Nejhorší jsou vždycky lidé, kteří se dostanou na rozhodující vedoucí místa firem nebo i státu, a vůbec tomu nerozumějí. Šéf starostů Rakušan je amatér, protože policistou nikdy nebyl a nemá o ní žádné poznatky a zkušenosti. Možná něco chytil pouze z detektivních seriálů ČR, Francie nebo USA. A to mu teď třeba stačí na to, že bude dělat převraty v policii. Už vyhodil policejního prezidenta Švejdara, a teď dřívějšího ředitele policie Liberecka plk. Husáka. A na řadě jsou možní i další šéfové policie a složky.

Premiér Fiala se raduje, že už má i ministra zemědělství, experta na včely Nekulu, ale ten mu sotva poradí, jak likvidovat záplavy v ČR, protože odborníci upozorňují na to, že by letos mohly opět řádit, jako v minulosti.
Kromě záplav minulá vláda měla velký plán na sucho, závlahy, budování nových rybníků a další vodních ploch. Fiala se o tom vůbec nezmiňuje.

A největší bolestí celého národa je nedostatek řidičů autobusů v krajích, kamionů, traktoristů, nákladních vozů a dalších dělnických a profesí. A na Hodonínsku stále lidé žijí v troskách po tornádu a nevědí, kdy budou mít opravené domy a postavené nové. A premiér Fiala se o tom vůbec nezmiňuje a nedělá žádná rychlá opatření. Kdy se vzpamatuje?, upozorňují občané měst a obcí a odborníci.

X X X

Exšéf policie Husák nebude řídit policejní školu, zatrhl mu to Rakušan

Bývalý policejní prezident Vladislav Husák, který musel loni v únoru odejít z čela policie v Libereckém kraji kvůli účasti na zakázaném večírku v Teplicích, nebude řídit Vyšší policejní školu a Střední policejní školu Ministerstva vnitra v Praze. Ministr vnitra Vít Rakušan zrušil pověření, které mu vydal jeho předchůdce Jan Hamáček. Na Hamáčka kvůli vystavenému pověření podal trestní oznámení senátor Václav Láska.

V úterý to uvedla Česká televize. Husák měl školu vést dočasně. Rakušan již dříve uvedl, že na místo ředitele chystá výběrové řízení. „Kde bude potřeba splnit kvalifikační předpoklady, kterými je, mimo jiné, pedagogické vzdělání nebo alespoň pedagogické minimum. To podle mých informací pan Husák nemá,“ uvedl minulý týden Rakušan pro iRozhlas.cz.

Advokát, bývalý policejní vyšetřovatel a předseda správní rady Transparency International a nynější senátor Václav Láska (zvolený za Hnutí SENÁTOR 21) na svém Twitteru v úterý uvedl, že na exministra Hamáčka podal na Městském státním zastupitelsví v Praze trestní oznámení. Tvrdí, že pověření podepsal, kdy už nebyl ministrem.
„Mám za to, že pověření V. Husáka vedením policejní školy antedatoval a podepsal v době, kdy již nebyl ministrem. Policii jsem k tomu označil důkazy,“ napsal Láska.

Dnes jsem na MSZ v Praze podal trestní oznámení na Jana Hamáčka. Mám za to, že pověření V. Husáka vedením policejní školy antedatoval a podepsal v době, kdy již nebyl ministrem. Policii jsem k tomu označil důkazy.

Husák byl loni koncem ledna na oslavě 50. narozenin podnikatele Petra Bendy v hotelu v Teplicích v době, kdy musely být hotely kvůli epidemii koronaviru až na výjimky uzavřené. V reakci uvedl, že v hotelu měl pracovní schůzku, o oslavě se dozvěděl až na místě a v hotelu zůstal přes noc kvůli únavě a pozdní hodině.

Kritice Husák čelil za přítomnost v hotelu i za to, že jako vysoký policejní funkcionář nezasáhl. Z funkce policejního ředitele v Libereckém kraji odešel v únoru po výzvách od Hamáčka a policejního prezidenta Jana Švejdara. Od té doby pracoval jako metodik Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy. Za účast na zakázané akci mu byl snížen plat.

Před působením v Liberci Husák nemohl pokračovat v čele policejní ochranné služby kvůli chybějící bezpečnostní prověrce. Z funkce policejního prezidenta v roce 2007 odešel mimo jiné v souvislosti s prověřováním své role v korupční kauze biolíh, napsal dříve iRozhlas.cz. Jako policejního prezidenta Husáka novináři přistihli při výrazném překračování rychlosti na dálnici.

X X X

Vláda začala selektovat lidi. Odnesou to nejchudší, pustil se Středula do Fialova kabinetu

Šéf odborů Josef Středula se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ostře pustil do nové vlády. Nelíbí se mu totiž, jak se kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) staví ke zvyšování platů. „Vláda začala selektovat a lidé, co mají příjmy nejmenší, to vnímají velmi nepříznivě. Tato míra skutečného naštvání je silná,“ uvedl Středula.

Platy pracovníků v sociálních službách v roce 2022 stoupnou o 700 korun. Zdravotníkům se vláda rozhodla platy zvýšit o šest procent a pedagogickým pracovníkům o dvě procenta. Také zmrazí platy státním úředníkům na ministerstvech či dalších úřadech a všem ústavním činitelům. Na konci předchozího roku o tom informoval Petr Fiala a vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) počátkem listopadu rozhodla, že pracovníci státu a veřejných služeb dostanou plošně od ledna přidáno 1400 korun. Platy pedagogů měly stoupnout o tři procenta. Takové navýšení si ale nemůže státní rozpočet podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dovolit.

„Státní rozpočet je v katastrofálním stavu. Situace je pro vládu mimořádně složitá. Přesto jsme našli zdroje, abychom ocenili ty, co jsou v první linii boje s covidem, a pedagogy. Vzdělávání totiž bude prioritou vlády,“ hájil rozhodnutí Stanjura.
Odbory tak kritizují, že zdravotníkům na nižších pozicích a pracovníkům v sociálních službách porostou platy jen o 700 korun místo dříve slíbených 1400 korun. Vadí jim také zmrazení platů pro hygieniky, kteří jsou klasifikováni jako státní úředníci.
Vláda se snaží zakročit proti inflaci
„Řeknu pár příkladů státních zaměstnanců, kteří po této změně nedostanou vlastně ani korunu, je to silničář, školní kuchařka či školník. Ti to odnesou. Vláda začala selektovat a lidé, co mají příjmy nejmenší, to vnímají velmi nepříznivě. Tato míra skutečného naštvání je silná,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS šéf odborů Josef Středula.

Rovněž kritizoval zákonodárce z ODS, ANO a SPD, kteří hlasovali na konci roku 2020 pro zrušení superhrubé mzdy. „Současná vláda naštvala všechny a nebyl to dobrý tah. My jsme byli připraveni diskutovat, ale nikdo nás neposlouchal, je to první puntík nové vlády. Hygienické stanice také nedostanou ani korunu. Nejsou spokojeni ani hasiči. My to ale nevzdáváme,“ dodal.
Růst platů v sociálních službách a u zdravotníků mu vzhledem k inflaci nepřijde dostatečný. Vláda ale toto své rozhodnutí vnímá právě do budoucna jako protiinflační krok. Chce tím také zabránit vysokému schodku státního rozpočtu.

X X X

SLEVY JÍZDNÉHO A DÁLNIČNÍ ZNÁMKY ZDRAŽÍ

Slevy na jízdném omezíme, dálniční známky podraží, potvrdil Kupka
Slevy na jízdném 75 procent pro seniory a studenty stály jenom v loňském roce státní pokladnu přibližně 3,5 miliardy korun, odhady pro letošní rok hovoří dokonce o dvojnásobku. Strany vládní koalice proto dlouhodobě hovoří o nutnosti alespoň částečného zrušení tohoto – dle některých populistického – artefaktu kabinetu Andreje Babiše (ANO). Nový ministr dopravy Martin Kupka (ODS) potvrdil, že jeho resort omezení skutečně plánuje. Nastínil rovněž, jak by se mohla do budoucna změnit také cena dálniční známky.

Vláda se aktuálně snaží seškrtat rozpočet, kde se dá. Jednou z dopravních agend, kde vláda bude úspory hledat, jsou slevy na jízdném pro studenty a seniory. Premiér Petr Fiala (ODS) k tomu řekl, že se stávající formou slev ve výši 75 procent nesouhlasí a systém se upraví. Určitá forma zvýhodnění pro některé skupiny obyvatel by však podle něj měla zůstat. Ministr Kupka k tomu řekl, že změny budou citlivé.

