Lidé i odborníci mohou být spokojeni. Prezident Zeman vždycky ví, co dělá. Národ nezklame ani s Fialovou vládou, která je složena takřka z učňů, začátečníků, nezkušených umělců. Někteří lidé se domnívají, že Zeman „překvapil“ své příznivce. Zradil, jako prezident a skončil, míní. Prezidentův ústup a rozhodnutí o jmenování celé vlády vzbudilo mnoho emocí. Z řad odpůrců jmenování Jana Lipavského do funkce ministra zahraničí zaznívají totiž slova překvapení i hořké zklamání.

Tomio Okamura takovou rychlost jednání nečekal. Podle bývalého člena ČSSD a advokáta Jiřího Vyvadila by mohl prezident po tomto rozhodnutí ve funkci rovnou skončit.„Musím říci popravdě, že jsem takovou rychlost toho jednání v tomto konkrétním případě neočekával,“ řekl předseda SPD Tomio Okamura. Zopakoval, že Lipavský je podle něj nekompetentní.

„Myslel jsem si, že si Zeman bude stát za svým,“ okomentoval prezidentův krok Radim Fiala z SPD v CNN Prima News. „Výhrady proti Lipavskému má i hnutí SPD, i já osobně,“ dodal.

Podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka z ČSSD si mohl Zeman nejmenování Lipavského dovolit, protože přímo volený prezident má silnější mandát než hlavy státu, které byly voleny nepřímo.

„Klesl na úroveň Babiše“
Bývalý člen ČSSD a advokát Jiří Vyvadil se k prezidentovu kroku vyjádřil na Facebooku. „Zeman jako prezident skončil. Klidně by mohl odstoupit,“ napsal. 

Slova zklamání zní i například ve facebookové skupině Přátelé Miloše Zemana. „Této prosté lidské, ale i politické ostudy se Zeman asi neměl dožít. Už klesl na úroveň Babiše. Kdysi to byl politik. R.I.P.,“ napsal člen skupiny Roman Liener.
„Ministrem zahraničí nesmí být Sudeťák, Rusobijec, Palestinec a poskok EU, USA, NATO. Bylo povinností českého prezidenta tomu zabránit,“ vyjádřil se Štěpán Vostatek, další člen skupiny.

„Zradil jste mě. Nechci žádné Sudeťáky, ani jejich slavnosti mít v ČR. Podejte prst a drzí Němčouři spolknou celou ČR!!!! Vlastizrádci jako Lipavský a spol. ať táhnou!!!!“ napsala jinde na sociální síti Růženka Šípová s odkazem na jeden z bodů Zemanova odporu k Lipavskému. Ten totiž připustil, že by se příští sudetoněmecké dny mohly konat na českém území.
„Takže do roka zde máme euro a naprostý diktát slavné EU ve všech směrech!“ píše také třeba Ivana Musálková. „Už je konec, budou tady zase fašisti,“ naříká Petr Peřinka. „Super. Válka s Ruskem v podání Lipavského může začít. Už se těšíte na břidličný plyn z USA?“ varuje Jiří Billig.

„Lidičky, nebrečte. Prezident ví, co dělá.“
Ve skupině zaznívají ale i slova chvály. „Šok a zděšení v Pražské kavárně, v komunitě presstitutů, i skřetovi Tchajwanci došla munice...Chytrý lišák prezident je vypekl,“ okomentovala situaci další členka skupiny Růžena Chrasteková.

„Lidičky nebrečte. Prezident ví, co dělá. Jen ať ty kudlanky už vládnou, a to se vší odpovědností. To bude masakr, hlavně pro ty, co si je zvolili. Ti budou řvát jako první. My alespoň dopředu víme, s kým máme tu čest. Takže nasedat a jedeme do pr.....,“ napsal pod Zemanovým facebookovým profilem jistý Josef Joves.

Designovaný premiér Petr Fiala po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem uvedl, že vláda bude jmenována tak, jak ji navrhl, tedy včetně kandidáta na ministra zahraničních věcí Jana Lipavského. Jmenování by mělo proběhnout v pátek v jedenáct hodin na zámku v Lánech. O důvěru by vláda měla Sněmovnu žádat 12. ledna.

X X X

Klaus: Lipavského by na ministerstvo zahraničí nevzali ani jako referenta

Někdejší pirátský exposlanec podle hlavy státu nemá dostatečnou kvalifikaci. Prezidentovi vadí také Lipavského postoj k Izraeli a visegrádské čtyřce. Fiala i další členové jeho budoucího kabinetu následně oznámili, že pokud Zeman nejmenuje všechny ministry, které Fiala navrhl, přistoupí ke kompetenční žalobě. Rozhodoval by tak Ústavní soud.

Hledání kompromisu
Podle Václava Klause je ale v případě jednání mezi prezidentem a premiérem potřeba vždy najít kompromis a naopak ani jedna strana by neměla hnát věc k soudu. „Vyhrožovat kompetenční žalobou je pro mě urážka. Je jasné, že šlo o politický střet, a ten se musí řešit kompromisem. Dávat to k soudu je nedůstojná myšlenka. Znamená to, že členové budoucí vlády jsou začátečníci,“ uvedl.

Z kompetenční žaloby nakonec sešlo, když Zeman Fialovi ustoupil. Designovaný premiér sám přiznal, že diskuse s hlavou státu byla místy tvrdá. Podle Klause ostrý názorový spor a poté vzájemná dohoda jsou naprosto běžné znaky vyjednávání mezi prezidentem a premiérem o personálním zastoupení nové vlády.

Volby
Zavzpomínal, že sám měl v prezidentském úřadu pochybnosti. „To si děláte, pane premiére, legraci. Ne, nedělám, já ho považuji za beznadějného, ale můj koaliční partner na tom trvá a já jsem v bezvýchodné situaci. Že taková slova padala i za mého působení, je pravda,“ uvedl Klaus, který byl dvakrát jmenován premiérem a jako prezident některé kabinety sám jmenoval.

Ohledně osoby Jana Lipavského Klaus sdílí Zemanovy obavy. „Argumenty Miloše Zemana jsou velmi podobné mým názorům. Psal mi i jeden dlouholetý pracovník ministerstva zahraničí, že by Jan Lipavský na resort zahraničí nebyl přijat ani jako referent, protože na to nemá kvalifikaci. Nemyslím, že je kvalitní kandidát,“ zmínil Klaus.

Zeman jmenuje Fialovu vládu v pátek 17. prosince v 11 hodin dopoledne. Informaci následně potvrdil i tiskový odbor Hradu. Jediný z ministrů, kterého v pátek hlava státu nejmenuje, bude kandidát na resort zemědělství Zdeněk Nekula za KDU-ČSL. Důvodem je, že Nekula je v izolaci kvůli nákaze covidem. Zeman tak dočasně pověří vedením ministerstva zemědělství šéfa lidovců a budoucího ministra práce Mariana Jurečku. Nový kabinet bude žádat Sněmovnu o důvěru v polovině ledna.

X X X

Klaus: Vyhrožovat kompetenční žalobou? Urážka. Členové budoucí vlády jsou začátečníci

Bývalý prezident Václav Klaus se ostře pustil do budoucí vlády premiéra Petra Fialy (ODS). Její členové totiž vyhrožovali prezidentovi Miloši Zemanovi kompetenční žalobou v případě, že nejmenuje pirátského exposlance Jana Lipavského ministrem zahraničí. To Klaus označil za urážku.

Miloš Zeman nakonec nebude vetovat jméno Jana Lipavského v nové vládě. Po zhruba hodinovém jednání s Petrem Fialou v pondělí ustoupil ze svých původních tvrzení, že přes jmenování Lipavského „nepojede vlak“.

X X X

Lipavský slabý. Ministrem zahraničí má být někdo známý a s erudicí, míní Zaorálek

Nominace Jana Lipavského (Piráti) na ministerstvo zahraničí je slabá. Myslí si to někdejší šéf české diplomacie a končící ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). V Černínském paláci by měl podle Zaorálka usednout někdo s erudicí a silnějším politickým mandátem. K Lipavskému má výhrady prezident Miloš Zeman, i přes to ho však ministrem jmenuje.

Zaorálek naznačil, že chápe výtky prezidenta Miloše Zemana vůči kandidátovi Pirátů Janu Lipavskému na ministerstvo zahraničí. „Připadá mi, že vhodný je takový kandidát, který má určitou známost, o kterém se ve světě ví. A také má mít silný politický mandát,“ prohlásil pro CNN Prima NEWS Zaorálek.

Zemanovi vadí bakalář Lipavský. Přitom Hamáček jako pouhý maturant u něj prošel bez výhrad
„Měl jsem možnost se o tom přesvědčit. Každý partner si zjistí, kdo je ministr zahraničí, jestli má váhu, autoritu a politickou sílu ve své zemi. Což Piráti nemají,“ připomněl Zaorálek volební debakl Pirátů, kteří mají ve Sněmovně jen čtyři poslance.
Zaorálek šéfoval ministerstvu zahraničí v letech 2014 až 2017 ve vládě Bohuslava Sobotky. V kabinetu Andreje Babiše (ANO) zastává post ministra kultury. Poté, co se ministrem zahraničí stal Tomáš Petříček (ČSSD), Zaorálek několikrát řekl, že resort je vykuchaný. „A teď se bude vykuchávat dál,“ varoval Zaorálek.

„Slabá nominace na tento post upozaďuje roli ministerstva. Je to nešťastný trend, který vidím i v dalších zemích v Evropě. Daleko více na sebe rozhodování vážou premiéři,“ podotkl Zaorálek.
Kompetenční žaloba, kterou na prezidenta kvůli nejmenování Lipavského chystal šéf ODS a premiér Petr Fiala, by podle Zaorálka nic nevyřešila. Z kompetenční žaloby nakonec sešlo. Premiér Petr Fiala (ODS) se s prezidentem dohodl, že jmenuje celou vládu ve složení, které ministerský předseda navrhl.

Podle Zaorálka si mohl Zeman nejmenování Lipavského dovolit, protže přímo volený prezident má silnější mandát než hlavy státu, které byly voleny nepřímo. „I předchozí prezidenti uplatňovali svůj odlišný názor při jmenování vlády –⁠ a to nebyli přímo voleni. Navíc ministr zahraničí by měl být pro prezidenta klíčový partner. Není tedy moc překvapivé, čeho jsme byli svědky,“ dodal Zaorálek.

Zaorálek hrával se Zemanem šachy
Zaorálek se tak nepřímo zastal Zemana, který Lipavského sice jmenuje, ale jeho výhrady prý přetrvávají. Podle Zemana nemá někdejší pirátský poslanec dostatečnou kvalifikaci a má nízké vzdělání. Lipavský má titul bakalář. Prezidentovi vadí také jeho údajné odtažité vztahy k Izraeli a Visegrádské čtyřce.

Exministr Zaorálek měl s prezidentem dobré vztahy. V roce 2017 v rozhovoru pro Hospodářské noviny řekl, že si s prezidentem porozuměli a že už se nebojí, co Zeman řekne. Politici spolu dokonce po oficiálních schůzkách hrávali šachy.
Redakce se zeptala kandidáta na ministra Jana Lipavského, co na kritiku říká. Na dotaz však nereagoval. Piráti Lipavského nadále hájí. „Za jeho nominací plně stojíme. Stejný postoj deklaroval i premiér Petr Fiala. Jde o kvalitního kandidáta a reprezentuje koaliční program vznikající vlády. Ta se opírá o hlasy lidí ve volbách,“ napsal minulý týden na Twitteru šéf Pirátů Ivan Bartoš.

