To je velký kámen úrazu pro dnešní zadluženou republiku, když se dostane do vedení státu člověk, jako je Fiala, který neví sám, co to je podnikaní, protože to sám nezkusil a neprožil, jako velkopodnikatel Baťa ve Zlíně, a docent Čuba ve Slušovicích, a mnozí další v ČR. Baťa byl Čubův učitel, a když oba chtěli něco vybudovat, museli stále počítat, aby na to měli a nerozhazovali tak, jak dnes premiér Fiala.

Fiala je zvyklý na to, že nemusí na nic myslet, protože dostával a dostává vysoký plat ze státní kasy, a to přesto, i když v ní bylo, nebo je, málo prostředků. A to je chyba. Měl by být odměňován podle toho, jak si ČR vede, zda je úspěšná, nebo prodělková, a třeba i bez milionů a miliard.

A tak si dovolil hned po zvolení premiérem rozhazovat miliony na další tři ministry navíc, na 70 dalších pracovníků ve vládě, nových náměstků na ministerstvech a jiných pracovníků všude, kde si o něco kamarádi ze stran řekli. Fiala není k zastavení, protože je premiér. O všem rozhoduje a dává to najevo všem v okolí. Ukazuje dnes svoji moc, i když v parlamentu by měli mít místo místopředsedy i strany, které mají více poslanců, jako Ano a SPD, než jeho koaliční partneři, Piráti a spol.

Fialu vůbec nenapadne, že by měl pátrat např. s vyhazovačkou Pekarovou, která chce stále někoho vyhazovat v ČR nebo v cizině, ale spíš se zaměřit na Piráty, kteří slibovali, že zajistí na 60 miliard od Bakaly, které patřily OKD, horníkům. Šéf Pirátů Bartoš, Michálek a spol. vedli i parlamentní komisi na šetření miliard horníků, ale podali jen trestní oznámení na Bakalu. Velký expert na justici Michálek, který chce stále všechno na soudech a státním zastupitelství reorganizovat, ale nebyl schopen spolu s policisty a žalobci 60 miliard od Bakaly vypátrat přes EU a další orgány. Premiér Fiala aspoň vidí, jaké tam má šviháky. Pekarová by o tom měla zařídit jednání celého pléna, protože 60 miliard by se ministrovi financí Stanjurovi určitě hodilo do státní kasy.

X X X

Kvůli omikronu mají podniky problémy. Špicar chce po vládě pracovní karanténu i pro firmy

Řada podniků má kvůli omikronu problémy se svým provozem. Z dvou set firem, s dohromady více než 150 tisíci zaměstnanci, se třináct procent z nich dostalo do vážných problémů, upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar v pořadu K věci na CNN Prima NEWS. S vládou chce proto řešit možnost rozšíření pracovní karantény. Ta je možná zatím pouze pro zdravotníky a pracovníky v sociálních službách.

Firmy v problémech, které by mohla řešit pracovní karanténa. V nezbytně nutných případech by tedy zaměstnanci mohli chodit do práce i po pozitivním testu. „Provedli jsme průzkum ve dvou stech firmách, které mají dohromady více než 150 tisíc zaměstnanců. Zjistili jsme, že třináct procent z nich se dostalo do vážných problémů a musely omezit své fungování,“ informoval Radek Špicar.
Svaz však neeviduje případ, kdy by některý z podniků musel svůj provoz zcela uzavřít. „Byly to takové případy, kdy se musely snižovat počty směn, povolávali se pracovníci z home office a tak dále. Nebylo to nic fatálního, ale zasáhlo to fungování firem, ochromilo to možnost plnit závazky včas nebo v požadovaném rozsahu,“ pokračoval.

Právě z těchto důvodů je pro svaz otázka pracovní karantény důležitá. „Vládu upozorňujeme, že v souvislosti s omikronem může dojít k tomu, že se některé podniky dostanou do problémů, kdy pro ně bude složité udržet provoz. Co když pandemie ohrozí železárnu, kde hrozí miliardové ztráty, ale i ohrožení zdraví a životů?“ ptal se.
Za určitých podmínek by tak Svaz průmyslu a dopravy chtěl zavedení pracovní karantény i mimo zdravotnictví a sociální služby. „Bylo by dobré se připravit na nejhorší možnou variantu a připravit pravidla či podmínky, za jakých by pracovní karanténa mohla fungovat. Stále je to téma a rádi bychom o něm s vládou dále hovořili,“ zdůraznil Špicar.

X X X

Zeman popřál příteli Si Ťin-pchingovi k novému roku. Čína předstihla USA, chválil

Prezident Miloš Zeman v předvečer čínského nového roku zveřejnil zdravici svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi, kterého označil za přítele. Česko má podle něj k asijskému obrovi blízko.
„Vážení čínští přátelé, nový rok se slaví v České republice k poněkud jinému datu, než v Čínské lidové republice, ale tato data nejsou od sebe příliš vzdálena. A stejně tak od sebe nejsou vzdálena Česká a Čínská lidová republika a to nikoli v geografickém smyslu, ale ve smyslu zemí, které usilují o prosperitu a které se mohou opírat o bohaté kulturní dědictví,“ přirovnal prezident v pozdravu asijské velmoci.

Miloš Zeman a Si Ťin-pching se setkali už několikrát
Podle Zemana Čína dosáhla v posledních letech mnoha významných úspěchů. „V některých oblastech už předstihla USA a stala se významnou technologickou mocností,“ uvedl Zeman.
„Dovolte mi, abych při příležitosti čínského nového roku svým čínským přátelům počínaje mým přítelem čínským prezidentem popřál mnoho zdaru a štěstí. Sie-sie,“ rozloučil se čínským pozdravem český prezident.

Lunární Nový rok patří v Číně k největším svátkům roku. Číňané vítají příchod nového roku tradičně modlitbami v chrámech, ohňostroji a především rodinnými sešlostmi a hostinami. Domů se vydávají zástupy lidí pracujících či studujících ve velkých městech. Úřady odhadují, že lidé v Číně uskuteční během čtyřicetidenního období kolem Nového roku zhruba tři miliardy cest.

X X X

Křetínský chystá podle médií prodej svého podílu v bance Aareal. Její celková hodnota je až 45 miliard korun

Miliardář Daniel Křetínský se chystá přijmout od tří zahraničních investorů nabídku na převzetí německé banky Aareal, v níž má podíl. S odvoláním na informovaný zdroj to v pondělí uvedla agentura Reuters. Fond Vesa Equity Investment, který Křetínský vlastní spolu s dalším podnikatelem Patrikem Tkáčem, je jedním ze tří největších akcionářů banky.
Berlín 11:07 31. ledna 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

Zájem o odkup banky má skupina Atlantic BidCo, do které patří americká společnost Advent International, kanadský penzijní fond CPPIB a firma Centerbridge Partners. Skupina v pondělí uvedla, že její nabídku přijalo 26,99 procenta akcionářů, včetně opce na odkup 6,85 procenta akcií.

Slovenský ministr hospodářství nechce, aby holding Křetínského a Tkáče prodal podíl SSE maďarské firmě.

Společnost Atlantic BidCo minulý týden zvýšila nabídku na odkup na 31 eur za akcii, což ohodnocuje celou banku na 1,86 miliardy eur (45,4 miliardy Kč).
Dva velcí investoři Adam Epstein a Petrus Advisers ale nabídku odmítli, protože je podle nich příliš nízká. Epstein vlastní v bance pětiprocentní podíl a Petrus Advisers téměř šestnáctiprocentní.
Atlantic BidCo také minulý týden snížila limit pro přijetí nabídky na 60 z předchozích 70 procent a prodloužil také lhůtu pro přijetí nabídky do 2. února.
Vedení Aareal Bank a dozorčí rada transakci podpořily, a to i přes odpor investorů.

X X X

Pojďme rozvolňovat, zní mezi experty. To by udělal šílenec, míní dr. Kubek

Názory odborníků na vyrovnání se s pandemií koronaviru se různí. Většina, včetně epidemiologa Romana Prymuly a i vlády, souhlasí s tím, že nastává čas rozvolňování. Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek to rezolutně odmítá. K takovému kroku by podle něj mohl vyzvat jen šílenec. Kubek proto dále vyzývá k očkování či k testování bezpříznakových.
„Doba normálu se blíží mílovými kroky,“ řekl o vývoji pandemie v České republice epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle něj se situace výrazně zlepší už v březnu, opatření by se tak mohla rozvolnit, uvedl v neděli na CNN Prima News.

„Zásadní opatření by se mohla rozvolnit. Teď už to není o číslech nakažených. Ve Velké Británii mají desítky tisíc nakažených, ten systém to zvládá,“ dodal Prymula a připomněl postup ve Velké Británii, kde k 27. lednu zrušili všechny koronavirové restrikce.

Pozitivně to vidí i primářka infekčního oddělení Fakultní nemocnice Bulovka Hana Roháčová. „V současné době jsme na tom relativně dobře, jsme významně promořeni, proočkováni, máme spoustu léčivých možností. Ta doba, kdy bychom se měli vrátit k normálnímu způsobu života, už by měla být velmi brzy,“ upozornila.
S tímto názorem ale nesouhlasí prezident České lékařské komory Milan Kubek. „Teď určitě nemůžeme rozvolňovat, to by udělal jen šílenec,“ řekl v debatě.

Význam podle něj má i dál testovat lidi, kteří nemají příznaky koronavirové nákazy. Další odborníci v pořadu s ním ale nesouhlasí.  „Jsem pro testování lidí s klinickými příznaky,“ podotkla Roháčová.
„Testujeme ze setrvačnosti, nikdo neměl odvahu říct dost, je to čistě politické rozhodnutí. Všichni se shodneme na stejné věci, někdo musí povstat a říct končíme,“ komentoval situaci také například imunolog Jiří Šinkora.

