Kdy si udělá pořádek Fiala ve vládě? Není dne, aby na jeho začátečníky, neodborníky a nezkušené dobrodruhy nevyšly najevo informace spojené s mafií a podvody. Mezi prvními je sám ministr vnitra Rakušan, jehož už šetří policisté, protože je napojen na mafii milionů na Kypru a stále nejsou známy veřejnosti jména firem a lidí, s nimiž je Rakušan spojen.

Vedle toho se teď vyskytly i podrazy a kšefty Rakušana při hledání expertů na ochranu hospodářské soutěže a další činnosti. Jak dlouho bude Fiala Rakušana ještě krýt?

X X X

Kšefty pro kamarády z Kolína. Jak ministr vnitra Rakušan najímal právníky bez soutěže

Vypadalo to poněkud účelově: odpůrci očkování z hnutí Otevřeme Česko normálnímu životu se pomstili ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi a podali na něj trestní oznámení kvůli letitým smlouvám uzavřeným na radnici v Kolíně, kde byl dříve starostou. Vinili ho, že najal externí právníky, jejichž práce se překrývala.

MF DNES však zjistila, že Rakušan skutečně najal bez výběrového řízení lidi, kteří jsou mu blízcí: jeden z právníků jej zastupoval, když způsobil dopravní nehodu, druhý Rakušana bránil v kauze lživých letáků před volbami před čtyřmi lety, které jej pomlouvaly. Za přidělení zakázek bez výběrového řízení už Rakušanovu radnici jednou potrestal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Policisté teď budou zkoumat i to, zda výběr právníků nebyl účelový.

Nelze vyloučit, že by zadavatel v rámci transparentně uskutečněného zadávacího řízení obdržel i jiné výhodnější nabídky na požadované služby.

X X X

Agentura Macháčkové, zvaná Gottova, dostala milionovou dotaci za covid. Bral i Hůlka a Csáková

Karel Gott Agency, jejíž jedinou jednatelkou je Ivana Mcháčková, Gottová, získala ve státní podpoře pro umělce postižené pandemií 1,3 milionu korun. Agentura musela ministerstvu průmyslu a obchodu doložit majetkovou strukturu, smlouvy a přehled plánovaných akcí. A nezůstala sama, desetitisíce přišly také Danielu Landovi nebo Iloně Csákové.

Poslední dva roky z hlediska otevírání a zavírání nebyly těžké jen pro provozovatele restaurací a služeb. Jednou z obětí pandemie byla i kultura, respektive umělci, divadla a organizace, které je například zastupují. Část ušlého zisku jim v loňských dvou letech kompenzoval stát, který přišel s nabídkou různých programů. 

Jedním z nich byl například program podpory pro podnikající subjekty. A právě na tu dosáhla i agentura Karla Gotta, tedy Karel Gott Agency. Podle údajů o státní podpoře, které nedávno zveřejnil portál Hlídač státu, získala agentura, v níž je jedinou jednatelkou Ivana Gottová, celkem 1 322 616 korun.
Zpěvák Marek Ztracený získal v rámci podpory pro podnikající subjekty 1 511 798 korun a v rámci jednorázové podpory pro umělecké profese dalších 60 tisíc.

X X X

Spor ukončí jednání s povstalci, řekl Putin. Chce pomoci evakuovaným z Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ministrovi pro mimořádné události, aby zajistil přístřeší a další pomoc pro evakuované obyvatele ukrajinského Donbasu, odkud lidé prchají do Ruska. Putin také Ukrajince vyzval, aby ukončili konflikt tím, že začnou jednat přímo s povstalci. Kyjev jak přípravu útoku, tak Putinův požadavek odmítá. Britové se rozhodli jednat a uzavřít své velvyslanectví v Kyjevě.

Jeden z lídrů proruských separatistů v Donbasu ohlásil hromadnou evakuaci obyvatelstva do Ruska kvůli obavě z útoku ukrajinské armády. Rozkaz k ofenzívě by podle vůdce neuznávané Doněcké lidové republiky Denisa Pušilina mohl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vydat v nejbližší době.

U sídla vlády neuznávané Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny vybuchl v pátek večer podle agentury RIA Novosti automobil. Zranění hlášená nejsou.
První autobusy s ruskými občany měly podle agentury Interfax z území ovládaných separatisty vyjet v pátek večer. Agentura TASS doplnila, že evakuace již začala například v internátní škole pro sirotky v Doněcku.
„Od dnešního dne se organizuje hromadný, centrálně řízený odjezd obyvatelstva do Ruska. V prvé řadě se evakuují ženy, děti a starší lidé,“ řekl Pušilin. 

„Po dohodě s vedením Ruské federace jsou v Rostovské oblasti připravena místa pro přijetí a ubytování našich občanů. Evakuovaným bude poskytnuto vše nezbytné. Jsou vytvořeny všechny podmínky pro rychlý přechod přes kontrolní stanoviště,“ dodal.

Nedlouho po neuznávané Doněcké lidové republice oznámila evakuaci i takzvaná Luhanská lidová republika, která byla taktéž vyhlášena proruskými separatisty.
„Ve snaze zabránit obětem mezi civilisty vyzývám obyvatele republiky, aby v co nejkratší době opustili území a vydali se do Ruské federace,“ citovala prohlášení lídra luhanských povstalců Leonida Pasečnika agentura AFP.

Ruský prezident Putin nařídil ministrovi pro mimořádné události, aby v Rostovské oblasti přiléhající k ukrajinským územím ovládaným separatisty zajistil pro příchozí ubytování, teplou stravu a zdravotní pomoc, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Vládu pak požádal, aby pro každého příchozího z Donbasu zajistila jednorázový příspěvek 10 tisíc rublů (zhruba 2 785 korun).
Putin v pátek vyjádřil politování nad vyhrocením situace v Donbasu, odkud jsou hlášeny nové přestřelky mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty. Povstalci na východě Ukrajiny oznámili evakuaci civilistů z Doněcka a Luhanska do Ruska a uvedli, že se obávají ukrajinské ofenzívy.

Ruský prezident pak vyzval k přímým jednáním. Ukrajina však „s loutkami Moskvy“ jednat odmítá a domáhá se rozhovorů s vedením Ruska, které podle Kyjeva okupuje kromě Krymu i část Donbasu. Takové jednání zase odmítá Moskva.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ruskému ministrovi pro mimořádné události, aby v Rostovské oblasti poblíž Ukrajiny zařídil pro nově příchozí vše potřebné. Do tábora v této oblasti dnes večer dorazilo prvních 80 obyvatel Donbasu, informovala ruská tisková agentura TASS.

„Bohužel, přímo teď sledujeme zostření situace v Donbasu,“ řekl Putin po setkání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. „Klíčem k obnovení občanského míru na Ukrajině a snížení napětí okolo této země je splnění minských dohod. Vše, co Kyjev musí udělat, je sednout za jednací stůl s představiteli Donbasu a dohodnout politické, vojenské, ekonomické a humanitární opatření k ukončení konfliktu. Čím dříve se tak stane, tím lépe,“ zdůraznil šéf Kremlu podle agentury Interfax.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba odmítl jako dezinformace ruské propagandy tvrzení separatistů o nadcházející ofenzívě ukrajinské armády či o sabotážích ukrajinských či polsky hovořících diverzantů v chemických provozech v Donbasu. „Ukrajina neprovádí ani nechystá takové akce. Počítáme pouze s diplomatickým řešením konfliktu,“ zdůraznil.

Britové uzavírají velvyslanectví v Kyjevě
Britské ministerstvo zahraničí v pátek oznámilo uzavření svého velvyslanectví v Kyjevě a přesun diplomatické mise do Lvova na západě Ukrajiny. Britské občany vyzvalo k odjezdu ze země, dokud jsou k dispozici běžné komerční lety, informovala agentura Reuters.
Přesunutí ambasády z Kyjeva je podle ministerstva dočasné, její personál bude nadále poskytovat služby z pobočky ve Lvově. Nizozemsko oznámilo přesun diplomatické mise z Kyjeva do Lvova přesně před týdnem. Spojené státy uzavřely své velvyslanectví v Kyjevě v pondělí.

Putin: Záminka k sankcím se vždy najde
Ruský prezident je přesvědčen, že Západ v každém případě vyhlásí proti Rusku sankce, které chystá pro případ, že by Rusko vpadlo na Ukrajinu. Záminka pro zavedení sankcí se podle Putina vždy najde. 
„Sankce budou v libovolném případě, ať bude nějaký důvod související s Ukrajinou, nebo nebude, protože cíl je jiný – zbrzdit rozvoj Ruska a Běloruska. Kvůli tomuto cíli si vždy najdou důvod, aby zavedli ta či jiná nelegitimní omezení. Není to nic jiného než nekalá konkurence,“ prohlásil.

Sankční nátlak Putin pokládá za „hrubé porušení mezinárodního práva“. Ale na právo si Západ podle Putina vzpomene jen tehdy, pokud mu to vyhovuje. Jinak s radostí na všechny normy zapomene. „Jedinou cestou, jak to překonat, je sílit zevnitř, a to především ekonomicky,“ zdůraznil. 

Moskva a Minsk si proto musí pomáhat, a toho se týkalo páteční setkání s Lukašenkem. Za osm let sankcí Rusko podle Putina dokázalo z 90 procent splnit úkoly souvisejí s nahrazením zakázaného zboží a výrobků z dovozu. Dopady sankcí podle Putina postihly i spojence USA, ale ti nyní „raději mlčí a trpí“.

Běloruský vůdce uvedl, že v sobotu společně s Putinem zavítají na vojenské cvičení. Diplomacie a vojenská cvičení pomáhají podle Lukašenka oběma zemím čelit Západu, který už „prohrál první kolo“ tohoto střetu.
Lukašenko neupřesnil, které vojenské cvičení má na mysli. Obě země nyní pořádají v Bělorusku velké společné manévry, které západní státy vnímají jako možnou hrozbu pro sousední Ukrajinu. Putin má v sobotu také velet cvičení ruských strategických sil, poznamenala agentura Reuters.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov později agentuře Interfax řekl, že Putin bude v sobotu sledovat cvičení strategických sil ze střediska ministerstva obrany. Připustil, že se k Putinovi přidá Lukašenko.
Putin ocenil, že Rusko a Bělorusko během loňského roku významně pokročily v budování společného svazového soustátí, a to mimo jiné přijetím 28 společných integračních programů. Rusko a Bělorusko tvoří formálně svazové soustátí od roku 1999.

