pro lidi s těžkou poruchou imunity nebo po transplantaci. Měl by je při preventivním podání chránit až devět měsíců. Další protilátkový lék sotrovimab se očekává ve druhé polovině roku, kdy by měla dorazit hromadná objednávka zemí EU.
Antivirová léčiva, jako remdesivir, nový molnupiravir nebo paxlovid, mají účinnost na omikron zachovanou. „Zatímco remdesivir a molnupiravir máme k dispozici již nyní, o nákupu přípravku paxlovid vyjednává s výrobcem intenzivně ministerstvo zdravotnictví,“ doplnil Dlouhý. 

Na rozdíl od protilátek jde o tablety
Očekává se také v prvním čtvrtletí letošního roku. Jeho účinnost by měla být podle Dlouhého ještě vyšší než u monoklonálních protilátek, proti závažnému průběhu až 85 procent. Výhodou antivirových léčiv je také způsob podání. Na rozdíl od protilátek, které se podávají jako infuze, jde o tablety.

O hospitalizované nakažené omikronem budou lékaři pečovat stejnými metodami jako dosud. Nasadí jim kyslík, ať už maskou nebo brýlemi v případě lehčích průběhů, nebo u vážných stavů připojením na plicní ventilátor či přístroj HFNO s vysokým průtokem kyslíku. 
„Standardní součástí léčby zůstanou léky na ředění krve a léky proti přestřelené imunitní reakci, respektive cytokinové bouři, tedy dexametazon, případně jiné imunomodulační léky,“ dodal Dlouhý.

Na to, že monoklonální protilátky nebudou proti nové variantě účinné, upozorňoval již na začátku prosince imunolog Zdeněk Hel. „Monoklonální protilátky od firmy Regeneron a pravděpodobně i od firmy Eli Lilly zřejmě nebudou účinné proti variantě Omikron. Zprávy nejsou překvapivé. Omikron obsahuje mutace na místě specifického vázání těchto protilátek,“ napsal na Twitter Hel.

V současné době tvoří omikron podle dat z laboratoří asi 15 procent případů, v některých krajích i víc. Ústav zdravotnických informací a statistiky předpokládá, že poloviny podílu dosáhne v prvních deseti až patnácti dnech nového roku, do konce měsíce pak převládne. 

Na vrcholu vlny epidemie omikronu se očekává až 50 tisíc případů za den. Menší podíl nakažených pravděpodobně bude potřebovat hospitalizaci, z většího počtu nakažených to ale bude stále velké množství. V nemocnicích tak může být až 7 tisíc pacientů s covidem-19 najednou a denně může přibývat i 900 nových.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/az-prevladne-varianta-omikron-lekari-nebudou-pouzivat-monoklonalni-protilatky.A220102_141022_domaci_vank

X X X

V sobotu přibylo 1088 nakažených, stejně jako před týdnem na Boží hod

Na Nový rok laboratoře v Česku odhalily 1088 případů koronaviru. Tedy úplně stejně jako před týdnem na Boží hod. Počet testů byl ale proti předchozí sobotě poloviční. Poprvé za téměř dva měsíce je v nemocnicích méně než 3 tisíce hospitalizovaných. ​
Koronavirem se tak za dobu epidemie nakazil už téměř každý čtvrtý Čech. S čísly ale zřejmě zahýbe koronavirová varianta omikron, která v Česku zřejmě převládne ve druhé polovině ledna. Odborníci očekávají vysoké počty nových případů a znovu hrozí také naplnění nemocnic zhruba 7 tisíc pacienty s covidem.

Nemocnice se podle aktualizovaných čísel staraly o méně než 3 tisíce pacientů s covidem-19 už na silvestra, na Nový rok se počet snížil o dalších téměř 300 na 2708 pacientů. Méně hospitalizovaných bylo naposledy loni 4. listopadu. Ve vážném stavu je 570 nakažených, nejméně od 11. listopadu.

Zdravotníci podali 15,47 milionu dávek vakcíny
Sedmidenní incidence na Silvestra poprvé po měsíci vzrostla, k dnešku se nezměnila. Nejvyšší dál zůstává v Praze, kde za posledních sedm dní připadá na 100000 obyvatel 410 nových případů nákazy. Nejméně se koronavirus šíří v Karlovarském kraji s incidencí .

Zdravotníci v Česku dosud podali 15,47 milionu dávek očkování proti covidu-19, dokončené očkování má 6,65 milionu lidí. Posilující dávku, kterou se vylepšuje efekt dokončené vakcinace, zatím má 2,4 milionu zájemců. Na Nový rok vakcínu dostalo 42 lidí, před týdnem na první svátek vánoční bylo očkovaných ještě méně.