X X X

Lipavský se bude řídit koaliční smlouvou, s prezidentem chci vést pravidelný dialog, říká Fiala

Případný ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se bude muset řídit koaliční smlouvou, která upravuje vztah k visegrádské čtyřce nebo Izraeli. V úterním rozhovoru pro Radiožurnál to řekl premiér Petr Fiala z ODS. S prezidentem Milošem Zemanem, který původně odmítal Lipavského ministrem jmenovat, chce pravidelně mluvit. „Není možné, aby se prezident s premiérem nebavili,“ poznamenal Fiala.

S panem prezidentem jsme vedli opakovanou diskusi, velmi otevřenou a místy i tvrdou. Samozřejmě to nebylo vůbec snadné, ale nakonec rozhodující bylo, že si pan prezident uvědomil to co já, že spor před Ústavním soudem, spor dvou institucí – prezidenta a vlády, dvou klíčových osob v politice – prezidenta a premiéra, není to, co by teď České republice prospívalo.
Fiala: V době, kdy čelíme takovým obrovským problémům, jako je covid nebo rostoucí ceny energií, inflace, zhoršování mezinárodního prostředí. To jsou všechno věci, kdy se potřebujeme soustředit na řešení politických problémů, a ne na kompetenční spor mezi prezidentem a premiérem. A já opravdu oceňuji, že pan prezident nakonec v této věci zaujal toto stanovisko, byť jeho výhrady k Janu Lipavskému trvají.

X Miloš Zeman říkal, že trvá na tom, že nejmenuje Jana Lipavského šéfem diplomacie. Tak co se o víkendu změnilo?

Ano, mluvili jsme o kompetenční žalobě, která by měla do budoucna vyjasnit pravomoci premiéra a prezidenta při sestavování vlády a při jmenování jejích členů.

X A to jste se vyjasnili? Můžeme čekat, že do budoucna nebude problém, pokud byste chtěl vyměnit některého ze členů vlády?

V tuto chvíli je to tak, že pan prezident akceptuje jmenování vlády tak, jak jsem mu ho navrhl, tedy v tom stejném složení. Ale samozřejmě ty otázky, které se v poslední době objevily – a podotýkám, že toto není první případ a já nejsem první premiér, který čelil výhradám prezidenta – zde zůstávají.

Do budoucna je určitě na politické reprezentaci, aby přemýšlela o tom, jak situaci vyjasnit. Nemyslím si – a říkám to za sebe jako politik, jako politolog – že nejlepší způsob rozhodování je před Ústavním soudem. Pokud by nic jiného nezbylo, to znamená, že by prezident bránil kompetencím premiéra sestavit si vládu v tom směru, že by nejmenoval jednoho člena vlády nebo více členů vlády, pak by to musel řešit soud. Ale pokud můžeme dospět k vyjasnění jinou cestou, tak ji budu preferovat.
A jiná cesta je debata politického spektra nad Ústavou a nad vyjasněním jejího znění. Ale to fakt není věc na příští dny a týdny.

X Kladl si prezident Miloš Zeman nějaké podmínky za to, že jmenuje Jana Lipavského ministrem zahraničí? Třeba větší vliv na zahraniční politiku nebo vaše pravidelné schůzky?

Ne, pan prezident si takto formulované podmínky nekladl, ale to, že se chceme pravidelněji scházet, to je od začátku moje přesvědčení, že to tak má být. Chci vést s prezidentem republiky pravidelný dialog. Myslím, že není možné, aby se prezident s premiérem nebavili. Myslím, že to patří k politické kultuře a o mně je známo, že chci diskutovat a chci se domlouvat s lidmi, i když máme jiné politické názory.

Pokud jde o zahraniční politiku. Sám jsem to řekl veřejně a řekl jsem to opakovaně i panu prezidentu Zemanovi, že každý člen mé vlády bude respektovat koaliční smlouvu. To znamená, že Jan Lipavský se bude řídit, pokud jde o zahraniční politiku, koaliční smlouvou, kde zrovna ty věci, které panu prezidentu vadily, jsou ošetřené. Ať už se to týká vztahu k visegrádské čtyřce nebo vztahu k Izraeli.

X Vaše vláda bude jmenována v pátek 17. prosince. O důvěru požádá sněmovnu až za měsíc v týdnu od 10. ledna. Už týden celá koalice deklaruje, že řízení státu jste připraveni převzít ihned. Proč ta prodleva?

Jsme připraveni řízení státu převzít ihned a budeme také ihned vykonávat všechny funkce, které vláda dělat má, a k tomu budeme mít veškeré pravomoci. A ten termín, kdy má vláda požádat o důvěru, stanovili ti, co tvořili Ústavu, má to být do 30 dnů.
Je to čas, kdy má vzniknout programové prohlášení vlády, které by mělo obsahovat i konkrétnější termíny, než je to v našem koaličním programu. Na to je potřeba určitý čas a je potřeba být na těch konkrétních resortech a řešit to s lidmi, kteří se problematikou zabývají. Ale současně, a to bych chtěl také udělat: projednat text programového prohlášení vlády s klíčovými sociálními partnery, ať už jsou to reprezentanti zaměstnavatelů, nebo zaměstnanců, tedy s odbory. Myslím, že to by také mělo patřit k politické kultuře a na to je potřeba určitý čas. Takže nepochybně programové prohlášení vlády. A vláda požádá o důvěru do jednoho měsíce od svého vzniku tak, jak jí to předepisuje Ústava.

X Kam povede vaše první zahraniční cesta po pátečním jmenování vlády? Bude to Slovensko?

Moje představa je, že první zahraniční cesta by měla vést na Slovensko. Vztahy mezi našimi zeměmi a naše společná historie, to je všechno zavazující a nedovedu si představit, že bych mířil jinam než k našim slovenským přátelům.

X X X

MILIONY A MILIARDY STAN Z KYPRU, NASTANE ŠETŘENÍ POLICISTY? GAZDÍK TO NECHCE VEDĚT

Podivné dary na účtu STAN. Straně chodí statisícové částky od „kyperských“ firem

Na transparentní účet politické strany Starostové a nezávislí přicházejí v posledních dvou měsících zvláštní platby. Jde o sumy od 100 do 200 tisíc korun, které posílají podle zjištění MF DNES firmy, jež ovládají jedni a titíž lidé. A nebo společnosti, kterým velí firmy z Kypru, případně je v minulosti kyperské firmy založily. Za dva měsíce už straně takto rozdrobeně poslaly přes tři miliony korun.

Proč k přesunům peněz dochází, není jasné. Podnikatelé tvrdí, že je to jejich soukromá záležitost, kterou nehodlají komentovat. Poslední stotisícová platba přišla na účet v úterý. Předseda Starostů Vít Rakušan řekl, že odmítá, že by firmy mohly čekat, že si takto koupí vliv na politickou stranu.
Máme zasedání klubu, já pohyby na účtu a finance nesleduji a neřeším. Proč se na to ptáte mě?, tíká Petr Gazdík.

X X X

Lipavský je velmi nekompetentní kandidát, míní Okamura.

Za svými výhradami si ale hlava státu stojí nadále. Podle Zemana nemá někdejší pirátský poslanec dostatečnou kvalifikaci. Prezidentovi vadí také Lipavského postoj k Izraeli a visegrádské čtyřce.

Lipavského jako šéfa diplomacie se obává i Václav Klaus. „Argumenty Miloše Zemana jsou velmi podobné mým názorům. Psal mi i jeden dlouholetý pracovník ministerstva zahraničí, že by Jan Lipavský na resort zahraničí nebyl přijat ani jako referent, protože na to nemá kvalifikaci. Nemyslím, že je kvalitní kandidát,“ řekl exprezident.

Klaus podobně jako někteří politici a experti předpokládá, že během ostrého jednání nešlo jen o Zemanův ústupek, nýbrž o nějakou složitější dohodu mezi prezidentem a premiérem. „Každá taková věc je politický handl a Zeman tyhle handly umí. Nevím, co za to od Petra Fialy dostal,“ řekl Klaus.

Ve hře je možná i nejmenování Koudelky
V médiích se objevila i spekulace, že by mohla Fialova vláda jako protislužbu Zemanovi nejmenovat do funkce ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Ten BIS vede od roku 2016 a od letošního srpna jej vláda Andreje Babiše (ANO) místo opětovného jmenování pouze pověřila. Zeman Koudelku dlouhodobě kritizuje.

Ani takový scénář Klaus nevyloučil. Podle něj jsou tvrdá vyjednávání mezi prezidentem a premiérem ohledně personálního složení vlády naprosto běžná. Sám také v několika vládách seděl, dvakrát i jako premiér, a jiné kabinety jako prezident jmenoval.

„To si děláte, pane premiére, legraci. Ne, nedělám, já ho považuji za beznadějného, ale můj koaliční partner na tom trvá a já jsem v bezvýchodné situaci. Že taková slova padala i za mého působení, je pravda,“ uvedl Klaus. Sám je ale rád, že nakonec ve sporu Zemana s Fialou došlo ke kompromisu a nepřišla kompetenční žaloba, kterou pětikoalice hrozila.

Zeman jmenuje Fialovu vládu v pátek 17. prosince v 11 hodin dopoledne. Informaci následně potvrdil i tiskový odbor Hradu. Jediný z ministrů, kterého v pátek hlava státu nejmenuje, bude kandidát na resort zemědělství Zdeněk Nekula za KDU-ČSL. Důvodem je, že Nekula je v izolaci kvůli nákaze covidem. Zeman tak dočasně pověří vedením ministerstva zemědělství šéfa lidovců a budoucího ministra práce Mariana Jurečku. Nový kabinet bude žádat Sněmovnu o důvěru v polovině ledna.

X X X

KANCLÉŘ NĚMECKA SCHOLZE MUSÍ HLAVNĚ BRZY VYMĚNIT V ČELE EU NESCHOPNOU LEYENOVOU

Německá vláda chce být rozhodně proevropská

Nová německá vláda složená ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů chce být rozhodně proevropská a nerozpakuje to hlasitě deklarovat. Ne, že by dosavadní kabinet v čele s křesťanskou demokratkou Angelou Merkelovou nebyl nakloněn evropské integraci, ale rozdíl je přeci jen větší než jen odstíněná kontinuita; jako se by SPD nového kancléře Olafa Scholze na dosavadní politice ani nepodílela.

„Vytváříme vládu, která bude definovat německé zájmy ve světle evropských zájmů,“ praví se v koaliční smlouvě.
Znamená to přechod od „německé Evropy“, jak byla často popisována politika Merkelové, k „evropskému Německu“? Asi ano, protože koalice si otevřeně přeje „směřování EU k federálnímu státu“, což není vůbec banální v době, kdy v unii převládá snaha ji stále více vidět jako „mezivládní organizaci“ a odstředivé tendence nabývají na síle.
 