Kubek se také orodoval za intenzivní pokračování očkování . „Není pravda, že očkování v této situaci nemá smysl. Vakcína snižuje riziko hospitalizace. Stále máme málo očkovaných mezi náctiletými a lidmi do 30 let. Tuto skupinu epidemie zasáhne a počet hospitalizovaných se zvýší,“ řekl.
Kubek se pustil do kritiky lidí, kteří s jeho názory nesouzní. Lékaře Lukáše Pollerta obvinil z šíření nebezpečných bludů. Ač znovu přiznal, že sám není odborník a že například epidemiolog Jiří Beran, který v debatě nebyl, odborníkem je, označil ho za disidenta mezi vědci. „Proto se stal hvězdou dezinformátorů,“ podotkl.

Beran: Povinné očkování nemá smysl, vakcína vyprchá, kolektivní imunita není
I Beran vyzval k rozvolnění, protože opatření podle něho už nemají smysl. „Pro nerizikové skupiny je očkování zbytečné,“ zopakoval svůj dlouhodobý názor.
Kubek se rozčílil také nad kroky nové vlády, která podle něj k vakcinaci nedostatečně motivuje. „Teď už se nebavíme o povinném očkování, o výhodách pro očkované. Naopak, vláda úplně kašle na dvě třetiny lidí, kteří se nechali očkovat,“ uzavřel Kubek.

Vláda zvažuje rozvolnění
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v sobotu naznačil, že vláda přemýšlí o povolení vstupu do restaurací i neočkovaným. Bližší informace by ale měl oznámit ve středu po jednání Fialova kabinetu. „Budeme vyhodnocovat situaci. Pokud nepřijde další vlna, přijde na řadu rozvolnění,“ řekl mluvčí resortu Ondřej Jakob

Vláda se pravděpodobně nechává inspirovat Rakouskem, které většinu opatření pro neočkované občany zrušilo. Na rozdíl od Česka bude v sousední zemi vakcinace pro všechny občany povinná.
Tento postup vlády na rozdíl od Kubka vítá ředitel brněnské laboratoře Elisabeth Pharmacon Omar Šerý. „Zákaz vstupu neočkovaným do restaurací, na kulturní a sportovní akce, do pěveckých souborů, bazénů, provozoven služeb atd. jsem kritizoval už dávno. Momentálně vzhledem k vlastnostem omikronu již zcela postrádá logiku a se zrušením tohoto nesmyslného opatření by se nemělo otálet,“ napsal Šerý na Twitteru.

Omikron je nakažlivější a v důsledku jeho šíření přibývají v Česku vysoké počty pozitivních případů covidu. Tato varianta také podle odborníků častěji proráží imunitu získanou prodělanou nemocí i očkováním. Počet vážných případů je ale nižší.

X X X

Za neděli téměř 24 tisíc nakažených. V Česku padla hranice 3 miliony případů

V neděli testy prokázaly v Česku 23 914 nově potvrzených případů koronaviru. To je téměř dvakrát víc než před týdnem a zároveň nejvíc za víkendový den od vypuknutí pandemie. Od března 2020 se koronavirem nakazily více než tři miliony lidí. Z nich se téměř 2,7 milionu z nákazy zatím vyléčilo a 37 209 zemřelo. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Kromě téměř 24 tisíc nových případů zaznamenali hygienici v neděli také bezmála 3 850 lidí s podezřením na opakovanou nákazu koronavirem. Jejich celkový počet od začátku epidemie překročil hranici 102 tisíc.
Pro vývoj epidemie a přijímaná opatření ve společnosti je víc než denní přírůstek nakažených důležitější, kolik lidí skončí s covidem v nemocnicích a na jednotkách intenzivní péče. Počet hospitalizovaných s covidem po sobotním poklesu znovu překročil dva tisíce. V neděli bylo hospitalizovaných 2 066, tedy asi o 450 víc než před týdnem. Ve vážném stavu bylo 181 pacientů, před týdnem přes dvě stě.

Podle předběžných údajů provedly laboratoře v neděli skoro 66 tisíc testů na covid, z toho přes 7 tisíc antigenních a zbytek PCR metodou. Bylo to zhruba o 5 500 méně než před týdnem.
Nadále vysoká zůstává pozitivita testů. U nejčastěji prováděných preventivních testů podíl prokázaných nákaz vzrostl na skoro 31 procent ze 17 procent před týdnem. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé kvůli kontaktu s nakaženým, stoupl podíl pozitivních z téměř 22 na skoro 36 procent.

Podle statistik na webu ministerstva zdravotnictví se do neděle potvrdilo v zemi přesně 3 013 454 případů covidu-19. Za uplynulý den testy odhalily skoro 24 tisíc nově pozitivních testů, zatím nejvíc za víkend.
U dalších celkem 102 435 případů mají hygienici podezření, že jde o opakovanou nákazu. V poslední době jich přibývá kvůli šíření nakažlivější varianty omikron, která podle odborníků častěji proráží imunitu získanou prodělanou nemocí.

X X X

Medicínská elita je očerňována medicínskou lůzou. Ukončeme restrikce, vyzývá rektor

Zástupci medicínské elity jsou očerňování „medicínskou lůzou“ a označeni za dezinformátory, zlobil se rektor Metropolitní univerzity Praha (MUP) Michal Klíma. V pořadu 360° uvedl, že současná opatření, která část obyvatel uvrhla do role lidí druhé kategorie, jsou „největším útokem na demokracii od rozpadu Sovětského svazu“. Na jeho slova reagoval virolog Jiří Černý. „Jsem rád, že pan Klíma – shodně s ruským prezidentem Putinem – bere rozpad SSSR jako katastrofu,“ rýpl si.
Rektorovi Metropolitní univerzity Praha se současný způsob vedení boje s pandemií nelíbí. Dle svých slov se shoduje s některými odborníky, že provedené kroky proti šíření koronaviru přesáhly zdravou mez. Navíc se několik expertů stalo terčem kritiky za své názory.
„Je to jakýsi proces, kdy medicínská lůza převáží nad medicínskou elitou. A myslím, že už je třeba to ukončit. Minimálně rok byla očerňována, zastrašována a odklizena velkými médii, že jsou dezinformátoři, konspirátoři a odpírači,“ začal zostra Klíma.

Za dva nebo tři týdny bychom měli rozvolnit. Do září bude klid, říká biolog Šerý
„Navíc miliony lidí byly odsouzeny do role lidí druhé kategorie – nesmí do knihoven ani restaurací. To je největší útok na demokracii od rozpadu Sovětského svazu a pádu Železné opony,“ přisadil rektor soukromé vysoké školy.
Na jeho slova reagoval s mírným pobavením virolog Jiří Černý. Prý doufá, že něco jako „medicínská lůza a medicínská elita“ ve skutečnosti neexistuje. „Jsem rád, že pan Klíma – shodně s ruským prezidentem Putinem – bere rozpad Sovětského svazu jako velkou katastrofu,“ rýpl si v pořadu 360°.

Co se týče současné pandemické situace, nemyslí si, že je na rozvolnění ještě čas. Ten se ale pomalu blíží a může přijít již za několik týdnů, až se počet nakažených dostane zpět do sestupné fáze.
„Musíme si uvědomit, že situace je jiná než před pár měsíci. Máme tu omikron, který se výrazně liší od tzv. wuchanských variant. S tou bychom se mohli do budoucna naučit žít bez jakýchkoliv restrikcí, protože je méně nebezpečná. Má ale ten háček, že je také velmi infekční,“ vysvětlil svůj relativně optimistický postoj Černý.

V budoucnu by tak mohl nastat scénář jako u spalniček. „Umíme žít i s velmi infekčními viry, jako jsou spalničky, při správné vakcinaci taky nezpůsobují v populaci větší problémy.“ Časem tak nebudou potřeba ani covid pasy, ačkoliv měly svůj smysl před nástupem nejnovější varianty – na původní koronavirus totiž vakcíny fungovaly velice dobře. „Dokážu si představit, že s nástupem omikronu toto opatření bude moct být výhledově zrušeno,“ doplnil virolog.

V restauraci mi říkají, ať jdu pryč, stěžuje si rektor
„Ohrazuji se vůči tomu, že lituju rozpadu Sovětského svazu. K tomu se skutečně nebudu vyjadřovat,“ reagoval nazpět Klíma. Poté dovysvětlil, co přesně myslel „medicínskou lůzou“. „Jsou to ti, kteří nedovolí, aby byl dialog mezi vědci, kteří nechají očerňovat své kolegy a jsou klientelisticky propojeni s farmaceutickým byznysem,“ rozvedl rektor, aniž by ale zmínil někoho konkrétního.

Podotkl, že mu lékaři zatím nedoporučili očkování kvůli vysoké hladině protilátek. Nelíbí se mu ale, že nemůže třeba se svými dětmi kvůli tomu do restaurace. „Když si sednu, tak mi řeknou, ať jdu pryč. Kde to žijeme? Toto není demokracie,“ rozzlobil se na konec. Pokud podle něj současná vláda Petra Fialy (ODS) nezasáhne a nezruší podobné restrikce, nechá prý průchod protidemokratickým hnutím, které se v Česku už formují.

X X X

Flegr viní Pirka za mrtvé po covidu. Na úrovni Heydricha, ozval se Šmucler

Během debaty o epidemii koronaviru na CNN Prima News padla řada ostrých výroků. Jeden z nich si připsal evoluční biolog Jaroslav Flegr, když nepřímo přiřkl vinu za část obětí covidu kardiochirurgovi Janu Pirkovi. Flegr zastává tvrdší opatření proti nemoci, Pirk spíš rozvolňování. Flegrova slova odsoudil například stomatolog Roman Šmucler.

