Kdo navádí Rusko k válce s Ukrajinou? EU, NATO či Biden? Putin promluvil k národu. Hrozí válka? Míč je na straně Západu, míní. Ruský prezident Vladimir Putin měl ve čtvrtek svou tradiční promluvu k národu. Vyzdvihl ruskou ekonomiku, která se podle něj ukázala být odolnější než ekonomiky jiných zemí. Občany vyzval, aby se nechali očkovat proti covidu. K otravě vládního kritika Alexeje Navalného řekl, že neviděl žádné jasné důkazy. Na přímou otázku, zda Rusové napadnou Ukrajinu, neodpověděl. Mluvil celkem čtyři hodiny.

„Je to sice daleko, ale snad se uslyšíme,“ řekl prezident v úvodu svého vystoupení. I letos totiž akci provázela omezení. Organizátoři na místo mohli pustit maximálně pět set novinářů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov je vyzval, aby dodržovali rozestupy a pravidelně si, zhruba co hodinu a půl až dvě hodiny, měnili roušky. Na hygienu se dbalo i v případě obalů od mikrofonů. 

„Lidé umírají jako mouchy“. Rusko hlásí nejvyšší mortalitu od války
Konference trvala čtyři hodiny. Putin slíbil, že „uspokojí zvědavost“ přítomných redaktorů. První otázka směřovala ke covidu. Prezident upozornil na novou variantu omikron a řekl, že je potřeba být připraven. 
Na otázku, co se dá dělat, když denně umírá tisíc Rusů na covid, prezident zdůraznil nutnost očkování. Poznamenal, že zapotřebí je kolektivní imunita na úrovni 80 procent očkovaných občanů, některé státy však už hovoří o potřebě očkovat 90 procent populace. Aktuální úroveň proočkovanosti v Rusku činí 59,4 procenta.

Za uplynulých 24 hodin v zemi přibylo 25 667 nových případů nákazy koronavirem. Od začátku pandemie se nakazilo více než deset milionů Rusů. Počet obětí pandemie překročil 600 tisíc, což staví zemi na třetí příčku za Spojenými státy a Brazílií.
Putin se dále hned na začátku zaměřil na vyzdvihování ruské ekonomiky, která je na tom podle něj dobře. Ukázala se prý odolnější než jinde ve světě, pokles byl menší a ekonomika se rychle obnovuje. Inflace je na osmi procentech, míra nezaměstnanosti na 4,4 procenta.

„To je méně než před pandemií,“ prohlásil Putin. Podotkl, že se mírně snížila délka dožití Rusů, což přičetl pandemii. Inflaci je podle něj potřeba srazit na 4 procenta. Soustředil se však především na úspěchy. Letos čeká hospodářský růst na úrovni 4,5 procenta a zvýšení reálných příjmů občanů o 3,3 procenta. 

„To je ovšem průměr a přirozeně se to netýká všech kategorií občanů,“ podotkl. Rezervy země podle prezidenta činí 625,5 miliard dolarů. Prezident se rozhovořil i o nespokojenosti soukromého sektoru a činnosti ruské centrální banky. 
Řekl, že chápe, že přijatá opatření jsou nepopulární. „Ale pokud je neuděláme, dopadneme jako Turecko,“ odkázal na volný pád turecké ekonomiky, za kterou mohou i nelogické kroky turecké vlády. „Zní to zvláštně, ale do činnosti centrální banky nijak nezasahuji. Pracuje úplně nezávisle,“ ujistil Putin.

O novičoku prý není jediný důkaz
Když se redaktor ruské mutace BBC zeptal na zavřeného kritika vlády Alexeje Navalného a důkazy, které poskytl o tom, že ho ruská tajná služba nechala otrávit, Putin prohlásil, že žádné neviděl. 
„Nebyl tam ani jeden jasný důkaz, který by jeho verzi prokazoval. Osobně jsem žádal německou kancléřku i francouzského prezidenta, aby připustili naše experty (ke zkoumání otravy). Ale neudělali to, z jejich strany slyšíme jen ticho. Obraťme list, o žádném novičoku nemáme důkazy,“ dodal.

Opoziční politik zkolaboval loni v srpnu na palubě letadla, kterým se vracel do Moskvy. Nejprve ho ošetřili v Omsku, kde stroj nouzově přistál, později byl Navalnyj po mezinárodním tlaku v bezvědomí přepraven do Berlína. Němečtí lékaři našli v jeho těle stopy otravy, přítomnost látky v těle Navalného potvrdila i Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Moskva tvrdí, že ruské testy stopy jedu neodhalily.

„Rusko nelze porazit, lze jej zničit jen zevnitř,“ prohlásil Putin v odpovědi na otázku týkající se soustřeďování moci v Rusku v jediných rukou, což v minulosti vedlo k válkám a revolucím. „Kdo ničil Rusko zevnitř za první světové války? Ti, co byli ve službách cizích států,“ dodal Putin, nejspíše v narážce na financování bolševiků císařským Německem.
V této souvislosti hájil zákon označující jeho oponenty a kritiky za zahraniční agenty. Novela je podle něj mnohem liberálnější než obdobný zákon v USA. Ve Spojených státech podle Putina hrozí za působení ve službách cizího státu až pět let vězení, zatímco „u nás nic nezakazujeme, chceme jen znát jasný zdroj financování“.

Zákon o takzvaných zahraničních agentech Rusko přijalo v roce 2012 a postupně ho rozšířilo z nevládních organizací na nezávislá média i jednotlivce, kteří přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.
„Ukrajina připravuje akci na Donbasu“

Po víc než hodině se Putin dostal k napětí mezi Ukrajinou a Ruskem. „Míč je na straně Západu“, uvedl v odpovědi na otázku, zda nehrozí válka. Doufá prý, že se krizi podaří vyřešit mírovou cestou. Jeho vláda však má dojem, že se Ukrajina připravuje na vojenskou akci na Donbase. Tedy na východě své země, kterou ovládají proruští separatisté. 
„Teď vzniká pocit, že Ukrajinci chystají třetí vojenskou operaci,“ řekl Putin, který za počátek růstu napětí označil „státní převrat“ v Kyjevě v únoru 2014, po němž následovala ruská anexe Krymu a vypuknutí proruského povstání v Donbasu. V případě Krymu muselo Rusko podle Putina reagovat na žádosti o ochranu.

Ukrajinu připravují na partyzánskou válku, Rusko vymýšlí záminky
Svou zemi pak vnímá jako možného mediátora donbaského konfliktu. O budoucnosti si prý mají rozhodnout lidé, kteří tam žijí. Na přímou otázku, zda může zaručit, že Rusko nenapadne Ukrajinu, neodpověděl. 
Místo toho přešel k bezpečnostním zárukám, které Moskva od Západu požaduje. Rozšiřování NATO směrem na východ prý musí skončit. 

„Jen nechceme, aby Spojené státy umisťovaly rakety k našim hranicím. To je nepřijatelné. Chceme snad něco výjimečného? My přece také nedáváme rakety k americkým hranicím. Jak by se Američanům líbilo, kdybychom je dali třeba do Kanady nebo Mexika?“ rozhorlil se prezident a konflikt na východě Ukrajiny přirovnal k dávným sporům USA a Mexika o Kalifornii.

Rusko má manévry na dohled Ukrajiny a tlačí USA do jednání o zárukách
„Máme americké rakety přímo u svého domova, přímo na zápraží. Pořád po nás chcete nějaké záruky, ale jste to vy, na kom je řada. My chceme záruky od vás,“ dodal. Budoucí akce Ruska podle něj závisí na tom, jak se mu podaří zajistit si vlastní bezpečí. 
První americká reakce na ruské požadavky podle něj byla vstřícná a diplomaté by se k jednání mohli sejít již na počátku příštího roku v Ženevě. Putin také míní, že „Ukrajina zničí každého, kdo chce mít s Ruskem dobré vztahy“. „My s Ukrajinou chceme mít dobré vztahy, ale kvůli vládě, kterou teď má, je to nemožné,“ řekl také. 

Ukrajinským prezidentem je nyní Volodymyr Zelenskyj, který zaujímá tvrdý postoj vůči ruským hrozbám. Podle Putina je „pod vlivem radikálních sil“. Zelenskyj naproti tomu tento týden řekl, že je připraven s Moskvou mluvit „v jakémkoliv formátu“, ta to však odmítla.

„Kritika za drahý plyn je nespravedlivá“
Putin pak odmítl jako nespravedlivou kritiku, že Moskva zavinila rekordně vysoké ceny plynu v Evropě. Koncern Gazprom podle něj plní všechny své závazky vůči odběratelům.

Upozornil, že Gazprom nejprve musí splnit závazky, které má vůči zákazníkům podle dlouhodobých kontraktů, a až pak může dodávat plyn na okamžité (spotové) trhy. Z této situace tak podle ruského prezidenta těží například Německo, které platí za plyn mnohem nižší ceny, než jsou nyní na trhu.

„Děda Mráz nosí dárky jen hodným“
Putin poděkoval Dědu Mrázovi za to, že mu pomohl stát se prezidentem, a požádal ho, aby mu pomohl s rozvojem země.
„Mé vztahy s Dědou Mrázem vždy byly velmi dobré. Jsem mu vděčný za to, že s vámi mohu hovořit v této funkci, a ještě víc jsem vděčný ruskému lidu za to, že mi tuto funkci svěřil," řekl Putin.
Odpovídal přitom na dotaz týkající se žaloby, kterou na pohádkovou bytost podal kvůli nesplněným přáním právník z Petrohradu.
„Náhodou jsem taky právník z Petrohradu a mohu být obhájcem Dědy Mráze. Připomínám žalobci, že Děda Mráz plní přání a přináší dárky jen hodným děvčatům a chlapcům. Ať zpytuje své chování," žertoval Putin.
Petrohradský právník Igor Mirzojev dříve prohlásil, že od Dědy Mráze hodlá požadovat deset milionů rublů (asi tři miliony korun) jako odškodnění za morální újmu, způsobenou 23 lety marného čekání na auto, luxusní byt, vilu na venkově a cestu kolem světa.