X X X

Dálniční boom v roce 2022 nenastane. Otevře se pouze 25,5 kilometru nových dálnic

Zatímco rok 2021 přispěl výrazným dílem k rozšíření dálniční sítě v Česku, nadcházející rok 2022 bude patřit spíše k těm slabším. Oproti letošku se v příštím roce otevře přibližně pouze polovina kilometrů nových dálnic. Nejvíce se uleví především obyvatelům Frýdku-Místku, kteří se konečně dočkají vytouženého obchvatu města. Další významnou stavbou bude prodloužení dálnice D35, která povede již takřka k Vysokému Mýtu, což bude znamenat zásadní pokrok ve snaze vytvořit druhou dálnici na Moravu jako alternativu k přetížené D1.

V příštím roce by se mělo otevřít 25,5 kilometru nových úseků dálnic. Stát má v plánu zprovoznit úseky na dálnicích D35, D48 a D56. Proti letošku tempo zprovoznění nových úseků zpomalí, a to zhruba o 21 kilometrů. Před časem to potvrdil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. V rychlosti výstavby podle expertů Česko v porovnání s okolními státy zaostává.

Letos do tuzemské dálniční sítě přibylo 46,5 kilometru nových dálnic. Proti roku 2020 je to přibližně dvakrát více. Jezdit se začalo po části dálnice D11 mezi Hradcem Králové a Jaroměří, dále po D35 mezi Opatovicemi a Časy, na obchvatu Otrokovic po D55, kolem Lubence na dálnici D6 a kolem Panenského Týnce na D7.
V příštím roce má stát v plánu otevřít tři úseky. Řidiči budou moci nově jezdit mezi Časy a Ostrovem na dálnici D35, dále na obchvatu Frýdku-Místku na D48 a také po napojení této části k dálnici D56.

​V tempu výstavby zaostáváme
V tempu výstavby Česko ve srovnání s některými okolními zeměmi zaostává. Podle analytika společnosti Cyrrus Petra Pelce je zásadním problémem zdlouhavý proces přípravy. „Velmi pomalý proces přípravy staveb v ČR představuje v průměru třináctileté období, které je nesrovnatelně delší než v okolních zemích, kdy například v Německu je tato lhůta zhruba poloviční. Byrokratická zátěž je z tohoto pohledu jedním z hlavních problémů zaostávání výstavby dálniční sítě ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi,“ uvedl.

K Poláci pokládají u hranic asfalt na společné dálnici. Kdy se napojí Češi?

​Upozornil například na Polsko, kde byla ještě před 15 lety dálniční síť kratší než v České republice. „Dnes je to ale nesrovnatelné. V Polsku ve srovnání s Českem přibylo několikanásobně více nových dálničních kilometrů,“ upozornil.
Dopravní výstavbu by v následujících letech měly urychlit legislativní změny. V roce 2020 stát přijal novelu liniového zákona, která by přípravu staveb měla zkrátit až o třetinu. Zrychlení by mohlo nastat také díky novele stavebního zákona.
Zahájení nových staveb

V příštím roce dojde alespoň k zahájení řady důležitých dálničních staveb. Především na karlovarské dálnici D6, na které se začnou budovat tři úseky o celkové délce přibližně 21 kilometrů. Budovat by se měl začít také přibližně 10kilometrový úsek D1 kolem Přerova, po jehož zprovoznění konečně dojde k dostavbě nejdůležitější silniční stavby v České republice. Nové úseky začnou vznikat také na dálnicích D3 a D7.

X X X

Na Vítězný oblouk vyvěsili vlajku EU. Po kritice od Le Penové je pryč

Z pařížského Vítězného oblouku zmizela vlajka Evropské unie, kterou tam na začátku půlročního předsednictví Francie Unii umístily úřady. Stalo se tak poté, co vyvěšení vlajky na symbolu francouzských vojenských úspěchů kritizovala krajní pravice včetně její lídryně Marine Le Penové. Ta bude zřejmě hlavním soupeřem prezidenta Emmanuela Macrona v jarních volbách.
„Zkrášlit Vítězný oblouk pouze barvami Evropské unie, aniž by byla přítomna státní vlajka, je skutečným útokem na identitu našeho národa, protože tento památník uctívá naše vojenská vítězství a nachází se v něm hrob neznámého vojína,“ uvedla v prohlášení vůdkyně francouzské krajní pravice Le Penová. 