Koaliční smlouva se neomezuje na deklarace, ale jde do podrobností – nová německá vláda si přeje třeba silnější Evropský parlament i Evropskou komisi, tedy čistě nadnárodní orgány EU, na úkor dosud takřka všemocné Evropské rady. Zajímá ji probíhající mezivládní konference, která se zatím omezuje na bezzubé rozjímání s veřejností, a nevylučuje její přerod v proces vedoucí ke změnám Lisabonské smlouvy. „Podporujeme nezbytné změny smluv,“ konstatuje text bez obalu.
Tyto změny by měly vést například k odstranění pravidla jednomyslnosti při hlasování v radě o otázkách zahraniční politiky, obrany a bezpečnosti, což je červený hadr pro odpůrce prohlubování evropské integrace. Evropský parlament by měl podle textu získat skutečné právo zákonodárné iniciativy, které dosud přísluší takřka výlučně komisi.

Německo-francouzské líbánky

Scholzův kabinet se hlásí k zavedení nadnárodních kandidátek pro volby do Evropského parlamentu, což je nápad, který dosud dosti osamoceně propagoval francouzský prezident Emmanuel Macron.
Němečtí zákonodárci odhlasovali povinné očkování pro zdravotníky. Předpis čeká na podpis prezidenta

Francii je ostatně věnována primární pozornost, a to nad běžný rámec – francouzsko-německý „motor“ by měl více než kdy předtím být v unii hnací silou. Jedním z prvních velkých počinů má být pokus prosadit uhlíková cla na dovážené průmyslové zboží, jejichž výtěžek by posloužil pro evropské dotace na obnovitelné zdroje energie.

Účast Zelených v berlínské vládě bude vůbec velkou vzpruhou pro prosazení legislativy zavádějící Zelenou dohodu pro Evropu, s vysokými cíli boje proti klimatickým změnám. Německo-francouzské líbánky by mohly vést také k uznání jaderné energie jako bezemisního zdroje; uvidíme. První zahraniční cesta Olafa Scholze vedla právě do Paříže.

Špatnou zprávou je německá koaliční smlouva hlavně pro vlády Polska a Maďarska. Zatímco Merkelová se snažila tamní demontáž právního státu řešit v rukavičkách, noví berlínští vládci se nehodlají s kverulanty mazlit. Budou chtít, aby Evropská komise používala dostupné nástroje rázněji a včasněji. V Radě EU se zasadí o „systematičtější“ postup vůči Varšavě i Budapešti.

Plány postcovidové obnovy, obnášející desítky miliard eur z evropské kasy, budou v případě obou zemí schváleny pouze tehdy, až „bude zaručena naprostá nezávislost justice“. Šéfka diplomacie Baerbocková se nechala slyšet, že EU prostě nestrpí ve svém středu autoritářské režimy. A maďarský premiér Viktor Orbán ve víkendovém článku předpověděl, že přichází období, kdy se už „nebude boxovat v rukavicích, ale holými pěstmi“.

Nastupující německá vláda tedy přinese nový vítr, který nebude každému po chuti, ale zdravě rozčeří někdy poněkud stojaté evropské vody. Bude nutit každou z 27 zemí, aby jasněji zaujímala stanoviska ke všem otázkám, včetně těch nepříjemných. Zároveň nenechává nikoho na pochybách, že stojí pevně nejen jak na sdílených evropských hodnotách, tak zcela jednoznačně na oddanosti Severoatlantické alianci. A jestliže tady se nic nemění, o všem ostatním se můžeme pokud možno plodně bavit.

X X X

Tomanův resort chystá žalobu na Brusel. Nechce ‚platit‘ 1,15 miliardy za chyby v zemědělských dotacích

Česko připravuje žalobu proti Evropské komisi kvůli pokutě ve výši 1,15 miliardy korun. Tu Brusel českým úřadům vyměřil na základě chyb v rozdělování zemědělských dotací už letos v březnu. Teprve nyní ale dostalo tuto informaci ministerstvo zemědělství takzvaně černé na bílém, a začalo proto chystat právní kroky, jak zjistil server iROZHLAS.cz. Pokuta je výsledkem čtyři roky starého auditu, původně přitom Česku hrozila sankce 7,5 miliardy korun.

„V rámci auditního šetření bylo doručeno Prováděcí rozhodnutí Komise o vyloučení z financování některých výdajů a proti tomuto rozhodnutí se Česká republika bude bránit žalobou,“ uvedla na dotaz serveru iROZHLAS.cz Luďka Raimondová, mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu, který zemědělskou podporu rozděluje.

Auditu navzdory. Fond doporučil schválit 45 milionů pro Agrofert, peníze přiklepne až po jeho ukončení
Právě takzvané Prováděcí rozhodnutí komise, které mluvčí zmiňuje, je definitivním písemným potvrzením toho, že Česko přijde o více než miliardu korun na zemědělských dotacích. Pokutu totiž nebudou české úřady platit, ale Brusel ji odečte od finanční podpory, kterou má teprve poslat českým zemědělcům.

Sankce se týká auditního šetření, které v České republice proběhlo v září 2017. Brusel tehdy prověřoval, jestli české úřady kontrolují, zda dotace čerpají skutečně zemědělci. Auditoři tehdy došli k závěru, že kontroly příjemců jsou nedostatečné.
Loni na podzim proběhlo poslední smírčí jednání mezi Bruselem a českými úředníky, kteří se snažili unijní orgány přesvědčit, že chybu neudělali. Už v listopadu přišla z unie zpráva z jednání s tím, že „smír není možný“. Letos v březnu pak přišla informace o konkrétní částce, o kterou Česko přijde.
Žaloba
Ministerstvo zemědělství i Státní zemědělský intervenční fond od počátku avizovaly, že se plánují kvůli pokutě soudit. Žalobu ale nemohly začít připravovat, dokud neměly papír k tomu, že Brusel sporných 1,15 miliardy korun skutečně strhnul z balíku peněz určených pro Česko.
K tomu došlo nyní, a úřady tak začaly podání k unijnímu soudu chystat. „Předpokládáme, že žaloba bude vládě předložena v první polovině ledna 2022,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Co vyčítá Brusel úřadům v posledním dopise ke střetu zájmů? Vadí i chybná evidence skutečných majitelů
O jaké důkazy se bude česká stížnost opírat, ale nechtěl sdělit. „Žaloba bude postavena na argumentaci, kterou Česká republika zastávala v průběhu auditu. Konkrétnější argumentaci nebudeme v této fázi sdělovat,“ napsal pouze.

V čem Česko chybovalo?
V roce 2015 začal platit institut takzvaného aktivního zemědělce. Podle něho mohli unijní podporu čerpat pouze žadatelé, kteří se skutečně živili zemědělskou činností. Cílem tak bylo zabránit, aby dotace pobírali podnikatelé, kteří se ve skutečnosti zemědělství nevěnují.

Tuzemské úřady se tehdy dostaly s Evropskou komisí do sporu o výklad tohoto institutu, proto také v Česku před třemi lety proběhl audit. Komise později na jeho základě vyměřila sankci ve výši 7,5 miliardy korun, na což v roce 2018 upozornily Hospodářské noviny.

Pokutu za chybné čerpání evropských peněz v letech 2015 až 2017 se ale českým úřadům podařilo po bilaterálním jednání srazit, a to o více než šest miliard korun. Brusel poté stanovil sankci na 46 milionů eur, což podle tehdejšího kurzu bylo zhruba 1,16 miliardy korun. Následovalo další kolo jednání a výsledná částka nakonec klesla na 44 milionů eur, tedy dle nynějšího kurzu asi 1,15 miliardy korun.

Šéf KDU-ČSL Marian Jurečka, který byl v době evropské prověrky ministrem zemědělství, už první snížení pokuty označil za dílčí úspěch. „Je vidět, že argumenty České republiky byly opravdu silné, když se po prvním kole bilaterálního jednání podařilo sankci takto výrazně snížit,“ řekl tehdy redakci.

X X X

SPD chce řešit „zrušení Vánoc“ a sesadit maltskou eurokomisařku

Hnutí SPD chce ve Sněmovně projednat pokus eurokomisařky Heleny Dalliové o „zrušení Vánoc“. Žádají tak parlament České republiky, aby vyzval vládu Malty k okamžitému stažení Dalliové z Bruselu. Členové SPD to v úterý oznámili na své tiskové konferenci.
„Domníváme se, že Vánoce jsou jedním ze dvou největších křesťanských svátků v Evropě, který slaví nejen praktikující křesťané, ale i drtivá většina obyvatel v celé západní Evropě,“ řekl poslanec SPD Jaroslav Foldyna, který se zaštítil i tím, že návrh kritizoval také papež František.

Podle vyjádření SPD se Dalliová pokusila o redefinici Vánoc, a to by vedlo k jejich zrušení.  „Považujeme to za útok na identitu evropských základů a domníváme se, že by takovýto útok měla odsoudit každá vláda v Evropě,“ dodal Foldyna, podle kterého se o zrušení Vánoc nepokusili „ani bolševici, ani fašisti“.

Hnutí SPD oznámilo, že chce událost projednat v českém parlamentu a žádá vládu ČR, aby vyzval vládu Malty k okamžitému stažení eurokomisařky Dalliové.
„Domníváme se, že ani Bolševici ani Fašisti se nepokusili zrušit Vánoce v Evropě. Pokusila se o to jenom evropská komisařka, to znamená úřednice, která má Evropě sloužit.“
„Jde tady o jednu věc, o jeden pokus. Příště se jim to může povést. My to nechceme a nedovolíme to,“  pokračoval Foldyna.
Eurokomisařka pro rovné příležitosti Helena Dalliová představila na 32 stránkách příručky své rady, jak mají její úředníci hovořit „korektním“ jazykem.
Podle unijních „pokynů pro inkluzivní komunikaci“ je třeba zcela nevhodné hovořit o „vánočním čase“, protože ne každý v Evropě je křesťan, a tudíž se tím někdo může cítit zraněn. Tento interní dokument podle italského listu Il Giornale radí mluvit jednoduše o „volnu“ či „dovolené“. 

Vyjádřil se i Vatikán. „Samozřejmě víme, že Evropa vděčí za svou existenci a svou identitu četným vlivům, ale nemůžeme zapomenout, že jedním z hlavních příspěvků bylo samotné křesťanství,“ prohlásil kardinál Pietro Parolin, vatikánský státní sekretář.

X X X

SPD chce u Ústavního soudu napadnout vyhlášku o povinném očkování. Považuje ji za diskriminační

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) chce u Ústavního soudu napadnout vyhlášku o povinném očkování proti covidu-19 pro lidi nad 60 let a vybrané profese. Předseda hnutí Tomio Okamura to v úterý oznámil na tiskové konferenci před schůzí sněmovny. K podání návrhu Ústavnímu soudu je potřeba 25 poslanců či deseti senátorů, SPD má 20 členů dolní komory. Ohledně vyhlášky chce proto ve sněmovně získat podporu zástupců i z dalších stran.
Praha 18:02 14. prosince 2021Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

Opoziční SPD podle očekávání opětovně nezískala podporu poslanců ani pro návrh, aby se sněmovna zabývala nouzovými opatřeními vlády kvůli epidemii koronaviru a jejich vlivem na ochranu zdraví občanů.

Dolní komora měla podle Okamury vyzvat vládu k ukončení nouzového stavu.
Sněmovna nevyhověla ani dalším návrhu Okamury, který chtěl debatovat o zvyšování cen a inflace, nebo vyzvat vládu, aby iniciovala sesazení evropské komisařky pro rovnost Heleny Dalliové kvůli jejímu nepřijatému návrhu nahradit termín „Vánoce“ slovem „svátky“.