Německo dokonce může plyn přeprodávat sousedům, jak podle Putina svědčí reverzní chod plynovodu Jamal mezi Německem a Polskem. 
Domnívá se, že část ruského zemního plynu, dodaného do Německa, nakonec skončila na Ukrajině. „Evropa si sama vytvořila s plynem vlastní problémy a měla by si je vyřešit taky sama,“ poznamenal Putin. 
Moskva se letos v souvislosti s růstem cen plynu stala terčem obvinění, že se omezováním dodávek snaží přimět Německo a Evropskou unii k rychlému povolení provozu plynovodu Nord Stream 2, který má přivádět zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Rusko však taková obvinění odmítá.

Nord Stream 2 čelí kritice ze strany Spojených států a některých evropských zemí, podle nichž chce Moskva tento plynovod využít jako geopolitickou zbraň ke zvýšení závislosti Evropské unie na Rusku. Trasa plynovodu navíc obchází Ukrajinu, která tak zřejmě přijde o poplatky za tranzit.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Je klíčovým dodavatelem plynu do mnoha evropských zemí včetně České republiky.
Před druhou hodinou odpoledne SEČ se Putin dostal také k připravovaným olympijským hrám v Číně. Bojkot her ze strany zemí Západu je podle něj chybou a pokusem zabránit Číně v rozvoji. 
Prezident se zmínil také o Afghánistánu, který by podle něj měl znovu získat přístup ke svým penězům. „Jinak hrozí hladomor,“ poznamenal. Kvůli nástupu Tálibánu jsou finance v západních bankách a pravidelné příspěvky pro Afghánistán zmrazené.

X X X

Putin: NATO považuji za hrozbu. Aliance už dříve lhala o svém rozšiřování na východ

Budoucí kroky Ruska budou záviset na tom, zda se mu podaří zajistit vlastní bezpečnost, upozornil ve čtvrtek 23. prosince ruský prezident Vladimir Putin. Na tiskové konferenci v tomto kontextu zopakoval, že Rusko vnímá jako hrozbu možné rozšiřování NATO na východ a rozmísťování zbraňových systémů poblíž Ruska.

Aliance podle Putina Rusku v minulosti o svém rozšiřování opakovaně lhala. Moskva v minulých dnech předložila USA a Severoatlantické alianci řadu návrhů, které by podle jejího názoru zaručily ruskou bezpečnost.
„Naše činy budou záviset nikoliv na průběhu rozhovorů, ale na zajištění bezpečnosti Ruska,“ zdůraznil Putin s tím, že o konflikt se Západem jeho země zájem nemá. Šéf Kremlu dal najevo, že Západ a Ukrajinu pokládá za viníky nynějšího růstu napětí v Evropě. Rusko podle něj jen reaguje na vznikající hrozby, například se obává, že ukrajinská vláda chystá další vojenskou operaci proti proruským separatistům v Donbasu na východě země.

Ukrajina by měla vstoupit do NATO. Že bude vzorem, je pro Putina noční můra, míní Kolář ​
„Dali jsme na srozuměnou, že další rozšiřování NATO na východ je nepřípustné,“ sdělil Putin. „Nejsme to my, kdo přišli k USA se střelami. To oni rozmísťují střely na prahu našeho domu,“ zdůraznil a přirovnal to k hypotetické situaci, kdy by Rusko rozmístilo rakety u kanadsko-americké nebo americko-mexické hranice.

Putin nicméně ocenil „velkou pozitivní reakci“ na ruské návrhy, požadující od Západu bezpečnostní záruky. Podtrhl, že nyní není řada na Rusku, aby dávalo světu záruky, nýbrž na Západu. „Teď je míč na jejich straně,“ řekl na adresu západních zemí, kterým Kreml v minulých dnech předložil sérii návrhů týkajících se bezpečnostních otázek.
Rusko od USA a NATO požaduje právně závazné záruky, že se NATO nerozšíří dále na východ a že v zemích sousedících s Ruskem nebudou rozmístěny zbraně ohrožující Rusko. Podle Putina byla první americká reakce vstřícná a diplomaté by se k jednání mohli sejít už na počátku příštího roku v Ženevě.

„Teď vzniká pocit, že Ukrajinci chystají třetí vojenskou operaci,“ prohlásil Putin, který za počátek růstu napětí označil „státní převrat“ v Kyjevě v únoru 2014, po kterém následovala ruská anexe Krymu a vypuknutí proruského povstání v Donbasu. V případě Krymu muselo Rusko podle Putina reagovat na žádosti o ochranu.

X X X

Putin: NATO považuji za hrozbu. Aliance už dříve lhala o svém rozšiřování na východ

Budoucí kroky Ruska budou záviset na tom, zda se mu podaří zajistit vlastní bezpečnost, upozornil ve čtvrtek 23. prosince ruský prezident Vladimir Putin. Na tiskové konferenci v tomto kontextu zopakoval, že Rusko vnímá jako hrozbu možné rozšiřování NATO na východ a rozmísťování zbraňových systémů poblíž Ruska.

Aliance podle Putina Rusku v minulosti o svém rozšiřování opakovaně lhala. Moskva v minulých dnech předložila USA a Severoatlantické alianci řadu návrhů, které by podle jejího názoru zaručily ruskou bezpečnost.
„Naše činy budou záviset nikoliv na průběhu rozhovorů, ale na zajištění bezpečnosti Ruska,“ zdůraznil Putin s tím, že o konflikt se Západem jeho země zájem nemá. Šéf Kremlu dal najevo, že Západ a Ukrajinu pokládá za viníky nynějšího růstu napětí v Evropě. Rusko podle něj jen reaguje na vznikající hrozby, například se obává, že ukrajinská vláda chystá další vojenskou operaci proti proruským separatistům v Donbasu na východě země.

Ukrajina by měla vstoupit do NATO. Že bude vzorem, je pro Putina noční můra, míní Kolář ​
„Dali jsme na srozuměnou, že další rozšiřování NATO na východ je nepřípustné,“ sdělil Putin. „Nejsme to my, kdo přišli k USA se střelami. To oni rozmísťují střely na prahu našeho domu,“ zdůraznil a přirovnal to k hypotetické situaci, kdy by Rusko rozmístilo rakety u kanadsko-americké nebo americko-mexické hranice.

Putin nicméně ocenil „velkou pozitivní reakci“ na ruské návrhy, požadující od Západu bezpečnostní záruky. Podtrhl, že nyní není řada na Rusku, aby dávalo světu záruky, nýbrž na Západu. „Teď je míč na jejich straně,“ řekl na adresu západních zemí, kterým Kreml v minulých dnech předložil sérii návrhů týkajících se bezpečnostních otázek.
Rusko od USA a NATO požaduje právně závazné záruky, že se NATO nerozšíří dále na východ a že v zemích sousedících s Ruskem nebudou rozmístěny zbraně ohrožující Rusko. Podle Putina byla první americká reakce vstřícná a diplomaté by se k jednání mohli sejít už na počátku příštího roku v Ženevě.

„Teď vzniká pocit, že Ukrajinci chystají třetí vojenskou operaci,“ prohlásil Putin, který za počátek růstu napětí označil „státní převrat“ v Kyjevě v únoru 2014, po kterém následovala ruská anexe Krymu a vypuknutí proruského povstání v Donbasu. V případě Krymu muselo Rusko podle Putina reagovat na žádosti o ochranu.

X X X

Putin Ukrajinu nedá. Je to Rubikon, který by Západ neměl překročit, varují ruští experti

Budou drtit ruské tanky Ukrajinu? Putinovi jde o víc, varují ruští experti. Rusku totiž došla trpělivost a chce si neúnosným tlakem vynutit na Západu respektování svých bezpečnostních zájmů. Situace je vážná a podle odborníků oslovených redakcí CNN Prima NEWS může skončit novou studenou válkou.
Rusko je připraveno přijmout vojenská a technická opatření v odpovědi na „agresivní politiku Západu“, hřímal ruský prezident Vladimir Putin na nedávné poradě s vedením ministerstva obrany a ozbrojených sil.

Putin: NATO považuji za hrozbu. Aliance už dříve lhala o svém rozšiřování na východ

Severoatlantická aliance nebo Spojené státy ale útok na Rusko nechystají. Situace na východě Ukrajiny je stabilně napjatá. Ukrajinská armáda dokonce uvedla, že v úterý bylo na frontě ticho a donbasští povstalci dodrželi klid zbraní. Ukrajina ještě dlouho nedostane od NATO pozvánku do organizace. Důvod k ruskému hněvu tak vlastně neexistuje.
Putinovo prohlášení přesto může vypadat jako poslední varování. Diplomatické napětí mezi Ruskem a Západem dosáhlo maxima. Poblíž ukrajinské hranice jsou soustředěny mnohatisícové ruské síly. A Moskva poslala Spojeným státům a Severoatlantické alianci ultimátum: Buď se Západ s Ruskem dohodne na sféře vlivu ve východní Evropě a v postsovětském prostoru, nebo dojde na Putinova slova.

Ať už je to souhra náhod, nebo záměr, Rusko se třicet let od rozpadu Sovětského svazu opět domáhá svého prostoru, kterému chce dominovat. A Západ to musí, alespoň podle názoru Ruska, respektovat. V Moskvě dlouhodobě sní o podepsání nové jaltské dohody. V Kremlu zřejmě míní, že právě teď nastal ten pravý čas. Spojené státy dlouhodobě přehodnocují zahraniční politiku, Evropa je oslabena covidem a energetickou krizí.

„Systém bezpečnosti, ve kterém Spojené státy diktují svá pravidla a Rusko je musí dodržovat, Moskvě nevyhovuje. Nehledě na to, kdo sedí v Kremlu. Výjimkou byl Gorbačov. Sovětští a postsovětští lídři viděli a vidí Západ jako hrozbu,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS šéf organizace Politická expertní skupina Konstantin Kalačov.

Revanš za studenou válku

Jak expert upozorňuje, Rusko od první poloviny 90. let varuje Západ před rozšířením Severoatlantické aliance a přehlížením ruských bezpečnostních zájmů.
„O co jde Kremlu? Chce upřímné jednání se Západem jako jeho rovnocenný partner. Je to důležité především pro vnitroruskou agendu i pro realizaci Putinových osobních ambicí. Kreml zvyšuje sázky, aby dosáhl takových jednání, která budou v Rusku i samotným Putinem vnímána jako revanš za porážku ve studené válce, jako návrat někdejšího majestátu. Putin začal tuto partii a teď nemůže odejít od šachovnice, aniž by hru dohrál. Byl by rád i za remízu. S porážkou se ale nesmíří,“ vysvětluje Kalačov.

Mráz přichází z Kremlu. Rusko přivírá kohoutky plynovodu do Evropy a cena láme rekordy

„Rusko znepokojuje, že komunikační kanály se Západem přestaly fungovat. Od roku 2019 nejsou žádné kontakty s NATO, došlo k vážné diplomatické krizi ve vztazích s Českem, máme tu diplomatické skandály s USA, Velkou Británii a čerstvě s Německem. Rusko neví, jak teď budovat dlouhodobé vztahy s Evropskou unií nebo Spojenými státy,“ říká CNN Prima NEWS Nikolaj Topornin, docent katedry evropského práva z moskevského ústavu mezinárodních vztahů MGIMO.
„Rusko signalizuje, že jestli nenajdeme způsob, jak konstruktivně spolupracovat, přistoupí k tvrdému scénáři,“ dodává expert. Podle Topornina to znamená návrat do období studené války mezi SSSR a USA. „Jak tomu bylo před 50 lety. My budeme žít bez Západu, Západ bude žít bez Ruska. Budeme žít paralelně,“ dodává.

Topornin přiznává, že je nepravděpodobné, že by Západ přistoupil na ultimátum Kremlu. „Je jasné, že Západ nebude souhlasit s ruskými návrhy. Některé body přímo odporují západní koncepci a západním hodnotám,“ objektivně hodnotí ruské návrhy expert.

Ukrajina je klíč

Ruští experti upozorňují, že hlavní roli v ruských obavách a současně nárocích hraje Ukrajina. Moskva se domnívá, že Ukrajina patří do její sféry vlivu a je klíčem k ruské bezpečnosti.

Invaze? Rusové se vrátí v rakvích, říká ukrajinský ministr. Americké vojáky prý nepotřebuje
„Pro Rusko je důležité, aby na Západě pochopili, že Ukrajina je Rubikon. Pokud se na Ukrajině objeví cizí vojenské základny nebo budou Ukrajinu lákat do NATO, Rusko to bude vnímat jako zásadní bezpečnostní hrozbu a nebude cesty zpět. Tím bychom se definitivně vzdali celého postsovětského prostoru,“ tvrdí Topornin.

S ním souhlasí Konstantin Kalačov. „Rusko by bylo spokojeno, pokud by Ukrajina byla neutrální a demilitarizovaná. Současnou situaci by mohlo uklidnit, pokud by se Ukrajina vzdala plánů na vstup do NATO. Rusko nejenže nechce nechat Ukrajinu jít vlastní cestou, nechce ani to, aby úspěchy Ukrajiny podnítily Rusy k pochybnostem o moudrosti a prozíravosti vlastního vedení,“ míní politolog.

Kalačov dodává, že pro Vladimira Putina je mimořádně citlivá. Chce vyřešit ukrajinskou otázku do konce svého funkčního období. „To ale teď nevypadá příliš realisticky. Putin však stále doufá, že na Ukrajině dojde k výměně vlády na takovou, která bude loajální k Rusku. Spoléhá zároveň na rozepře a slabost Západu, který není připraven k válce a jeho lídři se pravidelně mění,“ říká politolog.

X X X

Rusko má manévry na dohled Ukrajiny a tlačí USA do jednání o zárukách

Stovky ruských výsadkářů se během nadcházejícího víkendu zúčastní cvičení na anektovaném Krymu a na jihu Ruska. Informovalo o tom tamní ministerstvo zahraničí. Už tak velké napětí mezi Moskvou a Západem kvůli dosavadnímu soustřeďování ruských vojsk zesílí. Rusko zároveň oznámilo, že chce se Spojenými státy jednat o bezpečnostních zárukách.
Cvičení začne ve čtvrtek na krymském polygonu Opuk, o den později budou následovat manévry na cvičišti u Novorossijska, uvedla agentura TASS. Manévrů se má celkem zúčastnit více než 1 200 vojáků z výsadkových a dělostřeleckých jednotek, ale také vojsk radiační, chemické a biologické ochrany.

oSučástí cvičení mají být bojové střelby, zneškodňování min, ochrana vojsk před vzdušnými útoky, a to také bezpilotních letadel, a výsadky za podpory bitevních helikoptér.

Jednání o bezpečnostních zárukách
Rusko současně předalo Spojeným státům návrhy termínů pro jednání o bezpečnostních zárukách, které Moskva od Západu požaduje. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ve čtvrtek uvedl, že Rusko chce začít jednat počátkem příštího roku o svých návrzích. Data však neupřesnil.

Rusko požaduje od USA a NATO právně závazné záruky, které mají například zajistit, že se NATO nerozšíří dále na východ a že v zemích sousedících s Ruskem nebudou rozmístěny zbraně ohrožující Rusko. Moskvě jde především o Ukrajinu.

Jak to vidí Rusové? Válku s Ukrajinou nevylučují, z eskalace viní NATO

Lavrovův náměstek Sergej Rjabkov ve čtvrtek prohlásil, že Moskva nepřijme žádné předběžné podmínky pro tato jednání.
Ukrajina trvá na tom, že má právo se k Severoatlantické alianci připojit, a obviňuje Moskvu z přípravy vpádu na Ukrajinu. Rusko již shromáždilo u hranic s Ukrajinou desítky tisíc vojáků.
Severoatlantická aliance zdůrazňuje, že každý suverénní stát, tedy také Ukrajina, má právo o svých spojencích rozhodovat samostatně a žádná další země do takového rozhodování nemůže mluvit.

X X X

Vedení vojenské policie koupilo přístroj na odhalování odposlechů. Zasahovala kvůli tomu GIBS

Šéfové vojenské policie mají velký problém. Před nedávnem koupili přístroj na ochranu proti odposlechu. Ovšem proti regulím. Na velitelství vojenské policie kvůli tomu před časem zasahovala Generální inspekce bezpečnostních sborů, jak vyplývá ze zjištění Ekonomického deníku.

Vedoucí představitelé si na sklonku roku zadělali na pořádný malér. Ze zvláštních finančních prostředků vojenské policie, které slouží například pro informátory, totiž koupili ne zrovna levnou techniku na odhalování odposlechů, jak zjistil Ekonomický deník.
Učinili tak oproti liteře zákona a Závaznému pokynu náčelníka vojenské policie o zvláštních finančních prostředcích z roku 2017.

Informace o nelegálním nákupu se donesla k Vojenskému zpravodajství a na velitelství vojenské policie zasahovala před časem Generální inspekce bezpečnostních sborů. Zda byl někdo za nákup techniky proti odposlechu obviněn zatím není známo.
Vojenští policisté si ze zvláštních finančních prostředků koupil ruský detektor odposlechů nové generace LTE a 5G – Selcom ST-500 Piranha. Ten dokáže detekovat přenosy GSM LTE 5G, Bluetooth, Wi-Fi, ale i amatérské radiovysílače – štěnice, lze s ním kontrolovat odposlechy u kabelových vedení 250 a 60 V a dokáže detektovat i infračerveného záření.
Nákup techniky podle zdrojů Ekonomického deníku podepsal velitel vojenských policistů Miroslav Murček, myšlenka nákupu techniky měla podle zdrojů uzrát u vedoucího oddělení inspekce a vnitřní kontroly, jímž je Tomáš Voráč.

„Stálo to před 250 tisíc korun. Ze zvláštních finančních prostředků. Po nákupu si prověřili svoje byty v Praze na Julisce. Zda nejsou odposloucháváni vojenskými zpravodajci prověřovali veliteli vojenské policie Miroslavu Murčekovi, náčelníkovu štábu Hlavního velitelství vojenské policie Stanislavu Grulichovi a zástupci náčelníka Vojenské policie pro trestní řízení Jaromíru Štěpánkovi,“ sdělil Ekonomickému deníku dobře informovaný zdroj z prostředí armády.

Přístroj Selcom ST-500 Piranha se dá koupit například v tomto specializovaném e-shopu. Přestože produkt o něco zlevnil, dnes se dá pořídit 243 741 s DPH. Selcom Security je vývozce ruských produktů určených pro detekci odposlechů a monitorovacích zařízení – audio i video. Firma nabízí široký sortiment profesionálních produktů, jako jsou třeba odposlouchávací zařízení (štěnice) , skenery frekvencí, detektory.

Vojenští policisté mají problém, protože použitím velké sumy ze zvláštního fondu pro informátory porušili Závazný pokyn náčelníka vojenské policie o zvláštních finančních prostředcích z roku 2017. Běžně lze totiž čerpat 5 tisíc, respektive maximálně 15 tisíc korun. Částky vyšší nad 15 tisíc korun pak musí podepisovat velitel vojenské policie.

„Ze zvláštních finančních prostředků lze hradit výdaje související s výkonem služby, které není nutno prokazovat účetními doklady. Jedná se o výdaje vznikající při získávání poznatků o trestné činnosti ze zájmového prostředí, používání nástrahových prostředků a zabezpečovací techniky, předstíraného převodu nebo činnostech s jeho prováděním souvisejících, při sledování osob a věcí,“ stojí v závazném pokynu náčelníka vojenské policie o zvláštních finančních prostředcích z roku 2017. Přístroj pro detekci odposlechů v něm vyjmenován není.

Ministerstvo obrany otázky Ekonomického deníku přehrálo na vojenskou policii a ta zareagovala následovně:
„Činnost v gesci GIBS nám nepřísluší hodnotit, obraťte se prosím přímo na GIBS,“ zareagovala na otázky Ekonomického deníku tisková a informační důstojnice Vojenské policie Kateřina Mlýnková.
Generální inspekce bezpečnostních sborů na zaslané otázky nezareagovala vůbec.

