Prezident Zeman odmítal Lipavského do funkce ministra zahraničí, protože sám vyslovil veřejný návrh, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na území České republiky. A Fiala, který je zodpovědný za vládu, k tomu neměl žádné námitky, takže s tím zřejmě souhlasil, jako šéf Pirátů Bartoš. Za premiéra Václava Klause by se to nestalo. Jak budou reagovat lidé v Pohraničí? Ozvou se i další politické strany a hnití v ČR, místní úřady, různé spolkové organizace, podniky zemědělců, průmyslu, vinaři, sadaři, firmy služeb, sportovní kluby, kultury atd., protože všichni bydlí v Pohraničí, kam Fiala a spol. chce pozvat sudetské Němce. Měla by o tom být velká diskuze, protože věc sudetských Němců už byla dávno vládou a prezidentem Německa uzavřena.

Fiala, Bartoš a spol. nemohou znovu organizovat nové náměty ke spolupráci se sudetskými Němci. Polsko dokonce požaduje za Hitlerovu válku miliardové odškodnění. Měly by se návrhem Fialy, Bartoše, Lipavského a spol. zabývat i složky justice a policie a nový kancléř Německa Olaf Scholz. Vedení EU s Leyenovou a spol., NATO a dalšími politiky dosud nebyli schopni vyřešit uprchlíky světa a Fiala už zase navrhuje jednání se Sudetskými Němci.

Jistě se k tomu vyjádří i zakladatel ODS Václav Klaus a další zakladatelé této strany a návrhy Fialy odmítnou, protože chce zbytečně rozhazovat miliardy za nová ministerstva a ministry bez odbornosti. Fiala místo pomoci státu chce nastolit ještě další větší zadlužení ČR. Tomu musí lidé v zemi zabránit, protože mnozí už dávno jsou s financemi na dně a žijí pod mosty a na ulici, jako lidé Západu už před 40 či více lety. To za dr. Husáka nebylo.

X X X

Na rozdíl od ostatních kandidátů Lipavský absolvoval pouze bakalářské studium a podle týdeníku Euro jeho závěrečná bakalářská práce byla hodnocena nejhorší možnou známkou,“ kritizoval Zeman.
Zeman nemá výhrady jen k Lipavskému. „U některých kandidátů se ukázalo, že se věcné problematice jim přisouzených resortů v minulosti nevěnovali, což zakládá riziko deficitu odborné kompetence,“ uvedl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. 

„Nicméně ve snaze přispět k ustavení nové vlády neodmítne prezident republiky svůj podpis na jmenování těchto osob, pouze na problém nízké odbornosti a preference politických, respektive stranických funkcí, upozornil předsedu vlády,“ dodal.

Se sudetskými Němci už dříve se přátelili i lidovci, Bělobrádek a Herman. Vedle vicepremiéra Bělobrádka Posselt ocenil i ministra kultury Hermana, jehož projev na sudetoněmeckém sjezdu byl průlomem. Herman se stal prvním českým ministrem, který promluvil na sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení, jež zastupuje Němce, kteří museli po druhé světové válce opustit Československo.

X X X

Zeman jmenuje vládu v pátek podle Fialova návrhu, včetně Lipavského

Designovaný premiér Petr Fiala po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem uvedl, že vláda bude jmenována tak, jak ji navrhl, tedy včetně kandidáta na ministra zahraničních věcí Jana Lipavského. Jmenování by mělo proběhnout v pátek v jedenáct hodin na zámku v Lánech. O důvěru by vláda měla Sněmovnu žádat 12. ledna.

„Jsem rád, že vám mohu oznámit závěr mé hodinové schůzky s prezidentem Zemanem. Vláda ČR bude tento pátek jmenována tak, jak jsem ji navrhl, tedy včetně kandidáta na ministra zahraničních věcí, pana Lipavského,“ uvedl Fiala. Lipavský dohodu Fialy se Zemanem ohledně jmenování nové vlády včetně jeho osoby ocenil. 
Fiala zároveň ocenil státnický krok prezidenta, který trvá na svých výhradách, ale nechce zatěžovat vládu náročným ústavním sporem. Jmenování nové vlády tak nic nebrání, ceremoniál by se měl odehrát v pátek. O důvěru Sněmovny by měla vláda žádat 12. ledna, musí tak učinit do 30 dní od jmenování.

„Naše diskuze s panem prezidentem byla otevřená, místy tvrdá, což mi nevadí, pokud vede k řešení,“ dodal s tím, že vládu přebírají ve velmi složité situaci. „Naše země není v dobrém stavu,“ podotkl. „Máme tu rostoucí ceny, inflační problémy, složitou mezinárodní situaci. To jsou věci, na které se musí vláda soustředit. Nevidím smysl v tom, aby spolu bojovaly klíčové instituce státu a jejich představitelé. Udělám všechno pro to, abychom vedli dialog,“ slíbil na závěr.

Zeman přijal Fialu v Masarykově pracovně. Poprvé od pohovorů s jednotlivými kandidáty na ministry se oba politici sešli u jednoho stolu. Zeman již nebyl v improvizovaném skleněném výklenku kvůli jeho pozitivitě na přítomnost koronaviru v těle. Podle fotografie zveřejněné mluvčím Hradu Jiřím Ovčáčkem dostal Fiala perlivou neochucenou vodu, Zeman kolu.
Babiš předtím řekl, že doufá, že by Fiala mohl už reprezentovat Česko na summitech šéfů států a vlád členských zemí Evropské unie, které se konají ve středu a ve čtvrtek. V tom případě by nová vláda musela vzniknout už nejlépe v úterý.
Ve středu je summit Východního partnerství, na kterém budou i zástupci Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Moldavska a Ukrajiny. Ve čtvrtek se pak evropští lídři už věnují unijním záležitostem.

Koalice byla s hlavou státu ve sporu kvůli jmenování pirátského kandidáta Jana Lipavského ministrem zahraničí a mluvila o kompetenční žalobě. Zeman v pátek potvrdil, že Lipavského do čela ministerstva zahraničí jmenovat nechce. Vyčítá mu nedostatečnou kvalifikaci nebo odtažité vztahy k Izraeli a visegrádské čtyřce. Koalice za Lipavským stojí. Její lídři se shodují na nutnosti podání kompetenční žaloby s cílem jasně vymezit ústavní pravomoci prezidenta při jmenování ministrů. O dalším postupu by měli rozhodnout v pondělí.

Resort zemědělství dočasně povede Jurečka
Prezident mluvil v minulém a předminulém týdnu se všemi kandidáty na nové ministry kromě Zdeňka Nekuly, který má vést ministerstvo zemědělství. Nekula se nakazil koronavirem a se Zemanem se setká po Novém roce, následně ho prezident jmenuje.
 
Fiala potvrdil, že ministerstvo zemědělství by měl do té doby řídit předseda KDU-ČSL a nastupující ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
„Já jsem poslal prezidentovi dopis, ve kterém navrhuji to řešení, že bude řízením resortu pověřen jiný člen vlády, místopředseda vlády Marian Jurečka,“ řekl Fiala. Nekula se úřadu ujme ve chvíli, kdy opadnou důvody, které jeho jmenování brání.
Fiala si před schůzkou s prezidentem šel v pondělí pro třetí dávku vakcíny proti koronaviru. Prezident třetí očkovací proceduru podstoupil před několika týdny, když byl ještě hospitalizován v pražské Ústřední vojenské nemocnici.

X X X

Dostál opouští vládní tým PirSTAN. S jejich hodnotami už nesouzním, uvedl

Vládní tým koalice Pirátů a hnutí STAN opouští expert na zdravotnické právo a vysokoškolský učitel Ondřej Dostál. Tým podle něj není jednotný a svobodomyslný, zdůvodnil své rozhodnutí. O jeho odvolání z poradního vládního týmu se přitom mluvilo již dříve v souvislosti se zpochybňováním vědeckých názorů kolem covidu.

„Rozhodl jsem se odejít z pirátského Vládního týmu. Tým vznikal jako výběr koalice PirSTAN, jednotné, umírněné a svobodomyslné. Tento étos je pryč. U Pirátů to převzali lidé, s nimiž hodnotově nesouzním a o jejichž kádrování nestojím,“ uvedl Dostál na Twitteru. „Hájit právní stát budu dál, názory nestřídám,“ dodal.
Rozhodl jsem se odejít z pirátského Vládního týmu. Tým vznikal jako výběr koalice PirSTAN, jednotné, umírněné a svobodomyslné. Tento étos je pryč. U Pirátů to převzali lidé, s nimiž hodnotově nesouzním a o jejichž kádrování nestojím.

Na začátku prosince přitom předseda Pirátů oznámil, že zvažuje Dostálovo odvolání z poradního vládního týmu Pirátů. Dostál totiž na Twitteru pravidelně zveřejňuje statistiky nakažených, kteří covid prodělali, a kteří ne. Podle Bartoše tím podněcuje k zpochybňování vědeckých názorů.

„Člen vládního týmu v rámci své gesce a kompetencí reprezentuje politiku strany v dané oblasti a jako takový je zodpovědný za to, že je tato politika skrze jeho osobu vnímána správně,“ uvedl Bartoš. Interpretace Dostálových vyjádření podle něj zavdávají příčinu ke zpochybňování pozice Pirátů.

Dostál v týmu prosazoval „solidární systém zdravotnictví“. Lidé si podle něj zaslouží rovnou dostupnost péče bez čekání, úctu k právům pacientů, ale také například soustavu nemocnic, která bude připravená na nápor způsobený pandemií. V jeho zájmu je také veřejný systém zdravotních pojišťoven. Pojištěnci přitom mají mít účast na jejich řízení.

Pirátské čistky pokračují. V ohrožení je bojovník za uznávání protilátek
Napětí uvnitř České pirátské strany je od nečekané ztráty většiny mandátů ve Sněmovně po volbách trvalé. Už dříve z ní vystoupil zastupitel Prahy 9 Petr Daubner, Pirátem byl čtyři roky. Za jeho rozhodnutím stojí údajná proměna strany, kterou při svém vstupu považoval za liberálně středovou. Vnitrostranická nálada se však změnila, podle Daubnera byl mnohem více slyšet názor extrémních levicových politiků.

Také místopředseda Pirátů Martin Kučera rezignoval na všechny stranické funkce. Za jeho rozhodnutím stojí převážně osobní důvody, uvedl na pirátském fóru. V předsednictvu strany byl od roku 2020, v hlasování o vstupu do vlády však nezastával jasný názor.

X X X

Je z nás přívěsek. Váhajícího Bartoše chce v čele Pirátů nahradit senátor Wagenknecht.

Senátor Lukáš Wagenknecht bude na lednovém zasedání celostátního fóra kandidovat na předsedu Pirátů. Nominaci má i dosavadní předseda Ivan Bartoš, který na fóru před týdnem uvedl, že okolnosti své možné kandidatury zvažuje. Vzhledem k situaci v celostátní politice požádal o čas na vyjádření.

Bartoše nyní čeká hodně práce v exekutivě. Je kandidátem na vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj ve vznikající vládě Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN.
Wagenknecht, který je od roku 2018 pirátským senátorem za Prahu 8 a ve zlém se v minulosti rozešel s premiérem Andrejem Babišem, ve svém příspěvku ke kandidatuře uvedl, že situace Pirátů není dobrá.

„Stává se z nás v posledních týdnech submisivní politický přívěsek se čtyřmi poslanci. Při jednoduchém spočítání našeho vlivu ve Sněmovně a jeho promítnutí k naší síle ve vládě je to logické,“ napsal na pirátském fóru. Obává se toho, aby se celostátní politika a výsledky voleb neodrazily do výsledků komunálních voleb v příštím roce.

Za svá hlavní témata Wagenknecht označil omezování cenzury a svobodu slova, transparentnost a omezování korupčních příležitostí ve veřejném sektoru či podporu drobných a středních podnikatelů. „Po volbách cítím vnitřní trauma, protože se jede dál, jako by se nic nestalo. Proto jedním z mých hlavních úsilí bude spojovat. K tomu může dojít podle mě jedině otevřenou diskusí,“ uvedl bývalý Babišův náměstek na ministerstvu financí.