Putin a Lukašenko jednali v Kremlu bez proticovidových omezení, na rozdíl od předchozích jednání Putina s francouzským prezidentem a německým kancléřem. Putina od Emmanuela Macrona a Olafa Scholze tehdy dělila šestimetrová vzdálenost mezi dvěma konci stolu, protože oba hosté odmítli absolvovat ruský PCR test.

Lukašenko a Putin se letos tváří v tvář setkali poprvé, loni v prosinci spolu jednali v Petrohradu. „Před jednáním si prezidenti stiskli ruce a přátelsky se objali,“ uvedl TASS a dodal, že Putin se Lukašenka s úsměvem nejprve dotázal, zda podstoupil test, a pak jej přátelsky uvítal. Lukašenko přikývl a přiznal, že mohl přijet dřív, ale čekal na výsledek testu. Společně pak usedli do křesel u krbu.

X X X

Podnikatel Dědic si kvůli informacím v soudní databázi myslel, že vyhrál soud. Ale na soudu došlo k chybě

Ostravský podnikatel Martin Dědic, nepravomocně odsouzený v údajné úplatkářské aféře na severu Moravy, si myslel, že vyhrál soud kvůli úvěrové smlouvě. V internetové verzi soudní databáze ale visela špatná informace. Ostravský krajský soud přiznal chybu. Dědic soud prohrál i ve druhé instanci a obrací se k Nejvyššímu soudu.

„Rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k novému projednání,“ dočetl se právník ostravského podnikatele Martina Dědice, nepravomocně odsouzeného v údajné úplatkářské aféře na severu Moravy, v internetové databázi soudních rozhodnutí Infosoud. Jeho klient měl z rozhodnutí soudu radost. Ta ale dlouho netrvala.

Martin Dědic v minulosti uzavřel v Lichtenštejnsku se společností se sídlem v Seychelské republice úvěrovou smlouvu. Následně byly úvěrové prostředky, z důvodů na straně poskytovatele úvěru, lichtenštejnskými úřady zablokovány. V soudním řízení poskytovatel úvěru přes výše zablokování po Dědicovi domáhá před českými soudy vrácení úvěru.
V databázi Infosoud se na přelomu roku objevila informace Krajského soudu v Ostravě, že je rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k novému projednání a v kolonce Rozhodnutí bylo zrušeno bylo napsáno: Ne. V dalším oznámení je oproti předchozímu vydání rozhodnutí napsáno ve způsobu vyřízení: Rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno.

„Jak plyne z doručeného usnesení Krajského soudu v Ostravě, odvolací soud překvapivě potvrdil již dne 30. 11. 2021 usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 27. 07. 2021 o tom, že se námitka nedostatku mezinárodní soudní příslušnosti českých soudů k projednání věci a vydání rozhodnutí ve věci zamítá. Překvapivě potvrdil, protože z informací o řízení na www.justice.cz po celou dobu vyplývalo, že odvolací soud naopak usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Tedy, v prvé řadě, k novému rozhodnutí o předběžné otázce mezinárodní soudní příslušnosti,“ sdělil Ekonomickému deníku právní zástupce Martina Dědice Jiří Komárek.

Situaci, kdy by byl v soudní databázi Infosoud avizován nějaký způsob rozhodnutí odvolacího soudu, a pak by z obsahu doručeného písemného vyhotovení rozhodnutí vyplynulo, že odvolací soud ve skutečnosti rozhodl jinak, považuje Jiří Komárek za značně nestandardní.
„Sám jsem se s ní za celou dobu své mnohaleté praxe nesetkal. Nicméně, je třeba respektovat, že informace o řízení na www.justice.cz jsou pouze informativního rázu. Tedy pro účastníka řízení je závazné to, co je uvedeno v písemném vyhotovení usnesení (protože se jednalo o rozhodnutí o odvolání proti procesnímu rozhodnutí prvostupňového soudu, nebylo rozhodnutí odvolacího soudu projednáváno, avšak ani vyhlašováno veřejně),“ doplnil právník Jiří Komárek.

Chyba referenta
Krajský soud v Ostravě připustil, že na soudu došlo k chybě.
„Pokud jde o Vámi zaslaný dotaz ohledně řízení 15 Co 260/2021, mohu Vám sdělit, že skutečně došlo k chybě v zaznamenání výsledku řízení. Ve věci bylo rozhodnuto dne 30. 11. 2021, tedy poslední kalendářní den v měsíci, kdy musí být všechny výsledky z předchozího měsíce zaznamenány v evidenčním systému pro účely zpracování statistik. V daném případě se tak stalo, že při nahlašování výsledků jednotlivých řízení skončených v měsíci listopadu referent věci nahlásil administrativnímu tajemníkovi chybně výsledek řízení. Na chybu se přišlo až po vyhotovení písemného znění odůvodnění, kdy byla také chyba v rejstříku odstraněna, což vedlo k novému zápisu do systému InfoSoud,“ sdělila Ekonomickému deníku asistentka soudce a tisková mluvčí Martina Schwettrová.

„Pokud jde o informaci o řízení samotném, můžeme Vám při respektování ochrany soukromí účastníků pouze sdělit, přestože z Vašeho dotazu je zřejmé, že o osobách účastníků informován jste, že v případě projednávaném pod sp.zn. 15 Co 260/2021, jde pouze o procesní rozhodnutí o pravomoci českých soudů spor mezi stranami rozhodnout,  když jedním z účastníků je cizozemská společnost a právní vztah se podle vůle účastníků řídí cizozemským právem z domicilu cizozemského účastníka,“ dodala mluvčí.

Kauza Dědic
Není to první věc kolem Martina Dědice, kterou řeší ostravské soudy. V trestní věci byl Dědic nepravomocně odsouzen se všemi obžalovanými. Senát vedený Igorem Krajdlem loni v říjnu zkonstatoval, že měl Dědic ovlivňovat veřejné zakázky. Týkaly se mimo jiné nákupu tramvají pro Dopravní podnik Ostrava nebo modernizace městské nemocnice. U všech obžalovaných lidí a firem padly tresty. Martin Dědic obžalobu od začátku procesu odmítá a tvrdí, že je nevinný. Totéž tvrdí zbývající obžalovaní. Martin Dědic byl odsouzen k osmiletému trestu a propadnutí veškerého majetku.
Policie a žalobci, a později i soud, se takzvanou kauzou Dědic zabývají od policejní razie z roku 2014. První hlavní líčení začalo v roce 2016.

Martin Dědic podle obžaloby udržoval úzké vztahy s regionálními politiky, což prokázaly odposlechy a monitoring telefonů. Podle soudu měl Dědic ovlivňovat zakázky od roku 2008 do roku 2014. K ovlivňování měl dle obžaloby, kterou soud přijal, využívat svých tehdejších kontaktů s ostravskými politiky z ČSSD. Soudce Igor Krajdl při čtení odůvodnění rozsudku mimo jiné zmínil exhejtmana Miroslava Nováka, Simonu Piperkovou, Vojtěcha Mynáře či Lumíra Palyzu, kteří v rámci Ostravy zastávali vlivné posty.

Žalobce ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Vít Koupil tvrdí, že podnikatel Martin Dědic měl nezákonným způsobem pomoci společnostem Pragoimex, Martek Medical Vostav Morava k vítězství v lokálních tendrech. Za to měl podle detektivů získat úplatky za cca 37 milionů korun. Ty měla inkasovat Dědicova firma Business Advisor, tvrdí vyšetřovatelé.

„Obžalovaný získal vliv na chod Městské nemocnice Ostrava a Dopravního podniku Ostrava. Prostřednictvím těchto vztahů získával informace o chodu společností a připravovaných veřejných zakázkách,“ prohlásil soudce Igor Krajdl.
Martin Dědic od počátku kauzy tvrdí, že je nevinný. To samé konstatovaly u soudu i společnosti, jež tvrdí, že mu platily za reálné poradenství. Policisté i státní zástupce to ale vidí jinak. Podle obžaloby šlo o úplatky, jen zakrývané smlouvami o poradenské a konzultační činnosti.

Před soudem tak od roku 2016 usedá dvanáct obžalovaných a zmocněnci čtyř obžalovaných firem. Meritem je šest údajně uplacených veřejných zakázek ostravského dopravního podniku a ostravské městské nemocnice.
Martin Dědic byl odsouzen k osmiletému trestu a propadnutí veškerého majetku. Čtyřletý nepodmíněný trest dostal Břetislav Pavelek, který měl hrát úlohu bílého koně. Čtyři obžalovaní odešli od soudu s podmínečnými tresty, dva soud zprostil viny.

Případ vyvolává nicméně od počátku řadu pochybností. Ekonomický deník se mu věnoval například zde a zde.
Ve spise totiž například absentují originální listiny, ale také originály dat zajištěné IT techniky nebo její bitové kopie.
Prostorové odposlechy jsou ve spise pouze v kopiích a nejsou tam zdaleka všechny. Chybí především ty, které by mohly mluvit i ve prospěch obžalovaných.

Objevily se i další pochybnosti. Například ve větvi modernizace tramvají ostravského dopravního podniku, týkající se společnosti Pragoimex. Jak vyšlo u soudu najevo, podmínky inkriminovaného tendru nastavovalo zhruba deset lidí, ale tito lidé Dědice neznají. Navíc neznají ani s policií spolupracující osoby, na jejichž svědectví je případ z velké většiny vystavěn.
Také u dodávek zdravotnické techniky do městské nemocnice přetrvávají pochybnosti. Svědci, podílející se na administraci zakázky, opět Dědice neznali. Další svědci navíc potvrdili výhodnost kontraktu se společností Martek Medical. Ve výběrové komisi přitom zasedaly respektované lékařské kapacity.