Proevropského prezidenta Macrona obvinila, že vyvěšení „přímo nařídil“. Tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune však uvedl, že umístění unijní vlajky na jedné z dominant francouzské metropole mělo být pouze dočasné a že její odstranění se předem plánovalo na neděli. 

Kritiku od Le Penové už dříve označil za „předvolební kampaň a malicherné lži“. Odmítl také názory, že vláda couvla poté, co Le Penová pohrozila, že podá žádost o odstranění vlajky Státní radě. 
Ta má ve Francii funkci správního soudu a zároveň poradního orgánu exekutivy pro právní záležitosti.

„Neustoupili jsme, plán se nezměnil (...) Jsem plně přesvědčen, že osud Francie je v Evropě,“ řekl Beaune. Uvedl také, že se Le Penová a další mýlí, když tvrdí, že unijní vlajka nahradila na Vítězném oblouku vlajku francouzskou. Ta tam totiž podle něj trvale vyvěšená není.

Le Penová v neděli na Twitteru označila stažení vlajky EU za „velké vlastenecké vítězství“. Macronův údajný ústupek podle ní zapříčinila „rozsáhlá mobilizace všech milovníků Francie a republiky“.
Francouzské symboly se na začátku předsednictví zahalily do unijních barev:

Macron, který zatím neřekl, zda se bude v dubnu ucházet o znovuzvolení, v roce 2017 Le Penovou porazil ve druhém kole voleb poměrem 66 ku 34 procentům. Všechny průzkumy veřejného mínění mu přisuzují roli favorita na zisk dalšího pětiletého mandátu.
Nejen Le Penová zkritizovala unijní vlajku na Vítězném oblouku. O urážce hovořil i další krajně pravicový prezidentský kandidát Éric Zemmour. Kandidátka konzervativních republikánů Valérie Pécresseová požadovala, aby vedle evropské vlajky visela francouzská trikolóra. „Dlužíme to všem našim bojovníkům, kteří pro ni prolili svou krev,“ uvedla:

X X X

Rakouská ministryně pro klima nebere jádro jako čistý zdroj. Hrozí žalobou kvůli plánům Evropské komise

Rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová pohrozila právními kroky proti plánům Evropské komise (EK) zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu. K žalobě v neděli vyzvala německou vládu také opoziční postkomunistická strana Levice, informovala agentura DPA.
Vídeň 13:03 2. ledna 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

​Podle návrhu Komise by investice do nových jaderných elektráren měly být klasifikovány jako ekologické, pokud budou splňovat nejnovější technické normy a pokud bude předložen konkrétní plán pro likvidaci vysoce radioaktivního odpadu nejpozději po roce 2050. Kromě toho by nové elektrárny musely získat stavební povolení nejpozději do roku 2045.
Také investice do nových plynových elektráren by měly mít možnost být po přechodnou dobu za přísných podmínek označeny za ekologické. Záměrem Bruselu je dát takzvanou taxonomií návod investorům, do jakých technologií se vyplatí vložit peníze.
„Pokud budou plány realizovány v této podobě, podáme žalobu,“ napsala na twitteru politička za Zelené. Komise v sobotu zveřejnila návrh opatření, po němž dlouhodobě volala řada zemí preferujících jadernou energii, k nimž patří i Česká republika.

‚Je to dobrý signál.‘ Politici vítají návrh Evropské komise zařadit jádro a zemní plyn mezi čisté energie
Rakouská ministryně také uvedla, že EK se snaží svým návrhem v případě jádra a zemního plynu provádět takzvaný greenwashing, tedy vyvolat falešné zdání o jejich prospěšnosti pro životní prostředí. „Jaderná energie je nebezpečná a není řešením v boji proti klimatické krizi,“ dodala ministryně.

Stranický expert Levice pro evropské otázky Andrej Hunko uvedl, že Německo by se mělo k případné žalobě Rakouska přidat. Podle tohoto německého politika nestačí, aby jeho země v Radě EU hlasovala proti návrhu, neboť ke schválení bude zapotřebí jen kvalifikovaná většina členských států.

Podle místopředsedy parlamentní frakce vládních sociálních demokratů (SPD) Matthiase Miersche by Německo mělo „vyčerpat veškeré možnosti k zabránění podpory této technologie na evropské úrovni“. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck, který stejně jako Gewesslerová pochází z řad Zelených, už dříve uvedl, že Německo pro návrhy EK hlasovat nebude. Možnost podání žaloby ale zatím nezmínil.

