Jednání Putina ocenil před dvěma dny i bývalý prezident USA Trump: Počínání ruské hlavy státu Vladimira Putina ohledně Ukrajiny je chytré a geniální, prohlásil, Protože Stoltenbergovi se nepodařilo urychleně dostat pod NATO i Ukrajinu, A proti NATO byl před mnoha lety I Ukrajinec, politik Nikita Chruščov. Jednal s prezidentem USA Kennedym.

Chruščov proslul bušením botou do stolu v OSN při své návštěvě USA v říjnu 1960. Za jeho éry nastala tzv. karibská krize, která vypukla v roce 1962 v důsledku rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě, kterým Chruščov odpověděl na umístění amerických raket v Turecku a Itálii, tedy v členských státech NATO, a byla zbudována Berlínská zeď. Pokus o zvýšení zemědělské produkce (rozorání celin, ladem ležících stepí) skončil neúspěšně.

Putin se dnes snaží za celé Rusko a další státy chyby vojenského paktu osmi evropských zemí Varšavské smlouvy, která po zrušení sama naletěla na vedení šéfů NATO, že tato aliance bude také zrušena. Jenže o tomto slibu se jen psalo v médiích, ale NATO neuzavřelo s politiky Východu písemnou dohodu, což byla chyba.

Rusko teď požadovalo od NATO, Nora Stoltenberga písemnou dohodu, jaké jsou další záměry NATO kolem Ruska, kam se chce až dostat a kde skončí. A to se nestalo. A právě dal už Rusko nechtělo čekat a snaží se vytvořit, podle expertů, nové silné seskupení Ruska proti NATO, protože Ukrajina a další země kolem Ruska nemohou být v NATO, jelikož by NATO ohrožovalo samotné Rusko. A to zřejmě pochopil I exprezident Trump a za to ocenil Rusko a Putina, jak vyzrál nad Bidenem. Za Trumpa by se to určitě nestalo, protože Trump se bojům vyhýbal a snažil se jednat i s KLDR.

X X X

Putin chce zvrátit prozápadní směr Ukrajiny, míní experti

Ruský prezident Vladimir Putin chce vpádem armády na Ukrajinu zvrátit prozápadní směřování země a zajistit si nad ní kontrolu, shodli se experti. Rusko podle nich nutně nemusí usilovat o okupaci celé Ukrajiny, chce ale vyvolat rozsáhlou krizi a změnit vládu v Kyjevě. Putin je nevyzpytatelný a schopný přistoupit i k demonstraci jaderných schopností Ruska, varovali.
Útok podle expertů začal očekávaným způsobem, zaměřuje se na vojenské velení, letiště, protivzdušnou a protiraketovou obranu Ukrajiny a následuje postup pozemních jednotek.
„Jde pravděpodobně o rychlou vojenskou akci, která by měla vést k rozsáhlé krizi na Ukrajině, změně vlády v Kyjevě a následně vyjednání podmínek míru výhodných pro Kreml,“ řekl ve čtvrtek Michal Smetana z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd (FSV) Univerzity Karlovy.

Nemusí však přitom podle něj jít o snahu Ruska okupovat celou Ukrajinu. „Přinejmenším je nutné počítat s pozemní invazí z jihu, východu i severu, včetně možného obléhání a ostřelování (nikoliv dobývání) Kyjeva, ke kterému se mohou ruské jednotky dostat ve velmi krátké době,“ podotkl Smetana. Útok už podle něj není možné zastavit.

Nicméně sankce a další nátlak ze stranu Západu teoreticky mohou mít alespoň částečný vliv na rozhodování Kremlu směrem k dílčím cílům a použitým nástrojům, doplnil Smetana.
Rusko bude podle Smetany zřejmě usilovat o změnu ústavy a zahraničně-politické orientace Ukrajiny, tedy opuštění dlouhodobého cíle na integraci země do západních struktur jako jsou NATO a EU.

Silná a nezávislá Ukrajina byla strašákem
„Součástí těch požadavků bude určitě i silná autonomie pro oblasti ve východní části Ukrajiny, skrze které si Moskva ponechá možnost výrazně ovlivňovat zahraniční a bezpečnostní politiku Ukrajiny i do budoucna,“ podotkl.
Cílem ruské operace na Ukrajině je její zničení, případně parcelace a protažení území kontrolovaného Ruskem ke hranicím zemí NATO, řekl v České televizi Jan Šír z katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií.
Pro Putina byla silná a nezávislá Ukrajina v podstatě strašákem v tom smyslu, že by na jeho hranicích stál stát, který by neovládal, uvedl Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií FSV. Putin podle jeho slov vnímá postsovětský prostor jako sféru svého vlivu, kde chce sobě nakloněné vlády. „Reakce Západu musí přinést pomoc Ukrajině, ale je otázkou, jestli nepřichází pozdě,“ doplnil.

Podobný útok jako nyní Evropa nezažila od 1. září 1939, kdy německá armáda vpadla do Polska, řekl v České televizi Michael Romancov z katedry politologie Institutu politologických studií FSV.
Mohl by přistoupit k ukázce jaderných zbraní

Putin se podle něj možná rozhodl, že se útokem na Ukrajinu pokusí vymezit ztracenou pozici Ruska vůči Západu. „Demilitarizace Ukrajiny, o které Putin mluví, může z ruského pohledu znamenat jen to, že Ukrajina vojensky padne,“ upozornil Romancov.
Ruské vrtulníky u Kyjeva, válčí se o infrastrukturu. Ukrajina se brání invazi
Mezi sankcemi uvalovanými Západem na Rusko a Putinovým postupem podle Romancova není přímá souvislost. „Jeho reálná schopnost vidět, vnímat, analyzovat, co se děje ve světě, může být pokřivená,“ řekl o ruském prezidentovi.
Pokud je primární Putinovou motivací nesympatie vůči Ukrajině a snaha vstoupit do dějin, odstrašení sankcemi bude velmi obtížné, uvedl dále na České televizi Šír z katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií FSV.

Romancov připustil, že Rusko by v čele s prezidentem Putinova typu mohlo k prosazení svých cílů přistoupit k ukázce síly svých jaderných zbraní. Zásadní podle něj bude, jak budou reagovat Spojené státy. „Po dnešku nejsem schopen vyloučit demonstraci jaderných schopností Ruska,“ dodal Šír.

X X X

Žádná invaze, Rusko hájí zájmy, tvrdí Čína. Změkčí sankce, viní USA z eskalace

Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že světová média nemají pravdu, když ruské kroky na Ukrajině označují za invazi. Obvinilo Spojené státy a další země z toho, že přilévají oleje do ohně. Podle Číny je Rusko nezávislá země a může činit vlastní rozhodnutí v souladu se svými zájmy. Zároveň uvedla, že je připravena změkčit dopady sankcí uvalených na Rusko.