Ve větvi zakázky na dostavbu městské nemocnice, kterou řešila společnost Vostav, se pak ukázalo, že údajné obžalobou označené úplatky zbyly zaplaceny ještě před vyhlášením výběrového řízení, kdy se nejprve losovalo a pak se soutěžila cena. Úplatek by pak postrádal logiku. Také ve druhé inkriminované zakázce, kterou Vostav vyhrál a měl na ni subdodavatele, byl údajný úplatek 400 tisíc korun zaplacen před vyhodnocením výběrového řízení.

Martin Dědic soudu podrobně doložil nabytí majetku, včetně toku vkladů na účet.
„Z výrokové věty a stručného ústního odůvodněni rozsudku, zatím nemám protokol z jednání, soudím, že senát Krajského soudu v Ostravě se ztratil v desítkách tisíc stran a terabytů soudního spisu, který ani navíc není úplný a obsahuje nepřezkoumatelné a neověřitelné
důkazní prostředky. Jinak si neumím vysvětlit, že soud doslova převzal chiméry a představy obžaloby bez jakékoliv přidané hodnoty, kterou bych po pěti a půl letech hlavního líčení a po čtyřech měsících na přípravu rozsudku očekával,“ sdělil Ekonomickému deníku Martin Dědic.

Dědic se podle svých slov těší na písemné odůvodnění rozsudku.
„Které bude trvat předsedovi senátu cca šest měsíců, což ještě nemístně prodlouží moje už
tak dlouhé trestní stíhání,“ predikuje nepravomocně odsouzený podnikatel. To trvá sedm a půl roku.
„Po obdržení písemného vyhotovení rozsudku se ponořím se svými advokáty a poradci do příběhu z pohledu soudu a budeme vše uvádět na pravou míru v dalším pokračování této trestní frašky,“ dodal Martin Dědic, který se proti rozsudku odvolá.
Podle informací Ekonomického deníku by se proti rozsudku měli odvolat i Břetislav Pavelek, který vyslechl čtyřletý nepodmíněný trest, ale i minimálně tři z obžalovaných, kteří odešli od ostravského soudu s podmínkou.
Martin Dědic čelí i další obžalobě. Podle dozorujícího žalobce Víta Koupila se měl se svým bratrem Radimem dopustit legalizace výnosů z trestné činnosti a pokusu maření spravedlnosti. Obžaloba tvrdí, že se pokusili z dosahu policie dostat devět milionů korun, které Dědic údajně vydělal právě korupčním jednáním v první kauze.

Dochází k porušování zákonnosti, tvrdí bratr
Po svém obvinění v bratrově kauze se Radim Dědic obrátil na Nejvyšší státní zastupitelství, které žádá o dohled nad prací dozorujícího žalobce Víta Koupila z ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
„Důvody, které mě k podání této žádosti vedou, jsou následující. Mám za to, že v průběhu trestního řízení dochází k porušování zákonnosti, a to jednak přímo činností dozorujícího státního zástupce Mgr. Koupila a jednak s jeho souhlasem,“ tvrdí Radim Dědic v žádosti adresované Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

Porušování zákonnosti v trestním řízením, vedeném proti němu, Radim Dědic spatřuje v těchto bodech: 1. dozorující státní zástupce není nepodjatý; 2. v okolnostech svého zadržení; 3. v okolnostech nařízení prohlídek; 4. v nezpůsobilých listinných důkazních prostředcích opatřených při prohlídkách; 5. v záměrném opomíjení důkazů ve prospěch obviněného; 6. v záměrně chybné žurnalizaci listin v trestním spisu a ve ztracených důkazních prostředcích a na konec „v porušování ústavních principů spravedlivého procesu a rovnosti zbraní stran“.

„Námitka podjatosti Mgr. Koupila se koncentruje v tvrzení, že tento státní zástupce již dne 18. 3. 2019 veřejně projevil své vnitřní přesvědčení v dané věci, a to ještě před zahájením (na vlastní popud jmenovaného státního zástupce) prověřování mé osoby. Když navíc doslova Policii ČR zaúkoloval, jak a v jakém časovém horizontu má postupovat. Způsob vyřízení mé námitky podjatosti mne šokoval, když jsem očekával, že Mgr. Koupil k věci přistoupí tak, jak mu přikazuje trestní řád a Etický kodex státního zástupce. Nic z toho se však nestalo,“ vysvětluje Radim Dědic problém s možnou podjatostí dozorujícího státního zástupce.

K okolnostem svého zatčení, alias zadržení, pak Radim Dědic ve své žádosti o dohled k Nejvyššímu státnímu zastupitelství uvedl: „Byla vykonstruovaná obava, že bych mohl ovlivňovat svého bratra. Byla zcela lichá obava, že bych mohl ovlivňovat svědky – mou matku, mou švagrovou, mou neteř a mého strýce – jiní svědci nebyli… …V žádosti por. Bc. Ertlové ze dne 10.6.2019 zaslané dozorujícímu státnímu zástupci Mgr. Koupilovi zcela chybí odůvodnění naléhavosti mého zadržení. Tato žádost je sice napsaná na jednu a půl strany, nicméně věcné důvody jsou uvedeny pouze ve dvou odstavcích, které se však týkající odůvodnění vazebního důvodu a nikoli naléhavosti. Není mi proto známo, jakým způsobem si policejní orgán a dozorující státní zástupce Mgr. Koupil toto odůvodnili.“
Radim Dědic pak poukazuje na pochybení policie a státního zástupce z počátku samotné takzvané kauzy Dědic, které se ovšem dotklo i jeho obvinění z června. 

„Policie ČR za dozorování státního zástupce Mgr. Koupila zásadně pochybila (záměrně?) při opatřování listin v rámci domovní prohlídky v bytě mého bratra Ing. Martina Dědice. Kdy zásadní listinné důkazní prostředky v podobě originálu Darovací smlouvy ze dne 17.9.2013 a originálu Smlouvy o půjčce ze dne 13.9.2013 v rozporu s běžnými forenzními postupy a Příkazy policejního prezidenta řádně nevložila do tzv. orgatech sáčků, neopatřila podpisem Ing. Martina Dědice, nezúčastněné osoby a policejního orgánu. Tímto chybným postupem byla zcela znehodnocena forenzní auditní stopa nejdůležitějších originálních listinných důkazních prostředků, které mají být navíc podrobeny znaleckému zkoumání jejich originality (originality a časové datace podpisů). V nadsázce lze přirovnat vadný postup Policie ČR k tomu, jako kdyby nedošlo k řádnému zajištění vražedné zbraně na místě činu,“ konstatuje dále Radim Dědic.

Kde vidí Radim Dědic porušování ústavních principů spravedlivého procesu a rovnosti zbraní stran? 

„Tvrdím, že Policie ČR a státní zástupce Mgr. Koupil zcela cíleně porušují ústavní principy spravedlivého procesu a rovnosti zbraní stran, kdy si záměrně při domovních prohlídkách a prohlídkách jiných nebytových prostor opatřují elektronická data ohledně obhajoby mého bratra, jehož jsem poradcem (jako daňový poradce a soudní znalec pro ekonomické specializace).“ Už v listopadu 2018 policie v pronajatých kancelářích Radima Dědice odebrala elektronická data obsahující obhajobu jeho bratra Martina – hlavní postavu takzvané kauzy Dědic. „Přes výslovné upozornění na místě přítomného Ing. Martina Dědice, že tomu tak je. V podrobnostech odkazuji na svou ústavní stížnost, kde jsem jasnými důkazy (a to přímo z policejních zdrojů ve formě znaleckého posudku zadaného Policií ČR a Usnesením Policie ČR o vrácení věcí) prokázal, že obhajoba mého bratra je nezákonně k dispozici Policii ČR a státnímu zástupci Mgr. Koupilovi. A a to přes jeho nepravdivé vyjádření pro ústavní soud ohledně respektování soukromnosti obhajoby mého bratra,“ tvrdí Radim Dědic.

V této, jak tvrdí, nelegální činnosti podle něj pokračovala Národní centrála proti organizovanému zločinu a státní zástupce Vít Koupil i v jeho trestní kauze. „Kdy při domovní prohlídce v mém bytě a v mých kancelářích dne 12. 6. 2019 byly opětovně, nelze nazvat jinak, ´pytlována elektronická data´ a opětovně není respektována soukromnost obhajoby mého bratra. Což jednoznačně prokazuje opatření NCOZ ze dne 25. 6. 2019, kterým byl přibrán znalec RNDr. Vlastimil Klíma. A kterým se opětovně do dispozice Policie ČR a státního zástupce Mgr. Koupila dostávají veškeré elektronická data formou bitových kopií a navíc i nesouvisející soukromá komunikace ze sociálních sítí, atd. Tímto nezákonným postupem pod dohledem státního zástupce Mgr. Koupila je paralyzována obhajoba mého bratra v jeho trestních věcech ve fázi před příslušným soudem a státní zástupce získává neoprávněnou výhodu znalosti strategie a taktiky obhajoby mého bratra, což považuji za zcela nepřípustné v právním státě,“ uzavřel svou žádost nad kroky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radim Dědic. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

NA OSTRAVSKU ORGANIZOVANÝ ZLOČIN I MEZI POLICISTY, NIKOHO NEŠETŘÍ

Policejní Tumor dál roste: obvinění z krácení daní si vyslechl stíhaný policista a další dvě osoby

V rámci operace Tumor – zátahu proti únikům z policejních informačních systémů – padla tři další obvinění. Z krácení daní viní Generální inspekce bezpečnostních sborů již stíhaného policistu a dvě civilní osoby, zjistil server iROZHLAS.cz. Celkem je tak na inspekčním seznamu již jedenáct stíhaných osob, společně měly vytvořit systém na ochranu spřízněných podnikatelů.
Loni v dubnu Generální inspekce bezpečnostních sborů obvinila sedm osob z úniku informací z policejních databází. Od té doby se okruh stíhaných již dvakrát rozšířil.