Obrat k ombudsmanovi
Vyhláška od března zavádí povinné očkování proti covidu pro lidi nad 60 let a pro zdravotníky včetně zaměstnanců zdravotnických zařízení, hasiče, vojáky či policisty.
Ve Sbírce zákonů vyšla minulý týden v pátek. Podle Okamury může návrh týkající se vyhlášky podat i ombudsman Stanislav Křeček, na kterého se SPD proto ve věci obrátí.
„Považujeme ji za diskriminační, zrušení je v kompetenci Ústavního soudu,“ uvedl Okamura.

Pokuta kvůli povinnému očkování? ‚Až 10 tisíc, podle soudů jednorázově,‘ říká ústavní právník

SPD argumentuje tím, že podíl zemřelých po nákaze covidem-19 nelze srovnat s nemocemi, proti kterým v současnosti v Česku platí povinné očkování. Očkování proti nemoci podle něj zároveň nezamezí šíření koronaviru.
Současná očkování

V Česku se zatím lidé povinně očkují proti 11 nemocem, většina vakcín se podává v dětském věku. Jsou to například látky proti spalničkám, tetanu nebo záškrtu, které se díky očkování na území České republiky prakticky nešíří.
Okamura připomněl, že proti povinnému očkování jen lidí nad 60 let se vyslovila Česká vakcinologická společnost. Ta by však podporovala spíš povinnost pro všechny nad 18 let, jako plánuje například Rakousko nebo Německo.
Naopak Společnost infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně dříve návrh podpořila.

X X X

Řečtí zdravotníci obviňují vládu, že prominentům drží volná místa na JIP. Stovka lidí přitom na lůžko čeká

V Řecku propukl skandál týkající se elitních lůžek. Lékaři a zdravotníci ve státních nemocnicích viní vládu z toho, že desítky míst na jednotkách intenzivní péče drží prázdná. Mají zůstat jako rezerva pro vládní elitu. Podle Federace řeckých zdravotníků je ale nejméně sto pacientů s covidem napojených na plicní ventilaci na obyčejných lůžkách. Často kvůli tomu umírají.
Řecká vláda odmítá, že by držela nějaká volná místa pro tzv. prominenty nebo vládní elitu a tvrdí, že lůžka na jednotkách intenzivní péče jsou všechna plná.

Předseda Federace řeckých zdravotníků Michalis Janakos uvedl, že v elektronickém systému hospitalizace je více než 40 volných míst na jednotkách intenzivní péče. Přitom je více než 100 pacientů denně napojeno na plicní dýchací přístroje mimo JIP.

Řecko zpřísňuje opatření. Lidé mohou bez dokladu o bezinfekčnosti jen do kostelů, lékáren a potravin

Janakos se tak ptá, proč obyčejní lidé nemohou najít volná lůžka, když v případě, že onemocní například vysoký duchovní či politik, jak se ukazuje a uvádí, se prý lůžko hned najde.
V nemocnicích marně čekají na odpovídající lékařskou péči intubovaní pacienti na lůžkových odděleních nebo na lehátkách. 

Vyšetřování
Situace je podle federace zdravotníků dramatická, podala proto žalobu, která požaduje prošetření podmínek všech hospitalizovaných, kteří jsou intubovaní mimo JIP. Případem se už začala zabývat prokuratura v Aténách i v Soluni.
Ministr zdravotnictví se proti nařčení brání žalobou na federaci. 
Vláda podle mluvčího žádá o přesnější údaje. Odmítá, že by držela nějaká volná místa pro prominenty či vládní elitu a tvrdí, že lůžka na JIP jsou všechna plná. Pro srovnání: Řecko jich má třikrát méně než Česko.

X X X

Anglie zavede přísnější restrikce proti šíření covidu. Johnson je prosadil navzdory vlastní straně

Britský premiér Boris Johnson v úterý prosadil v Dolní sněmovně sadu zpřísněných opatření proti koronaviru, která reagují na rychlé šíření nakažlivější varianty omikron v zemi. Přestože se Británie chystá zpřísňovat, nově již nebude vyžadovat karanténu po cestujících z Jihoafrické republiky a dalších 10 afrických zemí. Povinnost izolace po příletu z jihu Afriky původně zavedla na konci listopadu kvůli šíření koronavirové varianty omikron.
Londýn 22:10 14. prosince 2021Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

Poslanci v úterý s podporou labouristické opozice velkou většinou hlasů odsouhlasili zpřísnění pravidel pro nošení roušek, povinné očkování zdravotníků či nutnost prokázat se certifikátem o očkování, dokladem o prodělaném covidu-19 nebo negativním testem na koronavirus při vstupu na velké společenské akce či do některých podniků, například nočních klubů.

Velkou Británii zasáhla ‚přílivová vlna‘ varianty omikron. Johnson urychlí očkování posilující dávkou

Opatření se týkají Anglie, ostatní části Spojeného království si o restrikcích rozhodují samy.
Podle stanice Sky News povinnost prokazovat bezinfekčnost nepodpořilo až sto konzervativních poslanců, tedy téměř třetina v dolní komoře britského parlamentu.

Zhruba stejný počet rebelů hlasoval proti povinnému očkování u zdravotnických pracovníků.
Rebelie v řadách konzervativců je další ranou pro Johnsona, který je již tak pod tlakem kvůli aférám s údajnými večírky v Downing Street v době lockdownu či drahou rekonstrukcí bytu. Kritice čelí i za chaotické stahování z Afghánistánu.
Hlasy proti premiérovi
Mnozí z konzervativních zákonodárců před hlasováním tvrdili, že restrikce jsou příliš drakonické. Jiní podle Reuters pojali hlasování jako příležitost k tomu, aby si na premiéra vylili zlost.

Británií otřásá skandál kolem večírku v Downing Street. Podle expertů přišel v nejméně vhodnou dobu

Domnívají se totiž, že Johnson, který pomohl konzervativcům k velkému vítězství ve volbách v roce 2019, promarňuje úspěchy strany vlastními chybami a přešlapy.
Johnson před hlasováním varoval, že do Británie míří vlna „obrovského nárůstu“ počtu případů nákazy variantou omikron a že restrikce jsou nezbytné k ochraně lidí.

Británie zaznamenala více než 5300 případů nákazy koronavirovou variantou omikron, přičemž deset lidí bylo hospitalizováno a jeden člověk infekci podlehl.

Vyjmutí zemí z červeného seznamu
Za posledních 24 hodin zaznamenala Británie bezmála 60 000 nově nakažených koronavirem, nejvíce od ledna. Počet pacientů s covidem-19 v nemocnicích se v období 4. až 10. prosince zvýšil o deset procent na 5925.

V Británii se omikronem nakazí až 200 tisíc lidí denně, odhadují experti. Zájem o očkování je obrovský

Navzdory obavám z varianty omikron, kterou poprvé zaznamenali odborníci v Jihoafrické republice (JAR), britská vláda rozhodla, že s platností od středečního rána vyřadí JAR a dalších 10 afrických zemí včetně Nigérie z takzvaného červeného seznamu rizikových států, informovala stanice BBC.

To znamená, že cestující z těchto států již nebudou muset po příletu automaticky podstupovat karanténu a platit za ni. Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid zdůvodnil rozhodnutí tím, že omikron se stihl natolik rozšířit po celém světě, že tato cestovní omezení již nedávají smysl a nejsou účinná.

X X X

Chci být užitečný, ohlásil Silvio Berlusconi. Kandiduje na prezidenta

Itálie se chystá na volby prezidenta, v lednu by ho měly zvolit obě parlamentní komory společně se zástupci regionů. Současná hlava státu, osmdesátiletý Sergio Mattarella, se už o další mandát ucházet nechce. Svůj zájem už však ohlásil jeden bývalý premiér, pětaosmdesátiletý Silvio Berlusconi by chtěl reprezentovat pravici.

Mattarellův sedmiletý mandát v prezidentském úřadě skončí v únoru, do té doby je třeba najít jeho nástupce. Jednotlivé strany už zahájily neformální rozhovory, v nichž hledají vhodné uchazeče. O jménech se zatím pouze spekuluje, neboť vybraní kandidáti většinou s oznámením čekají až na poslední chvíli.

Jedinou výjimkou je několikanásobný bývalý premiér a šéf parlamentní strany Vzhůru, Itálie, který se zájmem o nejvyšší úřad nikterak netají. Na tiskové konferenci v říjnu na otázku ohledně svých prezidentských ambicí Berlusconi řekl, že „chce být zemi užitečný“. 
V pondělí se sešel s šéfem strany Liga Matteem Salvinim, v neděli se za něj postavila i šéfka krajně pravicové strany Bratři Itálie (FdI) Giorgia Meloniová. Podle ní musí být nový prezident zejména „vlastenec“.

Pokud pravice zůstane jednotná, Berlusconi může počítat s podporou 450 volitelů. Od čtvrtého kola mu stačí zhruba 50 dalších volitelů, aby získal prezidentský post a také imunitu před soudním stíháním. Pravicový kandidát by mohl „lovit“ mezi desítkami nezařazených zákonodárců.

Sbor 1 007 volitelů svolá předseda Poslanecké sněmovny Roberto Fico 4. ledna, uvedla agentura ANSA. Samotná volba by měla začít 22. nebo 24. ledna. V prvních třech kolech musí kandidát získat hlasy dvou třetin volitelů, aby byl zvolen hlavou státu. Od čtvrtého kola volby mu stačí prostá většina hlasů ve sboru.

Návrat rozporuplného politika
Politik, miliardář a podnikatel Berlusconi je v Itálii už mnoho let značně kontroverzní postavou. Proslul svými sexuálními skandály, do nichž zatáhl i nezletilou marockou tanečnici, ta pak o nich povyprávěla veřejnosti. I kvůli ní politik několikrát stanul před soudem.
Ale nejen proto. V roce 2013 mu soudci v rámci odsuzujícího rozsudku za daňové úniky dočasně zakázali vykonávat veřejné funkce a dalšímu procesu kvůli obžalobě z podplácení svědků Berlusconi čelí i nyní. 

Tanečnice Ruby dostala od Berlusconiho dárky za miliony, prý z lítosti

Překážkou k jeho zvolení pak může být i věk a zdravotní problémy, s nimiž se v poslední době potýká.
Středolevá Demokratická strana (PD) už podporu Berlusconiho v prezidentských volbách vyloučila. Podle ní by měl ve volbách uspět nadstranický kandidát se zkušenostmi a nezpochybnitelnou morálkou. Spekuluje se, že takovými kandidáty by mohli být například bývalý premiér Giuliano Amato nebo současná ministryně spravedlnosti Marta Cartabiaová.

Dalším často jmenovaným kandidátem na nejvyšší post je stávající premiér Mario Draghi. V jeho případě ale italské strany mají skutečné dilema, jak napsal deník Financial Times. Část koalice by chtěla Draghiho poslat na příštích sedm let do prezidentské funkce.

Strany se ale zároveň obávají, že by se po jeho odchodu z čela kabinetu nesourodá vládní většina, kterou tvoří strany od levice až po krajní pravici, velmi rychle rozpadla. Z prezidentské funkce by Draghi měl navíc výrazně menší možnosti ovlivňovat chod italského státu než z čela vlády.