Není to první velký problém vojenské policie za posledních několik let. Vojenská policie totiž čtyři roky tutlala informace o smrtícím výbuchu v areálu vyškovských kasáren ze září 2017. Při explozi granátu jeden voják zahynul a druhý byl těžce zraněn. Ekonomický deník po letech ověřil původní neoficiální informace, že se v objektu po explozi nacházelo výrazně více munice a trhavin, než vojenská policie ve skutečnosti přiznala. V suterénu armádního objektu se totiž našly mimo jiné komponenty z pancéřovek a spousta další munice. Výbuch způsobil příslušník vojenské policie a odpovědnost za něj tehdy nesl i stávající náčelník olomoucké části sboru Miroslav Murček. Ten se v mezičase stal náčelníkem vojenské policie a v říjnu byl vládou navržen na povýšení do hodnosti dvouhvězdičkového generála – generálmajora.

Před devátou hodinou dopolední 19. září 2017 se v budově Jugo vyškovských kasáren, která částečně slouží jako ubytovna, ale i jako administrativní budova, ozvala velká exploze. Ve veřejnosti nepřístupných sklepních prostorách, které využívali pyrotechnici vojenské policie explodoval útočný granát RG–4. Výbuch zabil pyrotechnika vojenské policie nadporučíka Miroslava Hronka, který s ním manipuloval a dalšího – nadrotmistra Miroslava Rozsypálka – těžce zranil.
Vyšetřování bylo kvůli úmrtí odloženo a dva vojáci čelili kvůli nalezeným nábojům a granátům kázeňskému řízení. Ekonomický deník ale od několika zdrojů zjistila, že nejen ve sklepě budovy Jugo bylo munice a trhavin výrazně více, než jak tvrdí vojenská policie ve svých dokumentech.

Rozhodně nešlo o jednotky zbraní a munice, ale desítky a možná i stovky. Ve sklepě pyrotechnici vojenské policie rozebírali mimo jiné i ruční protitankové granátomety RPG-75 – takzvané kobylky. Munice a trhaviny měly být zlikvidovány v takzvané trhací jámě ve vojenském újezdu Libavá, papírově sice zlikvidovány byly, ale kvůli nešťastnému incidentu byly objeveny v suterénu ve Vyškově.

Pyrotechnici vyráběli z munice suvenýry

Podle informací, které Ekonomický deník získal, pyrotechnici vojenské policie trhaviny a zbraně, které měly být zničeny explozí v trhací jámě, rozebírali a vyráběli z nich suvenýry.
„Pyrotechnici tam byli půl dne. Našlapané to bylo skoro až po strop. Našly se tam i díly hned několika kobylek,“ sdělil Ekonomickému deníku jeden ze zdrojů, který si přál zůstat v anonymitě.

Šéfem velitelství vojenské policie Olomouc, pod nějž pyrotechnici – výrobci suvenýrů spadali, byl tehdy plukovník Miroslav Murček. Nynější náčelník vojenské policie, který měl 28. října dostat na Pražském hradě druhou generálskou hvězdu. Kvůli zdravotnímu stavu prezidenta Miloše Zemana byl ale ceremoniál odložen.
Inspekce vojenské policie incident v budově Jugo vyšetřovala jako obecné ohrožení z nedbalosti, věc ale na konci března 2018 odložila.
Rozsypálek a jeho kolega poručík Josef Režňák pak čelili kázeňskému projednání. Při vyšetřování navíc vyplynulo, že vojáci ohrozili civilní osoby.

„Ze znaleckých vyjádření a všech dalších úkonů vyplynulo, že podezřelý nadporučík Hronek uvedeného dne v obytné budově, v době prokazatelné přítomnosti pracovníků finančního úřadu v podlažích nad skladem – hospodářskou místností, tedy na místě, kde jakákoli delaborace výbušnin není dovolena, pomocí kleští vyjímal rozbušku V 16a z těla rozbuškové úderky granátu RG-4 série 513/94 tno, přičemž došlo k iniciaci citlivé nápichové slože rozbušky a následnému výbuchu rozbuškové úderky se smrtelným následkem pro podezřelého,“ stojí v usnesení o odložení, které Ekonomický deník získal.

Prý jen pár nábojů a granátů

Při výbuchu byl zraněn už zmíněný nadrotmistr Miroslav Rozsypálek. „Který v momentu těsně před ním vstoupil do místnosti a jednání podezřelého již nebyl schopen zastavit. Granát RG–4 uvedené série získal podezřelý dne 14. 9. 2017, kdy mu bylo vydáno za účelem výcviku pyrotechnické skupiny celkem 25 kusů. Prověřováním byly zjištěny skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání konkrétní osoby, avšak vzhledem k tomu, že tato osoba zemřela, nezbylo než ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení věc odložit,“ stojí v dokumentu vojenské policie.

Co všechno, jaké zbraně a trhaviny, se tedy v suterénu budovy Jugo nacházelo? Z dokumentů, které vojenská policie Ekonomickému deníku poskytla, nešlo o nic zásadního. U Hronka inspekce identifikovala 25 kusů granátů RG-4, u Rozsypálka pak 7 kusů už delaborovaných ručních granátů RG F–1 „irv 16/77; T 9/52 a RG-4 série s507/93tno, TNT s212/83 a u Režňáka 750 kusů nábojů 7,62 vz. 43.

„V případě střeliva nalezeného v kanceláři č. 517, které výhradním uživatelem je por. Režňák, zjistil policejní orgán, že tento druh střeliva je určený pro útočnou pušku Sa-58 a další vojenské, lovecké a sportovní zbraně konstruované pro daný náboj a podle odborného vyjádření OKTE VP Praha jej lze identifikovat jako střelivo do zbraní kategorií A až C, které není zakázané, neboť se jedná o civilní střelivo dovoleného výrobního provedení… …Jmenovaný je vojenským policistou – pyrotechnikem s oprávněním jinak s takovým střelivem pracovat, v rámci své dosavadní profesní činnosti zcela bezúhonný, je nadřízenými hodnocen jako spolehlivý a pracovitý zaměstnanec, má policejní orgán za to, že byť byla formálně naplněna skutková podstata trestného činu nedovolené ozbrojování, v tomto případě postačí uplatnění odpovědnosti v rámci kázeňského práva,“ stojí v usnesení odevzdání věci ke kázeňskému projednání.
Delaborace, odborné rozebrání munice, je přitom možná jen vybraných pracovištích, tedy například v armádním muničním skladu v Týništi nad Orlicí.

Nové informace

Ekonomický deník pátral po skutečném stavu věcí dlouho a povedlo se jej identifikovat po letech díky žádosti o poskytnutí informací. Tu ovšem nesměřoval na vojenskou policii, které informace léta blokovala.
Seznam munice, která byla na místě po výbuchu potvrzuje už dřívější neoficiální zjištění Ekonomického deníku. Je velmi obsáhlý.
Seznam jednoznačně prokazuje, že pyrotechnici manipulovali s nebezpečnou municí, která měla být oficiálně zničena. Jak je možné, že ve vojenské policii docházelo k takovým excesům a k tomu, že za ni odpovědní funkcionáři nenesli odpovědnost (velitel velitelství vojenské policie Olomouc Miroslav Murček byl dokonce v únoru 2019 jmenován velitelem celé vojenské policie – pozn. red.), dosud nikdo kompetentní z ministerstva obrany nevysvětlil.
Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

​Politickým náměstkem ministra Blažka Radomír Daňhel

Novým politickým náměstkem na ministerstvu spravedlnosti bude Radomír Daňhel. Vystřídá Tomáše Podivínského. Resort Daňhelovo jméno již uvedl na svém webu. Na ministerstvu už působil při první misi Pavla Blažka (ODS) v letech 2012 a 2013. „Jedním z úkolů, které nás nyní čekají, je sestavení rozpočtu na další rok. Proto jsem oslovil Radomíra Daňhela, který dříve na ministerstvu působil a problematice rozumí,“ uvedl nový ministr. Dojde také k reorganizaci sekcí.
Před nástupem na Ministerstvo spravedlnosti působil ve státním podniku LOM Praha. Na svou funkci zde rezignoval k 21. prosinci 2021. Nový náměstek je držitelem dokladů o bezpečnostní způsobilosti fyzické osoby vydaný Národním Bezpečnostním úřadem v roce 2016 a 2021.

Na úřadu vlády od ledna vznikne 74 nových služebních a pracovních míst, především kvůli zřízení útvarů pro ministry bez portfeje pro vědu, legislativu a evropské záležitosti. V rámci úpravy tzv. systemizace služebních a pracovních míst k začátku roku 2022 to schválila vláda, vyplynulo z vyjádření ministrů. Materiál počítá i se zřízením desítky nových míst náměstků na ministerstvech a řadou dalších organizačních změn v úřadech.

Změny se podle Blažka na ministerstvu nebudou týkat ekonomických oddělení a v pozici náměstkyně sekce dohledu a justice zůstane Klára Cetlová. Nový ministr by také rád zřídil pozici náměstka pro zahraničí a Evropskou unii. „Nejen kvůli našemu předsednictví, ale také bych byl rád, aby se věnoval vztahům s Polskem a Maďarskem,“ řekl Blažek v obsáhlém rozhovoru pro Českou justici.

„Navrhuje se zřízení 1 místa náměstka člena vlády na dobu neurčitou a 2 pracovních míst na dobu určitou do 31. prosince 2022 v přímé podřízenosti ministra. Současně se navrhuje zrušení 1 služebního místa představeného v sekci koordinace boje proti korupci v návaznosti na zrušení této sekce a 2 pracovních míst na dobu určitou do 31. prosince 2022 v oddělení soudních znalců a tlumočníků. Tato změna má za cíl posílení koordinace činností ministra souvisejících s výkonem jeho funkce člena vlády,“ uvádí vládní dokument, který má Česká justice k dispozici.