Koalice Pirátů se STAN skončila v říjnových sněmovních volbách na třetím místě za Spolu a ANO a získala 37 mandátů. Piráti, kteří do uskupení vstupovali jako silnější strana, však vinou preferenčních hlasů obsadili v dolní komoře jen čtyři křesla, Starostové zbývajících 33. V předchozím volebním období měli Piráti 22 poslanců.
Předsednictvo strany koncem listopadu opustil místopředseda Martin Kučera, obhajobu funkce místopředsedy již dříve odmítli Vojtěch Pikal a Radek Holomčík. Bartoš na fóru poděkoval za nominaci i podporu.

„Všechny okolnosti své možné kandidatury pečlivě zvažuji. Dejte mi prosím, i vzhledem k situaci v celostátní politice, drobet času na vyjádření,“ uvedl. Místopředsedkyně Olga Richterová se na fóru ke své nominaci zatím nevyjádřila. Koncem října Mladé frontě Dnes řekla, že se rozhodne mimo jiné podle analýzy voleb.

Hlasování celostátního fóra, tedy všech členů strany, pořádali Piráti v posledních týdnech online, když rozhodovali například o schválení vládní koaliční smlouvy či nominaci advokáta Michala Šalomouna do funkce ministra pro legislativu. Na 8. ledna plánují fyzické volební zasedání fóra v Pardubicích. SPD, TOP 09 i ČSSD však v posledních týdnech volily s ohledem na epidemii covidu online či kombinovanou formu sjezdu. Kromě výběru vedení by mohli Piráti v lednu hlasovat například o návrhu na zvýšení počtu místopředsedů strany ze čtyř na šest.

X X X

ZDRAVOTNÍ SESTRA SRNCOVÁ Z MORAVY SE SAMA V LONDÝNĚ USMRTILA? BUDE ŠETŘENÍ ČR?

Okolnosti smrti české zdravotnice nejsou podezřelé, uvedla britská policie.
Okolnosti smrti české zdravotnice Petry Srncové, jejíž tělo bylo o víkendu nalezeno v parku na jihovýchodě Londýna, nejsou podezřelé. Muže, kterého policie zadržela v souvislosti se zmizením Češky, propustili na kauci. Tělo ženy, která byla pohřešovaná dva týdny, našla v parku Brunswick Park skupina dětí v neděli před polednem. Vyšetřování činu dále pokračuje.
„Její smrt je považována za nevysvětlenou, ale počáteční vyšetřování nasvědčuje tomu, že okolnosti nejsou podezřelé,“ uvedl v pondělí Scotland Yard. I když tělo oběti dosud nebylo formálně identifikováno, londýnská policie sdělila, že rodina Srncové v České republice je o vývoji informována.

Policie po 32leté Češce z Uherského Hradiště několik dní pátrala. Naposledy byla spatřena před dvěma týdny, když jela z práce domů. Podle policie v neděli 28. listopadu okolo 19:45 odešla z práce a zamířila domů do čtvrti Camberwell.
Před nastoupením do autobusu si ještě vybrala peníze. Naposledy ji spatřili v autobuse asi o půl hodiny později. Její zmizení ohlásil 3. prosince jeden z jejích kolegů, když se neobjevila v práci. To podle něj pro ni bylo velmi netypické.

Tělo bylo podle informací deníku The Sun nalezeno v době, kdy policie vyšetřovala zprávu o „podivínovi“, který obtěžoval personál nemocnice, v níž Češka pracovala. Jedna zdravotní sestra podle informací ze sociálních sítí tvrdila, že ji někdo sledoval, když dětskou nemocnici ve čtvrti Lambeth opouštěla.
Metropolitní policie uvedla, že muž zatčený minulý týden ve spojitosti se zmizením ženy byl propuštěn, zatímco pokračuje vyšetřování případu.

X X X

Macron se sešel s premiéry zemí V4. Upozornil na diskriminaci sexuálních menšin

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v pondělí setkal v Budapešti s premiéry zemí Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska. Po jednání zdůraznil zájem za předsednictví v EU postoupit vpřed s problémy migrace, reformou Schengenu a zlepšení ochrany hranic EU, poukázal také na problémy s právním státem a diskriminací sexuálních menšin.

Francouzský prezident jednal s premiéry V4 Andrejem Babišem, Eduardem Hegerem, Mateuszem Morawieckim a Viktorem Orbánem v rámci nové tradice setkávání s nastupující předsednickou zemí Evropské unie. Francie totiž od ledna převezme předsednictví po Slovinsku.

Macron poukázal na problémy s právním státem a diskriminací sexuálních menšin, kvůli čemu Evropská komise vede řízení proti Varšavě a Budapešti. „Musíme nalézt východisko z těchto problémů a postoupit kupředu,“ naléhal na tiskové konferenci Macron.
Šéfové maďarské a polské vlády Viktor Orbán a Mateusz Morawiecki ale kritiku počínání svých vlád odmítli. „My se řídíme základní zásadou: co je dovoleno ve Francii či v Německu, musí být dovoleno i v jiných členských zemích EU, jinak půjde o diskriminaci. Nesouhlasíme s diskriminací. Jsme pro rovnost 27 členských států,“ prohlásil Morawiecki na adresu sporů o stav vlády práva, právního státu a nezávislost soudů v Polsku.

Evropská komise je už několik let s Varšavou v konfliktu kvůli polské soudní reformě, která podle unijní exekutivy zvyšuje politický vliv na soudní systém a omezuje jeho nezávislost.

Orbán ocenil otevřenost debaty s Macronem, který v Budapešti odhadl, že maďarská vláda se vzhledem k neochotě řešit zmíněné problémy před dubnovými parlamentními volbami nedočká peněz z unijních fondů.
„Jsme obětí politického vydírání, ale maďarská ekonomika je dost silná, aby vydržela i bez peněz z fondů EU. Maďaři neutrpí kvůli vydírání z Bruselu,“ prohlásil Orbán.

Řešení dalších problémů
Macron, jehož země se po Novém roce chopí předsednictví v Evropské unii, zdůraznil zájem v tomto půlročním období postoupit vpřed i při řešení dalších problémů.
„Je naším zájmem posunout vpřed problémy migrace. Schengen (společný prostor volného pohybu, pozn. red.) potřebuje politické řízení a hlubokou reformu za francouzského předsednictví. Musíme zlepšit ochranu vnějších hranic Evropské unie a musíme řešit problém návratu těch lidí, kteří nemají právo zůstat v EU,“ prohlásil.

„Je potřeba si uvědomit, že po odchodu Angely Merkelové je Emmanuel Macron nejvýznamnější evropský politik. Francie má navíc od ledna roku 2022 předsednictví, má důležitá témata - migrace, jaderná energetika, schengenský prostor, Balkán. Bylo to velmi příjemné setkání,“ řekl Babiš, který se na francouzské předsednictví v EU těší především kvůli tomu, že na prvním místě programu Francie je bezpečnost evropských hranic.

„Jsem velice rád, že na prvním místě je Evropa, která umí řídit a ochránit své hranice. Konečně budeme diskutovat o Schengenu, po tom volám už delší čas. Měli bychom mít jasnou strategii Schengenu,“ poznamenal Babiš, který je dlouhodobým příznivcem o začlenění dalších států do Schengenského prostoru.

Před odletem na jednání Babiš také reagoval na dokument Evropské komise, podle kterého celkově členské země EU slíbily přijmout 40 tisíc Afghánců, kterým ve vlasti hrozí nebezpečí po srpnovém převzetí moci radikálním islamistickým hnutím Tálibán.
„Podle mého názoru to není dobré řešení, my se k tomu samozřejmě nepřipojujeme. Zachránili jsme lidi, kteří nám pomáhali, zaměstnance našeho velvyslanectví, ale určitě další migranty přijímat nebudeme, protože zkrátka myslíme, že je potřeba vyřešit jejich problémy u nich doma,“ dodal.

Podle premiéra v demisi je škoda, že se setkání neúčastnil už budoucí premiér Petr Fiala. „Ještě poletím ve středu do Bruselu na Evropskou radu, nicméně určitě pana nového premiéra budu informovat do detailů. Doufám taky, že Fiala bude podporovat V4, která je důležitá a několikrát prokázala důležitost v rámci Evropské unie,“ uzavřel Babiš.

X X X

SITUACI S UPRCHLÍKY MUSÍ HLAVNĚ ŘEŠIT LEYENOVÁ Z EU, NATO, NĚMECKO, USA

Čeští vojáci na pomoc k běloruské hranici nakonec nejdou, uvedl Metnar
Česko zatím nepošle vojáky kvůli migrační krizi na hranici Polska a Běloruska. Situaci se podařilo stabilizovat. Po jednání s polským protějškem to uvedl ministr obrany Lubomír Metnar. Dříve republika kvůli napětí na polsko-běloruských hranicích počítala se zapojením až 150 vojáků na dobu 180 dnů.

Polský ministr obrany zároveň poděkoval České republice za politickou podporu a nabídku pomoci, uvedl mluvčí ministerstva obrany Jakub Fajnor.
Místopředsedkyně vlády v demisi Alena Schillerová řekla, že kabinet v pondělí otázku vyslání vojáků probíral. O změně ji informoval Metnar. Vládě řekl, že Polsko v tuto chvíli situaci zvládá a nebude potřebovat pomoc z Česka ani z Maďarska.
Do Polska měli v období do Vánoc vyjet ženisté z Bechyně, vojáci z 53. pluku elektronického boje, 102. průzkumného praporu a 533. praporu bezpilotních prostředků. Celkem se mělo jednat o 150 vojáků, především ženistů. V Polsku měli působit až 180 dnů.

Úkolem měla být zejména podpora polské síly, vojáci měli také monitorovat hranici a zajistit ženijní práce na hranici. V praxi se tedy mohlo jednat například o stavbu nebo opravu hraniční bariéry nebo budování komunikace. „Čeští vojáci nebudou plnit úkoly bezprostředně související se zadržováním migrantů a další manipulací s nimi,“ řekl v minulém týdnu Metnar.
Pomoc Polsku Česko nabídlo opakovaně, naposledy tak dopisem učinil prezident Miloš Zeman. V reakci na něj Polsko pomoc odsouhlasilo. Do Polska už přijelo 155 britských a 150 estonských vojáků. Od prosince do dubna mají plnit ženijní a průzkumné úkoly.
Polsko čelí migračnímu tlaku na hranicích s Běloruskem od jara, krize se ale vystupňovala na podzim. Varšava, pobaltské země a další unijní státy obviňují režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím bloku. Minsk se tak podle nich mstí za sankce, které EU na režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana to popírá.

X X X

ŽOLDÁCI JEN V RUSKU? VOJÁCI USA, ANGLIE, ČR, SR A DALŠÍCH ZEMÍ EU V CIZINĚ BEZ ŽOLDU?

Evropská unie v pondělí uvalila sankce na osm lidí a tři subjekty spojené s takzvanou Wagnerovou skupinou. Žoldnéři z tohoto uskupení jsou podle řady západních činitelů napojeni na lidi pohybující se v blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina. Ministři zahraničí členských států EU schválili zákaz vstupu a zmrazení jejich majetku na území unie.

Sedmadvacítka se v době rostoucích obav z možného ruského vpádu na Ukrajinu rozhodla potrestat skupinu obviňovanou například z podpory ukrajinských proruských separatistů. Kreml jakékoli napojení na žoldnéřskou organizaci odmítá.
Ministři schválili sankce proti skupině „zapojené do závažného porušování lidských práv a destabilizačních aktivit“, uvedl na Twitteru šéf nizozemské diplomacie Ben Knapen, podle něhož s návrhem přišla jeho země spolu s Francií a Českem. Seznam potrestaných chtějí členské státy zveřejnit ještě během pondělí.

Unie se shodla na tom, že Wagnerovci mají na svědomí mimo jiné mučení, svévolné zabíjení či mimosoudní popravy. Vedle Ukrajiny působili či působí také v konfliktech v Sýrii, Libyi, ve Středoafrické republice či v Súdánu.
Mezi potrestanými je například bývalý důstojník ruské zpravodajské služby Dimitrij Utkin přezdívaný Wagner, který je zakladatelem skupiny. Spolu se dvěma dalšími členy, kteří se aktivně zapojili do bojů na východě Ukrajiny, jej EU zařadila na seznam kvůli „činnostem narušujícím a ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny“.

Sankce se týkají také náčelníka štábu skupiny Andreje Troševa, který se podílí na výcviku sil syrského autoritářského vládce Bašára Asada. Další Wagnerovci byli potrestáni za účast na bojích v Libyi či porušování lidských práv.
Za lidskoprávní zločiny se dostala na seznam i celá Wagnerova skupina. Postiženy jsou také tři ruské petrochemické společnosti, které těží ropu v Sýrii a mají prospěch z fungování tamního režimu. Vedle zákazu cest a zmrazení majetku nebudou moci potrestaní získat žádnou finanční podporu od firem z EU.

Wagnerovu skupinu podle řady médií financuje ruský miliardář Jevgenij Prigožin, který je Putinovým blízkým spolupracovníkem. Kreml napojení na skupinu odmítá a unijní diplomaté proto čekají, že ruská reakce na sankce nebude tak ostrá jako v případě přímého potrestání ruských činitelů.

X X X

ŠLACHTA SE NECHCE U SOUDU SETKAT S BÝVALÝM ŽALOBCEM GRYGÁRKEM?

Omlouvám se, nedorazím, napsal Šlachta soudu, který řeší žalobu od Grygárka
Bývalý policista Robert Šlachta dnes prostřednictvím právníka požádal o přeložení svého sporu s někdejším náměstkem pražského vrchního státního zástupce Liborem Grygárkem k Okresnímu soudu Brno-venkov. O věci by podle jeho právního zástupce Petra Opletala měl rozhodovat Nejvyšší soud. Obvodní soud pro Prahu 5 proto odročil jednání ve věci na neurčito. Grygárek po Šlachtovi žádá omluvu a půlmilionové odškodnění za tvrzení, která o něm někdejší šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) napsal ve své knize. Šlachta se ale ze soudu omluvil s odůvodněním, že jeho právník nestihl případ nastudovat.

Podle Opletala by bylo vhodné projednat věc u brněnského soudu zejména proto, že tam má Šlachta zázemí a největší sociální vazby. „Jeho voličský elaborát se také nachází v tomto obvodu,“ řekl. Doplnil, že řada svědků v kauze je z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, a dojíždění k soudu by pro ně bylo jednodušší.
Grygárek s přeložením nesouhlasí. Návrh označil za „stejně zbabělý jako Šlachtovo prohlášení k žalobě“. Podle jeho právního zástupce Petra Tomana pak expolicista věc záměrně protahuje.

Bývalý šéf ÚOOZ a později náměstek celníků Róbert Šlachta, který se podepsal jako Robert, oznámil ve čtvrtek 9. prosince Obvodnímu soudu pro Prahu 5 převzetí právního zastoupení v popisovaném soudním řízení advokátem Petrem Opletalem. Učinil tak těsně před nařízeným líčením, přestože má informace o jeho konání už od 8. září. S ohledem na dobu, odkdy Šlachta o soudu ví, by se už dalo spekulovat o cíleném prodlužování sporu.

„V nadepsané věci byl žalovaný předvolán na den 13. 12. 2021 od 13:00 hod k jednání u Obvodního soudu pro Prahu 5. Žalovaný nyní zdvořile žádá nadepsaný soud o odročení tohoto nařízeného jednání. S ohledem na převzetí právního zastoupení bezprostředně před nařízeným jednáním neměl právní zástupce dostatek prostoru seznámit se s celým soudním spisem a zejména s důkazy, založenými ze strany žalobce. Žalovaný se obratem po převzetí právního zastoupení objednal k nahlížení do soudního spisu, to je však dle informací kanceláře soudu možné až dne 16. 12. 2021, tedy až po termínu nařízeného ústního jednání,“ napsal soudu Róbert Šlachta.

A podotkl: „Žalovaný nezamýšlí neúčelně prodlužovat řízení, avšak objektivně v tuto chvíli nemá možnost včas nahlédnout do soudního spisu, tedy právní zástupce žalovaného nemá dostatek prostoru na adekvátní přípravu k ústnímu jednání. S ohledem na skutečnost, že jde o první jednání ve věci a nové jednání může být nařízeno již v řádu jednotek týdnů, žalovaný se domnívá, že se odročení jednání zásadním způsobem nemůže dotknout ani jednoho z účastníků řízení.“
Nedodržel žádná pravidla
Důvodem žaloby Libora Grygárka na Róberta Šlachtu jsou dle exžalobce lživá tvrzení uvedená ve Šlachtově knize Třicet let pod přísahou. Grygárek požaduje omluvu osobní a v České tiskové kanceláři. Dále požaduje zaplatit částku půl milionu korun a náhrady řízení.

Grygárek sepsal žalobu poté, co Nejvyšší soud v Brně odmítl v půlce září stížnost Nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana proti zastavení jeho stíhání. „I po zprošťujících rozsudcích pokračoval (Šlachta) v šíření nepravd,“ uvedl k tomu dnes Toman. 
„Na rozdíl od trestního řízení, které muselo alespoň zdánlivě probíhat podle zákonných pravidel, žalovaný napsal knihu bez dodržování jakýchkoli, zákonných, ale i morálních, pravidel, aniž by jakkoliv zohlednil známé výsledky trestního řízení. Nejen, že v knize publikuje neveřejné údaje z trestního spisu, ale navíc vytváří další fabulace, čímž újmu způsobenou žalobci jen dále prohlubuje,“ stojí v žalobě.

Grygárek čelil obžalobě ze zneužití pravomoci v souvislosti s lobbistou Romanem Janouškem a jeho švýcarskými konty. Róbert Šlachta detaily z vyšetřování velmi košatě popsal nejen v knize ale o Grygárkovi hovoří na diskusích, kterými podporuje prodej knihy a připravuje si vstup do politiky.

„My už jsme v té době zpracovávali kauzu Nagyová a bylo hrozně vtipné – teda až teď, s odstupem času, ale tehdy moc ne – že jsme zaznamenali na odposleších, že se má další den doručit sdělení obvinění nějakému vysoce postavenému policistovi. Samozřejmě zavládla panika, protože lidi si mysleli, že půjde o mě. Musím říct, že jsem do rána čekal docela se sevřeným zadkem, jestli to opravdu budu já. Nakonec šlo o Lessyho.

V rámci odposlechů a datového provozu směrem zpátky – to znamená kdo, kdy, kde se s kým bavil a posílal SMS půl roku dozadu –, ale i z dalších provedených úkonů jsme najednou začali zjišťovat, že pan Grygárek plní v podstatě roli hlídacího psa pro spoustu vlivných osob v této zemi, mezi něž patřila celá řada lobbistů, politiků z ODS a manažerů. Zjednodušeně řečeno si pan Grygárek ty spisy vyžádal, udělal podrobnou analýzu a podal zprávu těm, kterých se to týkalo. O tom, že se z jeho strany určitě nejednalo pouze o zájmovou činnost, svědčil mimo jiné i fakt, že disponuje drahým bytem v pražské galerii Myšák, což ho následně opět spojilo s některými lobbisty,“ stojí v jedné ze statí ve Šlachtově knize.

„V té době jsme ji ani neodposlouchávali, ale odposlouchávali jsme státní zástupce a další osoby a bylo jasné, že úniky jdou od Grygárka. Ale ještě jsme nevěděli, že ten únik šel přes ni a že to použili s Nečasem proti Topolánkovi,“ lze se dočíst v další z pasáží Šlachtovy knihy.
„Žaloba na ochranu osobnosti na Róberta Šlachtu pro lživá tvrzení uvedená v jeho knize Třicet let pod přísahou je již vypracovaná a bude podána v nejbližších dnech,“ sdělil Grygárek Ekonomickému deníku.
Někdejší náměstek pražského vrchního státního zastupitelství Libor Grygárek.

Šlachtova nekvalitní práce
Bývalého žalobce zastupuje advokátní kancelář Toman & Partneři. „Tvrzení žalovaného poškozují právo žalobce na čest, důstojnost, vážnost a dobrou pověst. Žalované výroky zásadním způsobem zasahují do profesního života žalobce, který působí jako advokát. Poškozeny byly také rodinné a další osobní vztahy žalobce, když tento je soustavně neoprávněně žalovaným obviňován z páchání trestné a jiné protiprávní činnosti, a to i přesto, že byla všechna podezření zákonným způsobem vyvrácena,“ stojí v Grygárkově žalobě na Šlachtu.

Grygárek je podle žaloby také vystaven nevyžádané medializaci své osoby. „Žalobce byl v důsledku nekvalitní práce žalovaného a jím řízeného ÚOOZ ve spolupráci s nekvalitní prací státních zástupců z VSZ v Olomouci několik let prověřován, následně také obviněn a obžalován. Na základě zákonem stanovených postupů v trestním řízení mohl být žalobce uznán vinným, anebo mohl být obžaloby zproštěn a očištěn.Tak se také stalo, když bylo po několika letech trestní řízení soudem pravomocně zastaveno,“ konstatuje v žalobě na Šlachtu Grygárek.

Grygárek už uplatnil vůči České republice nárok na náhradu škody způsobené nezákonným trestním stíháním. „V této době se žalovaný, tentokrát již svým vlastním jménem, rozhodl pokračovat
v nezákonných zásazích do osobnostních práv žalobce, a to právě vydáním knihy obsahující
nepravdivá tvrzení. Tvrzení žalovaného obsažená v knize zasahují do práv žalobce ještě intenzivnějším způsobem, jelikož na rozdíl od trestního řízení, které muselo alespoň  zdánlivě probíhat podle zákonných pravidel, žalovaný napsal knihu bez dodržování  jakýchkoli, zákonných, ale i morálních, pravidel, aniž by jakkoliv zohlednil známé výsledky trestního řízení. Žalovaný nejen, že v knize publikuje neveřejné údaje z trestního spisu, ale navíc vytváří další fabulace, čímž újmu způsobenou žalobci jen dále prohlubuje.

Grygárek v žalobě vypichuje, že pro bývalého státního zástupce („nelze přehlédnout, že žalobce opustil státní zastupitelství v důsledku nezákonného postupu ÚOOZ a VSZ v Olomouci“) a současného advokáta je čest a dobrá pověst největším kreditem, který může svým současným i potenciálním klientům nabídnout. „Po celou dobu trestního řízení žalobce prokazoval svoji nevinu, což se mu nakonec úspěšně podařilo. Žalovaný – namísto omluvy – se však v knize snaží vyvolat u čtenářů dojem, že i přesto je žalobce pachatelem závažné trestné činnosti. Jen se mu ji nepodařilo prokázat.

Očistný účinek mnohaletého, pro žalobce úspěšně skončeného trestního řízení tak nezákonně zpochybňuje. Žalobce, který po skončení trestního řízení oprávněně očekával očištění svého jména, musí v důsledku nezákonných kroků žalovaného čelit dalším nepodloženým obviněním, osobním urážkám, zpochybňování své cti a dobrého jména.
I to je podle Grygárka důvodem, proč po vydání knihy pociťuje další, dokonce intenzivnější útrapy, když namísto satisfakce ze zdárného ukončení trestního řízení znovu zažívá obavy, co si o něm jeho okolí (zejména osoby blízké) myslí a jak se to dotkne jeho současného povolání advokáta, zda bude do budoucna mít klienty, kterým by mohl poskytovat své služby, a tedy zda vůbec bude schopen se živit a postarat se o svou rodinu.

Manipulace s fakty a nepravdy
Grygárek poukázal na zjevnou manipulaci s fakty ze Šlachtovy strany. Na několika místech knihy Šlachta naznačuje nebo uvádí, že měl Grygárek za protislužby maskovat trestnou činnost pachatelů z řad významných podnikatelů, lobbistů či politiků ODS. Jedním ze způsobů měla být nepovolená analýza obsahu trestních spisů a poskytování informací z nich dotčeným osobám. Grygárek v žalobě konstatoval, že studium spisů byla součástí jeho práce státního zástupce. „Není pravdou, že by žalobce poznatky zjištěné analýzou příslušných spisových materiálů sděloval komukoliv, kdo na tuto informaci neměl právní nárok,“ tvrdí s odkazem na své pravomocné „očištění“ Grygárek.