„Slíbili jsme je omezit a to naplníme. Nyní řešíme způsob, jak to provedeme. Musíme to ale důkladně zvážit, neboť velký škrt by znamenal i zvýšení nákladů krajům. Zároveň také vyhodnocujeme dlouhodobý vývoj počtu cestujících, abychom vyvrátili argumenty, že zrušení slev přinese velký odliv cestujících,“ řekl Kupka v rozhovoru pro web Zdopravy.

Podobně hovořil již před nástupem na úřad. „Slevy bude nutné upravit. Předložím návrh, který bude vycházet z modelu dalšího financování veřejné dopravy a dopadu slev. Model musí zhodnotit i dopady na úhradu prokazatelné ztráty z poskytování veřejné služby dopravní obslužnosti. Ta rovnice má prostě více proměnných,“ napsal CNN Prima NEWS Kupka. Aktuálně však zopakoval, že nic stále není definitivní.

Slevy ve výši 75 procent mohou využívat všichni studenti do šestadvaceti let a senioři nad pětašedesát let od podzimu 2018. Od té doby za ně stát dopravcům zaplatil přes 11,15 miliardy korun. Ministerstvo financí původně počítalo s dopadem do rozpočtu ve výši šest miliard korun ročně. Náklady ale v posledních dvou letech stlačila koronavirová krize vzhledem k omezení pohybu i zavření škol.

Cena dálniční známky se zvýší
Další palčivou otázkou pro české občany je dlouho diskutovaná cena dálniční známky, která se neměnila celou poslední dekádu. Bude se zřejmě odvíjet od dálniční sítě, řekl pro CNN Prima NEWS Kupka.
„Deset let se neměnila cena dálniční známky, přitom se za tu dobu podařilo zprovoznit výrazně více než 100 kilometrů nových dálnic. Do budoucna bychom byli rádi, aby se posun ceny buď spojil s inflací, což je běžný krok ve většině jiných států, anebo aby se svázal s počtem postavených kilometrů,“ řekl ministr.

X X X

Na Českolipsku znovu nevyjely některé autobusy, ČSAD Liberec chybí řidiči

Na Českolipsku pokračují problémy s autobusovou dopravou. Ráno nevyjely čtyři spoje, jeden nepojede také odpoledne. Krajský dopravce ČSAD Liberec, který tam jezdí od 12. prosince, se kvůli koronaviru potýká s nedostatkem řidičů. Vypomáhá si posilami z Liberce, pomáhají i tři řidiči konkurenční společnosti BusLine, stále to ale nestačí.

O zajištění dopravy v dalších dnech chce koordinátor dopravy v kraji Korid LK s dopravcem jednat. 
„Situace se mění ze dne na den a my bychom chtěli s dopravcem další postup projednat, protože nechceme jen nečinně přihlížet tomu, jak každý den vypadá jinak,“ řekl ředitel Koridu LK Otto Pospíšil. 

ČSAD Liberec na Českolipsku zajišťuje zhruba 700 spojů denně, zatím tak vypadává jen malý zlomek dopravy, komplikuje to ale lidem cestu do práce a dětem do škol, i když dopravce vybírá většinou spoje posilové nebo takové, které mají jinou alternativu v blízkém čase.

Situaci dopravce komplikuje vysoká nemocnost na Českolipsku, která je nejhorší v rámci Libereckého kraje a patří k nejhorším v zemi. V pondělí nevyjel jeden ranní spoj, v průběhu dne poslaly ale testy do izolace a karantény další řidiče společnosti. 
Laboratoře v pondělí na Českolipsku potvrdily 111 nových případů nákazy. Za poslední týden tam testy odhalily 522 nových případů covidu, to je bezmála 507 nově nakažených na 100 tisíc obyvatel. V Česku je aktuálně horší situace jen v okresech Mělník a Praha-západ.

Na sociálních sítích lidé nového dopravce kritizují, měl by podle nich zajistit řidiče od jiných dopravních společností. Podle předsedy představenstva ČSAD Liberec Martina Bobka to ale není jednoduché.
Firma, která zajišťuje autobusovou dopravu také na Liberecku, už přesunula na Českolipsko část záloh z Liberce a podařilo se jí vyjednat jako posily i tři řidiče konkurenční společnosti BusLine. 

„Jsme jim za pomoc opravdu vděční, poptávali jsme řidiče i u dalších dopravců, dokonce až v Praze, ale problémy mají všichni a bojím se, že se to bude s omikronem jen zhoršovat,“ řekl ČTK Bobek.
Před ohrožením dopravy kvůli koronavirové nákaze varoval už loni na konci listopadu majitel dopravní skupiny BusLine Jakub Vyskočil, situace je podle něj velmi vážná. 

„Nedostatek řidičů může v krátké době ochromit ekonomiku celého státu, lidé se nedostanou do práce,“ upozornil. V BusLinu už za volant museli zasednout i lidé z vedení společnosti nebo dispečeři. 
Podle dopravců jsou řidiči MHD i příměstské autobusové dopravy vystaveni dennímu kontaktu s velkým počtem lidí všech věkových skupin. Pokud se řidič od cestujících nakazí, tak spousta kolegů, s nimiž třeba trávil pauzu na vozovně, nebo se kterými se potkal, musí do karantény.

X X X

ZEMĚDĚLCI NEMOHOU MÍT PLESY A JINÉ OSLAVY PO TĚŽKÉ PRÁCI?

Ministerstvo platí bujaré večírky se Standou Hložkem a Daliborem Jandou. Zarazí to Fiala se Stanjurou?
Ministerstvo zemědělství v letech 2017 – 2021 poskytlo Agrární komoře (včetně jejich oblastních organizací) více než 83 milionů korun. Často šly peníze jen na zábavu a povyražení členů této organizace, jejichž podnikání je samo o sobě státem štědře dotováno. Dotknou se plánované škrty v rozpočtu, které plánuje Fialův ministr financí Zbyněk Stanjura i rozpočtu ministerstva zemědělství nebo budou daňoví poplatníci dále sponzorovat dýchánky agrárních lobbistů?

Ministerstvo zemědělství za ministrování Miroslava Tomana z ČSSD platilo nemalé peníze na podporu konání různých akcí Agrární komory, jejichž smysluplnost je pro stát poněkud pochybná. Patří mezi ně plesy, Ovčácké dny nebo dožínky.
Konkrétně například pěvecká vystoupení Standy Hložka, Ireny Kousalové a Charlie Bandu. Ministerský dvousettisícový příspěvek pokryl také téměř polovinu nákladů na pronájem prostor Paláce Žofín na radovánky Agrární komory. V rámci plesu, kde část pronájmu plesových prostor hradilo ministerstvo zemědělství, vystoupil také Dalibor Janda.

Agrární komora České republiky totiž pořádá pravidelně s výjimkou letošního covidového roku ples v reprezentativních prostorách Paláce Žofín v Praze.
„V letošním roce se uskutečnil již 18. ročník Agrárního plesu, který pořádala Agrární komora ČR pod záštitou ministra zemědělství v pražském Žofíně. Historické sály znovu zhruba po roce zaplnili zemědělci ze všech koutů České republiky. Celým večerem provázela stejně jako vloni Štěpánka Duchková. Předtančení zajistila Taneční škola Astra Praha. O hudbu k tanci a poslechu se postaral Taneční orchestr TOX s Gábinou Goldovou a svými sólisty. Večer svým vystoupením zpříjemnil také Dalibor Janda s Jiřinou Annou a skupina Prototyp, či Standa Hložek. Milovníkům dechové hudby zahrála skupina Babouci,“ lze se dočíst například v loňské informaci serveru Zemědělec.cz.

Ministerstvo zemědělství tomuto plesu v uplynulých letech celkem pravidelně udělovalo svou záštitu spojenou s finanční podporou. V letech 2017, 2019 a 2020 podpořilo konání plesu částkami ve výši 180 až 200 tisíc korun.
Celkové náklady na konání plesu podle smlouvy mezi ministerstvem a Agrární komorou v roce 2017 činily 2 394 000 korun. Ministerská dvousettisícová záštita pokryla téměř polovinu nákladů na pronájem prostor Paláce Žofín.
V roce 2019 pak dvě třetiny záštity šly na nájem Paláce Žofín a třetina směřovala na kulturní a společenský program. Konkrétně se jednalo o recitál zpěváků Standy Hložka, Ireny Kousalové a Charlie Bandu.