Flegr byl v pořadu spolu s prezidentem České lékařské komory Milanem Kubkem na straně přísnějších protikoronavirových opatření, názorový protipól k nim tvořili lékaři Lukáš Pollert a Jan Hnízdil.
„Pana Pirka si strašně vážím, za svou kariéru zachránil spoustu životů. Ale nakonec tím, co dělal poslední dva roky, to všechno vymazal. Až to tam nahoře budou sčítat, asi bude spíš v minusu,“ nechal se slyšet biolog.

Odsuzoval zejména myšlenku promoření. „Kdybychom se měli promořit, tak by nás to při wuchanské variantě stálo 150 tisíc mrtvých a 200 tisíc při variantě delta,“ řekl Flegr. Momentálně Česko eviduje od propuknutí epidemie více než 37 tisíc úmrtí s covidem.
K Flegrovi se následně velmi kriticky vyjádřil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler. Zmiňovaná čísla označil za „absurdní a v rozporu se zbytkem světa“. Navíc ho rozlítila slova o Pirkovi.

„Jak je vůbec možné o někom jen tak veřejně říkat, že zavinil tolik mrtvých? Je to na úrovni Heydricha. Mluvíme o uznávaném profesorovi, člověku bez jediné rozhodovací kompetence. Ostuda!,“ napsal Šmucler na Twitter.
Jeho kritiku podpořil třeba poslanec za ANO Patrik Nacher „Oba dva excelovali - Kubek i Flégr, k nevíře. A ještě s těmi rouškami ve studiu,“ upozornil v komentáři pod Šmuclerovým příspěvkem na fakt, že dvojice měla ve studiu na rozdíl od Pollerta, Hnízdila i moderátorů nasazené respirátory.

Kubek přičítá oběti covidu dezinformátorům a „militantním antivaxerům“. Naznačil, že za dezinformátory považuje i například Pollerta či Hnízdila. Pollert zase zpochybnil Kubkovu expertizu. „Nejste imunolog, takže tomu asi nerozumíte a nejste odborník,“ řekl mu.

X X X

ŠIBENICE PŘED DOMEM POSLANCE VONDRÁKA V OSTRAVĚ

U domu hejtmana Vondráka se objevila šibenice. Vyhrůžky se stupňují, říká
Zmenšeninu šibenice s nápisem „vlastizrádce“ někdo o víkendu vztyčil před domem moravskoslezského hejtmana Ivo Vondráka (ANO). Vyhrůžku Vondrák dává do souvislosti s právě projednávaným pandemickým zákonem. Případem se bude zabývat policie. Hejtman si myslí, že intenzita a nevhodnost protestů se stupňuje, přičemž protiopatření nejsou dostatečná.

Incident se stal v sobotu večer. „Sousedka na nás někdy po půl šesté zvonila od branky a upozornila, co nám stojí před domem. Já to beru jako politik, jsem na vyhrožování zvyklý, ale všichni si musí uvědomit, jak velký dopad to má i na rodinu. V tomto případě výrazně větší na mou ženu než na mě,“ poznamenal hejtman Ivo Vondrák.
Zmínil, že podle sousedů někdo k jeho domu přijel autem, současně odmítl, že by se zatím neznámý člověk nebo lidé dostali přímo na jeho zahradu. „To ne, stalo se to ještě před plotem.“

Vyhrůžku Vondrák dává do souvislosti s právě projednávaným pandemickým zákonem. „Přitom já s tím, co vytvořila nová vláda, zcela nesouhlasím a zákon nepovažuji za dobrý. Je špatně definovaný a blíží se stavu nouze, což je naprosto zbytečné, to už je legislativně pokryto,“ vysvětlil.

Takové činy jako vyhrožování šibenicí by Vondrák rozhodně nebral na lehkou váhu, podle něj je to už za hranou zákona. „Pokud autoři takových vyhrůžek budou mít pocit, že se jim vlastně nic nestane, tak se to bude jen stupňovat,“ upozorňuje.
Zmínil, že na začátku roku před jeho domem protestovala skupinka lidí a jeden z účastníků mu bránil nastoupit do automobilu a odjet na služební cestu. 

„Počínání toho člověka je na kameře a podal jsem na něj trestní oznámení. O něco později byl protest i u domu hlavní hygieničky a tam už to bylo vulgárnější a horší. Mám obavy, že to může eskalovat,“ říká hejtman.
Policie případ zatím nemá na stole. „Po přijetí oznámení se budeme věcí zabývat. Budeme zjišťovat, jestli došlo k trestnému činu, nebo přestupku,“ uvedla policejní mluvčí Pavla Jiroušková. Hejtman uvedl, že trestní oznámení podá tento týden.
Web se proti tweetu ohradil
Hejtman ve své zprávě na Twitteru zmiňuje i web zdraveforum.cz s tím, že jde o jeho pozdrav. Na to hned pod příspěvkem reagoval jeden ze zástupců iniciativy Jan Tománek, že s tímto platforma Zdravé fórum nemá nic společného a žádá odstranění zmínky o webu. „Věc předáváme právníkům,“ uvedl Tománek. 

„Tento web neznám, ale na šibenici byl přišpendlen dokument nebo vytištěná stránka s logem zdravého fóra a bylo tam napsáno ‚pandemický zákon‘. Prostě to bylo takto formulováno,“ sdělil Vondrák.

X X X

Koronavirus, tornádo na Moravě i žloutenka typu A. Ředitelé hygien získali na odměnách i 340 tisíc korun

Ředitele krajských hygien i v loňském roce odměnilo ministerstvo zdravotnictví poměrně štědře. Nejen za krocení koronavirové situace obdrželi navíc i 330 tisíc korun, zjistil server iROZHLAS.cz. Jak ale upozorňuje například šéfka ústecké hygieny, přáli by si kromě peněz také slova uznání. „My jsme celkem skromní, stačí, když nám někdo poděkuje,“ řekla Lenka Šimůnková
Již téměř dva roky by měli být základním pilířem pro zvládání koronavirové epidemie v Česku. Jak sami nyní přiznávají, trasovat desítky tisíc nově nakažených denně je téměř nemožné.
V polovině roku si ředitelé krajských hygienických stanic navíc stěžovali, že jim ministerstvo zdravotnictví vyplatilo navzdory přibývající práci nižší mimořádné odměny. Státní tajemník Stanislav Měšťan proto tehdy slíbil, že částky dorovná, informoval server iROZHLAS.cz.

Ředitelé hygien si tak vysloužili srovnatelné odměny jako v prvním roce s koronavirem, zjistil nyní server iROZHLAS.cz. Nejvíce peněz k výplatě přidal státní tajemník šéfům ve velkých městech – v Praze, Brně a Olomouci.
Bývalá ředitelka pražské hygieny Zdeňka Jágrová, která na konci roku odešla do důchodu, získala navíc přes 344 tisíc korun. Meziročně si tak polepšila o dvacet tisíc korun.

„Pozitivně byly mimo jiné hodnoceny vzdělávací programy zajištěné psychology, směřující k odstranění stresu zaměstnanců ze stávajícího pracovního vytížení,“ stojí například v odůvodnění. Tajemník Měšťan nicméně velkou část odůvodnění věnoval úspěšnému řešení covidové situace v hlavním městě.
Vyzdvihl také provádění kontrol o dodržování koronavirových pravidel. Celkem jich tak měla pražská hygiena provést 535.
‚Stačí i poděkování‘
Jak ale upozorňuje například ředitelka ústecké hygieny Lenka Šimůnková, nejde pouze o peníze. „Myslíme si, že bychom si zasloužili lepší ohodnocení, na druhou stranu je nám jasné, že nemůžou všichni dostat to, co by si přáli. My jsme celkem skromní, stačí, když nám někdo poděkuje,“ řekla serveru iROZHLAS.cz.

Druhým nejlépe ohodnoceným šéfem se stal ředitel brněnské hygienické stanice David Křivánek. Do odůvodnění odměn se mu propsalo i tornádo na jihu Moravy, které v červnu loňského roku zničilo několik obcí. „Státní zaměstnanec významným způsobem spolupracoval se složkami Integrovaného záchranného systému a s krizovým štábem při řešení problémů a škod vzniklých výskytem tornáda v Jihomoravském kraji,“ stojí ve zdůvodnění.

Křivánek navíc jako jediný hygienik získal cílovou odměnu v hodnotě 65 tisíc korun. Ta se přiděluje pouze za úspěšné splnění zvláštního úkolu – v tomto případě to byla analýza, jak nejlépe automatizovat rozhodování o nařízení karantény, a za koordinaci investičních projektů.

Žloutenka typu A
Na hranici 330 tisíc korun dosáhla také ředitelka olomoucké hygieny Lenka Pešáková. I jí částku významným způsobem navýšilo řešení situace kolem koronaviru. Navíc ale také zasahovala na Jesenicku u jiné infekční nemoci – virové hepatitidy typu A. „Usměrňovala a zajišťovala komunikaci s médii, písemnou i ústní, a to v rámci celého kraje,“ píše se také v rozhodnutí tajemníka.

Hygieniky v Česku v uplynulých týdnech nepotěšil postup vlády Petra Fialy (ODS), která se rozhodla jim – stejně jako dalším vybraným profesím – na letošní rok zmrazit navýšení platů.
„U svých kolegyň vidím rozmrzelost, že nejde ani tak o peníze jako spíš o to, že vše, co se nepovede, se hází na nás. Nikdo nevidí, kolik je za tím vším práce. Jedna dvě stovky by znamenalo to, že někdo řekne, že vidí, co za práci děláme a že nám za to děkuje,“ okomentovala celou záležitost Lenka Šimůnková.

