Ruský prezident Vladimir Putin opět přednesl televizní projev. Obvinil „neonacisty“ a „žoldáky“ na Ukrajině, že drží civilní obyvatelstvo jako lidské štíty. Ruští vojáci podle něj „obětují“ své životy a jednají jako hrdinové. Krátce před tím mluvil s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Vojenská operace v každém případě dosáhne svých cílů, řekl mu.

Podle Putina jsou Ukrajinci a Rusové jeden národ. Řekl, že ruští vojáci se snaží nepřipustit oběti mezi ukrajinským civilním obyvatelstvem a poskytují mu „humanitární koridory“, aby mohlo uprchnout. 
Tyto koridory podle něj ale blokují ukrajinští „neonacisté“. Obvinil ukrajinské síly, že spolu s „žoldáky“, mimo jiné z Blízkého východu, používají civilisty jako živé štíty.

Ruský prezident tvrdí, že Kyjev jako rukojmí drží tisíce cizinců,včetně indických studentů, kterým zamezuje odjet ze země. Indické ministerstvo zahraničí už dříve uvedlo, že Ukrajina naopak Indům pomáhá se ze země dostat v bezpečí pryč. 
Putin též nařkl ukrajinské síly, že střelbou zranily čínské občany. Čína uvedla, že jeden čínský občan byl zraněn střelbou při pokusu opustit zemi, neupřesnila ale, kdo jej zasáhl.  

Žádné ze svých tvrzení Putin nepodpořil důkazy.
Podle šéfa Kremlu vojenská operace probíhá „podle plánu“. Vláda zraněným vojákům i rodinám padlých příslušníků ozbrojených sil poskytne kompenzace. 

Ruský prezident ve čtvrtek znovu mluvil se svým francouzským protějškem Macronem. O rozhovoru informoval sám šéf Elysejského paláce, podle něhož je dění na Ukrajině nepříznivé a Putin trvá na odzbrojení a kapitulaci Ukrajiny. To je však nepřijatelné, zdůraznil Macron.

„Lžete sám sobě,“ řekl prý Putinovi. „Vaše země za to těžce zaplatí, na velmi dlouho skončí v izolaci, zesláblá a pod sankcemi,“ přesvědčoval ho s tím, že dělá „velkou chybu“. Telefonát inicioval šéf Kremlu.

Ten i před Macronem trval na demilitarizaci, „denacifikaci“ a dosažení neutrálního statusu Ukrajiny. A pokud by se snad Kyjev snažil odkládat společná jednání, podle Putina by to vedlo jen v to, že se seznam ruských požadavků prodlouží.
„Nic z toho, co Putin řekl, nás neuklidnilo,“ řekl nejmenovaný Macronův poradce. „Putin je velmi odhodlaný. Jeho cílem je ovládnout Ukrajinu a to nejhorší nás teprve čeká,“ varovala po telefonátu Paříž.

V jednání s Moskvou je podle francouzského prezidenta „potřeba důslednost v principech a v sankcích“, ale zároveň je potřeba usilovat o „mírový dialog“, což Macron pokládá za velmi obtížné. 
Putin údajně odmítl zprávy o bombardování Kyjeva a dalších ukrajinských měst, uvedl web gazeta.ru s odkazem na oficiální stránky Kremlu. „Zvlášť bylo zdůrazněno, že při speciální operaci, která jde podle plánu, ruské ozbrojené síly dělají, co je v jejich silách, aby ochránily životy civilního obyvatelstva,“ tvrdí Moskva.

Informace o bombardování měst prý neodpovídají skutečnosti a jde o prvky antiruské dezinformační kampaně.  Doklady o útocích ruských sil na civilní infrastrukturu předkládají opakovaně ukrajinské úřady i média, videa a fotografie na internetu navíc sdílejí samotní obyvatelé postižených ukrajinských měst a obcí.

Lavrov: Sankce jsou daň za nezávislost

Putin je obvykle výhradně tím, kdo promlouvá k ruskému národu – jen k současné invazi měl nyní už minimálně tři televizní projevy – ve čtvrtek se však na občany obrátil i ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Ve státní televizi řekl, že je Moskva zcela přesvědčená, že je konfrontace se Západem správná. Severoatlantickou alianci obvinil, že se snaží udržet si nadvládu nad světem. A i když prý Rusko projevuje dobrou vůli, v žádném případě nehodlá ohrozit své zájmy. A Západ je podle něj nemůže ignorovat do nekonečna.

Ministr si dále myslí, že se někteří západní lídři připravují na válku s Ruskem. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského má za muže, který vede „společnost, v níž nacismus jen kvete“. Ukrajina také podle Lavrova „přijímá rozkazy z (amerického) Washingtonu“.

Vrátil se i ke svým šokujícím výroků ze středy, kdy prohlásil, že by třetí světová válka byla „jaderná a ničivá“. Nyní říká, že to není Rusko, kdo mluví o jaderné válce. Právě Putin přitom jako první uvedl jaderné zbraně do stupně nejvyšší pohotovosti.
Západ podle Lavrova myslí jen na to, jakými prostředky by na Rusy mohl ještě zatlačit. „Všechny problémy vyřešíme,“ dušuje se šéf ruské diplomacie s tím, že nyní uvalené sankce jsou jen „daní za nezávislost“ Ruska. 
A invaze, kvůli které Kreml a s ním i zbytek Ruska ekonomická omezení schytal, má prý mimo jiné zajistit, aby se Ukrajina nikdy nepřipojila k NATO.

Lavrov nepřiznal útoky ruské armády na civilní objekty, prý stále míří na vojenské cíle. Pojem „vedlejší škody“ se podle něj nicméně v armádní terminologii objevuje už od západního vpádu do Iráku a Libye.

Ruská delegace je podle agentury TASS v běloruském Bělověžském pralese, kde se plánovalo druhé kolo rozhovorů mezi ruskou a ukrajinskou stranou. Šéf ruské delegace, poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij uvedl, že očekává příchod ukrajinské delegace ve čtvrtek. 

Mluvčí ukrajinské delegace podle TASS řekl, že se rozhovory uskuteční, ale na jiném místě než v tomto pralese. Lavrov před ohlášeným jednáním připustil, že Moskva je připravená jednat o příměří a bezpečnostních zárukách pro ukrajinského prezidenta Zelenského. 