Popřel také jakékoli spekulace o tom, že by vlastnictví bytu v pražské galerii Myšák mělo být důkazem jeho napojení na vlivné lobbisty. Jak se prokázalo, byt byl zakoupen za peníze tchyně díky restitucím, a za peníze Grygárka a jeho manželky. Byt měl být původně darem pro Grygárkova syna. „Trestním řízení byly prokázány okolnosti, za kterých žalobce dotčený byt nabyl do svého vlastnictví, stejně jako původ finančních prostředků, za které byl byt pořízen,“ konstatuje dále Grygárek. Prověřováním bylo navíc prokázáno, že Grygárek byt nabyl roce 2009, ale s lobbistou Romanem Janouškem se seznámil až v roce 2010.
„Žalovaný nebyl pro toto jednání nikdy obviněn,“ vypichuje Grygárek a podotýká, že vlastnictví bytu v galerii Myšák v žádném případě neprokazuje tvrzení o jeho napojení na jakékoli známé lobbisty.

Šlachta dále veřejně tvrdí, že Grygárkovi měli při maskování trestné činnosti pachatelů pomáhat další státní zástupci. Podle Šlachty byly kauzy, které dozorovalo VSZ v Praze anebo Městské státní zastupitelství v Praze, předčasně ukončeny kvůli nezákonnému vynášení informací ze spisů. Šlachta v knize odkazuje na údajný e-mail, který Grygárkovi poslala dřívější šéfka pražských žalobců Jana Hercegová.

„Byli tady zase ty blbci z ÚOOZ a zase chtěj ňáký ty byty. Zase se zajímali o člověka, o kterém jsi mi říkal, takže jsem je vyhodila.“ Interpretace Šlachty ve smyslu, že tato zpráva je důkazem, že žalobce měl na sebe napojeny další státní zástupce, kteří s ním spolupracují na krycí činnosti, je lživá a zavádějící. Trestní spis totiž neobsahuje žádné informace o tom, že by Hercegová poslala Gyrgárkovi e-mail uvedeného znění. Grygárkovi totiž poslala e-mail tohoto znění: „Libore, pouze info. Vyhodila jsem je s tím (byty). Musí doplnit. Podrobnosti ústně. Pa Jana.“ E-mail tedy neobsahuje Šlachtou citované výroky „byli tady zase ty blbci z ÚOOZ“a „zase se zajímali o člověka, o kterém jsi mi říkal“.

Šlachta také tvrdí, že byl Grygárek odpovědný za únik informací ve známé kauze nákupu obrněných vozidel Pandur. Únik byl velmi důkladně vyšetřován, ale pravomocně odložen, pachatele se nepodařilo zjistit pachatele. „Tvrzení žalovaného, že pachatelem měl být právě žalobce, který měl utajované informace neoprávněně předat Janě Nagyové (nyní Nečasové), je nepravdivé. Pokud by byl žalobce zodpovědný za úniky informací v této kauze, byl by za to zajisté obviněn, obžalován a odsouzen. To se však nestalo,“ uvádí v žalobě na Šlachtu dále Grygárek.

Exšéf ÚOOZ dále veřejně prezentuje, že v Grygárkově kanceláři byly nalezeny dvě složky, jedna s nápisem „Bradáčová“ a druhá s nápisem „Šlachta“, které měly obsahovat přešlapy uvedených z uplynulých let. „Žádné takové složky neexistovaly a nemohly v kanceláři nalezeny. Pokud by tyto složky existovaly, mohl by je žalovaný objevit pouze na základě domovní prohlídky. Jak vyplývá z protokolu o ÚOOZ, která byla v kanceláři žalobce provedena, žádné takové složky se u žalobce nenašly,“ rozebírá další ze Šlachtových tvrzení Grygárek.

Šlachta v knize také napsal, že měl Grygárek úmyslně zamlčet trestnou činnost lobbisty Janouška před švýcarskými orgány. Prý měl úmyslně bagatelizovat žádost o právní pomoc švýcarského státního zastupitelství spočívající ve snaze objasnit původ stamilionů korun na Janouškově účru ve Švýcarsku. „Tvrzení žalovaného, že ´přestože tady proti němu byla vedena celá řada šetření a prověřování, dokonce snad i přes dvacet, Grygárek jim odpověděl, že je čistý jak lilie, aniž by spis dal do běžné agendy. Prostě si ho schoval v trezoru´ je tak zjevně nepravdivé,“ konstatuje Grygárek.
Šlachta toto tvrzení v knize navíc zopakoval v době, kdy Městský soud v Praze a Vrchní soud tamtéž na sobě nezávisle uzavřely, že se Grygárek žádné trestné činnosti v souvislosti s popisovaným jednáním nedopustil. A rozhodnutí obecných soudů potvrdil i Nejvyšší soud.

Róbert Šlachta na sociálních sítích vzkazuje, že ani rozhodnutí tří soudů ve prospěch Libora Grygárka jeho veřejné vystupování vůči bývalému žalobci nikterak neovlivní. Foto: Jan Hrbáček
V té době proti Romanu Janouškovi ani jeho příbuzným v České republice žádné trestní řízení vedeno nebylo. Ke stíhání Janouška nedošlo ani poté, co Generální prokuratura Švýcarské konfederace v dopise v roce 2011 Nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi sdělila, že Janoušek disponuje ve Švýcarsku i dalším bankovním účtem, na němž je uložen ekvivalent 2, 3 miliardy korun. Tedy více než jedenáctinásobně větší objem peněžních prostředků, než byl zmíněn ve švýcarské žádosti z roku 2008, kvůli jejímuž vyřizování byl Grygárek stíhán.

„Byl to Pavel Zeman, v té době již v pozici Nejvyššího státního zástupce, kdo svým pokynem uložil sdělit švýcarské straně, že ve vztahu k jimi sděleným poznatkům k osobě Romana Janouška ´není ze strany českých orgánů možné požádat o právní pomoc ve Švýcarsku, protože na základě aktuálních dostupných informací není v České republice vedeno trestní řízení, přičemž trestní řízení může být vedeno pouze v případě důvodného podezření ze spáchání konkrétního trestného činu´,“ uzavírá Šlachtova nepravdivá tvrzení ve své žalobě Grygárek

Pandur, Nagyová, „uši“
Odposlechy ÚOOZ, které skončily pádem Nečasovy vlády, byly povoleny na základě podezření, které Róbert Šlachta nerozebírá jen ve svých pamětech, ale i na veřejných diskuzích. Podstatou je sdělení, že tehdejší šéfka sekretariátu premiéra Jana Nagyová, nyní Nečasová, vyzradila novinářům jméno utajeného svědka v kauze nákupu obrněných transportérů Pandur. V rámci vyšetřování tohoto úniku začali detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) odposlouchávat od prosince 2011 mimo jiné i Libora Grygárka. V době, kdy byl odposloucháván, mu volala i tehdejší premiérova tajemnice a dnešní manželka Jana Nečasová.

„Z Grygárkova telefonu a z jeho e-mailů jsme zjistili, že to byla nejspíš ona, kdo dostal od Grygárka informace o výslechu utajovaného svědka v kauze nákupu obrněných vozidel Pandur… …Ty pak použili spolu s Nečasem proti Topolánkovi,“ píše v knize Šlachta.
Stíhání Grygárka zastavil nejprve Městský soud v Praze, následně pak i Vrchní soud tamtéž. Nejvyšší soud pak letos odmítl dovolání nejvyššího žalobce Pavla Zemana. „Nejvyšší soud dospěl k závěru, že dovolání Nejvyššího státního zástupce je jako celek zjevně neopodstatněné, a proto je odmítl,“ stojí v odůvodnění předsedy senátu Jana Bláhy. Podle Grygárka je postup Nejvyššího soudu důkazem, že řízení v jeho věci bylo součástí pokusu „rozmělnit blamáž z monstrózního policejního zásahu“.

Tři argumenty pro Grygárka
Nejvyšší soud – v obecné rovině vázán rozsahem a důvody podaného dovolání – považoval za potřebné zmínit tři významná hlediska, která musel při svém rozhodování respektovat. „Prvním z těchto hledisek je zákonná úprava samotné podstaty dovolání, jeho významu a širšího účelu opravného řízení. Jeho základním smyslem je řešení a zobecňování právních otázek zásadního významu a vytváření judikatury, nikoli bezprostřední účel v podobě nápravy naprosto všech (tedy jakýchkoli) vad napadených rozhodnutí nebo řízení jim předcházejícího. Právo na dovolání totiž jde nad rámec ústavně zaručených procesních oprávnění (není ústavně zaručeno ani v Ústavě České republiky, ani v Listině základních práv a svobod, ale ani v závazných mezinárodních smlouvách),“ stojí v rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Druhým hlediskem pak je omezení Nejvyššího státního zástupce k podání dovolání v neprospěch obviněného, jak bylo přesvědčivě vyjádřeno v respektované judikatuře jednak Ústavního soudu (srov. jeho nález ze dne 19. 2. 2019, sp. zn. I. ÚS 2832/18), jednak Nejvyššího soudu (srov. jak jedno z jeho prvních usnesení ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 7 Tdo 448/2010, tak jedno z jeho posledních usnesení ze dne 4. 4. 2018, sp. zn. 7 Tdo 425/2018). „V podrobnostech stačí odkázat na argumentaci rozvedenou shora v odstavci připomenout nosnou judikaturní myšlenku, že ´základní práva obviněného ve smyslu čl. 4, čl. 90 Ústavy … chrání obviněného jakožto slabší procesní stranu, a Nejvyšší státní zástupce se jich proto nemůže na úkor slabší strany úspěšně dovolat´, a jen dodat, že Nejvyšší soud nemohl od tohoto hlediska odhlížet, přestože dovolatel námitku tzv. extrémního nesouladu mezi obsahem provedených důkazů a skutkovými zjištěními soudě nižších stupně explicitně neformuloval. Z celkového obsahu a vyznění jeho podání je však zjevné, že se skutkovými zjištěními soudů, učiněnými po předběžném projednání obžaloby, evidentně nesouhlasil,“ zdůvodnil Nejvyšší soud druhé hledisko.

Třetím hlediskem je celková doba trestního stíhání obviněného. Nejvyšší soud musel ve světle nálezu Ústavního soudu ze dne 31. 5. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/05, přihlédnout i k tomu, že trestní stíhání Libora Grygárka, přestože se měl dopustit prvního skutku v době od 20. 1. 2009 do 31. 8. 2012 a druhého skutku v době od 17. 12. 2009 do 11. 5. 2010, bylo zahájeno až dne 6. 12. 2013. Obžaloba byla na Grygárka podána u Obvodního soudu pro Prahu 4 teprve 15. 2. 2018 (tedy po více než čtyřech letech), po dalších peripetiích Městský soud v Praze rozhodl o zastavení jeho trestního stíhání usnesením ze dne 11. 7. 2019. Toto rozhodnutí se pak stalo pravomocným usnesením Vrchního soudu v Praze 24. 10. 2019.

„Celková doba trestního stíhání obviněného tak činila téměř šest let, aniž by mu na ní bylo možno přičítat jakékoliv zavinění (například v podobě obstrukčního jednání, jímž by se snažil úkonem trestního řízení vyhýbat, trestní řízení prodlužovat, apod.). Lze tak souhlasit s názorem obou soudů nižších instancí, že další prodlužování trestního stíhání, které shledaly nedůvodným, by zbytečně a v tuto dobu i neoprávněně zasáhlo do práv obviněného, jenž se po pravomocném skončení trestního stíhání a rozhodnutí příslušného orgánu České advokátní komory vrátil k výkonu advokacie,“ popsal Nejvyšší soud třetí hledisko. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

POLICISTÉ HLEDALI DŮKAZY NA STÁTNÍ ZÁSTUPKYNI MÁCHOVOU, OBŽALOBA OD VSZ BRADÁČOVÉ?

Jak vznikala kauza Bereta? Policistka z ÚOOZ prozradila, že mají „něco najít“ na žalobkyni Máchovou

Mimořádně třaskavou výpověď vyslechl na konci října soudní senát Okresního soudu Praha-východ, který řeší známou kauzu Bereta. V kauze Bereta čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a bývalí policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal. Obžaloba se týká údajného vynášení informací z trestních řízení. Před soudem vypovídal bývalý policista Jan Kopecký. Ten uvedl, že akce proti žalobkyni Máchové byla detektivům Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu nařízena.

Prozradila mu to rodinná přítelkyně, policistka Vendula Kwasniaková, která byla jednou z vedoucích postav realizačního týmu kauzy Bereta. „Vendula řekla, že mají za úkol najít něco na paní Máchovou. Já jsem jí na to řekl: ´Hele, Vendy, ty ses snad zbláznila. Co to znamená? Co to jako děláte? Proč to je? A ona řekla: Hele, prostě zašli daleko, dělají na Sittech´,“ řekl u soudu Kopecký. Jeho svědectví je další z alarmujících skutečností, provázejících kauzu Bereta od samého počátku.
Rodina Sittů je známá mimo jiné z jízdenkové kauzy pražského Dopravního podniku (spoluvlastnili papírnu Neograph ve Štětí – pozn.red.). Policie a státní zastupitelství si Vladimíra Sittu juniora hýčkalo jako jednoho ze dvou korunních svědků v tomto případu. Sitta byl s jedním z detektivů ÚOOZ a kolegyní Kwasniakové – Davidem Plecitým – ve velmi úzkém vztahu.
Ekonomický deník získal výpověď Jana Kopeckého. Na jejím začátku vysvětlil, proč v roce 2014 odešel od policie.
„V podstatě jsem nechtěl odcházet, můj odchod nebyl úplně dobrovolný, ale jaksi Generální inspekce bezpečnostních sborů zorganizovala v podstatě smyšlené dezinformační řízení proti mé manželce (pražské policistce – pozn. red.), která pobyla měsíc ve vazbě, a poté trvalo skoro tři roky, než se očistila, než jsme dosáhli zproštění obžaloby v plném rozsahu, a bohužel v době, kdy já jsem byl jedním z vedoucích funkcionářů Služby kriminální policie na Kongresové, tak prostě to prostředí mi jasně dalo na vědomí, že vzhledem k tomu, že mám manželku ve vazbě a vyšetřovanou, tak že tam zkrátka nepatřím, takže jsem usoudil, že bude lepší odtamtud odejít,“ začal svou výpověď Jan Kopecký. A zakrátko přidal ekrazit v podobě svědectví o tom, jak začala kauza Bereta.

„Na ÚOOZ byl mimo jiné takzvaný odbor V8, myslím, že to bylo padělání, a odboru V8 velela paní plukovnice Kwasniaková, a její spolupracovník byl nějaký pan plukovník nebo podplukovník Plecitý. Vendulu Kwasniakovou jsem znal dlouhá léta jako osobní přítelkyni, byla to spolužačka mojí manželky, stejně jako pan kolega Plecitý, kterého jsem tedy nikdy neviděl, ale mohu říci, že Vendula Kwasniaková byla už od začátku služební kariéry mojí paní, která nastupovala v roce 1994, rodinná přítelkyně.

V podstatě ta Vendula se s mou paní hodně bavila i za mé přítomnosti a když pochopila, že já na té Kongresové (pražská policejní centrála – pozn. red.) mám poměrně velký přehled. Což se stalo v roce 2012, já jsem seděl tehdy u náměstka pro trestní řízení plukovníka Smékala a čekal jsem v předsálí, než on vyřídí nějakou poradu, kterou tam měl. A když na mě přišla řada, tak vylezla právě Vendula Kwasniaková, tam jsem se pobavili chvilku, ptal jsem se, co tam dělá, a ona řekla, že tam má nějaké jednání, měla jednání s náměstkem. Odešla, já jsem šel dovnitř a právě Smékal mi říkal, že to je s nimi peklo, že přišli s tím, to mi řekl mezi řečí, ne, že by mi to chtěl říkat, že přišli s tím, že dělá hospodářská nějakou domovní prohlídku někde u nějakých Sittů, a přišli za mnou, abych to zastavil. Říkal: ´Šlachta mi už od rána několikrát volal a teď tady byla ta kočka.´ To byla vlastně první indicie, kdy jsem pochopil, že vlastně ten útvar pod vedením Šlachty a té Venduly vlastně lobují za nějaký případ,“ řekl u soudu Jan Kopecký.
A pokračoval.
„A potom, to bylo v roce 2013, kdy jsem sezval větší skupinu přátel na moje čtyřicáté narozeniny, to bylo, mám pocit, že to bylo 8. června 2013, a na té oslavě se to posunulo vlastně o level dále, kdy ta Vendula tam viděla ty kluky z Kongresové, kteří tam byli, a viděla, že s nimi mám poměrně dobrý přátelský vztah, takže následně jsme se sešli v pizzerii Fresco Vento dole u řeky a tam mi řekla, že by potřebovala právě informace k paní JUDr. Máchové, že má za úkol vyřešit paní JUDr. Máchovou. To byla moje první indicie, kdy jsem zjistil, že existuje paní JUDr. Máchová,“ pokračoval ve své výpovědi Kopecký.

Předseda soudního senátu Michal Matouš poté položil Kopeckému otázku, zda poskytl Kwasniakové nějaké informace o žalobkyni Dagmar Máchové, která stojí v kauze Bereta před soudem jako obžalovaná.
„Já jsem ji neznal, tak jsem nemohl poskytnout žádné informace, ale vyděsila mě jedna věc, protože souvislost, kvůli které se to stalo, proto jsem mluvil o tom roce 2012, tak v té pizzerii mi právě tato policistka vysvětlila a rozkryla, že to je proto, že na Kongresové existuje útvar, nebo oddělení, což byli právě kluci, se kterými jsem se znal, to byli Nevtípil (bývalý vyšetřovatel kauzy Sittů nebo Čapího hnízda Pavel Nevtípil – pozn. red.), Klučka (kriminalista Pavel Klučka, u kterého ÚOOZ nainstaloval odposlechy – pozn. red., a tato skupina, 3. oddělení, kteří vyšetřovali nějakou kauzu Sitta.

Já jsem nevěděl, o co jde, ale z vyprávění Venduly jsem pochopil, že ten Sitta je nějaký znalec, se kterým se oni nějak přátelí, hlavně ten Plecitý a ona, a že je vyšetřovaný kvůli něčemu, a oni nechtějí, aby byl vyšetřovaný, takže se snaží nějakým způsobem to vyšetřování zastavit, a měla to dozorovat paní JUDr. Máchová. Já jsem se z toho v podstatě vylhal, protože mě se nechtělo v této souvislosti žádné informace zjišťovat, protože jsem nevěděl, o co jde, neznal jsem to vyšetřování, nevěděl jsem, proč se vyšetřuje, a hlavně mi přišlo divné, proč vlastně oni chtěli do toho vyšetřování zasahovat, takže jsem z toho byl takový trošku vyděšený, a víceméně jsme se poté začali vídat méně a méně a skončilo to v době, kdy jsem já skončil u policie,“ prohlásil dále Jan Kopecký.

Mluvila i o zásahu na vládě
Kopeckému pak položila několik otázek dozorující státní zástupkyně Lenka Bradáčová a Kopecký zaregoval mimo jiné takto:
„Detaily, na které si vzpomínám, včetně data 8. 6. 2013, potom 25. 6. 2013, to jsou prostě pro mě klíčová data, kde se v podstatě odehrával jakýsi zlom v tom, kdy já víceméně zjišťuji, že rodinná přítelkyně, se kterou jsme sdíleli spoustu aktivit, tak najednou zjišťuji, že se víceméně uchyluje k něčemu, s čímž já jsem nebyl komfortní, takže to ve mně zanechalo nějakou stopu, zatímco věci, o kterých jsem se bavil s Igorem (obžalovaným Igorem Gáboríkem – přítelem Kopeckého – pozn. red.), tak mi prošly hlavou jedním uchem dovnitř, druhým ven… …K otázce, zda mohu přiblížit obsah toho hovoru s paní Kwasniakovou, uvádím, že na té oslavě toho 8. 6. 2013 jsme se bavili a tehdy mi Vendula říkala, že chystá něco velkého, že půjde tak vysoko, jak vysoko ještě nikdy nebyla. Já jsem říkal: ´Ty jo, co to znamená, to půjdete někoho zatýkat?´ a byl jsem jako fakt zvědavý. Ona říkala: ´Nech se překvapit, uvidíš sám.´ 13. 6. vlastně byl zákrok na Úřadu vlády, takže jsem pochopil, že jsme mluvili o tom.

A tam už jsem pochopil, že to není úplně normální policejní práce, normální policejní akce, proto jsem si to zapamatoval, proto mi tato data utkvěla v paměti, a když jsem se sešli toho 25. 6. 2013 v té pizzerii, a teď vlastně poté, co jsem absolvoval ten rozhovor na těch čtyřicátinách, a poté, co jsem viděl, co se stalo toho 13. 6. na Úřadu vlády, tak jsem si pamatoval, že vlastně toho 25. 6. byl ten den, kdy mi ta Vendula řekla, že mají za úkol najít něco na paní Máchovou. Já jsem jí na to řekl: ´Hele, Vendy, ty ses snad zbláznila. Co to znamená? Co to jako děláte? Proč to je?´ a ona řekla: ´Hele, prostě zašli daleko, dělají na Sittech.´ Já jsem řekl: ´Já ale nevím, kdo to je, to mi nevysvětluj, že vůbec netuším, kdo to je, ale já se tím nechci zabejvat, já v tomhle nechci bejt aktivní, tohle jsou informace, které já nejsem ochoten shánět a zařizovat.´ S paní Kwasniakovou jsme se přestali stýkat
v podstatě ten den. Ona se ještě nějakou dobu stýkala s mou manželkou.

Já jsem měl, přiznám se, podezření, že právě Vendula jaksi sehrála nějakou roli v tom vykonstruovaném trestním řízení proti mé paní, ale nemám pro to žádnou podstatnou relikvii nebo indicii, ale to podezření už tam je a už zkrátka nemáme důvod se potkávat a bavit. Myslím si, že tím zašli za nějakou hranu tím, že začali konstruovat tyto kauzy, a od té doby já jsem už tu komunikaci přerušil. K otázce, jaká součást zpracovávala tu trestní věci proti mé manželce, uvádím, že GIBS. Paní Kwasniaková nebyla činná na GIBSu, ale měli tam mezi sebou velice čilou komunikaci. To zase vím, protože se bavila s mojí paní. K otázce, kdy se přestala moje paní stýkat s paní Kwasniakovou, uvádím, že to neumím přesně říci, ale myslím si, že to bylo krátce poté, že to bylo, řekněme, tak koncem roku 2013,“ konstatoval před soudem svědek Jan Kopecký.

Obžalovaná Dagmar Máchová se ho pak zeptala, jak skončilo trestní stíhání jeho manželky.
Předseda senátu Michal Matouš k tomu řekl: „To tady již zaznělo, byla zproštěna.“
Máchová pak dodala: „Tuto výpověď pana svědka slyším poprvé. Jen to podporuje moje tušení a mohu Vám říci, že je mi nevolno.“

Nezákonný důkaz
Ve známé kauze Bereta, která se týká údajného vynášení informací z trestních řízení, se už delší čas řeší zákonnost jedné z nejzásadnějších policejních prohlídek. Ekonomický deník nyní zveřejňuje důkaz, že Útvar pro odhalování organizovaného zločinu v roce 2014 protizákonně vnikl do automobilu osoby, kterou sledoval. Pod protokolem z prohlídky, v němž chybí jména těch, kdo prohlídku prováděli, je podepsán někdejší šéf ÚOOZ Róbert Šlachta. V kauze Bereta čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a bývalí policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal. Máchová podala začátkem na Šlachtu kvůli nezákonné prohlídce trestní oznámení. Generální inspekce bezpečnostních sborů oznámení nicméně odložila a do případu se vložila i náměstkyně inspekce Pavlína Foglar Marušincová – bývalá podřízená Šlachty z ÚOOZ.

Žalobkyně Městského státního zastupitelství v Praze Dagmar Máchová, která je v kauze Bereta obžalována, podala začátkem léta na pražské policii trestní oznámení na bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Róberta Šlachtu pro zneužití pravomoci úřední osoby.
Oznámení souviselo s nezákonným vniknutím detektivů ÚOOZ do auta soukromého detektiva Igora Gáboríka v roce 2014, díky kterému zajistili čísla jeho mobilních telefonů, začali ho odposlouchávat, a rozjela se tak ve velkém stylu kauza s krycím jménem Bereta.

Máchová oznámení podala, protože předseda senátu Okresního soudu Praha-východ Michal Matouš, který má kauzu Bereta na starosti, v hlavním líčení potvrdil, že prohlídka Gáboríkova uata bez povolení byla prohlídka „jak vyšitá“. Čímž tedy byla bez soudního povolení nezákonná.
„Pokud jde o prohlídky vnitřních prostor ve voze, tak ze strany státní zástupkyně zde zaznělo, že to bylo ohledání. Ne, nebylo. Byla to prohlídka jak vyšitá a vyžadovala povolení,“ prohlásil předseda soudního senátu.

Za standardních okolností by bylo jednání detektivů Roberta Šlachty označeno jako vloupání do vozu, respektive zneužití pravomoci úřední osoby, a následovalo by trestní stíhání, soud. Jenže na standardní okolnosti v kauze Bereta lze narazit stěží.
GIBS se pak podle poznatků Ekonomického deníku oznámením Máchové vůbec nezabývala. Nic neprověřovala, a odložila je.
Respektive, inspektor GIBS zkonstatoval, že nezjistil, že by se jakýkoli příslušník policie dopustil trestného činu. Podnět Máchové potom vyhodnotil jako stížnost na postup policejního orgánu v rámci trestního řízení a postoupil jej Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Což je v poslední době bohužel běžnou praxí. Jakékoli podněty na možnou trestnou činnost vyšetřujících orgánů končí u státních zástupců jako stížnosti na detektivy a nikdo je řádně neprověřuje.
Dagmar Máchová podala proti rozhodnutí stížnost. A do věci se následně vložila náměstkyně GIBS Pavlína Foglar Marušincová. Ta se podílela na klíčových kauzách Šlachtova ÚOOZ a patřila do okruhu nejbližších někdejšího náčelníka.
Vlastní technická prohlídka

Ekonomický deník proto pátral po protokolu z údajné skryté prohlídky vozu bez povolení soudce. Kopie dokumentu, který se podařilo získat, je sice zčásti špatně čitelná, nicméně jasně dokladuje, jakých protiprávních kroků v kauze, kterou osobně dozoruje šéfka pražského Vrchního státního zastupitelství Lenka Bradáčová, se ÚOOZ v rámci trestního řízení čele s ředitelem Šlachtou dopustili.

V rámci skryté prohlídky vozu detektivové získali telefony, ze kterých „vlastní technickou prohlídkou“ zjistili údaje o provedených hovorech, SMS, emailech. Tyto informace mohou být vyžádány u operátora na základě příkazu soudce dle § 88a/1 trestního řádu v případě že nebyly získány zákonnou cestou – například dobrovolně vydány nebo policii předány po výzvě výzvou k vydání věci.

Kromě uvedeného nebyl tento protokol o sledování pořízen v souladu se zákonem, protože podle § 55 trestního řádu má být o úkonech trestního řízení sepsán protokol, který musí obsahovat obecné náležitosti.
Mezi ty patří jména a příjmení osob, které se úkonu zúčastnily, u policistů i funkce a osoby, které odpovídají za tento úkon. V daném případě jména tří příslušníků, kteří se do auta vloupali nejsou uvedena. Protokol obsahuje pouze podpis tehdejšího ředitele ÚOOZ, a z dokumentu není zřejmé, jestli se takzvaného tajného výjemu osobně zúčastnil.

Kvůli této nezákonné akci ÚOOZ podali dva obžalovaní z kauzy Bereta Igor Gáborík a Dagmar Máchová trestní oznámení. Obě ale skončila nakonec na Nejvyšším státním zastupitelství, které rozhodlo, že jde o součást obhajoby obžalovaných a oznámení postoupilo k vyřešení Obvodnímu soudu Praha-východ do spisu kauzy Bereta.

Jestli šlo nebo nešlo v případě prohlídky detektivů ÚOOZ o trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele, a to včetně konkrétních osob, které se na nezákonné prohlídce podílely, nebo které k ní daly pokyn, vůbec nikdo řádně, jak mu velí litera zákona, nezjišťoval.

Rozhodl tak Pavel Bernát z Nejvyššího státního zastupitelství, který současně po celou dobu prováděl dohled v kauze Bereta a jako odhledový orgán si měl této nezákonnosti všimnout a vyslovit k ní právní názor v rámci dohledu. Ten tak ovšem neučinil ě věc řešil až po podání trestních oznámení.

Skrytá prohlídka vnitřních prostor vozidla
Co trestnímu oznámení obžalovaných Igora Gáboríka a Dagmar Máchové předcházelo?
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v roce 2014 a následujících letech povolila sledování osobních motorových vozů řady osob, mimo jiné i Škody Fabia bývalého detektiva Igora Gáboríka, kterého ÚOOZ podezříval z toho, že získával z policie a státního zastupitelství neveřejné informace.

Detektivové ÚOOZ při sledování Gáboríka ovšem provedli 24. září 2014 v ulici Na Příkopě v Praze 1 bez jakéhokoliv povolení prohlídku jeho vozu. Našli při ní Gáboríkovy osobní věci, které zadokumentovali v protokolu ze sledování o den později. Velitel ÚOOZ Robert Šlachta v protokolu ze sledování věcí pak o den později označil vniknutí do Gáboríkova auta za „skrytou prohlídku vnitřních prostor vozidla“.

Faksimile dokumentující nezákonné kroky ÚOOZ.
Při prohlídce detektivové našli osobní věci, především mobilní telefony. Po jejich rozebrání detektivové zajistili identifikační údaje IMEI a následně i telefonní čísla, se kterými byly přístroje užívány. Poté policie požádala o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačnímu provozu těchto telefonů.
Dozorující státní zástupkyně Lenka Bradáčová v ten samý den, kdy jí byla doručena žádost Šlachty o odposlouchávání nově nalezených Gáboríkových telefonů, podala místně nepříslušnému Okresnímu soudu v Chebu návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

V žádosti uvedla, že telefony byly nalezeny při sledování vnitřních prostor vozidla. Byla si tedy vědoma toho, jakým způsobem byly IMEI telefonů a jejich čísla získány. Měla k dispozici žádost Šlachty a protokol o provedení této prohlídky, kterou Šlachta označil jako „skrytou prohlídku vozu“. Zákon ale takový termín nezná.

Odposlech telefonů.
Soudkyně Okresního soudu v Chebu Věra Mathauserová přesto odposlechy povolila, ačkoliv musela ze spisu zjistit, jakou kontroverzní metodou byly přístroje získány, respektive identifikovány.
V příkazu k odposlechu se ale o způsobu jejich získání nezmínila. Buďto jí velmi kontroverzní způsob zajištění identifikátorů telefonů přišel nedůležitý, nebo prostě spíš podrobně nečetla spis a a návrh vrchní státní zástupkyně v Praze.
Následně právě na základě zmíněných identifikačních údajů k nalezeným telefonům byly postupem trestního řádu zjištěny údaje z odposlechu těchto telefonů a staly se podkladem trestního stíhání Igora Gáboríka.
Podle § 83a odstavce 1 trestního řádu je přitom oprávněn nařídit prohlídku jiných prostor (automobil) a pozemků předseda senátu, a znovu soudce v přípravném řízení na návrh státního zástupce. Příkaz k prohlídce se pak následně doručí osobě, u které se prohlídka koná. Žádné povolení státního zástupce.

Podjatí řešitelé
Dagmar Máchová proti předání věci GIBS a jejím vyřízení podala stížnost a požádala Městské státní zastupitelství v Praze o přezkoumání postupu Policie a zároveň navrhla odnětí věci GIBS.
Máchová to odůvodnila argumentem, že v GIBS v současné době pracují bývalí podřízení Róberta Šlachty. A mohou to být i lidé, kteří se měli dopustit nezákonného vniknutí do vozidla jejího spoluobviněného.

Dále argumentovala tím, že ředitelem GIBS je bývalý státní zástupce, který se dle jí známých mediálních informací dobře zná s pražskou vrchní státní Lenkou Bradáčovou, která kauzu Bereta dozoruje. Bradáčová podle Máchové musela vědět o protiprávním jednání Róberta Šlachty a „podporovala ho“. Podle Máchové tyto skutečnosti skutečnosti mají vylučovat nestranné a objektivní prověření a vyšetření trestního oznámení inspekcí. Ve zkratce řečeno, věc řeší podjatí lidé.
Předáno Bradáčové

„Z obsahu Vašeho podání nebyly zjištěny žádné skutečnosti, že by se nějaký příslušník PČR mohl
dopustit jakéhokoli trestného činu, Vaše podání bylo po obsahové stránce vyhodnoceno jako stížnost na postup policejního orgánu v rámci trestního řízení, podléhající dozoru příslušného dozorového státního zástupce. Z uvedeného důvodu Vás vyrozumívám, že Vaše podání bylo dnešního dne postoupeno Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze k dalšímu opatření,“ vzbudil následné aktivity v Dagmar Máchové inspektor GIBS Tomáš Zugar.
Do řešení stížnosti už vstupuje náměstkyně GIBS a letitá podřízená a přítelkyně Róberta Šlachty Pavlína Foglar Marušincová.

Z jejího vyjádření vyplynulo, že GIBS vůbec nezahájila úkony v trestním řízení, přestože soud zkonstatoval, že v případě vniknutí detektivů ÚOOZ do Gáboríkova auta šlo o prohlídkou bez povolení „jak vyšitou“.
Zde je na místě konstatovat, že Šlachta a jeho detektivové zahajovali trestní řízení klidně na základě úředních záznamů, vzniklých po hospodách a na základě drbů. V tomto případě, navíc podloženém jasným argumentem soudu, inspekce akční rozhodně nebyla.

Ekonomický deník poslal proto na GIBS několik otázek. Odpovědi ale nepřišly.
Otázky, které nechala GIBS bez povšimnutí. Inspekce ostatně na otázky Ekonomického deníku nereaguje už delší čas. Foto: Jan Hrbáček
Náměstkyně GIBS a Šlachtova letitá podřízená Foglar Marušincová také zkonstatovala, že neshledává pochybení v postupu pražské policie, která trestní oznámení na dnes už civilistu Šlachtu předala do kompetence GIBS, která vyšetřuje trestnou činnost v ozbrojených sborech.

„O námitkách oznamovatelky a brojení proti tomuto postupu nemá Policie ČR žádnou zákonnou možnost rozhodnutí. Policie ČR by v této věci nebyla ani oprávněna zahájit úkony trestního řízení a zcela správně věc postoupila GIBS i pro případnou možnost vypořádání námitky podjatosti. Jiná situace by byla, kdyby bylo rozhodnuto státním zástupcem o odejmutí věci GIBS. Už i vzhledem k0 absentujícímu trestnímu řízení takového rozhodnutí není,“ tvrdí Foglar Marušincová.
K námitkám Máchové o možné podjatosti inspekce náměstkyně GIBS a Šlachtova letitá podřízená Foglar Marušincová oznamovatelky uvedla, že se s nimi nelze ztotožnit.

Příslušníci GIBS, kteří byli dříve zařazení na ÚOOZ, kteří se podíleli na zpracování přípravného řízení v kauze Bereta jsou podle ní zařazeni na jiném organizačním článku GIBS, než který
zpracovává podání oznamovatelky.
V tom má Foglar Marušincová pravdu, tito exdetektivové ÚOOZ jsou zařazeni na zvláštním. utajovaném – solitérním – pracovišti, i se zvláštním vchodem.

„Na toto bylo pamatováno již při přidělení věci ke zpracování. Vzhledem ke specifičnosti zaměření oddělení GIBS, na kterém jsou tito bývalí příslušníci ÚOOZ SKPV zařazení se tito ani nedozví, že GIBS takové oznámení zpracovává. Jejich služební činnost je odlišná od činnosti oddělení, na kterém je oznámení zpracováváno. Oznámení bylo přiděleno ke zpracování oddělení GIBS Praha, kde nepracují žádní bývalí příslušníci ÚOOZ… …Žádní bývalí podřízení Roberta Šlachty se tedy na zpracování oznámení JUDr. Máchové nepodílí a nemají k němu ani žádný přístup,“ tvrdí Marušincová. Jenže už jen v jejím angažmá je argument o možné podjatosti nad jiné zřejmý.
K námitce Máchové ke známosti ředitele GIBS Radima Dragouna s vrchní státní zástupkyní v Praze Lenkou Bradáčovou Foglar Marušincová uvedla:

„Ředitel GIBS žádná oznámení sám osobně nezpracovává, do těchto řízení nijak nezasahuje a je absurdní se domnívat, že by se jakékoliv řízení ze své pozice pokoušel ovlivnit. K tomu, že zná vrchní státní zástupkyni v Praze lze uvést jen to, že ředitel GIBS zná většinu vrcholných funkcionářů na obou vrchních státních zastupitelství, ale i všech krajských státních zastupitelství, ovšem pouze ze svého úředního postavení. Jako nejvyšší představitel GIBS je jeho primárním úkolem strategický management a proto jsou jeho úřední styky na úrovní státních zastupitelství nejen zcela normální, ale i žádoucí. Jeho kontakty a známost s vrchní státní zástupkyní v Praze není o nic větší či menší, než úřední styk s jinými státními zástupci.

Skutečnost, že i on sám býval státním zástupcem, je pro oznamovatelkou napadanou ´podjatost´ GIBS zcela irelevantní. Za zcela nepřijatelnou lze považovat skutečnost, že o známostech ředitele GIBS s vrchní státní zástupkyní v Praze se oznamovatelka dovídá formou mediálních informací a takto získaný poznatek pak prezentuje v rámci namítané ´podjatosti´,“ argumentuje dále Foglar Marušincová.

Nicméně Foglar Marušincová opomněla jeden podstatný fakt: Dragounovo působení v nátlakové organizaci žalobců – Unii státních zástupců. V prosinci 2017, ještě před jmenováním do pozice ředitele GIBS, se Dragoun stal členem výkonného výboru unie. A vztahy představitelů unie s Lenkou Bradáčovou jsou víc než jen úzké a vřelé.
Náměstkyně GIBS a Šlachtova letitá podřízená Foglar Marušincová dále uvedla, že Róbert Šlachta z pozice ředitele ÚOOZ řídil řadu lidí a ti podle ní nemohou být v kauze Bereta podjatí.

„Tito však nemohou být všichni apriori vyloučeni z úkonů trestních řízení a prováděných šetření v jiných bezpečnostních sborech jen z toho důvodu, že jim jmenovaný v minulosti velel. Stejně jako v případě ředitele GIBS, je ředitel ÚOOZ či NCOZ SKPV vrcholný manažer, jehož úkoly jsou zcela

jiné, než faktický výkon úkonů trestního řízení,“ tvrdí dále Foglar Marušincová.
Jenže ani v tom nemá pravdu, Róbert Šlachta nebyl jen manažerem, byl aktivním operativcem. Ekonomický deník zajistil další důkazy, že Šlachta se v kauze Bereta osobně velmi intenzivně angažoval.

Jeden z řady úředních záznamů, které bývalý šéf ÚOOZ Róbert Šlachta v kauze Bereta napsal. Foto: Jan Hrbáček
Jak už víme, Róbert Šlachta byl přímo v epicentru dění ohledně nezákonné prohlídky Igora Gáboríka. 25. září totiž 2014 sepsal úřední záznam, že 24. září 2014 v době od 15 do 15,30 hodin, v Praze 1, v ulici Na Příkopě provedl policejní orgán takzvanou „skrytou prohlídku“ vozu. V úředním záznamu dále stojí, že ve voze byly nalezeny různé věci a telefonní přístroje Igora Gáboríka, „odkud byl technickými prostředky získán vnitřní obsah v podobě SMS a seznamu telefonních kontaktů“.
I přes tyto známé skutečnosti a fakta náměstkyně GIBS a Šlachtova letitá podřízená Pavlína Foglar Marušincová v reakci na stížnost, že GIBS trestní oznámení v podstatě neprověřovala, napsala: „Bez ohledu na uvedené námitky a stížnosti oznamovatelky, nejsou náměstkyni známy ani žádné jiné skutečnosti, proč by policejní orgán GIBS neměl provádět vyhodnocování a šetření v této věci a tedy považuje toto stanovisko za konečné a řádně odůvodněné.“
Róbert Šlachta s autorem článku nekomunikuje, přestože se jej pokusil několikrát kontaktovat. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz ​

X X X

Děčínskému soudu chtějí šéfovat dva kandidáti, dr. Tichý a dr. Kučerová

Do výběrového řízení na předsedu Okresního soudu v Děčíne (OS) se přihlásili dva kandidáti. Současný předseda OS v Teplicích Jan Tichý a místopředsedkyně děčínského soudu, která je dočasně pověřena jeho vedením, Darina Kučerová. České justici to sdělila předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenka Ceplová.

„Dělejte, že vezete pizzu.“ Tohle je rada, která nedávno zazněla v diskusi na jednom z fór právních profesionálů na sociálních sítích. A to v reakci na dotaz, zda zná někdo způsob, jak se dovolat na OS v Děčíně.

Jedná se samozřejmě o vtip, ale další z diskusních příspěvků, které se týkaly tohoto soudu, už tak vtipné nebyly.
Například jeden z diskutujících popsal, že prvostupňové řízení tam vedl sedm let, a to bez jakýchkoliv nemeritorních pokusů o vyřízení v mezidobí. Další je „klientem“ zdejšího soudu od roku 1997, přičemž mezitím několik účastníků i soudců zemřelo. Jedna z přispěvatelek zase uvedla, že u soudu vede od roku 2014 spor o péči o nezletilé, a že tak možná bude jednodušší vyčkat, až budou plnoletí.

OS v Děčíne je prostě již nějakou dobu „nemocným mužem na Bosporu“. A tak zatímco se pod vedením bývalého předsedy KS Luboše Dörfla a dnešní předsedkyně KS Ceplové podařilo zlepšit obraz severočeské justice a zvýšit její výkonnost, u OS v Děčíně došlo ke stagnaci a propadu.

Personální rozmíšky
K tomu se přidaly i personální rozmíšky, které v případě soudkyně Radky Mazurkové přerostly až v obvinění ze šikany a bossingu, a to ze strany již bývalé předsedkyně soudu Diany Fujdiak. Jakkoliv se samozřejmě zatím jedná o tvrzení proti tvrzení, Mazurkové částečně přitakal již KS v Ústí nad Labem, a o „toxické atmosféře“ na děčínském soudu se mluví i v nedávném rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS).

Samotné výběrové řízení proběhne 16. prosince. Tichému se končí mandát v čele teplického soudu, z něhož mimochodem přišla do Teplic „šéfovat“ Fujdiak, která dnes působí na stáži na Vrchním soudu v Praze. Otázkou je, co jeho jméno vyvolá u děčínských soudců, a to především s ohledem na jeho některé specifické manažerské kroky, které použil v případě soudce Miroslava Čapka. Kučerová je zase spjata s děčínským soudem a je tak legitimní otázkou, zda bude mít dostatek nadhledu a zároveň autority.

Stojí za připomenutí, že v minulém výběrovém řízení v roce 2019 zvítězil Miroslav Kureš. Dnešní předseda OS v Ústí nad Labem působil v čele OS v Děčíně 15 let, od roku 1997 do roku 2012. Pak si „odskočil“ šéfovat OS v Litoměřicích. Právě z důvodu toho, že již v čele děčínského soudu působil, jej do funkce odmítla jmenovat ministryně Marie Benešová, která dala přednost druhé v pořadí, Dianě Fujdiak. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Soud schválil dohodu o vině a trestu pro podnikatele Horáčka, uložil pětimilionový finanční trest

Obvodní soud pro Prahu 5 v pondělí schválil dohodu o vině a trestu pro podnikatele Tomáše Horáčka. Ta mu ukládá trest šesti měsíců ve vězení, který si ale už odseděl ve vazbě, a pokutu ve výši pět milionů korun. Navíc nesmí sedm let působit v obchodních společnostech, Fakultní nemocnici Bulovka má pak uhradit škodu přesahující 600 tisíc korun. Verdikt je pravomocný, obě strany se vzdaly práva na odvolání.

„Přezkoumali jsme celý spisový materiál a rozhodli jsme, že doručený návrh na dohodu o vině a trestu lze schválit,“ odůvodnil rozsudek soudce Martin Fila. Navržený trest je podle něj „relativně mírný, je ale možné jej akceptovat“.

Dohodu o vině a trestu sjednal podnikatel Tomáš Horáček se státním zástupcem Zdeňkem Matulou už 12. října. A Obvodní soud pro Prahu 5 její znění v pondělí odsouhlasil.
Matula měl přitom pro prosazení návrhu několik důvodů, jak uvedl. „Byl sjednán s ohledem na skutečnost, že obviněný uzavřel se státním zástupcem dohodu o vině a trestu, což samo o sobě umožňuje uložení trestu pod spodní hranicí trestní sazby, ale zejména proto, že jsem v jeho případě shledal podmínky pro označení jeho osoby jako osoby spolupracujícího obviněného,“ uvedl.

Pro server iROZHLAS.cz pak své pohnutky ještě dovysvětlil: „Trestná činnost obviněného skončila ve fázi pokusu. Obě hlavní zakázky nebyly nakonec realizovány, to znamená, že nevznikla škoda. To samé pokud jde o úplatky. Neprokázalo se, že by skutečně došlo k vygenerování peněz. Už jen tím, že si necháte slíbit úplatek, pácháte trestný čin, ale obviněný nezískal nějaký výnos z trestně činnosti.“

Půl roku ve vazbě
Samotný podnikatel v soudní síni připomněl, že se „k protiprávní činnosti doznal“. „V zásadě mě k tomu rozhodnutí přivedlo více než půl roku ve vazbě. To byla dostatečně dlouhá doba, abych si nějakým způsobem utřídil životní priority,“ uvedl Horáček.

U jednání byla přítomná i zástupkyně Fakultní nemocnice Bulovka Petra Kvaček Pavlánová. I ta dohodu potvrdila: „Fakultní nemocnice Bulovka v průběhu projednávání dohody o vině a trestu uplatnila svůj nárok na uhrazení škody ve výši, která je do dohody vtělená. Pan Horáček s tím souhlasil.“

Kvůli údajné manipulaci zakázek v některých pražských nemocnicích začali detektivové Horáčka stíhat v červnu 2018. Spolu s dalšími lidmi měl ovlivňovat přidělování zakázek v nemocnicích, za což měl žádat úplatky.
Vedle Horáčka policie už dříve zahájila stíhání bývalé ředitelky Nemocnice na Bulovce Andrey Vrbovské, někdejšího ředitele stejné nemocnice Františka Nováka nebo bývalého poslance ODS Marka Šnajdra. Policisté v kauze prověřovali například veřejné zakázky na ostrahu objektů, dodávku hygienických potřeb nebo pořízení osobních aut.

Zatím nicméně není jasné, kdy se případ posune do další fáze. „Podle mě už vyšetřování spěje k závěru. Abych mohl mluvit o termínu obžaloby, musel by mi být spis nejdřív předložený na státní zastupitelství. Aniž bych chtěl spekulovat, tak se domnívám, že je reálná představa, že do konce ledna bude ukončené vyšetřování v částech, které jsou podle policejního orgánu nejvíce objasněny,“ sdělil Matula.

X X X

Cena tepla vzroste v Olomouci jen o stokoruny

Kvůli růstu cen paliv, emisních povolenek a dalších nákladů na výrobu a rozvod tepla zvýší společnost OLTERM & TD Olomouc od 1. ledna 2022 ceny tepelné energie pro své odběratele na území města. Průměrná olomoucká domácnost zaplatí měsíčně o zhruba 200 korun více. Pokud EU a stát přistoupí ke kompenzaci povolenek, cena se ještě může snížit.

„Kdyby se promítl skutečný nárůst nákladů související s dodávkou tepelné energie pro rok 2022, navýšení cen by bylo větší, ale podařilo se nám najít kompromis a po opakovaných jednáních jsme se dohodli na růstu cen pod dvaceti procenty. Oproti jiným velkým městům tedy nebude v Olomouci zdražení tak výrazné,“ uvedl primátor města Olomouce Mirek Žbánek.
Důvodem navýšení cen tepelné energie jsou zejména nárůst cen primárních paliv a médií (horká voda, pára, zemní plyn, elektrická energie) a inflační vlivy. Cenu dodávek tepla z centrálního zásobování teplem pak ovlivňují hlavně enormně rostoucí náklady na nákup emisních povolenek. „V minulosti jsme se snažili udržet ceny pro naše klienty co nejnižší a navyšovali jsme daleko méně, než byl reálný narůst našich nákladů. Vzhledem k výraznému nárůstu cen na trhu pro tento i příští rok to však již není nadále možné,“ doplnil ředitel společnosti OLTERM & TD Olomouc Kamil Vrbka. Nastane-li kompenzace růstu cen emisních povolenek ze strany státu, bude možné to v průběhu příštího roku zohlednit v ceně pro zákazníky.

Společnost OLTERM & TD Olomouc je společným podnikem statutárního města Olomouce a společnosti Veolia Energie ČR. Oba vlastníci společnosti vedli v posledních týdnech intenzivní jednání ohledně meziročního navýšení cen tepelné energie pro napojené odběratele na území města. Skutečný nárůst nákladů související s dodávkou tepelné energie pro rok 2022 by představoval navýšení cen tepla až o 25%, obdobně jako je tomu v jiných velkých městech. Obě strany se po opakovaných jednáních dohodly, že bude uplatněn nárůst cen tepelné energie pouze ve výši 17%. To představuje pro bytovou jednotku o velikosti 60 m2 navýšení průměrného měsíčního nákladu na teplo o zhruba 200 Kč (včetně DPH).

OLTERM & TD Olomouc je především výrobcem a dodavatelem tepelné energie pro byty, školská zařízení, terciální a komerční sféru na území města Olomouce. Zásobuje teplem na 29 tisíc domácností a provozuje téměř 800 tepelných zdrojů včetně navazujících rozvodů tepla. Mgr. Radka Štědrá, tisková mluvčí

X X X

Pardubický kraj pomůže včelařům, když jejich včelstva zdecimuje mor nebo neznámá otrava

Pardubický kraj připravil pro včelaře další dva dotační tituly. Ty mají pomoci s obnovením činnosti a motivovat včelaře v případech, kdy včelstva zlikviduje nákaza včelího moru nebo otrava neznámého původu. V rozpočtu kraje pro rok 2022 je pro včelaře připraveno celkem 550 tisíc korun.

„Chceme pomoci všem včelařům, kterým v tomto důsledku uhynulo včelstvo, nebo byli nuceni zlikvidovat své úly. Kromě tradičního finančního příspěvku pro začínající včelaře budou moci v příštím roce včelaři zažádat o další dva dotační příspěvky. Týkají se těch, kteří přišli o své úly jejich spálením z důvodu nákazy moru včelího plodu v roce 2021 nebo 2022 a také těch, jejichž celá včelstva v roce 2021 nebo 2022 uhynula v důsledku otravy, u níž není znám původce,“ vysvětlil krajský radní pro zemědělství, venkov a životní prostředí Miroslav Krčil.

Každý z dotačních podtitulů má stanoveny podmínky pro uplatnění. Pro dotační příspěvek na zakoupení nových nástavkových úlů platí, že žadatel bude muset likvidaci úlu s potvrzeným výskytem moru prokázat a zároveň bude muset uplatnit žádost o náhradu podle zákona o veterinární péči. „Podpora ze strany Pardubického kraje by mohla napomoci zabránit dalšímu šíření nákazy moru včelího plodu a měla by být motivační v tom směru, že obnova úlů proběhne výhradně novými, nástavkovými úly,“ poznamenal radní Krčil. Bc. Denisa Píšová
oddělení komunikace a vnějších vztahů

X X X

Během obnovy Císařských lázní pokračují unikátní restaurátorské práce

Karlovarský kraj se nachází v polovině doby vyhrazené na revitalizaci národní kulturní památky Císařské lázně v Karlových Varech. V rámci obnovy se uskutečnily a dále se plánují unikátní restaurátorské práce na vystavených obrazech mimo jiné v Zanderově sále. Se souhlasem památkářů došlo také na opravu fasády s historicky cennými prvky.

V současné době má kraj zasmluvněné a již zrestaurované obrazy „Scéna při koupání“ a „Eskulap a Hygiena“, na jejichž restaurování pracoval akademický malíř a restaurátor Zdeněk Novotný. Ten také k obnově obrazů v Zanderově sále vypracoval restaurátorské záměry. Restaurátorské práce na těchto obrazech vyšly na téměř 372 tisíce korun bez DPH.
„V současnosti se připravuje restaurování dalších maruflážových obrazů - Míčová hra, Uvítání olympijského vítěze v rodné obci a Olympijské hry. Jedná se o techniku, kdy jsou obrazy namalované na plátno, které je následně nalepeno na stěnu,“ uvedla vedoucí odboru řízení projektů krajského úřadu Květa Hryszová.

Restaurování těchto obrazů má pevně daný postup. Nejprve restaurátoři provedou fixační nástřik, pak přitisknou trhlinky a šupiny k plátěné podložce tamponováním. Poté bude třeba sejmout případné nevhodné přemalby, obnovit soudržnost plátěné podložky se stěnou a vyplnit dutiny vápennou směsí. Defekty v povrchu malby se musí začistit a vyrovnat s originálním povrchem. Konečnou fází se stane provedení retuší a ochrana povrchu obrazů vhodným závěrečným lakem. „Během revitalizace počítáme s velkým rozsahem restaurátorských prací, a to nejen v samotném Zanderově sále, ale i v dalších částech budovy. Po dokončení přestavby chceme veřejnosti představit Císařské lázně opravené v takové kvalitě, jakou si tato národní kulturní památka skutečně zaslouží,“ vysvětlil hejtman Petr Kulhánek.

V závěru listopadu byly rovněž dokončeny opravy severovýchodní části fasády objektu. Zhotovitel v souladu s rozhodnutím památkářů provedl očištění stávající fasády a zpevnil narušené povrchy. Stavebníci následně omyli fasádu pomocí tlakové vody a detailně mechanicky očistili. Po dokončení těchto přípravných prací byly provedeny jednotlivé úpravy fasády včetně restaurátorských oprav historicky cenných prvků, jako jsou například kamenné desky. Celek fasády byl následně uzavřen a nakonzervován.

V závěru prací došlo na nátěr patinovaný vybraným odstínem lazury. Opravena byla také stávající mansardová střecha z břidlice včetně jednotlivých pasířských a klempířských prvků zahrnujících mimo jiné oplechování jednotlivých říms a parapetů. „Máme radost z reakcí lidí, kteří procházejí kolem a chválí podobu nové fasády,“ dodal hejtman.

Karlovarský kraj v současné době prostavěl již přes 400 milionů korun. V příštím roce bude pokračovat v dokončovacích pracích například v Zanderově sále, počítá se se zahájením úprav v přilehlém okolí objektu Císařských lázní či na zastřešení atria. Kompletně by měla být revitalizace hotova v létě 2023. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

X X X

MISTREM RUKODĚLNÉ VÝROBY JE UMĚLECKÝ KOVÁŘ Z JILEŠOVIC NA OSTRAVSKU

Umělecký kovář Zbyněk Pechál získal titul Mistr tradiční rukodělné výroby Moravskoslezského kraje. Pan Pechál se specializuje na tepání v mědi, které patří mezi ohrožené obory, kterým hrozí zánik. Ocenění panu Pechálovi předal při komorním setkání náměstek hejtmana kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo.

„Náš region je etnograficky velmi různorodý, také je bohatý na nejrůznější projevy tradiční lidové kultury. Rukodělná výroba je pro nás a pro příští generace kulturním dědictvím. Byla by velká škoda, kdyby některé obory zanikly, je přece skvělé, že jsou mezi námi lidé, kteří se věnují technikám našich předků, své umění představují na nejrůznějších kulturních a společenských akcích nebo je dokonce předávají na workshopech a kurzech dál. Přesně takto pan Zbyněk Pechál pomáhá uchovávat tradiční kovářské řemeslo tepání v mědi,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo s tím, že titul je udělován od roku 2016.

Návrhy na ocenění mohou podávat fyzické i právnické osoby, například vědecké a odborné instituce, muzea, občanská sdružení, jiné neziskové a zájmové organizace, působící v daném oboru, orgány státní správy a samosprávy. Ocenění je udělováno v souladu s koncepcí účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v České republice, s výzvou UNESCO „Žijící lidské poklady“ i ve vztahu k udělování celostátního titulu „Nositel tradic lidových řemesel“.

Pan Zbyněk Pechál si cestu k tepání v mědi našel postupně. Po základní škole absolvoval strojní průmyslovku, na které pak několik let také úspěšně vyučoval odborný výcvik. Postupně se začal zajímat o tepelné zpracovávání kovů, což ho přivedlo k uměleckému kovářství. Tento obor pak také vystudoval na Střední škole umění a řemesel v Praze. Zásadní vliv na něj měly kurzy u uznávaného uměleckého kováře Alfréda Habermanna, což ho přivedlo k zaměření na práci s mědí, zejména na tepání technikami našich předků. Ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby získal pan Pechál za zachovávání ohroženého oboru rukodělné výroby, jeho prezentace na veřejnosti i předávání dovednosti v rámci kurzů či festivalu Kovářské sonáty, který spoluorganizuje. PhDr. Miroslava Chlebounová, PR specialista

X X X

Fond Vysočiny: Novinky v programech na podporu školství a sportu pro rok 2022

Zastupitelstvo Kraje Vysočina bude na svém posledním letošním zasedání v příštím týdnu vyhlašovat 16 z plánovaných 37 programů Fondu Vysočiny pro rok 2022. Stejně jako v předchozích letech je řada programů zaměřena na podporu školství, mládeže a sportu. „Některé programy Fondu Vysočiny doznaly oproti minulosti výraznějších změn. Významně jsme navýšily podporu na rozvoj infrastruktury pro sport a volný čas či podporu činnosti s mládeží,“ přibližuje krajský radní pro oblast školství Jan Břížďala. Změny se dotknou i podpory Krajských center talentované mládeže, protože nově byl statut KCTM přidělen oddílu Třebíč Nuclears v baseballu a TJ Jiskra Havlíčkův Brod v softballu, o odebrání statutu KCTM ve volejbalu naopak požádal spolek VOLEJBAL VYSOČINA.
 
Sportujeme a volný čas 2022
Pro rok 2022 počítá krajský rozpočet s alokací 5 milionů korun, oproti minulému roku jde o navýšení o 500 tisíc korun. V podprogramu Sportujeme jsou vyčleněny 3 miliony korun, zbytek je určen pro podprogram Volný čas. Příjemci dotace mohou žádat minimálně o 10 tisíc korun, maximální částka byla pro rok 2022 navýšena na 60 tisíc korun, oproti předchozím 50 tisícům. Program je soutěžní, peníze budou rozdělovány podle bodového hodnocení do vyčerpání celkové částky.
 
Učební pomůcky 2022
Nový soutěžní program v objemu jeden milion korun je určen na pořízení učebních pomůcek pro talentované žáky v Kraji Vysočina. Příjemcem dotace může být základní, střední i vyšší odborná škola bez ohledu na zřizovatele, stejně tak základní umělecké školy. Minimální výše dotace je 50 000 korun, maximální výše je 100 000 korun na jeden projekt. Vyšší bodové ohodnocení mají nadaní a talentovaní žáci, kteří uspějí v mezinárodních soutěžích a olympiádách, body navíc přinesou i úspěchy v republikových, krajských nebo okresních kolech. Vyšší počet bodů přinese i využitelnost učební pomůcky pro více nadaných žáků.
 
Sportoviště, klubovny a táborové základny 2022
Jde o inovovaný program Fondu Vysočiny, který zahrnuje, jak původní program zaměřený na modernizaci a údržbu sportovišť a sportovní vybavení, tak i nově na zázemí pro zájmovou a volnočasovou činnost, včetně letních táborových pobytů. Na sportoviště je vyčleněna částka 3 750 000 korun, na další dva podprogramy připadne půl milionů korun. Cílem programu je modernizace sportovní a volnočasové infrastruktury, která je na řadě míst v našem kraji v nevyhovujícím nebo havarijním stavu. V podprogramu Sportoviště je stanovena minimální částka 30 000 korun a maximální 200 000 korun, u podprogramů Klubovny a Táborové základny lze žádat minimálně o 20 000 korun, nejvýše o 80 000 korun na jeden projekt. Minimální podíl příjemce je na úrovni 50 % celkových nákladů.
 
Krajská centra talentované mládeže 2022
Podmínky nesoutěžního programu zůstávají stejné jako v roce 2021. Došlo pouze ke změně počtu žadatelů. V Kraji Vysočina je v současné době 21 Krajských center talentované mládeže. Ta si mezi sebe rozdělí celkem 8 milionů korun. Peníze jsou určeny na zajištění podmínek a zázemí pro sportovní přípravu talentovaných mladých sportovců. Minimální výše dotace je 60 000 korun, maximální částka je dána tabulkově podle jednotlivých sportovních odvětví. Ing. Eva Neuwirthová