Den poté, co Západ uvalil na Rusko nové sankce za to, že Moskva uznala nezávislost dvou povstaleckých republik na východě Ukrajiny, vtrhly zaútočily ruské jednotky na Ukrajinu.
Americký prezident Joe Biden mimo jiné zareagoval zprávou, že se ve čtvrtek sejde s lídry států skupiny G7 (Velká Británie, Kanada, Japonsko, Německo, Francie, Itálie, USA plus Evropská unie). Po setkání oznámí další opatření, která mají Rusko za invazi potrest.

Rusům by mohly pomoct čínské úvěry
Finanční analytici a geopolitičtí experti se domnívají, že Čína Rusku pravděpodobně pomůže západní sankce překonat. Mohla by tak učinit obchody se zdroji a půjčkami státních bank. Udělá to podle nich proto, aby ochránila své vlastní ekonomické a finanční zájmy.
„Stupeň čínské podpory ruským akcím by mohl být vlivným faktorem ve formování a rozvíjení krize,“ citoval FT analytika společnosti Economist Intelligence Unit Toma Raffertyho.
Od doby, co Rusko podle odhadů soustředilo u hranic s Ukrajinou na
190 tisíc vojáků, se Čína pokusila vytvořit rovnováhu mezi podporou ruského prezidenta Putina ze strany čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a svým zájmem na stabilitě v regionu.

Peking Moskvu ekonomicky podporoval už za jejích dřívějších sporů se Západem. Pomáhal jí i poté, co začátkem roku 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym.
„Pokud Západ neuvalí na Čínu skutečně hmatatelné náklady, bude Čína stále pomáhat Rusku v zákulisí,“ řekl FT vedoucí pracovník čínského programu ve Středisku východních studií ve Varšavě Jakub Jakobowski.

Členové Rady bezpečnosti OSN odsoudili kroky Ruska, Čína žádá zdrženlivost

Od anexe Krymu se schopnost Pekingu zmírnit dopady sankcí zvýšila, protože obě země ve svých dvoustranných obchodech neustále omezovaly používání dolaru. Čínsko-ruské ekonomické vazby se také upevnily, přičemž se očekává, že bilaterální obchod loni dosáhl rekordních 140 miliard dolarů (3,1 bilionu Kč). To odráží jeho setrvalý dvouciferný roční růst, upozorňuje list Financial
Čína rovněž zopakovala svou výzvu k umírněnosti pro všechny strany zúčastněné v ukrajinském konfliktu a odmítla veškeré akce, které provokují válku.
„Některé země následují Spojené státy a přilévají oleje do ohně,“ prohlásila mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing.
Vyvěste si čínské vlajky, radí velvyslanectví.

Čínský ministr zahraničí Čínské lidové republiky Wang I v telefonickém rozhovoru se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem uvedl, že rozumí ruským „legitimním obavám“, co se týče bezpečnostních otázek. Vyzval k zřízení „vyváženého, účinného a udržitelného bezpečnostního mechanismu“ v Evropě prostřednictvím dialogu a vyjednávání.
Čínské velvyslanectví v Kyjevě ve čtvrtek vyzvalo čínské občany na Ukrajině, aby zůstali doma nebo aby alespoň na své vozidlo preventivně vyvěsili čínskou vlaječku, pokud budou potřebovat někam jet.
K opuštění Ukrajiny Čína zatím své občany nevyzvala.

Čínská ambasáda v Kyjevě jako lakmusový papírek války. Je v klidu, možná ví své

V minulých dnech se očekávalo, že Peking sice odmítne sankce proti Rusku a podpoří Moskvu v otázce nerozšiřování NATO, ovšem invazi na Ukrajinu pravděpodobně nepodpoří.
„Je třeba respektovat a hájit suverenitu, nezávislost a územní celistvost všech zemí... Ukrajina není výjimkou,“ prohlásil na víkendové bezpečnostní konferenci v Mnichově čínský ministr zahraničí Wang I.
Pro Čínu je totiž separatismus citlivou otázkou i vzhledem k situaci v Tibetské a Ujgurské autonomní oblasti, které usilují o větší svobody, připomněla agentura AFP.

X X X

K invazi jsem byl donucen, nešlo to jinak, hájil se Putin před podnikateli

Ruský prezident Vladimir Putin během čtvrtečního setkání s velkými ruskými podnikateli prohlásil, že vstup ruských vojsk na Ukrajinu byl vynuceným opatřením. Rusku podle hlavy státu hrozila vážná bezpečnostní rizika, a proto „nezbyly žádné šance pro jiný postup“, uvedl na svém webu list Vedomosti s odvoláním na záběry, které ze schůzky odvysílala televize Rossija 24.

„To nejhlavnější, aby to bylo pochopeno: To, co se děje, je vynucené opatření. Prostě nezůstaly žádné šance udělat něco jiného,“ tvrdil Putin. „Abych byl upřímný, jsem dokonce překvapen. Ale ani v jedné otázce se nepohnuli ani o milimetr,“ dodal.
„Rusko zůstává součástí světové ekonomiky. Nechystáme se poškodit systém, jehož součástí se cítíme být,“ ujistil Putin s tím, že úřady se připravovaly na zavedení sankcí proti Rusku.

„Chtěl bych se na vás (podnikatele) obrátit s výzvou, abyste přistupovali s pochopením k tomu, co se děje, a solidárně spolupracovali s vládou při hledání nástrojů, které by podpořily výrobu, ekonomiku, pracovní místa, ale přitom by vycházely ze skutečnosti, jak se vytváří,“ poznamenal Putin, na jehož rozkaz dnes ruská vojska zahájila „speciální operaci“, jejímž cílem je podle hlavy státu „demilitarizovat a denacifikovat“ Ukrajinu.

Vedomosti připomněly, že Evropská unie ohlásila zavedení sankcí proti 351 ruským poslancům, kteří hlasovali v půli února pro usnesení, vyzývající Putina k uznání nezávislosti separatistické Doněcké a Luhanské lidové republice, jakož i proti 27 organizacím a vysoce postaveným představitelům, kteří podle EU sehráli roli v útoku proti Ukrajině.

Jsme připraveni k dialogu, ale Západ chce celou planetu, vzkázala Moskva

Jde o členy vlády, banky, podnikatele, představitele silových resortů a osoby zodpovědné za dezinformační válku proti Ukrajině. Sankce zahrnují zmrazení majetku a účtů v EU a zákaz vstupu. EU také postihla financování Ruska, jeho vlády a ústřední banky.
Jako odpověď na ruský útok na Ukrajinu oznámila Británie dosud největší balík protiruských sankcí. Zasáhne více než 100 jedinců a subjektů, mezi nimi bývalého zetě ruského prezidenta Vladimira Putina a několik oligarch, oznámil britský premiér Boris Johnson v parlamentu. Londýn zároveň zmrazí aktiva ruských bank a vyřadí je z britského finančního systému.
V posledních hodinách hojně probíranou možnost vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT chce Johnson probrat se spojenci. „Nic není mimo hru,“ uvedl.