V létě začala inspekce stíhat jihočeského policistu a expolicistu, který do civilu odešel v roce 2005. Před koncem roku se pak soupiska ještě rozrostla.
„Jedna osoba – policista – je již stíhána na základě dřívějšího usnesení o zahájení trestního stíhání. V jejím případě je rozšířeno trestní stíhání o daňový trestný čin. Další osoby, které jsou tímto usnesením stíhány, jsou civilní – jedna fyzická a jedna právnická,“ uvedl pro iROZHLAS.cz dozorující státní zástupce Radim Obst z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
Konkrétnější informace k trestným činům nabídla mluvčí inspekce Ivana Nguyenová: „Osoby jsou obviněny z přečinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a z účastenství na přečinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ve formě návodu.“

Podle žalobce Obsta je případ stále ve fázi vyšetřování. „Zajišťují se a analyzují zajištěné důkazy a jsou opatřovány výslechy svědků, dochází k procesním postupům. Řekl bych, že vyšetřování je ve vrcholné fázi. Nechci ale střílet od boku, kdy by mohlo dojít k nějakému dalšímu posunu,“ podotkl.

Od Ratajského k Radimovi S.
Serveru iROZHLAS.cz se už loni v září z dokumentů a svědectví podařilo zrekonstruovat základní obrysy kauzy. V té se mimo jiné objevilo i jméno Michala Ratajského, bývalého důstojníka Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, jehož jméno je spojené s dalším rozsáhlým případem úniku policejních informací. V tom policisté obžalovali 28 lidí.

Příběh začíná u podnikatele Tomáše Horáčka, který policii pomohl v postavení spolupracujícího obviněného s rozkrytím své klientelistické sítě a soud mu minulý rok v prosinci schválil dohodu o vině a trestu. V roce 2014 se podle své výpovědi seznámil právě s Ratajským a třemi dalšími – Danielem H., Davidem B. a Radimem S.

„Prezentovali se jako bývalí policisté a v dané době podnikatelé zajišťující informace pro firmy ze soukromého sektoru,“ stojí v jednom z policejních protokolů, s jehož obsahem se redakce seznámila.
Jinými slovy: muži měli nabízet informace o činnosti policie a své klienty před ní varovat.
Středobodem celého případu je – podle inspekční verze – bývalý kriminalista Radim S., který Horáčkovi zajištění takové ochrany slíbil.
A – opět podle vyšetřovatelů – za to inkasoval zhruba padesát tisíc korun měsíčně od dubna 2016 do dubna 2018. Smluvená taxa údajně chodila z jedné Horáčkovy firmy přímo na účet společnosti KABR Subjects, jež je v tomto případě obviněnou právnickou osobou a expolicista Radim S. je jejím jediným jednatelem a společníkem. Celkově na jejím kontě přistálo více než 1,456 milionu korun.

Detektivové i policista
Peníze od Horáčka si měl jednatel KABR Subjects rozdělit s detektivem Petrem K. z ostravské expozitury Národní centrály proti organizovanému zločinu. Inspekce je přesvědčená, že Horáčkovo jméno v systémech několikrát vyhledával. Vždy to odůvodnil jako obchodně podnikatelskou činnost. Nakonec měl podnikatele do policejního systému zavést jako informátora s krycím jménem George.

„Tím dosáhl žádaného zavedení opatření v informačních systémech Policie ČR, tedy stavu, díky němuž se (detektiv) Petr K. vždy v krátké době dozvěděl o lustracích osoby Tomáše Horáčka,“ píše se v protokolu. Zavedení informátora proto považují vyšetřovatelé za účelové.
Generální inspekce má za to, že se Radimovi S. podařilo získat z vnitra policie minimálně jednoho dalšího detektiva. Obviněný Dušan D. v minulosti působil jako rada Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, po reorganizaci policie se přesunul do nově vzniklé NCOZ.

„Tito zprostředkovatelé neveřejných informací nepochybně konali s vědomím toho, že jimi úkolované osoby zneužívají svého služebního zařazení a neoprávněně vstupují do počítačových systémů,“ zaznamenali si o nich policisté. Oba stíhaní detektivové jsou podle mluvčího Jaroslava Ibeheje postaveni mimo službu.

Dalším obviněným je podle informací serveru iROZHLAS.cz Jaroslav Ch. z Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, konkrétně z odboru hospodářské kriminality. Ten přitom v minulosti sbíral pochvaly, a dokonce se umístil na 2. místě v anketě policista roku. Také on je postaven mimo službu.
Celkem je v případu 11 obviněných, což ale nemusí být konečné číslo. Inspekce, jak uvedla v jednom z protokolů, je přesvědčená, že do případu je zapojeno ještě více osob.

Dvě kauzy kolem Ratajského navíc nejsou jedinými případy úniku z policejních databází. U Okresního soudu Praha-východ se od letošního dubna řeší kauza Bereta. V ní čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, bývalý vedoucí odboru protikorupční policie Radek Holub, celník Pavel Šíma a někdejší policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal.

X X X

Trump proměnil historickou budovu v hotel, demokraté chtějí zabránit prodeji

Americký exprezident Donald Trump se potýká s novými problémy. Demokraté chtějí zabránit tomu, aby mohl prodat hotel v historické budově v blízkosti Bílého domu, kterou si pronajímá od federální vlády. Trump podle sněmovního výboru získal smlouvu na pronájem předložením nepravdivých finančních výkazů.

Historická budova Old House Post se nachází několik bloků od Bílého domu. Vlastní ji federální vláda, v roce 2012 si ji Trump pronajal a učinil z ní Trumpův mezinárodní hotel.
Nyní jej plánuje prodat miamské společnosti CGI Merchant Group za údajných 370 milionů dolarů (takřka 8 miliard korun). Plán ale chtějí zhatit demokraté. Sněmovní kontrolní výbor žádá Obecnou správu služeb (General Services Administration – GSA), aby mu pronájem zrušila, protože exprezident údajně předložil nepravdivé finanční výkazy. 

„Nikdo by neměl být odměněn za poskytnutí falešných nebo zavádějících informací federální vládě nebo usilovat o zisk z prezidentství,“ uvádí podle stanice CNN výbor v oficiálním dopise. Výbor odkazuje na exprezidentovu dlouholetou účetní firmu Mazars USA, která byla auditorem pro Trumpův hotel.

Mazars USA nedávno uvedla, že se vzdává Trumpa jako klienta. Firma uvedla, že již odmítá ručit za správnost účetních závěrek The Trump Organization z let 2011 až 2020, které pro společnost vypracovávala na základě podkladů poskytnutých Trumpem a vedením jeho firmy.
„Ve světle těchto nových odhalení, včetně dalších důkazů, že bývalý prezident předložil GSA alespoň jeden finanční výkaz s možnými podstatnými nepravdivými informacemi, žádáme, abyste zvážili ukončení pronájmu budovy Old House Post bývalému prezidentu Trumpovi,“ uvedl výbor.

Hotel se stal během Trumpova působení v úřadu předmětem několika žalob. Podle demokratů se jeho provozováním bývalý šéf Bílého domu dopouštěl střetu zájmů. Trump v něm ubytovával zahraniční delegace, které se tímto způsobem měly pokoušet získat si jeho přízeň.

Exprezident si rád zval do hotelu členy Kongresu, kteří tam za dobu jeho prezidentství podle protikorupční organizace Citizens For Responsibility and Ethics zamířili na 284 návštěv. V lednu 2017 členové Trumpova inauguračního výboru zaplatili 2 tisíc dolarů (42 820 korun) za noc, více než šestkrát tolik, než je v hotelu obvyklá cena za jeden pokoj.

Trumpova firma čelí trestnímu vyšetřování. Kvůli daňovým podvodům a falšování
Nicméně, klienti se do hotelu nehrnuli v takové míře, v jaké by Trump zřejmě chtěl. V roce 2019 byly pokoje skoro z poloviny prázdné, zatímco Trumpova firma platila jen za pronájem GSA tři miliony dolarů ročně (73 milionů korun). Pandemie problémy ještě umocnila. V roce 2020 tržby poklesly o 63 procent na 15 milionů dolarů (321 milionů korun).
„Je to jako město duchů,“ řekla místní obyvatelka Anna washingtonskému serveru DCist. Hotel „se stal vizuální metaforou Trumpova pokusu označit si své teritorium. Teď když odešel, už nemá tu samou moc.“

Trumpova firma terčem vyšetřování
GSA uvedla, že provede důkladnou „a náležitou“ kontrolu dokumentů: „GSA podnikla a bude i nadále podnikat kroky k zajištění toho, aby nájemce dodržoval podmínky pronájmu.“
Trumpova rodinná firma je vyšetřována newyorskou prokuraturou. Vyšetřovatelé společnost podezírají, že manipulovala ve svých finančních záznamech s hodnotou svého majetku, aby si zajistila výhodnější půjčky nebo aby se vyhnula placení některých daní.

Americká prokuratura už získala miliony dokumentů o Trumpových daních
Separátní vyšetřování daňových podvodů v exprezidentově firmě vede i manhattanská prokuratura. V této souvislosti začala stíhat dlouholetého finančního ředitele The Trump Organization Allena Weisselberga, který však svou vinu popřel.
Newyorská prokurátorka Letitia Jamesová si předvolala k výslechu Trumpa a jeho dvě nejstarší děti, Donalda mladšího a Ivanku. Ti se však obrátili na soud se stížností, že tím demokratická prokurátorka porušuje jejich ústavní práva. Tvrdili, že by tak získala informace, které by pak mohla využít v paralelní kriminální kauze. Obviňují ji rovněž z toho, že Trumpa vyšetřuje z politických důvodů.

X X X

Hasičský sbor čekají úspory, odloží některé nákupy i investice

Krácení a úspory v rozpočtu ministerstva vnitra se týká nejen Policie ČR, ale také Hasičského záchranného sboru. Celková úspora resortu vnitra, který hospodaří s devadesátimiliardovým rozpočtem, má činit 4,1 miliardy. Podle ministra vnitra je klíčem k úspoře odložení některých investic. Hasiči odloží nákupy, dotace i investice.