Obdobně se pro Novinky.cz již dříve vyjádřili i šéf plzeňské hygieny Michal Bartoš nebo vedoucí ostravské pobočky Zuzana Babišová. „Zaměstnanci to vnímají jako políček do jejich tváří a vedení KHS pak jako komplikaci při motivování podřízených k mimořádným výkonům, kterých je a bude třeba ke zvládnutí pandemie,“ uvedla.

X X X

STOKA V BRNĚ ZATÍM NENÍ ODSOUZENA

Rozsudek v kauze Stoka nepadl. Žalobce soudu neposlal 11 tisíc stran

Krajský soud v Brně měl dnes vynést rozsudek v první větvi korupční kauzy Stoka, v níž je jako hlavní obžalovaný bývalý brněnský politik hnutí ANO Jiří Švachula. Nakonec ale soud překvapivě rozsudek nevyhlásil. Státní zastupitelství totiž nepředalo na soud asi 11 tisíc stran spisu.

„V prosinci se podařilo zajistit další důkazy, líčení bude pokračovat,“ uvedla soudkyně Jaroslava Bartošová. Právě v prosinci přitom měl padnout rozsudek původně, nakonec byl termín „z organizačních důvodů“ přesunut na konec ledna.
Nové dokumenty odhadla soudkyně na deset až dvanáct tisíc stran, to je asi polovina celého spisu. Podle dřívějšího vyjádření Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) spis čítá 58 svazků a má téměř 20 tisíc stran. 
„Do 11. března si mohou obžalovaní a jejich obhájci nové materiály nastudovat na infocentru soudu,“ doplnila Bartošová. Soudní líčení bude hlavním dokazováním pokračovat 23. března a další následující dny. Není vyloučeno, že další dny jednání budou i v dubnu.

Chybu za průtah líčení přiznalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Soudu v Brně totiž v minulosti nepředalo podstatnou část spisu, některé důkazy tak vůbec nebyly provedeny.
„Došlo k technické chybě při podání obžaloby, nestává se to často nebo pravidelně. Stalo se to poprvé v mé kariéře, že část spisu nebyla soudu předána. Takže nebyly provedeny některé listinné důkazy, proto soud musel rozhodnout o tom, že znovu otevírá dokazování, aby ty chybějící důkazy byly provedeny,“ řekl po skončení jednání novinářům státní zástupce Petr Šereda. 

Uvedl, že soud se listinám ještě nějakou dobu bude věnovat, vyhradil si k tomu několik dní. Obhájci teprve budou navrhovat, kolik jednotlivých důkazů má být provedeno.
„Spis byl velký, obžaloba byla podávána v hektické době, na samém konci vazební lhůty, spěchalo se a v rámci toho spěchu se na část spisu zapomnělo. Je to poměrně velká část, jsou to materiály k jednotlivým veřejným zakázkám,“ uvedl žalobce. 
Doplnil, že soudkyně zřejmě při vyhodnocování spisu zjistila, že některé listinné důkazy nemá k dispozici. Kontrolou se následně zjistilo, že tam některé svazky opravdu chybí. 

Nejvyšší státní zástupce chce kontrolu
Na neobvyklý případ zareagovalo už také Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Chce podrobné informace, jak se v této kauze postupovalo, a také „o přijetí opatření k zajištění nápravy a případně i vyvození osobní odpovědnosti dozorového žalobce,“ doplnil mluvčí NSZ Petr Malý.

Olomoucký vrchní zástupce Ivo Ištvan hájí svého kolegu Radka Mezlíka, jenž měl Stoku v minulosti na starosti a dnes pracuje na Úřadě evropského veřejného žalobce.
„Kolega mi vysvětlil, že nejde o opomenutou část spisu, ale poté, co byl spis zkompletován a předán soudu, zůstal u NCOZ v Brně soubor nedůkazního pomocného materiálu a soud si ho vyžádal,“ řekl Ištvan MF DNES s tím, že podobný materiál bývá běžnou součástí vyšetřování a jsou v něm například technické detaily k veřejným zakázkám.

„Není to tedy tak že by chybělo 12 tisíc z 20 tisíc stan spisu, ale jde o materiál navíc,“ řekl Ištvan. Že by dnešní zmatek mohl posloužit obhájcům obžalovaných, se neobává. „Je dobře, pokud se s těmito pomocnými materiály chce někdo seznámit,“ dodal vrchní státní zástupce.

Tři roky od razie na úřadu
Obžalovaní se dnes měli dozvědět rozsudek po téměř třech letech od policejní razie na úřadě městské části Brno-střed kvůli podezření na machinaci s veřejnými zakázkám. Hlavní obžalovaný, bývalý místostarosta Brna-střed za hnutí ANO Jiří Švachula, který strávil dvacet měsíců ve vazbě, celou dobu jakoukoliv vinu popírá. Státní zástupkyně Jana Vítková mu však už loni v září, kdy se četly závěrečné řeči, navrhla nejvyšší čtrnáctiletý trest odnětí svobody.

Spolu s ním čelí obžalobě celkem 11 lidí a dvě firmy. „Není pochyb o vině všech obžalovaných. Nahrávky a výpovědi svědků navíc jednoznačně vypovídají o vůdčím postavení Švachuly. On určoval pravidla hry, byl hlavou organizované skupiny, určoval, kdo a kolik dostane,“ řekla v září u soudu státní zástupkyně.

Třináct let vězení žádá pro bývalého šéfa investičního odboru radnice Brno-střed a exmístostarostu městské části Brno-Ivanovice za hnutí ANO Petra Liškutina, 12 let pro podnikatele Ivana Trunečku a Petra Kaláška. Navržené tresty pro další obžalované jsou nižší deseti let či podmíněné, třeba známý podnikatel a expolitik za ODS Jiří Hos má navrženy dva roky vězení.
Čtyři obžalovaní s policií spolupracují
Dvěma mužům, kteří si již odpykávají tresty za daňové podvody, se trest patrně zvýší. Podnikatel iráckého původu Saman El-Talabani, který s policií začal spolupracovat a je označován za korunního svědka, má navržený souhrnný trest 4,5 roku. Odsouzenému podnikateli Pavlu Ovčarčinovi navrhla žalobkyně 7,5 roku.

K machinacím s veřejnými zakázkami, při nichž si skupina podle obžaloby přišla na 50 milionů korun, se přiznal i podnikatel Lubomír Smolka, který má taktéž status spolupracujícího obviněného. Stejně tak i úředník Petr Kosmák, který vybíral deseti až patnáctiprocentní provize od spřátelených stavebních firem.

Z jedenácti stíhaných lidí mají status spolupracujícího obviněného právě tito čtyři. Soudkyně dnes ovšem uvedla, že je možné, že někteří o status přijdou. „Tím, že také řízení pokračuje, mají obžalovaní znovu možnost požádat o dohodu o vině a trestu,“ doplnila Bartošová.

Policistům kauza Stoka nabobtnala do dalších větví, v nichž stíhá na padesát různých lidí, většinou živnostníků, a stavebních firem z drobných zakázek. Řada z nich se k úplatkům již doznala a uzavřela dohody.
Na policejní nahrávkách se brněnští podnikatelé při debatě o rozdělování provizí ze stavebních zakázek baví také o někdejší dvojce hnutí ANO Jaroslavu Faltýnkovi a jeho synu Jiřím, který je zastupitelem v Brně. Konkrétně o nich mluví jako „efkách“. Důkazy, aby mohl být někdo z nich obviněn, ale policisté dosud nenašli.

X X X

Ministr Blažek žádá odložení Istanbulské úmluvy. Chce politické debaty, vysvětlil

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek požádal o odklad projednání Istanbulské úmluvy do konce ledna 2023, svůj záměr vysvětlil potřebou politických debat. Úmluvu, která odsuzuje mimo jiné domácí násilí a sexuální obtěžování, Česko před lety podepsalo, ale stále neratifikovalo.
Podle Deníku N má současná vládní koalice premiéra Petra Fialy k úmluvě spíše vlažný postoj. Fiala serveru na dotaz, zdali on sám je pro ratifikaci dokumentu, či nikoli, neodpověděl.

Istanbulská úmluva odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Státy se zavazují k uzákonění opatření proti násilným výpadům a k prevenci, ale také k vyčlenění peněz na pomoc obětem i na práci s pachateli.

Česká republika, kde vyvolává úmluva silné emoce, ji v květnu 2016 podepsala. Aby dokument ale začal platit, musí ho ratifikovat Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Podle kritiků, k nimž patří konzervativci či katolická církev, není taková dohoda potřeba a postavila by muže a ženy proti sobě.
Podle zastánců by naopak zdůraznila nepřijatelnost násilí a rozšířila prostor pro poskytnutí pomoci obětem. Bývalý kabinet Andreje Babiše měl úmluvu kvůli ratifikaci projednávat předloni v červenci, jednání však odložil.

Istanbulská úmluva je třeba, ukazuje pandemie. I tak se ratifikace odkládá
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková, která v pondělí ve funkci končí, původně nepatřila k zastáncům dokumentu. Na podzim 2019 ale řekla, že je jeho ratifikace v ČR potřeba. Na začátku loňského března uvedla, že Babišova vláda úmluvu do podzimních voleb už nejspíš neratifikuje, a rozhodnutí tak bude až na příštím kabinetu.
„Jednání vlády o úmluvě budou předcházet další politická jednání,“ sdělil nyní serveru mluvčí vlády Václav Smolka. Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že žádost o další odložení projednání, a to do konce ledna 2023, odeslalo úřadu vlády minulý týden.
„Rádi bychom poskytli dostatečný časový prostor pro politické předjednání dané problematiky. To samozřejmě nevylučuje dřívější kroky směřující k rozhodnutí o tom, zda Istanbulská úmluva bude, či nebude ratifikována, pokud se dospěje k politickému konsenzu před uvedeným datem,“ doplnil mluvčí resortu Vladimír Řepka.