Podmínkou Rusů je prý určit konkrétní typy zbraní, které nebudou nikdy na Ukrajině rozmístěny ani vyrobeny. Moskva také poprvé částečně přiznala větší ztráty v bojích. Podle Lavrova je možné, že bylo Rusko do konfliktu „záměrně vylákáno“.
Kreml ve čtvrtek vyzdvihl vojáky bojující na Ukrajině. Prý jsou to hrdinové, kteří se zapíší do historie po bok vojáků, kteří porazili nacistické Německo. Realita je taková, že mnozí vojáci až na místě zjistili, že cvičení skončilo a začala válka. O jejich přítomnosti na Ukrajině mnohdy netuší ani jejich rodina.

Zajatí vojáci na videích pořízených ukrajinskou armádou často pláčou nebo tvrdí, že nevěděli, že budou muset zabíjet lidi. Jsou zprávy, byť neověřené, i o tom, že se vzdávají a odmítají poslouchat rozkazy. Moskva přiznala 498 zabitých a 1 597 zraněných vojáků. 

Kyjev o ztrátách v řadách ozbrojených sil neinformuje, podle tamních představitelů ale zemřelo přes dva tisíce civilistů. Z Ukrajiny zatažené Ruskem do války už mezitím uprchl více než milion lidí. Proti invazi se protestuje i v samotném Rusku, policie tam zatkla přes šest tisíc demonstrantů. A podle anekdotických důkazů Evropské unie ztěžují ruské úřady život i těm, kteří se nyní snaží Rusko opustit.

Pohraničníci údajně odjíždějící Rusy vyslýchají a některým dokonce cestu za hranice úplně znemožní. Agentuře Reuters to řekl nejmenovaný unijní činitel. Spekulace, že se chystá vyhlásit stanné právo, ruská vláda popírá. Putin bude mít nicméně během dne jednání se svou bezpečnostní radou.

X X X

Přítel Putina i Lukašenka Depardieu vyzval k zastavení bojů na Ukrajině.

Francouzský herec Gérard Depardieu (73), který má blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, v úterý vyzval k zastavení bojů na Ukrajině a k zahájení dialogu. Herec to sdělil agentuře AFP.
„Rusko a Ukrajina byly vždy bratrskými zeměmi. Jsem proti této bratrovražedné válce. Říkám: ‚Zastavte válčení a vyjednávejte‘,“ prohlásil francouzský herec.

Filmová ikona, která má francouzské i ruské občanství, se pro AFP vyjádřila telefonicky. Depardieu získal ruský pas v lednu 2013, protože nesouhlasil s rozhodnutím bývalého francouzského prezidenta Françoise Hollandea uvalit 75procentní daň na lidi s nejvyššími příjmy.
„Myslím, že je normální platit, ale ne blbcům, kteří si myslí, že dělají dobro,“ řekl v roce 2014 týdeníku Le Point. Depardieu od té doby opakovaně vychvaloval svou novou vlast, ruskou „demokracii“ i Putina, kterého přirovnal k papeži Janu Pavlu II.
Depardieu, proslulý sympatiemi vůči východoevropským autoritářským vůdcům, má dobré vztahy i s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. V minulosti dokonce zvažoval, že se Bělorusko stane jeho domovem. „Už brzy budu žít v Bělorusku mezi farmáři. Je to krásná země se sympatickým prezidentem,“ prohlásil herec na podzim 2015.

Francouzský herec má dobré vztahy i s čečenským prezidentem Ramzanem Kadyrovem. V minulosti se stýkal také s Fidelem Castrem. V červnu 2018 v Pchjongjangu po boku Kim Čong-una slavil sedmdesáté výročí založení KLDR.
Hercova výzva ohledně Ukrajiny přichází v době, kdy ruská armáda pokračuje šestým dnem v bojích ve snaze převzít kontrolu nad metropolí Kyjevem a Charkovem, druhým největším ukrajinským městem nedaleko ruských hranic. Ukrajinští představitelé uvedli, že ruské útoky na obě města pokračovaly i v noci z pondělí na úterý.

X X X

Zázrak na Dněpru, nebo železná opona? Čtyři scénáře války na Ukrajině?

Brutální ruská agrese, houževnatý odpor Ukrajiny a nevídaná jednota západního světa ukazují, že se ruský vládce Vladimir Putin s vidinou rychlé války zřejmě přepočítal. Jaký však bude vývoj? Američtí experti sestavili čtyři možné scénáře, od toho optimistického až po děsivý.
Přestože je situace na Ukrajině velmi proměnlivá, nastíněné scénáře nabízejí čtyři možné způsoby, jak by mohla válka skončit.
I ten nejrůžovější je ale plný nebezpečí, varují renomovaní analytici Barry Pavel, Peter Engelke a Jeffrey Cimmino z prestižního amerického Scowcroftova centra pro strategie a bezpečnost Atlantické rady.
Na USA, spojence, partnery a vlastně celý svět podle nich nyní čeká obtížné období trvalého soupeření s Ruskem.

Zázrak na Dněpru
Za „nejoptimističtější variantu pojmenovanou jako „Zázrak na Dněpru“ považují analytici situaci, kdy se Ukrajině s pomocí dodávek zbraní a dalšího vojenského materiálu ze Západu podaří nadále brzdit postup ruských invazních vojsk a tím i pokusy o svržení kyjevské vlády a dosazení loutkového režimu ovládaného Moskvou.

„Odhodlání a šikovnost ukrajinského odboje vynutí na bojišti patovou situaci, která zvýhodňuje obránce,“ uvedli experti. Kremlu brzy začne být zřejmé, že Rusko za své válečné dobrodružství platí až příliš vysokou cenu. Umocněnou vidinou dlouhého a nákladného vojenského průšvihu na Ukrajině, ekonomickým kolapsem a diplomatickou izolací.

„Putin zasmušile nařizuje stažení svých jednotek. Ukrajina zůstává suverénní demokracií, zatímco porážka Moskvy urychluje domácí nespokojenost, která se již začala objevovat v celém Rusku,“ předpovídají experti.
Putin se pak soustředí na rostoucí vnitřní ohrožení své vlády, Rusko je trestáno za invazi na mezinárodním poli, Ukrajina se stále více přibližuje Západu.

Bezpečnostní situace v Evropě se však nevrátí do předválečného stavu. Krátká válka si vyžádala tisíce obětí na obou stranách a zanechala za sebou hořkost. Přestože demokratická Ukrajina uhájí svou svobodu, její stále nebezpečný soused bude čelit nejisté budoucnosti, zda se Putin přikloní k ještě silnějšímu autoritářství.

Zabřednutí do bažin
Druhou variantou je podle amerických analytiků možnost, že po týdnech intenzivních bojů v Kyjevě a dalších velkých městech se Rusku podaří svrhnout ukrajinskou vládu a nastolit loutkový režim. Ukrajinská armáda i obyvatelstvo však odmítnou kapitulovat a spustí rozsáhlé, dobře vyzbrojené a dobře koordinované povstání proti ruským okupantům.

Moskva za něj zaplatí vysokou daň v podobě lidských životů i zdrojů. Země NATO budou nadále povstalce skrytě podporovat a konflikt vyčerpá moskevskou pokladnu i ruské síly natolik, že je přinutí se stáhnout.
Putin i ruské elity si uvědomí, že stejně jako Brežněv zavlekl Sovětský svaz do dlouhého a nákladného trápení v Afghánistánu, Rusko na Ukrajině svádí nevyhratelnou válku a zabředává do pověstné bažiny.

Důsledky pro Putina mohou být stejné jako v prvním případě. „Ukrajina může být zpustošena, ale Putinova prestiž tím utrpí a jeho domácí postavení se stane nejisté, protože elity pochybují o jeho úsudku a širší populace vyjadřuje hněv nad ruskou ekonomickou situací,“ konstatují experti.

Nová železná opona
Třetí scénář počítá s tím, že Ukrajina se nakonec pod tíhou ruské invaze zhroutí. Přes intenzivní odpor se ruským silám podaří převzít kontrolu nad zemí za cenu používaní stále těžších a těžších zbraní a nevybíravé taktiky.
Odpor proti loutkové vládě dosazené Putinem bude sice bouřlivý a všudypřítomný, ale okupanti budou protesty potlačovat brutální silou. Nebude přitom dostatečně silný na to, aby pro zanechané okupační síly představoval významné ohrožení.
„Ve východní Evropě spadne nová železná opona, která se potáhne podél hranic pobaltských států na severu, přes hranice Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska na jihu,“ shodují se experti.
Zatímco Rusko bude v reakci Západu čelit masivním sankcím a bude ekonomicky krvácet, Putin si interně upevní moc a bude chtít důrazně potlačit domácí opozici.

Situace sice semkne NATO v jednotnou hradbu, zároveň si ale budou muset spojenci připustil, že mají velmi omezené možnosti, jak zvrátit ztrátu Ukrajiny. V důsledku krize se Švédsko a Finsko připojí k Alianci, aby posílily svou bezpečnost proti moskevským revanšistickým plánům.

„Stejně jako v případě první železné opony s sebou nové schizma srdcem Evropy přináší známý seznam nebezpečí a nejistot,“ konstatují analytici. NATO a Rusko sebe budou náhle bedlivě sledovat militarizovanou hranici, což opět zvýší vyhlídky na přímý konflikt - náhodný nebo záměrný. Bezpečnostní krize budou růst a zase odeznívat, protože se Rusko opakovaně odhodlá k dalším vojenským dobrodružství v sousedství a mnohem agresivnějším hybridním operacím vůči aliančním zemím.

Válka NATO-Rusko

Nejnebezpečnějším scénářem pro budoucnost Evropy a globálního uspořádání je podle expertů možnost, že válka na Ukrajině připraví půdu pro přímý vojenský konflikt mezi NATO a Ruskem. K tomu by mohlo vést několik cest.
Tou první je, že by se Aliance rozhodla zvýšit svou angažovanost na Ukrajině například pokusem o zavedení bezletové zóny nebo jinou formou přímé intervence.

Druhou je možnost, že by Rusko neúmyslně zasáhlo území některého členského státu NATO – například nepřesným zacílením nebo chybnou identifikací, což by vyvolalo protiopatření ze strany Aliance. Jak se zásoby přesně naváděné munice ruské armády ztenčují, riziko takové nehody vedoucí k neúmyslné eskalaci stoupá.

Třetí a nejděsivější cestou je vyhlídka, že má Putin širší plány daleko za hranicemi Ukrajiny. Pokud ruské síly učiní na Ukrajině rychlý pokrok a dosáhnou účinné kontroly nad zemí, Putin může obrátit svou pozornost ke státům, po kterých prahne v rámci své touhy znovu vytvořit sféru vlivu někdejšího Sovětského svazu.
Zjevnými kandidáty na test odhodlání NATO bránit společně všechny členy by pak byly podle expertů především pobaltské státy.

X X X

Vztah Maďarska k Rusku se změnil, vetovat sankce EU nebude, řekl Orbán

Maďarsko nebude vetovat sankce Evropské unie uvalené na Rusko, jednota sedmadvacítky je vzhledem k válce na Ukrajině prvořadá. Řekl to maďarský premiér Viktor Orbán v rozhovoru pro server mandiner.hu. Zároveň ale podle něho neexistují argumenty pro zrušení spolupráce s Ruskem v energetice.

„Co se týče sankcí, nebudeme je vetovat. Nebudeme blokovat, aby EU uvalovala sankce na Rusko, jednota EU je nyní nejzásadnější,“ řekl Orbán, který dlouhodobě patřil mezi nejvěrnější spojence Ruska v sedmadvacítce. Uvedl, že rusko-maďarské vztahy byly až donedávna „vyvážené a férové“, ale to se změnilo.

„Začátek války vytvořil novou situaci i pro Maďarsko, musíme přizpůsobit naše cíle a zájmy nové situaci,“ řekl konzervativní premiér, kterého kvůli vztahům s ruským prezidentem Vladimirem Putinem kritizovali jeho odpůrci v Maďarsku i v zahraničí.

Orbána, který v Maďarsku vládne od roku 2010, čekají příští měsíc parlamentní volby. Agentura Reuters poznamenává, že jeho volební kampaň komplikuje rostoucí inflace, zmrazení peněz z EU kvůli sporům o dodržování demokratických standardů i ruská invaze na Ukrajinu. „Odsuzujeme ruský útok... strany by se měly co nejdříve vrátit k jednacímu stolu, celá Evropa by měla pracovat ve prospěch míru,“ řekl Orbán.

Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky do Maďarska ke středě zamířilo přes 133 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Vláda nechce dovolit, aby přes maďarské území proudily dodávky zbraní na Ukrajinu.

Orbán odmítá, aby Maďarsko přestalo nakupovat ruský zemní plyn. „Lídři EU také dali najevo, že sankce nemohou mít dopad na energetické dodávky z Ruska, protože by to zruinovalo evropskou ekonomiku,“ řekl. To samé podle něj platí pro smlouvu, kterou Budapešť uzavřela s ruským Rosatomem ohledně rozšíření jaderné elektrárny Paks. Na tu připadá asi polovina elektrické energie vyrobené v Maďarsku.

„Bez Paksu bychom museli dovážet ještě více ruského plynu za ještě vyšší cenu,“ říká Orbán. O navýšení dodávek této suroviny o jednu miliardu krychlových jednal Orbán s Putinem před měsícem v Kremlu.

Šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás ve čtvrtek řekl, že Maďarsko a Rusko se na tom ještě nedohodly. Zásobníky plynu v Maďarsku jsou naplněny z poloviny, což mu vystačí nejméně na tři měsíce. Podle loni podepsané dlouhodobé smlouvy má Rusko Maďarsku dodávat 4,5 miliardy metrů krychlových zemního plynu ročně po trasách, které se vyhýbají sousední Ukrajině.

X X X

Rusové se snaží obsadit jadernou elektrárnu u města Enerhodar. Ukrajinci ji brání na barikádách

Ruské síly vystupňovaly snahu o obsazení jaderné elektrárny u města Enerhodar na jihovýchodě Ukrajiny, uvedly dnes ukrajinské úřady. Snaží se prolomit barikádu, kterou před tamní elektrárnou postavili místní obyvatelé a síly teritoriální obrany, uvedl poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko.

Kyjev 18:21 3. března 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu
Další poradce, Vadym Denysenko, řekl, že situace je alarmující, protože Rusové vstoupili do města Enerhodar, v němž žijí zaměstnanci elektrárny.
Záporožská jaderná elektrárna je pokládána za největší jadernou elektrárnou v Evropě s celkovým instalovaným výkonem 6000 MW (šest energobloků po 1000 MW). Podle čistého elektrického výkonu (6 x 950 MW) je pátá největší na světě.
Ruští vojáci už dříve ovládli odstavenou jadernou elektrárnu Černobyl, která leží zhruba 100 kilometrů severně od ukrajinského hlavního města Kyjeva a v níž se na jaře 1986 odehrála bezprecedentní jaderná katastrofa.

X X X

Bezpečnostní analytik: V Bělorusku nemá invaze na Ukrajinu podporu. Lukašenko se jí ale musí zúčastnit.

Do válečného konfliktu, který na Ukrajině rozpoutalo Rusko, je do určité míry zapojeno i sousední Bělorusko. Z jeho území na Ukrajinu proudí ruské jednotky či jsou ostřelovány některé cíle. Podle bezpečnostního analytika Richarda Stojara z brněnské Univerzity obrany je ale řada důvodů, proč lze pochybovat o větším zapojení běloruské strany do invaze na Ukrajinu. Neměli by motivaci, Rusům by příliš nepomohli a dost možná by mnozí dezertovali.

X Bělorusko už týden umožňuje ruským jednotkám útočit na Ukrajinu ze svého území. V úterý se objevila informace ukrajinské agentury Unian, že se operací na Ukrajině už přímo účastní běloruská armáda. Jakou roli může Bělorusko v konfliktu sehrát?

Jak aktuálně vidíme, asi se dá očekávat jeho nějaké větší zapojení do konfliktu. Bělorusko sloužilo jako „nástupiště“ na severní frontě pro útok ruských sil, nicméně běloruský vůdce Alexandr Lukašenko deklaroval, že Bělorusko jako takové se do konfliktu přímo nezapojí. Teď jsou ale informace, že to tak úplně neplatí.

RICHARD STOJAR

Bezpečnostní analytik z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií na brněnské Univerzitě obrany. Zabývá se bezpečnostními hrozbami a riziky, ozbrojenými konflikty či bezpečnostní dimenzí evropské integrace.
Běloruské letectvo se už podílelo na útocích na ukrajinské teritorium, alespoň ukrajinská strana z toho Bělorusko obvinila. Do bojů by měli být zapojeni třeba příslušníci běloruských ozbrojených sil. Nemluví se jen o letectvu, ale i běloruských výsadkářích. Na druhou stranu zatím nic z toho nebylo úplně potvrzeno, takže je otázkou, zde se běloruští vojáci nějakou větší formou do konfliktu zapojí. To je asi stále otevřené.

X Může mít konflikt s Ukrajinou v Bělorusku podporu?

Myslím si, že v Bělorusku samotném to žádnou podporu nemá a Lukašenkův režim se bude snažit nějak vyhnout tomu, aby takto přímo na konfliktu participoval. Pokud by došlo k většímu zapojení, těžko říct, jestli by to zásadně změnilo stávající situaci.
Domnívám se, že by to Rusům asi mohlo usnadnit situaci na severu ve snaze kontrolovat Kyjev, v dané chvíli by to byl spíš výpomocný faktor nebo podpora pro ruské jednotky, které tam už působí.

Závislost na Rusku

X Motivace ruského prezidenta Vladimira Putina k útoku jsou známé, ale jaká je Lukašenkova motivace? Proč se do toho vůbec zapojovat?

Bělorusko samotné asi žádnou motivaci nemá a vůči Ukrajině nemá žádné požadavky. Jak běloruská společnost, tak Lukašenkův režim netouží po tom, aby byly v užším sepětí nebo pod ještě větší kontrolou z ruské strany. Jedinou motivací pro běloruský režim je, že jsou po nepokojích souvisejících s prezidentskými volbami v roce 2020 už zcela závislí na ruské straně.

Do událostí roku 2020 se Lukašenko snažil najít vyvažující poměr vůči ruské straně. Bělorusko bylo nejbližším partnerem Ruské federace, ale zároveň to nebyl satelitní nebo vazalský stát, ale po roce 2020 se situace změnila. Lukašenkův režim se udržel jen díky masivní ruské podpoře.

Závislost na Rusku vzrostla a teď nemá Lukašenko jinou možnost, než participovat na aktivitách ruské strany, nebo riskovat, že bude nahrazen někým jiným, jinou proruskou figurkou. Kooperace se Západem se mu po roce 2020 uzavřela. Teď je zcela závislý na ruském režimu.

x V jakém stavu je běloruská armáda? Je početně a technicky silná? Nebo je zastaralá?

Bělorusko je ve srovnání s Ruskem i Ukrajinou mnohem menší stát, navíc nemá takové ekonomické možnosti i třeba jako současná Ukrajina, která po roce 2014 začala věnovat velkou pozornost svým obranným schopnostem. Na druhé straně se nedá ani říci, že by byla běloruská armáda zastaralá nebo nekonkurenceschopná, naopak se tam dlouhodobě armádě věnuje pozornost.

X Pomáhají Bělorusům s vyzbrojováním Rusové?

Ano, je tam velice úzká kooperace s ruskou stranou - mají společná cvičení a pořizování vojenské techniky je zajišťováno z ruské strany. I tak ale Bělorusko nemá možnosti, aby si u Rusů zařídilo špičkové zbraňové systémy, těch nemají Rusové dostatek ani sami pro sebe, jak se ukazuje. V tomto ohledu není Bělorusko nijak extrémně vojensky vyspělé.
Na druhou stranu se jeho armáda nedá podceňovat. Kdyby se teď nicméně zvažovalo její nasazení, asi by byl velký problém s motivací běžných vojáků, kteří nemají absolutně žádný důvod, aby na Ukrajině intervenovali.

Vyslat běloruské jednotky na Ukrajinu tak nemusí být vůbec efektivní a nemyslím si, že by se od toho dalo něco velkého očekávat. I kdyby byla běloruská armáda lépe vyzbrojená, motivace běloruských vojáků nebude nijak vysoká a nebyli by pro ruskou stranu až takovým přínosem. To jsou důvody, proč se domnívám, že otázka nasazení běloruských jednotek ve větším rozsahu je velice nepravděpodobné a asi by ani nebylo větším zlomem v celém konfliktu.

X A otázka třeba menších specializovaných jednotek?

Může dojít k nasazení menších profesionálních špičkových jednotek, ale to je nasazení velmi omezeného rozsahu, které by na celkové situaci nic zásadního neměnilo.

Běloruská armáda je budovaná i na miličním principu, takže posílat tam běloruské vojáky základní služby, jak to učinili Rusové, by bylo zcela kontraproduktivní. Dalo by se očekávat, že nemalá část z nich by třeba dezertovala nebo odmítala bojovat. Běloruské ozbrojené síly jsou navíc zacíleny spíše na obranu než na útočné operace většího rozsahu.

Ruské dezinformační narativy

X Do jaké míry v Bělorusku rezonuje současný ruský narativ, který Ukrajinu vykresluje jako banderovce a nacisty a samotnou invazi Vladimir Putin obhajoval kvůli potřebě ‚denacifikace‘ Ukrajiny?

Běloruská společnost tyto ruské narativy úplně nepřebírá. Je samozřejmě trochu odlišná, třeba mýtus velké vlastenecké války je tam velice živý. Z tohoto pohledu se můžou na západní Ukrajinu dívat podobně, jako je ruský pohled. Nějaká zátěž, dědictví sovětské éry, tam může být.

Celkově se však tolik s aktuálními ruskými narativy neztotožňují, nepovažují se za součást jednoho ruského národa, kmene, který se skládá z Rusů, Bělorusů a Ukrajinců. Mají svou vlastní identitu. Vztahy Ukrajinců a Bělorusů nejsou ve společenské rovině tak konfliktní, jako jsou teď rozdíly mezi Rusy a Ukrajinci. Nemyslím si, že ani otázka historie by současné vztahy Bělorusů a Ukrajinců zatěžovala.

X Zdá se tedy, že Lukašenko tyto narativy do běloruské společnosti neposílá...

Částečně trochu ano. I bez Lukašenka by tam ruské narativy byly hodně slyšitelné. Nemalá část běloruské společnosti sleduje ruská média, je tam velice malá jazyková bariéra. V mnoha ohledech tak má Bělorusko z postsovětských států k Rusku asi nejblíže. Ruské pohledy na jednotlivé otázky, na svět, tam rezonují více než jinde. V tomto je mezi Běloruskem a Ukrajinou velký rozdíl.

Bělorusko je daleko více i mentálně napojeno na ruskou stranu, ale nemyslím si, že až tak, aby běloruská společnost podporovala válečné úsilí vůči Ukrajině.
Navíc polarizace společnosti nevytváří ideální podmínky, aby se Lukašenkův režim pouštěl do nějakých vojenských dobrodružství, což může být i argument, jak se něčeho takového bude snažit vyvarovat. Je řada důvodů, proč lze pochybovat o větším nasazení běloruské strany na ruské invazi na Ukrajinu.

X Již několik dnů míří z rusko-běloruského pohraničí ke Kyjevu ze severu mnoha desítek kilometrů dlouhý ruský vojenský konvoj. Zatím v něm podle dostupných informací běloruští vojáci a technika nejsou. Pokud se Bělorusové nezapojí konvenčně, jak by je Rusové mohli využít?

Možná případná úloha dalších běloruských jednotek – hypoteticky, pokud by byly vyslány – by nespočívala v přímém zapojení do bojových operací, ale že by zastávaly asistenční roli, kdy by se podílely na kontrole obsazeného okupovaného teritoria. Možná by tam zajišťovaly logistické věci atd.

X X X

Válka na Ukrajině zasahuje i do herního průmyslu. V Kyjevě sídlí například autoři hry Metro.

Český herní průmysl má ve světě zvuk. Jen v roce 2020 dosáhl rekordního obratu a zaměstnával nejvíce lidí v historii - z nich každý třetí je cizinec. A velkou část tvoří právě lidé ze zemí mimo Evropskou unii.

Možná to teď ani netušíte, ale třeba zrovna za vámi oblíbenou počítačovou nebo mobilní hrou stojí jedno z mnoha ukrajinských vývojářských studií. Přímo v Kyjevě sídlí třeba firma 4A Games, která vytvořila postapokalyptickou sérií Metro 2033. Vznikla mimochodem podle stejnojmenné knihy ruského spisovatele Dmitrije Gluchovského.
 
Konstantin Kuklin žije v Česku přes 20 let
V ukrajinském hlavním městě sídlí také studio Frogwares. To v roce 2007 vydalo první díl Dobrodružství Sherlocka Holmese. Ve světě se zatím prodalo sedm milionů kopií této hry. Její autor Sasha Kudryavtsev na Twitteru ve středu zveřejnil video, kde ukazuje vybombardovaný dům, ve kterém ještě před rokem bydlel.
Francouzský herní gigant Ubisoft má na Ukrajině dva týmy – v Kyjevě a v Oděse. V Charkově a Lvovu vznikají mobilní hry pod záštitou Gameloftu.

World of Tanks i v Praze

Také řada českých vývojářských firem se bez pracovníků z Ukrajiny nebo Ruska neobejde. Někdy tvoří dokonce značnou část zaměstnanců.
České firmy působící v oblasti gamingu zaměstnávaly v loňském roce 2074 lidí, což je o 20 % více než v roce 2019. Jedná se o nejvyšší číslo v historii a očekává se, že bude letos opět překonáno. Během roku 2020 vytvořily herní společnosti 335 nových pracovních míst, v letošním roce plánují atakovat hodnotu 400. Nejobtížněji obsaditelné jsou pozice programátorů (31 %), grafiků (22 %) a animátorů (18 %).

Každý třetí zaměstnanec v herních společnostech působících v České republice je cizinec (33 %). Přibližně polovina zahraničních pracovníků je ze zemí EU (53 %), necelá druhá polovina pak z dalších zemí (47 %). Právě vysoký počet zaměstnanců pocházejících ze států mimo Evropskou unii, kteří přicházejí obsadit obtížně obsaditelné posty ve vývojářských týmech, vede k dlouhodobému apelu herních firem na zrychlení procesu udělování víz pro tyto vysoce kvalifikované pracovníky.

A to nejen ve firmách, které založili lidé z východní Evropy. Podle předsedy Asociace českých herních vývojářů Pavla Baráka se poměrně nedávno stala jejich členem nadnárodní společnost s pobočkou v Praze Wargaming. Původem běloruská firma, která je známá i díky hře World of Tanks, u nás zaměstnává přibližně 200 lidí. Členem Asociace je i ruské studio Beresnev Games, kde pracují také lidé z Ukrajiny nebo Běloruska.

Rodiče v pasti
Jednatřicetiletý Konstantin Kuklin původem z ukrajinského Chersonu v Česku žije už více než 20 let. Pracuje pro pražskou firmu Infinite Productions, která se specializuje na VR technologie. Konstantinovi rodiče se do Chersonu vrátili před pár lety - kvůli známým a příbuzným  - ještě před týdnem domů nechtěli. Teď s nimi mluví každý den a situace se velmi zhoršila.  V noci na středu byl zasažen dům, vedle kterého rodiče bydlí. Bojí se ale jít do krytu, protože situace v ulicích je prý nebezpečná a cesta ven už není - v tom smyslu, že i kdyby se jim podařilo sehnat pojízdné auto a benzín, tak hrozí, že budou ostřelováni.

X X X

Lukoil vyzval k ukončení války na Ukrajině. Učinil tak jako první ruský velký podnik.

Ruský ropný gigant Lukoil ve čtvrtek vyzval k rychlému ukončení války na Ukrajině. Stal se tak prvním velkým ruským podnikem, který se proti ruské invazi na Ukrajinu postavil, napsala agentura AFP.
Moskva 17:47 3. března 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

„Vyslovujeme se pro rychlé zastavení ozbrojeného konfliktu a plně podporujeme jeho řešení prostřednictvím vyjednávání a diplomatických prostředků,“ cituje AFP z prohlášení vedení podniku. Internetové stránky Lukoilu jsou momentálně nedostupné.
Lukoil je druhým největším těžařem ropy v Rusku po státní společnosti Rosněfť. Většinovými vlastníky Lukoilu jsou šéf podniku Vagit Alekperov a jeho náměstek Leonid Fedun, upozornila agentura Reuters.
Podnik uvedl, že je znepokojen „tragickými událostmi na Ukrajině“, a vyjádřil soustrast všem, které konflikt postihl. Zároveň ujistil, že udělá vše, aby mohl stabilním způsobem pokračovat ve svých aktivitách po celém světě.

Společnost Lukoil tento týden oznámila, že vloni zvýšila čistý zisk na 773,4 miliardy rublů (zhruba 170 miliard Kč) z 15,2 miliardy rublů v předchozím roce. Za prudkým nárůstem zisku stály vyšší ceny ropy a plynu i vyšší objem produkce podniku. Tržby společnosti stouply o více než dvě třetiny na 9,4 bilionu rublů.
Společnost Lukoil v minulosti provozovala síť čerpacích stanic v České republice. V roce 2014 však tyto stanice převzala maďarská ropná a plynárenská skupina MOL.

X X X

Češi stále tloustnou, covid trendu napomohl.

Odborníci proto spojují své síly, aby s obezitou bojovali
Nadváhou, nebo dokonce obezitou trpí více než polovina Čechů, a drží se tak na vrcholu evropského žebříčku – čeští muži jsou dokonce třetí, co se nadváhy týče. Situaci zhoršila opatření spojená s pandemií koronaviru a omezením pohybu. Lékaři proto nyní čekají vlnu obezity a z ní plynoucích zdravotních komplikací. Bojovat s kily hodlá nově založený spolek Zastavme nadváhu a obezitu, složený z expertů na pohyb a výživu, diabetologů či kardiologů. Vzniká symbolicky ve Světový den obezity, který letos připadá na 4. března.

Péče o pacienty s nadváhou či obezitou je podle odborníků v Česku roztříštěná. Zatímco těžce až morbidně obézním pacientům se dostává skvělé péče například v podobě bariatrických výkonů, lidé s nadváhou „proplouvají“ systémem bez větší pozornosti. Stav obezity a nadváhy je v Česku špatný dlouhodobě, situaci ale ještě zhoršila pandemie koronaviru. Lidé se méně hýbali a stres zajídali nadbytečným množstvím jídla. Podle specialistů tak Čechům nyní hrozí epidemie obezity. „Nejnovější data ukazují, že za poslední rok ztloustly jedenáctileté děti oproti předchozím letům o celé 2 % – to odpovídá v průměru přibližně jednomu kilogramu. Špatné stravovací a pohybové návyky z dětství se v budoucnu projeví právě cukrovkou, zvýšeným tlakem nebo artrózou,“ říká prof. PhDr. Jiří Suchý, Ph.D., z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Prakticky zde neexistuje systematická péče o lidi s nadváhou. Cílem je vytvořit po celé ČR síť spolehlivých lékařů a odborníků, kteří by pacientům pomohli jak úpravou životního stylu či správným pohybem, tak účinnou léčbou. Specialisté proto zakládají spolek, který sdruží odborníky napříč různými specializacemi. Nadváha není jen problém estetický, vede k řadě závažných onemocnění, například k cukrovce 2. typu, infarktům nebo k poškození kloubů. „Většina nemocí srdce začíná právě obezitou. Vyšší tělesná hmotnost zvyšuje riziko vzniku srdečního selhání i infarktu,“ vysvětluje kardiolog MUDr. Jiří Veselý ze společnosti EDUMED.

S obézními pacienty se ve své ordinaci denně setkává také MUDr. Klaudia Hálová-Karoliová z Endokrinologického ústavu v Praze, která vnímá právě úzkou souvislost vztahu mezi cukrovkou, endokrinologickými poruchami a v současnosti se rozšiřující obezitou. „Do spolku jsem se rozhodla zapojit proto, že obezitu a jí předcházející nadváhu vnímám jako závažné a bohužel i velice rozšířené onemocnění. Tím, že se budeme snažit zachytit pacienty v počátečních fázích, zabráníme případným komplikacím, jako je právě diabetes,“ popisuje lékařka a dodává: „Pacienti kila navíc těžce nesou také psychicky a často kvůli nim trpí depresemi a úzkostnými stavy. Je třeba jim nabídnout efektivní a systematickou pomoc.“

V blízké budoucnosti by tak měl vzniknout například web, kde by si lidé našli ověřeného, certifikovaného experta v místě svého bydliště. S nadváhou české populace by pak kromě lékařů měly zabojovat i fitness centra, potravinářské řetězce či zdravotní pojišťovny. „Češi se ve srovnání s Evropou nehýbou a to se odráží v tom, jak vypadají. Důležité je zabránit tomu, aby lidé končili v rukou nevěrohodných výživových poradců nebo výrobců ‚zaručených‘ doplňků k hubnutí," říká prof. Jiří Suchý. Inspiraci pro další kroky spolek Zastavme nadváhu a obezitu nachází především v severských státech, kterým se s kilogramy navíc daří úspěšně bojovat. Mgr. Dominika Cardová, Mgr. Markéta Pudilová

X X X

Udílení cen se koná pod záštitou ministra kultury ČR Martina Baxy.

Asociace českých kameramanů bude letos po 27. udílet prestižní profesní Ceny AČK za vynikající kameramanská umělecká díla v oblasti filmu a televize, která vznikla v roce 2021.
Asociace českých kameramanů společně s občanským sdružením OOA-S udělí cenu „Uznání OOA-S a AČK“ studentce katedry kamery FAMU Nelise Alcade za film „HONNEY BUNNY DURACELL“. Toto uznání je určeno posluchačům oboru kamery filmových škol v České republice za mimořádný počin v oblasti obrazové koncepce filmu. Nelisa Alcade je studentkou mezinárodního programu katedry kamery FAMU.

Nelisa Alcalde je kameramanka narozená v Córdobě ve Španělsku. Své kinematografické dovednosti rozvíjela po celém světě prací na profesionálních filmech, jako jsou The Painted Bird a A Boy Called Christmas, a studiem na školách jako EICTV na Kubě a Universidad del Cine v Argentině. Je také držitelkou BA v oboru TV a filmová tvorba na Edinburgh College of Art a MFA v oboru kinematografie na pražské FAMU.

Jeden z jejích 35mm studentských filmů „Persephone“ režisérky Dory Šustić vyhrál nejlepší studentskou kinematografii na evropských a newyorských měsíčních cenách 2020. „Persephone“ také vyhrál nejlepší studentský film v Moskevských krátkých filmech 2019 a Kontinentálním filmovém festivalu 2020. Nelisa natočila a spolurežírovala spolu s Inma de Reyes dokument „Isabel’s Independence“ pro BBC Scotland, financovaný Scottish Documentary Institute a Screen Scotland.

Asociace českých kameramanů společně s občanským sdružením DILIA udělí na návrh svého prezídia Cenu za celoživotní kameramanské dílo kameramanovi Vladimíru Skalskému.

Vladimír Skalský patří nepochybně k nejvýraznějším osobnostem generace českých filmařů, která nastupovala do profese v nelehké době v polovině minulého století. Tvůrčí úsilí této generace však vytvořilo jednu z dosud nejpozoruhodnějších etap naší kinematografie, a to nejen v žánru filmu hraného představovaného tvůrci známé nové vlny, ale i v širokém spektru žánrů filmu dokumentárního.

Po absolvování oboru kamery na FAMU v roce 1958 nastoupil do Studia dokumentárního filmu a tato okolnost předurčila do značné míry jeho filmařský osud. V jeho filmografii nalezneme okolo 250 titulů na nichž se podílel jako kameraman. Tvůrčími schopnostmi, citlivostí a koncepčním myšlením se nemalou měrou podílel na vytváření vizuálního stylu a poetiky dokumentárních filmů několika následujících desetiletí.

Je příznačné, že ke spolupráci zvali kameramana Skalského nejvýznamnější dokumentaristé oné doby, jimž se stával hodnotou tvůrčího podílu rovnocenným partnerem. Namátkou vzpomeňme Josefa Kořána, Rudolfa Krejčíka, nebo Zdeňka Kopáče, ale především Radúze Činčeru, s nímž natočil film Mlha. Vizuální atmosféra tohoto snímku, již Skalský vytvořil pojmenovávala metaforicky charakter oné doby. Film Dědáčci a jeho pokračování, režírovaný Jaromilem Jirešem se stal inspirací pro nastupující generaci dokumentaristů právě způsobem snímání a vytvářením prostoru pro jednání zobrazovaných postav. Druhý díl Největšího přání Jana Špáty bývá označován za zdařilejší právě pro styl práce kameramana. Tak by bylo možno ještě dlouho pokračovat.

Rozsah tvorby Vladimíra Skalského je ovšem daleko širší a nespočívá pouze v práci kameramanské. Postupně začal sám režírovat a to představuje i zkušenost scénáristickou. V jeho případě jde prostě o autonomního tvůrce, komplexní filmařskou osobnost. Autorský dokument Popeláři natočený v roce 1971 je mistrovskou ukázkou observačního dokumentaristického civilismu.

Při této příležitosti nelze pominout také působení Vladimíra Skalského v zahraničí, zejména v Africe, kde v angažmá americké společnosti Malachite films natočil několik dokumentů včetně filmu o domorodých obyvatelích Zambie.
Připomeňme konečně i Skalského pedagogické působení na FAMU. Zejména po roce 1989 se na Katedře dokumentární tvorby zasloužil o kultivaci výuky oboru schopností ukazovat cestu, komunikovat aktivně se studenty a neformálně jim předávat bohaté zkušenosti.

Pokud bychom chtěli stručně charakterizovat osobnost a tvorbu Vladimíra Skalského, pak je na místě především pojem služba, neobyčejně poctivá služba kinematografii v tom nejvznešenějším významu onoho slova. Nikdy mu nejde o osobní exhibici, ale především o námět, téma a hledání optimálních formálních způsobů jejich zpracování a aktivní komunikaci s divákem. Tím bohatě naplňuje definici, jíž vyslovil Herbert Read ve svém základním díle Výchova uměním. „Skutečný umělec nikdy neprosazuje sám sebe, ale především materiál, který zpracovává.“ Osobně je Vladimír Skalský rozený humanista. Opírá se o hodnotový systém pevných morálních zásad a lidskou čestnost a slušnost. Z dalších vlastností pak nelze pominout jeho neobyčejnou skromnost. Dokladem toho je i ocenění, jehož se mu dostává až dnes, ačkoli mělo přijít již daleko dříve. Prof. MgA. Marek JÍCHA , prezident Asociace českých kameramanů

X X X

Basketbalisté Prahy vzdorovali mistrovi.

USK Praha – ERA Basketball Nymburk 80:104 (25:33, 45:49, 60:79)
Utkání začalo poděkováním a podporou. Klub USK Praha děkuje všem, kteří se zapojili do výzvy na pomoc Ukrajině a na dnešní utkání přinesli nebo ještě přinesou zdravotnický materiál, který poputuje přímo do země, která je zasažena bezprecedentní válkou. Náš klub se kromě dnešní sbírky zdravotnického materiálu rozhodl, že před každým domácím utkáním podpoří obyvatele Ukrajiny i symbolicky. Po dobu trvající agrese Ruska vůči Ukrajině budeme zahajovat každé utkání potleskem ve stoje a vyjadřovat tak podporu napadenému státu. Tak se tomu stalo i dnes.

První minuty patřily Hardingovi, který za 4 minuty stihl 12 bodů a prakticky sám obstaral vedení svého týmu 16:7.
To vyprovokovalo Mangase, který za stejné období stihl čtrnácti bodový příděl. Deseti minutovka se nakonec ukázala jako přestřelka, která skončila skóre 25:33. Nymburk byl ve vedení i nadále, ale domácí ho drželi pod dvojciferným náskokem díky odvážnému útoku. V osmnácté minutě byl

stav 45:45, Sovy se srdnatě praly a dopomohly si 11 body z druhých šancí po doskoku. Nymburk si nakonec v poločase odnášel vedení 49:45. Vyrovnané utkání pokračovalo i dalších pět minut, než Ross trojkou poslla Nymburk do náskoku dvanácti bodů a USK začalo dělat nevynucené chyby. To byla voda na mlýn hostí, kteří příležitostí nepohrdli a využili ji k odpoutání až na 21 bodů. V tu chvíli obě lavičky vyjadřovaly značné znepokojení nad metrem utkání stran sudích. Nymburk vyhrál třetí čtvrtinu 30:15 a udělal rozhodující krok ke své 15. výhře v řadě.

Alexander Sekulič (trenér ERA Basketball Nymburk): „Drželi jsme se ve hře, přestože šli brzo do vedení. Stáhli jsme to na rozdíl čtyř bodů, pak vyrovnali před koncem poločasu. Ve třetí čtvrtině jsme se ale dopustili příliš ztrát, z kterých dali lehké koše. Dopustili jsme se sedmnácti ztrát, což pro nás není příliš charakteristické. Hráli jsme slušně, ale musíme být ještě lepší. Máme šanci to dokázat v neděli v Brně, k čemuž se budeme připravovat.“

Josh King (trenér USK Praha): „Trochu jsem se toho obával po té reprezentační přestávce. Reagovali jsme ale dobře. Chtěl bych poděkovat kondičním trenérům, že odvedli dobrou práci, když jsem byl s národním týmem. USK hraje doma dobře, mají neuvěřitelné střelce. Toho využívali v prvním poločase.
V druhém to jejich procento nebylo tak vysoké a my našli cestu, jak dnes vyhrát.“

Jakub Tůma (hráč ERA Basketball Nymburk): „My jsme se chtěli vrátit do formy před reprezentační pauzou. Myslím si, že se nám to povedlo. Chtěli jsme si víc pohlídat dva klíčové hráče Mangase a Westa, co ž se nám moc nepovedlo a trefili dost trojek. Chtěli jsme omezit jejich útočný doskok, což se nám taky úplně nevedlo. Jediné, co se nám povedlo je běhat rychle dopředu a hrát naši hru. Vyhráli jsme větším bodovým rozdílem.“

Radek Farský (hráč USK Praha): „Dneska jsme se trápili v obraně, byli jsme všude pozdě a nedařilo se nám doskakovat. Soupeř byl agresivnější, rychlejší a myslím si, že to je ten důvod, proč jsme dneska prohráli. V útoku se nám dařilo poměrně slušně, kluci West s Mangasem zahráli famózně, drželi nás, ale bohužel tohle nestačilo. Další se nepřidali. Hlavní důvod byla ta obrana. Poločas byl vyrovnaný, mohli jsme s nimi hrát vyrovnaně až do konce, ale soupeř byl agresivnější a zasloužil si dnes vyhrát.“ /mš/