Rozpočet ministerstva vnitra je i tak o dvě miliardy vyšší, než rozpočet ministerstva obrany. Jenže pod vnitrem je hned několik dalších institucí respektive sborů, jejichž rozpočty jsou pro fungování státu zásadní. Kromě Policie ČR je to i Hasičský záchranný sbor s rozpočtem 14 miliard korun.

Hasičský záchranný sbor má celkem 11 000 zaměstnanců, deset tisíc příslušníků sboru a tisíc civilních zaměstnanců a skládá se ze čtrnácti krajských sborů a celostátních specializovaných útvarů, které jsou nositeli speciální techniky. Například takové, jaká byla použita při likvidaci po výbuších ve Vrběticích. Kromě HSZ existují ze zákona ještě jednotky sboru dobrovolných hasičů při obcích.

Hasiči se s úsporným rozpočtem vyrovnají především odložením nákupů, uvedla na dotaz České justice, za kým nebo za čím půjde uspořená částky, Pavla Jakoubková z generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru:
Hasiče čekají úspory Foto: Hasičský záchranný sbor

„Krácení návrhu rozpočtu na rok 2022 směřuje v převážné části do oblasti investic, zejména nákupu techniky, dotací pro obce a stavebních investic. V maximální míře se dopady tohoto rozhodnutí snažíme eliminovat odložením těchto nákupů v čase a přesunem na následující období, kdy budeme zejména bojovat o navýšení návrhu rozpočtu na rok 2023 v momentě, kdy se bude připravovat. Zbývající část krácení směřuje do snížení objemu mzdových prostředků jak pro příslušníky, tak pro občanské zaměstnance,“ uvedla pro Českou justici Pavla Jakoubková.

Úspora se nemá dotknout lidí z praxe
Na společné stanovisko ministra vnitra Víta Rakušana za vnitro, Policii ČR i hasičský sbor odkázal pro Českou justici Ondřej Krátoška z odboru komunikace ministerstva vnitra. „Hasičský záchranný sbor bude hospodařit s podobným rozpočtem jako v roce 2021. Zároveň se počítá i s rozvojem a výstavbou nového zázemí pro hasiče. Bude například pokračovat další etapa výstavby hasičské stanice v Praze-Holešovicích,“ uvádí se ve stanovisku.

Podle zprávy vnitra bude přes úspory pokračovat výstavba areálu IZS v Brně a v Jihlavě a Integrovaného výjezdového centra HZS v Kopřivnici nebo třeba výstavba centrální hasičské zbrojnice v Novém Jičíně. „Investice, které není v tomto roce možné realizovat, ministerstvo pouze odsunulo. Resort vnitra tak stále počítá s nákupem nové hasičské techniky,“ stojí ve stanovisku ministerstva vnitra.

Jak ovšem vyplývá ze zprávy, uvedené realizace jsou jen částí investic, která bude zachována. Celkově se úspora promítne do odložených investic: „Resort vnitra ušetří oproti návrhu minulé vlády 4,1 mld. Kč, hlavně na provozních výdajích a odložených investicích. Ušetřených 600 mil. Kč na provozních výdajích samotného ministerstva nebo 1,9 mld. díky z větší části odložených investic ministerstva, hasičů a policie,“ uvádí vnitro.

Úspory v Policii ČR bez dopadu na službu
Podle ministerstva vnitra se úspora nemá dotknout lidí z terénu: „Nedojde ani ke krácení peněz na platy policistů a hasičů. O 150 milionů korun se naopak snižuje objem peněz na platy úředníků Ministerstva vnitra. Přiznaný plat však zůstane zachovaný. Policii také zůstává náborový příspěvek,“ informuje vnitro o struktuře úspor.

Jak pro Českou justici uvedl vrchní komisař Jakub Vinčálek z Policejního prezidia, celkové krácení rozpočtu Policie České republiky činí ve výsledku 1 563 mil Kč. „Výše krácení rozpočtu stejně jako stanovení jednotlivých oblastí, kterých se krácení dotkne, bylo projednáno ve spolupráci s vedením rezortu i Policií České republiky,“ sdělil na otázky České justice. Sbor příslušníků Policie ČR čítá přes 40 000 osob a přes osm tišíc civilních zaměstnanců.

„Úspory v oblasti provozních a investičních výdajů spočívají zejména v přesunutí výdajů na rok následující. Pořízení menšího množství techniky se v konečném důsledku nepředpokládá, protože se jedná o jednoleté opatření a platby budou přesunuty do roku 2023. Úspory ve výdajích na platy občanských zaměstnanců a policistů bylo dosaženo snížením v původně navrhovaném navýšení platů. Z toho vyplývá, že výsledná rozpočtová částka nebude mít dopad na výši příjmů v porovnání s rokem 2021.  Z výše uvedeného je zřejmé, že se Policie České republiky v tomto roce vypořádá bez významnějšího dopadu na samotný výkon služby a plnění stanovených zákonných úkolů,“ napsal pro Českou justici
Jakub Vinčálek.

Celkem o 3,2 miliardy méně
Ministerstvo vnitra by mělo letos hospodařit s rozpočtem 90,75 miliardy korun. Proti loňskému roku má vnitro dostat o zhruba 4,85 miliardy korun více. Proti původně navrženému rozpočtu, kdy mělo podle předchozí vlády ministerstvu náležet 93,92 miliardy korun, je to o 3,2 miliardy Kč méně.

Mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová v tiskové zprávě uvedla, že úřad ušetří zejména na provozních výdajích a odložených investicích. „Museli jsme uhasit požár rozpoutaný minulou vládou. Její rozpočet byl nezodpovědný, populistický a rozdával peníze, které stát nemá. Šetřit musíme, ale šetříme hlavně na provozu, ne na lidech,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Stamiliony od ČSSD nárokují u soudu vedle Altnerových dědiců i další dva lidé

Obvodní soud pro Prahu 1 v pátek pokračoval v projednávání žaloby, ve které se dědici právníka Zdeňka Altnera domáhají odměn za zastupování České strany sociálně demokratické (ČSSD) v kauze Lidového domu. Jednání se však zkomplikovalo. Do sporu se chtějí připojit Altnerův spolupracovník Václav Halbich i příbuzná právníka Václava Hájka, Marie Hájková. Jednání bude pokračovat v červnu.

Soudkyně Dagmar Stamidisová nejdříve chtěla, aby byl jejich nárok posouzen jako samostatná žaloba, nakonec byly případy spojeny. Stamidisová však vzápětí vyčlenila nároky Halbicha a Hájkové k samostatnému projednání. 
Spor se u soudů řeší už přes 20 let. Smlouvu o zastupování ČSSD ve sporu o její sídlo, Lidový dům, uzavřel s Altnerem v roce 1997 tehdejší šéf strany a současný prezident Miloš Zeman. Sociální demokracie následně ve při o nemovitost uspěla. Altner jí poté poslal fakturu na 50 milionů korun, o dvě třetiny z této částky se ale zvlášť přihlásili jeho spolupracovníci Halbich a Hájek. 

Strana proto Altnerovi vyplatila jen třetinu a zbytek peněz složila do soudní úschovy. Podle původního rozsudku, který ale později zrušil Nejvyšší soud, měla strana dědicům Altnera, jenž v mezidobí zemřel, vyplatit za zastupování přes 300 milionů korun. Obvodní soud proto nárok Altnerových projednává znovu.

Stamidisová v pátek řekla, že sice původně rozhodla, že podání Halbicha a Hájkové je samostatnou žalobou, její kolegyně, jež ho dostala k projednání, však řízení do jednoho i přes nesouhlas Stamidisové spojila. 
Stamidisová proto následně rozhodla o tom, že nároky Hájkové a Halbicha vyloučí k samostatnému projednání. „Mám za to, že po 22 letech je použití tohoto typu žaloby naprosto nevhodné, nicméně všechno je to na úvaze těch, kteří tu žalobu podali,“ uvedla Stamidisová. Avizovala, že v budoucnu zřejmě řízení o sporu Altnerových s ČSSD přeruší a nejprve rozhodne o podání Halbicha a Hájkové.

„Jestliže si někdo sjednal odměnu a domluví se, že se bude dělit na třetiny, tak se odměna dělí na třetiny,“ řekl novinářům po jednání právní zástupce Hájkové a Halbicha. 

Halbich vysoudil už 16,8 milionu
V nynější fázi podle něj nelze předpokládat, jakou částku soud přizná Altnerovým dědicům. „Naším zájmem byla v rámci řízení deklarace toho, že moji klienti mají nárok z čehokoli, co se tady vysoudí, na jednu třetinu,“ vysvětlil Fuchs. Halbich už za svou práci ve sporu o Lidový dům vysoudil 16,8 milionu korun.

Altnerovi potomci s připojením věci nesouhlasí. „Dvaadvacet let našemu otci okopávali kotníky, neposkytli mu žádnou pomoc, když v tomto soudním řízení usiloval proti sociální demokracii o své nároky. Naopak veřejně říkali, že otec má nároky, které jsou přehnané a se kterými nesouhlasí. Jakmile jsme je vyzvali k tomu, aby svědčili a mluvili pravdu, tak se snaží podle mého názoru svědecké výpovědi vyhnout tou intervenční žalobou, protože tu podali až potom, co jsme je označili jako svědky,“ řekla novinářům Altnerova dcera Veronika. 
Důvodem, proč se Halbich s Hájkovou do řízení přihlásili, podle ní může být i to, že ČSSD již není vládní ani parlamentní stranou.
Altnerová upozornila na to, že Hájková i Halbich si podali přihlášku do dědického řízení po Altnerovi, ve kterém by podle ní bylo nejrozumnější spor také vyřešit. Podotkla však, že se dohodě nebrání.

Jednali i o smíru
Altnerovi také s ČSSD jednali o možném smíru. „My jsme na minulém jednání řekli, že jsme ochotni jednat o smíru. Sešli jsme se jednou nebo dvakrát a do toho nám spadlo duo Halbich - Hájek, Řekli jsme si, že zjistíme, v jakém stavu to je, a pak budeme případně dál jednat,“ dodala Altnerová.

Obvodní soud pro Prahu 1 už jednou rozhodl, že má ČSSD za zastupování Altnerovi vyplatit 18,5 milionu korun a a také smluvní pokutu 318 milionů Kč. Nejvyšší soud ale vrátil spor na začátek s tím, že smluvní ujednání o odměně nebylo dostatečně určité a že není jasné, co advokát pro stranu konkrétně vykonal. Pokud by soudy znovu rozhodl stejně jako v minulosti, činila by nyní smluvní pokuta více než 400 milionů korun.

X X X

SCHODEK ROZPOČTU ČR 280 MILIARD?, BABIŠ FIALOVI: VY JSTE TEN ROZPOČET VYMATLALI...

Návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun prošel ve Sněmovně prvním čtením hlasy poslanců pěti vládních stran. Ministr financí Zbyněk Stanjura u mluvil o tom, že bude nutné zeštíhlovat stát a redukovat agendu, kterou stát vykonává. „Stát musí být štíhlý a bude štíhlý,“ řekl premiér Petr Fiala.

Celkové příjmy rozpočtu mají být podle návrhu vlády 1 613,2 miliardy korun a výdaje 1 893,2 miliardy korun. Stát má podle vládou navrženého rozpočtu hospodařit od dubna.
Výši schodku nepodpořili poslanci opozičního ANO a SPD. „Lepší špatný rozpočet, než rozpočtové provizorium,“ řekla exministryně financí Alena Schillerová z ANO.

Poslanci o rozpočtu jednali celý den.  Ačkoli si odhlasovali, že kvůli návrhu státního rozpočtu mohou znovu jednat i v noci a případně také v sobotu, ale vidina dalšího ponocování poslance tak vyděsila, že jednání o rozpočtu výrazně zrychlili.
Vy jste ten rozpočet domatlali, řekl Babiš

Bývalý premiér a šéf ANO Andrej Babiš vytkl vládě, že její návrh rozpočtu není protiinflační. „Vy jste ten rozpočet tak domatlali,“ prohlásil šéf ANO. Podle něj neudělala vláda žádné úspory, ale chystá pouze škrty a vychází v rozpočtu z chybných čísel.
„Vůbec nechápete, jak se sestavuje rozpočet, že jste měli začít od příjmů,“ prohlásil Babiš. Zpochybnil slova ministrů o úsporách ve výši 77 miliard korun.

Do Sněmovny na jednání o rozpočtu zavítal mrtvý rumunský diktátor Ceaușescu

Ministra Stanjura nabádal opozici ke zdrženlivosti, protože první čtení návrhu rozpočtu je jen o jeho základních ukazatelích. Podrobnější debata patří podle něho do výborů.
Nastal čas dluhy splácet, řekl prezident Zeman
K rozpočtu ve Sněmovně v pátek vystoupil i prezident Miloš Zeman. „Jsme tu proto, abychom přispěli k růstu ekonomické výkonnosti a životní úrovně občanů,“ řekl poslancům.

Nastal čas dluhy splácet, řekl Zeman. Jen škrtat dokáže i foxteriér, míní

Rozpočet má podle něj přispět ke splácení minulých dluhů. „Nastal čas dluhy splácet,“ prohlásil prezident.
Návrh rozpočtu, který předložila vláda Petra Fialy, není také podle Zemana protiinflační a prorůstový.

Poslance rozvášnil spor o rozpočet armády
Večer před hlasováním rozvášnil poslance hlavně spor o rozpočet pro obrany. Ministryně obrany Jana Černochová z ODS s nelibostí nesla výhrady poslance ANO Pavla Růžičky.
Vytýkal jí, že emotivně vystupovala proti krácení armádního rozpočtu v minulém volebním období a nyní má obrana dostat o 5,4 miliardy korun méně. „Když tady řekne cokoliv, tak už se jí nedá věřit, je to její jasná prohra s jejich ministrem financí,” tvrdil Růžička.

„Nevím, kdo vám ten projev psal, ale neměl byste mu zaplatit ani korunu,“ ohradila se Černochová. Ohradila se i proti kritice za odložení rozhodnutí o nákupu bojových vozidel pěchoty. „Kdybychom v tuto chvíli cokoliv uzavřeli, tak se může stát, že nás bude šetřit Evropská komise,“ řekla.
„Jana Černochová za těch osm týdnů vystoupila mnohem častěji a vehementněji ve prospěch armády než bývalý ministr obrany Metnar. Vyhýbal se Sněmovně obloukem,“ zastal se kolegyně ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS.

X X X

OMIKRON LEPŠÍ NEŽ OČKOVÁNÍ?

Omikron odvedl lepší práci než lidstvo s očkováním, tvrdí Gates. K dostatku vakcín jsme přišli pozdě

Koronavirus se postaral o imunizaci populace lépe než vakcíny, protože očkování nebylo dlouho dostupné v potřebném množství. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově to prohlásil americký miliardář Bill Gates. Nepochybuje také, že svět se po překonání covidu bude v budoucnu potýkat s další pandemií. Ta současná podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse neskončí, dokud nebudou mít všechny země dostatek vakcíny.
Mnichov 20:30 18. února 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

„Bohužel koronavirus, a obzvláště varianta omikron, protože je sám o sobě jistým typem vakcíny, odvedl lepší práci než lidstvo s očkováním," řekl Gates. Zakladatel společnosti Microsoft poznamenal, že podle průzkumů z jednotlivých zemí bylo 80 procent lidí vakcinováno, případně vystaveno koronaviru.
„Riziko nyní pokleslo. Je ale smutné, že jsme neudělali dobrou práci s terapeutiky. Máme jen osm dobrých terapeutik,“ řekl Gates. „U vakcín nám trvalo dva roky, než jsme jich měli dostatek,“ řekl.

Podle Gatese je jasné, že v budoucnu se bude lidstvo potýkat s dalšími pandemiemi. „Příště bychom ale mohli vakcíny zvládnout za šest měsíců a ne za dva roky,“ řekl.
Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že vakcíny proti covidu stále nejsou všem zemím dostupné v potřebném množství. Problematické je podle něj zásobování Afriky. „Kdy to skončí? Skončí to vůbec? To jsou otázky, které jsou aktuální,“ řekl.
Dodal, že až budou vakcíny dostupné opravdu všem, bude to konec pandemie, protože zatím se může virus nerušeně šířit.
Šéf WHO rovněž vyzval státníky k zajištění financí pro programy OSN, které letos potřebují na boj proti pandemii v chudých zemích alespoň 16 miliard dolarů (zhruba 343 miliard korun). Peníze mají posloužit na nákup vakcín, testů i léků proti infekci.

X X X

Havlíček místopředsedou Sněmovny

Vedení Sněmovny je kompletní. Hnutí ANO se podařilo na post místopředsedy prosadit bývalého vicepremiéra Karla Havlíčka. První místopředseda ANO porazil v tajné volbě šéfa hnutí SPD Tomia Okamuru a stal se šestým místopředsedou Sněmovny. Havlíček dostal 160 hlasů od 179 hlasujících poslanců, Okamura 22.

Na rozdělení pozic ve vedení dolní komory parlamentu se dohodly ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátská strana a STAN při sestavování vlády.
Opozičnímu hnutí ANO podle dohod připadla dvě křesla místopředsedů dolní komory parlamentu. Již dříve byla zvolena místopředsedkyní Jana Mračková Vildumetzová. Koalice ale odmítala podpořit bývalého šéfa Sněmovny Radka Vondráčka a dosud také Havlíčka.

Pozice šéfky Sněmovny připadla Markétě Pekarové Adamové z TOP 09 a křesla místopředsedů dolní komory parlamentu získali také Jan Skopeček z ODS, Jan Bartošek z KDU-ČSL, Věra Kovářová z hnutí STAN a za Piráty Olga Richterová.
Šestého místopředsedu zvolila Sněmovna až při čtvrté volbě. Přispělo k tomu, že hnutí ANO dalo jasně najevo, že nebude obstruovat jednání o státním rozpočtu na letošní rok.
Premiér Petr Fiala dříve řekl, že svým počínáním ve Sněmovně předseda SPD Tomio Okamura prokazuje, že do vedení dolní komory parlamentu nepatří.

X X X

MALI VYHNALO ARMÁDU FRANCIE ZE ZEMĚ

Odejděte okamžitě, vyzvalo Mali stahující se Francouze. Vojáky chce Niger

Vojenská junta v Mali vyzývá Francii, aby odtamtud bezodkladně stáhla své vojáky. O odchodu armády z africké země už o den dříve informovali nejen Francouzi, ale i Češi a zástupci dalších zemí. Vojska v Mali pomáhala s bojem proti radikálním islamistům. Armády se stáhnou v příštích měsících. Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek požadavek junty odmítl.

Mluvčí vlády, kterou ustavila v Mali armáda, Abdoulaye Maïga, v pátek označil rozhodnutí Francie o stažení vojska za „očividné porušení“ dohod mezi oběma zeměmi. Devítileté působení francouzských vojáků v zemi podle něj bylo „neuspokojivé“.
„Vzhledem k opakovanému porušení obranných dohod vláda vyzývá francouzské úřady, aby stáhly z malijského území bez odkladu a pod dohledem malijských úřadů síly z misí Barkhane a Takuba,“ sdělil mluvčí.

Agentura AFP k tomu napsala, že po několikaměsíčním stupňování napětí mezi Bamakem a Paříží je požadavek okamžitého stažení dalším projevem opovržení vůči někdejšímu spojenci ze strany Bamaka.

„Ohlásili jsme přesun sil, a to se odehraje řádným způsobem, aby byla zachována bezpečnost mise OSN a všech sil nasazených v Mali. Nehodlám v otázce jejich bezpečnosti ani na vteřinu ustoupit,“ řekl francouzský prezident.
Očekává se, že v příštích měsících Mali opustí asi 2 400 francouzských vojáků, kteří byli součástí sil nasazených v boji proti uskupením napojeným na teroristické skupiny Al-Káida a Islámský stát, a asi 900 příslušníků speciálních jednotek z mise Takuba vedené Francií.

V misi Takuba působí i čeští vojáci a stažení se bude týkat i jich. Podle ministerstva obrany začnou odcházet v příštích týdnech. Francie pomáhala Mali v boji proti radikálům devět let, Takuba tam působila od roku 2020. Češi jsou zapojeni i do výcvikové mise Evropské unie (EUTM) a mírové mise OSN (MINUSMA).

Senegalský prezident Macky Sall, který nyní předsedá Africké unii, vznesl otázku, zda „bude moci MINUSMA v Mali zůstat a kdo zajistí její bezpečnost“. „MINUSMA je mise, která má pomoci udržet mír. Jsou to modré přilby, nemají mandát ani materiál pro boj. Kdo je bude chránit?“ ptal se Sall.
V misi EUTM je 600 lidí, MINUSMA, jež vznikla roku 2013, má v Mali 12 tisíc lidí. Ze všech mírovým misí OSN je nejnebezpečnější, při nepřátelských akcích zahynulo 150 jejích členů.

Evropští vojáci mají v regionu dále pomáhat v boji proti radikálům, ale z jiné země. Niger v pátek oznámil, že souhlasí, aby se Francouzi a jejich partneři přesunuli na jeho území a pomáhali se zabezpečením této hranice. Napsal to prezident Nigeru Mohamed Bazoum.

Podle něj budou tyto jednotky moci přispět k reakci na džihádistické hrozby v Nigeru. Ten se spolu s Mali a Burkinou Faso potýká s ozbrojenými loupežnými skupinami, které zabily stovky lidí a miliony dalších vysídlily. V důsledku útoků je bezpečnostní situace na trojmezí těchto států neutěšená.

„Naším cílem je, aby naše hranice s Mali byla bezpečná,“ poznamenal Bazoum. Dodal, že očekává zvýšení teroristické hrozby po odchodu zahraničních sil z Mali. „Tato oblast bude ještě více zamořená a teroristické skupiny posílí. Víme, že jsou odhodlány rozšířit svůj vliv,“ řekl.

Africké země, včetně těch v pobřežních oblastech, které se účastnily středečních jednání v Paříži, podle Bazouma učinily jednomyslné rozhodnutí, jež povede k přítomnosti zahraničních jednotek v řadě zemí, které o to požádají.
Benin a další pobřežní státy v posledních týdnech čelily intenzivnějším útokům milic podél hranice se státy Sahelu, píše agentura Reuters. Přijetí zahraničních jednotek je nicméně vzhledem k sílícím protestům výzvou pro vlády v regionu.

Konec boje s islamisty. Francie a její spojenci včetně Čechů se stahují z Mali.
Francouzský vojenský konvoj cestující z Pobřeží slonoviny do Mali byl na konci loňského roku několik dní zadržován v Burkině Faso a Nigeru, přičemž francouzští vojáci stříleli a válečná letadla shazovala světlice s cílem varovat civilisty, aby konvoj neblokovali.
Makol Zodi, který je organizátorem protestů proti zahraničním vojskům v Nigeru, ve čtvrtek označil přítomnost cizích sil v Nigeru za nelegální. „Přijmout tento přesun na naše území je nepřijatelné a neúnosné. Pokud tak učiní, budeme s nimi zacházet jako s okupanty,“ zdůraznil.

X X X

Oltář ukrýval říšský pas a rádio, k záhadě historici shánějí pamětníky

Záhadný nález schraňuje už skoro dva roky moravskotřebovské muzeum. Tamní farní kostel ukrýval důmyslně ukrytou koženou brašnu s rádiem, německým říšským pasem a dalšími věcmi. Historikové se nyní obrátili na veřejnost, zda by někdo neznal odpověď na otázky, které tajemný nález vyvolal.

Důkladně uschovaná brašna obsahovala lampové rádio s návodem a anténou, cestovní pas vydaný německými úřady v roce 1928 a věci osobní potřeby. | foto: Městské muzeum Moravská Třebová
Na konci června 2020, kdy se zraky lidí upínaly na tehdy nový koronavirus, měli restaurátoři v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Moravské Třebové plno práce. Zachraňovali červotočem prolezlý boční dřevěný oltář.

Při rozebírání jednotlivých částí narazili na tajnou schránu. V ní byla ukryta kožená brašna s italským rádiem tovární značky Radiomarelli s návodem k obsluze v italském a německém jazyce, osobní potřeby a cestovní pas. Za jakým účelem brašnu někdo v kostele ukryl, nikdo neví.

Pátrání ztěžuje fakt, že veškeré původní obyvatelstvo bylo z Moravskotřebovska po roce 1945 odsunuto.
Jistým vodítkem by mohl být německý říšský pas vydaný na jméno Josef Kotzem, narozený 13. listopadu 1902 a bydlištěm v Opolí ve Slezsku, které bylo do roku 1945 německým městem Oppeln. Ve stejném městě byl pas 1. května 1928 i vydán. Kromě toho, že jeho držitel byl profesí obchodník, měl modré oči a blonďaté vlasy, muzejníci o něm a jeho roli v Moravské Třebové nevědí vůbec nic.

„Nedokážu si to nijak vysvětlit. V brašně byl říšský pas a ten jen vystaven na člověka z města, které leží v současném Polsku, ale před válkou šlo o město Němců. Moravskotřebovsko bylo součástí Hřebečska, které bylo německým jazykovým ostrovem,“  řekl historik moravskotřebovského muzea Tomáš Thun.

„Tehdejší obyvatelé v roce 1938 spíše vítali přičlenění tohoto území k Německé říši. O nějaké odbojové činnosti za války nemůže být řeč. Navíc v úkrytu nebyla žádná vysílačka, ale rádio,“  poznamenal.
Zároveň upozornil, že platnost pasu končila 30. dubna 1933, tedy ještě před válkou.

Nápovědu nedává ani navštívenka
Do konkrétních spekulací, k čemu úkryt mohl sloužit, se historik pouštět nechce. Součástí brašny byla kromě hřebenu i navštívenka na stejné jméno, jako je uvedené v cestovním pasu, profese se však liší. Místo obchodníka stojí na vizitce celní inspektor.
Zda tedy šlo o špiona v době první republiky, lze jen těžko soudit. „Rádio vypadá standardně. Anténu má namotanou na malém dřívku. Návod k rádiu je v italštině a jeho překlad je na stroji přepsán do němčiny,“ poznamenal historik.
Moravskotřebovské muzeum se po téměř dvou letech obrátilo na veřejnost, zda by do nálezu obestřeného tajemstvím nevnesla více světla.
„Nemáme vůbec žádné vodítko. Budeme rádi za jakoukoliv pomoc nebo tip, který by nás dovedl na stopu,“ dodal Thun k desítky let ukrytému tajemství.

X X X

Rusa Frančettiho může Česko vydat Ukrajině, řekl soud. Rozhodne ministr Blažek.

Vydání Rusa Alexandra Frančettiho na Ukrajinu je přípustné, rozhodl v pátek pražský městský soud. Verdikt není pravomocný, Rus proti němu podal stížnost k vrchnímu soudu. Konečné slovo ohledně extradice bude mít český ministr spravedlnosti. Ukrajina Rusa viní z činnosti v nelegálním ozbrojeném útvaru v souvislosti s ruskou anexí Krymu. Muž i Rusko jsou proti vydání.

Česká státní zástupkyně Jaroslava Novotná zastávala názor, že Rusovo vydání je přípustné, protože je v souladu jak s českými zákony, tak i s Evropskou úmluvou o vydávání. V pátek řekla, že ani provedené obsáhlé dokazování její postoj nezměnilo. Věří tomu, že Ukrajina zachová mužova lidská práva.

Osmačtyřicetiletý Frančetti své stíhání i vydání odmítá. Tvrdí, že před osmi lety pouze hlídal v lese s dalšími civilisty, aby pomohl ochránit obyvatele v okolí Sevastopolu. Uvedl, že do oblasti přijel už v době, kdy anexe probíhala, a že chtěl kvůli nebezpečí válečného konfliktu zachránit svou rodinu a majetek. U soudu nebyl z bezpečnostních důvodů osobně, stejně jako při posledním zasedání vypovídal z vazební věznice prostřednictvím videokonference.

Mužův advokát Denis Kašicyn se snažil prokázat, že údajný trestný čin má výlučně politický a vojenský charakter, a že tedy vydání nepodléhá. Argumentoval i tím, že jeho klient nenaplnil skutkovou podstatu daného trestného činu podle ukrajinského trestního zákoníku. „Ve všech rozhovorech, které poskytl, jednoznačně popírá, že byl ozbrojený,“ zdůraznil. Podle právníka se na Krymu začaly vytvářet jednotky domobrany, protože na místě panoval chaos. Doplnil, že ukrajinský soudní systém je v tristním stavu, hovořil také o mučení.

Ukrajina tvrdí, že Frančetti souhlasil po příjezdu do Sevastopolu s tím, že se zúčastní činnosti ozbrojeného útvaru Sebeobrana Krymu, který ukrajinské zákony nepovolily a který byl mimo jiné zaměřený na potlačení odporu proukrajinsky naladěného obyvatelstva v dané oblasti. Muž údajně vytvořil zpravodajskou skupinu Severní vítr a vybral do ní 11 členů, kterým denně udílel pokyny. Informace, které získali v terénu, předával podle Ukrajiny velení ruského námořnictva.
Rusa zadržela česká policie loni v září, a to na základě mezinárodního zatykače vydaného Ukrajinou. Od té doby je muž ve vazbě, protože podle českého soudu panují obavy z toho, že by mohl utéct.