X X X

Dobyt Černobyl i letiště u Kyjeva, Donbas se drží. Dnes splněno, říká Kreml

Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského uvedl, že ruská armáda ovládla bývalou jadernou elektrárnu Černobyl na Ukrajině. Podle samotného prezidenta se podařilo zastavit ruské útoky a nastala pauza v bojích. Zároveň nařídil zničit ruský výsadek na předměstí Hostomel, kde se nachází důležité letiště. Zelenskyj připustil, že Rusové toto letiště asi 40 kilometrů od Kyjeva dobyli. Nejkomplikovanější situace se vytvořila na jihu země. Tam pokračují boje na předměstích přístavu Cherson.
Poradce ukrajinského prezidenta Michajlo Podoljak podle agentury Reuters uvedl, že země ztratila kontrolou nad bývalou černobylskou elektrárnou. „Je nemožné říct, že je Černobyl po tom absolutně nesmyslném útoku v bezpečí,“ řekl.
„Toto je dnes jedna z nejvážnějších hrozeb v Evropě,“ dodal. Například česká odbornice Dana Drábová však uklidňuje, že odstavená černobylská elektrárna už velké riziko nepředstavuje.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ve čtvrtek v podvečer uvedl, že se povedlo dosáhnout plánů pro tento den. Resort také oznámil, že ruské vojsko zničilo 83 ukrajinských pozemních cílů.
Ukrajinská Národní garda uvedla, že vojáci bránící letiště sestřelili tři ze 34 nepřátelských vrtulníků útočících na Hostomel a že ruský výsadek na místním letišti je pod dělostřeleckou palbou.

„Výsadek je obklíčen. Dal jsem rozkaz zničit jej,“ řekl pak podle Interfaxu Zelenskyj ve videoposelství. Ukrajinské síly podle prezidenta úspěšně kladou odpor nepříteli útočícímu v Donbasu na východě země.
Zelenskyj nicméně připustil, že nejkomplikovanější situace se vytvořila na jihu Ukrajiny, kde pokračují úporné boje na předměstích přístavu Cherson u ústí Dněpru do Černého moře.
Ukrajinští vojáci jsou tam pod tlakem ruských sil z anektovaného Krymu, pokoušejících se postoupit k Melitopolu v Záporožské oblasti. Na severu se podle prezidenta podařilo postup nepřítele zpomalit.

Na webu deníku Ukrajinska pravda se již objevilo tvrzení, že ruské tanky jsou v ulicích Melitopolu.
„Ano, jsou ztráty, ano, podařilo se zajmout Rusy. Některé – ty, co se vzdali – ošetřili naši lékaři. Zničili jsme mnoho letecké a obrněné techniky,“ prohlásil Zelenskyj. Tyto informace nebylo možné potvrdit z nezávislých zdrojů.

V Kyjevě byl vyhlášen zákaz nočního vycházení. Ukrajinské dráhy oznámily vypravení evakuačních vlaků z Luhanské, Doněcké a Oděské oblasti, píše ruský nezávislý list Novaja Gazeta.
Ukrajina přerušila s Ruskem diplomatické vztahy, evakuovala ambasádu v Moskvě. Vyzvala spojenecké země, aby vztahy s Moskvou také ukončily. Zelenskyj nabídl zbraně k obraně vlasti všem lidem, kteří mají zájem bojovat. Vyzval ruské občany, aby proti invazi protestovali.

X X X

Jsme připraveni k dialogu, ale Západ chce celou planetu, vzkázala Moskva.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva bude vždy připravená vést dialog, který „všechny vrátí ke spravedlnosti a principům Charty OSN“. Řekl to nedlouho poté, co ruská vojska ráno zahájila rozsáhlý útok na sousední Ukrajinu. Lavrov po jednání s pákistánským kolegou zároveň obvinil Západ, že má „zálusk na celou planetu“.

Moskva podle šéfa ruské diplomacie „doufá, že stále ještě existuje šance na návrat k mezinárodnímu právu a mezinárodním závazkům“.
„A protože přijímáme opatření vyhlášená prezidentem k zajištění bezpečnosti země a ruského lidu, budeme určitě vždy připraveni k dialogu, který nás vrátí ke spravedlnosti a principům Charty OSN,“ dodal ministr.

V projevu, který byl zveřejněn na webu ruského ministerstva zahraničních věcí, Lavrov také obvinil Západ, že nerespektuje mezinárodní právo. Západní země podle něj svou strategií v regionu Indického a Tichého oceánu demonstrují „zálusk na celou planetu“.
Ruská armáda na Ukrajinu v noci na čtvrtek zahájila rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok. Podle analytiků jde o největší výpad jednoho státu proti druhému v Evropě od druhé světové války.

Boje s ruskými jednotkami nyní podle ukrajinských představitelů zuří téměř podél celé hranice s Ruskem a Běloruskem, Rusko napadlo mimo jiné letiště Hostomel poblíž Kyjeva. Na Ukrajině platí válečný stav a prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl zbraně všem Ukrajincům, kteří se chtějí ruské armádě postavit.
Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Ruskem a z řady zemí včetně Česka zaznívá ostrá kritika ruského počínání, včetně USA a Evropské unie. Shodně Moskvu obviňují, že svou agresí hrubě porušila mezinárodní právo.

X X X

PUTIN CHCE ZMĚNIT REŽIM NA UKRAJINĚ, ZABRÁNIT NATO NA UKRAJINĚ

Šedivý: Rusové souhlasí s tím, co Putin dělá. Až se objeví mrtví z bojiště, přijde odpor

Ruský prezident Vladimir Putin chce podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého dosáhnout dvou cílů: ovládnout luhanskou a doněckou oblast a změnit ukrajinský režim. S kroky Vladimira Putina ruská společnost podle něj souhlasí. „Je ale pravdou, že Putin za poslední dobu omezil projevy nesouhlasu. Jak budou vozit mrtvé vojáky z bojiště do Ruska, vznikne určitý odpor,“ uvedl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.

Podle Šedivého ruská společnost souhlasí s tím, co Putin dělá. Přiznal však, že ruský prezident za poslední dobu umlčel řadu svých odpůrců. „Vyjádření ruských občanů tak budou omezená. Jak budou vozit mrtvé vojáky z bojiště do Ruska, tak vznikne určitý odpor, proti kterému bude muset Putin zakročit,“ myslí si.

Ruský prezident má podle Šedivého dva cíle. „Naznačil, že chce ovládnout a obsadit luhanskou a doněckou oblast. Druhým cílem je změnit ukrajinský režim, její vedení a ovládnout ji touto cestou. K tomu použije částečně ozbrojené síly,“ přiblížil.
Aktuální počet ruských vojáků a techniky ale podle něj nemůže udržet pod kontrolou celou Ukrajinu. „To by vojsk muselo být více. Stále musíme chvíli počkat, abychom zjistili, do jaké míry bude Putin pokračovat,“ dodal. Ruský prezident podle něj chce Ukrajinu ovládnout, jak tomu bylo v dobách Sovětského svazu. „Chce také zabránit, aby se Ukrajina přibližovala k Evropské unii a NATO. To je hlavní cíl,“ uzavřel.