V roce 2020 se podle osvědčeného modelu z předchozí plesové sezony rozdělily ministerské finance ve stejném poměru mezi nájem a kulturní program. Padesát tisíc korun bez DPH tak šlo na vystoupení kapely The Party Band.
„Kapela s nejlepším tanečním repertoárem v Praze, s výbornou zpěvačkou Kateřinou Romansovou,“ stálo na oficiálním plakátu plesu.
Snad aby nebylo Agrární komoře líto neuskutečněného plesu v roce 2021, podpořilo ministerstvo zemědělství svou záštitou pro změnu výroční XXX. Sněm Agrární komory České republiky. Podle uzavřené smlouvy mělo jít 80 tisíc korun bez DPH na pronájem domény, videokonferenčního systému a prostor a dále na grafické práce a webovou prezentaci.
Záštitové podpoře se pak těší i nejrůznější regionální akce pořádané oblastními pobočkami Agrární komory. Opakované podpory v řádu desítek tisíc korun ročně se tak dostalo například Ovčáckému dnu ve Vsetíně, Top vínu Slovácka nebo Jesenickým dožínkám.

Po udělení záštity musel pořadatel: „…ve všech doprovodných materiálech a informační kampani uvést, že akce je pořádána pod záštitou ministra zemědělství Miroslava Tomana. Pro reprezentační a propagační účely může pořadatel umístit logo MZe v odpovídající velikosti a na odpovídajícím místě. Jeho použití podléhá předchozímu schválení Odborem kanceláře ministra MZe.“

Stopka pro mejdany?
Budou večírky Agrární komory za peníze daňových poplatníků pokračovat i za Fialovy vlády?
V současné době čeká ministerstvo zemědělství diskuse o státním rozpočtu na rok 2022. Předseda ODS a premiér Petr Fiala v předvolební kampani často kritizoval předražené a zbytečné výdaje státu. Šel dokonce do takového detailu, že ve svých mediálních vystoupeních pranýřoval nákupy předražených pneumatik na ministerstvech v řádech desítek tisíc.
Jestli ponechá jeho ministr financí v rozpočtu ministerstva zemědělství dotace na zábavu a radovánky Agrární komory v milionových sumách ukážou nejbližší týdny. Každopádně by se to pak vládě těžko vysvětlovalo, pokud současně přesvědčuje zdravotníky, učitele a hasiče, že na jejich plánované zvýšení platů státní kase chybí peníze.
Tomáš Rovný, Jan Hrbáček – Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Ministerstvo spravedlnosti bude mít sedm náměstků, Tejc odchází

Ministerstvo spravedlnosti bude mít nově sedm náměstků. Vedle nové sekce mezinárodní a evropské spolupráce vznikla opět sekce pro vězeňství. Aktuálně již na ministerstvu působí i dva „političtí“ náměstci – Radomír Daňhel a Antonín Stanislav. Podle informací České justice z ministerstva naopak odchází dosavadní náměstek Jeroným Tejc.
Ministerstvo mělo před reorganizací čtyři sekce: ekonomickou, pro legislativu, justiční a pro boj s korupcí. Posledně jmenovaná sekce, kterou vedl Jeroným Tejc, měla na starosti ještě vězeňství a agendu odškodňování.
Ještě před příchodem Pavla Blažka rezignoval ekonomický náměstek Zbyněk Spousta. Reorganizací byly zrušeny sekce legislativní a pro boj s korupcí.

Nově bude mít obtížnou agendu odškodňování na starosti sekce náměstkyně Kláry Cetlové. Do její odpovědnosti spadá mj. i znalecká agenda, kde existují dlouhodobě neřešené problémy a odškodňování je další problematická oblast. Setrvale podceňována je i oblast dohledu, ministerstvo zde rezignovalo na aktivní roli.

Agendu boje s korupcí z bývalé Tejcovy sekce přešla na novou sekci koordinace tvorby právních předpisů a prevence korupce. Ta v podstatě vznikla z bývalé sekce legislativní, kterou vedl Pavel Franěk.
Podle informací České justice se do výběrového řízení na obsazení postů nových náměstků již nepřihlásí Jeroným Tejc, který se rozhodl z ministerstva odejít. Opačné rozhodnutí lze naopak předpokládat u Michala Fraňka, jehož sekce si za předchozích ministrů vybudovala autonomní pozici. Je ovšem otázkou, zda je s příchodem po dlouhé době „politického“ ministra taková autonomní pozice nadále udržitelná. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Šéf Soudcovské unie Vávra chce s Blažkem řešit zejména platy justičního aparátu

Prezident Soudcovské unie Libor Vávra pokládá za zásadní téma před čtvrteční schůzkou s novým ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) otázku platu odborného justičního aparátu, nikoliv aktuálně diskutované zmrazení platů soudců. Dnes uvedl, že jednou z priorit by měl být audit, který by otevřel cestu k reformě justice.
Záměr ministerstva práce zmrazit soudcům platy nechce Vávra před schůzkou s Blažkem komentovat. „Nejdřív se má jednat,“ podotkl.
Soudci se už v minulosti kvůli zmrazení svých platů obraceli na soudy, které jim vyhověly. Zveřejněné zdůvodnění ministerského návrhu se o soudních sporech a jejich výsledcích nezmiňuje.
Vedle platů odborného aparátu by Vávra s Blažkem rád probral podmínky pro elektronizaci justice a také pro její budoucí reformu. V této souvislosti zmínil audit, o němž podle něj začala hovořit už Blažkova předchůdkyně Marie Benešová (za ANO). Audit provedený zvnějšku justice, tedy nezávislou auditorskou firmou, by měl odhalit, jak se proměnila soudní agenda a zda část z ní například nedokážou zvládnout asistenti, kteří jsou pro stát levnější než soudci.

„Obdobný audit si nechalo zpracovat Německo. Bylo to drahé, ale ve výsledku ušetřili spoustu peněz,“ upozornil Vávra. „Chápu, že v současné rozpočtové mizérii je to problém. Významně by ale mohla pomoct Evropská unie,“ míní.
Návrh na zmrazení platů politiků, soudců a státních zástupců zdůvodnilo ministerstvo práce nezbytností snížit rostoucí zadlužení Česka z posledních let. Výše platů těchto profesí se stanoví z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Ministerstvo chce, aby základna zůstala stejná jako loni a předloni. U soudců by to místo 106.986 korun mělo být 100.872 korun.

X X X

Soudci zamítli žalobu krasobruslaře Novotného kvůli vyškrtnutí z kandidátky hnutí ANO

Městský soud v Praze (MS) zamítl na konci minulého týdne žalobu bývalého mistra světa v krasobruslení René Novotného na Ministerstvo vnitra ČR (MV) kvůli jeho vyškrtnutí z kandidátky hnutí ANO před minulými volbami do Poslanecké sněmovny. Podle soudu se Krajský úřad Jihomoravského kraje nedopustil nezákonného zásahu, když akceptoval odvolání z kandidátky hnutí ANO jeho volebním zmocněncem.

Bývalý šampion v krasobruslení René Novotný kandidoval na 20. místě kandidátky hnutí ANO v Jihomoravském kraji. Jen několik dnů před volbami byl však volebním zmocněncem hnutí odvolán z kandidátky s tím, že v kampani měl Novotný vylepit vlastní billboardy.
Novotný se bránil žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, kterou směřoval proti postupu Krajského úřadu Jihomoravského kraje, Státní volební komisi a Ministerstvu vnitra ČR. Volební senát Nejvyššího správního soudu (NSS) však odmítl žalobu projednávat, neboť vzhledem k charakteru žaloby byl příslušným MS v Praze.

MS v Praze v aktuálním rozhodnutí dospěl k závěru, že postup úřadů byl zákonný, když pouze provedly podle zákona to, k čemu dospěl volební zmocněnec hnutí. „V posuzovaném případě došlo k odvolání žalobce z kandidátní listiny politickým hnutím prostřednictvím volebního zmocněnce a nebylo na místě, aby krajský úřad prováděl vlastní šetření, zda se tak stalo v souladu s vůlí zastoupeného hnutí, a to právě proto, že jej k tomu zákonná úprava nijak nezmocňuje a pokud by tak krajský úřad učinil, přesáhl by svou kompetenci danou zákonnou úpravou. Námitky žalobce poukazem na Stanovy hnutí ANO 2011 jsou proto zcela irelevantní,“ konstatuje se v rozhodnutí MS v Praze. Podle soudu není ani povinností úřadů o tomto kroku kandidáta informovat.