Reorganizace sekcí
Další navrhovanou změnou je reorganizace oddělení kabinetu člena vlády tak, aby kabinet člena vlády byl odborem a zároveň byla zrušena kancelář člena vlády. Dojde tak podle vlády k vyššímu stupni koordinace a zabezpečení plnění úkolů ministra vyplývajících z jeho řídící činnosti a výkonu funkce člena vlády tím, že bude vycházet z jednoho místa.
V souvislosti s tím dojde ke zrušení místa ředitele kanceláře člena vlády, místa vedoucí oddělení vládní a parlamentní agendy, vedoucího kabinetu člena vlády, 1 pracovního místa v oddělení technické správy a 1 pracovního místa v oddělení registru oznámení veřejných funkcionářů. Zároveň dojde ke zřízení místa ředitele kabinetu člena vlády a 2 pracovních míst v tomto kabinetu.

Dále se navrhuje reorganizace sekcí, která spočívá ve zrušení sekce legislativní a sekce koordinace boje proti korupci a zřízení sekce mezinárodní a evropské spolupráce, sekce koordinace tvorby právních předpisů a prevence korupce a sekce vězeňství a resortní kontroly. V souvislosti s tím budou zrušena a zřízena místa náměstků v příslušných sekcích.
Na nová místa v útvarech ministrů bez portfeje či v útvaru podřízeném vicepremiérovi pro digitalizaci Ivanu Bartošovi (Piráti) se navýší objem peněz na platy o 43 milionů korun. Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům řekl, že noví úředníci ve Strakově akademii umožní koordinovat ty činnosti, které vláda považuje za důležité. Kabinet ale počítá s tím, že státní správu zeštíhlí. „Ministři mají za úkol postupně navrhnout úspory a omezení počtu úředníků na resortech, takže ve výsledku budeme na provozu státu šetřit,“ řekl. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Vláda schválila návrh Zemanovi jmenovat sedm nových soudců

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) navrhne prezidentovi Miloši Zemanovi ke jmenování sedm nových soudců. Na dnešním zasedání to schválila vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN), vyplývá z výsledků na jejím webu. Návrh předložila bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), Blažek se s ním ztotožnil.
Mezi kandidáty je pět žen a dva muži. Pětice kandidátek, které dosud působily jako asistentky soudců, má zamířit k soudům spadajícím pod Městský soud v Praze. Jedna přímo na tento soud, další na obvodní soudy pro Prahu 1, Prahu 5 a Prahu 10. Dvojice kandidátů, kteří byli justičními čekateli, zamíří na okresní soudy v Kladně a v Přerově.
Soudcem se může stát český občan, který je bezúhonný a dosáhl věku nejméně 30 let. Většině kandidátů je 30 až 32 let, nejstarší z kandidátek je 36. Podle návrhu nahradí soudce, kteří z funkcí v rámci přirozené obměny odejdou do konce roku.
Soudce jmenuje Zeman, při posledním ceremoniálu jich na zámku v Lánech minulý týden jmenoval pět desítek. Jmenovací dekrety prezident podepsal při svém předchozím pobytu v Ústřední vojenské nemocnici. Soudcovská unie kvůli hospitalizaci hlavy státu předtím vyslovila obavu, že pokud by se jmenování soudců nestihlo do konce roku, museli by pravděpodobně projít opětovným výběrem.

X X X

Tunelář a diktátor? Svědectví bývalých svěřenců hatí pohádkový příběh kouče Sáblíkové

Když Češi začali poznávat rychlobruslení, bylo to především díky dvěma osobám. Martině Sáblíkové sbírající jeden titul mistryně světa za druhým a Petru Novákovi – trenérovi, který tuto hvězdu vypiplal. Doposud byl veřejností kouč vnímán jako vyloženě kladný hrdina, ale v poslední době jeho pověst značně utrpěla. Hlavním tématem je nesmyslné fakturování a znevýhodňování určitých závodníků. Podívejte se na shrnutí rezonující kauzy..

Šrumec kolem svého trenéra v náznaku spustila Martina Sáblíková 12. prosince. V příspěvku na sociálních sítích uvedla, proč nenastoupila do závodu na 1 500 metrů. Mohli za to podle ní interní problémy v rychlobruslařském svazu. „Pořád se s tím peru, před dalším vyjádřením ale chci vydechnout a vše si srovnat v hlavě,“ napsala trojnásobná zlatá medailistka z olympijských her.

Jak se později ukázalo, zmíněné interní spory má mít se svazem Novák. Může za to především částka 1,8 milionu korun, kterou si trenér fakturoval za soustředění, které se konalo před dvěma lety v italském Collalbu. Svaz tuto sumu odmítl vyplatit, protože se mu zdála podezřelá. Údajně měla být nadsazená až o 700 000 korun.

„Měli jsme vážné pochybnosti, jestli ty částky nejsou nadsazené. A Novák opakovaně odmítl doložit, co přesně během soustředění zaplatil a kolik to doopravdy stálo,“ řekl bývalý místopředseda svazu Václav Musil pro Seznam Zprávy. Podle vyúčtování měli mít svěřenci Nováka hotel s plnou penzí, ale svědectví hodonínské funkcionářky a trenérky Libuše Steklé hovoří o něčem jiném. Výprava si měla opatřovat jídlo sama a bydlela v levnějších apartmánech.

On byl důvod, proč jsem skončil

Pro lepší kontext, roky fungovala spolupráce tak, že Novák náklady na soustředění zaplatil na místě, a pak se obrátil na svaz s fakturami. „Pro mě to byl obrovský šok. Osobně se mě to hodně dotklo, protože v podstatě Novák i na mou osobu jako na účastníka soustředění vykázal něco, co nebylo vůbec pravdou. Podám na pana Nováka trestní oznámení,“ konstatovala Steklá pro Seznam Zprávy.

Do Pekingu nepojedou. NHL kvůli omikronu nepustí Voráčka, Pastrňáka a spol. na olympiádu

​Italské soustředění by mělo být pouze kapkou v moři. Špatné fakturování mělo být běžnou praxí, což znamená desítky milionů korun. „Někdo tady řeší sedm set tisíc, ale kdyby to vytáhli dvacet let zpětně, jsme v desítkách milionů. Podepisovali jsme běžně prázdné papíry na diety, ty peníze jsme nikdy nedostali. Dělo se to od mých začátků. On byl důvod, proč jsem musel dát od tohoto sportu ruce pryč,“ uvedl pro iSport.cz bývalý Novákův svěřenec Tomáš Ptáčník.
Podle něj byl doposud příběh dnes 73letého trenéra vykreslován jako růžová pohádka, ale realita se jí neměla blížit ani zdaleka. Novák je jeho optikou „manipulátorem“ a „mystifikátorem“ a kdokoliv mu nešel na ruku, měl problém. Respektive neměl šanci se prosadit. „On byl důvod, proč jsem musel dát od tohoto sportu ruce pryč. Dělal jsem sport pro zábavu, pro výsledky, ne abych řešil, koho Novák pomlouvá a šikanuje. To se děje. Novák jde proti všem,“ popsal Ptáčník.

Svazové kluby Nováka podržely

Slavný kouč měl kontrolu nad velkou částí peněz svazu, proto je soustředil do svého elitního NOVIS Teamu. Kdo nepatřil do této party, byl značně znevýhodněný. Ale i uvnitř vybrané společnosti nešlo vše jako po drátkách. Už dříve byl medializovaný případ rychlobruslařky Karolíny Erbanové, která po sporech s Novákem šla v roce 2014 trénovat do Nizozemska. Posléze – na olympijských hrách v Pchjongčchangu v roce 2018 – získala na trati 500 metrů bronzovou medaili.

Poletí čeští politici do Číny? Fialova vláda řeší případný bojkot olympiády v Pekingu

​Příprava totiž měla být obecně ušitá na míru Sáblíkové, která se na rozdíl od Erbanové specializuje na dlouhé tratě, především pak disciplínu 5 000 metrů. Zkrátka se zdá, že úspěchy Sáblíkové byly pro Nováka nade vše.
Svazové kluby už na základě výzvy zmiňovaného Musila hlasovaly o tom, jestli je na místě znemožnit Novákovi prodloužení smlouvy, která má vypršet na konci prosince. Ze čtrnácti svazových klubů s návrhem souhlasilo pět.
Novák poslední dny mlčí, ale předtím vzkázal, že „nevědomky možná ne vždy postupoval dle všech administrativních manuálů, což v rámci svazu i několikrát připustil. Nicméně vždy jednal výlučně ku prospěchu všech závodníků bez ohledu na věk a výkonnost, ku prospěchu celého rychlobruslení.“

X X X

Dušek: Omikron bude dominovat v lednu. Konec nouzového stavu ho neovlivní, nečte usnesení vlády

​Ve středu přibylo v Česku nejméně nových případů nákazy koronavirem, tedy 7682. Dále klesá i počet hospitalizovaných. Ústav zdravotnických informací a statistiky ale odhaduje, že vysoká nakažlivost varianty omikron může být kvůli nízké proočkovanosti pro Čechy riziková. Za dva dny přitom v Česku skončí nouzový stav. „Důleži
tější než jakýkoliv stav je, jak se bude chovat populace,“ řekl Radiožurnálu šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek.

X Sledujeme podle vás vzhledem k datům z poslední doby už setrvalý pokles nakažených? A bude dále pokračovat?

Ten pokles je setrvalý a dlouhodobý, což je určitě pravda. A klesají i další rizikové markery, které jsou podle mě důležitější, než je denní počet nově nakažených. Klesá postupně zátěž seniorní populace, denně klesá počet nově nakažených zranitelných osob, relativní pozitivita testů a částečně i symptomatičnosti nově nakažených. Je tedy evidentní, že takzvaná delta vlna mírně ustupuje.

Nicméně ten ústup je velmi pomalý a stále ty hodnoty jsou poměrně velmi rizikové, převyšující v řadě aspektů průměr evropských zemí. A vůbec se mi nelíbí, že velmi pomalu klesá zátěž intenzivní péče v nemocnicích, což je vlastně nejvýznamnější marker, nejvýznamnější ukazatel, zdravotního dopadu epidemie.

Na jednotkách intenzivní péče je stále hospitalizovaných kolem 800 lidí, významně přes 400 má tu nejintenzivnější péči. A v některých těch nejvíce zatížených regionech, kde už tedy také ustupuje ta populační zátěž, tak přesto ta zátěž jednotek intenzivní péče spíše stagnuje.

Trend je pozitivní, delta varianta ustupuje. Ustupuje ale velmi pomalu, což není příjemné, protože to znamená přesně podle těch predikcí, že ještě o Vánocích, přes Vánoce a i po nich bude v nemocnicích velké množství lidí a zdravotníci si v těch zatížených regionech moc neodpočinou. Ale kdyby nebylo té varianty omikron, tak by to byla vlastně tak trochu pozitivní zpráva. Bohužel je tady varianta omikron.

​X Chci se k ní dostat - kdy podle vašich modelů omikron převáží? Což jsme viděli už v mnohých státech. Kdy tedy začne dominovat? Může to být ještě do konce roku?

Může to být... Dominance ne, v České republice je to velmi nepravděpodobné. V tuto chvíli jeho podíl v populaci nebo podíl na prevalenci bude odhadem maximálně deset procent, mezi pěti a deseti procenty. Myslím si, že s určitým náskokem to bude bohužel v Jihomoravském kraji, kde je také bohužel stále největší zátěž jednotek intenzivní péče. Ten kraj má nad sebou takový velký otazník.

Proč se experti obávají omikronu? ‚Je nakažlivější, rychle se množí a obchází imunitu,‘ shrnuje Tachezy
Do konce roku se může dostat k tomu podílu nějakých 25 procent formát. On má ten takzvaný doubling time (doba, za kterou dokáže svůj počet zdvojnásobit - pozn. red.) v tom rozjezdu dva a půl nebo tři dny, pokud dobře čtu třeba zprávy z Velké Británie. To je strašně velká rychlost. Ve chvíli, kdy se dostane k nějakým 25 procentům podílu v populaci, tak velmi rychle vytěsní tu deltu a půjde nahoru.

A to platí třeba i pro celou Evropu nebo pro země střední Evropy. Panel expertů ECDC (Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí - pozn. red.) predikuje, že by mohl být už v polovině ledna (dominantní). Určitě bych s tím souhlasil, že to je velmi pravděpodobná predikce i pro nás. To znamená, že už v lednu velmi významným způsobem a velmi rychle ten omikron v české populaci zdominuje.

‚Virus nečte usnesení‘

X Jak moc může tedy tu situaci ovlivnit konec nouzového stavu, který už se 25. prosinci neprodlouží?

Víte, žádný konec nějakého stavu a nebo nějakého vyhlášení situaci neovlivní. Virus nečte usnesení orgánů, virus nečte papíry.

X Souhlasíte tedy s těmi aktuálními kroky nové vlády?

Důležité je, jak se bude populace chovat. To je důležitější než jakýkoliv stav. A tady je skutečně na místě poměrně velká opatrnost. Mrzí mě, že to musím takto říct, protože pandemie stále nekončí. Omikron je totiž výrazně nakažlivější než delta, to je bez diskuse a bude velmi rychlý. A v té rychlosti je právě riziko, že může velice vážně zahltit nemocniční systém.

Nejde totiž jen o to, co jste říkal v úvodu našeho rozhovoru, že je schopen vlastně obcházet vakcinaci, je schopen obcházet i tu takzvanou postinfekční imunitu. Dokáže znovu nakazit člověka, který byl třeba i nedávno nakažený nějakou jinou formou viru. A ten jeho potenciál je velmi rizikový, protože stále v české populaci máme velkou skupinu lidí, která vůbec není ničím chráněna a ani není očkovaná. To je prostě bohužel pravda.

A když k tomu přičteme ještě ta procenta té zranitelnosti už očkovaných nebo nakažený, tak tady můžeme mít skutečně v té jeho rychlosti poměrně velký, strmý nárůst, který může být rizikový pro nemocnice. Toto riziko nejde vyloučit, dokonce bych řekl, že je poměrně velmi vysoké.

X X X

Proč se experti obávají omikronu? ‚Je nakažlivější, rychle se množí a obchází imunitu,‘ shrnuje Tachezy

Varianta koronaviru omikron vzbuzuje obavy. Proč? Je nakažlivější, rychle se v člověku množí a obchází imunitu jak po vakcinaci druhou dávkou, tak po prodělané nemoci. „Když máte obrovské množství nakažených, tak budete mít i velké množství hospitalizovaných,“ vysvětluje Ruth Tachezy, viroložka a členka skupiny MeSES. Upozorňuje, že rozšíření omikronu zabránit nedokážeme, můžeme ale šíření zpomalit.

X Varianta omikron je nakažlivější než delta. Není ale zatím zcela jasné, zda způsobuje vážnější, nebo méně vážný průběh nemoci. Proč se tedy odborníci tolik omikronu obávají?

Variantu koronaviru omikron objevili vědci v listopadu v JAR. Šéf německého Institutu Roberta Kocha Lothar Wieler uvedl, že není jasné, zda způsobuje vážnější, nebo méně vážný průběh nemoci. Zároveň ale upozornil, že omikron je extrémně nakažlivý, a je proto třeba „už jen z matematických důvodů“ počítat s vysokým počtem těžkých průběhů. Podle Wielera je jen otázkou času, než se tato varianta stane dominantní. Podle českých odborníků by se tak v Evropě mělo stát v lednu, zřejmě v polovině měsíce.

Rychleji se v člověku množí. Když se rychleji množí, tak bude také kratší čas od nákazy do symptomů. Nebude to 10denní nebo 14denní prodleva od vrcholu počtu nakažených do vrcholu počtu hospitalizovaných, ale ten úsek bude daleko kratší.
Když máte obrovské množství nakažených, budete mít samozřejmě i velké množství hospitalizovaných. Co se týká úmrtí, dá se předpokládat, že to bude podobné, ale to nevíme.

X Podle toho, co o variantě omikron zatím víme, to vypadá, že snáze obchází získanou imunitu. Je to tak?

Ano, to je ta třetí vlastnost. Obchází imunitu jak po prodělané nemoci, tak po vakcinaci. Víme, že pakliže je někdo naočkovaný, tak po třech měsících už klesá účinnost proti omikronu.

Chce to tedy co nejrychleji podávat posilující dávky. Samozřejmě je důležité začínat od inkriminovaných profesí, které budou nezbytně nutné, přes rizikové skupiny a pak by to mělo být věkově odstrukturované.
Měl by být hlavně důraz na to, aby byly očkovací kapacity, aby pokryly třetí dávkou co největší množství lidí. Očkovat se mají dvěma dávkami také lidé, kteří onemocnění prodělali. Teprve tato kombinace jim poskytne dostatečnou ochranu. Jak po prodělaném onemocnění jinou variantou, tak po dvou dávkách vakcíny, není proti omikronu dostatečná imunita. Klesá to až ke dvaceti procentům, což je téměř nic.

Pozitivní zprávou je, že dalším prodělaným onemocněním a další vakcinací si budujete takzvanou buněčnou složku adaptivní imunity a vždycky to bude lepší, než to bylo na začátku. Nějaký stupeň ochrany budou lidé mít. Šance, že nebudou mít vážný průběh, je vyšší, ale není absolutní.

Zavřené školy, málo housek?

X Renomovaný server Politico ve středu uvedl, že omikron má u Britů mírnější průběh než delta. Mohou to být ale specifické závěry pro danou zemi?

O závažnosti průběhu onemocnění nic nevíme. Nedá se to usoudit, protože musíte přesně vědět, zda se čísla vztahují k očkovaným, k těm, kteří prodělali onemocnění, nebo k těm s hybridní imunitou. Závisí to na dané populaci ve státě. Jestliže někdo říkal, že onemocnění v Africe probíhá mírně, může to být tím, že lidé jsou hodně promoření v relativně nedávném čase, takže jejich imunita je lepší. Mohou být také mladší, roli hraje i věkové složení obyvatelstva.

V Británii vidíme, že počet nakažených hodně rychle narůstá. Každé dva dny se vám počet zdvojnásobí. To samé je v New Yorku. A i kdyby byl průběh mírnější – spíše se odhaduje, že bude stejný jako u delty – tak dojde k velké zahlcenosti nemocnic.

Problém je, že zkrácením mezi nákazou a případnými projevy symptomů, může dojít k tomu, že v jednom momentě bude hodně lidí nemocných. Nemusí to trvat nekonečně dlouho, ale nahromadí se to. Může se stát, že se to bude týkat různých profesí. Když půjdu do extrému, tak může onemocnět tolik lidí, že budou zavřené školy, nebudou jezdit tramvaje, bude málo housek. Neznamená to, že lidé zemřou, ale po určitou dobu může dojít k narušení infrastruktury společnosti.
Nezabráníme tomu, že se varianta omikron rozšíří. Uvidíme, jaký dopad to bude mít konkrétně na naši společnost.

X A víme třeba, jak proti omikronu fungují monoklonální protilátky?

Monoklonální protilátky, které mohou zachránit lidské životy na začátku symptomů, tak ty, co máme v Česku, jsou proti variantě omikron téměř neúčinné. A molnupiravir má nižší účinnost, než se obecně očekávalo, asi třicet procent, proti omikronu jeho účinnost neznáme, ale s největší pravděpodobností bude nižší.
Pilulka od firmy Pfizer, která má být výrazně lepší, zatím nemá registraci, firma ještě testuje její účinnost proti omikronu. Ale je šance, že by mohla být lepší než molnupiravir.

Existuje také monoklonální protilátka od firmy GSK, která již má pozitivní doporučení k registraci od Evropské lékové agentury. Myslím, že ještě není schválená Evropskou komisí. Podle prvních vyjádření firmy z laboratorních testů se zdá, že by měla být proti omikronu poměrně dost účinná. Ale definitivní výsledky ještě neznáme. Je důležité, aby se tyto monoklonální protilátky dostaly co nejrychleji do České republiky.
‚Pokud vláda nic neudělá, nebude to dobré‘

X Chci se zeptat ještě na opatření. Některé státy zpřísňují opatření - třeba Nizozemsko vyhlásilo lockdown - omezují cestování, a zároveň se snaží co nejrychleji očkovat třetími dávkami. Jsou taková opatření opravdu nutná?

Ano, samozřejmě. Je potřeba něco udělat. Nejdůležitější je vakcinace třetími dávkami, co nejrychleji navýšit očkovací kapacity. Jakákoli další vakcinace – první a druhou dávkou, očkování dětí – všechno pomůže, aby se vlna, která přijde, rozprostřela do širšího časového úseku. O to jde.

Druhá věc, která by se mohla udělat, dokud máme ohniska – i když už se omikron pravděpodobně šíří komunitně, ale ještě ne tolik – jsou lokální omezení, případně uzavírání určitých okresů, jako to bylo s betou. Tenkrát to velmi pomohlo, protože ta vlna se republikou šířila pomaleji. Je to účinné, ale myslím, že vláda v tuto chvíli takový krok neudělá.
Další věcí je omezení nebo zrušení hromadných akcí, kdy hrozí možnost rozšíření od jednoho člověka na obrovské množství lidí. Dále limitace počtu lidí, kteří se budou stýkat. Líbilo by se mi i prodloužit dětem vánoční prázdniny třeba o týden. A po návratu do škol nebo firem velmi intenzivní testování všech.

Velmi elegantní krok, který by se měl zvažovat, je ten, že třeba Anglie nebo Spojené státy poskytují zdarma kvalitní antigenní testy do domácností. Třeba Anglie má jeden test na osobu na den. A lidé se samokontrolují.

​V současné době mají lidé nad 45 let nárok na třetí dávku vakcíny proti koronaviru pět měsíců po dokončeném očkování, mladší po šesti měsících. Od pondělí 27. prosince si pak mohou pro posilující dávku očkování proti covidu-19 přijít lidé starší 30 let po pěti měsících. Změnu pravidel ve středu schválila vláda. Kdy bude lhůta pro přeočkování zkrácena i pro lidi ve věku 18 až 30 let, ministerstvo zdravotnictví neupřesnilo. Podle harmonogramu bývalé vlády by se tak mělo stát 19. ledna.

X Bylo by také jedním z opatření zkrátit čas, kdy si mohou jít všichni lidé pro třetí posilující dávku?

Určitě ano. Ukazuje se, že po třech měsících po podání těch prvních dvou dávek nebo prodělaném onemocnění už klesá imunita proti omikronu tak, že by bylo na místě revakcinovat.

Doporučovali jsme zkrácení intervalu na pět měsíců. V souvislosti s příchodem omikronu data ukazují, že je interval třeba dále zkrátit na tři až čtyři měsíce. Je to hlavně v důsledku nové varianty viru. Neznamená to, že to takto bude stále, pokud se virus zase zásadně nezmění. Navíc přijdou vakcíny druhé generace, nebo v extrémním případě problémy v infrastruktuře společnosti.

X Můžete více nastínit váš pohled, jak bude situace vypadat v lednu, kdy má být omikron dominantní variantou v Česku?

Nemůžeme zabránit rozšíření této varianty, ale můžeme to zpomalit. Jakákoli opatření, o kterých jsme mluvili, mohou zpomalení pomoci. Od restrikcí a prevence, kterou teď uděláme, se bude odvíjet dopad.

X Tedy jestli bude situace lepší, nebo horší.

Záleží na tom, co udělá vláda. Pokud neudělá nic, tak to určitě nebude dobré.

X X X

Začíná nejhorší část pandemie. Berte omikron vážně, zasáhne každého, varuje Gates

S omikronem zřejmě vstupujeme do nejhorší části pandemie, varuje miliardář a spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates. Vyzývá všechny, aby novou a infekčnější variantu nepodceňovali. Sám podle CNN zrušil většinu svátečních plánů. K tomu ostatně v Česku vybízela ve středu na tiskové konferenci i vláda Petra Fialy (ODS).

Gates na sociálních sítích v sérií příspěvků informoval, že kvůli variantě omikron ruší většinu svých svátečních plánů. „Omikron zasáhne každého z nás, mí přátelé se jím již nakazili,“ podotýká. Podle jeho předpovědi svět nyní zřejmě vstupuje do nejhorší části pandemie.

„Musíme variantu omikron brát vážně, dokud o ní nebudeme vědět více. I kdyby byla jen z poloviny tak závažná jako delta, čeká nás nejhorší nárůst, jaký jsme dosud zaznamenali,“ varuje Gates. Připomněl, že na vině je infekčnost omikronu. Právě rychlost jeho šíření mnohé šokuje. Miliardář sdělil, že se šíří rychleji než kterýkoliv jiný virus v historii. „Brzy bude ve všech zemích světa,“ pokračuje.

Omikronová vlna vydrží tři měsíce

Gates je toho názoru, že vlna, kterou omikron spustí, může ve Spojených státech trvat až čtvrt roku. „Tyto měsíce mohou být špatné, ale stále věřím, že pokud podnikneme správné kroky, pandemie může skončit v roce 2022,“ uvádí nadějně.

Do té doby by na sebe měli lidé dávat navzájem pozor. „Zejména na ty nejzranitelnější, ať už žijí na konci ulice, nebo v jiné zemi. Noste roušky, vyhýbejte se velkým shromážděním ve vnitřních prostorách a naočkujte se,“ prosí Gates.
Dodává, že právě třetí dávka vakcíny aktuálně představuje nejlepší ochranu. V USA se za poslední týden objevilo bezmála 150 tisíc nových případů denně, v nemocnicích se léčí necelá polovina z nich – přes 69 tisíc pacientů. Průměrně každý den v posledním týdnu podle údajů Univerzity Johnse Hopkinse zemřelo zhruba 1 300 pacientů.

„Díky vakcínám je covid nemocí, které lze z velké části předcházet. Vakcíny jsou navrženy tak, aby zabránily vážnému onemocnění nebo úmrtí lidí – a to se jim daří,“ zdůrazňuje. Přesto ho velmi trápí nerovnost v distribuci vakcín, píše web CNN. „Je srdcervoucí vědět, že lidé umírají na nemoc ne proto, že ji nelze zastavit, ale proto, že žijí v zemi s nízkými příjmy,“ míní s odkazem na bohatší země, které skupují dávky vakcíny pro posilující očkování.

Přesto se Gates snaží být optimistou. „Vím, že je frustrujicí vstupovat do dalšího svátečního období, kdy se nad námi vznáší covid. Ale nebude to trvat navždy. Jednou pandemie skončí – a čím lépe se o sebe budeme starat, tím dříve ta doba nastane,“ uzavřel.

X X X

Německo má první úmrtí po nákaze variantou koronaviru omikron, uvedl to Institut Roberta Kocha

Německo ve četvrtek oznámilo první případ úmrtí člověka nakaženého koronavirovou variantou omikron. Informovala o tom agentura Reuters. Zemřela osoba z věkové skupiny mezi 60 a 79 lety, uvedl Institut Roberta Kocha (RKI), který je hlavním německým úřadem pro prevenci a potírání infekcí.
Berlín 16:17 23. prosince 2021Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

Institut Roberta Kocha ohlásil 810 nových případů nákazy variantou omikron, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 3198. Institut započítává pouze případy, které potvrdilo genetické sekvenování nebo diagnóza na základě PCR testu, který vykazuje rysy specifické po novou variantu.

V Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach ve středu varoval, že nové vlně infekcí vyvolané omikronem již nelze zabránit. Jediným řešením je podle něj očkování proti covidu-19 a podávání třetí posilovací dávky vakcíny.
Německo za posledních 24 hodin zaznamenalo 44 927 nových případů koronavirové nákazy. Před týdnem to bylo 51 301. Sedmidenní incidence klesá. Podle čtvrtečních údajů připadá 280,3 infikovaných na 100 000 obyvatel, minulý

X X X

Noví ministři řeší, kde za pár týdnů najít 80 miliard. Premiér ujišťuje, že nechce šetřit na investicích

Nové ministry čeká kromě agendy jejich resortů taky hledání úspor. Nová vláda se zavázala přepracovat návrh rozpočtu na příští rok - připravit ho chce se schodkem nejvýš 300 miliard korun, tedy zhruba o 80 miliard méně, než navrhovala vláda Andreje Babiše (ANO). Škrty tak budou muset hledat všechny resorty. Nový návrh chce mít ministr financí hotový na přelomu ledna a února, do té doby bude Česko hospodařit v rozpočtovém provizoriu.

​ Podle premiéra Petra Fialy (ODS) chce stát šetřit hlavně na provozních výdajích. „Ministři v naší vládě mají za úkol postupně navrhnout úspory, navrhnout omezení počtu úředníků na jednotlivých resortech. Tak bude naše vláda postupovat,“ oznámil.

Zároveň zdůraznil, že vláda nechce šetřit na lidech ani na infrastruktuře, budování a nezbytných investicích. Škrty by se tak neměly dotknout například dopravních staveb. „Jak konkrétně budou ty úspory vypadat, na tom už teď pracuje tým ministra financí,“ dodal.
Kromě hledání, kde ušetřit, budou muset ministři zajistit chod úřadů a dalších státních zařízení v režimu rozpočtového provizoria. Ten bude muset řešit například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Abychom byli schopni říci poskytovatelům sociálních služeb a všem, kteří jsou na jejich pomoci závislí, jakým způsobem to financování zajistíme, je také důležitá výzva,“ řekl Radiožurnálu.

Schillerová varuje

V rozpočtovém provizoriu má Česko hospodařit nejdéle do března příštího roku. Financování státu se tak bude řídit posledním schváleným rozpočtem.
Před tím ale varuje bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO), podle níž kvůli rozpočtovému provizoriu například nebude možné vyplácet kompenzace podnikatelům zasaženým protiepidemickými opatřeními.

„Největším rizikem je nemožnost vyplácet covidové programy, čerpat vládní rozpočtovou rezervu, která by mohla pomoci je krýt aspoň na začátku roku. Tento rozpočet byl připraven naprosto zodpovědně,“ tvrdí.

Její nástupce fe funkci - Zbyněk Stanjura z ODS - ujistil, že je chod státu v rozpočtovém provizoriu zajištěný.
„Ministerstvo financí ve spolupráci se všemi ostatními správci rozpočtových kapitol se shodlo na maximálních výdajích v měsíci lednu. Chod státu bude hladký, žádný problém nevznikl a všechny instituce státu a správců rozpočtových kapitol ví, jak mají hospodařit,“ oznámil.

Části resortů pomůžou při osekávání rozpočtu peníze od Evropské unie, například životnímu prostředí. 
„Vím, že musíme snížit rozpočet, který máme teď připravený. Já mám ale trochu výhodu oproti ostatním resortům v tom, že peníze, které jsou určeny na restrukturalizaci energetiky a na podporu obnovitelných zdrojů, přichází z Evropské unie. Na ty šahat nemusím,“ řekla Radiožurnálu ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL).

V historii samostatné České republiky fungovalo rozpočtové provizorium zatím dvakrát, a to na začátku menšinové vlády Miloše Zemana (tehdy ČSSD).
„My budeme mít první rozpočtové provizorium podle zákona o rozpočtových pravidlech,“ upozornil začátkem prosince Stanjura. Dřívější rozpočtová provizoria podle něj fungovala tak, že i přes neschválení rozpočtu sněmovnou vláda hospodařila podle předloženého návrhu.

X X X

USA a Japonsko připravují společnou operaci pro případ problémů na Tchaj-wanu

Americká a japonská armáda vypracovaly návrh plánu společné operace, pokud by na Tchaj-wanu nastala „mimořádná situace“. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a Kjódó s odvoláním na japonské vládní zdroje. Čína považuje Tchaj-wan za svou provincii a hrozí ostrovu v případě vyhlášení samostatnosti vojenským zásahem.

Americko-japonský plán počítá podle Kjódó s možným zřízením dočasných amerických základen v oblasti japonského souostroví Rjúkjú, které se nachází mezi Japonskem a Tchaj-wanem. Armády USA a Japonska budou pravděpodobně plán formalizovat na chystané schůzce ministrů obrany a zahraničí počátkem ledna, sdělily agentuře Kjódó japonské vládní zdroje. Podle Kjódó se dá předpokládat, že plán vyvolá rozhořčení Číny, která vnímá Tchaj-wan jako své území, ačkoli ostrov funguje desítky let de facto nezávisle.

Čína omezila diplomatické vztahy s Litvou. Reagovala na vznik tchajwanského zastupitelství ve Vilniusu

Na základě návrhu plánu by americké vojenské námořnictvo v případě mimořádné situace zřídilo na souostroví Rjúkjú dočasné základny a rozmístilo tam vojáky. Japonské síly by jim poskytly podporu například v podobě munice nebo dodávek paliva.

Takové nasazení amerických vojáků by ale učinilo ze souostroví možný terč útoku čínské armády a ohrozilo by životy tamních obyvatel. K realizaci plánu by byly v Japonsku nutné právní změny, řekly agentuře Kjódó její zdroje.
Japonská a americká armáda mají na souostroví Rjúkjú vytipovaných asi 40 lokalit, kde by mohla základna vzniknout. Rjúkjú sestává z asi 200 ostrovů, včetně neobydlených. Na ostrově Okinawa je již nyní velká americká základna. Většina vytipovaných lokalit je obydlená.

Spojené státy podobně jako většina zemí nemají s Tchaj-wanem formální diplomatické vztahy, ale jsou jeho nejdůležitějším mezinárodním spojencem a hlavním dodavatelem zbraní. Americký prezident Joe Biden letos prohlásil, že pokud by Čína ostrov napadla, může Tchaj-wan počítat s pomocí USA.

X X X

Královna Alžběta II. má obavy a mění plány i tradice. Vánoční svátky stráví v Londýně

Britská královna Alžběta II. letos nestráví vánoční a novoroční svátky ve svém venkovském sídle Sandringham House na východě Anglie jako obvykle. Důvodem je špatná epidemická situace v zemi. Podle informací z Buckinghamského paláce bude panovnice během následujících týdnů na hradě Windsor, kde pobývá během pandemie nejčastěji.

Královna je obvykle na panství v Norfolku od konce prosince do 6. února. Letos však už desítky let zaběhlou tradici změnila. Důvodem je rychle se šířící koronavirová varianta omikron v Británii. Kvůli ní se už musela 95letá panovnice vzdát i tradiční předvánoční návštěvy členů rodiny.

Nestrávit Vánoce v Sandringhamu je „osobní rozhodnutí, které bylo přijato po pečlivém zvážení“ z preventivních důvodů, citovala agentura PA nejmenovaný zdroj z prostředí královské rodiny. „V sázce jsou vánoční plány příliš mnoha lidí,“ zaznělo z královského paláce.

Oslava padla i loni
Obvykle se scházejí v týdnu před Vánocemi ke společnému obědu v Buckinghamském paláci děti, vnuci, pravnuci či bratranci panovnice. Tato rodinná sešlost odpadla kvůli pandemii už loni. Letos se měla podle deníku The Sun konat na hradě Windsor.
Na základě informací agentury Reuters se však během vánočních svátků ve Windsoru uskuteční návštěva rodiny za dodržení „všech příslušných směrnic“.
Samotné Vánoce královna tráví tradičně v Sandringhamu v hrabství Norfolk, kde ji obvykle navštěvuje část nejbližší rodiny. Letos stráví Alžběta II. zimní svátky poprvé od svatby v roce 1947 bez svého manžela prince Philipa, který zemřel letos v dubnu ve věku 99 let.

X X X

Nejsem trans. Francouzská první dáma bojuje s drby, že bývala mužem

Francouzské první dámě Brigitte Macronové došla trpělivost s drby, které se o ní šíří mezi lidmi, a kvůli „bizarním“ spekulacím, že dřív bývala mužem, chystá žalobu. Výmysl o ní před časem začala šířit krajní pravice, v poslední době se však ujal na sociálních sítích. Lidé dokonce „znají“ i jméno, jež měla manželka prezidenta používat před tím, než se stala ženou.
​Jean-Michel Trogneux. Tak se podle konspirátorů jmenovala Macronová ještě jako muž. Je v tom zrnko pravdy, jako Trogneuxová se totiž narodila. Jinak je to kompletní výmysl, upozorňuje první dáma a chce se bránit. Její právník uvedl, že už se připravuje žaloba pro pomluvu.

Drb, který už si na Twitteru získal i vlastní hashtag, podle listu The Times vznikl v hlavách francouzských extremistů, kteří mají blízko k americkému hnutí QAnon. To vnímá Spojené státy a obecně Západ jako loutky v rukou satanistů a pedofilů a své zastánce má i mezi americkými kongresmany.

Přestože se falešné zprávě, že Macronová bývala mužem, původně smála i samotná krajní pravice, v posledních dnech nabrala na síle. Objevují se fotografie srovnávající Macronovou s náhodnými muži, které mají dokázat pravdivost informace. 
A že je první dáma transžena, sdílejí především odpůrci jejího manžela, příznivci protestního hnutí žlutých vest i odmítači očkování proti koronaviru. Mnozí pak přidávají transfobní komentáře nebo spekulují, zda Macronová vůbec porodila vlastní děti..
Pro manžele Macronovy to však není první útok na jejich osobní život. O prezidentovi už se roky spekuluje, že je gay, což Macron krátce po nástupu do funkce popřel. Nenávistné poznámky také často vyvolává velký věkový rozdíl mezi ním a jeho ženou.
Francii příští rok v dubnu čekají prezidentské volby, v nichž se současná hlava státu bude ucházet o další mandát. Proti němu stojí především šéfka krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penová a kontroverzní novinář a komentátor Éric Zemmour. 

X X X

Francie zažívá nedostatek elektřiny. Firmy za ni nyní platí i devětkrát víc než minulý rok

Francouzská energetická síť se blíží ke svým limitům a Francie v těchto dnech vyrobí méně elektřiny, než spotřebuje. Musí tedy elektřinu dovážet. Podle deníku Le Figaro je situace způsobena jednak evropskou energetickou krizí, ale taky nucenou odstávkou několika jaderných bloků.
​Největší obavy se týkají dodávek elektřiny na leden. Společnost RTE ale plánuje zveřejnit výhledy na tento měsíc až 30. prosince.
„Chtěla bych všechny ujistit, že do konce zimy nebudou žádné velké black-outy. Přijali jsme řadu opatření, která nám umožní se takovým dopadům vyhnout,“ řekla francouzská ministryně životního prostředí Barbara Pompiliová pro rádio France Inter. Zdůraznila, že nenadálé výpadky dodávek nehrozí.

Současné energetické situaci ve Francii navíc nepomáhá, že ve francouzských domácnostech převažuje elektrické vytápění. Dodavatelé a operátoři elektřiny proto teď s obavami sledují předpovědi počasí.

Dodávky energie komplikují i odstávky jaderných reaktorů. Ty měly proběhnout už v létě, kvůli pandemické situaci se ale přesunuly až na zimu. Z 56 reaktorů, které se na území Francie nachází, je tak v současné době mimo provoz patnáct.
Kvůli technickým komplikacím jsou navíc odstavené i čtyři jaderné elektrárny, podle Pompiliové z bezpečnostních důvodů. „Nebylo to ale plánované a ocitli jsme se tak bez šesti gigawatů,“ přiznala.

Nedostatek elektrické energie má přitom dopad jak na fyzické, tak na právnické osoby. Francouzská vláda slíbila, že se většině francouzských domácností zvýší náklady maximálně o čtyři procenta. Na podniky a průmyslové firmy ale opatření nerozšířila. Ty ve výsledku platí i devětkrát víc než minulý rok.

 „Jestliže se v dohledné době nic nezmění, hrozí, že francouzské firmy nebudou konkurenceschopné. Tím pádem je tu i riziko, že tyto podniky přesunou svou výrobu jinam,“ uvedla pro televizi LCI Thérèse Sliva-Marionová z asociace Cleee sdružující velké průmyslové podniky ve Francii. Některé podniky kvůli zvýšeným nákladům už nyní omezují svou produkci.