X X X

Předseda Krajského soudu v Plzni Krysl po výtkách rezignoval, měl spory s kolegy

Předseda Krajského soudu v Plzni Alexandr Krysl rezignoval. Soud vedl necelé dva roky, po nástupu do funkce se však dostal do sporu s částí kolegů, což způsobilo napětí a vyhrotilo vzájemné vztahy. Krysl si také vysloužil výtku od předsedy Vrchního soudu v Praze.

Alexandr Krysl nastoupil do funkce předsedy Krajského soudu v Plzni v říjnu 2020. | foto: Petr Eret, MF DNES
Informaci, se kterou přišly servery Novinky.cz a Česká justice, potvrdila mluvčí Krajského soudu v Plzni Jana Durná. „Rezignoval ze závažných osobních a rodinných důvodů,“ vysvětlila mluvčí. 
Informaci potvrdil také mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.  „Příslušný list byl  doručen do Kanceláře prezidenta republiky,“ napsal Ovčáček.

Pětačtyřicetiletý Alexandr Krysl vykonával funkci předsedy soudu od října 2020. 
Čelil kritice soudců kvůli špatné komunikaci, což vedlo k napjaté atmosféře a vyhroceným vztahům. Za to si také Krysl vysloužil výtku od předsedy Vrchního soudu v Praze Luboše Dörfla.

Krysl poté podal na Dörfla dvě správní žaloby. Bránil se v nich proti výtce, kterou mu Dörfl uložil za údajné opakované dílčí pochybení při sestavování rozvrhu práce. Krysl podal žalobu proti nezákonnému zásahu a proti nezákonnosti samotné výtky.
Nezákonný zásah byl podle Krysla v tom, že Dörfl uložení výtky medializoval a dal ji na vědomí předsedovi Nejvyššího soudu a ministryni spravedlnosti.
Výtku Kryslovi uložil Dörfl na základě podnětu 39 soudců plzeňského krajského soudu. Podle České justice jde o další kapitolu sporů, které nastaly mezi novým vedením krajského soudu a částí plzeňských soudů krátce poté, co Krysl uspěl ve výběrovém řízení na nového předsedu soudu. 

Mezi hlavní kritiky Krysla patřil jeho předchůdce v čele soudu Miroslav Sedláček, kterému dříve Krysl dělal místopředsedu pro správní úsek. Na soudu vznikly odbory, které sdružují nespokojené soudce a zaměstnance.
„Současný předseda soudu zaujal stanovisko, podle něhož tato organizace neexistuje. Učinil tak přesto, že je řádně zapsaná v příslušném rejstříku, který dokonce vede tentýž soud,“ uvedli loni na jaře odboráři ve svém prohlášení.

Krysl v květnu reagoval tak, že z jeho pohledu odbory nevznikly, když v jejich vedení jsou dva soudci a jedna zaměstnankyně. „Odbory založil můj protikandidát Jiří Levý. Bojují proti každému mému kroku, ať udělám cokoli, je to napadeno,“ řekl Krysl v květnu. 

Odboráři na jaře mimo jiné upozornili, že nový předseda zrušil podatelnu krajského soudu v Karlových Varech. „Omezil možnost komunikovat s tímto soudem především lidem z Karlovarska,“ zdůraznili. Krysl tehdy reagoval tak, že podatelna by měla vzniknout v Chebu. 
Krysl podal také dvě kárné žaloby na místopředsedkyni soudu Soňu Kacovskou, která ve funkci zůstala z minulého vedení. Navrhuje v nich, aby kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) Kacovskou zbavil funkcí místopředsedkyně soudu a předsedkyně senátu.

X X X

Novinářka informovala o radikálním islámu ve Francii, střeží ji policie

Pod policejní ochranou nyní žije francouzská novinářka a moderátorka Ophélie Meunierová. Ve svém pořadu totiž odvysílala reportáž o šíření radikálního islámu v jednom z francouzských měst, což vyvolalo bouři na sociálních sítích a lavinu výhrůžek ze strany naštvaných muslimů. Ti nyní kromě ní vyhrožují i mladému občanovi města, který na problémy upozorňuje.
Panenky bez obličeje, nikáby ve výlohách obchodů, knihovny s islámskou literaturou. Tak prezentuje reportáž odvysílaná 23. ledna v pořadu Zone Interdite (Zakázaná zóna) projevy radikálního islámu ve městě Roubaix na severu Francie. V restauracích jsou prý oddělené boxy pro ženy, ve školách se třídy dělí na dívčí a chlapecké.

Roubaix patří k nejchudším městům v zemi a podle reportáže tvoří necelou polovinu tamních obyvatel muslimové. „V jedné ulici máte na pěti stech metrech pět nebo šest halal řeznictví,“ rozčiluje se pětadvacetiletý právník Amine Elbahi, zatímco projíždí městem.
Míní, že vystavené islámské závoje pro ženy mají jasný vzkaz: Vyčleňte se z většinové společnosti a začněte vyznávat striktnější výklad muslimské víry. Uzavírání se do náboženských komunit podle něj škodí celé společnosti a svým způsobem živí radikální islám. 

Francouz si stěžoval, že islám ovládl jeho město. Dostal policejní ochranu

Za svá slova nyní roubaiský občan čelí výhrůžkám. „Mé telefonní číslo se objevilo na sociálních sítích, odvysílalo se několik výzev k mé vraždě,“ popsal Elbahi pro televizi BFMTV. 
„Vyhrožují mi, že mě popraví, že mě podříznou, že se na mě vrhnou, protože jsem s odkrytou tváří řekl pravdu,“ dodal. Od některých muslimů se také dočkal nadávky „káfir“, tedy bezvěrec nebo vyznavač jiného náboženství.

Mladý právník není sám, komu lidé vyhrožují. Pod palbou je i moderátorka pořadu Ophélie Meunierová. Oba proto nyní střeží policie. „Nařídil jsem, aby každý novinář, který se stane cílem specifických výhrůžek, dostal policejní ochranu. Najdeme autory těchto hrozeb,“ potvrdil na Twitteru francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin.

Právník Elbahi podle portálu 20Minutes v minulosti upozornil úřady a organizace na severu Francie, že se pod rouškou doučování ve školách konají kurzy studia Koránu a že jejich tvůrci čerpají městské dotace. Starostu Guillauma Delbara pak obvinil z klientelismu.
Elbahi děkuje policistům za ochranu:

Asociaci, která téměř 65 tisíc eur (1,5 milionu korun) dostala, nyní vyšetřuje policie, píše The Times. A k soudu bude muset i zmíněný starosta, jenž je podezřelý ze zanedbání povinností. Spolu s ním se v soudní síni objeví i tři členové asociace. 
Všichni shodně tvrdí, že náboženské hodiny nebyly součástí jejich kurzů a že díky nim dostaly děti z chudých rodin potřebné vzdělání. Starosta Delbar pak řekl, že možná naletěl. A protože mu teď také vyhrožují smrtí, chystá se jít s trestním oznámením na policii i on. Míní také, že se činitelé v Roubaix stali obětí předvolebního boje a lidí, kteří „všude vidí separatismus“.
Boj s radikálním islámem se totiž v poslední době stal součástí kampaně hned několika možných nástupců Emmanuela Macrona v Elysejském paláci. Zatočit s radikálním islámem slibují šéfka krajní pravice Marine Le Penová i kontroverzní komentátor Éric Zemmour. 

Některé čtvrti musíme vyčistit. Francouzští politici před volbami přitvrzují
Kriminalitu v chudinských přistěhovaleckých čtvrtích chce zase vyřešit republikánka Valérie Pécresseová. 
I samotný Macron už před časem vyhlásil válku „separatismu“, jímž nazývá snahy vytvořit „paralelní společnost s odlišnými hodnotami“, než jsou ty, na kterých sekulární Francie stojí.

V celé diskuzi však podle Elbahiho nejde jen o samotné téma radikálního islámu, ale i o „boj za svobodu tisku, životně nutný pro naši demokracii“. Jeho symbolem se aktuálně stává moderátorka a bývalá modelka Meunierová, kterou veřejně podpořilo množství osobností včetně prezidentských kandidátů. Sama však kauzu podle kanálu M6, který její pořad vysílá, nechce komentovat.

X X X

Polský prezident Duda podepsal odvolání velvyslance v Česku. Důvodem jsou výroky o dole Turów

Polský prezident Andrzej Duda podepsal rozhodnutí o odvolání velvyslance v České republice. Informují o tom v pondělí polská média s odvoláním na šéfa prezidentské kanceláře Pawla Szrota. Premiér Mateusz Morawiecki zahájil proces odvolání Miroslawa Jasińského z Prahy na začátku roku, média jeho krok tehdy dala do souvislosti s výroky ambasadora ohledně dolu Turów v rozhovoru se stanicí Deutsche Welle, které vyvolaly nespokojenost Varšava.

Prezident velvyslance odvolal zhruba tři týdny poté, co stanice zveřejnila rozhovor s ambasadorem o polsko-českém sporu ohledně hnědouhelného dolu Turów, připomíná v pondělí server TVN 24. Diplomat v interview kritizoval jednání polské strany.
Mimo jiné řekl, že ve sporu mezi Prahou a Varšavou ohledně hnědouhelného dolu Turów „šlo o nedostatek empatie, nedostatek porozumění a nedostatek ochoty k dialogu - a to především na polské straně“. Diplomat zároveň vyjádřil přesvědčení, že pře mezi Varšavou a Prahou o Turów bude vyřešena smírně.

Následně někteří polští politici obvinili velvyslance ze zrady a vládní mluvčí Piotr Müller oznámil, že premiér Morawiecki se rozhodl zahájit proces velvyslancova odvolání. Müller přitom hovořil o „krajně nezodpovědných výrocích o dole Turów“.
Jasiński posléze serveru Onet řekl, že svého vyjádření o česko-polském sporu nelituje. „Případ Turów musíme vyřešit, protože vrhá stín na naše vztahy s Čechy,“ prohlásil diplomat. Představitelé hnutí Polsko-československá solidarita tehdy napsali dopis adresovaný Morawieckému, ve kterém žádali, aby Jasińského neodvolával.

Úřad polského velvyslance v Praze Jasiński oficiálně převzal teprve loni v prosinci. Předtím bylo toto křeslo zhruba půldruhého roku neobsazené, připomíná TVN 24. Na diplomatické misi v České republice nebyl žádný ambasador od chvíle, co prezident Duda odvolal Barbaru Ćwiorovou kvůli obviněním ze šikany a diskriminace podřízených.

Diplomat, scenárista a někdejší vratislavský vojvoda (hejtman) Jasiński působil v protikomunistické opozici a během studií na Vratislavské univerzitě navázal kontakty s lidmi z Charty 77.
Patřil ke spoluzakladatelům Polsko-československé Solidarity, v jejímž rámci spolupracovali disidenti z obou zemí. Na začátku 90. let působil na polské ambasádě v Česku, v letech 2001 až 2007 vedl Polský institut v Praze.

X X X

Socialisté získali v Portugalsku nečekaně většinu, posílila krajní pravice

Premiér Portugalska António Costa zvítězil se svou Socialistickou stranou (PS) v předčasných volbách do parlamentu. Vládnoucí středolevá strana získala oproti předpokladům absolutní většinu parlamentních křesel. Costa ve vítězném projevu hovořil o odpovědnosti a slíbil, že jeho vláda bude sloužit všem Portugalcům.

Vládní socialisté mají po sečtení více než 99 procent hlasů 41,6 procenta, což jim zajistí nejméně 117 křesel ve 230členném parlamentu. Oproti posledním volbám z podzimu roku 2019 si polepšili o více než pět procentních bodů.
O devět procentních bodů na 58 procent se také zvýšila volební účast. K sečtení zbývají už jen hlasy ze zahraničí, na jejichž základě centrální volební komise udělí poslední čtyři mandáty.

Nyní šedesátiletý právník Costa, který je premiérem od listopadu 2015, v předvolební kampani sliboval, že bude pokračovat ve své dosavadní politice. Chce dále podporovat ekonomiku, snižovat sociální nerovnosti a zároveň stabilizovat veřejné finance.
Costa také slíbil výrazné zvýšení minimální mzdy a efektivní čerpání fondů z evropského plánu obnovy, ze kterého Portugalsko dostane v příštích letech až 16,6 miliardy eur (přes 400 miliard korun).

Costův hlavní slib byla ale stabilní vláda. „Socialisty podpořilo mnoho Portugalců s odlišnými názory, kteří pochopili, že v této době jsme stranou, která může zaručit podmínky stability,“ uvedl portugalský premiér, podle kterého Portugalci ukázali „červenou kartu politickým krizím“.

Socialisté získali parlamentní většinu podruhé od návratu Portugalska k demokracii v roce 1974. Poprvé se to podařilo Josému Sócratesovi v roce 2005. „Absolutní většina neznamená absolutní moc... Je to zvýšená odpovědnost,“ uvedl Costa ve vítězném projevu před svými příznivci. Dodal, že jeho vláda bude sloužit všem Portugalcům. „Je to vítězství pro pokoru, sebevědomí a stabilitu,“ zdůraznil.

Agentura AFP v této souvislosti píše, že Costa již nebude závislý na svých bývalých spojencích z radikální levice, kteří předčasné volby vyvolali odmítnutím návrhu na státní rozpočet pro letošní rok.
Úspěch pravicové strany Chega
Opoziční středopravá Sociálnědemokratická strana (PSD) skončila v nedělních volbách na druhém místě s téměř 28 procenty. Ostatní strany zaznamenaly jednociferný výsledek. O úspěchu však může hovořit krajně pravicové uskupení Chega (Dost), které obdrželo 7,15 procenta hlasů, čímž si polepší o nejméně deset mandátů.

Portugalci volili nový parlament, jelikož se vládní socialisté premiéra Costy nedohodli s dalšími menšími levicovými stranami na státním rozpočtu na letošní rok. Poté, co sněmovna klíčový zákon loni neodsouhlasila, prezident Marcelo Rebelo de Sousa komoru rozpustil.
Země volila v době, kdy se potýká s vysokými přírůstky koronavirové nákazy. Costův kabinet povolil osobní hlasování i nakaženým koronavirem, kteří mohli opustit izolaci. Volební komise proto věnovaly zvýšenou pozornost bezpečnostním opatřením.

X X X

Tisíce ruských imigrantů se snaží dostat do USA. Jejich cesta je plná nástrah

Jednu z posledních dostupných cest pro imigranty do Spojených států se v poslední době snaží využít tisíce Rusů. Je to pro ně ale cesta, která skýtá množství nebezpečných situací, bezohledných prostředníků i falešných žádostí o azyl.
O situaci ruských imigrantů informoval server The Moscow Times, který se opírá mimo jiné o rozhovory s některými Rusy, kteří se tímto způsobem do Spojených států dostali. 

Devětadvacetiletý Dmitrij Politov loni v létě došel k závěru, že se bude muset připojit k rostoucí skupině spojenců vězněného opozičního předáka Alexeje Navalného, kteří poslední dobou prchají z Ruska kvůli stupňujícímu se tlaku úřadů na odpůrce režimu. 
Rozhodl se však nepřidat k ruskému exilu v Litvě nebo Gruzii. „Chtěl jsem do Ameriky. Je to bezpečnější. V Evropě jsou známy případy, kdy byli lidé otráveni nebo zavražděni,“ řekl serveru s odkazem na zvěsti, které slyšel o tom, jak ruští agenti pronásledují či vraždí emigranty na kontinentu.

Jed je ruská klasika, Navalnyj je posledním z dlouhé řady otrávených
Vzhledem k tomu, že americké velvyslanectví v Moskvě v souvislosti s hromadným vyhošťováním diplomatů zrušilo konzulární služby a turistická víza se kvůli pandemickým omezením jinde shánějí jen obtížně, uchýlil se ke krajnímu kroku. 
V srpnu, přesně dva měsíce poté, co moskevský soud zakázal Navalného organizace jako „extremistické“, nastoupil do letadla mířícího do mexického letoviska Cancún. Odtamtud plánoval zamířit do příhraniční Tijuany, překročit hranici do Kalifornie a požádat o politický azyl ve Spojených státech.

Před pandemií covidu-19 platila pro Rusy, kteří chtěli do USA, poměrně jednoduchá pravidla, píše The Moscow Times. Lidé, které režim pronásleduje - ať už coby politické oponenty nebo členy náboženských skupin, jako jsou svědkové Jehovovi - mohli přiletět do Spojených států na turistická nebo studentská víza a na americkém území požádat o azyl.
Nedávná vlna emigrace vyvolaná zásahy Kremlu proti opozici, občanské společnosti a nezávislým médiím se však časově shoduje s téměř úplným uzavřením možností Rusů pro vycestování do Ameriky. Nejprve pandemie uzavřela ve světě americká velvyslanectví, čímž klesl počet vydaných turistických víz. Později přestala ambasáda USA v Moskvě kvůli personálnímu oslabení mise v souvislosti s vyhošťováním diplomatů vydávat víza Rusům.

Mnoho z nich se tak přidalo k obyvatelům Střední Ameriky, Haiti nebo Kuby, kteří využívají mexickou migrační trasu do USA. Podle amerického Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) zadržely bezpečnostní složky za rok (do října 2021) na hranici 4 103 ruských občanů, což je desetinásobný nárůst oproti roku předchozímu.

Podle rusko-americké právničky Yekateriny Mouratovové, která v Miami poskytuje právní služby rusky hovořícím žadatelům o azyl, souvisí nárůst jejich počtu s několika faktory. „Především je to o zhoršující se politické situaci v mnoha postsovětských zemích,“ řekla serveru Mouratovová, která zmínila Rusko, Bělorusko a Kazachstán. Roli hraje podle advokátky i změna americké politiky, jelikož administrativa prezidenta Joea Bidena zmírnila tvrdou imigrační politiku předchozího šéfa Bílého domu Donalda Trumpa.

Snahy mnoha Rusů toužících se dostat do Spojených států přitom využívá řada zprostředkovatelů, kteří od migrantů vybírají vysoké poplatky za pomoc s překročením hranice. „Zaplatíte 2 500 dolarů (přes 54 000 korun) za celý balíček. Platíte za mexické vízum, setkáme se s vámi na letišti v Mexiku a převezeme vás přes hranici. Bereme (najednou) asi deset až 12 lidí. Funguje to vždy, není těžké hranici překročit, je velká,“ popsal The Moscow Times zprostředkovatel Vladimir, jenž sídlí v Rusku.

Trasu využívají nejen političtí uprchlíci
Po příletu do Mexika následuje mnohdy obtížná cesta dále do Spojených států. Ačkoli je Cancún pro Rusy oblíbeným letoviskem, mexické úřady, které mají s USA dohodu o vracení potenciálních narušitelů hranic, totiž začaly na letišti odmítat vstup ruským občanům, které podezřívají z pokusu o emigraci.

Mexickou trasu přitom využívají i lidé, kteří neprchají před pronásledováním, ale chtějí azylový systém využít, píše ruský server. Pro ruskou kadeřnici Anastasiji představují USA nový začátek. 
„Rozhodla jsem se odejít, protože můj život tak nějak nikam nevedl,“ sdělila novinářům žena, která podle svých slov na hranici požádala o politický azyl na základě smyšleného příběhu, jenž pro ni sepsal zprostředkovatel. „Řekli jsme jim, že moje rodina i já jsme pronásledováni, protože nemáme rádi úřady,“ uvedla.