Nově sestavená italská vláda získala důvěru i poslanců, čeká ji tvrdá práce

Itálie je parlamentní republikou a pravomoci prezidenta jsou velmi omezené. Význam jeho funkce vzrůstá jen při vládních krizích. Na druhé straně je málo pravděpodobné, že by Draghi, který se nehlásí k žádné politické straně, mohlo zůstat premiérem i po parlamentních volbách, které se uskuteční nejpozději na jaře roku 2023.

Volba prezidenta je v Itálii často dlouhým parlamentním rituálem. Dva prezidenti byli zvoleni až po 20. kole volby. Sandro Pertini v roce 1985 a Oscar Luigi Scalfaro museli počkat na 16. kolo, aby byli zvoleni. Ve dvou případech ale stačilo jen jedno kolo. Kvůli nepředvídatelnosti volby, v níž se hlasuje tajně, ji komentátoři přirovnávají k papežskému konkláve.

X X X

Tálibán bez soudu popravil již více než sedmdesát svých odpůrců, říká OSN

Afghánské hnutí Tálibán od svého srpnového nástupu k moci zavraždilo při mimosoudních popravách nejméně 72 příslušníků bývalých afghánských bezpečnostních sil či dalších lidí spojených s bývalou vládou. Uvedla to zástupkyně vysoké komisařky OSN pro lidská práva Nada Našífová.

„Od srpna do listopadu jsme získali důvěryhodná obvinění z více než stovky poprav někdejších příslušníků afghánských bezpečnostních složek a dalších osob spojených s někdejší vládou, z nichž nejméně 72 je připisováno Tálibánu,“ prohlásila Našífová. Podle ní byla v mnoha případech těla zabitých vystavena na veřejnosti. „To zvýšilo strach u velké části obyvatel,“ dodala.
„Jsem zděšena neustálými zprávami o mimosoudních popravách po celé zemi navzdory tomu, že Tálibán po 15. srpnu vyhlásil všeobecnou amnestii,“ uvedla Našífová. 
„Jen v provincii Nangarhár se odehrálo nejméně padesát mimosoudních poprav lidí, kteří podle všeho patřili k afghánské odnoži teroristické organizace Islámský stát,“ dodala Našífová.

Tálibán zakázal televizní seriály, ve kterých hrají ženy
Mezinárodní organizace pro lidská práva jako Human Rights Watch již dříve uvedly, že od nástupu Tálibánu k moci byly v Afghánistánu zavražděny nebo beze stopy zmizely desítky členů bývalých afghánských bezpečnostních sil. Znepokojení vyjádřily Spojené státy americké i další západní země.

Tálibán zmíněná obvinění odmítá. „Někteří členové bývalých afghánských bezpečnostních sil zahynuli, stalo se tak ale z důvodu osobních sporů či nepřátelství,“ řekl podle AFP mluvčí ministerstva vnitra v současné vládě vedené Tálibánem.

X X X

Paříž chce úplně změnit zahájení olympijských her. Nebude na stadionu a uvidí ho na 600 000 lidí

Spektakulární, velkolepé i troufalé – tak francouzská i zahraniční média označují plány na ceremoniál k zahájení letních olympijských her v Paříži v roce 2024. Organizátoři chtějí vůbec poprvé zahájit hry přímo v centru města a ne jako obvykle na stadionu. Klíčovou roli má při obřadu hrát řeka Seina. Právě po ní totiž budou projíždět lodě s olympijskými sportovci.

Paříž 19:39 14. prosince 2021Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu
Organizátoři chtějí ukázat Paříž a celou Francii v tom nejlepším světle. Zahajovací ceremoniál totiž obvykle sleduje po celém světě zhruba miliarda lidí. Pro diváky by to měla být velká show a pro sportovce nezapomenutelný okamžik a historická projížďka.

Stát se národem sportovců. Macron chce před olympijskými hrami postavit na 5000 nových hřišť
Zahajovací ceremoniál bude velkolepý už jenom při pohledu na čísla: tisícovky sportovců z 206 zemí nastoupí u Slavkovského mostu v samotném centru Paříže na 160 lodí a pak je bude čekat šestikilometrová plavba až k Eiffelově věži. Po cestě budou míjet největší pařížské památky: katedrálu Notre-Dame, Louvre, Velký Palác, Invalidovnu a další.
Sportovci nakonec vystoupí u Trocadéra před Eiffelovou věží a právě tam by se měl zapálit olympijský oheň. Kde přesně bude a jak bude vypadat, zatím není jasné.

Výjimečné bude i to, že ceremoniál budou zahajovat právě sportovci – obvykle mají prostor až ke konci obřadu nebo při zakončení olympijských her.
Zahájení olympijských her bude moct na místě sledovat na 600 tisíc lidí – buď přímo na mostech, nebo na tribunách podél Seiny. Většina těchto vstupenek bude zdarma.

Zahajovací ceremoniál bude velkolepý už jenom při pohledu na čísla: tisícovky sportovců ze 206 zemí nastoupí u Slavkovského mostu v samotném centru Paříže na 160 lodí a pak je bude čekat šestikilometrová plavba až k Eiffelově věži
„To bude ten skutečný rozdíl. Zúčastnit se bude moct desetkrát víc lidí, než kdyby zahajovací ceremoniál byl na stadionu. Chceme tento obřad, který je normálně určený jen pro hrstku vyvolených, zdemokratizovat. Stovky tisíc lidí se budou moct vůbec poprvé zúčastnit zdarma. Část lístků bude zpoplatněná pro ty, kteří si budou chtít svá místa předem zajistit a rezervovat,“ popsal v úterý pro televizi BFMTV trojnásobný olympijský vítěz v kanoistice a zároveň předseda organizačního výboru pařížských olympijských her Tony Estanguet.

Podle něj plány na zahajovací ceremoniál podpořil i prezident Emmanuel Macron, pařížská starostka Anne Hidalgová a taky zástupci soukromých firem, které se budou na přípravách podílet.

Projekce i představení
Celý zahajovací ceremoniál budou doprovázet speciální efekty a umělecká představení. Bude toho opravdu spoustu – organizátoři počítají s tím, že mimo lodě, které budou převážet olympijské sportovce, budou na Seině i další plavidla, kde budou umělci a různá umělecká představení. Na řece se budou promítat hologramy a na stěnách okolních budov bude videoprojekce.

Český rozhlas získal vysílací licenci pro olympijské hry 2022 a 2024, nabídne je i na nové sportovní stanici
Zahajovací ceremoniál se navíc nebude omezovat jen na Seinu a její bezprostřední okolí. Bude se odehrávat i na pařížských střechách, kde budou akrobaté a další představení.

Kolem Seiny má být na 80 velkoplošných obrazovek tak, aby celý ten ceremoniál mohli sledovat i lidé, kteří se nedostanou na tribuny. Zahájení bude trvat zhruba tři a půl hodiny a klíčovou roli má sehrát i Eiffelova věž. Její přesnou úlohu v tom ceremoniálu ale organizátoři zatím tají.
Vzhledem k tomu, že se zahajovacího ceremoniálu zúčastní stovky tisíc lidí, důležitou otázkou je bezpečnost. V centru bude spousta lidí, navíc vše se bude odehrávat i u exponovaných pařížských památek.

Spektakulární, velkolepé i troufalé – tak francouzská i zahraniční média označují plány na ceremoniál k zahájení letních olympijských her v Paříži v roce 2024. Organizátoři chtějí vůbec poprvé zahájit hry přímo v centru města a ne jako obvykle na stadionu
Francouzské bezpečnostní složky původně podle televize France 24 chtěly, aby se akce zúčastnilo pouze 250 tisíc lidí, pařížská radnice počítala se dvěma miliony diváků.

S původním Tokiem se to nedá srovnávat, těší Prskavce stav olympijské slalomářské trati v Paříži
Konečných 600 tisíc lidí na místě je tedy výsledkem kompromisu a podle ministryně sportu Roxany Maracineanuové i dlouhodobých jednání mezi organizátory a ministerstvem vnitra.
Premiér Jean Castex v listopadu zaúkoloval ministra vnitra Géralda Darmanina, aby zajistil bezpečnost olympijských her. Konkrétní návrhy pro zahajovací ceremoniál by měl předložit ještě do konce roku, pro olympijská sportoviště do června příštího roku.

X X X

Nález ÚS dostal kvůli zločinům komunismu do hry dalšího potentáta, upozornil i na problematiku znalců

Nejen Lubomír Štrougal a Vratislav Vajnar, ale i další vysoce postavený soudruh, jsou stíháni kvůli odpovědnosti za úmrtí a zranění na československých hranicích před rokem 1989. Dalším obviněným, byť v samostatné věci, je bývalý ideologický tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa Jan Fojtík. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu navrhl sice Fojtíkovo stíhání zastavit, ale kvůli nálezu Ústavního soudu bude v jeho věci také přibrán nový znalec.

Z nálezu Ústavního soudu vyplynulo i to, že když se toho, komu bylo ublíženo, nezastane ani Nejvyšší státní zástupce, může se poškozený (byť by to byl cizinec) obrátit na Ústavní soud. Dále pak také skutečnost, že všichni účastníci řízení mají právo nejen na to, aby ustanovení znalci nebyli zatíženi svou vlastní minulostí, ale i na to, aby znalecké posudky byly zpracovány nezaujatě, s největší pečlivostí a individuálním přístupem.

V pátek 3. prosince vyhlásil Ústavní soud nález ve věci bývalého předsedy československé vlády Lubomíra Štrougala (nar. 1924) a bývalého federálního ministra vnitra Vratislava Vajnara (nar. 1930), kterým zrušil rozhodnutí o zastavení jejich trestního stíhání. To bylo vedeno kvůli tomu, že se s ohledem na své postavení spolupodíleli na usmrcení a zranění osob na státní hranici. Podle znaleckého posudku ale nejsou (navzdory svému právnickému vzdělání) schopni chápat smysl trestního řízení.
Ústavní soud poukázal na to, že ustanovení znalci byli úzce spojeni s minulým režimem, v podstatě byli ideologicky podřízení posuzovaných. Je proto možné považovat je za podjaté.
Na minulost znalců upozornil po obsáhlém pátrání před časem Ekonomický deník.

Širší dopad tohoto nálezu na sebe nenechal dlouho čekat.
První, koho zasáhl, je bývalý ideologický tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa Jan Fojtík (nar. 1928), proti němuž bylo zahájeno trestní stíhání sice samostatně, nicméně prakticky z totožných důvodů.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu později navrhl Fojtíkovo stíhání zastavit, avšak státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Tomáš Jarolímek dne 7. prosince oznámil, že „v reakci na [shora zmíněný] nález Ústavního soudu … bude ve věci přibrán nový znalec za účelem posouzení duševního stavu obviněného“.
„Vážený pane doktore, v reakci na nález Ústavního soudu ze dne 26. 11. 2021, sp. zn. II. ÚS 1886/21 bude ve věci přibrán nový znalec za účelem posouzení duševního stavu obviněného.
S pozdravem Mgr. Tomáš Jarolímek v. r., státní zástupce,“ napsal právnímu zástupci poškozených Lubomíru Müllerovi žalobce Tomáš Jarolímek.