Před zadržením se Frančetti střídavě zdržoval v Rusku a v Česku, kde má dceru a od roku 2 000 také trvalý pobyt. Podle vlastních slov se v ČR živil jako trenér fitness a taekwonda na volné noze. 
Jedním z důvodů, proč odmítá vydání, je i jeho zdravotní stav. Muž tvrdí, že trpí revmatem a že by mu Ukrajina nezajistila odpovídající léčbu. V případě vydání mu za účast na činnosti ozbrojeného útvaru neustanoveného zákonem hrozí dva až osm let vězení.

Ukrajinsko-ruské vztahy jsou stále napjaté
Vztahy Ruska a Ukrajiny jsou nadále vyostřené - Rusko popírá, že by se na Ukrajinu chystalo vtrhnout, u jejích hranic však shromáždilo vojenskou techniku a vojáky. Dnešní soudní jednání sledovala zástupkyně ruské ambasády. Ruské ministerstvo zahraničí loni pohrozilo „důsledky“, pokud Česko Frančettiho vydá. Ruská vláda o několik měsíců dříve označila Česko za nikoli přátelskou zemi. Stalo se tak po zhoršení vztahů obou zemí v souvislosti s kauzou výbuchu muničních skladů ve Vrběticích.

Pokud vrchní soud potvrdí, že vydání je přípustné, bude muset ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) vyčkat s rozhodnutím ohledně extradice na to, jak dopadne Frančettiho azylové řízení. Rusovu žádost o azyl v Česku teprve posuzuje vnitro, v případě neúspěchu se muž může obrátit ještě na správní soudy.

V jiné sledované extradiční kauze vydal někdejší ministr Robert Pelikán (ANO) ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA, přestože česká justice v té době ještě ve fázi kasační stížnosti řešila Nikulinův případný nárok na azyl. Přestože Nikulin nakonec azyl nezískal, Ústavní soud konstatoval, že ministr porušil Rusova práva. Muž se nyní po českém státu domáhá odškodného ve výši 1,25 milionu korun, dalších 250.000 Kč mu předtím ministerstvo vyplatilo dobrovolně.

X X X

Musk přirovnal Trudeaua k Hitlerovi. Policie zatýká protestující v Ottawě.

Miliardář Elon Musk přirovnal přístup kanadského premiéra Justina Trudeaua vůči protestujícím v Ottawě k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi, který vyvraždil miliony lidí. Rozhořčení zástupci židovské komunity vyzvali Muska k omluvě. Po třech týdnech protestů proti covidovým opatřením se někteří účastníci manifestace vzdávají a jsou odváděni do vazby, oznámila policie.

Miliardář a majitel společnosti Tesla Elon Musk opět vyjádřil podporu kanadským řidičům kamionů, kteří už téměř tři týdny blokují ulice Ottawy na protest proti koronavirovým opatřením kanadské vlády premiéra Justina Trudeaua.
Tentokrát však zašel dosti daleko. Na Twitteru zveřejnil obrázek s fotografií nacistického diktátora Adolfa Hitlera a nápisem „Přestaňte mě srovnávat s Justinem Trudeauem. Měl jsem rozpočet“.

Kanadský premiér v pondělí aktivoval nouzový zákon, který poskytuje policii dodatečné pravomoci a umožnil prohlásit blokády za nezákonné, odtáhnout kamiony, zatknout řidiče, pozastavit jim licence nebo zmrazit jejich bankovní účty.
Rozhořčená židovská komunita

Proti příspěvku Muska se okamžitě vzedmula vlna rozhořčených reakcí v čele s židovskou komunitou. „Musk se možná domnívá, že zveřejnění obrázku, v němž Justina Trudeaua přirovnává ke genocidnímu diktátorovi, který vyhladil miliony lidí, je vhodným způsobem kritiky politiky, s níž nesouhlasí. Není, nikdy. Musk se musí omluvit a najít jiné způsoby, jak vyjádřit svou nespokojenost,“ reagoval Americký židovský výbor.

„Použití snímku Adolfa Hitlera, a tedy využití tragédie všech lidí, kteří trpěli, byli ponižováni, mučeni a zavražděni totalitním režimem nacistického Německa, který vytvořil, je smutné a znepokojivé,“ reagovalo na Muskův příspěvek muzeum Auschwitz-Birkenau, které se nachází na místě nacistického koncentračního tábora, kde zemřel skoro milion lidí.
Nejbohatší člověk světa s majetkem, jehož výši magazín Forbes v lednu odhadl na 244 miliard dolarů (5,2 bilionu korun) obrázkem Hitlera reagoval právě na zprávy, že kanadské úřady nařídily bankám zablokovat dary v kryptoměnách pro demonstranty, kteří protestují zejména proti očkování na covid-19.

Musk svůj příspěvek s Hitlerem z Twitteru smazal, ale jinak na výtky nereagoval. V dalším příspěvku svým příznivcům na Twitteru ale doporučil, aby si přečetli knihu o ekonomických dějinách nacistického Německa, která jim poskytne „důkladné vysvětlení“.
Policie začala po třech týdnech zatýkat
Protesty začaly jako vzpoura řidičů kamionů proti vládnímu nařízení, poté se k tomu dokonce přidalo i svržení Trudeauovy vlády.
Policie s protestujícími vyjednávala a snažila se je přesvědčit, aby odjeli. Po třech týdnech od příjezdu do Ottawy zůstávalo v ulicích okolo parlamentu stále několik stovek kamionů, jejichž řidiči kromě blokování provozu poutali pozornost i hlasitým troubením.

Snazší zatčení, zmrazení účtů. V Kanadě použijí proti blokádám nouzový zákon
Poté, co tento týden Trudeau aktivoval nouzový zákon, začala policie kolem protestujících utahovat smyčku. Vytvořila ve městě „červenou zónu“, rozestavěla ploty a ve čtvrtek začala zastavovat vozidla na sto kontrolních stanovištích.

Policisté ve čtvrtek večer zatkli dva hlavní organizátory protestů Chrise Barbera a Tamaru Lichovou a obvinili je z výtržnictví, Barbera navíc i z maření výkonu úředního rozhodnutí. V zatýkání policisté pokračují i v pátek.
Záběry pořízené reportérkou NYT ukazovaly, že někteří účastníci protestu i přes tyto vzkazy zůstávali v ulicích. Jeden postarší muž sedící v kamionu jí řekl, že se nebojí a že mu policie nemůže nic udělat. O chvíli později údajně policisté s „taktickou výbavou“ a puškami otevřeli jeho vozidlo a odvedli jej pryč.

Drtivá většina obyvatel Kanady, včetně místních řidičů kamionů, je proti covidu-19 očkovaná a průzkumy dlouhodobě ukazují, že opatření přijatá v boji proti nemoci mají u kanadské veřejnosti silnou podporu.  S pokračováním protestů čelila policie a vláda premiéra Trudeaua kritice, že jsou vůči protestům příliš tolerantní.

X X X

Čtvrté místo mě mrzí, za rok si na něj nikdo nebude pamatovat, smutnila Davidová po útoku na medaili

Podruhé útočila biatlonistka Markéta Davidová na olympiádě v Pekingu marně na stupně vítězů. Po šestém místě ve vytrvalostním závodu z úvodu her dojela v jejich závěru ve středisku Čang-ťia-kchou čtvrtá v závodu s hromadným startem a pozici těsně za medailí oplakala.
Čang-ťia-kchou (Čína) 11:53 18. února 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

„Zatím to chutná hořce,“ řekla Davidová cestou z tratí, na kterých v „masáku“ nestačila jen na vítěznou Francouzku Justine Braisazovou-Bouchetovou a hvězdnou norskou dvojici Tiril Eckhoffová, Marte Olsbuová Röiselandová. Mohla by tak na sebe být pyšná, jak závod v náročných větrných podmínkách zvládla a cenný kov jí unikl jen o kousek. „To už si nikdo nebude pamatovat za rok. Takže… Teď mě to mrzí,“ měla v očích slzy.

Na dohled špičky se Davidová držela od začátku. Vleže chybovala jednou a i po první stojce musela na jedno trestné kolo. Už v tu dobu bylo jasné, že patří mezi pětici bojující o medaile. Na závěrečné stojce udělala dvě chyby stejně jako Norky, ale vyjela o pět sekund za nimi.

„Doufala jsem, bojovala jsem až do konce,“ věřila, že by se Eckhoffové a Olsbuové Röiselandové mohla udržet. „Tady je možný všechno. Viděli jsme to v závodech předtím. Snažila jsem se jet. Ostatní si síly ale rozvrhnuly dobře. Myslím si, že jsem lyže měla dobré. Že jsem si to pokazila sama,“ řekla Davidová, která soupeřky nedohnala a skončila čtvrtá.

Za důvod „bramborové“ medaile označila střelbu. V poryvech větru udělala čtyři chyby, což byl s medailistkami a pár soupeřkami na horších místech nejlepší výkon závodu. „No jo, ale chtělo to dát líp,“ podotkla Davidová a dodala: „Mrzí všechny (rány). Vleže to bylo na nulu, ale ve stojce jsem to ještě mohla pohlídat tu poslední položku,“ uvažovala.
Ve vytrvalostním závodu přišla Davidová o možné zlato netrefenou poslední ranou. Dnes chybovala čtyřikrát, přičemž i tentokrát nenašel terč poslední výstřel. 

Čtvrté místo z českých sportovců na olympiádě v Pekingu vybojovaly už jen v lyžařské kombinaci Ester Ledecká a rychlobruslařka Martina Sáblíková. Po medailích zmíněných hvězd jde o třetí nejlepší výsledek na hrách. Davidová by tak mohla být spokojená.
„Před dvěma dny mi nějaký pán řekl, že bych se měla veřejně omluvit za svoje výsledky. Tak doufám, že za tohle se omlouvat nemusím,“ prozradila, co si přečetla na svém instagramovém účtu.
Z Pekingu zamíří biatlonisté do Česka, Světový pohár bude pokračovat za čtrnáct dnů ve finském Kontiolahti. Davidová se těšila na pár dnů volna. Hlavu si vyčistí při psaní diplomové práce. „Zaberu se do studia asi,“ přikývla a doplnila: „Už chci domů.“