Rakousko patří v Evropské unii k nejhlasitějším kritikům jaderné energetiky. Na základě referenda z roku 1978 se tato alpská republika rozhodla nezprovoznit svou dokončenou elektrárnu Zwentendorf a následně se trvale zřekla výroby energie z jádra. Dlouhodobě se staví odmítavě k jaderným energetickým programům sousedních států, mezi nimi i Česka.
Německo se rozhodlo opustit jadernou energetiku po neštěstí v japonské jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011. K poslednímu dni loňského roku odstavilo trojici svých jaderných elektráren, zbývající tři vyřadí z provozu do konce tohoto roku. 

X X X

Neznámý člověk utekl přes demilitarizovanou zónu do KLDR. Neví se, zda žije

Neznámý člověk překročil přísně střeženou hranici z Jižní Koreje do KLDR. Jihokorejská armáda v neděli uvedla, že do Severní Koreje poslala žádost o zajištění jeho bezpečnosti. Pchjongjang zatím nereagoval. Případy zběhnutí do této totalitní země jsou vzácné. Výjimečné jsou také případy útěku přímo přes demilitarizovanou zónu, která obě země odděluje.
Jihokorejské bezpečnostní složky podezřelého člověka u hranic odhalily v sobotu s pomocí sledovacího zařízení. Vojáci se ho pokusili zadržet, ale nenašli ho, uvedl jihokorejský Společný sbor náčelníků štábů (JCS). 
Pomocí sledovacího zařízení pak zjistili, že dotyčný překročil hranici. JCS podle agentury Reuters poznamenal, že nemůže potvrdit, zda žije, ale do KLDR vyslal skrze horkou linku žádost o ochranu tohoto člověka.

Severní a Jižní Korea zůstávají od války z let 1950-1953 technicky ve válečném stavu, protože konflikt ukončilo příměří, nikoliv podpis řádné mírové smlouvy. Země rozděluje demilitarizovaná zóna, která je považovaná za nejsilněji ozbrojenou hranici na světě. 
V pásmu širokém čtyři kilometry a dlouhém 248 kilometrů (a v jeho okolí) leží odhadem na dva miliony min, píše AP. Hranici střeží vojáci, tankové pasti a ploty z ostnatého drátu.

V době vrcholícího soupeření za studené války obě Koreje přes toto území vysílaly agenty a špiony, ale v posledních letech nebyly žádné podobné incidenty zaznamenány. 
Od konce 90. let přeběhlo do Jižní Koreje asi 34 tisíc Severokorejců, aby se vyhnuli chudobě nebo politickému útlaku ve vlasti. Naprostá většina z nich však přišla přes Čínu nebo země jihovýchodní Asie.

Útěky Jihokorejců do chudé a autoritářské KLDR jsou velmi vzácné, byť i ty byly v minulosti zaznamenány.
Současné překročení hranice se odehrálo v době, kdy Severní Korea uplatňuje přísná protikoronavirová opatření a na začátku roku 2020 uzavřela své hranice. A to i přesto, že dosud žádnou nákazu koronavirem nepotvrdila.

V roce 2020 se pokusil dostat zpět domů z Jižní Koreje Severokorejec, který měl údajně příznaky onemocnění covid-19 a vůdce KLDR Kim Čong-un následně vyhlásil totální lockdown v příhraničním městě Kesong. 
V září téhož roku severokorejské ozbrojené složky zastřelily jihokorejského úředníka, kterého podle Pchjongjangu objevily na lodi ve svých teritoriálních vodách. 
Pchjongjang to zdůvodnil protikoronavirovými opatřeními, které zahrnují také zastřelení kohokoliv, kdo se pokusí ilegálně překročit hranice. KLDR se později za jeho smrt omluvila.

X X X

Muži z Aleppa se chodí koupat do lázní, doma šetří vlažnou vodu pro děti

Starobylé lázně v syrském Aleppu se znovu plní zákazníky. Nejde o módu, ale nezbytnost. Ve městě často přerušují dodávku elektřiny a v domácnostech není pro všechny dost teplé vody. Muži, někdy i se syny, proto vyrážejí k hloubkové očistě do lázní..
„U nás doma elektřina většinu dne nefunguje, tady se můžeme sprchovat, jak dlouho chceme,“ řekl agentuře AFP jednatřicetiletý Muhammad Harírí. V lázních si musel vystát půlhodinovou frontu, než se dostal na řadu.

Aleppo má několik lázeňských domů, v nichž jsou místnosti s párou, šestistranné fontány a prostory s charakteristickými klenbami. Mnoho staletí sloužily jako sociální centra, kde se muži společně umývali, poslouchali hudbu i jedli. 
Teď, když se elektřina vypíná na mnoho hodin denně, se staly útočištěm těch, kdo se chtějí za chladné zimy pořádně umýt a prohřát.
Hammám al-Kavás je jeden z padesáti lázeňských domů ve městě. Horkou vodu a páru tam zajišťují topením v kotlích na naftu a dřevo. V bočních místnostech posedávají muži omotaní ručníky, nabírají teplou vodu z nádrže a někteří si při tom zpívají. 
Kousek dál jich pár leží na mramorové podlaze a maséři je drhnou mýdlem a houbou. Koronavirová omezení patří do jiného světa.
Harírí sem chodíval s otcem a strýci jako chlapec. Teď sem chodí se synem ne proto, aby pokračoval v rodinné tradici, ale protože doma není pro pětičlennou rodinu dost vody. „Tam se musím osprchovat za pět minut, tady můžete zůstat pět hodin,“ říká.
Mnoho místních lázní utrpělo za války škody, takže provoz obnovila asi jen desítka z nich. Hammám al-Kavás po dědečkovi zdědil Ammár Radván. Je mu třiatřicet let a nikdy si nemyslel, že by lázně mohly znovu fungovat. Teď sedí v recepci a přiděluje telefonujícím zákazníkům termín návštěvy. 

Děti stojí frontu na chléb a nestihnou školu. Poválečná Sýrie je na dně
Otevřeli jsme v roce 2017, když skončily boje o Aleppo. Nedoufali jsme v takovou návštěvnost,“ říká Radván.
Džalál Hilú je pravidelný zákazník. Má tři děti a chodí se sem pořádně umýt aspoň jednou za měsíc. Jako většina v Aleppu se doma myje studenou nebo vlažnou vodou. Letos se kvůli nedostatku paliva začala elektřina vypínat i na dvacet hodin denně. Aby zajistil rodině hygienu, musí někdy Hilú vodu ohřát ne v elektrickém bojleru, ale v kotli na dřevo. 

„Chceme zajistit horkou vodu hlavně dětem,“ říká. Podobné je to u Nádira Mašlaha. „Já jsem se pořádně vykoupal před dvěma týdny,“ říká osmapadesátiletý muž, který se právě nechal vydrhnout. „Doma mají přednost děti, a když nějaká teplá voda zbude, pro mě už to nestačí,“ vysvětluje.

Mašlaha je vládní zaměstnanec, má šest dětí a doma málo pohodlí. V lázních si pohoví a zakouří vodní dýmku. „Dříve se chodilo do lázní hlavně se pobavit, dnes je to jednou nebo dvakrát do měsíce nezbytnost,“ říká.

X X X

Britští školáci ztrácejí zájem o cizí jazyky, nejezdí už ani do zahraničí

​Téměř dvě třetiny britských základních škol už neorganizují skupinové pobyty v zahraničí. Důvodem je pokles zájmu o výuku cizích jazyků, ale i vysoké náklady a covidová omezení. Vyplývá to ze zprávy vzdělávací organizace British Council o trendech v jazykové výuce. Již několik let také výrazně klesá počet malých Britů, kteří se učí němčinu.

​Následník britského trůnu princ Charles se při návštěvách Německa pravidelně obrací na své posluchače v němčině, královna Alžběta II. opakovaně na veřejnosti hovořila francouzsky, ale princ William měl problémy s francouzštinou při svém vystoupení v Kanadě.

Konec britské tyranie. Lingvista chce v Bruselu prosadit euroangličtinu
Stejně jako v britské královské rodině klesá zájem o výuku cizích jazyků i u dětí na britských základních školách. Zhoršují se i jejich jazykové dovednosti.
Nejžádanějším jazykem na britských základních školách je francouzština, učí se na 72 procentech z nich. S 29 procenty následuje španělština. 

Organizace British Council to vysvětluje přitažlivostí těchto zemí spojených s vidinou prázdnin na pláži. Němčina je na třetím místě, ale aktuálně se učí jen na pěti procentech škol a se třemi procenty se na ni dotahuje čínština. 
Němčina se podle zprávy považuje za náročný a elitní jazyk, častěji se objevuje v nabídce britských škol na bohatším jihu země než na chudším severu.

Celkem 64 procent škol, které se zúčastnily průzkumu, nemají žádné mezinárodní aktivity. Stejně odpovědělo i 38 procent středních škol. Obě tato čísla jsou podle zprávy výrazným propadem ve srovnání s předchozími lety. Na vině je podle zprávy zejména pandemie covidu-19. 

Cesty však komplikuje i administrativa. Britská hostitelská rodina, která chce ve své domácnosti přijmout studenta na výměnném pobytu, musí předložit policejní potvrzení o bezúhonnosti. Kvůli přísnějším pravidlům pro vstup do Británie po jejím odchodu z Evropské unie také klesá zájem evropských škol o spolupráci s Británií.
Do roku 2004 si Britové jako jeden maturitní předmět museli zvolit cizí jazyk. Tehdejší labouristická vláda tuto povinnost zrušila a zájem anglických žáků o cizí jazyky od té doby klesá.

X X X

V Jižní Koreji frčí „nicnedělání“, lidé zahánějí stres zíráním do stromů

Jihokorejci si v poslední době oblíbili netradiční volnočasovou „aktivitu“, v rámci které smí pouze jediné, a to nedělat zhola nic. Nejen kvůli koronavirové pandemii totiž místní čelí velkému stresu, od kterého jim pomáhají pro tento účel speciálně navržená místa. K populárním „aktivitám“ patří zírání do stromů či návštěva filmu o hořícím táborovém ohni.

​Nedaleko parku v soulské čtvrti Seongdong-gu se nachází čajovna Green Lab s asi desítkou míst. Mluvit se tu nesmí, telefon je třeba vypnout a uvnitř se chodí jen bez bot. U čaje tu můžete číst, napsat dopis nebo jen přes sklo pozorovat les. Cílem pravidel je absolutní „vypnutí“.

Navštěvování míst, kde je povinné nedělat vůbec nic, je mezi Jihokorejci, kteří kromě nekončící koronavirové pandemie čelí také prudkému růstu cen nemovitostí, stoupajícímu zadlužení či vyžadování extrémního pracovního nasazení, stále vyhledávanější volnočasovou „aktivitou“.

Když na ostrově Čedžu roku 2014 vznikla soutěž, jejíž účastníci se snaží při sezení v lese dosáhnout co nejnižší tepové frekvence, její zakladatelé netušili, že se koncept ozdravného nicnedělání postupně rozšíří. 

Půlhodina zírání do ohně
Kina po celé zemi v listopadu v rámci tohoto trendu uvedla film simulující čtyřicet minut trvající let v mracích. Za vstupenku na Let diváci zaplatí v přepočtu 140 korun a podle distributora se dočkají „odpočinku v načechraných oblacích“. Snímek navázal na počin Oheň, jenž lidem na jaře v kinosálech nabídl jednatřicet minut hořícího táborového ohně.
Trailer k filmu Oheň:

„Ačkoli zatím nejde o mainstreamovou záležitost, očekáváme, že se tato forma relaxace stane trendem,“ uvedl pro list The Washington Post (WP) výzkumník Yoon Duk-hwan, podle něhož pandemie podobným zážitkům nahrála tím, že v mnoha lidech vyvolala pocit uvěznění a osamělosti.

„Je těžké vyrovnat se s pocitem, že jste v pasti, a zároveň s osaměním. Lidé touží po prostoru, kde jsou sami, ale jinde než doma. Dokud se pandemie nezlepší, očekáváme pokračování tohoto trendu,“ dodává. 
Jihokorejci stav totálního „prázdna“ či „vypnutí“ označují jako „mung“. Na podzim si místní podle WP oblíbili zejména „lesní mung“, při kterém sledují stromy či listí. Populární je také sledování „ohnivého mungu“ čili hořícího dřeva či „vodní mung“ neboli relax u hledění na vodní plochu.

Bez rezervace si nesednete
Čajovna u městského parku se v posledních měsících těší stálému proudu zákazníků, kteří tu polehávají na lehátkách a přes sklo zírají do lesa. Podnik otevřel před pandemií, zpočátku se ale zákazníci nehrnuli.
Ordinace plní stres z covidu. Stále více lidí trpí psychosomatickými potížemi
„Lidé dřív nebyli zvyklí na myšlenku navštívit čajovnu jen proto, aby si užili svou vlastní společnost. Ale nyní se nám tři časová okna, která denně nabízíme, pokaždé rychle naplní. Kdo nemá rezervaci, většinou si nesedne,“ líčí Bae Hjon, jeden ze zaměstnanců.

„V korejské společnosti je velmi těžké najít prostor, kde je přijatelné nedělat absolutně nic,“ dodává. S tím souhlasí i jeden z místních „štamgastů“, osmatřicetiletý manažer Jung Če-hwan, jenž hledal útočiště před silně konkurenčním obchodním světem.
Vyzkoušel pilates i jógu, ale chtěl zkrátka nedělat nic. „Chtěl jsem stisknout tlačítko stop a udělat si chvilku pro sebe. Ale měl jsem pocit, že musím neustále něco dělat,“ líčí. „V tomto prostoru platí pravidlo, že nesmím dělat nic. Jen se dívám ven. Udělalo mi to místo v hlavě,“ dodává.

Podobná místa otevřela i v dalších částech země. V kavárně Goyose na Čedžu sice nesmíte používat mobil, při trávení času o samotě si ale můžete vzít dopisní papír a někomu napsat. Kavárna v pobřežním městě Pusan pak nabízí zírání do plamenů, v podniku Mung Hit na ostrově Kanghwado si můžete v klidu posedět na židli a zírat na sebe do zrcadla či meditovat s pohledem do hor. Děti ani zvířata do těchto podniků nesmí. 

X X X

Bitky s policisty i pokousaní demonstranti. V Amsterdamu probíhají bouřlivé protesty

Tisíce lidí v neděli v Amsterdamu protestovaly proti opatřením souvisejícím s pandemií covidu, ačkoliv jsou kvůli šíření varianty omikron shromáždění zakázaná. Informují o tom tiskové agentury. Skupina demonstrantů se střetla s policisty, kteří na nařízení starostky Femke Halsemaové vyklízeli Muzejní náměstí..

Starostka nouzové nařízení vydala kvůli porušení zákazu shromažďování. Agentura AP uvádí, že podle reportérů na místě strážci pořádku zadrželi nejméně jednoho člověka. Z některých záběrů, které kolují na sociálních sítích, je patrné, že policejní psi napadají agresivní demonstrující a situace se každou minutou vyostřuje.

Než na Muzejním náměstí zakročila policie, někteří protestující nedaleko Van Goghova muzea rozvinuli transparent s nápisem „Méně represí, více péče“. Jiní byli oblečeni v bílých kombinézách a bílých maskách a nesli tabulky s nápisy jako „Nejde tu o virus, jde tu o kontrolu“ nebo „Svoboda“. Na náměstí i v přilehlých ulicích bylo mnoho policistů a vedení města tuto oblast označilo za místo s bezpečnostním rizikem, čímž policie dostala posílené pravomoci.

V Nizozemsku od 19. prosince nejméně do 14. ledna platí přísná protiepidemická opatření. Zavřené jsou obchody s výjimkou těch, které prodávají zboží základní potřeby, dále restaurace, kadeřnictví, posilovny, muzea, divadla a další veřejná místa. Sejít se nesmějí více než dva lidi. Podobně jako další evropské země i Nizozemsko zavedlo nové restrikce po rychlém šíření varianty omikron, kvůli které by hrozilo zahlcení už beztak silně zatíženého zdravotnictví.

X X X

‚Méně represí, více péče.‘ Demonstranti v Amsterodamu protestovali proti opatřením

Tisíce lidí v neděli v Amsterodamu protestovaly proti opatřením souvisejícím s pandemií covidu-19, ačkoliv jsou kvůli šíření varianty omikron shromáždění zakázaná. Informují o tom tiskové agentury. Skupina demonstrantů se střetla s policisty, kteří na nařízení starostky Femke Halsemaové vyklízeli Muzejní náměstí.

Starostka nouzové nařízení vydala kvůli porušení zákazu shromažďování. Agentura AP uvádí, že podle reportérů na místě strážci pořádku zadrželi nejméně jednoho člověka.
Než na Muzejním náměstí zakročila policie, někteří protestující nedaleko Van Goghova muzea rozvinuli transparent s nápisem „Méně represí, více péče“. Jiní byli oblečeni v bílých kombinézách a bílých maskách a nesli tabulky s nápisy jako „Nejde tu o virus, jde tu o kontrolu“ nebo „Svoboda“. Na náměstí i v přilehlých ulicích bylo mnoho policistů a vedení města tuto oblast označilo za místo s bezpečnostním rizikem, čímž policie dostala posílené pravomoci.

V Nizozemsku od 19. prosince nejméně do 14. ledna platí přísná protiepidemická opatření. Zavřené jsou obchody s výjimkou těch, které prodávají zboží základní potřeby, dále restaurace, kadeřnictví, posilovny, muzea, divadla a další veřejná místa. Sejít se nesmějí více než dva lidi. Podobně jako další evropské země i Nizozemsko zavedlo nové restrikce po rychlém šíření varianty omikron, kvůli které by hrozilo zahlcení už beztak silně zatíženého zdravotnictví.

X X X

Basketbalisté Prahy vstoupili do nového roku porážkou

20.kolo Kooperativa NBL 2021/2022, USK Praha – BK JIP Pardubice 81:90 (28:28, 46:49, 61:70) .
Trenér Dino Repeša se poprvé vrátil na Folimanku v role trenéra hostí. Domácí šli do vedení 15:9 po skvělém vstupu Macháče, který v tu chvíli měl na svém kontě 6 bodů a 2 asistence. Poté přišla šňůra 11:1 Beksy i zásluhou Svobody a hosté šli poprvé do vedení. Po první čtvrtině nakonec smírný stav 28:28, odpovídající dění na hřišti.

Hosté se začali více tlačit pod koš a využívat výškovou převahu. Byl z toho stav 30:38 po třinácti minutách a druhý oddechový čas domácích vedených Janem Pospíšilem. Beksa se dostala na rozdíl 10 bodů, ale trojkou korigoval West a Vlk. Pražané nakonec odcházeli do šatny se ztrátou tří bodů. Perníkáři měli o sedm doskoků více, ale hlavně šest útočných, z kterých dali 12 bodů. Vyrovnaná bitva pokračovala i ve třetím dějství a dvě minuty před jeho koncem byl stav 60:64. Poté ale domácí dostali šest bodů a vstupovali do poslední čtvrtiny se ztrátou devíti. Beksa vyhrála třetí čtvrtinu 21:15 a to se později ukázalo jako klíčový odskok. Sovy doplácely na chyby v nepravý čas a doskok.

Hosté se dostali až na dvanáctibodový náskok, ale Sovy snížily na osm (75:83) tři a půl minuty před koncem trojkou Vyroubala. Jenže Beksa měla Vyorala, který za druhý poločas dal 19 bodů a v koncovce držel svůj tým proměňováním těžkých střel. Domácí dokázali snížit na 79:85 dvě minutý před koncem, ale více se jim utkání zdramatizovat nepodařilo, protože vzápětí dal trojku znovu Vyoral. Pražané nakonec podlehli Bekse 81:90 a jsou na tom lépe alespoň ve vzájemném mini souboji.

Nejlepším dnešním střelcem se stal s 23 body Vyoral. V dresu domácích to byl s 21 body Štěrba, který přidal i osm doskoků a pět asistencí.

Dino Repeša (trenér BK JIP Pardubice): „Hráli jsme proti týmu, který hraje velmi dobře. Je pravda, že jim chyběl velmi důležitý hráč Kyzlink, který je pro mě jeden z nejlepších hráčů v lize. To byla pro nás menší výhoda. Nám chyběl Pekárek. První čtvrtině nebyla dobrá v obraně. Dávali jsme střely, které jsme v Hradci nedávali. Intenzita a tlak na míč v první čtvrtině nebyl dobrý. Speciálně ne na Mangase a Westa. Poté jsme hráli lepší a lepší obranu. Myslím, že jsme kontrolovali cel zápas, hlavně v druhém poločase. Škoda té poslední střely, kterou USK dalo. Je důležité vrátit se po dvou porážkách na vítěznou cestu a potom máme dva domácí zápasy proti Jindřichově Hradci a Opavě. Pokusíme se vrátit na vítěznou šňůru.“

Jan Pospíšil (asistent trenéra USK Praha): „Gratulace Dinovi. Dneska jsme trochu tahali za kratší konec provazu. Udělali jsme spoustu jednoduchých chyb ať už v obraně jeden na jednoho nebo v důraznosti.
Dostat 90 bodů doma od Pardubic je moc. Celá ta obranu musí být lepší, pokud chceme vyhrát. Čeká nás
Nymburk a poslední zápas základní části Olomoucko. Potřebujeme hrát opravdu lépe.“

Michal Svoboda (hráč BK JIP Pardubice): „První poločas jsme začali trochu vlažněji. Chtěli jsme si dát pozor na Mangase a Westa, protože jsme věděli, že jsou to hlavní hráči USK. To se nám v prvním poločase úplně nepodařilo. V poločase jsme si řekli, že se to musí změnit. Začali jsme dobře třetí čtvrtinu, udělali jsme tam náskok, který nás dostal na plus deset bodů, který jsme si pak dokázali po zbytek zápasu pohlídat. Samozřejmě, když jejich opory hrají přes třicet minut, tak jim začaly docházet síly.“

Petr Macháč (hráč USK Praha): „Do zápasu jsme vstoupili v dobrém tempu. Ta první čtvrtina byla dobrá. Klíčová pro nás byla ta třetí, kterou jsme prohráli 21:15. V průběhu zápasu nám začal dělal problémy Tomáš Vyoral, kterého jsme nebyli schopni pokrýt. Do poločasu dal asi 4 body a v druhé půli devatenáct. Na konci už nám taky trochu docházeli síly a už jsme nebyli schopni se vrátit zpět natolik, abychom to zvrátili.“ /mš/