 Soud zároveň upozornil, že se Novotný mýlí v názoru, že jedinou formou obrany proti takovému kroku je žaloba na ochranu před nezákonným zásahem. To vyplývá i z judikatury volebních senátů, kterou v usnesení o postoupení z října minulého roku zmínil i NSS. Ten upozornil, že pokud by k odvolání kandidáta došlo nezákonně, mohlo by se to projevit až při zjišťování výsledků hlasování a pak by bylo možné uplatnit námitku v řízení o neplatnosti voleb, hlasování nebo volby kandidáta, k čemuž je příslušný již NSS. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Krajům se prodraží nákup testů. Stát jim bez nouzového stavu nestíhá pomoci

Správa státních hmotných rezerv nemůže pomoci s nákupem testů pro města, obce a kraje a jejich příspěvkové organizace do 17. ledna. K tak rychlé akci by potřebovala nouzový stav, řekl v úterý liberecký hejtman Martin Půta, který stát o pomoc požádal. Obce a kraje tak budou muset nakupovat samy a výrazně dráž.

Na vypsání zakázky na nákup by podle Půty správa rezerv aktuálně potřebovala dva měsíce, což je pozdě. Chybějící nouzový stav zmínil ve svém vyjádření k věci i další z hejtmanů, Ivo Vondrák z Moravskoslezského kraje. „Bylo by to řešitelné, kdyby nebyl zrušen nouzový stav!,“ napsal na Twitteru k blížícímu se testování.

Liberecký hejtman Půta pro ČT: Hromadné nakupovaní testů na koronavirus pro kraje, města a obce je do 17. 1. především z časového hlediska nezajistitelné. Já ale musím dodat, bylo by to řešitelné, kdyby nebyl zrušen nouzový stav!
Vláda chce, aby zaměstnavatelé od 17. ledna testovali všechny své pracovníky dvakrát týdně a testovat se tak budou muset i zaměstnanci měst a obcí, krajů a jejich organizací.

„Správa státních hmotných rezerv nakupuje za bezkonkurenční ceny. My jsme například nakoupili testy pro krajský úřad, které se používaly v posledních měsících, za ceny těsně pod 50 korun s DPH a oni pod 20 korun,“ řekl také Půta.
Jen v Libereckém kraji, který je po Karlovarském co do počtu obyvatel druhým nejmenším v zemi, bude podle Půty týdně ve veřejném sektoru potřeba 50 tisíc testů. „Budou to všichni nakupovat podlimitně a o to dráž, budou to nakupovat v malém množství, aby se vešli do dvou milionů korun,“ řekl Půta.

Podle hejtmana už teď správa hmotných rezerv nakupuje testy pro školy, což jsou také příspěvkové organizace měst, obcí a krajů, nedává proto smysl, aby nenakupovala i pro ostatní organizace, přístup jednotlivých resortů se ale liší.
„Ministerstvo školství se na to dívá jinak než ministerstvo sociálních věcí, ministerstvo financí nechce nikomu nic zaplatit,“ poznamenal Půta. Problémem je podle něj, že se tyto věci neplánují dopředu, přitom bylo jasné, že s rostoucí nemocností se Česko plošnému testování nevyhne.

„Ten rozdíl je zajímavý pro celý veřejný sektor, protože to budou statisíce testů, které budou potřeba v příštích týdnech a měsících. Kdyby nad tím někdo na úrovni státu strategicky dlouhodobě přemýšlel, tak by se tím dalo ušetřit ne úplně málo finančních prostředků z veřejných zdrojů. A je mi úplně jedno, jestli jsou to peníze ze státního rozpočtu, obecního rozpočtu nebo rozpočtu příspěvkové organizace, pořád jsou to peníze vybrané na daních,“ dodal liberecký hejtman.

S nákupem svým obcím a městům nepomůže aktuálně ani Liberecký kraj, chtěl jim nabídnout sdružený nákup v dynamickém nákupním systému, který má k dispozici. Podle Půty se ale ukázalo, že s nákupem antigenních testů se nepočítalo, a tak nemá registrované dodavatele. „Takže to tam zadáme, ale to potrvá měsíc, takže to do 17. ledna také nestihneme,“ řekl liberecký hejtman, který se navíc obává, že ceny testů ještě porostou, protože nakupovat ve velkém začaly i soukromé firmy.

Stížnosti zní i ze školství
Kriticky se vyjádřil i prezident Pedagogické komory Radek Sárközi. „Školy nedostaly na nákup testů pro učitele peníze. Musí je zajistit na úkor již nyní velmi napjatých rozpočtů, viz skokový nárůst cen energií,“ napsal portálu iDNES.cz.
„Přitom by stačilo při centrálním nákupu testů pro žáky zároveň nakoupit i testy pro zaměstnance. Díky tomu by se cena testů dostala výrazně níže. Nehledě na to, že by ředitelé škol měli o starost méně s výběrem dodavatele testů pro zaměstnance,” upozornil na související nedostatky.

X X X

Beran: Povinné očkování nemá smysl, vakcína vyprchá, kolektivní imunita není

Epidemiolog a vakcinolog Jiří Beran se ostře vymezil proti povinné vakcinaci vybraných profesních skupin. Související hrozbu propuštění z práce těch, kteří by se očkovat nenechali, označil za „kopnutí si do kolene“, protože tito lidé budou chybět. Beran se vyjádřil na tiskové konferenci Iniciativy 21, která k tomu připravila petici.

Povinné očkování označil Beran, který se ohradil proti tomu, že je částí odborníků považován za dezinformátora, za iluzorní a nesmysl. Zdůvodnil to tím, že účinnost vakcín čím dál rychleji vyprchává a kolektivní imunity slibované ministerstvem zdravotnictví nelze dosáhnout.
Beran v boji proti variantě omikron doporučil posílení podpory praktických lékařů, kteří mají sledovat svoje pacienty. Odborníci mají zabránit tomu, aby nemocní lidé končili v nemocnicích. Řekl, že kritériem je mimo jiné sledování poklesu bílých krvinek či změny koagulace krve.

Také je podle něho potřeba provést analýzu zemřelých. Loni v srpnu se potvrdilo, že rizikovými faktory u nákazy koronavirem jsou věk nad 65 let, obezita, cukrovka a ischemická choroba srdeční.
„Čtyřicátník, obézní, neví, že je rizikový,“ apeloval Beran na opakovanou osvětu v médiích pro lidi, kteří netuší, že jim hrozí cesta na jednotku intenzivní péče.

Mezi částí pracovníků v profesních skupinách, u nichž se uvažuje, že bude zavedeno povinné očkování proti koronaviru, zaznívá odpor. Vznikla petice, kterou podepsaly tisíce lidí. Jsou mezi nimi i policisté, hasiči, vojáci a zdravotníci.
Falešných podpisů je podle Iniciativy 21 mezi nimi jen minimum. Signatáři se průběžně prověřují. Ti, kteří jsou označení jako anonymní, nechtějí jméno zveřejňovat, ale jde o reálné osoby.

Iniciativa 21 navázala na otevřený dopis zdravotníků a zástupců dalších profesních skupin ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi. Signatáři v dokumentu požadují, aby očkování bylo nadále dobrovolné.
Imunoložka a členka Sdružení mikrobiologů, imunologů statistiků Zuzana Krátká řekla, že nevidí přínos se očkovat, pokud člověk nemoc prodělal. Vidina tří dávek je podle ní nepřijatelná.

Již dříve v rozhovoru pro iDNES.cz Krátká upozornila, že mezi odmítači očkování jsou například lidé, kteří nákazu koronavirem prodělali v době, kdy očkování nebylo k dispozici, a jsou prokazatelně bezpeční.
„A my se jich budeme zbavovat? Když současně covidem onemocní většina jejich kolegů, kteří jsou očkováni a jejichž imunita na omikron nestačí? Je to naprosto absurdní situace hodná Švejka,“ podotkla.

Krátká dodala, že iniciativa má týmy právníků, které už jsou připravené podávat žaloby zpochybňující platnost rozvázání pracovního či služebního poměru.
Právník Jindřich Rajchl vyzval ministra Válka, aby neotálel do poloviny února s oznámením, jak nakonec vyhláška o očkování bude nakonec vypadat. Minulá vláda ji změnila a zahrnula do povinného očkování i seniory.

„Hrozí kolaps IZS“
Rajchl varoval před kolapsem integrovaného záchranného systému, protože podle něho hrozí, že až tisíce pracovníků jej kvůli odmítnutí očkování může opustit.
„První obětí covidu bylo racionální myšlení,“ podotkl mimo jiné Rajchl, který připomněl, že v minulosti se „vědomě šířily dezinformace“, že očkovaní lidé jsou bezinfekční.

Zástupkně Iniciativy 21, kardioložka Jana Gandalovičová, také považuje za hlavní riziko pro vážný průběh covidu obezitu.
Označila postupné rozšiřování věkových skupin, jimž je podávána vakcína, za salámovou metodu. Kritizovala „lavinu“ nesmyslných rozhodnutí ze strany úřadů. Uvedla, že to, co bylo v minulosti označováno za protivakcinační dezinformace, se nyní stává pravdou.

Upozornila na přetrvávající diskriminaci neočkovaných, kteří nesmí konzumovat v restauracích. „Děti nemohou sportovat, do kroužků,“ uvedla.
Na konferenci byli přítomni i další petenti včetně signatářů Deklarace pracovníků integrovaného záchranného systému. Zdravotní sestra Eva Peterková varovala před odchody lidí ze zdravotnictví z důvodu, že brzy nebudou splňovat zdravotní podmínky pro svou práci.

Jednatelka domova pro seniory Wágnerka, Hana Dufková Spoladore, upozornila, že avizovaný odchod jednoho procenta zaměstnanců pečovatelských domů bude pro obor ztrátou. Sama odhadla, že lidí by odešlo více.
Podplukovník Policie ČR Marek Kopecký zpochybnil nutnost povinně očkovat členy ozbrojených složek s tím, že jde většinou o fyzicky zdatné jedince, kteří o svoje zdraví pečují a očkování nepotřebují.
Tomáš Němec z Hasičského záchranného sboru rovněž povinnost zpochybnil. Uvedl, že ze statistického hlediska hasiči nezatěžují české zdravotnictví.

Poručice Martina Koďousková z Armády ČR odmítla, že by vojáci mohli být považováni za rizikovou skupinu. Každý rok se podrobují zevrubným zdravotním prohlídkám. „Pokud bude dnes schválena povinná vakcinace pro některé profesní skupiny, za rok to bude pro naše děti,“ varovala.
Koďousková uvedla, že proočkovanost mezi vojáky je vysoká. Mnozí z nich už nechtějí se očkovat potřetí.

X X X

Máme právníky připravené podávat žaloby, říká signatářka petice proti očkování

Petici Iniciativy 21, která se staví proti povinnému očkování profesních skupin podepsalo podle iniciátorů 14 tisíc lidí. Z toho přes 3 200 policistů, vojáků, hasičů či záchranářů, tvrdí organizátoři. Ti chtějí svůj další postup představit na úterní konferenci. „Máme týmy právníků, které už jsou připravené podávat žaloby zpochybňující platnost rozvázání pracovního či služebního poměru,“ říká imunoložka a signatářka Zuzana Krátká.

x Kolik lidí v současné chvíli petici podepsalo? 

Naši petici za zdraví, svobodu v medicíně i společnosti a za respektování ústavně zaručených práv a svobod podepsalo už více než 7 400 signatářů (v oficiální pondělní tiskové zprávě Iniciativa 21 uvádí, že petici podepsalo téměř 14 tisíc lidí - pozn. red.). Iniciativa 21 usiluje o propojení různých skupin, které jsou nespokojené se způsobem řešení epidemie covid, jako jsou signatáři Deklarace IZS, Deklarace právníků, Deklarace sester či úplně první deklarace Zdravého fóra, která se nazývala Vraťme děti do škol a zemi do normálu.

Petice adresovaná ministru zdravotnictví, vládě a Parlamentu požaduje:

zachování úplné dobrovolnosti očkování proti nemoci covid-19,
dodržování Listiny základních lidských práv a svobod a okamžité ukončení diskriminace společenských skupin i rozdělování společnosti,
ukončení nátlakových kampaní a vyvážené informování ve veřejnoprávních médiích.

x Petice při podpisu na internetu ale podle kritiků nevyžaduje žádné potvrzení totožnosti, aby bylo možné určit, kolik ze signatářů opravdu slouží u některé ze složek integrovaného záchranného systému (IZS). Jak toto ověřujete?  

Petice jsou připravené tak, aby splňovaly požadavky uvedené v petičním zákoně.

x Co znamená množství signatářů označených slovem „anonymous“? Nemůže tak vzniknout problém trollů, kteří podepisují petici pořád dokola pod smyšlenými jmény?

Je pochopitelné, že někteří lidé si nepřejí být uvedeni na webových stránkách, ale jejich identita a jejich mailová adresa je k dispozici organizátorům petice. To jsou právě oni anonymní přispěvovatelé. Seznamy účastníků jsou průběžně kontrolovány autory peticí.

x Pokud k povinnému očkování dojde, kolik lidí podle vašich odhadů od IZS a armády odejde? Jak to odhadujete?

Pevně věříme, že odborné podklady, které byly dodány panu ministrovi Vlastimilu Válkovi i ostatním zainteresovaným osobám, povedou ke zrušení vyhlášky. Sám pan ministr Válek ve své předvolební kampani podporoval uznání protilátek a imunity získané proděláním infekce. 

Všichni si pamatujeme jeho plamenná slova v Poslanecké sněmovně. Mnoho z nás mu uvěřilo a dali mu ve volbách svůj hlas. Zrušení povinného očkovaní podporují také senátoři, kteří podali stížnost k Ústavnímu soudu. Věříme tedy, že pan ministr Válek zasáhne co nejdříve a zabrání tomu, aby došlo k odchodům zaměstnanců.

Skupina senátorů podává ústavní stížnost na vyhlášku o povinném očkování

x Způsobil by takový odliv nějaké zásadnější problémy? Nebo by to bylo zvládnutelné?

Jak ve zdravotnictví, tak u policie dlouhodobě řešíme nedostatek zaměstnanců. Proto odchod každého zkušeného odborníka je problém pro dané pracoviště. Vedoucí nechtějí přicházet o své kvalifikované zaměstnance a už vůbec ne o ty, kteří nejsou očkovaní, protože již jsou imunní po prodělaném onemocnění. 

Tito lidé patří mezi prokazatelně bezpečné členy týmu a oproti svým očkovaným kolegům měli jen tu smůlu, že onemocnění chytili v době, kdy očkování nebylo k dispozici. A my se jich budeme zbavovat? Když současně covidem onemocní většina jejich kolegů, kteří jsou očkováni a jejichž imunita na omikron nestačí? Je to naprosto absurdní situace hodná Švejka.

Nyní se musíme postavit na jejich obranu my

x Víte, kolik členů již odešlo kvůli tlaku na očkování, jak zmiňujete v tiskové zprávě?

Píše nám mnoho lidí, kteří už změnili svou profesi, protože na původním pracovišti byl tlak na neočkované takový, že prostě šli jinam. Ten frontální útok však začal až dnes. Tisíce vojáků a studentů zdravotních škol obdrželo informaci, že pokud se nepodrobí očkování, bude ukončen jejich služební poměr, respektive jejich studium. 

Reakci jak pana premiéra Fialy, který oznámil, že „vojáky s paní ministryní obrany neřešil“, tak pana ministra zdravotnictví Válka, který řekl, že „vyhlášku přehodnotí v polovině února“, což je samozřejmě pro všechny tyto profese a studenty fatálně pozdě, považujeme za zcela alibistickou a s ohledem na to, že se jedná o vojáky a příslušníky IZS za krajně neuctivou.
Ti lidé jsou zoufalí a žijí v naprosté nejistotě o své budoucnosti. Pokud vyhláška nebude zrušena v nejbližších týdnech, dojde k masivnímu odchodu lidí z těchto složek a studijních oborů. Jedná se o zcela nezodpovědný hazard s páteřním systémem chodu tohoto státu. Proto uděláme vše, co je v našich silách, abychom dosáhli zrušení této nesmyslné vyhlášky a abychom společně zabránili obrovské vlně těchto odchodů.

x Je možné, že to skončí podobně jako například ve Francii, kde je také povinné očkování a ve finále tolik lidí neodešlo?

Vyhláška o povinném očkování proti covidu-19 nemá právní ani medicínské opodstatnění. Očkování nebrání přenosu infekce. Očkovaní lidé mohou onemocnět a mohou nakazit jiné osoby ve svém okolí. Člověk, který prodělal covid již imunitu má a nepotřebuje ji posilovat očkováním.

Událost dne
Každý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně
Nyní podávané tři dávky očkování mohou u vnímavých osob vyvolat nežádoucí účinky. Proto lidé, kteří covid prodělali, očkování právem odmítají. Proto jsou rozhodnuti odejít, pokud nebude vyhláška zrušena. A již nyní říká mnoho dvakrát očkovaných lidí, že třetí dávku nechtějí, takže problém se bude prohlubovat. Nejde tedy ani tak o to kolik, ale kdy.

x Pokud vaší výzvu ministerstvo zdravotnictví nevyslyší, jaké jsou další plány?

Pevně věřím tomu, že odborné podklady, které pan ministr obdržel, a hlasitý nesouhlas mnoha lidí povedou k tomu, že vyhláška bude zrušena. Pokud nikoliv, tak naši aktivitu ještě více zintenzivníme. Vojáci a příslušníci IZS, lékaři, zdravotní sestry pro nás všechny odvádějí každý den neuvěřitelně náročnou službu a často i nasazují pro naši ochranu své životy. 
Cítíme jako svou povinnost, abychom se nyní postavili pro změnu na jejich obranu my. Máme týmy právníků, které už jsou připravené podávat žaloby zpochybňující platnost rozvázání pracovního či služebního poměru, či nedobrovolného ukončení studia. Nicméně my stále ještě věříme, že to nebude třeba a že i v naší vládě jednou pro změnu zvítězí zdravý rozum.

X X X

ODBORÁŘ STŘEDULA KRITIZUJE FIALOVO TESTOVÁNÍ PO INJEKCÍCH

Zaměstnanci by měli jít po pozitivním testu na covid do karantény na pět dnů
Zaměstnanci, kteří budou mít pozitivní antigenní test na covid, půjdou nejspíš na pět dnů do karantény a pak by měli absolvovat další antigenní test. To, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek mluvil o zkrácení karantény na pět dnů, po jednání s představiteli vlády a a zaměstnanců řekl předseda ČMKOS Josef Středula

„Potvrdil nám to s tím, že jsme jasně upozornili, aby bylo jasně definováno, kdy začíná ten pětidenní úsek, protože jsme upozornili, že někteří zaměstnanci budou testováni na ranní směně, ale někteří před noční směnou, tak od jaké chvíle se počítá těch pět dnů,“ uvedl po jednání se špičkami vládní koalice Středula.

„Bez komentáře,“ řekl po jednání prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Dodal, že ctí dohodu s vládou, že ona sama až po středečním jednání kabinetu oznámí vše , co souvisí s plošným testováním zaměstnanců od 17. ledna.
„Řekli jsme, aby to bylo v souladu se zákony, protože nejhorší věc na předchozích opatřeních bylo, že se poměrně rychle rušily,“ řekl Středula.

Vláda podle šéfa odborové centrály ČMKOS trvá na tom, že se budou muset testovat všichni zaměstnanci, i ti, kteří se již naočkovali posilující třetí dávkou. 
Ať se testování netýká těch, co už dostali třetí dávku očkování, řekl šéf odborů Středula
Před jednáním se špičkami koalice o plošném testování zaměstnanců řekl Středula, že by se podle něj testování nemuselo týkat lidí, kteří už dostali posilující dávku proti covidu.

„Jestliže už je ta posilující dávka, hovoří se, že je opravdu velmi silná, tak si myslím, že to už není potřeba a že to spíše snižuje ochotu jít na tu třetí, posilující dávku. Ale je to pouze můj subjektivní názor a budu rád, když pan ministr zdravotnictví také na to zareaguje,“ odvětil na dotaz, co soudí o tom, že se testování podle vlády má jednou za tři až pět dnů týkat všech zaměstnanců, i těch opakovaně očkovaných. Vláda tím chce pomoci omezit šíření mutace omikron, aby nebyly zahlceny nemocnice. „Bylo řečeno, že je to nutné,“ připustil Středula po jednání.

„My tu připomínku zaznamenáváme opakovaně, ale je třeba si uvědomit, že i když jsem očkován dvakrát nebo třikrát, tak nejsem člověkem, který je bezinfekční. Takže i tohle riziko musíme zohlednit, ale kompetentní je k tomu ministr zdravotnictví,“ řekl šéf lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 se při příchodu na jednání s odbory a zástupci zaměstnavatelů jakémukoli komentáři vyhnul, jen odmítavě zamával rukou a vešel do budovy Úřadu vlády.

Dva týdny testovat všechny, pak rozvolnit, řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu
Tomáš Prouza, prezident Svazu průmyslu a cestovního ruchu, vnímá testování zaměstnanců jinak než Středula. „Z toho, co vidíme, že mohou být infekční lidé i po druhé nebo po třetí dávce očkování, tak si myslím, že je dobře, že se otestují všichni. Umím si představit, že teď na začátku dva týdny se budou testovat všichni, potom se to rozvolní. Ale teď na začátku by mělo být cílem vybrat co nejvíc nakažených, aby se nemoc ve firmách nešířila dál,“ řekl při příchodu na jednání s vládou Prouza.

I když se plošné testování prodraží, je to podle Prouzy stále levnější, než když budou lidé nemocní a v práci nakazí další desítky lidí.
Svaz průmyslu a dopravy od vlády požadoval navýšení testovacích kapacit na veřejných odběrových místech. V současnosti totiž platí, že když je výsledek antigenního testu pozitivní, následovat musí potvrzující PCR test na odběrových místech.

„Od 17. bude fungovat testování pomocí antigenních testů ve firmách pro všechny, včetně těch, co mají třetí dávku, a to v režimu s tří až pětidenním intervalem. Detaily domluvíme s tripartitou tak, aby to bylo co nejpohodlnější pro zaměstnance, zaměstnavatele a nejlépe to chránilo občany České republiky,“ oznámil 29. prosince po jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09. „Ty testy samozřejmě musí být hrazené,“ dodal. Hrazené testy jsou financovány ze zdravotního pojištění.

DRAHÉ TESTY PRO OBCE A KRAJE, PROČ JE FIALOVA VLÁDA NEHRADÍ?

Obce a kraje budou muset testy kupovat dráž
Ještě před jednáním se sociálními partnery jednala dopoledne vláda s hejtmany. Liberecký hejtman Martin Půta po jednání uvedl, že Správa státních hmotných rezerv s nákupem testů pro města, obce a kraje a jejich příspěvkové organizace do 17. ledna pomoci nemůže, k tak rychlému nákupu by potřebovala nouzový stav. Na vypsání zakázky na nákup by podle něj správa aktuálně potřebovala dva měsíce a to je pozdě. Obce a kraje tak budou muset nakupovat samy a výrazně dráž.
Již od začátku roku se dvakrát týdně testují i žáci ve školách a od od úterý se otevřela možnost posilující dávky vakcíny proti covidu (boosteru) pro všechny nad 18 let, kteří mají pět měsíců od druhého očkování.

Denní přírůstky nakažených podle stupně očkování
Laboratoře v pondělí odhalily 9 333 případů, což je nejvíc za poslední dva týdny. Oproti minulému pondělí je to nárůst o asi 2 500 případů. V nemocnicích je 2 811 lidí, z toho 535 v těžkém stavu. Na 100 tisíc obyvatel připadá v uplynulém týdnu 358 nakažených, incidenční číslo se tak zvýšilo ze 335. Šíření covidu opět začíná zrychlovat, o čemž vypovídá to, že reprodukční číslo stouplo na 1,11.

Koalice seznámila zaměstnavatele a odboráře s přípravou programového prohlášení vlády
Představitelé vládní koalice budou se zaměstnavateli a odbory jednat i o přípravě programového prohlášení vlády. O důvěře vládě, která se opírá o 108 poslanců ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN, se má ve Sněmovně hlasovat 12. ledna.
„Byl bych rád kdybych odcházel s tím, že vím, jakým směrem jde programové prohlášení vlády, protože jsme nic neobdrželi,“ řekl Středula. Jediné, co odbory od vlády dostaly, je totiž text koaliční smlouvy, která byla ale zveřejněna již dříve.
„To hlavní by mělo být, že na průsečíku energetiky, průmyslové politiky a politiky v oblasti životního prostředí české i evropské vlastně stojí rozdíl mezi tím, jestli dále bude pokračovat ve sbližování ekonomické úrovně se  západní Evropou, nebo ne. To je pro nás obrovské riziko, na které se musíme připravit a na které musíme zareagovat,“ řekl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý k tomu, co čeká od programového prohlášení vlády.

X X X

Vondra: Jádro musíme rozjet ve velkém. Obnovitelné zdroje nejsou kompletním řešením

Návrh Evropské komise zařadit jádro a zemní plyn mezi čisté zdroje energie je krok správným směrem. Uvedl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Upozornil však, že jde o předběžný návrh a leccos se může ještě změnit.

Nejen odbornou veřejnost překvapil na Nový rok únik očekávaného dokumentu z centrály Evropské komise, v němž Brusel navrhuje, které energetické zdroje označí za takzvané zelené. Prošly jádro i plyn, byť s přísnými omezeními. Komise dá podle návrhu zelený status těm novým jaderným blokům, které získají povolení pro stavbu nejpozději v roce 2045.

„Zatím jsem nereagoval příliš nadšeně, pouze jsem napsal, že je to krok správným směrem s tím, že to je jen návrh, takže se tam ještě může leccos změnit,“ uvedl europoslanec s tím, že komise by měla návrh schvalovat 18. ledna.
„Pokud jde o jádro, do značné míry to vychází vstříc tomu, co jsme potřebovali. S tím ale, že podmínky jsou nastavené tak, že aby to mělo smysl, musíme rozjet jádro velmi ambiciózně a ve velkém. Pokud jde totiž o žádost o stavební povolení, je to ohraničeno rokem 2045 a rokem 2050 v případě uvedení do provozu,“ řekl Vondra.

Horší podmínky jsou pro plynaře
Zdůraznil také, že horší podmínky jsou podle něj pro plynaře. „Bude to působit značné problémy v transformaci českého teplárenství, protože zařazení plynu do zelených zdrojů je svázáno celou řadou nerealistických podmínek a české firmy je nebudou schopny plnit,“ zdůraznil místopředseda ODS.

Podle něj je evidentní, že cíle Green Dealu nesplníme do roku 2040, aniž bychom měli jádro jako významnou součást energetického mixu. „Čili tak, jak je to v dokumentu nastaveno, myslím, že musíme začít urychleně připravovat nejen výstavbu doplňujícího reaktoru v Dukovanech, ale také v Temelíně,“ zdůraznil Vondra.
V rozhovoru také připomněl, že obnovitelné zdroje mají velký význam a budou se rozšiřovat. „Nejsou však kompletním řešením a není to samospásné řešení. Současná vláda ale bude vytvářet podmínky pro investování do fotovoltaiky více než vláda předchozí,“ uzavřel.

X X X

Hrad se musí hlídat, ať je tam Zeman, nebo není, uvedla policie

Bezpečnostní kontroly na Pražském hradě podle policie odpovídají aktuální situaci, jak v zahraničí, tak v České republice i platnému prvnímu stupni ohrožení terorismem. Bezpečnostní složky jejich potřebnost a rozsah průběžně vyhodnocují, znovu je zhodnotí v únoru.

V tiskové zprávě to ve čtvrtek uvedla mluvčí Policejního prezidia ČR Kateřina Rendlová. Prezidentská kancelář v pondělí odmítla výzvu pražských zákonodárců za STAN, aby se zrušily kontroly u vstupů do areálu Hradu, a odkázala na postoj policie.
Hrad je podle prezidentské kanceláře v rámci možností veřejnosti přístupný. Kontroly provádí republiková policie na základě vlastní analýzy rizik z letošního května. Kontroly byly zavedeny v roce 2016, letos byly po velikonoční přestávce obnoveny.
Policie zdůraznila, že má odpovědnost za zajištění bezpečnosti Pražského hradu a přijatá opatření musí maximálně omezit případné hrozby i rizika. Vždy souvisí s aktuální bezpečnostní situací ve světe i v ČR. 
Posuzování bezpečnostních hrozeb a rizik je podle Rendlové poměrně složitý průběžný proces, který musí zohledňovat vývoj v řadě oblastí a zohledňuje nejen fakta, ale pracuje i s predikcemi.

„Pražský hrad byl Bezpečnostní radou státu vyhodnocen jako vysoce rizikové místo nejen pro mimořádně vysokou koncentraci osob (představujících tzv. měkký cíl), ale především pro svou výraznou symbolickou hodnotu, coby sídla hlavy státu. A to bez ohledu na fakt, zda se v něm fyzicky hlava státu nachází, či nikoliv,“ dodala mluvčí policie. Prezident Miloš Zeman po ukončení podzimní hospitalizace pobývá na zámku v Lánech.
Bezpečnostní prohlídky vstupujících osob a vjíždějících vozidel do areálu Hradu patří podle policie od počátku zvýšených bezpečnostních opatření na území republiky mezi základní a velmi efektivní bezpečnostní prvek.

Prezidentská kancelář soudí, že v rámci možností zůstává Pražský hrad i nadále otevřený pro veřejnost. Vyjádřila údiv nad tím, že si to místopředseda Senátu Jiří Růžička a poslanec a místostarosta Prahy 6 Jan Lacina nezjistili a „místo toho se svými provokacemi snaží vzbuzovat nenávist“ a šíří „hloupé a průhledné dezinformace“.

Oba zákonodárci už potřetí vyzvali otevřenými dopisem prezidenta Zemana, aby nechal prověřit, zda jsou plošné kontroly návštěvníků hradního areálu nutné. Zátarasy označili za „zbytečné, potupné a v rozporu s postoji předchozích demokratických prezidentů“.
Kancelář prezidenta republiky ve svém stanovisku uvedla, že pouze dodržuje doporučení. V hodnocení bezpečnostních rizik se prý s policií zcela neshoduje a opakovaně prý projevila zájem o zmírnění stávajících opatření. Dodala, že vůči policii ale postupuje konstruktivně a s pochopením pro zajištění bezpečnosti „naší nejvýznamnější národní kulturní památky“.

Zcela přístupný návštěvníkům
Kancelář prezidenta republiky (KPR) se ohradila proti kritice bezpečnostních vstupních kontrol na Pražském hradě, které se již dlouho nelíbí některým pražským politikům. KPR upozornila na to, že Hrad je nyní návštěvníkům zcela přístupný a distancovala se od bezpečnostních opatření, neboť ta jsou údajně iniciována Policií ČR.

Bezpečnostní kontroly při vstupu do areálu Hradu byly zavedeny v roce 2016 a podle KPR jsou prováděny zejména na popud policie na základě její vlastní analýzy rizik. Hrad se nyní nechal slyšet, že „pouze dodržuje doporučení těchto složek“. Podle vyjádření KPR, však sám Hrad usiluje o zmírnění stávajících opatření.

X X X

Inflace v Turecku překonala 36 procent. Slabá lira vábí i Čechy, zájezdů přibývá

Meziroční inflace v Turecku se vyšplhala už na 36,1 procenta, za pouhý měsíc se ceny v zemi v průměru zvedly o 14 procent. Jenže tamní prezident Recep Tayyip Erdogan nadále pokračuje ve svéhlavé kariéře centrálního bankéře a odmítá razantní zvyšování úrokových sazeb. Slabé turecké měny využívají i Češi, pro které je nyní Turecko lákavou cestovatelskou destinací.

Léty prověřený ekonomický předpoklad říká, že zvyšováním úrokových sazeb se ekonomika tlumí, snižuje se zájem o úvěry a hypotéky a lidé naopak více spoří. Úprava úrokových sazeb patří mezi nejúčinnější nástroje centrálních bank, pomocí kterých mohou regulovat ekonomiku a ovlivňovat banky komerční. Takovému mechanismu ale turecký prezident Erdogan nevěří.
Navzdory všem analýzám se totiž rozhodl, že bude z pozice hlavy státu významně promlouvat do monetární politiky Turecka a ve finále tím ztěžovat práci centrálních bankéřů.

A tak zatímco ekonomičtí experti v Ankaře i ve světě bijí na poplach, Erdogan považuje zvyšování sazeb za původce všech problémů a „matku a otce všeho zla“. Podle něj by se měla turecká lira odpoutat od závislosti na zahraničních měnách. Erdogan se domnívá, že současná krize je pouhou přeháňkou, kterou lidé ustojí

Fronty na chleba
Navzdory planým slibům tureckého prezidenta se ekonomická situace v zemi dále zhoršuje. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Ceny některých komodit rostou o desítky procent. Neustále se přepisují například ceny jogurtů a mléka, které meziročně zdražily až o 75 procent.

Klíčových komodit je navíc v zemi kritický nedostatek. Lidé stojí fronty na chleba i toaletní papír. A moc dobře vědí, kdo za to může. Nad Erdoganem, který je mnohými považován za autoritářského vůdce, se smráká. Už příští rok budou Turci rozhodovat o jeho znovuzvolení a současnou krizí si v průzkumech notně pohoršil.

Čechy Turecko láká
Ne každý má ale ze situace v Turecku těžkou hlavu. Slaboučká měna a relativně levné služby lákají do země turisty. A to jak z blízkých zemí typu Egypt, tak i z Česka.
„Co se týká Turecka, evidujeme zvýšený zájem například o poznávací zájezdy do Istanbulu i různé poznávací okruhy po Turecku. U leteckých pobytových zájezdů do Turecka, které nabízíme v rámci letní sezony od konce května až do konce října, se poptávka zvyšuje také,“ sdělila CNN Prima NEWS mluvčí společnosti Čedok Kateřina Pavlíková.

„Pokles turecké liry má vliv zejména na ceny zboží a služeb přímo v destinaci, ocení ho klienti při nákupu suvenýrů a jiného zboží třeba na tržištích a v jiných obchodech, ale také při útratě v restauracích a kavárnách na místě. Cenu zájezdu však pokles místní měny příliš neovlivní, jelikož kontrakty s hotely se uzavírají dlouho dopředu v eurech,“ doplnila.

X X X

Francií na Nový rok otřásla série vražd žen. A vy mlčíte, vyčítají lidé vládě

Francouzští bojovníci za práva žen požadují tvrdší opatření v boji proti násilí na ženách poté, co během prvního dne nového roku přišla o život rukou někdejších či současných partnerů trojice žen. Aktivisté francouzskou vládu viní, že o případech mlčí a dívá se stranou, přestože počet femicid, neboli vražd žen spáchaných na základě jejich pohlaví, v zemi roste.
Série hrůzných nálezů odstartovala v sobotu v Saumuru na západě Francie, kde policie objevila ubodanou osmadvacetiletou vojačku. Vyšetřovatelé krátce poté zadrželi v souvislosti s případem jednadvacetiletého muže, rovněž vojáka. Podle lokálních médií jde zřejmě o ženina expartnera.

O několik hodin později policie zamířila do východofrancouzského Meurthe-et-Moselle, kde obyvatelé nahlásili hlasitý spor u sousedů. Strážníci na místě objevili tělo šestapadesátileté ženy s nožem v hrudi. Vyšetřovatelé z vraždy podezírají manžela oběti.
V neděli pak policisté na pozemku v Nice objevili v kufru auta tělo pětačtyřicetileté ženy, jež byla uškrcena. K hádce s obětí, která vygradovala k násilnému střetu, se následně přiznal ženin šedesátiletý exmanžel. Policie v souvislosti s případem zadržela také jejich čtyřiadvacetiletého syna, v jehož autě se tělo nacházelo.

Femicida
Femicida je vražda ženy, která byla spáchána na základě jejího pohlaví. 
Nejčastějším pachatelem je muž, partner nebo expartner. Vraždě předchází dlouhodobé domácí násilí, výhrůžky, zastrašování či sexualizované násilí. Ve vztahu je také často mocenská či ekonomická nerovnováha.
Trojice vražd okamžitě vyvolala pobouření na sociálních sítích, kde lidé viní francouzskou vládu, že se dívá stranou. „Vláda o ‚ponurém‘ začátku roku skandálně mlčí,“ uvedl kolektiv #NousToutes bojující za práva žen. Doplnil, že násilí ze strany partnera nahlásí ve Francii 220 tisíc žen ročně, ale soudy konají jen v minimu případů.

„Tyto vraždy nejsou ojedinělými případy. Nejsou to občasné zprávy. Jde o neustálé násilí. Systém má na těchto vraždách podíl, protože soustavně banalizuje sexuální násilí. To je důvod, proč je mlčení vlády pobuřující,“ uvedla Lena Ben Ahmedová z #NousToutes.
Ve Francii se v loňském roce odehrálo nejméně 113 femicid, což je nárůst oproti 102 oficiálně zaznamenaným femicidám v roce 2020. Rok předtím bylo v zemi zavražděno rekordních 146 žen.

Organizace FPCE, která data za loňský rok zveřejnila, nicméně uvádí, že jde o přibližné a jednoznačně podhodnocené číslo, neboť řada vražd podle ní nebyla v rámci vyšetřování do kategorie femicid započítána.
„Ne, nejde o rodinná dramata nebo zločiny z vášně. Jsou to vraždy prováděné frustrovanými muži, kteří si myslí, že mají právo zabíjet. Muži, kteří si kvůli patriarchálnímu vzdělání myslí, že vlastní své ženy a děti a mohou s jejich životy naložit, jak chtějí,“ dodala organizace.

Proti pachatelům je třeba přitvrdit, líčí experti
Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin loni oznámil nová opatření pro boj proti násilí páchanému na ženách, včetně upřednostnění stížností na partnerské násilí nebo zajištění, aby každá policejní stanice měla alespoň jednoho strážníka vyškoleného na zacházení s ženskými oběťmi.

Uškrcená, zastřelená, rozsekaná mačetou. Jak letos ženy umíraly rukou partnera
„Počet zásahů policie kvůli násilí v rámci rodiny zůstává velmi vysoký. Za rok 2020 jsme jich zaznamenali přes 400 tisíc, což je 45 každou hodinu,“ uvedl Darmanin. „Neuplyne den, aby policie neosvobodila ženu nebo děti, které jsou drženy jako rukojmí,“ dodal.
Podle odborníků však tento postup nestačí. Ředitelka Národní federace solidarity žen Françoise Briéová v reakci na novoroční sérii vražd uvedla, že je ve Francii zapotřebí mnohem tvrdší legislativa. 
„Kromě důslednějšího a přísnějšího potrestání viníků je důležité ženám například umožnit, aby mohly skrývat adresu, kde žijí poté, co samy nebo s dětmi opustily dům násilného partnera,“ uvedla.

„Potřebujeme školení, vzdělávání, prevenci od mladého věku ve školách. Vyzýváme všechny kandidáty na post francouzského prezidenta, aby dali voličům konkrétní sliby, jak finančně, materiálně a personálně přispějí k řešení sexualizovaného násilí,“ uvedla Ben Ahmedová.

X X X

Premiér Haiti unikl atentátu. V Panamě chytili podezřelého z vraždy prezidenta

Ozbrojenci se v sobotu ve městě Gonaïves na severu Haiti pokusili zabít premiéra Ariela Henryho. Šéf vlády po přestřelce mezi ochrankou a ozbrojenou skupinou z města uprchl. V Panamě úřady zadržely v pondělí bývalého kolumbijského vojáka Maria Antonia Palaciose, kterého vyšetřovatelé podezírají ze zapojení do vraždy haitského prezidenta Jovenela Moïseho.

Přestřelka se odehrála v době, kdy Henry opouštěl místní katedrálu, v níž se účastnil mše na oslavu výročí získání nezávislosti Haiti, popsala agentura AP. Podle místních médií při střelbě jeden člověk zemřel a další dva byli zraněni. Policie tuto informaci zatím nepotvrdila.

Henry nemohl přednést svůj plánovaný projev, jelikož ho střelba donutila opustit město. Kancelář premiéra útočníky označila za „bandity a teroristy“ a poznamenala, že policie na podezřelé vydala zatykače.
Útok obnovil obavy o bezpečnost představitelů této karibské země, která se od loňského červencového atentátu na prezidenta Moïseho zmítá v politickém chaosu. Úřady dosud nestanovily datum voleb, ve kterých obyvatelé vyberou nástupce zavražděné hlavy státu.

Henry slíbil, že tvrdě zakročí proti gangům, které úřady viní z nárůstu počtu únosů a blokování terminálů pro distribuci paliv, které v posledních měsících způsobilo vážný nedostatek těchto produktů v nejchudší zemi západní polokoule.
V Panamě zadrželi podezřelého žoldnéře

V Panamě v pondělí zadrželi bývalého kolumbijského vojáka Maria Antonia Palaciose, kterého vyšetřovatelé podezírají ze zapojení do vraždy Moïseho.
Podle agentury Reuters byl třiačtyřicetiletý muž zastaven při mezipřistání na letišti v Panamě. Imigrační úředníci ho vyzvali, aby dobrovolně nasedl na let do Spojených států, jež po něm prostřednictvím Interpolu pátrají. Do pátrání Interpolu zařadilo muže i Haiti. Není však jasné, zda muž do USA skutečně odletěl, dodala agentura Reuters.

Chtěl jsem se stát prezidentem, řekl další podezřelý z vraždy Moïseho
Palacios podle místního tisku přicestoval do Panamy poté, co byl vyhoštěn z Jamajky, kde ho v říjnu zadrželi a minulý týden odsoudili za nelegální vstup na území státu. Jamajský soud ho nechal vyhostil do Kolumbie.

Haitští vyšetřovatelé se domnívají, že Palacios byl členem skupiny více než 20 Kolumbijců, jež měla za úkol zaútočit na rezidenci haitského prezidenta. Muž by současně mohl být i významným svědkem událostí, jež vedly k zabití tehdejší hlavy státu.
Moïse, který stál v čele země od roku 2017, byl zastřelen 7. července ve své soukromé rezidenci na předměstí haitské metropole Port-au-Prince. Při útoku byla zraněna jeho manželka. V souvislosti s atentátem bylo zatčeno přes 40 podezřelých, včetně 18 kolumbijských žoldnéřů. Po dalších podezřelých policie pátrá. Pozadí atentátu je stále nejasné.