Zdá se tedy, že ústavní nález ve Štrougalově a Vajnarově kauze nasadil „vyšší laťku“ k vypracovávání znaleckých posudků a k výběru nestranných znalců tak, aby byla řádně garantována práva obviněných i poškozených.
„Vysoký věk je třeba v rámci trestního stíhání určitě zohlednit, ale sám o sobě neznamená neschopnost vnímat smysl trestního stíhání. To lze doložit na příkladu Aloise Vocáska (1896-2003), který až do své smrti ve věku 107 let vedl vehementně právní bitvu za své očištění ve vztahu k trestu doživotního žaláře z roku 1946. (Viz článek Luďka Navary: Poslední legionář své jméno očistit nestihl),“ napsal k vývoji případu Lubomír Müller.

Stručné a podobné posudky
Nálezem Ústavního soudu se obsáhle zabývaly sdělovací prostředky v České republice i v Německu. Média si však v nálezu nepovšimla dvou zásadních bodů, z nichž vyplývají důležitá zjištění.

Štrougalův právní zástupce Vlastimil Rampula navrhoval ústavní stížnost zamítnout s tímto odůvodněním:
„Městské státní zastupitelství se v napadeném usnesení vypořádalo s argumenty stěžovatelů, přičemž toto usnesení obstálo i před Nejvyšším státním zastupitelstvím, neboť nejvyšší státní zástupce nevyužil možnosti dle § 174a trestního řádu a nezrušil toto usnesení jako nezákonné.“

Je pravda, že Nejvyšší státní zástupce proti rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze, které vyznělo ve Štrougalův a Vajnarův prospěch, nic nenamítal. Jednoduše zůstal v této věci nečinný.
Ústavní soud přesto shledal porušení základních práv všech šesti poškozených občanů Spolkové republiky Německo.
Z toho vyplývá, že i když se toho, komu bylo ublíženo, nezastane ani nejvyšší státní zástupce, může se poškozený (byť by to byl cizinec) obrátit na Ústavní soud.

Ústavní stížnost se zabývala hlavně otázkou podjatosti znalců s ohledem na jejich minulost.
Ústavní soud se však vyjádřil i ke kvalitě znaleckých posudků:
„Znalecké posudky týkající se obviněných Štrougala a Vajnara jsou… …v hodnotící části velmi stručné, a navíc jsou závěry ve vztahu k oběma obviněným do značné míry podobné. Tyto skutečnosti vrhají stín pochybnosti na to, zda byl u těchto obviněných skutečně proveden důkladný a individuální přezkum duševního stavu.“

Nově ustanovení znalci tedy nebudou moci předchozí znalecké posudky jen „opsat“.
Z toho pak vyplývá, že všichni účastníci řízení mají právo nejen na to, aby ustanovení znalci nebyli zatíženi svou vlastní minulostí, ale i na to, aby znalecké posudky byly zpracovány nezaujatě, s největší pečlivostí a individuálním přístupem.
Odkládá se
Trestní oznámení podala Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Na základě tohoto oznámení policie začala některé bývalé představitele KSČ a komunistické vlády stíhat.
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu ale začal postupně stíhání odkládat. Odůvodnil to především úmrtím bývalých komunistických potentátů.

Naposledy úřad zastavil stíhání člena předsednictva ÚV KSČ Ladislava Adamce. Po dlouhá léta také vykonával významné vládní funkce. Od roku 1969 zastával post místopředsedy české vlády. Od března 1987 do října 1988 byl předsedou české vlády, poté do prosince 1989 předsedou federální vlády.
Ačkoli Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu dospěl k závěru, že Adamcovo provinění je nepochybné, trestní stíhání proti němu nemůže být vedeno, protože v roce 2007 zemřel.

Trestní stíhání bylo zastaveno u vícera zemřelých. Ale i u dvou žijících, protože podle policie a státního zastupitelství nejsou schopni vnímat smysl trestního stíhání. Jde o Lubomíra Štrougala (nar. 1924), a Vratislava Vajnara (nar. 1930). Proti zastavení trestního stíhání podali poškození, resp. jejich pozůstalí, ústavní stížnost, o níž není dosud rozhodnuto.
Vůči těmto představitelům KSČ bylo stíhání kvůli úmrtí na hranicích zastaveno, protože zemřeli.

Odpovědnost se dále prošetřovala u dalších, dosud žijících členů předsednictva ÚV KSČ;
dosud žijících federálních ministrů vnitra a jejich náměstků, odpovědných za ochranu státních hranic; dalších osob, které by mohly mít přímou odpovědnost za úmrtí a zranění na hranicích;
vojenských prokurátorů, kteří tehdy měli řádně vyšetřit případy úmrtí a zranění na hranicích.

Žalobci stížnost zamítli
Jak už jsme uvedli, proti zastavení stíhání dvou žijících vrcholných představitelů KSČ byly podány stížnosti na Městské státní zastupitelství v Praze. A to kvůli soudním znalcům, kteří konstatovali, že podle nich nejsou schopni vnímat smysl trestního stíhání Lubomír Štrougal (nar. 1924) a Vratislav Vajnar (nar. 1930).

Stížnosti ale státní zastupitelství takřka permanentně zamítá.
Stížnost, podanou kvůli zastavení stíhání někdejších komunistických pohlavárů kvůli úmrtí na československých hranicích před rokem 1989, zamítl náměstek městského státního zástupce v Praze Vladimír Hackl.

Hackl zamítl stížnost poškozeného Jürgena Seiferta ze dne 25. 9. 2020, podanou prostřednictvím zmocněnce Lubomíra Müllera, neboť podle něj není důvodná. Stejně tak naložil se stížnostmi stížnost dalších poškozených – Christy Brunies, Caroly Tautz-Bärové, Astrid Schmidtové, Siegfrida Karla Fröbela, a Thomase Bartsche, ze dne 26. 9. 2020.
Státní zástupce Tomáš Jarolímek zastavil stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích, na konci loňského září. Někdejší generální tajemník Komunistické strany Československa Miloš Jakeš loni v červenci zemřel

Bývalý předseda vlády Lubomír Štrougal a exministr vnitra Vratislav Vajnar pak podle šéfa Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 Jana Lelka trpí duševní chorobou, která jim trvale znemožňuje chápat smysl trestního stíhání.
Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil jejich stíhání předloni v listopadu. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení.

Soudruh a prověřený pracovník
Právní zástupce poškozených, převážně východních Němců, Lubomír Müller si podal proti zastavení stíhání Štrougala s Vajnarem stížnost a namítl i průtahy v řízení. Včetně toho, že zpráva o zastavení stíhání se objevila v médiích dříve, než mu byla doručena.
Právník poukázal na možnou podjatost obou klíčových znalců Vlastimila Tichého a Jiřího Kloseho, kteří vypracovali klíčové posudky na původně obviněné komunistické prominenty.

Podjatostí znalců v oboru lékařství se zaobíral například Nejvyšší soud v roce 2014. V této věci šlo o náhradu škody a znalecký posudek vypracovala znalkyně, která byla úzce spjata s těžebním průmyslem. „Samozřejmý požadavek na znalecký posudek spočívá v tom, že musí být zpracován znalcem, u něhož nejsou pochybnosti o jeho nepodjatosti. Jan Hrbáček, Ekonimický deník, ceskajustice.cz

X X X

Místopředsedkyně NSS Pořízková získala prestižní funkci. Bude hodnotit kandidáty do Soudního dvora EU

Poprvé v historii má Česká republika svého zástupce v mezinárodním panelu expertů, který posuzuje vhodnost kandidátů na funkce soudce a generálního advokáta Soudního dvora Evropské Unie.
V Bruselu na zasedání Rady EU dne 14. prosince 2021 byla členkou výboru jmenována místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu Barbara Pořízková. Funkce se ujme 1. března 2022.

Barbaru Pořízkovou do funkce navrhl předseda Soudního dvora EU Koen Lenaerts. Ocenil ji jako vynikající právničku. Důvěru si získala též pro schopnost pracovat v mezinárodním prostředí, bezvadnou znalost francouzského i anglického jazyka a otevřenost, s níž se věnuje zahraniční spolupráci.

Výbor podle čl. 255 Smlouvy o fungování EU je nezávislým odborným orgánem, jehož úkolem je před jmenováním vládami členských států vydat stanovisko k vhodnosti navržených kandidátů na funkce soudce a generálního advokáta Soudního dvora a Tribunálu. Má sedm členů vybraných mezi bývalými členy Soudního dvora EU, členy nejvyšších vnitrostátních soudů a obecně uznávanými právníky. Jejich funkční období je čtyřleté a mandát lze jednou opakovat.

Barbara Pořízková je soudkyní Nejvyššího správního soudu od roku 2006, od roku 2018 jeho místopředsedkyní. Předtím pracovala jako právnička nejprve na oddělení nepřímých daní Finančního ředitelství v Brně, posléze v mezinárodní poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers, ceskajustice.cz

X X X

Soudkyně Šimáčková složila přísahu v jednacím sále Evropského soudu pro lidská práva

Zvolená soudkyně Evropského soudu pro lidská práva za ČR Kateřina Šimáčková složila v pondělí 13. prosince 2021 přísahu. Informuje o tom Evropský soud pro lidská práva na svém webu. Aby mohla převzít nový úřad, vzdala se v pátek 10. prosince funkce soudkyně Ústavního soudu ČR. Nezůstal po ní jediný nedokončený spis, uvedl Ústavní soud.

Soudkyně Kateřina Šimáčková složila přísahu v pondělí 13. prosince 2021 v jednacím sále Evropského soudu pro lidská práva, informuje Soud spolu s malou fotografií. Kateřina Šimáčková byla soudkyní ESLP zvolena drtivou většinou volitelů – členů Parlamentního shromáždění Rady Evropy 28. září 2021. Česká justice o průběhu volby i o životopisu soudkyně informovala.

O skutečnosti, že se Kateřina Šimáčková v pátek 10. prosince 2021 oficiálně vzdala funkce soudkyně Ústavního soudu ČR, aby mohla zasednout mezi 47 zvolených soudců ESLP a převzít svůj úřad soudkyně za Českou republiku, informoval Ústavní soud.
„Na Ústavním soudě působila od roku 2013 a jako zpravodajka připravila návrh rozhodnutí ve 2586 řízeních, z nichž 222 skončilo vydáním nálezu. Odchází s čistým stolem, nezůstal po ní jediný nedokončený spis,“ uvedl mimo jiné v oznámení generální sekretář Ústavního soudu Vlastimil Göttinger.

K tomu generální sekretář přidal úvahu, ve které lituje jejího odchodu z České republiky.
„Ti, kdo doktorku Šimáčkovou znají osobně, vědí dobře o její pracovitosti a nasazení, ale také o tom, že ji významné justiční funkce neoslnily.  Naopak, nikdy se nad nikoho nepovyšovala, slovo „prosím“ vždy doprovázela úsměvem a neváhala podat pomocnou ruku všem, kteří to potřebovali. Lidská práva a jejich ochrana pro ni zkrátka nejsou abstraktní pojmy, ale úkoly běžného dne. Jistě i proto jí Parlamentní shromáždění dalo důvěru; asi věděli, že bude lidská práva ve Štrasburku chránit stejně odhodlaně, jako to dělala v Brně. Jen její okno, které do noci svítívalo na Joštově ulici, zůstane tmavé. Škoda pro nás, dobře pro Evropu,“ napsal Vlastimil Göttinger.
Úvahu zakončil vřelými slovy a přáním šťastné cesty ve francouzštině: „Tak bon voyage, paní doktorko. A děkujeme!“Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Zavírá urologie a kožní, sloučíme dětské. Nemocnice řeší, kam s pacienty

Klesající počty nových případů covidu-19 se zatím v nemocnicích příliš neprojevily. Lékaři tak stále řeší otázku, kam s novými pacienty. Mezi prvními obvykle zavírají kožní či urologická oddělení, další části nemocnic slučují. O pacienty v nově vzniklých covidáriích se pak starají i porodní asistentky.

Bude trvat dva až tři týdny, než se pokles nových případů covidu-19 projeví i v nemocnicích. Zatím tak lékaři musí vydržet nápor nemocných. Kromě slučování oddělení se snaží najít síly na péči o nově příchozí i tím, že omezují či odkládají plánované operace. Aktuálně se v nemocnicích léči s covidem-19 téměř šest tisíc lidí. 

Redakce iDNES.cz oslovila velké nemocnice po celé republice, jak jsou na tom s místy pro covidové pacienty a zda došlo na omezování plánovaných operací. Většina nemocnic se shodla, že nějaká oddělení bylo třeba ve prospěch covidových lůžek zavřít či omezit. Rovněž se opatření dotkla plánovaných operací, které jsou omezené nebo úplně zastavené.
Třeba Uherskohradišťská nemocnice má momentálně uzavřena dvě oddělení, a to lůžkovou část rehabilitačního oddělení a oddělení ošetřovatelské péče. „Na covidových jednotkách vypomáhají lékaři z interních i chirurgických oborů,“ doplnila mluvčí nemocnice v Uherském Hradišti Lucie Sedláčková.

Gynekologie je připravena
Uherskohradišťská nemocnice má nyní intenzivní lůžka pro covid pozitivní pacienty vyhrazena na odděleních ARO, NIP a interní JIP, standardní lůžka na infekčním oddělení. Sedláčková však současně podotkla, že pohotovostní služba funguje bez omezení.
Podobná situace panuje i v Oblastní nemocnici Kolín. „Covidária jsou aktuálně plně na třech odděleních, na dalších dvou odděleních jsou vyčleněna intenzivní lůžka. Plně uzavřena a reprofilizována je lůžková část RHB oddělení, kožní oddělení a stanice interny. 1. stanice gynekologie je připravena k případné transformaci,“ popsal zástupce ředitele pro zdravotní péči Pavel Hoffmann. 

Kvůli nákaze či karanténě chybí stovky lékařů a sester, přiznávají nemocnice

I v nemocnice v Kolíně vypomáhají lékaři různých odborností podle aktuálního vytížení. „Máme připraven další plán případné reprofilizace zvládneme do 24 hodin,“ doplnil Hoffmann, který zároveň doplnil, že pohotovost omezena nebyla.
K vymezení lůžek pro covid pacienty na různých odděleních zatím nepřistoupili například ve Fakultní nemocnici v Motole. „Jednotlivé kliniky vymezily určitý počet lůžek pro covidové pacienty, dočasné covid oddělení jsme nezřizovali,“ řekla mluvčí nemocnice Hana Frydrychová.

Naopak jiná situace panuje ve vsetínské nemocnici, kde si vysoké počty hospitalizovaných s covidem vyžádali přeměnit neurologii na covidovou stanici. Změna v organizaci lůžkové péče omezila rovněž plánované ortopedické i chirurgické operativy.
Pohotovost je dlouhodobě přetížená
„Pro neurologické pacienty byl obnoven spojený lůžkový fond na ortopedickém oddělení, ale víme, že kapacita nebude dostatečná,“ vysvětlil náměstek pro léčebnou péči Martin Metelka. 
Pro ortopedii to znamenalo významné omezení plánovaných endoprotetických výkonů. Stejně tak chirurgie omezila operativu některých výkonů - kýly či křečové žíly, které je možné odložit. „Onkochirurgická operativa zůstane zachována,“ zdůraznil Metelka.

Kliniky, oddělení, NS dotčené COVID opatřeními stav k 09.12.2021 08.00. | foto: Fakultní nemocnice Olomouc
Třeba Fakultní nemocnice Olomouc nemá infekční oddělení či kliniku. „Proto všechna oddělení, která poskytují péči pacientům hospitalizovaným s onemocněním covid-19, slouží běžně jiným účelům a musela být pro tento účel reprofilizována. To se samozřejmě týká i příslušného personálu,“ řekl mluvčí olomoucké nemocnice Adam Fritscher.
Fakultní nemocnice Bulovka pro pacienty s covidem vyčlenila ARO, oddělení urgentního příjmu, kliniku infekčních nemocí, pneumologickou klinika, dermatovenerologickou klinika, oddělení následné péče, ortopedickou kliniku či urologické oddělení a chirurgickou kliniku.

Covid odkládá operace, čeká se i tři roky. Vydělávají na tom privátní kliniky
„Na některých odděleních byla provedena transformace všech lůžek, na některých pouze částečná s transformací vybraných oddělení. V rámci těchto pracovišť jsou nadále přijímáni a léčeni pacienti, kteří vyžadují akutní péči,“ doplnila mluvčí Bulovky Eva Libigerová.
Ta rovněž zdůraznila, že Bulovka neomezila fungování pohotovosti. „Nutno však říci, že je pohotovost FNB dlouhodobě přetížená. FNB patří mezi nejmenší fakultní nemocnice v Praze, nachází se však v jedné z největších spádových oblastí. Ročně k nám zamíří zhruba 30 tisíc vozů ZZS, a to je jednoznačně nejvíc ze všech pražských nemocnic,“ zdůraznila Libigerová.

Na covidu pracují i porodní asistentky
Ta rovněž upozornila, že nemocnice už téměř tři roky usiluje o rovnoměrnější distribuci pacientů, což se ve své podstatě podle jejích slov povedlo. „Minulý týden rozhodlo ministerstvo zdravotnictví o kvótách pro jednotlivé nemocnice, které by neměly být zdravotnickou záchrannou službou překročeny. Toto rozhodnutí obrovským způsobem uleví našemu přetíženému personálu a bude tak mít pozitivní vliv na každodenní péči o naše pacienty,“ doplnila Libigerová z Bulovky. 
Nemocnice také podala žádost na pražský magistrát o výpomoc lékařů z terénu. „Zatím se hlásí především na očkování. Jejich nabídku pomoci nyní připravujeme,“ dodala Libigerová.

Fakultní nemocnice Plzeň do covidové péče postupně přetransformovala 14 pracovišť, a to standard i JIP. „Od 10. prosince se vracíme do původního režimu dvou pracovišť, další se přemění na postcovidové. Několik stanic bylo uzavřeno z důvodu nedostatku personálu. Například lůžka kožní kliniky, děti a dospělí na ORL byli spojeni do jednoho pracoviště, lůžka rehabilitace byla dočasně uzavřena a plastická chirurgie byla spojena s lůžky stomatologické kliniky,“ řekla mluvčí FN Plzeň Gabriela Levorová.

Ta současně uvedla, že na covidu pracují i instrumentářky nebo porodní asistentky: „Pomáhá si celá nemocnice.“
Propad počtu operací je o asi tisíc za měsíc
S vymezením míst pro covid pacienty však souvisí i odložení plánovaných operací. Například nemocnice v Mladé Boleslavi od 26. listopadu ukončila na ORL oddělení plánované operační výkony tvořící aerosol v oblasti dutiny nosní, nosohltanu, dutiny ústní, hltanu a hrtanu. 

„Tyto výkony lze vykonat jen z vitální indikace nebo pro maligní tumor za speciálních opatření vyžadujících materiálně-technické a personální vybavení a opatření pro práci s možným virus nosícím aerosolem,“ uvedl primář ORL oddělení Karel Podhola.

Další měsíce života v bolestech. Nemocnice kvůli covidu odkládají operace

V nemocnici v Uherském Hradišti pak v důsledku neustále se zvyšujícího počtu pacientů s covidem došlo rovněž k omezení operativy. „Pacienti s koronavirovým onemocněním jsou tak nyní hospitalizovaní na stanicích lůžkového fondu chirurgických oborů, dále také na oddělení následné péče,“ vysvětlila mluvčí nemocnice v Uherském Hradišti Lucie Sedláčková.

Ve Fakultní nemocnice Plzeň v „normálním“ roce 2019 provedli v průměru měsíčně 2 tisíce operací (zákrok s anestezií pozn. red.). „Od 29. listopadu je pokles operativy na polovinu, tedy propad počtu operací o asi tisíc za měsíc. Za prvních deset měsíců máme pokles operativy na úroveň 80 procent roku 2019 – v celkovém objemu je to o 4 tisíce operací méně, jedná se o plánované i akutní výkony,“ vypočetla mluvčí FN Plzeň Gabriela Levorová. Nejčastější odklad je u zákroku operace křečových žil a kýly.

K pokles elektivní péče došlo také v olomoucké, vsetínské či kolínské nemocnici. „Došlo k částečnému omezení a odkladu některých operací napříč obory. Přednost mají akutní operace a operace onkologické,“ dodal zástupce ředitele pro zdravotní péči Pavel Hoffmann.

X X X

Zima „přeje“ infarktům

Kardiologové vyzývají – volejte záchranku hned při prvních příznacích

Pokles teplot, vysoká vlhkost vzduchu, předvánoční stres nebo hádka s partnerem – to vše může být poslední kapkou vzniku infarktu, kterému zimní období „přeje“ více než zbytek roku. Podle českých kardiologů si většina lidí na infarkt „zadělává“ celá léta svým životním stylem – zima problém „jen“ umocní. Mráz zužuje tepny, zvyšuje tlak a riziko ucpání cév, způsobuje poruchy srdečního rytmu.

„V Evropě, Českou republiku nevyjímaje, ale i v drsnějších podmínkách Kanady či naopak v některých subtropických oblastech nacházíme souvislost s poklesem teplot a výskytem infarktů či úmrtími na chronickou ischemickou chorobu srdeční. Teplotní propad o přibližně 10 °C zvedá počet srdečních příhod asi o 7 %,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti (ČKS). V roce 2020 například vévodil, co se počtu infarktů týče, leden.

Předejít tomu, aby třeskuté mrazy nebo stresy před svátky neměly na srdce sebemenší dopad, lze dle odborníků pouze dlouhodobou úpravou životního stylu. Podle prof. MUDr. Miloše Táborského, CSc., MBA, přednosty I. interní kliniky – kardiologické FN Olomouc, nestačí změnu odstartovat v prosinci. „Pokud se člověk rozhodne zapracovat na snížení rizika, aby zabránil tomu, že na Vánoce skončí v nemocnici s infarktem, měl by začít nejpozději v létě. Změna životního stylu se projeví při poctivém dodržování až po měsících, ale každému se ohromně vyplatí. Dožíváme se sice vysokého věku, avšak posledních dvacet let přežíváme s nemocemi. Po šedesátce se u většiny lidí začínají objevovat vleklé choroby – naším cílem by mělo být prožít co největší část života ve zdraví. A k tomu nám pomůže se hýbat, nekouřit a jíst rozumně,“ vysvětluje prof. Táborský.

Jak uvádí doc. MUDr. Petr Kala, Ph.D., prezident České asociace intervenční kardiologie České kardiologické společnosti, typickému pacientovi s infarktem je nad šedesát let, má vysoký krevní tlak, cholesterol, kouří, je obézní a léčí se s dalšími chronickými nemocemi. „Když takový člověk bezdůvodně omdlévá, špatně dýchá či pociťuje obrovskou únavu a začne ho prudce bolet na hrudi, je na čase okamžitě volat záchranku. Počítá se každá minuta. Pokud dojede do nemocnice s katetrizační jednotkou do hodiny, má 96% šanci, že přežije ve velmi dobrém stavu s jen malou jizvou na srdci. Každá hodina zpoždění znamená větší a větší poškození srdečního svalu, který bychom jinak dokázali zachránit. Lidé k nám dorazí v rozmezí 2,5–3 hodin od prvních příznaků, mnozí ale i daleko později,“ doplňuje doc. Kala.

V této souvislosti kardiologové bojují také s aktuální pandemickou vlnou. „Podle dat Českého statistického úřadu zemřelo v loňském covidovém roce o 17 000 osob víc než v roce předchozím, za 3 100 úmrtí mohou právě choroby oběhového systému,“ uvádí prof. Linhart. Lidé ze strachu z nákazy covidem nevolají záchranku, do nemocnice nejedou a buď zemřou doma, nebo infarkt „přechodí“ a přivodí si srdeční selhání. „Každá vlna covidu snížila u nás na oddělení příjem pacientů odhadem o 20 % – tito lidé se pochopitelně zázračně neuzdravili. Infarkt jejich sval postihl a projevil se později selháním srdce. Vidíme to i letos, obvykle k nám přichází dvacet lidí s infarktem týdně, nyní je to pět až šest,“ popisuje prof. Táborský. Stejnou zkušenost ze svého oddělení má doc. Kala – i podle něj „klesá“ v době nejhorší koronavirové vlny počet těch, kteří si zavolají záchranku kvůli infarktu, přibližně o 20 %.

Specialisté na srdce tak apelují, aby se lidé nebáli zavolat, když je bolí na hrudi, špatně se jim dýchá, je jim na omdlení – včasný telefonát může zachránit život. „Katetrizujeme, tedy řešíme akutní infarkt zavedením cévek do srdečních dutin a cév, i covid-pozitivní pacienty. Máme na to uzpůsobené sály, personál je vybavený speciálními overaly a respirátory. S covidem a jeho dalšími mutacemi budeme žít ještě dlouhá léta, a proto se musíme naučit na něj vyzrát,“ dodává prof. Táborský. Kardiologové připomínají, že v Česku je 22 katetrizačních center, která fungují 24 hodin denně. Jakmile záchranáři vyhodnotí, že se jedná o infarkt, jedou s pacientem přímo do jednoho z nich. Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR skončilo v roce 2020 v nemocnicích s infarktem 22 497 lidí.

Předseda českých kardiologů prof. Linhart připomíná, že v následujících měsících a letech lze čekat prudký vzestup lidí se srdečním selháním, mimo jiné proto, že infarkt přechodili. Nyní jich je přes 280 000, do roku 2030 by se jejich počet mohl dostat na 450 000.
Na začátku prázdnin kardiologové vyhlásili kampaň Nemocné české srdce a avizovali, že chtějí do deseti let snížit úmrtnost na srdeční choroby o 5 % a počet těch, kteří kvůli nemocnému srdci opakovaně končí v nemocnici, o 10 %. Úmrtí na nemoci srdce hrají v Česku mezi ostatními chorobami prim a covidová pandemie situaci dále zhoršila.
Mgr. Markéta Pudilová

X X X

Sektor vepřového čelí krizi, Česko v Bruselu požádalo o zavedení mimořádné podpory pro chovatele prasat

Kritická situace v sektoru vepřového masa a příprava strategických plánů společné zemědělské politiky (SZP) jsou body, které Česká republika předložila na prosincovém jednání ministrů pro zemědělství v Bruselu. Ti se na zasedání Rady pro zemědělství a rybářství (AGRIFISH) dohodli na společné pozici 27 zemí EU k pohotovostnímu plánu pro zajištění dodávek potravin a potravinové bezpečnosti v případě krize. Diskutovali také o nekalých obchodních praktikách v potravinovém řetězci. Českou delegaci vedl náměstek ministra Jiří Šír.

Jen za poslední 2 roky poklesly v Česku ceny zemědělských výrobců za vepřové maso o 30 %. Kvůli rostoucím cenám energií a krmiv produkují zemědělci vepřové maso hluboko pod výrobními náklady. Ke dlouhodobě špatné situaci přispěla i pandemie COVID-19 a problémy s vývozem masa kvůli africkému moru prasat, zejména do Asie.

„Česká republika opakovaně upozorňuje na složitou situaci v sektoru vepřového masa. Chovatelé se potýkají s velkými problémy, proto žádáme Evropskou komisi, aby pro ně bezodkladně zavedla mimořádnou podporu. K našemu požadavku se přidalo dalších 15 členských států. Je tedy patrné, že se s finančními problémy chovatelé potýkají v mnoha částech Evropy,“ řekl náměstek ministra zemědělství pro EU a zahraniční vztahy Jiří Šír.

Pokud se k národním podporám nepřidá také podpora z Evropské unie, budou někteří chovatelé muset přistoupit k uzavírání podniků.
Dalším bodem, který česká delegace na Radě AGRIFISH předložila, byla příprava strategických plánů a realizace nové reformy SZP. Delegace ocenila snahu Komise urychlit přijetí legislativy, termín pro předložení strategických plánů jednotlivých států však vyprší už koncem letošního roku. Česko proto vyzvalo k co nejrychlejšímu předložení sekundární legislativy tak, aby státní správa mohla včas připravit strategické plány a nastavit veškeré parametry. Zároveň je třeba zajistit, aby zemědělci měli dostatek čas připravit se na novou reformu.

„My znovu upozorňujeme, že zejména zemědělci potřebují znát detailní pravidla a požadavky nové společné zemědělské politiky včas, aby mohli přizpůsobit například své osevní postupy a způsob hospodaření, které musí připravit již na jaře příštího roku. Nechceme, aby zpoždění poškodilo právě zemědělce,“ uvedl náměstek Jiří Šír.
Z těchto důvodů Česko požádalo Komisi o maximální vstřícnost a spolupráci zejména v období vánočních svátků tak, aby nebylo ohroženo správné a včasné odeslání kompletního strategického plánu SZP.

Ministři dále diskutovali o pravidlech pro dodávání produktů spojených s odlesňováním a udržitelném nastavením potravinového dodavatelského řetězce, rostoucích cenách hnojiv, vztazích s Čínou a závěrech konference BIOEAST. Podstatná část diskuze byla rovněž věnována hledání politické dohody ohledně rybolovných práv pro rok 2022.
Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

X X X

DO ŠKOL NA OSTRAVSKU CHODÍ STOVKY DĚTÍ CIZINCŮ, KRAJ JIM NABÍZÍ BEZPLATNÉ KURZY ČEŠTINY

Bezplatné kurzy českého jazyka mohou navštěvovat žáci základních a středních škol, pro které není čeština mateřským jazykem. Moravskoslezský kraj na tyto kurzy poskytne skoro 4 miliony korun, prostředky využije z projektu Odborné, kariérové a polytechnické vzdělávání v Moravskoslezském kraji II (OKAP II). Kurzy češtiny pro děti s odlišným mateřským jazykem jsou naplánované na dva školní roky, výuka začala letos v září, zapojilo se do ní zatím 47 žáků. Kapacita je ovšem vyšší.

„Do škol v našem regionu chodí 1350 cizinců, tedy dětí, které mají odlišný mateřský jazyk, než je čeština. Na středních školách jich máme 369, na základních školách se jich vzdělává 981. Jazyková bariéra může mnohým z nich ztěžovat nejen výuku, ale i sociální kontakt s vrstevníky. Kurzy češtiny jim nabízíme jako prostředek, který jim pomůže snáze se do tříd začlenit, cítit se jistěji a příjemněji. Dopady na výsledky ve škole jsou pak samozřejmě taky důležité, tento projekt má přispět k úspěšnému zvládnutí přijímacích zkoušek i studia na středních školách,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro školství a sport Stanislav Folwarczny a dodal, že bezplatné kurzy jsou určeny pro žáky 8. a 9. tříd základních škol a pro středoškoláky.

Kurzy začaly letos v září, konat se budou až do konce školního roku příštího, tedy 2022/2023. Napříč regionem by mělo v každém školním roce vzniknout 15 skupin, ve kterých se může v češtině ročně zdokonalovat až 90 žáků. „Dvouhodinové kurzy se konají dvakrát týdně, skupinky by měly být maximálně šestičlenné. Výuka tak může být individuálnější a koncentrovaná na dosaženou jazykovou úroveň jednotlivých žáků. Kurzy probíhají prezenčně i online, vše se odvíjí od zájmu žáků a od možností pedagogů. Na léto jsou pak plánovány týdenní intenzivní kurzy, které nabídnou zajímavý program i mimo učebny, který by měl osvojení češtiny podpořit. Budou se konat formou, kterou známe z takzvaných příměstských táborů,“ vysvětlil náměstek hejtmana Stanislav Folwarczny s tím, že nyní chce hlavně kraj upozornit na volná místa v probíhajících kurzech.

Kurzy českého jazyka pro děti s odlišným mateřským jazykem pořádá společnost Celé Česko čte dětem. „Naší snahou je, aby čeština byla vyučována moderním a atraktivním způsobem. Chceme totiž, aby výuka přinesla žákům znalosti v takové míře, že pro ně český jazyk nebude nadále představovat překážku ve studiu, v práci či běžném životě v České republice. Proto u nás češtinu učí skvělí učitelé, kteří kromě toho působí na základních a středních školách v kraji. Pro výuku máme celou řadu kvalitních učebnic a pracovních materiálů. Zaměřujeme se na konverzaci, rozvoj mluvních dovedností a správnou výslovnost, ale stranou nezůstává ani psaní,“ sdělila ředitelka společnosti Celé Česko čte dětem Eva Katrušáková.

Kurzy realizuje Moravskoslezský kraj v rámci projektu OKAP II, na který získal finanční prostředky z Evropské unie. Deseti procenty přispívá stát, spoluúčast kraje je pětiprocentní. Celkové náklady kurzů češtiny jsou vyčísleny na 3,89 milionu korun. „První kurzy začaly už v září, nyní probíhají v šesti okresech našeho regionu. Moravskoslezský kraj už v minulosti dětem cizinců výuku českého jazyka zajišťoval, jazykové kurzy probíhaly na Gymnáziu Josefa Božka v Českém Těšíně a na Jazykovém gymnáziu Pavla Tigrida v Ostravě. Aktuální pilotní projekt je ovšem výjimečný svým rozsahem. Věřím, že této nabídky využijí i další zájemci, hlásit se stále mohou. Byla by škoda, kdyby dětem, které mají jiný mateřský jazyk, bránila nedostatečná znalost češtiny v úspěšném zvládnutí maturity a dalším studiu na vysoké škole,“ řekl náměstek hejtmana kraje Stanislav Folwarczny. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí