Ukrajinské obránce čeká těžká noc, nesmíme přijít o Kyjev, řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novém projevu k národu řekl, že obránce země čeká těžká noc. Rusko podle něj zaútočí plnou silou. Hlavní město Kyjev nelze ztratit, prohlásil. „O osudu Ukrajiny se rozhoduje právě teď,“ dodal prezident.

„Tato noc bude těžší než den. Mnoho našich měst je pod útokem. Černigov, Sumy, Charkov, naši chlapci a dívky na Donbasu, města na jihu Ukrajiny a zvláštní pozornost Kyjevu. Nemůžeme přijít o hlavní město,“ zdůraznil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v nočním projevu, který sdílel na síti Telegram.

„Nepřítel tuto noc nasadí na všech frontách všechny síly, které má, aby zlomil náš odpor, podle, krutě a nelidsky. Tuto noc musíme vydržet. O osudu Ukrajiny se rozhoduje právě teď,“ prohlásil.
„Noc bude těžká, velmi těžká. Ale přijde ráno! Sláva Ukrajině,“ burcoval občany prezident.
V Kyjevě je podle zpráv ze sociálních sítí slyšet intenzivní střelba.

Ukrajinský prezident zdůraznil, že hlavní je ukončit krveprolití. Vyzdvihl hrdinský odpor Ukrajinců, který nepřítele připravil o stovky zabitých vojáků, ztráty jsou však i na ukrajinské straně, připustil.
Zelenskyj tvrdě kritizoval Rusko, že útočí na školky, obytné domy nebo kryty. „Co je to za válku proti dětem ve školce? Cožpak ty jsou také neonacisté? Anebo vojáci NATO, ohrožující Rusko?“ ptal se ukrajinský prezident.

Kreml tvrdí, že ruským cílem je demilitarizovat Ukrajinu, aby nepředstavovala hrozbu pro Rusko, a očistit ji od „nacistů“. Ruský prezident Vladimir Putin v pátek označil vedení Ukrajiny za „bandu narkomanů a neonacistů“, s níž neočekává uzavření dohod. Zároveň vyzval ukrajinskou armádu, aby provedla převrat a sama se chopila moci.

X X X

Ukrajina souhlasí s Putinovou nabídkou na jednání. Řeší se čas a místo

Ukrajinské vedení souhlasilo s nabídkou ruského prezidenta Vladimira Putina na jednání, sdělil v pátek mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nykyforov. V těchto hodinách obě strany podle něho konzultují místo a čas vyjednávání. Rusko nabídlo setkání v Minsku, Ukrajina to však odmítla.

„Ukrajina byla a je připravena hovořit o příměří a míru. Toto je naše stálá pozice. Souhlasili jsme s návrhem prezidenta Ruské federace. V těchto hodinách strany konzultují místo a čas vyjednávacího procesu. Čím dříve jednání začnou, tím větší bude šance na obnovení normálního života,“ napsal Nykyforov na Facebooku.

Mluvčí  zároveň popřel, že by Kyjev nechtěl jednat, jak nastínila dříve například mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. „Ukrajinská strana odmítla vyjednávat. Představitelé kyjevského režimu navrhli odložit toto téma na zítřek,“ řekla v pátek podle agentury TASS.

Předtím mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov řekl, že Putin je připraven vyslat do Minsku ruskou delegaci k jednání s Ukrajinou. Později Peskov poznamenal, že ukrajinská strana místo jednání v běloruském hlavním městě nabídla místo toho Varšavu.
Poradce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak řekl agentuře Unian, že jednat se mezi Putinem a jeho ukrajinským protějškem Zelenským má o neutrálním statusu Ukrajiny.
„Bude to především podrobný rozhovor o míru a příměří. Neutrální status s jasným balíčkem bezpečnostních záruk je variantou, která může být také na stole,“ řekl Podoljak.

Putin podle ukrajinské strany nabídl Kyjevu jednání o zárukách ukrajinské „neangažovanosti“, tedy že se zejména vzdá záměru vstoupit do NATO.
Sám Zelenskij, který se v předchozích dnech marně pokoušel dostat Putina k telefonu, v komentáři k návrhu Moskvy řekl, že je připraven na jednání, která by zaručila bezpečnost jeho země.

V pátek požádal izraelského premiéra Naftaliho Bennetta o zprostředkování jednání. „Naše vedení se domnívá, že Izrael je jediným demokratickým státem, který má vynikající vztahy s oběma zeměmi,“  řekl ukrajinský velvyslanec v Izraeli Jevhen Kornijčuk agentuře Reuters. 

X X X

Teď mě možná vidíte naposledy naživu, vzkázal Zelenskyj západním lídrům.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zůstává v Kyjevě. Při jedné z posledních videokonferencí s hlavami západních států a vlád zanechal vzkaz, ze kterého mnohým účastníkům jednání muselo zatrnout: „Tohle může být naposledy, kdy mě vidíte naživu.“

Druhý den ruské invaze na Ukrajinu, největší pozemní války v Evropě od druhé světové války, se soustředil na hlavní město. Střelba a výbuchy byly slyšet z různých částí Kyjeva už od rána a zněly čím dál blíže k vládní čtvrti v centru, napsala agentura AP s odvoláním na své zpravodaje na místě.
„V mlze války není jasné, jak velká část Ukrajiny zůstává pod ukrajinskou kontrolou a jak velké či malé části se ruské síly zmocnily,“ poznamenala agentura.

Připomněla, že podle britského ministerstva obrany jsou ruské kolony postupující na Kyjev vzdáleny ještě více než 50 kilometrů od centra města. Ke sporadickým střetům ale již dochází na severních předměstích Kyjeva. Těžké boje, včetně nasazení ruských raketometů, hlásí ukrajinská média z města Ivankiv, které leží asi 60 kilometrů od metropole. Podle svého starosty Vitalije Klička město vstoupilo do obranné fáze.

Jak je to s letištěm u Kyjeva?

Ruská armáda uvedla, že se zmocnila strategického letiště Hostomel u Kyjeva, což jí umožnilo rychle přemístit síly k dobytí hlavního města. Rusové tvrdí, že již město odřízli od západu, což je směr, kterým se vydali mnozí z uprchlíků před invazí v kolonách aut klikatících se k polské hranici.

Situace okolo letiště Hostomel je ale nejasná: Moskva tvrdí, že ho ruské síly dobyly, zatímco ukrajinští vojáci říkají, že jej buď znovu ovládli, nebo že o letiště se stále bojuje, poznamenal zpravodaj ruské redakce BBC.

Civilisté mezi mrtvými
Ukrajinští představitelé ohlásili nejméně 137 mrtvých na ukrajinské straně a stovky zabitých na straně ruské, podle ukrajinského ministerstva obrany ruské ztráty jen dnes přesáhly tisícovku vojáků, což nebylo možné ověřit. Ruské úřady žádné údaje nezveřejnily.

Představitelé OSN oznámili 25 mrtvých civilistů, většinou z ostřelování a náletů, a odhadli, že asi 100 000 lidí opustilo své domovy. Podle odhadů by počet uprchlíků mohl dosáhnout až pěti milionů, pokud by se boje dále vyostřily.
V Kyjevě je podle něj nejnapjatější situace ve čtvrti Oboloň na severu metropole, kde byly během dne slyšet výbuchy a odehrávaly se potyčky s diverzanty. Dobrovolníkům tam rozdávali zbraně, zatímco armádní jednotky budovaly obranné pozice na okrajích metropole. V centru několikrát během dne sirény ohlásily letecký poplach.