Politovovi se hranici podařilo překročit na druhý pokus. Při tom prvním ho americký pohraničník vrátil zpět do Mexika. Podruhé prošel se skupinou dalších příznivců Navalného, píše The Moscow Times. Cesta za azylem přitom po příchodu do USA pro migranty nekončí - musí totiž podstoupit azylový proces. Politov bude se svou žádostí díky vazbě na Navalného nejspíše úspěšný. Poté plánuje požádat o povolení k pobytu v USA. „Do Ruska se nevrátím, dokud nepadne (tamní) režim,“ prohlásil.

X X X

Chata na Tesáku vyhořela kvůli elektřině, lidé chtějí přispět na obnovu

Technická závada na elektroinstalaci nebo na elektrickém spotřebiči byla pravděpodobně příčinou ničivého požáru, při kterém v noci na sobotu doslova zmizela turistická chata na Tesáku v Hostýnských vrších.
„Příčina vzniku požáru má pouze dvě verze, a to technickou závadu na elektroinstalaci a technickou závadu na elektrickém spotřebiči,“ uvedl v pondělí ráno mluvčí krajských hasičů Roman Žemlička.

Turisté chatu znali jako místo, kde se zastavil čas. Dřevěné obložení stěn, strop plný starých vlaječek podniků, turistických a lyžařských oddílů nebo třeba značek aut, dřevěné židle a stoly, vrzající podlaha. Jednoduše klasická horská chata, kterou dnešní padesátníci šedesátníci pamatují ze školních lyžařských výcviků a turistických setkání.
Více než osmdesát let stará chata Tesák nad obcí Rajnochovice v Hostýnských vrších patřila k jedněm z mála takto zachovaných míst.
„Vnímám to jako velké neštěstí. Chata byla středobodem Tesáku pro turisty, přežila válku i všechno ostatní, i během covidu byla jedna z mála, která částečně fungovala. Nikdo jsme si nedokázali představit, že by nebyla,“ reagovala na zprávu starostka Rajnochovic Jaroslava Jurčová.

„Pokud ji majitelé budou chtít obnovit, určitě budeme jako obec jednat o příspěvku.“
Otevřeno bývalo téměř nonstop
Dřevěnou patrovou chatu, která začala sloužit jako restaurace, postavil v roce 1938 Klub československých turistů. Bylo to pár let poté, co nedaleko otevřeli kamennou turistickou ubytovnu, která byla vůbec první stavbou na kopci Tesák. Během následujících desetiletí pak v okolí přibyly další chaty, lyžařské svahy, spousta cyklostezek i turistických značených tras.
Řada návštěvníků se na Tesák vracela opakovaně. Turisté tady začínali i končili své vycházky, stavovali se tady běžci, cyklisté i lyžaři. Od 90. let byla v soukromých rukou. Konaly se v ní oslavy, setkání, svatby, silvestrovské akce, otevřeno bylo téměř nonstop, majitelé renovovali kuchyň i toalety, nabízeli zvěřinové speciality.

„Kdysi jsme se tam zastavili s kamarádkami, než jsme vyrazili na Kelčský Javorník. Bylo pět hodin odpoledne a pán v hospodě se nám smál, že se do tmy nestihneme vrátit, ale že na nás počká. A opravdu nám pak otevřel, i když už bylo deset večer a měl po zavíračce, a připravil nám výborné domácí jídlo,“ uvedla manažerka destinace Kroměřížsko Alena Horáková. „I za tímto lidským přístupem tam lidé rádi jezdili.“
Majitele se nepodařilo kontaktovat. Provozovatelé ubytoven i vleků v okolí upozorňují, že právě restaurace Tesák byla jediným gastroprovozem v okolí. Proto se tam na jídlo zastavovali lyžaři z areálu na Tesáku, děti z lyžařské školičky i turisté.
U vyhořelé chaty se o víkendu scházeli lidé
„Bude to pro nás problém, protože máme jen malou kuchyňku a byli jsme zvyklí, že na jídlo jsme chodili tam. Fungovali perfektně dlouhé roky,“ poukázal za Klub českých turistů, který má v blízkosti kamennou ubytovnu, Zdeněk Perutka. „Vlastně se tady vařilo od osmatřicátého denně. Uděláme maximum, abychom pomohli.“

S tím souhlasí i provozovatel největšího lyžařského areálu v Hostýnských vrších, který leží na nedalekém kopci Troják. „Jsem rád, že se při požáru nikomu nic nestalo. Mrzí mne to a bude to ztráta i pro nás. Lidi jsme na jídlo posílali na Tesák,“ potvrdil Jakub Juračka.
O víkendu přicházely k vyhořelé chatě stovky lidí z různých koutů regionu a velký ohlas vyvolala událost i na sociálních sítích. Zazněl i první návrh na uspořádání sbírky, která by pomohla obnově chaty.
„Je to pro nás citová záležitost, tady jsme začínali i končili, kdykoli jsme sem přišli kvůli turistice, nebo na lyže,“ shrnula například Alena Brtníčková, jež v sobotu přijela s kamarády na místo. „Chodíme sem od dětství, to je čtyřicet let, možná víc.“
Oheň zachvátil restauraci po půlnoci z pátku na sobotu. V té době byli uvnitř dva muži. Jeden si při cestě z kotelny všiml, že z jednoho pokoje vychází dým, pokusili se proto oheň sami uhasit hasicím přístrojem. Silný kouř je ale oba vyhnal z budovy ještě před příjezdem hasičů. Pak ještě vypnuli elektrický proud a uzavřeli přívod plynu u tlakových nádrží.
Zasahovala speciální technika
Na místo se nakonec sjelo osm desítek profesionálních i dobrovolných hasičů z 16 jednotek z blízkého i vzdálenějšího okolí.
„Cesta byla namrzlá, museli jsme jet velmi opatrně. V době našeho příjezdu už hořela střecha a část podkroví. K uhašení jsme nasadili několik útočných proudů vody, nasadili jsme i výškovou techniku. Po hodině zásahu se začaly bortit stropy a částečně obvodová konstrukce budovy. Zbortila se plechová střecha, která zakryla místo požáru,“ popsal Žemlička.

Hasičům také brzy začala docházet voda, proto museli zřídit dvě odběrná místa v Bystřici pod Hostýnem a dopravovat ji k chatě kyvadlově. Přijet musela i technika ze záchranného útvaru v Hlučíně, protože se zbortily stropy a obvodové zdi.
Zásah se protáhl do druhého dne. Několik jednotek bylo na místě ještě v sobotu odpoledne, záchranný útvar zůstal i v neděli. Místo zkoumali policejní i hasičští vyšetřovatelé. Odhadovaná škoda vystoupala na 12 milionů korun.
„Je to ztráta pro celý mikroregion, pro spoustu lidí to byla srdcovka,“ připomněl místostarosta Bystřice pod Hostýnem Jiří Ott. „Pokud bude nějaká sbírka, sám za sebe rád přispěju.“

X X X

Z šestiny CHKO Křivoklátsko bude národní park, oznámilo ministerstvo

Ministerstvo životního prostředí v nejbližší době zahájí proces vyhlašování Národního parku Křivoklátsko ve středních Čechách. V pondělí oznámilo, že park by se měl rozkládat na 16 procentech nejcennějšího území nynější chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.
Národní park Křivoklátsko by měl lépe chránit rozmanité lesy, skály, údolí, kaňon Berounky či desítky ohrožených rostlin a zvířat. Přispět má také k rozvoji celého regionu. Podle oslovených starostek obcí, kterých se vyhlášení parku dotkne, je ale stávající ochrana území dostatečná a zvýšený turistický ruch nebude přínosem pro přírodu ani pro místní obyvatele.

Myšlenku už dříve podpořilo zastupitelstvo Středočeského kraje, které ministerstvo životního prostředí vyzvalo k přípravě vyhlášení národního parku. Kraj už začal na konci minulého roku jednat s obcemi, jichž se vyhlášení dotkne.
„Jde o nebývale pestrý a k tomu největší lesní komplex ve vnitrozemí České republiky s velkou rozmanitostí přírody. Vznik národního parku znamená i významný krok k vytvoření podmínek pro lepší ochranu tohoto území, zejména lesních porostů, ale samozřejmě i rozkvět obcí v regionu,“ uvedlo dnes ministerstvo.

Starostka Karlovy Vsi na Rakovnicku Iveta Kohoutová byla dnešním oznámením ministerstva překvapena, podle ní zatím nebyla k vyhlášení NP žádná oficiální schůzka. Právě také sečetla výsledky místní ankety, v níž se 103 obyvatel vyslovilo proti vyhlášení parku, dva byli proti a jeden neví. V obci žije podle jejích webových stránek 137 lidí. 

Orientační návrh vymezení Národního parku Křivoklátsko. (31. ledna 2022)
„Zastupitelstvo obce k tomu dnes přijme usnesení, že odmítáme vyhlášení NP Křivoklátsko,“ uvedla Kohoutová. Podle ní národní park vstoupí do místního venkovského života a zvýšený turismus znamená vyšší dopravní zátěž, více odpadků, ale nikoliv vyšší ochranu přírody.
Zahájení procesu vyhlašování považuje trochu za podraz starostka Křivoklátu Libuše Vokounová. „My bychom potřebovali, aby sem jezdilo méně turistů,“ řekla dnes. Podle ní jde o kulturní lesy, které vytvářely generace lesníků, ne lesy původní, a nový status by přírodě nijak neprospěl. Případné vyhlášení parku by podle starostky odnesli především místní obyvatelé a důsledkem by byl odliv trvale bydlících lidí.

Naopak vedení Středočeského kraje krok ministerstva životního prostředí jednoznačně vítá, podle hejtmanství právě status národního parku poskytuje území nejvyšší stupeň ochrany.
„Středočeský kraj dlouhodobě usiluje o to, aby zmíněné přírodní území bylo maximálně chráněno a unikátní příroda tak zachována pro další generace. Současně je však pro nás v této oblasti velmi důležitá komunikace s obcemi a občany, a to včetně vypořádání jejich připomínek,“ sdělil mluvčí kraje David Šíma.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) soudí, že kvalitně vyhlášený národní park může být přínosem nejen pro ochranu cenné přírody, ale je stimulem k sociálnímu a ekonomickému rozvoji regionu, a tím ke zlepšení podmínek pro život místních občanů. 
„Obce jsou ze zákona přímo vtaženy do dění v národních parcích, jejich zástupci se jako členové rady parku přímo podílejí na rozhodování o správě území. Vím, že přírodu nelze dobře chránit bez lidí, kteří v daném území žijí,“ uvedla ministryně.
Následovat budou debaty s lidmi
Hubáčková je připravena na debatu s místní samosprávou i občany a chápe, že se lidé mohou obávat novot a změn. Hodlá se vydat do obcí, kterých se má vyhlášení parku přímo dotknout, mluvit s jejich obyvateli a vysvětlovat jim případné nejasnosti a výhrady.
Vyhlášení národního parku podle ministerstva neznamená omezení pohybu veřejnosti. Případné usměrnění pohybu návštěvníků se řeší klidovými územími, které se ale vyhlašují v dohodě se samosprávami a radou národního parku.
Nyní úřad dopracuje podkladové materiály, vlastní návrh pak čeká legislativní proces, který má být ukončen schválením zákona.

X X X

TECHNOTRASA V OSTRAVÉ O KUS VĚTŠÍ A NAVÍC EVROPSKÁ

Technotrasa přináší s novým rokem pořádnou nálož novinek. Zařadila se do Evropské cesty průmyslového dědictví ERIH, která je součástí Kulturní stezky Rady Evropy. Technotrasa se také rozrostla o čtyři nové zastávky, mezi kterými je například automobilka Hyundai v Nošovicích. Ta k propagaci Technotrasy zapůjčila jeden ze svých vozů.

„Technotrasa stále roste, vyvíjí se, rok od roku je pestřejší, modernější a přístupnější zahraničním návštěvníkům. Propojuje výjimečné technické atraktivity našeho kraje, seznamuje s průmyslovou historií a tradicemi regionu. Teď se naopak rozrostla o jednu z nejmodernějších automobilek v Evropě, takže se návštěvníci se během prohlídek budou moci seznámit s moderními trendy v automobilovém průmyslu. Společnost Hyundai se významně zasadila o ekonomický růst Moravskoslezského kraje, z našeho partnerství v rámci Technotrasy mám radost,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Nošovická automobilka zapůjčila krajské destinační společnosti Moravian-Silesian Tourism vůz Hyundai TUCSON Hybrid, který bude svým polepem Technotrasu propagovat. „Technotrasa je unikátní projekt Moravskoslezského kraje a my máme velkou radost, že se naše společnost stala jeho součástí. S nadšením tak provedeme návštěvníky moderním provozem a ukážeme jim stávající technologie výroby automobilů, ale možná i nahlédneme do mobility budoucnosti. Těší nás, že máme v regionu pevné místo a nyní i oficiální bod na mapě Technotrasy,“ řekla vedoucí oddělení vnějších vztahů společnosti společnosti Hyundai Motor Manufacturing Czech Barbora Hermanová.

Zájemci o exkurzi v nošovickém závodu si své místo mohou zarezervovat na webových stránkách www.technotrasa.cz. Prohlídky jsou zdarma, za přijatelných epidemických podmínek se konají každé úterý a dva pátky v měsíci. „Kdo by se nechtěl aspoň na chvíli ocitnout ve sci-fi filmu? Přesně tak si návštěvníci, kteří si zarezervují místo na prohlídku, budou cítit. Nezapomenutelný zážitek si z exkurze odnesou nejen milovníci techniky. To množství robotů a strojů prostě ohromí každého,“ pozval na prohlídku automobilky jednatel MS Tourismu Petr Koudela s tím, že Technotrasa má i další nové partnery.
„Kromě nošovické automobilky je od začátku tohoto roku nově na mapě Technotrasy také Raabova štola v Zálužném, která je spolu s Flascharovým dolem už druhým břidlicovým dolem na stezce. Do zaniklého světa rukodělné výroby pak návštěvníky zavede CETRAT – Centrum tradičních technologií v Příboře. Součástí Technotrasy se stala i horká novinka loňského roku – Muzeum nákladních automobilů TATRA v Kopřivnici. Návštěvníky tatrovácké expozice jistě za srdce
chytne vůz, se kterým vyhrál nedávno zesnulý Karel Loprais legendární závod Rallye Dakar,“ vyjmenoval novinky Technotrasy náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch Jan Krkoška.

To, že je Technotrasa skutečně kvalitním produktem cestovního ruchu, dokazuje fakt, že se před pár dny stala členem ERIH – Evropské cesty průmyslového dědictví. Ta je součástí Kulturní stezky Rady Evropy. „Získání zmíněné prestižní evropské značky kvality je velký posun dopředu, členství v ERIH totiž zajistí našemu produktu publicitu na evropské platformě s obrovským dosahem,“ neskrýval své nadšení Petr Koudela.

X X X

DÍKY KORPORÁTNÍMU ŘÍZENÍ UŠETŘÍ MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ DESÍTKY MILIONŮ KORUN ROČNĚ

Úspory + efektivita + spolupráce = dobře řízená korporace. Tento vzorec funguje v korporaci Moravskoslezský kraj, kterou tvoří 217 organizací z šesti různých odvětví a krajský úřad. Díky společným nákupům a sjednocování informačních systémů kraj se svými organizacemi ročně šetří desítky milionů korun z veřejných peněz.

„Už osm let řídíme své organizace jako korporaci. Za tu dobu si organizace společnými nákupy a využívaním dalších sdílených služeb našetřily 635 milionů korun,“ uvedl ředitel Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Tomáš Kotyza, vítěz soutěže Manažer roku 2020 ve veřejné správě a jeden z TOP 10 úspěšných manažerů napříč všemi kategoriemi.
Moravskoslezský kraj projekt poskytování sdílených služeb neustále zdokonaluje. Rozšiřuje sortiment komodit k nakupování, centralizuje ICT systémy a stará se o vzdělávání jejich uživatelů. V roce 2021 se díky sdíleným službám podařilo krajské korporaci uspořit rekordních 118 milionů korun.

„Vloni dosáhly úspory maxima za všechny roky existence korporace. Je to díky nákupům osobních ochranných pomůcek přes Nákupní portál a nově i prostřednictvím dynamického nákupního systému. Během kovidové krize kraj zavedl dva dynamické nákupní systémy, a to na dodávku ochranných pracovních prostředků a léků. A plánujeme další, třeba na nákup výpočetní techniky,“ sdělil ředitel krajského úřadu Tomáš Kotyza a vysvětlil, jak fungují dynamické nákupy. „Moravskoslezský kraj v roli centrálního zadavatele na klíč zajistí celý nákupní proces pro zapojené organizace. Agregace poptávky zapojených organizací je pro dodavatele zajímavá a obvykle platí, že u vyšších poptávek nabídnou nižší cenu.“
V době pandemie, kdy byl na trhu nedostatek roušek, respirátorů a rukavic a jejich cena se vyšplhala hodně vysoko, Moravskoslezský kraj nabídl tento způsob nákupů i organizacím, které nezřizuje, tzn. vybraným zdravotnickým zařízením a všem sociálním zařízením v regionu.

„Nabídku přijalo a smlouvu o společném postupu při centralizovaném zadávání podepsalo více než sto organizací, které mohou tyto osobní ochranné prostředky nakupovat. Velký zájem mají i dodavatelé, dosud jich je kvalifikováno devatenáct. Organizace tak už nakoupily materiál za více než 6 milionů korun a uspořily zhruba třetinu nákladů,“ řekl ředitel krajského úřadu Tomáš Kotyza.

Prostřednictvím dynamických nákupů Moravskoslezský kraj nakupuje také léky pro všech šest nemocnic, které zřizuje. „V tom jsme v Česku doslova průkopníci. Tým vedoucích lékáren krajských nemocnic se shodl na výběru pilotní skupiny 17 různých léků, které jsou objemově významné a nakupují je všechny nemocnice zřizované Moravskoslezským krajem. Úspora se pohybuje okolo 2,3 milionu korun,“ upřesnil Tomáš Kotyza s tím, že Moravskoslezský kraj letos připravuje minimálně 8 tendrů na desítky dalších léků.

„Vedle nakupování se soustředíme také na zdokonalování a zkvalitňování existujících služeb – Facility Managementu, spisové služby, sdílených ICT služeb pro odvětví zdravotnictví, e-learningového vzdělávání a dalších. V současné době zavádíme v krajských muzeích a galerii jednotný informační systém k evidování sbírkových předmětů. Nabízíme svým organizacím zálohování dat, pracujeme na projektech, které reflektují zvýšené nároky na kyberbezpečnost a ochranu osobních údajů. Připravujeme další velký projekt - jednotný mzdový a personální systém,“ dodal ředitel krajského úřadu Tomáš Kotyza s tím, že nic z toho by nefungovalo tak dobře bez vzájemné a časté komunikace, metodické podpory zaměstnanců korporace a jejich aktivního zapojení. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí