Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó napsal, že italský senátor a bývalý ministr vnitra Matteo Salvini si zaslouží „vděk a ocenění“ za to, jak bránil Evropu a svou zemi před nelegální migrací. Szijjártó tak reagoval na rozhodnutí italského Senátu, který zbavil Salviniho imunity pro trestní stíhání v kauze nelegálního zadržování migrantů.

Bývalý italský ministr vnitra Matteo Salvini se zúčastnil senátní debaty o tom, zda může být souzen za únos kvůli tomu, že loni v létě nepovolil okamžité vylodění více než stovky migrantů v italském přístavu. (12. února 2020) | foto: Reuters
Szijjártó napsal, že liberální tisk čtvrteční rozhodnutí v Itálii oslavuje jako vítězství, ale byl to Salvini, „kdo si nepřál, aby se mohli imigranti přijíždějící nelegálně, převaděči a jejich spojenci - tak zvané nevládní organizace - vysmívat italským a evropským zákonům, porušovat všechna existující pravidla a svévolně používat italské přístavy k nelegálnímu vstupu do Evropy“.

Podle maďarského ministra se Salvini rozhodl ochránit Itálii i Evropu a „dokázat, že to, co Maďarsko dělá na souši, lze dělat i na moři a že je možné chránit pozemní evropskou hranici stejně jako námořní“. Ukázal prý svou činností, že Brusel lže, když tvrdí, že chránit námořní evropskou hranici je nemožné.„Stačí pouze brát naše zákony vážně a vymáhat je. Pro překročení hranice platí pravidla a dodržovat je musí všichni,“ dodal šéf maďarské diplomacie.

Sicilská prokuratura viní bývalého ministra vnitra z nelegálního zadržování osob, za což mu hrozí až 15 let vězení. Salvini loni v srpnu povolil vylodění stovek migrantů z lodě španělské nevládní organizace Open Arms až po téměř třech týdnech, když to nařídila sicilská prokuratura.

Italští senátoři ve čtvrtek zbavili sedmačtyřicetiletého politika imunity jen těsně, a to poměrem hlasů 149 ku 141. Letos 12. února italští senátoři rozhodli stejně v obdobné kauze, která se týká případu z loňského července. Salvini tehdy jako ministr vnitra nedovolil okamžité vylodění na 130 migrantů zachráněných ve vodách Středozemního moře.

Bez Salviniho to jde hladce. Migranti jsou přijati, sotva je najdou u Libye

„Jsem hrdý na to, že jsem bránil Itálii. Udělal bych to znovu a udělám to znovu, protože migrační vlna tento měsíc je šestkrát větší, než byla před rokem, když (strana) Liga byla ve vládě,“ řekl ve čtvrtek k hlasování Senátu Salvini.
Salvini se chce u soudu hájit i s argumentem, že uzavírání přístavů nebylo jen jeho rozhodnutí, ale že se na něm podíleli i ostatní členové tehdejší vlády. Tu tvořila koalice Salviniho Ligy a Hnutí pěti hvězd, které po rozpadu tohoto spojenectví uzavřelo koalici s tehdy opoziční Demokratickou stranou.

V POLSKU UKRADLI SOCHU SOVĚTSKÉHO MARŠÁLA

V Polsku ukradli a poničili sochu sovětského maršála. Omluvte se, žádá Rusko: Rusko žádá od polských úřadů vyšetření čtvrteční krádeže sochy sovětského maršála Kostantina Rokossovského ze hřbitova ve městě Lehnice (Legnica). Skulptura byla ještě týž den nalezena s uraženou hlavou, terčem vandalů se opakovaně stala i v minulosti.

Dosud neznámí pachatelé vylomili kovová vrata hřbitova, 600kilovou sochu strhli a odvezli pryč. Později byla nalezena na nedalekém poli s useknutou hlavou. Polská policie zahájila vyšetřování a požádala o informace případné svědky. Památník byl součástí muzea zřízeného na hřbitově vojáků Rudé armády.

„Vyvolává to pohoršení a nutnost, aby polské oficiální orgány našly viníky tohoto vandalismu, památník vrátily na místo a omluvily se sovětským vojákům, kteří mimochodem bojovali po boku polské armády. Na konci války bojovalo na straně Rudé armády 400 000 Poláků. Tyto činy musejí být samozřejmě trestně stíhány,“ uvedl vědecký ředitel Ruské vojensko-historické společnosti (RVIO) Michail Mjachkov.

Podle něj je poničení sochy „pokračováním rusofobní politiky polské vlády“, která se prý snaží „snížit roli sovětské armády při osvobozování Polska“ za druhé světové války.

Ruské velvyslanectví ve Varšavě ve stručném prohlášení uvedlo, že incident vyšetřuje. „Zatím vyjasňujeme podrobnosti, spojíme se s úřady,“ řekl tiskový mluvčí ruské ambasády Vladimir Aleksandrov. Věc podle něj řeší ruský konzulát v Poznani.
Podrážděnou reakci ruské strany vyvolalo dubnové odstranění sochy jiného sovětského maršála - Ivana Koněva - z Prahy 6. I tento památník, vybudovaný v 80. letech coby vyjádření díku za osvobození českého hlavního města, byl předtím terčem vandalů. Ruská diplomacie varovala, že odstranění sochy způsobí dlouhodobé podráždění v rusko-českých vztazích a že tento „zločin“ nezůstane bez odpovědi.

Koněva vraťte zpátky na místo, vzkázal šéf ruské diplomacie Lavrov

Rokossovskij (1896 - 1968) se narodil ve Varšavě, která byla tehdy součástí carské říše. Účastnil se bojů za první světové války a později za Polsko-ruské války bojoval na straně Rudé armády. Za druhé světové války se vyznamenal v bitvách u Moskvy a Stalingradu, za úspěchy při osvobozování Běloruska a Polska byl v roce 1944 povýšen do hodnosti maršála SSSR.
Spory dodnes vyvolává rozhodnutí o zastavení Rokossovského vojsk před branami Varšavy ve chvíli, kdy její obyvatelé povstali proti německým okupantům. Nacisté Varšavské povstání následně brutálně potlačili. Po válce se Rokossovskij stal polským ministrem obrany.

NOVÝM VELVYSLANCEM SR V ČR KÁČER

Slovensko po sedmi letech vymění velvyslance v Česku. Bude jím Káčer: Slovenská vláda v rámci změn na některých velvyslaneckých postech vymění i svého ambasadora v Praze. Podle informací slovenského Denníku N skončí v Praze dosavadní velvyslanec Peter Weiss blízký straně Směr-sociální demokracie. Nahradit by jej měl zkušený diplomat Rastislav Káčer.

Slovenský list připomněl, že Weiss ve funkci dlouho přesluhoval, namísto obvyklých čtyř let zůstal v Praze let sedm. V roce 2013 ho jmenoval tehdejší prezident Ivan Gašparovič a Weiss, který byl předtím velvyslancem v Budapešti, odešel do Česka rovnou z Maďarska, aniž by se mezi tím na čas vrátil na ministerstvo zahraničí.

Zkušený slovenský diplomat Rastislav Káčer dosud zastupoval Bratislavu jako velvyslanec v Maďarsku. Dříve také pět let působil jako slovenský velvyslanec v USA. Zkušenosti má též z centrály NATO v Bruselu, jako státní tajemník na ministerstvu obrany ostatně odpovídal za slovenský vstup do aliance. Je vnímán jako odborník na transatlantické vztahy a obrannou a bezpečnostní problematiku.

Slovenský Denník N také píše, že ministerstvo zahraničí plánuje změny na nejdůležitějších velvyslaneckých postech – kromě Prahy též v USA, Británii, Rusku a při NATO. Jde o jednu z největších výměn za poslední roky a na pořad má přijít v říjnu.

PŘEDSEDA NS SLOVENSKA DR. ŠIKUTA PŘIZNÁVÁ POTÍŽE, CHYBĚJÍ SOUDCI

Předseda Nejvyššího soudu Slovenska Ján Šikuta: Naše justice má systémový problém: Ve slovenské justici chybí značná část soudců, na Nejvyšším soudu je to dokonce čtvrtina. Není to následek trestního stíhání, ale odchodů do důchodu, složitého systému kariérního růstu, zanedbaného doplňování soudů a způsobu jak a kým jsou soudci vybíráni. Přesto nově slovenští soudci čelí návrhu na snížení věku odchodu do důchodu i návrhu, aby mohli být bráni do vazby bez souhlasu Ústavního soudu. Mohlo by tak dojít k zasahování do nezávislosti soudce i z jiného důvodu, než z důvodu selhání soudce, říká v rozhovoru pro Českou justici nový předseda Nejvyššího soudu Slovenské republiky Ján Šikuta.

Jána Šikutu zvolila předsedou Nejvyššího soudu Slovenské republiky Soudcovská rada, jmenován do funkce byl prezidentkou Slovenské republiky Zuzanou Čaputovou 20. května 2020. Během svého vystoupení před Soudcovskou radou Slovenska Ján Šikuta označil situaci ve slovenské justici za katastrofální, jak už dříve Česká justice informovala.
Pane předsedo, ve slovenském i v českém tisku jsou opakovaně publikovány články o katastrofálním stavu slovenské
justice, která je údajně nefunkční a zkorumpovaná. Takových výroků je tolik, že každý rozumný člověk je k nim obezřetný.

Začíná to vypadat jako politická kampaň proti justici. Mám za to, že ani slovenská justice není bez kontroly, že ani slovenští soudci nemohou být v naprosté většině zkorumpovaní zločinci, jak to z tisku vypadá. Jak byste vy hodnotil situaci i stav justice na Slovensku?

Je pravdou, že stav justície na Slovensku sa nenachádza vo veľmi dobrom svetle, najmä keď na začiatku tohto roka prebehla policajná akcia Búrka, na základe ktorej bolo vznesené obvinenie voči dvanástim sudcom zo všetkých stupňov slovenských súdov, z ktorých niektorí skončili po súhlase danom Ústavným súdom SR vo väzbe. Tomu zodpovedá aj pohľad verejnosti na súdnictvo – v nezávislosť súdov podľa porovnávacieho prehľadu EÚ v oblasti justície verí menej ako 20 percent obyvateľov. S tým samozrejme súvisí aj celková stabilita spoločnosti – nespokojní mladí ľudia odchádzajú, investori si rozmyslia či ohrozia svoje investície možným korupčným nátlakom….

Rozhodne však nemôžem súhlasiť s paušálnym hodnotením, že by väčšina sudcov bola skorumpovaná alebo boli zločincami. Naopak, väčšina sudcov je čestných a spoľahlivých, svoju prácu si vykonáva podľa svojho vedomia, svedomia a možností, v súlade so svojimi morálnymi zásadami. Sú však, žiaľ, v tieni tých, ktorí kvôli podozreniam z nekalej činnosti zapĺňajú stránky médií.

Preto je potrebné, aby sa situácia v súdnictve stabilizovala, aby sa obnovila dôvera v súdnictvo. Najvýznamnejším krokom je obnova sudcovského stavu. Faktom však je, že v justícii chýba značná časť sudcov, na Najvyššom súde je to až štvrtina. Tento poddimenzovaný stav však nie je spôsobený tým, že by voči časti sudcov vznesené obvinenia a boli trestne stíhaní. Napríklad na Najvyššom súde, sú sudcovia najskúsenejší, s najväčšou praxou, a teda pochopiteľne i najstarší došlo k situácii, že mnohí sudcovia dovŕšili dôchodkový vek a odišli do dôchodku.

V minulosti sa totiž veľmi nedbalo na to, aby sa pravidelne dopĺňal potrebný počet sudcov zo súdov nižších stupňov. Tento stav má za následok, že konania pred súdmi môžu trvať dlhšie a nemožno vylúčiť, že to môže mať v konečnom dôsledku vplyv aj na kvalitu súdneho rozhodnutia.

Samozrejme, z mojej pozície sa snažím, aby sa stav sudcov doplnil na potrebný tak, aby aj Najvyšší súd bol schopný veci vybavovať plynule a v primeranom čase.

Že je ve slovenské justici nějaký problém, je na druhou stranu asi zjevné. Kde vidíte největší systémový problém justice na Slovensku?

Áno, máte pravdu. V slovenskej justícii podľa môjho názoru existuje systémový problém. Začína sa už samotným výberom osôb, ktoré sa stanú sudcami. Tu je potrebné dať zvýšený dôraz nielen na odbornú stránku kandidátov na sudcov, ale aspoň rovnaký dôraz by som dal na ich osobné a morálne kvality. Je zrejmé, že je morálne hodnoty sú najobtiažnejšie zistiteľné a preukázateľné, no o to sú dôležitejšie.

Ďalším problémom je veľmi komplikovaný kariérny rast sudcov. Postup z nižšieho na vyšší súd, ktorý končí najvyšším súdom je zložitý. Kandidát musí prechádzať výberovým konaním, čo je v poriadku, ale úlohu zohrávajú ďalšie faktory. Aj pri výberových konaniach je potrebné, rovnako ako pri prijímaní nových sudcov, aby komisie, ktoré o kariérnom postupe sudcu rozhodujú, boli zložené z odborníkov, a to z odborníkov, ktorí svoju odbornosť dosahujú ako profesnými, tak i osobnostnými hodnotami.

K výsostne odborným kritériám sa však pridávajú ďalšie faktory. Je to napríklad otázka zložitého financovania sudcu. Dnes pri stážach platí sudcu vysielajúci súd, nie ten, pre ktorý počas stáže robí. Je jasné, že to nie je spravodlivý systém a rozhodne nenapomáha spoločenskému záujmu – vyškoliť odborne zdatných sudcov. Pre nás, teda Najvyšší súd je to o to zložitejšie, že hovoríme o dvoch rozpočtoch – krajské a okresné súdy podliehajú pod ministerstvo spravodlivosti, zatiaľ čo Najvyšší súd má vlastný rozpočet.

Netreba pripomínať, že pridelenie rozpočtových prostriedkov z ministerstva financií nezávisí len od potrieb jednotlivých súdov, ale celkového stavu financií v krajine, a tak vláda nevyčlení dostatok financií pre potreby súdnictva.
Je tiež pravdou, že súdy nižších stupňov nesúhlasia, aby od nich odchádzali sudcovia na súdy vyšších stupňov, keďže sami sú personálne podhodnotení a prácu by museli rozdeliť ostatným sudcom.

Slovenská ministryně spravedlnosti rozhodla o majetkových prověrkách soudců a o prověrkách spolehlivosti soudců. Už samotné slovo prověrka vyvolává u těch, kteří žili v komunistické diktatuře, která byla prověrkami posedlá, negativní konotace. Mohl byste přiblížit, v čem takové prověrky spočívají, jak probíhají, kdo se jim musí podrobit? Prověrky má spustit soudní rada jako nejvyšší soudcovský orgán. Bude zde nějaká možnost kontroly nebo přezkumu nebo budou soudci v rukou nějaké komise? Podle jakých kritérií bude hodnocena spolehlivost soudce, pokud je to známo?

Pokiaľ ide o majetkové previerky a previerky spoľahlivosti sudcov, tieto otázky sú v súčasnom období predmetom legislatívnych úprav – a to ako novely Ústavy SR, tak aj zákona o Súdnej rade. Momentálne sú v štádiu medzirezortného pripomienkovania, prijaté by mali byť ešte v tomto roku.

Podľa návrhov by majetkové previerky mali byť v rukách Súdnej rady, ktorej sudcovia aj v súčasnom legislatívnom stave každoročne podávajú majetkové priznanie. Tie pravdepodobne budú podkladom k vyhodnoteniu majetkových pomerov jednotlivých sudcov – či majetok deklarujú správne, či nadobúdajú majetok v primeranom rozsahu k jeho príjmom, respektíve jeho mzde, keďže sudcovia, ako je známe, nemôžu vykonávať inú činnosť ako sudcovskú.
Akým spôsobom sa budú previerky realizovať, a ako zabrániť rôznym machináciám ako písať majetok na blízke osoby a podobne, je predmetom pripomienkového konania. Podľa návrhu právneho predpisu sa pri Súdnej rade vytvorí majetková komisia, ktorá v prípade zistenia majetkových nezrovnalostí bude postupovať podľa jeho budúceho znenia, ktoré vzíde z pripomienkového konania.

Rovnako zatiaľ nie je známe, aké kritériá budú používané pri hodnotení spoľahlivosti sudcu.

Soudcovská rada je samosprávný orgán slovenských soudců, který v České republice neexistuje, část soudců po ní volá. Přesto ani slovenská soudcovská rada nezabránila tomu, aby se justice dostala do nehezké situace, možná i proto, že sama soudcovská rada se na Slovensku ocitla ve složitém postavení. Má soudcovská rada dost nástrojů a síly, aby se postavila za soudce, aby se nenechala využít politicky a aby například odmítla politickou objednávku na prověřování soudců? A má tento orgán na druhé straně dost síly na to, aby napomohl ke změně pověsti justice z pověsti kabinetní, mafiánské a zkorumpované, založené na přítelíčkování na justici nestrannou, nezávislou a vysoce profesionální?

Táto otázka je skôr na Sudcovskú radu a jej predsedu. Pravdou ale je, že jednou z úloha povinností Sudcovskej rady je dohliadať na to, aby sa do sudcovského stavu dostávali sudcovia, ktorí spĺňajú kritériá spoľahlivosti výkonu sudcovského povolania a tí, ktorí už v nej sú, tieto zásady naďalej dodržiavali. Napriek tomu sa v minulosti stávalo, a dôkazom je prípad Búrka, že došlo k odhaleniu a podozreniam voči niektorým sudcom, ktoré samozrejme budú zrejmé až po ukončení týchto trestných konaní, a to napriek postaveniu a úlohe Sudcovskej rady.

Či tento orgán bude mať dostatok sily do budúcnosti, je naozaj otázkou budúcnosti. Musíme veriť že áno – došlo k zmenám na obsadení určitých pozícií – predsedu a členov, ktorí zastupujú parlament a vládu, a po ukončení legislatívneho procesu aj dnes ešte nie celkom známych kompetencií. Prax ukáže, ako sa dokáže týchto kompetencií a povinností zhostiť.

Na setkání se soudci Nejvyššího soudu 9. června 2020 jste uvedl, že je důležité, aby se soudci seznámili s navrhovanou novelou slovenské Ústavy, aby mohli materiál připomínkovat. V čem spočívá zásadní změna slovenské Ústavy? Chtěl byste před některou změnou varovat nebo naopak zdůraznit změnu, která je žádoucí?

Pracovný návrh legislatívnych zmien Novely ústavy, no aj zákona o Súdnej rade sme doručili všetkým sudcom a očakávame ich pripomienky, ktoré sa spracujú a predložia v rámci pripomienkového konania ešte tento mesiac ministerstvu spravodlivosti.

Pokiaľ ide o justíciu, je navrhovaných niekoľko zmien. Tým najzávažnejším je návrh, aby sudca mohol byť vystavený trestnému stíhaniu a vzatý do väzby bez súhlasu Ústavného súdu, teda ako každý občan. Tento návrh vyvoláva medzi sudcami nevôľu a obavy z možného zasahovania do ich nezávislosti aj z iných dôvodov, ako samotného osobného zlyhania sudcu.

Ďalšou zmenou je vytvorenie Správneho súdu. Taká inštitúcia na Slovensku zatiaľ neexistuje, správne súdnictvo je vykonávané na pôde Najvyššieho súdu. Pre Najvyšší súd to znamená, že z neho odíde časť agendy a pravdepodobne aj sudcov a bude sa musieť vysporiadať s novou situáciu, najmä v prípade, ak niektorí sudcovia či asistenti nebudú mať záujem prejsť na nový súd. Ale to je tiež otázka, ktorá bude zrejmejšia, až keď budú známe podrobnosti, ktoré vzídu z pripomienkového konania.

Novela obsahuje aj fixovanie veku, čo znamená, že po jeho dovŕšení bude musieť sudca odísť. Návrh je 65 rokov, s čím zásadne nesúhlasíme a to hneď z dvoch zásadných dôvodov. Takýto krok by na jednej strane ešte viac ohrozil podhodnotený stav na Najvyššom súde. Na druhej strane je ešte dôležitejší fakt, že profesia sudcu je špecifická, a vo veku 65 rokov sa nachádza v pozícii, keď by mal zúročiť skúsenosti a odovzdávať ich mladším kolegom, nie prerušiť činnosť. V okolitých krajinách na najvyšších a ústavných súdoch a aj na európskych súdoch je vekový strop 70 rokov, tak nevidíme dôvod, prečo by to nemohlo byť aj u nás.

Jak hodnotíte první týdny v nové funkci? Jak vás přijali soudci?

Pokiaľ ide o moje hodnotenie, na Najvyššom súde nie som novým sudcom. Približne pred piatimi rokmi som sa vrátil z môjho pôsobenia na Eúrópskom súde pre ľudské práva v Štrasburgu, takže všetkých sudcov samozrejme poznám a oni poznajú mňa. Ja som nepostrehol v doterajšej činnosti v tejto funkcii nejaký zásadný nesúhlas s mojou osobou v pôsobení v tejto funkcii napriek tomu, že je tu neľahké obdobie, je tu podstav, je potrebné doplniť stav sudcov, vytvára sa správny súd, kam budú kandidovať viacerí sudcovia správneho kolégia, čo znamená ďalší odliv sudcov, je tu otázka sídla súdu, lebo súd nemá svoju budovu, sídli v budove ministerstva spravodlivosti, ktoré sa síce odsťahovalo, no budova je stále v jeho správe…

Jednoducho súhrn rôznych faktorov a okolností, ktoré úlohu predsedovi súdu neuľahčujú. K tomu všetkému je potrebné dodať, že stále nebol zvolený podpredseda súdu, teda túto funkciu vykonávam sám bez toho, aby som mal oporu a podporu podpredsedu.

Je potrebné ale povedať, že hneď po nástupe do funkcie som nadviazal kontakty jednak navonok, s najbližšími partnermi ako ministerka spravodlivosti, predseda Súdnej rady, predseda Ústavného súdu a ďalšími. Zároveň som nadviazal prácu dovnútra súdu, kde som sa stretol s predsedami všetkých kolégií Najvyššieho súdu, so zástupcami asistentov sudcov, odborov a s ostatnými zamestnancami.

Snažím sa tak ako navonok, tak aj dovnútra pôsobiť tak, aby Najvyšší súd mohol pokračovať riadne v plnení si úloh, najmä v rozhodovacej činnosti, ale aj v pôsobení k iným orgánom štátnej správy, ústavným orgánom ako parlament SR, vláda SR, ostatným ministerstvám a justičným organizáciám. Irena Válová, ceskajustice.cz

BRITÁNIE ZPŘÍSŇUJE OPATŘENÍ NA COVID-19

Británie zpřísňuje koronavirová opatření, Polsko hlásí rekordní čísla: Britská vláda na severu Anglie zpřísnila některá opatření zavedená v boji s šířením koronaviru. Kvůli nárůstu počtu nakažených se spolu nově nesmí setkávat lidé z různých domácností. Rekordní čísla hlásí Polsko, Čína či Vietnam. V Portugalsku se poprvé od března otevřenou noční bary.

Britská opatření, která začala platit z noci na pátek, se týkají zhruba čtyř milionů lidí v metropolitní oblasti Manchesteru, největšího města severní Anglie, a částí hrabství Yorkshire a Lancashire. Obyvatelé se sice nesmí scházet s lidmi mimo domácnost, mohou však nadále navštěvovat restaurace a bary nebo chodit do práce.

„Problém tohoto viru je, že se mu nejlépe daří při společenském kontaktu,“ uvedl britský ministr zdravotnictví Matt Hancock. „Úplně rozumím tomu, jaký to má lidský dopad, ale bohužel takhle se ten virus přenáší,“ uvedl ministr.
Lidé se nesmějí navštěvovat doma nebo v barech, restauracích, obchodech a dalších volnočasových podnicích či svatostáncích. Do těchto zařízení však mohou jít s členy stejné domácnosti. Těm, kdo pravidlo poruší, hrozí pokuta až 100 liber (2 900 korun).

Británie ve čtvrtek oznámila nejvyšší denní přírůstek nakažených za více než měsíc. Za 24 hodin se infekce prokázala u 846 lidí. Za poslední dva dny se jedná o třetinový nárůst: ve středu přibylo 763 infikovaných, zatímco v úterý 581. V zemi se 67 miliony obyvatel se od počátku epidemie nákaza potvrdila u 302 301 lidí, z nichž 45 999 zemřelo.

Polsko s rekordem, v Portugalsku otevírají noční bary

Polsko ohlásilo rekordní přírůstek případů koronaviru. Za 24 hodin v zemi přibylo 657 infikovaných. Oznámilo to polské ministerstvo zdravotnictví. Za minulý den zemřelo sedm pacientů.

V Evropě startuje druhá vlna epidemie koronaviru, varuje Johnson

Počet nakažených se tak v Polsku zvýšil na 45 688 a mrtvých na 1 716. Nejhorší je situace v Slezském vojvodství, na něž připadá 227 z nových případů. Vláda tento týden nevyloučila obnovu karanténních opatření pro lidi vracející se ze zemí, kde se situace také začala horšit.

Německo zaznamenalo za poslední den 870 nových případů nákazy koronavirem. V předchozích týdnech se německá denní bilance držela až na výjimky mezi 300 a 500 nově nakaženými.
Německo od začátku epidemie registruje 208 698 infikovaných, 9 141 pacientů s covidem-19 zemřelo. Z nemoci se dosud vyléčilo 191 800 lidí.

Berlínský Institut Roberta Kocha (RKI) už ve čtvrtek varoval před možným příchodem druhé vlny epidemie. Podle RKI za nárůstem počtu případů stojí nezodpovědné chování lidí, kteří nedodržují epidemická opatření.
V Rusku za poslední den přibylo 5 482 nakažených, čímž celková bilance dosáhla 839 981 infikovaných. Na komplikace doprovázející nemoc covid-19 zemřelo již 13 963 lidí, z toho 161 lidí v posledních 24 hodinách. Informovala o tom s odvoláním na zdravotnické úřady agentura Interfax.

Milion nových nakažených každé čtyři dny. Svět se blíží březnovým číslům

Podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která vývoj pandemie monitoruje globálně, je Rusko se 147 miliony obyvatel čtvrtou nejvíce zasaženou zemí světa z hlediska absolutního počtu případů, a to po Spojených státech, Brazílii a Indii. V absolutním počtu úmrtí je na jedenácté příčce. Pokud se ale vezme v úvahu počet mrtvých se zřetelem k počtu obyvatel, pak je Rusko podle JHU nyní až na 41. místě.

Portugalsko dál uvolní omezení, která před několika měsíci zavedlo v boji proti šíření koronaviru. Od soboty se v této zemi budou moci poprvé od března opět otevřít bary a diskotéky, ovšem nebude se v nich smět tančit a budou mít omezenou otevírací dobu.

Čína hlásí nejvyšší denní přírůstek od března

Pevninská Čína zaznamenala během čtvrtka 127 nových případů koronaviru, což je nejvíc od 5. března. Velká většina nově nakažených v Číně, 112, pochází ze severozápadní Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, která je novým čínským ohniskem nákazy. Čína eviduje ke konci 30. července 84 292 případů koronavirové nákazy.

Vietnam evakuuje z města 80 tisíc lidí. Kvůli třem nakaženým koronavirem

Vietnam v pátek ohlásil svůj dosud největší denní nárůst případů covidu-19. Ministerstvo zdravotnictví oznámilo 45 nových koronavirových infekcí, které souvisí s nedávným propuknutím nákazy v centrálním městě Danang. Vietnam za celou dobu epidemie zaznamenal 509 případů koronavirové infekce a žádné úmrtí.

Brazílie za posledních 24 hodin zaznamenala dalších 57 837 potvrzených případů koronavirové nákazy a 1 129 souvisejících úmrtí. Obě čísla jsou nižší než předchozí den, kdy byla rekordní. Dohromady už Brazílie, největší a nejlidnatější latinskoamerická země, eviduje 2 610 102 potvrzených případů koronavirové nákazy. Dohromady už v zemi zemřelo 91 263 lidí s covidem-19.

ZÁSTUPCE VELITELE VOJENSKÉ POLICIE BIS NEMÁ PROVĚRKU, ČERNOCHOVÁ TO KRITIZUJE

Černochová nesouhlasí s Metnarem: Absence prověrky zástupce velitele vojenské policie ohrožuje fungování sboru: Ministerstvo obrany a vojenská policie řeší pár měsíců nepříjemný problém. Zástupce velitele vojenské policie Roman Bis totiž nemá patřičnou bezpečnostní prověrku. Zástupce velitele má mít prověrku na nejvyšší stupeň – Přísně tajné. Kvůli absenci bezpečnostního certifikátu byla ale Bisovi resortem udělena prověrka na nejnižší stupeň utajení – Vyhrazené. Šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová proto interpelovala ministra obrany. S obhajobou Lubomíra Metnara Černochová nesouhlasí.

Šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS) začátkem července interpelovala ministra obrany Lubomíra Metnara (nestraník za ANO) kvůli chybějící bezpečnostní prověrce zástupce náčelníka Vojenské policie Romana Bise. Pro absenci bezpečnostního certifikátu byla Bisovi resortem udělena prověrka na nejnižší stupeň utajení, čímž je činnost zástupce velitele sboru značně paralyzována.

Lubomír Metnar už na interpelaci Černochové odpověděl, ta s jeho obhajobou stavu ve vojenské polici nesouhlasí. Na problém upozornila Česká justice v červnu.

Pokud nedostane prověrku, na pozici skončí

Z odpovědi Metnara vyplývá, že prověrka plukovníkovi vypršela a vedení rezortu o tom vědělo: „Plukovník Roman Bis byl v době pověření vykonáváním funkce zástupce náčelníka vojenské policie držitelem platného osvědčení na stupeň utajení Tajné, vydaného NBÚ v roce 2013 a s platností do dubna 2020,“ odpověděl Metnar Černochové. Vedení resortu tedy přiznalo, že vědělo, že Bisovi potřebná prověrka vyprší.

„Náčelník vojenské policie mne informoval, že přijal organizačně-technická opatření, která případné negativní dopady tohoto stavu minimalizují a zároveň plukovníku Bisovi dovolují seznamovat se s informacemi a vstupovat do zabezpečených oblastí do stupně utajení Vyhrazené. Já, ani náčelník vojenské policie, bychom nepřipustili, aby docházelo k úmyslnému porušování nebo obcházení zákona. Pokud by NBÚ ukončil bezpečnostní řízení a pan plukovník Bis by prověrku neobdržel, z logiky věci a dle dikce zákona by nemohl pověření nadále vykonávat. Na pozici by tudíž skončil,“ napsal dále Metnar šéfce výboru pro obranu.

Černochová: Řízení probíhá s nejistým výsledkem

Roman Bis byl podle Metnara jedním ze tří kandidátů na pozici zástupce náčelníka vojenské policie, kterým se stal vloni v listopadu. „Pro výběr plukovníka Bise hovořily zejména jeho morálně-volní vlastnosti, průběh služební kariéry, služební hodnocení, nejdéle zastávaná pozice velitele teritoriálního velitelství vojenské policie. Fakt, že rovněž 9 let vykonával funkci velitele posádky Tábor, i jeho vedení Rady rozvoje vojenské policie rozpracovávající Koncepci rozvoje vojenské policie do roku 2025, s výhledem do roku 2030. Chtěl bych ještě podotknout, že nikdo z uvažovaných uchazečů nebyl držitelem platného osvědčení vyššího stupně utajení než Tajné, které v té době vlastnil i plukovník Bis,“ komentuje problém ministr obrany.

Reakce Metnara šéfku výboru neuklidnila. „Odpověď není vyhýbavá a uvádí skutečnosti tak, jak jsou. Nejsem ovšem stále spokojena s tím, že funkce zástupce náčelníka vojenské policie je obsazena, byť pouze na základě pověření, člověkem, u něhož probíhá bezpečnostní řízení s nejistým výsledkem, aniž by zároveň tento člověk měl prověrku alespoň na stupeň tajné. Neshodnu se s panem ministrem v názoru, že by tato skutečnost neohrožovala fungování vojenské policie a nemohla ji za jistých okolností paralyzovat,“ odpověděla Jana Černochová na otázky České justice.
Aféra s příspěvkem na bydlení: Zproštěn, bez komentáře

Roman Bis měl v roce 2003 zneužít armádní příspěvek na bydlení. Po vypuknutí problému Bis částku, kterou neoprávněně čerpal z armádních fondů, vrátil. První instance vojáka z povolání odsoudila k půlroční podmínce. Bis se proti prvoinstančnímu rozsudku odvolal. A odvolací soud v říjnu 2004 obžalovaného zprostil návrhu na potrestání, který požadovala dozorující státní zástupkyně.

Česká justice se Jany Černochové také dotázala, zda nevnímá u důstojníka armády jako morálně-volní problém zmiňované zneužití dávky na bydlení. „V návaznosti na předchozí odpověď – nepovažuji za vhodnou situaci, kdy dotyčný nemá osvědčení ani na stupeň přísně tajné, ani osvědčení na nejbližší nižší stupeň, tedy tajné. Záležitost týkající se příspěvku na bydlení mi nepřísluší komentovat. Pokud padl osvobozující rozsudek, pak pan plukovník Bis splňuje kritérium bezúhonnosti. Další hodnocení v této otázce závisí na morálních kritériích, která jsou subjektivní. Je věcí náčelníka vojenské policie a pana ministra Metnara, zda přes tuto událost má pan plukovník Bis jejich důvěru a zda jsou přesvědčeni o jeho morální integritě. Já jej osobně neznám, proto se zdržím kategorického vyjádření,“ uzavřela Černochová.
Soudce: Osobnost příznivě hodnocena profesně i lidsky

Prvoinstanční rozsudek si můžete přečíst zde. Zprošťující verdikt pak soudce odvolacího soudu odůvodnil následovně:

„Zcela nepochybně formálně lze nazírat na případ jako do určité míry protiprávní, avšak není možno pominout, že konkrétní nepříznivé dopady byly současně zahlazeny. To samozřejmě odůvodňuje možnost přehodnocení celého případu i z dalších hledisek, jak vyplývá z citovaného zákonného ustanovení (paragrafu 3, odstavce 2 trestního zákona). Podle tohoto ustanovení jednání, které v konkrétní podobě nedosahuje určité minimální výše nebezpečnosti, nepředstavuje vůbec trestný čin. To i ve chvíli, kdy určité znaky toho či onoho trestného činu počínání obžalovaného naznačuje.

Stupeň nebezpečnosti pro společnost je vyjádřen nejenom takovýmto obsahovým pojmem, ale je dán celou řadou faktorů. Mezi ně samozřejmě patří i zhodnocení osobnosti obžalovaného, možností jeho nápravy a přínosu jeho práce pro společnost. Z celkového hodnocení obžalovaného se podává, že představuje osobnost velmi příznivě z hlediska profesního i lidského hodnocenou. Kolektiv jeho spolupracovníků vyjádřil stanovisko, že jsou splněny všechny předpoklady a dány zákonné podmínky i pro podmíněné zastavení trestního stíhání,“ stojí v osvobozujícím rozsudku nad Romanem Bisem

Pachuť neoprávněně čerpaného příspěvku na bydlení a jeho vrácení poté, co se na problém přišlo, ovšem zůstala. Česká justice se na problém Romana Bise před časem zeptala. Ten byl ale ve vyjádření skoupý. „Já ani nevím, přesně s kým mluvím po telefonu,“ zareagoval z počátku Bis. Když se mu redaktor podruhé představil, Bis odtušil: „Určitě vám stejně nebudu odpovídat po telefonu tady na to. V každém případě, soud mě v plném rozsahu všeho osvobodil, jako nepravdivý, a to je všechno.“, ceskajustice.cz

MINISTRYNĚ SCHILLEROVA: FS VYUŽÍVÁ EXEKUTORY U DLUHŮ MINIMÁLNĚ

Finanční správa využívá soudní exekutory k vymáhání dluhů od lidí jen ve velmi malé míře. V odpovědi na písemnou interpelaci předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Ke konci května vedly samotné finanční úřady exekuci vůči více než 71.700 dlužníkům z řad jednotlivců. Soudní exekutory využívaly v osmi desítkách případů.

Dluhy mělo vůči finanční správě ke konci května 241.400 lidí. Jde i o jednotlivce, jejichž nedoplatky činí řádově koruny nebo desetikoruny. „Tyto nedoplatky nelze vymáhat exekucí z důvodu nepřiměřenosti,“ napsala Schillerová. Finanční správa se v těchto případech snaží podle ní věc vyřešit třeba telefonáty nebo elektronickou komunikací.

Soudní exekutory využívá správa podle ministryně ke způsobům exekuce, které nemůže podle daňového řádu provádět sama. „Zejména se jedná o prodej podniku podle občanského soudního řádu,“ napsala. Celkem finanční správa vymáhala ke konci května od jednotlivců podle Schillerové 8,5 miliardy korun. Z toho pět miliard tvořila jistina.

Celní správa soudní exekutory nevyužívá, vyplývá z odpovědi na Stanjurovu interpelaci, kterou podal ve snaze zjistit údaje v souvislosti s debatovanými návrhy změn v exekucích. Celní úřady vedly k polovině června exekucí vůči zhruba 83.300 dlužníkům z řad jednotlivců. Celkem jich evidovala asi 157.800. Lidé dlužili celní správě k polovině června 4,1 miliardy korun, z toho 2,9 miliardy činila jistina.

JAK ROZHODNOU SOUDCI ZA VIBRÁTOR

Soud vzal do vazby podezřelého z krádeže vibrátoru v době nouzového stavu: Čtyřiatřicetiletý muž, který v době vládou vyhlášeného nouzového stavu kvůli pandemii Covid-19 ukradl v drogerii ve Frenštátě pod Radhoštěm vibrátor, bude souzen. Recidivistovi hrozí až osmiletý trest za mřížemi. Za krádež pěti housek v době nouzového stavu v Brně si jiný zloděj odpyká rok a půl za mřížemi, další recidivista pak za krádež vína a salámu přes dva roky. Obhájce podezřelého Lukáš Seibert považuje přístup státu k jeho klientovi za příliš drakonický.

Za krádež vibrátoru čeká čtyřiatřicetiletého Lubomíra Sogela z Kopřivnice nejspíš nepodmíněný trest. Sogel ukradl 6. dubna 2020 v DM drogerii vibrátor značky Durex Play Pure Fantasy za 499 korun. Vibrátor si měl v obchodě strčit do bundy a odejít bez zaplacení. Policie ho následně identifikovala za pomoci bezpečnostních kamer.

Protože Sogel vibrátor ukradl v době vládou vyhlášeného nouzového stavu kvůli pandemii viru Covid-19, hrozí mu výjimečný trest. A to v rozmezí dvou až osmi let za mřížemi. Soud v Novém Jičíně podle zjištění České justice dokonce na Sogela kvůli krádeži vibrátoru za necelou „pětistovku“ uvalil vazbu.

Soud pracoval s fakty, že Lubomír Sogel byl v minulosti 23krát soudně trestán, tudíž je recidivistou, a také k tomu, že se nezdržuje v místě trvalého bydliště a nepřebírá si poštu. Státní zástupce Vladimír Řezníček argumentoval mimo jiné tím, Sogel má mimořádné sklony k páchání majetkové trestné činnosti, v opise rejstříku trestů má 23 záznamů a všechny pro majetkovou trestnou činnost. „Rovněž je nezbytné poukázat na poslední odsouzení z 25. 2. 2020 a i přesto, že byl odsouzen v únoru, tak 6. 4. páchá další trestnou činnost. Současně je nezaměstnaný, tudíž zjevně nemá příjem na to, aby hradil své výdaje na obživu,“ uvedl žalobce Řezníček na vazebním zasedání.

Obžalovaný: Jsem velký kluk

„Je pravdou, že jsem byl odsouzen pro další trestnou činnost, kterou jsem spáchal od posledního propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, a to pro krádeže z 30. 11. 2019, 22. 1. 2020 a 3. 2. 2020… A byl jsem odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Pokud jsem kradl dříve potraviny, byla to taková sázka, protože to, co jsem ukradl, jsem později někomu věnoval. Pokud se týká krádeže ze dne 6. 4. 2020 ve Frenštátě pod Radhoštěm., tak jsem se předmětného vibrátoru zmocnil proto, neboť jsem jej chtěl darovat, a to jedné kamarádce. Nedošlo mi tehdy, že bych v důsledku vyhlášeného nouzového stavu mohl být trestně stíhán pro zločin krádeže,“ řekl Lubomír Sogel před soudem.

Dále podotkl, že v pondělí 27. července měl nastoupit do zaměstnání, kdy mu práci zprostředkoval úřad práce. „Trestnou činnost už nadále páchat nechci. Chci vést řádný život, krádeží se již dopouštět nebudu. Také budu docházet na výzvy, které mi zašle policie,“ uvedl dále Sogel. Na obživu si podle svých slov vydělával brigádami. „Z peněz, které jsem si vydělal na brigádách po odečtení nutných výdajů, tedy s částkou 2400 korun měsíčně, jsem dokázal své běžné potřeby pokrývat. Zaměstnání jsem si hledal prostřednictvím úřadu práce tak i samostatně, například jsem se ptal na práci u technických služeb…Je pravdou, že jsem před policisty utíkal, bylo to ale proto, že mě dříve napadli, měl jsem obavy, že by se takové jejich jednání mohlo opakovat. Vím ale, že takové jednání pro mě nic neřeší… Prosím o zvážení, jsem velký kluk, dokážu se postarat, chci žít normálně a soudu to dokážu,“ uvedl před koncem vazebního zasedání podezřelý z krádeže vibrátoru.
Soudce Miroslav Čano na Lubomíra Sogela nakonec uvalil vazbu kvůli tomu, že by podezřelý mohl uprchnout nebo se bude skrývat, aby se vyhnul trestnímu stíhání a že bude opakovat trestnou činnost, pro kterou je stíhán.

Nouze postavená na hlavu

Sogelův právní zástupce Lukáš Seibert považuje rozhodnutí soudu o vzetí do vazby za příliš drakonické. A problém má i s vyhlášením nouzového stavu, který se aplikuje zejména při živelných katastrofách. „Klient je trestně stíhán za krádež vibrátoru v ceně 499 korun. Za tento skutek by za normálních okolností byl ohrožen nepodmíněným trestem odnětí svobody v trestní sazbě 6 měsíců až 3 léta (§ 205 odst. 2 trestního zákoníku). Jelikož jde o skutek spáchaný v době nouzového stavu, v dané situaci mu hrozí nepodmíněný trest odnětí svobody v sazbě 2 až 8 let (§ 205 odst. 4 trestního zákoníku),“ shrnuje obhájce Lukáš Seibert.

Z dikce skutkové podstaty § 205 odst. 4 trestního zákoníku pak podle Seiberta plyne, že tuto právní kvalifikaci lze použít „za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelné pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.“ „Kladu si otázku, zda vůbec byly splněny podmínky pro vyhlášení nouzového stavu podle zákona o bezpečnosti České republiky. Podrobnosti si ponechám pro další fázi řízení. Dále si pak kladu otázku, zdali krádež vibrátoru za 499 korun je protiprávním jednáním takového charakteru, jehož negativní následky bezprostředně směřují k ohrožení státu, zdraví lidi anebo veřejného pořádku. Je správné, že stát stíhá páchání trestné činnosti, nicméně posedlost orgánů činných v trestním řízení stíhat trestnou činnost naplňující formální znaky trestného činu, bez přihlédnutí k okolnostem daného případu mi přijde postavená na hlavu,“ uzavírá Lukáš Seibert.

Za pět housek rok a půl

Za podobnou krádež v době koronaviru stráví pětadvacetiletý muž bez domova Lukáš Kalina z Brna ve vězení rok a půl. Podle obžaloby ukradl v Brně pečivo 2. dubna, šlo o pět pizza bulek, kdy jedna stála 12,50 Kč. Kalina si dal v obchodě pečivo do tašky a prošel bez zaplacení pokladnou. Poté ho zadržela ostraha. Kalina žije na ulici a ke krádeži se přiznal.
V minulosti byl za obdobný čin třikrát souzený a v době spáchání nového trestného činu byl v podmínce. Brněnský městský soud ho za krádež pečiva poslal na začátku května do vězení na dva roky. Proti rozsudku podala Kalinova obhájkyně odvolání. „Trest byl nepřiměřeně přísný. Můj klient nekradl roušky ani dezinfekci, měl hlad, jednal z existenčních důvodů,“ uvedla jeho obhájkyně Petra Žilková. Poukázala i na to, že muž má diagnostikovanou schizofrenii. Proto Žilkoví navrhla zastavení trestního řízení nebo ochrannou léčbu.

Odvolací krajský soud pak dal Žilkové částečně za pravdu. Podle předsedkyně soudního senátu Markéty Jirsové nebylo pochyb o tom, že muž trestný čin spáchal, trest mu ale šlo uložit pod hranicí zákonné sazby. Senát se podle ní mohl ztotožnit s tvrzením obhajoby, že muž kradl pouze pečivo, ne věci, které by se týkaly vyhlášení nouzového stavu.
Podobný případ rozhodl Krajský soud v Brně ve čtvrtek. Za krádež salámu a krabicového vína v době nouzového stavu půjde muž na dva roky a dva měsíce do vězení. Státní zástupkyně řekla, že krabicové víno rozhodně není základní potravina a že muž nekradl poprvé.

Nejvyšší státní zastupitelství už v březnu upozornilo, že vyhlášení nouzového stavu má výrazné dopady v trestněprávní rovině, kdy lze u některých trestných činů použít přísnější trestní sazby. Podle žalobců se to týká několika trestných činů. Těmi jsou šíření nakažlivé lidské nemoci, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty, krádež, zpronevěra, podvod, lichva a šíření poplašné zprávy. Posuzovány mohou být, a zjevně jsou, v přísnějším odstavci.

Nouzový stav platil kvůli šířícímu se novému typu koronaviru od 12. března do 17. května.

Když se pachatel dopustí krádeže za obvyklého stavu, hrozí mu až dva roky vězení. Když se obdobného jednání dopustí v době vyhlášeného nouzového stavu, hrozí mu trest odnětí svobody na dva roky až osm let. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

SOUDCE VS LNĚNIČKA BUDE SOUDIT VEDLE OTCE I SYNA

Kauza Nečesaných zůstala soudci, který soudil i jejich syna: Odvolání v korupční kauze bývalého ředitele liberecké nemocnice Luďka Nečesaného a jeho ženy Šárky bude s konečnou platností řešit stejný soudce, který měl na starosti i případ jejich syna Lukáše. Uvedla to mluvčí pražského vrchního soudu Kateřina Kolářová. Manželé Nečesaní tedy neuspěli se svou stížností, kterou řešil Nejvyšší soud.

Předseda senátu Vrchního soudu v Praze Jiří Lněnička v minulosti opakovaně zrušil zprošťující verdikt nad Lukášem Nečesaným, který byl obžalovaný z pokusu o loupežnou vraždu kadeřnice v Hořicích. Loni nakonec mladíka pravomocně osvobodil, nicméně uvedl při tom, že rozhodnutí je z jeho pohledu špatné, ale že vzhledem k procesní situaci neměl jinou možnost. Za tento výrok pak dostal výtku od předsedy Nejvyššího soudu.

Když Lněnička dostal podle rozvrhu práce přidělenou i kauzu Nečesaného rodičů, Luděk a Šárka Nečesaní namítli, že je vůči jejich rodině podjatý, a domáhali se výměny soudce. Dosáhli tím oddálení odvolacího zasedání, které Lněnička původně plánoval na letošní leden. Nyní již soudce stanovil další termín. „Veřejné zasedání v této věci je nařízeno na 26. srpna 2020,“ sdělila Kolářová.

Nečesaní jsou stíháni za korupci a za praní špinavých peněz. Obžaloba viní někdejšího šéfa krajské nemocnice z přijetí úplatků ve výši 23 milionů korun. Manželé vinu odmítají a tvrdí, že stíhání souvisí s jejich bojem za očištění syna. Liberecký krajský soud je loni v létě osvobodil kvůli nedostatku důkazů, proti čemuž se odvolal státní zástupce. Luďkovi Nečesanému tak stále hrozí pět až 12 let vězení, jeho ženě tři až osm let.

Lukáš Nečesaný, který za napadení v Hořicích strávil dva roky ve vězení, se nyní společně s příbuznými domáhá po státu odškodného ve výši 45 milionů korun.

BUŠINA ZA DAŇOVÉ ÚNIKY NA 6 LET DO VĚZENÍ?

Šest let za daňové úniky. Trest dostihl Rathova bývalého poradce Bušinu: Bývalý investiční náměstek středočeských krajských nemocnic Filip Bušina má jít za daňové úniky na šest let do vězení. Měl by také zaplatit 10,5 milionu korun jako peněžitý trest, rozhodl středočeský krajský soud. Bušina byl mimo jiné poradcem středočeského hejtmana Davida Ratha. Soud ho odsoudil jen v části obžaloby, v některých bodech jej viny zprostil. Rozsudek není pravomocný.

„Pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, bude stanoven náhradní trest ve výši 30 měsíců,“ přečetl z rozsudku soudce Robert Pacovský ke stanovenému peněžitému trestu.

Bušina k rozhodnutí soudu uvedl, že se o svém případném odvolání musí ještě poradit se svým právním zástupcem. „Se ávajícím rozsudkem nesouhlasím, dvanáct let říkám, že jsem nevinný a za tím si stojím,“ uvedl. Lhůtu na odvolání si ponechala i státní zástupkyně.

Ti hlavní: Bušina a Belous

„Jedná se o rozsáhlý rozsudek, který si musím řádně prostudovat,“ okomentovala Soňa Bělohlávková rozhodnutí soudu. Dodala, že problematické pro ni může být i to, že soud některé aktéry osvobodil. Pro Bušinu původně navrhovala 7,5 roku vězení.

Soud uložil nepodmíněné tresty i některým dalším obžalovaným. Kromě Bušiny soud v aktuální části případu odsoudil i Davida Belouse, který byl podle obžaloby spolu s Bušinou hlavním organizátorem trestné činnosti. Tomu uložil soud šest let vězení a stejný peněžitý trest.

„Odposlechy umožňují formulovat skutkový závěr, že Bušina, Belous byli ti, kteří stáli v pozadí, dávali pokyny, jakým způsobem mají ty společnosti fungovat, byli v nadřízeném postavení. Jednoznačně lze říct, že část financích prostředků končila k jejich dispozici,“ uvedl předseda trestního senátu.

Martina Bušanského soud potrestal pětiletým vězením. Odsouzený by měl zaplatit dva miliony korun.

Tomáše Krásu, Jiřího Sháněla a Jaromíra Svobodu soud naopak osvobodil. Před soudem stál ještě Lukáš Budina, který byl již pravomocně odsouzen v první části kauzy, ve zbylých bodech obžaloby byl také zproštěn viny. Zůstává mu tak trest, který mu v roce 2018 potvrdil odvolací soud, tedy šest let vězení.

Soud zohlednil i čistý trestní rejstřík aktérů, naopak jeho přitěžující okolnost vyhodnotil výši způsobené škody, které přesáhla 300 milionů korun. Ve svém rozhodnutí Pacovský přihlédl i k délce celého řízení a k tomu, že se nikdo z obžalovaných nesnažil o obstrukce.

Bušina měl být podle obžaloby mezi lety 2007 a 2009 součástí skupiny organizující stamilionové daňové úniky v souvislosti s fiktivními fakturami za reklamní činnost. V případu figurovali „prázdné“ firmy bez zaměstnanců a takzvaní bílí koně, tedy nastrčení jednatelé, kteří neměli ani představu o své pozici a činnosti firmy. Na trestné činnosti se podle žalobkyně také podíleli úředníci daňové správy, které podle obžaloby skupina uplácela.

Právě v této části byli i obžalovaní úředníci viny zproštěni. „Lze zaregistrovat snahu kontrolovaných daňové řízení ovlivnit, ale zdali a jakým způsobem bylo ovlivněno, nelze uzavřít,“ konstatoval Pacovský. Navíc zprostil viny Bušinu a Belouse za období v roce 2007.

Bušina byl obžalován také z toho, že v roce 2006 předložil padělek maturitního vysvědčení, aby se dostal na vysokou školu. Krajský soud původně stíhání ve věci zastavil, po rozhodnutí vrchního soudu se jím ale zabýval znovu. V pátek soud znovu rozhodl o zastavení stíhání s tím, že jde již o promlčený čin.

Původně bylo obžalováno 14 lidí

Bušina ve své závěrečné řeči tvrdil, že se ničeho nedopustil. „Zásadně popírám, že bych se jakýmkoli způsobem podílel na páchání trestné činnosti uvedené v obžalobě,“ řekl soudu. Popřel také, že by někoho v rámci žalované trestné činnosti řídil nebo že by z ní měl nějaký užitek.

Bušina byl nejprve se sedmi dalšími lidmi obviněn z daňových úniků v červnu 2009, rozšíření obvinění přišlo v letech 2010 a 2011. Obžaloba byla k soudu podána v roce 2012, hlavní líčení bylo nařízeno až v roce 2014.

V případu bylo původně obžalováno 14 lidí. Krajský soud v Praze v roce 2015 uznal osm z nich vinnými, zatímco Bušinu a další lidi včetně úředníků obžaloby zprostil. Soud tehdy uvedl, že nebyly nalezeny důkazy, které by „umožnily popsat jejich konkrétní jednání a zapojení do trestné činnosti“.

Odvolací senát pražského vrchního soudu o tři roky později potvrdil odsuzující část rozsudku a mírně upravil uložené tresty. Zprošťující verdikt ale zrušil s odůvodněním, že krajský soud může použít odposlechy, které jako důkaz v minulosti zamítl. Krajský soud poté v novém hlavním líčení odposlechy jako důkaz připustil.

POZOR NA FALEŠNÉ EXEKUTORY

Exekutoři varují před telefonáty hrozícími smyšlenými exekucemi: Exekutorská komora ČR varuje před podvodnými telefonáty, ve kterých se neznámí lidé vydávají za exekutora a požadují uhrazení smyšlené částky na účet u České spořitelny. Na e-mailové adresy pak zasílají falešné faktury s výhrůžkou, že v případě nezaplacení adresátovi zablokují bankovní účet. Exekutorská komora ve své dnešní tiskové zprávě upozornila na to, že soudní exekutoři faktury při exekučním řízení nezasílají. Podvodné výhrůžky smyšlenými exekucemi se v Česku objevily už dřív.

Neznámí pachatelé se slovenským přízvukem se podle komory vydávají za soudního exekutora Pavla Preuse z Exekutorského úřadu Praha 8. Požadovaná částka je podle volajících určená pro konkrétní českou společnost, její jméno komora neuvedla. Pokud se někdo s takovým telefonátem setká, může se podle komory obrátit na policii.
„Soudní exekutoři povinným v rámci exekučního řízení nezasílají faktury. Exekuce může být vedena pouze na základě vykonatelného exekučního titulu,“ uvedla komora. Nejjednodušším a nejrychlejším způsobem ověření, zda je proti někomu vedena exekuce, je pořídit si výpis z Centrální evidence exekucí, doplnila.

Podvodné výhrůžky smyšlenými exekucemi, které se zaštiťují jmény skutečných exekutorů, se v Česku objevily například loni na podzim. Také tehdy se podvodníci snažili přes e-maily, textové zprávy i telefonáty přimět lidi, aby jim poslali peníze na účet. Před vlnou podvodných e-mailů vyhrožujících exekucemi varovala Exekutorská komora ČR také loni v červnu.

BABIŠ CHCE ZRUŠIT SUPER HRUBOU MZDU

Premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová budou v úterý 11. srpna jednat s některými ministry o státním rozpočtu na příští rok. Počítá s růstem důchodů, rozpočtu pro sport a se zrušením super hrubé mzdy, aby kleslo daňové zatížení zaměstnanců. Premiér to řekl ve videu zveřejněném v sobotu na internetu.

Babiše čeká jednání o rozpočtu, chce zrušení superhrubé mzdy | (0:42) | video: facebook.com/AndrejBabis
Babiš řekl, že 11. srpna bude celý den na ministerstvu financí. „Budou chodit někteří ministři a budeme diskutovat o rozpočtu na příští rok, který bude klíčový,“ uvedl premiér ve svém pravidelném videookénku s názvem Čau lidi. Zdůraznil, že počítá s růstem důchodů a zrušením superhrubé mzdy.

„Samozřejmě zrušíme superhrubou mzdu. To určitě všichni uvidíte na výplatách, protože je potřeba snížit daňové zatížení zaměstnanců. Bylo by dobré vrátit se na 15 procent, co slibovala ODS,“ konstatoval Babiš.

Prohlášení premiéra kritizuje místopředseda ODS Zbyněk Stanjura. „Pět let odmítal Andrej Babiš náš návrh na razantní snížení daní pro zaměstnance. Jak je jeho zvykem, nápad ukradl a dnes ho prezentoval jako svůj. Nevadí, důležitý je výsledek, tak snad si to zase nerozmyslí,“ uvedl. K návrhu ODS, aby se zdaňovaly jen hrubé mzdy, tedy bez navýšení o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, zaujala před dvěma lety vláda negativní stanovisko. ODS navrhovala, aby sazba daně zůstala jako nyní na 15 procentech.

Babiš v sobotním videu také řekl, že jedná s předsedou Národní sportovní agentury a poslancem za ANO Milanem Hniličkou jedná o navýšení rozpočtu pro sport. „Připravujeme rozpočet pro sport, který bude skutečně rekordní,“ řekl Babiš s tím, že pro příští rok by měl činit 11,8 miliardy. „K tomu chceme konečně udělat program pro velké hokejové, plavecké stadiony, sportovní haly a další investice kolem půl miliardy, na kterých chceme, aby participoval kraj, město a stát,“ uvedl Babiš.

Schodek letošního rozpočtu se třikrát zvyšoval kvůli pandemii nového typu koronaviru a souvisejícím opatřením. Vláda nejprve prosadila zvýšení z původních 40 miliard na 200 miliard, později na 300 miliard a v polovině července podepsal prezident Miloš Zeman novelu, která zvyšuje schodek na 500 miliard korun. Sněmovna v souvislosti s tím požádala vládu, aby zpracovala koncepci konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027. Vláda ji má předložit do 30. září.

NEMOCNICE ČR: NA VÍC TESTŮ POTŘEBUJEME DALŠÍ MILIONY

K zvýšení kapacit testování na covid-19 budou nemocnice v nově vznikající páteřní síti laboratoří potřebovat zhruba miliony korun na dovybavení přístroji. Další peníze by měly jít na platy zaměstnanců v laboratořích a materiál. Na současnou poptávku podle nich dosavadní kapacity testování však stačí. Například ve Fakultní nemocnici Motol by však nárůst testů na koronavirus ze současných 300 na 1 000 za den zřejmě vedl k zastavení vyšetřování ostatních vzorků.

Páteřní laboratoře pojedou denně, výsledky dají do 48 hodin, řekl Vojtěch

Páteřní síť laboratoří by měla mít podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) kapacitu zhruba 105 000 testů na covid-19 denně. V průměru by měla každá velká nemocnice koncem září zvládnout za den kolem tisíce testů. Nyní se jich dělá po celé ČR asi 4 300 denně. Propočty nákladů na navýšení kapacity měli ředitelé nemocnic předat ministerstvu do dneška. Ministr již dříve uvedl, že počítá s částkou ve výši milionů až nižších desítek milionů korun.

„V podkladech, které jsme poskytli ministerstvu zdravotnictví, jsou vyčíslené zvýšené náklady ve výši cca 3,5 milionu Kč. Zahrnují pouze částku za přístrojové vybavení bez výdajů na případné platy zaměstnanců laboratoří a spotřebovaný materiál,“ sdělila Lída Šimáčková z Fakultní nemocnice Motol. Peníze by podle ní nemocnice měla obdržet formou dotace.

Maximální kapacita laboratoří v Motole je teď 300 vzorků za den, testují se tam především pacienti nemocnice. Při zapojení více přístrojů a zdvojnásobení současného počtu zaměstnanců v laboratořích by se mohla kapacita navýšit na 500 testů, aniž by to mělo negativní dopad na provádění běžných vyšetření, řekla Šimáčková. Pokud by se počet testů zvýšil na tisíc za den, muselo by se podle ní zastavit vyšetřování ostatních nemocničních vzorků.

Náklady od nuly do milionu

Pražská vinohradská fakultní nemocnice je podle svého šéfa Petra Arenbergera schopná krátkodobě zvýšit kapacitu na tisíc vzorků denně již nyní. K dlouhodobějšímu udržení této hodnoty ale podle něj potřebuje dovybavit. „Záleží na požadavcích na množství vzorků, vyšetřených za den - náklady se pohybují od nuly do cca jeden milionu Kč,“ uvedl ředitel. Částku v řádech milionů korun na přístroje či na platy k zajištění testování očekávají podle svých mluvčích také Thomayerova nemocnice v pražské Krči a Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Stát zasadil hygieně takovou ránu, že zvýšení míst nepostačí, míní Valenta

Pražská Nemocnice Na Homolce může podle mluvčí Jitky Mravinacové bez dovybavení a zvýšení personálních nákladů otestovat na covid-19 asi 200 vzorků za den. Momentálně se tam dělá do stovky testů denně pro potřeby nemocnice. Fakultní nemocnice Brno denně testuje na koronavirus zhruba 130 lidí za den. „Pokud by byla poptávka, jsme schopní to navýšit až na 500, což by si vyžádalo navýšení personálních nákladů i přístrojové techniky. Zatím ale ta poptávka není,“ řekl mluvčí Pavel Žára.

„Pro IKEM zůstávají prozatím stejná pravidla z počátku letošního roku,“ sdělila mluvčí nemocnice Markéta Šenkýřová. Zařízení tak bude nadále testovat pouze vlastní pacienty a své zaměstnance. Důvodem je podle mluvčí hlavně specifičnost IKEM, který se specializuje na transplantace, a má tedy vysoce senzitivní pacienty. Do systému páteřní sítě testování na covid-19 se nezapojí ani Nemocnice Na Františku, doplnila její mluvčí Lucie Krausová.

MINISTR HAMÁČEK SI VZAL KLOUDOVOU, DŘÍVE VDANÁ S NÁMĚSTKEM PRIMÁTORA VÁVROU

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček je podruhé ženatý. V pátek si vzal za ženu bývalou političku ODS Gabrielu Kloudovou. Stalo se tak několik týdnů po jeho oficiálním potvrzení rozvodu s první manželkou Kamilou.
Svatbu 41letý politik potvrdil v sobotu na Facebooku. „Tak jsem se včera oženil,“ napsal předseda ČSSD s ikonou smějícího se smajlíka na sociální síť. „Náš příběh možná obsahuje spoustu klišé, ale jsou věci, které neovlivníte, každý to jistě znáte. S Gábinou jsme se potkali při práci, zamilovali jsme se, a dneska jsme se vzali,“ dodal.

O blízkém vztahu místopředsedy vlády s Gabrielou Kloudovou se v politických kuloárech hovořilo delší dobu. To, že se chystá oženit, Hamáček potvrdil ve čtvrtek, aniž by prozradil přesné datum obřadu.

Oba novomanželé za sebou již mají nevydařené manželství.

První Hamáčkovo manželství skončilo po 13 letech. S bývalou manželkou má dvě děti. Žádost o rozvod potvrdil politik v lednu. Oficiálně ale byl rozveden až v červnu, protože kvůli šíření koronaviru se na čas zastavil chod soudů. Osmatřicetiletá Kloudová byla v minulosti vdaná za někdejšího náměstka pražského primátora Jiřího Vávru. Brala si ho v červenci roku 2015. Na veřejnosti se v minulých letech objevila také po boku vlivného sociálního demokrata Karla Březiny.

Hamáček se podruhé ožení, bere si bývalou političku ODS Kloudovou

V době vlády Mirka Topolánka byla Kloudová považována za jeho klíčovou spolupracovnici. Jako členka občanských demokratů následně v letech 2010 až 2014 působila v zastupitelstvu hlavního města. Z ODS později odešla a ve sněmovních volbách v roce 2013 kandidovala za blok Hlavu vzhůru blízký exprezidentu Václavu Klausovi. Projekt vedený Janou Bobošíkovou však ve volbách propadl. V roce 2014 pak Kloudová nastoupila do úřadu místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka. Po volbách v roce 2017 se začalo mluvit o tom, že je u Hamáčka konzultantkou.

EXNÁMĚSTEK MINISTRA OBRANY HRBATA A SPOL OSVOBOZENI, VINA NEPROKÁZÁNA

Soud osvobodil exposlance Hrbatu a další čtyři obžalované kvůli zakázkám: Obvodní soud pro Prahu 10 osvobodil pětici obžalovaných, kteří byli viněni z toho, že ovlivňovali veřejné zakázky pro společnost Techniserv. Mezi osvobozenými je i bývalý náměstek ministra obrany a exposlanec ODS Michael Hrbata.

„V dané věci byli obžalovaní zproštěni obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který jsou stíháni,“ uvedla mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 10 Libuše Jungová.

Rozhodnutí zatím není pravomocné.

Týká se i jednoho z pětice obžalovaných, který byl dříve uznán vinným přečinem podplácení. „Byl mu uložen peněžitý trest 150 tisíc korun a pro případ, že by nebyl peněžitý trest ve stanové lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání dvou měsíců,“ dodala Jungová. Koho se odsouzení týká, nechtěla mluvčí specifikovat.
Obžaloba padla v prosinci roku 2018. Týká se pěti lidí a tří veřejných zakázek pro Českou obchodní inspekci (ČOI) a také zakázky ministerstva pro místní rozvoj (MMR).

Státní zástupce tvrdil, že obžalovaní Tomáš Dostál, Michael Hrbata a Roman Šmíd z Techniservu zajistili, aby společnost zakázky získala. Další obžalovaní, Miroslav Burda z ČOI a Marta Reichlová z MMR, podle obžaloby zařídili, aby měli manažeři přístup k parametrům některých zakázek měsíce před jejich uveřejněním. Podmínky tendru také podle žalobce přizpůsobili tomu, aby eliminovali množství případných dalších uchazečů. K soudnímu řízení se s žádostí o náhradu škody nikdo nepřipojil.

Pomáhá zbrojařům v obří zakázce. Přitom ho čeká soud v korupční kauze

„Je jim kladeno za vinu, že svým jednáním spáchali trestné činy sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, podplacení a zneužití pravomoci úřední osoby,“ popsal loni mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.

Za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky obžalovaným hrozilo až osm let vězení, protože však podle obžaloby jednali jako organizovaná skupina, zvyšuje se hranice trestní sazby o třetinu. Obžalovaní loni v listopadu vinu u soudu odmítli. Společnost Techniserv podle Šmída zadavatele zakázky pro ČOI oslovila, ale pouze proto, že by se podle nich na údržbě sítě měla podílet společnost, která má dostatečné proškolení. Zakázky se týkaly instalací, které dříve Techniserv realizoval.

Hrbata, který dříve působil jako náměstek ministra obrany Alexandra Vondry (ODS), tehdy řekl, že jde o vykonstruované a „naprosto mylné“ obvinění. Policie podle něj vycházela z informací od zaměstnance Techniservu, který se chtěl jemu a Dostálovi pomstít. Zdůraznil, že se nikdy nezúčastnil žádné přípravy zadávací dokumentace, podotkl také, že zakázky uvedené v obžalobě nebyly nijak hodnotné. Upozornil i na to, že soutěže žádná z dalších společností, která se o zakázky ucházela, nenapadla. Hrbatu detektivové zatkli v květnu 2016. Tehdy ho však propustili. Obviněn byl až začátkem roku 2017.¨

VOJÁCI BRITÁNIE VRAŽDILI CIVILISTY?

Britští vojáci čelí podezření, že vraždili civilisty. Bezdůvodně a s úmyslem: Ve Velké Británii v současnosti vyšetřují případ, kdy měli členové britských speciálních sil v Afghánistánu bezdůvodně zabíjet neozbrojené civilisty. Podezření trvá od roku 2011, kdy spolu o této možnosti hovořili v Dorsetu dva důstojníci speciálních sil. Jeden z nich případ nahlásil velitelům a předal i dokumentaci.

Jeden z důstojníků se vrátil z nasazení v Afghánistánu, zatímco druhý na velitelství četl zprávy o prudkém nárůstu případů označovaných v dokumentech jako zabití nepřítele v akci při zásahu speciálních sil.
Ty zahrnují i speciální jednotky letectva a námořnictva. Jeden z důstojníků poslal zápis o rozhovoru na velitelství. Doporučovalo se v něm věc prověřit a učinit tomuto „kriminálnímu počínání přítrž“.

Záznam se dostal do dokumentace k případu, kterým se zabývá nejvyšší soud a který se týká Afghánce Sajfulláha Gharíba Jara.

Tvrdí, že čtyři jeho příbuzní byli zavražděni v provincii Hílmand 16. února 2011, zatímco podle protistrany byli tito lidé zabiti v sebeobraně. Panuje ale podezření, že šlo možná právě o vražednou misi britských speciálních sil.
Sajfulláh věci popsal takto: V jednu hodinu v noci, kdy v domě všichni spali, rodinu probudil hluk vrtulníku a volání z megafonů. Šlo prý o tehdy běžnou operaci prováděnou za přítomnosti afghánských vojáků při zátahu na vysoké členy povstaleckého Tálibánu.

Sajfulláh byl v té době dospívající mladík, takže při zásahu skončil svázaný mezi dětmi a ženami. Slyšel střelbu, a když vojáci odešli, našel na poli těla dvou bratrů, v domě pak mrtvého bratrance a otce. Ten prý byl zasažen mnohokrát do čela a nohy měl rozstřílené.

Znepokojení v britské armádě

Sajfulláh je přesvědčen, že výběr jeho rodiny k operaci byl omyl a že jeho příbuzní byli zavražděni. Myslel si to i guvernér hílmandské provincie.

Britská armáda může kvůli neřízenému brexitu povolat záložní jednotky

Sajfulláhovu verzi potvrzují výpovědi přítomných afghánských vojáků. Jejich velitel řekl, že na Brity nikdo nestřílel, a přesto byli čtyři příbuzní zabiti. Událost vyvolala znepokojení v britské armádě od Hílmandu po Londýn, uvádí BBC.
Zjistilo se, že afghánští vojáci odmítali Brity při nočních misích doprovázet, protože měli pochyby o oprávněnosti zabíjení. Bývalý člen britské vojenské rozvědky Frank Ledwidge upozornil, že podobné incidenty podrývají důvěru afghánských spojenců a zároveň nahrávají povstalcům.

Dokumentace pro soud obsahuje detaily o nočním zátahu. Vojáci tvrdí, že jednoho ze zatčených vzali k prohlídce domu; muž prý v jedné místnosti náhle sáhl za závěs pro granát, představoval ohrožení a byl zastřelen. Britové se kryli, ale granát byl vadný a nevybuchl.

Něco se dělá špatně

Tímto mužem byl Sajfulláhův otec. Britové pak chtěli k prohlídce přibrat jiného muže, ale i on sáhl po zbrani a byl zastřelen – šlo o Sajfulláhova bratrance. Další dva muži byli podle britských vojáků zastřeleni na útěku a rovněž byli ozbrojeni.

Britové za války své africké vojáky šidili, bělochy platili třikrát lépe

Podle britského ministerstva obrany nejde o nové důkazy a věc nezávisle vyšetřovala vojenská policie. „Tyto dokumenty jsou součástí nezávislého vyšetřování, které dospělo k závěru, že neexistuje dostatek důkazů pro předání věci prokuratuře,“ uvedl mluvčí úřadu.

Jeden major z velení speciálních sil prověřil několik podobných případů z období mezi prosincem 2010 a dubnem 2011 a dospěl k závěru, že množství zabitých svědčí o tom, že „něco se dělá špatně“.Jeho zpráva popisuje deset incidentů, při nichž se střílelo na muže, kteří po zadržení nečekaně sáhli po zbrani při prohlídce domu. V pěti případech bylo zabito více lidí než bylo zbraní, což znamená, že se buď nějaké nenašly, nebo že někteří z mrtvých ozbrojení nebyli.

Obvinění bylo zrušeno

V jednom případě zemřelo devět lidí a zbraně byly tři. Když vojenská policie vyslýchala vojáky, kteří se zúčastnili únorové mise v Hílmandu v roce 2011, všichni vypověděli, že si detaily nepamatují.

Koronavirus ruší cvičení, mise ale pokračují, ujistil šéf NATO

BBC na možné nezákonné chování vojáků nasazených v zahraničí upozornila ve svém dokumentu už loni. Ministerstvo obrany případy v Afghánistánu zkoumalo v rámci operace Northmoor. Prověřovalo se podezření, zda oficiální zprávy o zásahu Britů nebyly zfalšovány.

Vojenská policie údajně v jednom případě vznesla obvinění proti členům speciálních sil z vraždy na základě zfalšované dokumentace. Obvinění ale bylo zrušeno a operace Northmoor ukončena, aniž vedla k jakémukoli stíhání. Ledwidge řekl, že je typické, že se britské speciální síly ve skutečnosti nikomu nezodpovídají.

RUSOVÉ CHTĚJÍ DO PORTUGALSKA?

Rusové kvůli koronaviru žádají o cizí občanství, nejvíce v Portugalsku: Rusové od března v bezprecedentních počtech žádají o cizí občanství a povolení k trvalému pobytu, a to v souvislosti s pandemií koronaviru, která po celém světě uzavřela hranice. Největší zájem mají Rusové podle analytiků o země Evropské unie, především Portugalsko. V jejich hledáčku jsou také ráje v Karibiku, jež kvůli ekonomické krizi značně snížily investiční hranici pro zisk místního pasu.

Poptávka po povolení k pobytu v zahraničí vzrostla od března do května o dvacet procent ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. „Vidíme rozmach zájmu Rusů o nabídku programů, které jim umožní získat povolení k pobytu v zahraničí,“ říká Marina Šalajevová z realitní společnosti Knight Frank.

Podle listu The Moscow Times Rusové nejčastěji žádají o povolení k pobytu v Evropské unii (EU), kam v současnosti nemohou kvůli špatné koronavirové situaci ve své vlasti. Rusko dosud zaregistrovalo více než 827 tisíc případů nemoci covid-19. Infekci tu podlehlo téměř čtrnáct tisíc lidí.

Podle Šalajevové se Rusové v rámci Unie nejčastěji snaží získat povolení k pobytu v Portugalsku. „Během pandemie by povolení k pobytu a občanství mohly na rozdíl od víz poskytnout příležitost k vstupu do těchto zemí,“ říká.
Na druhé příčce za EU jsou podle analytiků u Rusů jednoznačně karibské země. Mnoho z nich totiž kvůli dopadům koronavirové pandemie snížilo minimální investice potřebné k získání pasu. Mezi nejpopulárnější místa patří například Grenada, Antigua a Barbuda a Svatý Kryštof a Nevis.

Poptávka Rusů po takzvaných zlatých pasech, které v podstatě umožňují bohatým zahraničním investorům koupit si občanství nebo právo k dlouhodobému pobytu v zemi, roste například také na Maltě či na Kypru. K jeho oblibě přispěl také fakt, že cena místních objektů klesla až o třicet procent.

Láká i Černá hora

Řada Rusů podle analytiků aktivně zvažuje i možnost získání černohorského pasu. Tato země totiž loni v listopadu zahájila program, v rámci něhož je možné získat místní občanství po investici 250 tisíc dolarů (5,6 milionu korun).
Podle Nikolaje Vargasova z investiční společnosti UFG touží Rusové po novém občanství nejen kvůli nejisté situaci ve vlasti, ale také proto, že měli během izolace mnoho volného času a mají řadu nových priorit a nápadů.

Cítíme se opuštění. Rusové spoléhali na stát, teď nemají na jídlo pro děti

„Při karanténě se mnoho klientů zaměřilo na osobní majetek a rodinné záležitosti, včetně otázek migrace,“ říká Vargasov.
Odborníci předpovídají, že poptávka Rusů po zahraničním občanství bude stoupat i na podzim, a to v souvislosti s otevíráním hranic mezinárodnímu cestování.

Podobný nárůst poptávky po zahraničních pasech experti podle magazínu Forbes v Rusku zaznamenali také v roce 2014 po anexi ukrajinského Krymu a následném uvalení mezinárodních sankcí vůči Kremlu.