Intenzivní palba se soustředila na most přes řeku Dněpr, který spojuje západní a východní část města. Asi 200 ukrajinských vojáků zaujalo obranné pozice a krylo se za obrněnými vozidly a pod mostem. Další klíčový most vedoucí do hlavního města byl vyhozen do povětří, z trosek stoupal kouř, vylíčila.

Kyjevský starosta Vitalij Kličko označil situaci za hrozivou, ruská vojska postoupila až k hlavnímu města. 
„Příští noc a ráno budou bez přehánění velice složité. Ruská vojska jsou už u hlavního města. Vojáci a policisté zneškodňují ve městě diverzní skupiny,“ napsal na sociální síti podle agentury Interfax-Ukrajina.
Zelenskyj bojuje za nezávislost.

V Kyjevě podle videa natočeného před sídlem prezidentské kanceláře zůstávají kromě prezidenta jeho spolupracovníci a premiér Denys Šmyhal. „Bráníme naši nezávislost, náš stát. A tak tomu bude i dál. Sláva našim obráncům! Sláva Ukrajině!“ prohlásil Zelenskyj.
Důvodem zveřejnění videa může být také boj s ruskými dezinformacemi, které naopak tvrdí, že Zelensky opustil svou zemi.
Mrazivý vzkaz o tom, že ho možná vidí naposledy naživu, přednesl ukrajinský prezident o den dříve, když se spojil s lídry zemí EU, kteří rokovali o sankcích vůči Rusku. Informaci s odvoláním na dva informované zdroje přinesl v pátek izraelský novinář Barak Ravid.

V pátek Zelenskyj telefonoval se svým americkým protějškem Joem Bidenem.  Podle Zelenského se rozhovor týkal „konkrétní obranné pomoci“ i zpřísňování protiruských sankcí. Některá americká média s odvoláním na své zdroje uvedla, že Washington plánuje možná ještě dnes oznámit sankce proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Telefonát trval podle prohlášení Bélého domu 40 minut. 

Zelenského rozhovor s Bidenem se uskutečnil poté, co prezident Ukrajiny opakovaně dal najevo nespokojenost s reakcemi západních lídrů na ruskou invazi, která už si pravděpodobně vyžádala stovky mrtvých. Zelenskyj například v noci na dnešek v projevu řekl, že Ukrajinci brání svou zemi sami. Ukrajinští představitelé v posledních dnech volají po dalších dodávkách zbraní a drastických sankcích, jako je odstřižení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT.
Státy Evropské unie schválily druhý balík sankcí proti Rusku v reakci na jeho útok proti Ukrajině. Evropský blok vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky zmrazí majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.
EU rovněž zahájila přípravu dalšího balíku opatření, která mají ještě zásadněji ochromit ruskou ekonomiku. Moskva v reakci pohrozila odvetou.

X X X

Generál Pavel: Ukrajina se brání obdivuhodně, zaslouží si obdiv a veškerou naši pomoc

Podpořme Ukrajinu, jak jen to jde. K tomu v pořadu 360° na CNN Prima NEWS vyzval generál Petr Pavel. Bývalý druhý nejvyšší představitel NATO rovněž Ukrajince pochválil za nasazení, s jakým před ruskými jednotkami brání svou zem.

Ruský útok na Ukrajinu rozhodně neprobíhá bez odporu. Ukrajincům se podařilo vyřadit z provozu několik bitevních letounů či obrněných vozů. Podle ukrajinského ministerstva obrany už ruské ztráty přesáhly tisícovku vojáků.
„Brání se obdivuhodně, zaslouží si obdiv a úctu. Vzhledem k tomu, proti jakému stojí protivníkovi,“ shrnul obdivně generál Pavel. Jenže ztráty jsou logicky na obou stranách a Rusko se díky ničení strategických bodů blíží stále více k metropoli Kyjevu.
„Rusko postupuje podle scénáře, který je při podobných operacích standardní. Útok na klíčové prvky vojenské či civilní infrastruktury a na další strategická území. Potom pozemní operace doprovázená leteckou silou. Putin navíc zaútočil ze tří stran, to je důkaz, že mu jde opravdu o ovládnutí velké části Ukrajiny a nahrazení její vlády, nikoliv o pomoc dvěma separatistickým republikám,“ přiblížil Pavel.

Od čtvrtka se skutečně bojuje po celé Ukrajině. Řada míst je terčem bombardování, a to včetně Kyjeva. Podle starosty města Vitalije Klička jsou ruské jednotky velmi blízko. Tamní vláda už Západu naznačila, že si Ukrajina připadá, jako by v boji proti Rusku zůstala sama. Dobře nepůsobí ani nejednotné názory členů NATO a EU, jaké na Rusko uvalit sankce.
Zatímco některé státy včetně České republiky volají po vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, jiné státy, jako například Německo či Itálie, to zatím odmítají. Čím dál častěji se v médiích začíná mluvit o tom, že Ukrajina nátlaku Ruska dříve nebo později podlehne.

„Nechci spekulovat, jak dlouho Ukrajina vydrží. Nepřemýšlejme, co jsme mohli udělat, přemýšlejme, co ještě udělat můžeme. Podpořme Ukrajinu, jak jen to jde. Humanitární pomocí, finanční podporou, zasíláním zbraní a také uvalením co nejpřísnějších sankcí na Rusko,“ dodal Pavel.
Už v pátek bude zřejmě Ukrajinu čekat další extrémně složitá noc. Města včetně Kyjeva budou pravděpodobně čelit znovu bombardování a ostřelování. „Nyní je situace v Kyjevě hrozivá, bez přehánění. Noc a ráno budou těžké,“ předpovídá Kličko. Armáda v hlavním městě je ale prý na možný útok dobře připravena.

X X X

Kocourkov na půdě OSN. Rusko vetovalo rezoluci o ruském útoku, kvůli Číně se mírnila slova

Rusko v Radě bezpečnosti OSN podle očekávání vetovalo návrh rezoluce kritizující ruskou invazi na Ukrajinu. Čína, India a Spojené arabské emiráty se zdržely hlasování. Zbývajících jedenáct členů Rady, tedy Spojené státy, Francie, Británie, Albánie, Brazílie, Gabon, Ghana, Irsko, Keňa, Mexiko a Norsko, předložený dokument podpořilo. Kyjev a Moskva mezitím jednají o místě a času diplomatických rozhovorů. Uvedl to v pátek večer podle agentury Reuters mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Návrh rezoluce, který předložily Spojené státy a Albánie, mimo jiné požadoval okamžité stažení ruských vojáků z Ukrajiny.
Původní verze rezoluce byla před hlasováním zmírněna, aby se zajistilo, že Čína, Indie a SAE nebudou hlasovat proti, poznamenala agentura AFP s odvoláním na nejmenovaného diplomata. V textu se tak místo „odsuzuje“ objevilo, že Rada „lituje, a byl vypuštěn odkaz na článek 7 Charty OSN, který hovoří o možných donucovacích opatřeních v případě, že je ohrožen mír.

Ukrajina a Rusko jednají o rozhovorech

A právě na mír na Ukrajině možná svitla naděje. Kyjev a Moskva totiž podle mluvčího Zelenského jednají o místě a času diplomatických rozhovorů. Popřel přitom ruské tvrzení, že Kyjev odmítl nabídku zasednout za jednací stůl. Ruský prezident Vladimír Putin v pátek oznámil, že je ochotný vyslat do běloruské metropole Minsk delegaci na úrovni představitelů ministerstev. Spojené státy se vyjádřily skepticky o ochotě Moskvy vést diplomatická jednání.

„Čím dříve jednání začnou, tím větší je šance, že se vrátíme k normálnímu životu,“ uvedl mluvčí Serhij Nykyforov. Podle něj Kyjev byl a stále je otevřený rozhovorům o klidu zbraní a míru „Nezaznamenali jsme žádný náznak toho, že by se Putin chystal snížit napětí,“ prohlásil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. Pokud Moskva bere vážně svá slova o diplomatických jednáních, pak by podle něj měla přestat bombardovat civilní obyvatelstvo

Agentura Interfax připomněla předchozí vyjádření mluvčí ruské diplomacie Mariji Zacharovové, že Kyjev rozhovory odmítl. „Ukrajinská strana odmítla uspořádat rozhovory. Představitelé kyjevského režimu navrhli odložit tuto otázku na zítra (sobotu),“ řekla Zacharovová v pátek pozdě večer.

Ruské ministerstvo zahraničí dříve uvedlo, že případné uspořádání rozhovorů s Kyjevem v Minsku nebude znamenat zrušení cílů ruské vojenské operace, což je ruské označení pro současnou invazi na Ukrajině, kterou Moskva zahájila ve čtvrtek. Za tyto cíle Kreml považuje demilitarizaci Ukrajiny, aby nepředstavovala hrozbu pro Rusko, a její „očištění od nacistů“.

X X X

Nečekaný krok papeže Františka. Osobně navštívil ruské velvyslanectví, aby jednal o Ukrajině

Papež František v pátek v Římě jednal s ruským velvyslancem ve Vatikánu Alexandrem Avdějevem. Osobně vyjádřil své obavy kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Informovaly o tom světové agentury s odvoláním na mluvčího Vatikánu Mattea Bruniho. Podle něj se papež na ambasádě zdržel zhruba půl hodiny.

Papež obvykle přijímá velvyslance a hlavy států ve Vatikánu a podle diplomatického protokolu by měl i nyní šéf vatikánské diplomacie ambasadora povolat k hlavě katolické církve, uvedla agentura AP.
Papež František ale v pátek opustil brány Vatikánu a osobně navštívil nedaleké ruské velvyslanectví při Svatém stolci. Podle AP je to důkaz, že papež je situací na Ukrajině velmi znepokojen a chce se osobně angažovat v ukončení války.

Argentinská média uvedla, že papež nabídl zprostředkování jednání mezi Kyjevem a Moskvou. Velvyslanec Avdějev to ale ve vyjádření poskytnutém agentuře TASS popřel. Podle něj František v rozhovoru vyjádřil velké obavy o humanitární situaci na Ukrajině a vyzval k ochraně dětí, nemocných a civilistů.

Vatikán dnes také oznámil, že papež kvůli akutní bolesti kolena ruší nedělní cestu do Florencie, kde se měl zúčastnit setkání biskupů a starostů ze Středomoří a měl tam sloužit mši. Vatikán rovněž informoval, že se papež nezúčastní mší během Popeleční středy, během které by se na základě jeho výzvy měli katolíci modlit a držet půst za mír.

Tento týden už papež v souvislosti s ukrajinskou krizí apeloval na politiky, aby zpytovali svědomí a zdrželi se jakýchkoli kroků, jimiž by způsobili lidem další utrpení. Ve čtvrtek po zahájení útoku ruské armády na Ukrajinu šéf vatikánské diplomacie Pietro Parolin papežova slova připomněl a řekl, že je stále prostor pro jednání.

Papež už minulý měsíc vyjádřil několikrát znepokojení ohledně tehdy eskalujícího napětí kolem Ukrajiny. Apeloval na světové lídry, aby společně usilovali o dialog a aby převážilo obecné blaho před zájmy jedné strany.
„Prosím, už nikdy válku. Modleme se za smíření a svornost,“ prohlásil papež 26. ledna, který předtím vyhlásil dnem mezinárodních modliteb za mír.

X X X

Kromě summ Zeman zkritizoval sankce proti Rusku, trvá na jeho vyloučení ze SWIFT

Prezident Miloš Zeman navrhl vyloučení Ruska z platebního systému SWIFT, jinak hrozí během několika dnů okupace celé Ukrajiny. Nad podobou současných sankcí vyjádřil pochybnosti. Přijaté „černé listiny“ označil za legrační. „Náš problém je velmi prostý. Jak zastavit ruskou invazi a obávám se, že pouhými slovy je to nemožné,“ uvedl v pátek na summitu zemí B9.

„Inu, mám jeden návrh, ale nejprve musím vyjádřit určité pochybnosti o současných sankcích. Některé se mohou zdát poněkud legrační, jako například černé listiny. A nezapomínejte, že Rusové jsou na své sankce zvyklí,“ uvedl během svého projevu na summitu zemí B9, tedy členských zemí NATO ze střední a východní Evropy. Zúčastnil se ho online, Hrad jeho projev zveřejnil na svém webu.

Během své řeči prezident prezentoval svůj návrh, jak by se vůči Rusku mělo postupovat. „Existuje vážná sankce jménem SWIFT. A vím velmi dobře, že tato sankce má bolestivou odezvu. Tedy pokud vyloučíme ze SWIFT Rusko, bude to mít vážné důsledky i pro členské státy NATO a pro členské státy B9, ale mohly by fungovat, zatím co slova fungovat nebudou,“ prohlásil dále. 

Podle něj tak země mají pouze dvě možnosti. „Buď vyloučíme Rusko ze SWIFT, nebo budeme za několik dnů pozorovat celkovou okupaci Ukrajiny Ruskem, přičemž vyjádříme své nejhlubší odsouzení této okupace,“ prohlásil s tím, že on sám je pro tu první možnost. 

Český prezident, který byl v minulosti kritiky obviňován z přílišného proruského postoje, ve čtvrtek ostře ruskou invazi na Ukrajinu odsoudil v televizním projevu. Ruskou agresi vůči Ukrajině označil za zločin proti míru.

„Domnívám se, že je na čase sáhnout k daleko tvrdším sankcím, než byly původně plánovány, a mám tím na mysli především sankci v oblasti SWIFT, což je mezinárodní bankovní či finanční síť, která by znamenala vyřazení Ruské federace z platebního styku,“ řekl Zeman již ve čtvrtek. „Šílence je zapotřebí izolovat a nebránit se vůči němu pouze slovy, ale konkrétními opatřeními,“ dodal. 

K vyloučení Ruska ze SWIFT zatím Evropská unie nesáhla, kriticky se k ní staví především Německo nebo Itálie. Obávají se dopadů na Evropu a na dodávky plynu a ropy z Ruska. S německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem se dnes Zeman podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka spojil telefonicky ještě před aliančními jednáními. SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) je nadnárodní společnost, která slouží jako vykonavatel zahraničního platebního styku. Službu využívá zhruba 11 000 bank a finančních společností z 200 zemí.
Kromě summitu B9 se v pátek společně s premiérem Petrem Fialou účastní i videosummitu NATO.

X X X

Zahradník: Neshoda u systému SWIFT je znepokojivá. Západní část EU se nechce vzdát blahobytu

Představitelé zemí Evropské unie se v noci na pátek shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcí proti Rusku, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je ale označil za zcela nedostatečné. „Evropská unie přitvrdila, ale znepokojuje mě, že ohledně jednoho z nejúčinnějších nástrojů, kterým je vypojení Ruska z mezibankovního systému SWIFT, je nejednotná,“ poznamenává ekonom Petr Zahradník.

Zdrženlivý postoj k tomu zastávaly například Německo, Itálie, Kypr nebo Rakousko. Podle rakouského kancléře Karla Nehammera by odstřižení od SWIFTu zasáhlo Rusko méně než Evropskou unii, protože má vlastní platební systém a navíc může přejít na ten čínský.
 
Petr Zahradník, odborník na Evropskou unii, ekonom České spořitelny

„Vlastní systém mají, ale není schopen nahradit SWIFT. Je to vnitrostátní systém a těžko by byl schopen zajistit mezibankovní platby. A totéž čínský systém. Neznám podrobnosti, ale pokud by Západ na komunikaci v rámci tohoto systému uvalil embargo, tak by nebylo možné posílat prostředky z ani do Ruska,“ míní Zahradník, ekonom České spořitelny.

Evropa se podle něj obává případného zastavení dodávek surovin a také toho, že by některé banky z Ruska nedostaly splatné pohledávky v řádu několika desítek miliard eur. „Mír, svoboda a demokracie podle mého názoru mají nějakou cenu a je těžké ji srovnávat s čistě ekonomickými kalkuly,“ zdůrazňuje.

Zvláště Německo se podle něj upnulo na ruský plyn s tím, jak odstavuje své jaderné a uhelné kapacity v energetice. Zahradník zároveň podotýká, že plyn z Ruska nelze při současné spotřebě zcela nahradit.
„Zejména západní část Unie si na ten blahobyt nechá daleko méně sáhnout než my, kteří jsme byli zvyklí ještě před třiceti lety žít v úplně jiných podmínkách,“ uvádí ekonom a dodává: „Nebude možné chtít, abychom měli mír, svobodu, demokracii a současně i plný talíř za relativně nízkou cenu a saturaci potřeb, na které jsme se zvykli. Budeme se muset něčeho vzdát.“

Cílené a destruktivní sankce
Zahradník vyzývá k daleko destruktivnějším sankcím vůči agresorovi a upozorňuje na to, že Spojené státy nebo Velká Británie postupují razantněji než Evropská unie, byť některá opatření nebudou bezprostředně účinná.
Příkladem je omezení možností Ruska financovat se na západních kapitálových trzích, byť tuto potřebu momentálně nemá. „Válka může vést k tomu, že se výdaje prudce zvýší a potřeba vznikne. Evropská unie toho zatím nevyužila,“ poznamenává.
Ekonomické sankce by se prý měly zaměřit na osoby, toky zboží a služeb, kapitál, platební styk, tedy i SWIFT, a majetek ve vztahu ke konkrétním osobám. „Mělo by jich být víc než tři, kolik jich bylo na původním seznamu Evropské unie. Myslím, že to může být velice účinným nástrojem v kombinaci s platebními systémy či kybernetickými záležitostmi,“ naznačuje.
„Je zde velké dilema mezi plošnými tresty a tresty cílenými na konkrétní subjekty. SWIFT je kolektivním trestem v duchu stalinského hesla ‚když se kácí les, tak létají třísky‘. Zcela určitě v rámci něj utrpí i nevinní. Ale u případného cíleného zaměření na osoby a majetek si myslím, že by ta sankce mohla být velmi účinná,“ uzavírá Zahradník.

X X X

Přijdou lidé o své peníze u ruské Sberbank? Nepodléhejte panice, uklidňuje ekonom.

Lidé, kteří využívají služeb u banky s vazbami na Rusko Sberbank, nemusí mít obavy o své peníze, a to ani v případě výraznějších sankcí. Banka podléhá regulím České národní banky a vklady jsou ze zákona pojištěné na 100 tisíc eur (2,5 milionu korun). Podle ekonoma Lukáše Kovandy tak není potřeba podléhat panice.

„Lidé v ČR se nemusí obávat o své úspory v tuzemské divizi Sberbank. Do částky v přepočtu 100 tisíc eur jsou jejich úspory tak jako tak ze zákona pojištěny. Je ovšem krajně nepravděpodobné, že by lidé v ČR přišli o své úspory, jestliže jich ve Sberbank mají v přepočtu i nad 100 tisíc eur,“ sdělil ekonom.

Pro Sberbank jsou bolestivé zvláště ty sankce, které na ni ve čtvrtek uvalilo americké ministerstvo financí. Znemožňují jí totiž přístup do finančního systému USA, který je nejvýznamnější na světě. Konkrétně to znamená, že všechny americké finanční instituce musí do 26. března 2022 zrušit veškeré své účty, které u Sberbanky a jejích 25 příslušných divizí mají, a musí zároveň odmítat všechny budoucí transakce.

„To ale neznamená, že jsou bezprostředně ohroženy úspory klientů Sberbanky kdekoli na světě. Klienti Sberbanky u nás i v jiných zemích, kde působí, se ale pochopitelně intenzivně snaží své úspory převést do jiné banky, neboť správně vnímají zvýšené riziko. To je však zatím spíše výhledové. Pod tímto náporem vznikají technické problémy, které v pátek odpoledne vedly k uzavření poboček spadajících pod Sberbanku v České republice. Z hlediska klientů je prozíravé převést si své prostředky do jiné banky, než je Sberbank. Na druhé straně není třeba podléhat panice,“ doplnil Kovanda.

Uzavření poboček
Sberbank CZ, která má vazby na Rusko, v pátek ve 14:00 uzavřela své pobočky v Česku. Uvedla to mluvčí banky Radka Černá. Důvodem jsou podle ní bezpečnostní problémy na pobočkách. Ve čtvrtek a v pátek se před některými pobočkami banky tvořily fronty lidí, kteří chtěli zrušit služby nebo žádali informace o fungování banky. Kolem pátečního poledne nefungovalo internetové bankovnictví Sberbank CZ.

„Sberbank CZ analyzuje stávající situaci. Naším hlavním cílem je poskytovat služby a servis našim klientům na úrovni a v rozsahu jako doposud a zajistit co nejlepší fungování banky. Naše on-line bankovnictví je bohužel nyní nedostupné z technických důvodů, na řešení a rychlém zprovoznění pracujeme. Bohužel se však objevily i bezpečnostní problémy na našich pobočkách (naši zaměstnanci jsou převážně občané ČR), které budeme muset řešit a zajistit zvýšenou ochranu zaměstnanců poboček,“ sdělila Černá pro CNN Prima NEWS.

Banka počítá s tím, že v dalších dnech už budou pobočky opět standardně otevřené, klienti mohou využívat on-line bankovnictví a bankomaty. „Klienti Sberbank CZ mohou využít jakýkoliv bankomat v ČR i zahraničí, pokud mají u nás účet, výběry mají zdarma,“ dodala Černá.

Bojkot Sberbank
Některé české firmy kvůli ruské invazi na Ukrajinu vyhlašují bojkot služeb banky Sberbank CZ, která má vazby na Rusko. „Silně doporučujeme našim poradcům a pobočkám tuto banku přestat okamžitě využívat, doporučovat a zprostředkovávat. V této souvislosti ji také vyjímáme z bonusového odměňování,“ uvedl zakladatel finančně poradenské společnosti Partners Petr Borkovec.

Hlavním akcionářem Sberbank CZ je ve Vídni sídlící Sberbank Europe, dceřiná společnost největšího ruského bankovního domu Sberbank Russia. Jejím padesátiprocentním vlastníkem s jedním hlasovacím právem navíc je ministerstvo financí Ruské federace. Zbytek vlastní investoři, banka se obchoduje na burze. Sberbank CZ reguluje a dozoruje Česká národní banka. V Česku působí od roku 1993, do roku 2013 fungovala pod jménem Volksbank. Má 25 poboček a asi 120 tisíc klientů.

X X X

Bývalou kancléřku Angelu Merkelovou okradli v obchodě s lahůdkami

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se při nákupech stala obětí zloděje. Pachateli se podařilo ukrást jí peněženku, přestože měla osobní ochranku, informoval v pátek web magazínu Der Spiegel.
Podle policie byla ve čtvrtek odpoledne v obchodě s potravinami v berlínské čtvrti Charlottenburgu okradena 67letá žena. Podle informací webu časopisu Der Spiegel je okradenou bývalá kancléřka.

Merkelová podle zpravodajského webu kolem poledne nakupovala v lahůdkářství v ulici Morsestrasse. Zloději se podařilo ukrást její peněženku, v níž měla i občanský a řidičský průkaz a platební kartu. Podle informací deníku Merkelová měla v době činu ochranku a peněženku neměla přímo u sebe.
Policie k případu uvedla, že krádež na stanici ohlásila poškozená sedmašedesátiletá žena osobně.

X X X

Erdogan odmítl pomoct Ukrajině. Bospor a Dardanely Rusům nezavře.

Turecko odmítlo zavřít Bosporský průliv pro ruské vojenské lodě. Žádala to Ukrajina čelící útokům z Černého moře. Dle Ankary to nedovolují mezinárodní dohody. Země je navíc proti uvalení ekonomických sankcí na Rusko a to, co se nyní děje na Ukrajině, se zatím zdráhá označit za válku.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek ruský útok na Ukrajinu odsoudil. A už v minulosti dal najevo, že Turecko podporuje právo Ukrajinců žít ve svrchovaném státě. Dobré vztahy však má i s Ruskem.
Když proto Ukrajina požádala Turecko o uzavření úžin Bospor a Dardanely pro ruská plavidla, reakce dlouho nepřicházela. Nyní Ankara žádost odmítla.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu prohlásil, že země nemůže bránit ruským válečným lodím v přístupu do Černého moře, protože to prý nedovoluje mezinárodní právo. Podle ministra totiž jedna z klauzulí zajišťuje, aby se lodě mohly vrátit na svou základnu, v tomto případě v Černém moři.

Proto i kdyby Turecko vyšlo Ukrajině vstříc a úžiny zavřelo, pouze by tím ruským lodím zabránilo v odplutí do Středozemního moře. „Pokud země zapojené do války požádají o návrat svých lodí na základnu, musí jim to být umožněno,“ uvedl ministr.

Dodal, že turečtí právní experti stále zkoumají, jestli se dá probíhající konflikt vůbec označit za válku. Pokud ano, Turci by se pak mohli řídit válečnou částí konvence z Montreux a úžiny zavřít. 

Možnost uzavřít spojnici mezi Černým a Středozemním mořem pro cizí válečné lodě v době války nebo vlastního ohrožení dává Turecku konvence z Montreux z roku 1936. Ta omezuje proplouvání válečných lodí úžinami Bospor a Dardanely jen na černomořské státy.

Turecko může v době války či ohrožení uzavřít úžinu všem zahraničním válečným lodím. Začátkem tohoto měsíce ruské námořnictvo přesunulo úžinami do Černého moře šest svých lodí a jednu ponorku. 
V Černém moři trvale operuje flotila vojenského námořnictva, která má základnu v přístavu Sevastopol na anektovaném poloostrově Krym.
Ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar v pátek podle agentury Reuters řekl, že Kyjev od Ankary očekával pozitivní odpověď.

Çavuşoglu navíc oznámil, že je Turecko proti uvalení ekonomických sankcí na Rusko, což je v rozporu s postojem většiny NATO. Podle Erdogana je reakce Severoatlantické aliance a Západu na ruský útok „málo rozhodná“. Turecký prezident to řekl po pátečních modlitbách v Istanbulu.
Doufal prý, že poslední summit povede k tomu, že Aliance zaujme rozhodnější postoj. „Nemělo by se to proměnit v obvyklou vlnu odsouzení,“ míní.

X X X

Zlínskému kraji chybí vystudovaní záchranáři, absolventi se nevracejí

Záchrana lidských životů a zdraví se bez záchranářů neobejde. Teď ale budou mít cestu ke své profesi výrazně ztíženou. Ještě před několika lety jim stačilo vystudovat obor záchranář na vyšší odborné škole, po změně zákona je to však možné pouze na univerzitě.
Krajské záchranné službě Zlínského kraje chybí absolventi záchranářského oboru. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA
Pro Zlínský kraj je to výrazná změna, která může mít citelný dopad na záchrannou službu. Zatímco Vyšší odborné školy zdravotnické v kraji jsou, vysokoškolský obor schází.

„Je to pro nás komplikace, tato vysokoškolská odbornost v našem kraji bohužel neexistuje,“ upozornil ředitel Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje Josef Valenta. „A když někdo studuje mimo kraj, tak se obvykle nevrací. Přitom dříve jsme přijímali tak dva tři absolventy každý rok,“ popsal.

Ze zlínské Vyšší odborné zdravotnické školy ročně odcházelo kolem třiceti absolventů. „Všichni k nám chodili na praxi, naši zaměstnanci vyučovali potřebné předměty a my jsme měli záruku kvalitních budoucích pracovníků. Teď ji ale nemáme,“ dodal Valenta.

Ve Zlíně byli přitom jedni z prvních v zemi, kdo tento obor v rámci vyšší odborné školy nabízel.
„Pro studenty to byl atraktivní obor a naši absolventi byli velmi úspěšní a žádaní i mimo kraj,“ uvedl ředitel Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy ve Zlíně Hynek Steska.

Krajská záchranka má v současnosti 362 kmenových zdravotnických pracovníků, z toho je 38 lékařů, 141 zdravotnických záchranářů, 155 řidičů záchranářů a 28 dispečerů na zdravotnickém operačním středisku. Před pěti lety bylo lékařů, řidičů i dispečerů přibližně stejně, zdravotnických záchranářů ale o čtrnáct méně.

Počet výjezdů se stále zvyšuje
Tato profese je potřeba čím dál víc. Zvyšuje se počet výjezdů k pacientům a právě záchranář bez lékaře k nim vyjíždí až v 85 procentech případů.
Možnost studovat obor záchranář na VOŠ skončila už v roce 2018 kvůli sjednocení vzdělání, protože už předtím nabízely tento obor i některé vysoké školy.

Po několika letech se ale ukázalo, že záchranné služby se kvůli tomu v budoucnu mohou dostat do problémů. Počty uchazečů o práci jsou po změně zákona nízké.
„Po zrušení oboru na vyšších odborných školách nenabízí tento obor tolik vysokých škol, aby bylo absolventů dost,“ zdůraznil prezident Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb ČR Radomír Vlk.

„A další věc je, že tito absolventi mají ze zákona jako jediní povinnou roční praxi v nemocnici. Teprve pak mohou nastoupit k záchrance, což se ale v řadě případů nestane a záchranáři zůstávají u lůžka,“ doplnil.

Zlínská univerzita s otevřením oboru nepočítá
Vedení krajské záchranky se proto snaží dohodnout se zlínskou nemocnicí a Univerzitou Tomáše Bati. Cílem je, aby se nabídka oborů vysoké školy v budoucnu rozšířila právě o záchranářský bakalářský, případně magisterský obor.
Univerzita s tím ale v nejbližších letech nepočítá. „V současné době o tomto oboru neuvažujeme, a to zejména z personálních důvodů,“ konstatoval děkan fakulty humanitních studií Libor Marek.

O zájemce by přitom škola nouzi neměla. Například na Fakultu zdravotnických věd na Univerzitě Palackého v Olomouci, která tento obor nabízí, se hlásí několikanásobně více studentů, než dovoluje kapacita. Škola ho nabízí od roku 2017 a přijímá 30 studentů do prezenční a 15 do kombinované formy studia. Už nyní je zájem trojnásobný, přitom příjem přihlášek končí až za měsíc.

„Všichni absolventi mají dvě až tři nabídky zaměstnání od různých poskytovatelů zdravotní péče, protože těchto profesí je nedostatek. Z toho vyplývá takřka stoprocentní uplatnitelnost na trhu práce, jistota stabilního pracovního místa, nadprůměrné finanční ohodnocení a vysoká společenská prestiž,“ sdělil děkan olomoucké fakulty Jiří Vévoda. Školu úspěšně absolvuje asi 65 procent studentů.

X X X

Odsouzenou v případu Rath chtělo ministerstvo zbavit trvalého pobytu, zastal se jí soud

Slovenskou podnikatelku Lucii Novanskou, odsouzenou v případu bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, chtělo Ministerstvo vnitra (MV) zbavit trvalého obytu a vyhostit, jakmile vykoná trest odnětí svobody. Rozhodnutí však zrušil Městský soud v Praze (MS), podle něhož ministerstvo předčasně a nedostatečně vyhodnotilo, zda bude Novanská představovat po propuštění z vězení ohrožení veřejného pořádku.

Lucia Novanská v současnosti vykonává pětiletý trest odnětí svobody, který jí byl uložen za podíl na trestné činnosti v případu bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha.

Ministerstvo vnitra v dubnu minulého roku rozhodlo, že zruší Novanské, občance Slovenské republiky, povolení k trvalému pobytu. Není totiž podle ministerstva ve veřejném zájmu, aby výhody plynoucí z povolení k trvalému pobytu čerpali cizinci, kteří nerespektují zákony a dopouští se závažné trestné činnosti. Jakkoliv má Novanská v ČR manžela a dítě a vlastní zde nemovitost, „neutvořila si vazby hodné ochrany“.  Navíc nelze dospět k závěru, že se žalobkyně z uloženého trestu poučila a po propuštění z výkonu trestu již nebude představovat nebezpečí ohrožení veřejného pořádku.
Novanská podala proti rozhodnutí správní žalobu, které tento týden vyhověl MS v Praze. Podle soudu je totiž předčasné tvrdit jen na základě rozhodnutí soudu v její trestní věci, že bude i po propuštění ohrožením veřejného pořádku. Soud také poukázal na „vysokou specifičnost jednání žalobkyně – jednání se žalobkyně dopustila v součinnosti s dalšími osobami ve zcela jedinečných okolnostech“, které se odlišují například od distribuce omamných látek, násilné či majetkové trestné činnosti, u níž vzhledem k osobnosti pachatele a k předchozímu odsouzení je naopak podle soudu možné zohlednit tendence k opakování či pokračování v trestně právním jednání.

„To, jak bude žalobkyně jednat po propuštění z výkonu trestu, jak se bude chovat ve společnosti, čili zda představuje aktuální a budoucí hrozbu pro veřejný pořádek, pak podle názoru městského soudu na základě těchto rozsudků ani hodnotit dopředu nelze. V tomto ohledu bude tedy nezbytné doplnit spis o další podklady, z nichž to bude vyplývat,“ uvádí se v rozhodnutí soudu Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Štrasburský soud nevyhověl stížnosti zakladatele CK Fischer

Evropský soud pro lidská práva dnes zveřejnil rozsudek ve věci Fischer proti České republice. Tento případ se týkal usnesení valné hromady stejnojmenné cestovní kanceláře z roku 2004, kterým došlo k výraznému snížení stěžovatelova podílu ve společnosti. Soud ve Štrasburku dospěl k závěru, že práva Václava Fischera porušena nebyla: české soudy se jeho věcí náležitě zabývaly, navíc se mohl domáhat kompenzace, čehož však nevyužil.

Stížnost podal Václav Fischer, zakladatel a majitel společnosti Cestovní kancelář FISCHER. V roce 2003 se tato společnost dostala do finančních potíží a Fischer prodal 75procentní podíl společnosti K&K Capital Group. V roce 2004 rozhodla valná hromada CK FISCHER o 11násobném zvýšení základního kapitálu společnosti, čímž se podíl stěžovatele snížil z 25 na 2,3 %. Fischer usnesení valné hromady napadl před soudy. Ty v roce 2009 shledaly, že usnesení bylo přijato v rozporu s dobrými mravy a znamenalo obcházení zákona.

Návrhu na jeho zrušení ale nevyhověly, jelikož by tím došlo k podstatnému zásahu do práv nabytých v dobré víře třetími osobami. V mezidobí totiž došlo k fúzi CK Fischer s dalšími třemi společnostmi. Zároveň soudy zdůraznily, že zákon v této situaci umožňuje vznést proti společnosti nárok na náhradu škody a na přiměřené zadostiučinění. Tuto cestu nicméně stěžovatel nevyužil.

Stěžovatel předně namítal porušení svého práva na přístup k soudu podle článku 6 Evropské úmluvy o lidských právech. Kritizoval, že české soudy sice uznaly nezákonnost napadeného usnesení valné hromady, ale odmítly vyslovit jeho neplatnost. Podle štrasburského soudu článek 6 Úmluvy nezaručuje právo na konkrétní výsledek soudního řízení. Klíčové je, aby se soudy nastolenou otázkou skutečně zabývaly a meritorně ji přezkoumaly. To se v dané věci stalo: české soudy výslovně konstatovaly, že napadené usnesení je nezákonné.

Důvod, pro který nevyslovily jeho neplatnost, spočíval v ochraně práv třetích osob, a tedy v zachování právní jistoty, kterou lze považovat za legitimní cíl. Navíc z tehdejší vnitrostátní judikatury plyne, že možnost domáhat se kompenzace nabízela stěžovateli nezanedbatelnou šanci na úspěch. Ten se však rozhodl ji nevyužít. Štrasburský soud proto shrnul, že nedošlo k nepřiměřenému omezení stěžovatelova práva na přístup k soudu.

Fischer dále namítal porušení vlastnického práva podle článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě, a to s poukazem na to, že jeho podíl ve společnosti klesl v důsledku napadeného usnesení natolik, že v ní ztratil jakýkoliv vliv. Evropský soud v této souvislosti připomněl, že pokud není určitý prostředek nápravy zjevně neúčinný, pouhé pochybnosti o jeho nadějnosti nezbavují stěžovatele povinnosti ho vyčerpat. Žalovaná česká vláda přitom prokázala, že stěžovatel takový účinný prostředek nápravy k dispozici měl. Tehdy platný obchodní zákoník totiž výslovně stanovil, že i v případě, že soud nevysloví neplatnost usnesení valné hromady z důvodu ochrany práv třetích osob, dotčené osoby mají vůči společnosti právo na náhradu vzniklé škody a na přiměřené zadostiučinění. Proto Soud tuto část stížnosti odmítl pro nevyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy, ceskajsutice.cz

X X X

EU zmrazí majetek Putina a Lavrova. Chystá se i třetí, tvrdší balík sankcí

Státy Evropské unie schválily druhý balík sankcí proti Rusku v reakci na jeho útok proti Ukrajině. Zmrazily majetek prezidenta Vladimira Putina i ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Po jednání s kolegy to řekl lotyšský šéf diplomacie Edgars Rinkévičs. Sankce omezí ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod a ruský bankovní trh. Zároveň už se chystá další balík opatření.

Tresty pro oba vrcholné politiky jsou součástí druhého balíku protiruských sankcí, k jehož přijetí ve čtvrtek vyzvali prezidenti a premiéři unijních zemí. Ministři se shodli na zmrazení jejich majetku.
„Doufám, že dosáhneme dohody. Pokud nebude překvapení, pokud nikdo nebude proti, pak jistě,“ odpověděl před jednáním šéf unijní diplomacie Josep Borrell na dotaz, zda se Putin a Lavrov ocitnou na sankčním seznamu čítajícím už přes pět stovek ruských činitelů či byznysmenů.

„Schválili jsme návrh, který míří na všechny, již mají významnou ekonomickou roli v podpoře Putinova režimu,“ řekl novinářům po jednání Borrell. Nová opatření podle něj poženou vzhůru ruskou inflaci, nabourají základy průmyslu a povedou k úbytku zahraničních investic. Rusko se za své neospravedlnitelné počínání na Ukrajině musí dostat do mezinárodní izolace, prohlásil Borrell.

Britský premiér Boris Johnson oznámil, že stejné opatření týkající se obstavení majetku ruského prezidenta a šéfa diplomacie začne s okamžitě uplatňovat také Británie.
Pro jejich potrestání se před jednáním vyslovili například ministři zahraničí Německa, Rakouska či Lucemburska. „Nebude se na ně však vztahovat zákaz cest, protože si chceme zachovat možnost vyjednávání s cílem ukončit násilí na Ukrajině,“ řekl rakouský ministr Alexander Schallenberg.

Sankce mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu. Mají rovněž mimo jiné znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, zakázat dodávky klíčových součástek ruským rafinériím či omezit přístup Ruska ke klíčovým technologiím.

Sankce na ruského prezidenta Vladimira Putina a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova se chystá uvalit i vláda Spojených států. Informaci amerických médií při pravidelném brífinku potvrdila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Učinila tak jen několik hodin poté, co se na zmrazení majetku Putina a Lavrova dohodly členské země Evropské unie.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek ráno prohlásil, že pokračující ruský útok svědčí o nedostatečnosti dosud přijatých opatření. EU podle Rinkévičse již začala pracovat na třetím balíku sankcí, který má dále oslabit klíčové sektory ruské ekonomiky.
Balík má vedle Ruska zasáhnout rovněž Bělorusko, z jehož území ruská armáda na sousední zemi také útočí. „Snažíme se postupovat nejrychleji, jak můžeme,“ prohlásil nejmenovaný unijní činitel, který novinářům přiblížil zvažovaný rozsah třetí vlny sankcí. 

Vedle dalšího omezení přístupu k financím pro ruské banky či velké podniky ve strategických sektorech by měly mířit na nejvýše postavené Rusy včetně oligarchů napojených na Kreml.
Zatím nedošlo na vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, které podporuje většina unijních zemí včetně Česka, proti je však například Německo. U tohoto opatření, o němž se vedou další diskuse, prý totiž není jisté, zda by nemělo negativnější dopad na EU než na Rusko samotné, dodal zmíněný činitel.

X X X

Za vstup Švédska a Finska do NATO přijde odveta, varuje ruská diplomacie.

Vstup Finska a Švédska do NATO by měl vážné politické a vojenské důsledky, řekla mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová. Rusko by podle ní v případě vstupu těchto zemí do Aliance podniklo odvetnou akci. Tento výrok přichází právě ve chvíli, kdy se zástupci obou skandinávských zemí účastní summitu NATO k situaci na Ukrajině.

„Je zřejmé, že vstup Finska a Švédska do NATO, které, jak dobře chápete, je především vojenským blokem, by mělo vážné vojenské a politické důsledky, které by od naší země vyžadovaly reciproční kroky,“ řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. Varovala tak před vojenskou odvetou ze strany Ruska.

Zacharovová připomněla bezpečnostní záruky, které Ruská federace od Západu požaduje. Moskva od NATO i Spojených států očekává, že se Aliance již dále nebude rozšiřovat. Tím Putin narážel především na Ukrajinu a Gruzii, jejichž území si Rusko nárokuje. Nyní se začíná odmítavě stavět také ke sbližování NATO s dvěma skandinávskými zeměmi. 

Varování ruské diplomacie před přibližováním Švédska a Finska k NATO zveřejnila mluvčí Zacharovová v momentě, kdy probíhalo jednání lídrů členských zemí NATO. Summitu se jakožto přidružené země účastnily právě Švédsko a Finsko. Představitelé zemí se sešli k projednání současné války na Ukrajině.

Finsko i Švédsko, které jsou členy EU, ale ne NATO, se v posledních týdnech a měsících k Alianci pomalu přimykají, jak postupně zesilovaly nevyzpytatelnost a nebezpečnost Ruska. Přesto však výroky zejména finských představitelů zůstávají v tomto směru opatrné.

NATO kvůli Rusku rozmístí další jednotky na východě. Zásah na Ukrajině nechystá
V rámci zmíněných bezpečnostních záruk Moskva po Washingtonu mimo jiné chtěla, aby Severoatlantická aliance nerozmisťovala rakety krátkého a středního doletu, které by mohly zasáhnout území Ruska a aby omezila vojenská cvičení u svých východních hranic. Putin de facto požadoval návrat ke stavu z roku 1997, kdy součástí NATO ještě nebyla ani Česká republika a další středoevropské státy. To je pro Severoatlantickou alianci nemyslitelné a ruské nároky rezolutně odmítla.
Putin v případě, že se Západ nepodrobí těmto podmínkám, hrozil válečnou odvetou. „Rusko bude nuceno reagovat, a to i uskutečněním opatření vojensko-technického charakteru,“ řekl. Dva dokumenty s konkrétními požadavky zveřejnil Kreml v prosinci minulého roku.

X X X

Okupanti zvýšili tlak na Kyjev. Zastavit je mají i odstřelené mosty

Páteční boje na Ukrajině začaly raketovými útoky na řadu míst. Ruští vojáci se dostali přibližně 30 kilometrů od Kyjeva a mají zřejmě v plánu metropoli obklíčit. V metropoli byl vyhlášen letecký poplach, úřady vyzývají obyvatele, aby šli do krytů. Ukrajinci odpalují mosty, aby ruské jednotky nemohly do hlavního města proniknout. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského Ukrajina zastavila postup většiny ruských jednotek.

„Rusko obnovilo raketové útoky ve čtyři hodiny ráno,“ uvedl Zelenskyj. Terčem jsou podle něj civilní i vojenské objekty.
„Nejtěžší den bude dnes. Plán nepřítele je prorazit s tanky z měst Ivankiv a Černihiv do Kyjeva,“ uvedl poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Gerašenko.
„Ruská vojska jsou zhruba 32 kilometrů od Kyjeva. Další se blíží s cílem metropoli obklíčit,“ řekl CNN nejmenovaný americký činitel v noci ze čtvrtka na pátek.

Podle britského ministra obrany Bena Wallace se ruské armádě nicméně nepodařilo v první den vpádu splnit žádný ze stanovených hlavních cílů. Britská vláda se podle Wallace domnívá, že Rusko hodlá zabrat celou Ukrajinu, ale že nyní zaostává za časovým plánem, který si před invazí vytyčilo.

„Jedno z význačných letišť, které se snažili zabrat se svými elitními speciálními jednotkami, se jim nepodařilo ovládnout a Ukrajinci jej získali zpátky,“ řekl zřejmě s odkazem na leteckou základnu Hostomel nedaleko Kyjeva.
Zelenskyj žádá o pomoc
Zelenskyj žádá o pomoc s obranou země Bukurešťské devítky. „Diskutoval jsem o tom s polským prezidentem Dudou. Oslovil jsem Bukurešťskou devítku ohledně obranné pomoci, sankcí, tlaku na agresora. Musíme společně posadit Rusko za vyjednávací stůl. Potřebujeme protiválečnou koalici,“ napsal na Twitteru. Součástí iniciativy B9 je i Česká republika.

V Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny raketa zasáhla stanoviště ukrajinské pohraniční stráže. Tamní bezpečnostní složky hlásí mrtvé a raněné. Záporoží nemá pozemní hranici s Ruskem, ale nachází se na pobřeží Azovského moře, o které se sousedé dělí.

Sirény se rozezněly v Oděse a Vinnické, poté i ve Lvově na západě Ukrajiny. Raketový útok na letiště města Rivne se podle tamního starosty obešel bez vážných škod. Státní pohotovostní služba Ukrajiny hlásí ruskou vyloďovací operaci ve vesnici Pavlovka.
Rakety v Kyjevě ohlásil mezi prvními ukrajinský exvelvyslanec Olexander Scherba. „Kyjev. Dva velké výbuchy,“ napsal před čtvrtou ráno SEČ. „Tady také. Nadskočila jsem strachem, že už je to příliš blízko,“ odpověděla mu bývalá mluvčí prezidenta Zelenského Julia Mendelová. Běloruský kanál Nexta vzápětí přinesl videa, která zachycují exploze.

Ukrajinská armáda nedaleko Kyjeva „něco“ sestřelila. Podle deníku Ukrajinska pravda protivzdušná obrana trefila ruskou raketu, podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka se jednalo o letící objekt, podle agentury Reuters je možné, že to byl letoun.
Kusy techniky každopádně dopadly do obydlené oblasti a v Košické ulici hořel devítipodlažní dům. Incident si vyžádal osm zraněných. Hasiči dvacet lidí zachránili a 150 dalších evakuovali. Hořel i jeden rodinný dům, dodala Nexta.

Bratři Kličkové se zapojí do bojů o Kyjev. Míří na nás zkáza a smrt, varují

Podle ukrajinského generálního štábu je cílem ruské invaze na Ukrajinu Kyjev. Kreml chce také vytvořit pozemní koridor podél jižního pobřeží směrem na Krymský poloostrov a Podněstří a odtrhnout moldavské území.
Na 200 ruských výsadkářů se ve čtvrtek pokusilo obsadit leteckou základnu Hostomel 20 kilometrů západně od metropole. Ukrajinské armádě se podařilo důležitou základnu dobýt zpět, boje ale pokračovaly.

Podle poradce ukrajinského prezidenta Oleksije Arestovyče je čtvrteční bilance ruských ztrát následující: bylo zničeno 7 letadel a 7 vrtulníků, více než 30 tanků a více než 130 obrněných vozidel. „Podle nejzdrženlivějších odhadů (a podle našich zpravodajských informací) bylo zabito nejméně 450 vojáků a důstojníků,“ upozornil. 
Ukrajinské ministerstvo obrany na Twitteru uvedlo, že podle jeho odhadů během prvního dne ruské invaze na Ukrajinu přišlo Rusko o 800 vojáků. Podle Arestovyče byly zajaty více než dvě desítky ruských vojáků. Zhruba polovina z nich jsou vojáci základní služby.

X X X

Ukrajina volá na pomoc dobrovolníky ze světa. Čechům za službu hrozí vězení

Situace na Ukrajině se zhoršuje každým okamžikem. Bezradný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nyní vyzývá všechny Evropany, kteří mají vojenské zkušenosti, aby přišli jeho zemi na pomoc. Slibuje jim i zbraně a munici.
„Pokud máte bojové zkušenosti a nechcete se dívat na nerozhodnost politiků, můžete již přijet do naší země a připojit se k obraně Evropy, kde je to nyní velmi potřebné,“ řekl v projevu Zelenskyj. Podle něj je potřeba, aby se Evropané bránili před agresorem.
Ukrajinský prezident ve čtvrtek vyhlásil válečný stav a zahájil všeobecnou mobilizaci. Muži ve věku 18–60 let navíc nesmí opustit zemi. Přesto se najdou i dobrovolníci, kteří se do armády hlásí i v pokročilejším věku.

Jak dokládá příspěvek facebookové stránky zaměřené na armádu, do služby se měl dokonce přihlásit osmdesátiletý muž, který měl mít ve svém kufru podle dostupných informací dvě trička, kalhoty a několik sendvičů. „Dělám to pro svá vnoučata!“ měl říct muž při rukování.

Ruské ostřelování zasáhlo v pátek kryt u školky ve městě Ochtyrka v Sumské oblasti a na místě jsou mrtví a vážně zranění, mezi nimi i děti, uvedly ukrajinské úřady. Ministr zahraničí Dmytro Kuleba mluví o válečných zločinech. Ruští výsadkáři přistáli také v oblasti vojenského letiště Hostomel, které se nachází na okraji Kyjeva, tvrdí ruské ministerstvo obrany.
V případě, že by výzvu ukrajinského prezidenta Zelenského chtěl vyslyšet i někdo z Čechů, čekal by ho poměrně zdlouhavý proces. Musel by totiž požádat o svolení prezidenta republiky Miloše Zemana. V opačném případě dotyčnému podle trestního zákoníku hrozí odnětí svobody až na pět let.