Hostem pořadu K věci na CNN Prima NEWS byl také bývalý ministr zahraničí Jan Kavan, někdejší předseda Valného shromáždění OSN. Organizace spojených národů ale podle něj teď nemůže dělat takřka nic.
„Možnosti OSN jsou omezené pravidly a fungováním. Bude svolána Rada bezpečnosti, zde má ale Rusko právo veta, takže nečekám, že se OSN přímo do vojenského konfliktu aktivně zapojí. Její role bude po skončení bojů, kdy by měla hrát významnou roli ve vyjednávání a rekonstrukci celé situace. V tom je OSN dobrá,“ podotkl.

X X X

Po ruské invazi na Ukrajinu zakládá Vyvadil hnutí Přátelé Putina v ČR

Krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin vydal rozkaz k útoku na Ukrajinu a Rusko zaútočilo na celý nezávislý stát Ukrajina, ozvali se nejen ostře odmítavě čeští i světoví politici, ale zazněl také opačný hlas. Právník a bývalý politik ČSSD Jiří Vyvadil oznámil, že chce založit hnutí Přátelé Putina v ČR.

Právník a politik Jiří Vyvadil iniciuje vznik hnutí Přátelé Putina v ČR | foto: Petr Topič, MAFRA
„Přátelé, svět krvavých vojenských dobrodružství USA a NATO končí. Války v Iráku, humanitární bombardování Srbska, útok na Libyi i Sýrii, podpora svrhávání prezidentů a násilných barevných revolucí se vyčerpala. Založení politického hnutí Přátelé Putina v ČR bude jistě složité, ale musíme učinit první kroky,“ napsal na Facebooku Vyvadil.

Nejprve podle něj postačí vytvořit tříčlenný přípravný výbor a prohlásil se jeho zmocněncem. Shání další zájemce.
„Konečně se po třiceti letech vrací pluralita. Byli doby (jde o originální přepis Vyvadilova prohlášení, pozn. red.), kdy se mi smáli, když jsem samojediný stál proti příjezdu amerických vozidel. Dodnes se mi všichni, často z nedostatku argumentů, smějí. Nuže platí pořekadlo: Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp. A já se fakt cítím skvěle,“ napsal Vyvadil.

Po listopadu 1989 krátce vedl Československou stranu socialistickou, poté byl i poslancem. Od roku 1993 do roku 2010 byl členem ČSSD a byl i senátorem za Sokolov a radil také bývalému předsedovi sociální demokracie Jiřímu Paroubkovi.

X X X

Rusko viní Kyjev z raketového útoku v Azovském moři. Ten žádá uzavřít Bospor.

Ruská agentura TASS tvrdí, že ukrajinské rakety zasáhly dvě ruské civilní lodě plující v Azovském moři. Na místě jsou údajně oběti. Informaci zatím není možné ověřit. Rusko do odvolání pozastavilo pohyb obchodních plavidel v tomto moři. Ukrajina pak požádala Turecko o uzavření úžin Bospor a Dardanely pro ruská plavidla. Turecku kontrolu nad úžinami dává smlouva z Montreux z roku 1936.
„Vyzýváme k uzavření vzdušného prostoru a úžin Bospor a Dardanely. Příslušný požadavek jsme předali turecké straně. Zároveň žádáme sankce na Rusko,“ řekl ukrajinský velvyslanec v Ankaře Vasyl Bodnar. Už ve středu takovou možnost nastínil.
Možnost uzavřít spojnici mezi Černým a Středozemním mořem pro cizí válečné lodě v době války nebo vlastního ohrožení dává Turecku konvence z Montreux z roku 1936. Díky ní se Turci mohou stát klíčovým spojencem Ukrajiny.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se dosud k ukrajinské žádosti nevyjádřil. Ruský útok však odsoudil a označil ho za velkou ránu pro regionální bezpečnost. „Zopakoval jsem (prezidentovi Volodymyru) Zelenskému, se kterým jsem před chvilkou mluvil, že Turecko podporuje boj Ukrajiny za ochranu její územní celistvosti,“ řekl Erdogan.

Znovu zdůraznil, že problém by se měl řešit v rámci minských dohod. „To jsem včera řekl i (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi,“ dodal. S ruským prezidentem mluvil ve středu a nabídl se mu jako prostředník v řešení krize. Turecké ministerstvo zahraničí v prohlášení vyzvalo Ruskou federaci k co nejrychlejšímu zastavení „neoprávněné a nezákonné“ akce.

Konvence z Montreux byla podepsána v roce 1936 poté, co Turecko vyjádřilo znepokojení nad „expanzivními kroky“ ve svém regionu a požádalo signatáře Lausannské smlouvy, jež upravovala územní uspořádání Turecka po první světové válce, aby se změnil systém dohledu nad oběma úžinami.

Ankara tehdy řekla, že se okolnosti změnily a že žádá plnou kontrolu nad těmito kanály. Tu také dostala a od té doby má pohyb válečných lodí v obou úžinách zcela ve svých rukou. V době míru Turecko zajišťuje volný průchod civilním lodím, zároveň však omezuje pohyb lodí, které nepatří do skupiny zemí sousedících s Černým mořem.

K „černomořským“ zemím patří Turecko, Bulharsko, Rumunsko, Ukrajina, Rusko a Gruzie. Tyto státy mohou přes Bospor a Dardanely posílat lodě v případě, že upozorní své turecké úřady s osmidenním předstihem. Zbylé země musí upozornění poslat už 15 dní předem.
V jednu chvíli je možné úžinami poslat devět válečných lodí najednou, přičemž žádná taková loď nesmí vážit víc než 10 tisíc tun. Lodě ze zemí mimo černomořskou skupinu nesmějí v žádném případě svou celkovou vahou přesáhnout 30 tisíc tun a mohou v regionu zůstat maximálně 21 dní.
Černomořské státy mají pravidla pro váhu svých lodí volnější, s patřičným upozorněním mohou také úžinami proplout jejich ponorky, pokud byly vybudovány, koupeny nebo poslány na opravu mimo Černé moře, píše agentura Reuters.
V časech války může Turecko úžiny zavřít

To byla mírová doba. V časech války je Turecko – člen NATO – oprávněno zavřít úžiny všem zahraničním válečným lodím, to platí i pro případ, že je samotné turecké území terčem agrese. Rovněž může zamítnout průchod obchodním lodím ze zemí, které jsou s Tureckem ve válce. V případě konfliktu Turci mohou své úžiny opevnit.

Jen tento měsíc poslalo Rusko do Černého moře šest válečných lodí a jednu ponorku. Podle Bodnara představují plavidla pro Ukrajinu „velké nebezpečí“. Právě proto nyní Kyjev na Turky apeluje, aby úžiny uzavřeli. Ankara se k žádosti dosud nevyjádřila, ruskou agresi ovšem stejně jako západní země odsuzuje.
Erdogan už na nedávné návštěvě Ukrajiny vyjádřil tamní hlavě státu Volodymyru Zelenskému svou podporu. Také se stále nabízí jako prostředník mezi oběma znepřátelenými zeměmi s tím, že nechce přijít o dobré vztahy ani s jednou z nich.
Ukrajina zpomaluje ruskou invazi. Boje o infrastrukturu mají desítky mrtvých.

Turecko udržuje úzkou spolupráci s Ruskem v oblasti obrany a energetiky, zároveň však prodalo Ukrajině pokročilé bezpilotní letouny a podepsalo dohodu o společné výrobě těchto strojů, což Moskvu popudilo.
Ankara rovněž oponuje ruské politice v Sýrii a Libyi, neuznává také ruskou anexi Krymu ani nezávislost dvou gruzínských separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie z roku 2008. Právě tehdy se však Turecko postavilo proti západním spojencům, když odmítlo pustit americké válečné lodě do svých úžin. Ankara byla tehdy závisela na obchodu s Moskvou.

Během druhé světové války smlouva z Montreux zabránila námořnímu útoku států Osy na Sovětský svaz. V roce 1994 nicméně OSN projevila zájem smlouvu revidovat, kvůli turecko-řeckým sporům však konvence zůstala ve své stávající podobě až dodnes.
Rusko zastavilo pohyb lodí v Azovském moři
Agentura Interfax informovala, že Rusko ve čtvrtek ráno do odvolání pozastavilo pohyb obchodních plavidel v Azovském moři. Uvedla tak s odkazem na ruskou Státní agenturu pro námořní dopravu.
Moskva od anexe Krymu v roce 2014 ovládá Kerčský průliv, který spojuje Mariupol a další ukrajinské přístavy s Černým mořem. Moskva tvrdí, že jde o její výsostné vody, kterými se smí plout jen s ruským povolením.

Guvernér anektovaného Krymu ve čtvrtek dopoledne také uvedl, že nařídil místním úřadům připravit vodní kanál pro příjem vody z ukrajinské řeky
Dněpr. Ukrajina přerušila dodávky sladké vody podél kanálu po anexi poloostrova v roce 2014. Vodní cesta ze sovětské éry byla postavena jako kanál vody z Dněpru do suchých oblastí Chersonské oblasti a Krymu.
V Černém moři trvale operuje flotila vojenského námořnictva, která má základnu v přístavu Sevastopol na Krymu.

X X X

Analytik Visingr: Putin by mohl usilovat o dosazení vlády v Kyjevě.

Ukrajina od čtvrtečního rána čelí útokům Ruska, které zahájilo invazi a rozpoutalo na ukrajinském území válku. Podle Lukáše Visingra je nereálné, aby Rusko Ukrajinu dlouhodobě okupovalo. „Rusové však mohou přejít k ambicióznějšímu scénáři a do čela Ukrajiny dosadit proruský režim,“ řekl vojenský a bezpečnostní analytik.

Podle Visingra jsou současně na Ukrajině možné dva scénáře, kterými se bude snažit Rusko demonstrovat svou sílu. V prvním z nich může ruský prezident Vladimír Putin usilovat o tzv. demilitarizaci. O té ruská hlava státu mluvila ve svém projevu už ve čtvrtek ráno. „Rusové povedou vojenské operace, aby poškodili ukrajinskou armádu, zničili jejich vojenskou infrastrukturu a vojenský průmysl,“ odhaduje analytik.

V druhém případě se Rusko může snažit dostat Ukrajinu pod svůj absolutní vliv a zcela ji kontrolovat. „Může nastoupit ambicióznější scénář a Rusové na Ukrajinou mohou dosadit proruský režim,“ dodal Visingr. Podle jeho názoru mohou obsadit i některé ukrajinské instituce a do čela země instalovat někoho, kdo půjde Rusům na ruku.
Aktuálně není jisté, zda má Rusko jasně danou strategii, a je možné, že během příštích dnů bude muset improvizovat. „jejich hlavní cíl může být oslabení ukrajinské armády a následné stažení vojsk, ale i dosažení změny politického režimu,“ doplňuje.

Vojenské úmysly Ruska nám však může napovědět stav ukrajinských zbrojních závodů. „Pokud je budou chtít Rusové zničit, vše bude nasvědčovat tomu, že budou chtít Ukrajinu zmrzačit. Jestli je nezničí a budou je pouze obsazovat, budou chtít aplikovat druhý scénář a obsadí ukrajinské instituce“.

Visingr považuje okupaci celé Ukrajiny za nemožnou. Na to podle něho nemá Rusko dostatečný počet vojáků. „Rusové chtějí mít určitě pod kontrolou celou Luhanskou a Doněckou oblast, otázkou zůstává, zda budou chtít okupovat i nějaká další území,“ uvažuje analytik. Podle něho se však ruští vojáci určitě nechtějí pouštět do vleklých bojů, protože to by znamenalo dlouhý, krvavý a nejistý výsledek a zároveň by to poškodilo pověst prezidenta Putina v Rusku.

Délka bojů na Ukrajině by se podle Visingra měla odvíjet právě od toho, jaký účel války Rusové zamýšlejí. „Pokud se naplní první scénář, válka bude záležitostí několika týdnů. Pokud bude chtít Putin dosáhnout v zemi nového režimu a bude probíhat partyzánská válka, mohla by se táhnout i měsíc.“

Na Ukrajině mají své zájmy i jiné státy

Turecko a Polsko má podle Visingra strategický zájem na tom, aby Ukrajina fungovala samostatným způsobem a budou ochotni ji pomáhat. „Ty by mohly Ukrajině poskytnout neoznačené vojáky, žoldnéře,“ říká analytik.
Světová velmoc, která to hraje na obě strany, je podle Visingra Čína. Ta vydala prohlášení ve prospěch Ukrajiny, ale rétoricky podpořila i Rusko. „Čína je největší investor na Ukrajině a je možné, že ji ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádá o pomoc,“ dodává.

X X X

Evropa chystá sankce, Británie cílí na 100 subjektů včetně Aeroflotu.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie chtějí na večerním summitu schválit nové sankce, které budou mít pro Rusko masivní následky. Velká Británie mezitím oznámila dosud největší sankční balík, týká se více než 100 ruských jedinců a subjektů včetně aerolinek Aeroflot; zmrazí i aktiva ruských bank, oznámil premiér Boris Johnson.

„Takovéto použití síly a nátlaku nemá v 21. století místo. EU pevně stojí za Ukrajinou a jejími obyvateli, kteří čelí této s ničím nesrovnatelné krizi,“ uvedli šéfové unijních institucí v prohlášení.
Jaké sankce by proti Rusku mohly přijít, ještě není jasné. Ve čtvrtek ráno je nechtěl blíže komentovat ani český ministr zahraničí Jan Lipavský. Reakce na ruskou invazi na Ukrajinu včetně sankcí bude mít zásadní dopad na ruskou ekonomiku a technologický rozvoj, tudíž i na kvalitu života ruských občanů, uvedlo v prohlášení české ministerstvo zahraničí.
Podle ukrajinského velvyslance v Praze Jevhena Perebyjnise mají být sankce proti Rusku okamžité, tvrdé a zničující. Jmenoval například odpojení Ruska od bankovního systému SWIFT.

„Svými nevyprovokovanými a neospravedlnitelnými vojenskými akcemi Rusko hrubě porušuje mezinárodní právo a podkopává evropskou a globální bezpečnost a stabilitu,“ uvedli lídři unijních zemí ve společném prohlášení. EU je podle nich připravena poskytnout humanitární pomoc lidem na Ukrajině a napadenou zemi podporovat politicky i finančně.

„Putin se snaží vrátit čas do dob ruského impéria. Ale tím, že to dělá, ohrožuje budoucnost Rusů,“ prohlásila ráno von der Leyenová, podle níž Putin vtahuje Evropu do války.
Šéfka komise vylíčila rozsah připravovaných bezprecedentních sankcí, které podle ní oslabí základy ruské ekonomiky a znemožní strategickým sektorům přístup ke „klíčovým technologiím a trhům“.

Opatření podle ní ohrozí ruský ekonomický růst, povedou k růstu inflace i nákladů na půjčky a urychlí odliv kapitálu z Ruska. Dodala, že EU zvládne čelit případnému ruskému omezování dodávek plynu.
Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella dostanou večer lídři na stůl ke schválení „dosud nejtvrdší balík sankcí, jaký jsme kdy připravili“. Kvůli jejich projednání se dopoledne sejdou velvyslanci členských zemí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek odpoledne uvedl, že Francie na útok odpoví „chladnokrevně“. „Rusko může očekávat tvrdé sankce, které zasáhnou její armádu, ekonomiku a energetiku. Události včerejší noci znamenají zlom v dějinách Evropy,“ uvedl Macron.

Útok na západní hodnoty, říká britský premiér

„Rusko začalo v Evropě válku a jeho barbarský útok nemíří pouze na Ukrajinu, ale i na svobodu, demokracii a západní hodnoty,“ řekl ve čtvrtek britský premiér Boris Johnson.
Oznámil, že rovněž Británie v součinnosti se spojenci schválí další balík dalekosáhlých sankcí, jejichž cílem je dostat Rusko „ekonomicky na kolena“. Konkrétní opatření premiér představil v podvečer před britskými poslanci.

Jde o dosud největší sankční balík vůči Rusku, týká se více než 100 jedinců a subjektů, mezi nimi aerolinek Aeroflot, bývalého zetě ruského prezidenta Vladimira Putina a několika oligarchů. Londýn zároveň zmrazí aktiva ruských bank a vyřadí je z britského finančního systému. V plánu je příprava zákonů, které omezí finanční a exportní styky s Ruskem, oznámil britský Johnson v parlamentu.

„Náš úkol je jasný: musíme diplomaticky, politicky, ekonomicky a nakonec vojensky zajistit, aby tento strašlivý a barbarský podnik Vladimira Putina skončil neúspěchem,“ řekl Johnson. V dřívějším projevu se obrátil i na ruské občany a vzkázal jim, že nevěří, že by útok byl veden jejich jménem a že by chtěli, aby Putinův režim hrál roli světového vyvrhele.
„Stojíme za Ukrajinou a budeme s našimi mezinárodními partnery pracovat na tom, abychom na tento děsivý akt agrese patřičně odpověděli,“ napsala na Twitteru ministryně zahraničí Liz Trussová.

Koho chce Západ ztrestat? Putinovy přátele, finančníky i nejostřejší jazyk Ruska

Británie v úterý oznámila první sankce vůči Rusku vůči třem jednotlivcům a několika bankám. Konkrétně jde o podnikatele Gennadije Timčenka a Borise a Igora Rotenbergovy kvůli jejich úzkým vazbám na Putina. Cílem sankcí jsou aktuálně i banky Rossija, IS Bank, General Bank, Promsvjazbank a Black Sea Bank.

Belgie chce prosadit, aby EU přestala udílet víza ruským občanům, a to včetně turistických, pracovních a studentských, řekl ve čtvrtek náměstek belgického ministerstva pro migraci Sammy Mahdi.
„Bezohledný útok Ruska nás nutí k tomu, abychom byli opatrní ohledně Rusů, kteří se chystají přijet do Belgie... V tuto chvíli tu Rusové nejsou vítáni, všeobecný zákaz udělování víz Rusům by neměl být tabu,“ řekl.

X X X

Rusko chce „popravit“ vládu v Kyjevě, zní z Pentagonu.

Reuters: Americký prezident Joe Biden svolává Národní bezpečnostní radu, aby probrala situaci na Ukrajině. Očekává se, že šéf Bílého domu oznámí nové, tvrdší sankce, kterými hrozil, pokud Rusko Ukrajinu napadne. Američtí činitelé varují, že Rusko chystá větší invazi a hodlá se zbavit ukrajinské vlády.

Agentura Reuters cituje nejmenovaného amerického činitele, podle něhož jsou ruské kroky na Ukrajině počáteční fází větší invaze. Varuje, že Rusové de facto zamýšlí „popravit“ vládu v Kyjevě.
„Invaze může být velmi krvavá,“ uvedl muž s tím, že Rusko dosud užilo 75 letounů. Zatím podle něj nejsou žádné náznaky ambicióznějších útoků ani toho, že by se ruským jednotkám dařilo protlačit se na západ země.

Ukrajinské síly je zatím zadržují. Rusko podle činitele směřuje na Kyjev ze tří hlavních směrů. Američtí vojáci nicméně zůstanou mimo Ukrajinu. USA nasadily stíhačky do Estonska a Litvy a prodlouží pobyt stávajících jednotek v regionu.
Ukrajinská vláda podle citovaného zdroje lobbuje za to, aby USA odřízly Rusko od svých softwarových systémů, zakázaly ruské lety a zablokovaly dodávky zboží pro ruské letectvo včetně toho civilního. Požadavky jdou podle Reuters za opatření slíbená Bílým domem, jenž slíbil, že běžné Rusy ušetří od dopadů sankcí.

Podle stanice CNN do Bílého domu už dorazila většina nejvyšších představitelů národní bezpečnosti. CNN jmenuje hlavního poradce pro národní bezpečnost Jakea Sullivana, ministryni financí Janet Yellenovou, předsedu Sboru náčelníků štábů generála Marka Milleyho, ministra obrany Lloyda Austina, ředitele CIA Williama Burnse a viceprezidentku Kamalu Harrisovou.
Biden už v minulých dnech oznámil sankce zaměřené proti ruským bankám, ruské elitě a jejím rodinným příslušníkům nebo společnosti, která má na starosti budování rusko-německého plynovodu Nord Stream 2.

Sankce jsou mimo jiné zaměřeny na ruský státní dluh. „To znamená, že jsme ruskou vládu odřízli od západního financování. Nemůže již získávat peníze od Západu a nemůže obchodovat se svým novým dluhem ani na našich, ani na evropských trzích,“ řekl Biden.
Prezident Rusko varoval, že pokud bude pokračovat v agresivních krocích, může očekávat další odvetná opatření. „Nebudeme váhat s dalšími kroky, bude-li Rusko pokračovat v eskalaci,“ uvedl. V této souvislosti se spekuluje i o zákazu exportu amerických technologických výrobků.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí 21. února 2022 uznal nezávislost separatistických území na východě Ukrajiny, Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Západ reagoval sankcemi. Ve čtvrtek 24. února 2022 časně ráno pak Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu.

X X X

Klaus: Rozpočet proinflační. Pokud to Fiala nevidí, je to na propadnutí z ekonomie

Václav Klaus na CNN Prima NEWS cupoval výroky vládní pětikoalice o tom, že je její návrh rozpočtu protiinflační či úsporný. Bývalý prezident taková tvrzení označil za žertovní, legrační a nesmyslná. Premiér Petr Fiala (ODS) by podle Klause propadl ve zkoušce z ekonomie.

Zlato je kvůli aktuální situaci na Ukrajině nejvýše od minulého roku. Investujte do růstu.

Poslanecká sněmovna před týdnem schválila základní parametry přepracovaného státního rozpočtu, který předložila vládní pětikoalice. Ta přišla s návrhem schodku 280 miliard korun, což je o 97 miliard méně, než předpokládal původní plán bývalé vlády Andreje Babiše (ANO).
Západ přemýšlí nad uvalením zřejmě nejtvrdší sankce, kterou má proti Rusku k dispozici. Vyřazení země z mezinárodní bankovní sítě by mohlo vyústit až ve státní bankrot. Jak přesně funguje platební systém SWIFT a proč by paralyzoval ruskou ekonomiku?

Systém SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) je zjednodušeně síť mezi bankami, jejímž úkolem je zajistit a zjednodušit mezinárodní platební styk. Země, která k tomuto systému není připojena, má de facto znemožněno převádět peníze do zahraničí nebo je ze zahraničí přijímat. Jde o velmi důležitý nástroj, který je nedílnou součástí mezinárodního obchodu. V něm totiž nejde jen o vývoz a dovoz zboží, ale – a možná zejména – i o platby za něj.

O vyčlenění Ruska z tohoto bankovního systému se hovořilo jako o krajním řešení, jak Vladimira Putina potrestat za vojenskou agresi vůči Ukrajině. Prezident Miloš Zeman ale ve svém projevu uvedl, že je zapotřebí „izolovat šílence“.
„Domnívám se, že je na čase sáhnout k daleko tvrdším sankcím, než byly původně plánovány. Mám tím na mysli především sankci v oblasti takvaného SWIFT, což je mezinárodní bankovní či finanční síť, která by znamenala vyřazení Ruské federace z platebního styku,“ řekl ve čtvrtečním mimořádném projevu.

V praxi by to znamenalo odříznutí Ruska od finančního světa, což by mělo fatální důsledky jak pro ruský zahraniční obchod, tak pro přístup Ruska na zahraničí kapitálové trhy. Nebylo by vlastně možné, aby zahraniční investoři obchodovali na ruské akciové burze a ani by neměli možnost například kupovat ruské dluhopisy.

Ekonom Štěpán Křeček uznal, že ze všech dostupných sankcí je odstřižení Ruska od mezinárodního platebního systému tou nejdrastičtější. „Rusko by se tím dostalo na pokraj bankrotu. V podstatě by nebylo schopné financovat svůj dluh. Nikdo by nemohl kupovat dluhopisy, které by se Rusko snažilo vydávat,“ vysvětlil v pořadu Co na to vaše peněženka. V rukou zahraničních věřitelů se dnes nachází kolem 22 procent ruských vládních dluhopisů.

Izolace od mezinárodního obchodu
Bez SWIFT by Rusko v zahraničí nemohlo ani obchodovat se svými komoditami. Kdyby například vyvezlo ropu nebo zemní plyn, nebyla by možnost, jak mu je zaplatit. „Když jsme v minulosti uvalovali (mírnější) sankce na Rusko, vedlo to téměř ke krachu některých ruských bank a výrazně se tam zvýšila inflace. Ruská ekonomika na to může opravdu doplatit,“ pokračoval Křeček. Doplnil, že by takový krok nicméně ovlivnil také zbytek evropského trhu.

Systém, respektive společnost, SWIFT vznikl v roce 1973, kdy se do něj zapojilo 239 bank z 15 zemí, jeho centrálou je městečko La Hulpe nedaleko belgické metropole Brusel. V současné době se jej účastní přes 11 tisíc institucí po celém světě. Zapojeno je do něho více než 200 zemí světa.

Od SWIFTu byl odpojen i Írán

První zemí světa vyloučenou ze systému SWIFT se stal v březnu 2012 Írán. Íránské banky byly tehdy odpojeny v rámci zpřísnění mezinárodních sankcí vůči Teheránu za jeho sporný jaderný program. Země kvůli tomu ztratila polovinu příjmů z vývozu ropy a zhruba 30 procent zahraničního obchodu. Íránské banky byly znovu připojeny na globální transakční síť v únoru 2016.

V roce 2014 SWIFT odmítl požadavky palestinských představitelů, aby odebral izraelským bankám přístup do své sítě.
- Ve stejném roce neúspěšně navrhovala Británie vyloučení Ruska ze systému v souvislosti se sankcemi, které byly na Moskvu uvaleny kvůli ruské anexi poloostrova Krym. O odpojení Ruska od systému SWIFT se spekulovalo i při zavádění sankcí, které vyvolala otrava bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii v roce 2018.

X X X

Cena ropy Brent letí kvůli útoku na Ukrajinu rychle nahoru. Je nejvýš od roku 2014

Cena severomořské ropy Brent ve čtvrtek poprvé od roku 2014 překročila hranici 100 dolarů za barel. Podle analytiků je to reakce trhu na rozhodnutí Ruska zaútočit na Ukrajinu. Útok prohloubil obavy, že válka v Evropě by mohla narušit globální dodávky energie, uvedla agentura Reuters.

Krátce před 8:00 SEČ vykazovala cena Brentu nárůst o 5,6 procenta na více než 102 dolarů za barel. Předtím se vyšplhala až na 102,48 USD, maximum od září 2014.
Cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) vystoupila až na 97,40 dolaru za barel, nejvýše od srpna 2014. Krátce před 8:00 SEČ si WTI připisovala více než pět procent nad 96,90 USD.

Investoři se obávají, že Spojené státy a Evropa uvalí sankce na ruský energetický sektor, což povede k narušení dodávek. Rusko je druhým největším vývozcem ropy na světě za Saúdskou Arábií. Je zároveň největším světovým vývozcem zemního plynu, upozorňuje BBC.
„Problémem není pouze geopolitické riziko, ale také další omezování dodávek,“ uvedl ekonom Howie Lee ze společnosti OCBC. „Ruské dodávky ropy přes noc zmizí, pokud se stanou terčem sankcí,“ dodal. „A OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) nedokáže těžit tak rychle, aby tento výpadek pokryla,“ upozornil.

X X X

Rychetský: Pro Putina tribunál, Rusko vyloučit z OSN za porušení práva

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský pokládá rozpoutání války na Ukrajině za tak hrubé porušení všech norem mezinárodního práva, že by bylo na místě postavit ruského prezidenta Vladimira Putina před mezinárodní tribunál. Zmínil také možnost vydat na Putina evropský zatýkací rozkaz a pozastavit členství Ruska v mezinárodních institucích.

Ekonomické sankce je podle Rychetského zapotřebí uplatnit v nejintenzivnější formě, samy o sobě ale prý nebudou dostatečnou reakcí. „Měly by být v celém světě zmrazeny veškeré vklady a aktiva ruského státu i jeho představitelů včetně Putina a všech členů jeho rodiny,“ míní Rychetský.

„Rusko, stejně jako jeho předchůdce SSSR, vždy usilovalo o rozšíření svého území, anebo alespoň svého vlivu, na země východní i střední Evropy. Bezprecedentní rozpoutání války poprvé od konce druhé světové války na evropském území však představuje tak hrubé porušení všech norem mezinárodního práva, že by bylo na místě postavit Putina před Mezinárodní trestní tribunál, vydat na něj evropský zatýkací rozkaz a pozastavit členství Ruské federace ve všech mezinárodních institucích včetně OSN,“ uvedl Rychetský.

Česko zastavuje vydávání víz Rusům, končí konzuláty ve Varech a Brně

Občanům Ruska s výjimkou uprchlíků a azylantů by se měl podle Rychetského znemožnit vstup do členských států EU. Občanům Ukrajiny by naopak poskytl veškerou, nejen humanitární pomoc, včetně zjednodušeného řízení o azylu.
Putinova administrativa a zejména její zpravodajské služby operují napříč evropským kontinentem, konstatoval Rychetský.
„Celé farmy petrohradských trollů pod taktovkou Putinovy kliky šíří napříč kyberprostorem nejrůznější dezinformace a hybridní válku proti civilizovaném světu vedou již řadu let. Nejsem odborníkem na prostor elektronických komunikací, ale soudím, že by provideři elektronických sítí měli ruským trollům zamezit přístup na své sítě,“ napsal na dotaz ČTK předseda Ústavního soudu, někdejší disident a signatář Charty 77.

X X X

Státní média líčí útok jako „intervenci na Donbasu“. Šokovaná je i část Rusů

Ruská státní média chválí vojenskou operaci na Ukrajině, popisují ji jako intervenci na Donbasu a pomoc separatistům. Skutečnost, že Rusko podniká tvrdé útoky na infrastrukturu napříč celou Ukrajinou, ruská státní média do značné míry ignorují. Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina zaútočit nicméně řadu Rusů šokovalo.

„Ukrajinští neonacionalisté čekají na správný okamžik zasáhnout proti Rusku,“ uvedla v noci na čtvrtek ruská státní televize Rossija 24, zatímco ruské tanky překročily na několika místech hranice na Ukrajinu.
Státní média Rusům rovněž nabídla reportáže z Doněcku a Luhansku na území samozvaných separatistických republik v Donbasu. Podle listu The Guardian se zpravodajové soustředili především na místní souboje o města a ignorovali širší ruskou invazi probíhající po celé zemi.

„Rusové, kteří zprávy sledují, si tak mohou myslet, že se útok Ruska soustředí z velké části na oblasti, kde se bojovalo už osm let,“ uvedl reportér deníku Andrew Roth. Podle listu novináři ruských státních médií informují o vojenské akci v oslavném tónu. „Vše, co jsem dnes slyšel, je důvod k hrdosti,“ řekl podle něj v živém vysílání reportér televize Rossija.
Ukrajina přitom ostřelování zaznamenala v Luhanské, Sumské, Charkovské, Černihivské i Žytomyrské oblasti, píše ukrajinský server RBK Ukrajina s tím, že útok přišel rovněž z okupovaného Krymu.

Kanály státní televize ve čtvrtek rovněž odvysílaly několik rozhovorů s obyvateli území separatistů. „Je to nádherné. Není jak to jinak popsat. Jsem opravdu šťastný,“ řekl stanici Rossija obyvatel Doněcku.

V Moskvě panuje napětí
Řadu Rusů ale rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina zahájit útok na Ukrajinu šokovalo. Zpravodaj deníku The Guardian v Moskvě Pjotr Sauer uvedl, že v ruském hlavním městě ve čtvrtek ráno panovalo napětí.
Na Arbatu, jedné z nejrušnějších moskevských pěších ulic, lidé popisovali, že je krok zaskočil. „Nemyslela jsem si, že by byl Putin ochoten jít celou cestu. Jak můžeme bombardovat Ukrajinu? Máme své neshody, ale tohle není způsob, jak je vyřešit,“ uvedla obyvatelka Ksenia Fadějevová.

„Za svou zemi se stydím. Abych byl upřímný, tak nemám slov. Válka je vždy děsivá. Tohle nechceme,“ řekl Moskvan Nikita Golubev.
„Nemohla jsem uvěřit zprávám, které jsem dnes ráno četla. Válka s Ukrajinou? Co to děláme? Cítím se bezmocná,“ řekla Taťána, která si nepřála publikovat své příjmení.

Rudé náměstí bylo podle zpravodajů ve čtvrtek dopoledne relativně prázdné, vesměs tu byli turisté. Je zde patrná přítomnost policie, která je tu zřejmě proto, aby zabránila případným demonstracím proti invazi.
„Včera v noci jsme přijeli do Moskvy na víkendovou dovolenou a pak jsme se doslechli o těch šokujících zprávách,“ popsal turista z Irkutska.
Ukrajinské kulturní středisko v centru Moskvy uvedlo, že bude mít ve čtvrtek kvůli invazi zavřeno. Ukrajinský správce, který si nepřál uvést své jméno, řekl: „Když mluvíme, jsme bombardováni. Samozřejmě máme zavřeno! Ježíši Kriste, co se děje?“.

Ruský politický analytik Alexander Baunov ve čtvrtek na Twitteru napsal, že zatímco v roce 2014 Kremlu při anexi Krymu záleželo na podpoře obyvatel, nyní se situace změnila. „Zdá se, že Putinovi je tentokrát naprosto lhostejné, jestli lidé na ulici jeho rozhodnutí schvalují,“ uvedl.
„Nechová se jako politik, který potřebuje veřejnou podporu, ale jako postava z historických knih, která se stará pouze o souhlas budoucích čtenářů. Proto je tak těžké ho ovlivnit obvyklými politickými nástroji, jako jsou odsuzující prohlášení, sankce, a tak dále,“ dodal Baunov.

Regionální politici útok odsoudili
Ruská opoziční aktivistka Marina Litvinovičová v reakci na invazi vyzvala na Facebooku na čtvrteční večer k protestům v ruských městech.
„Tento nepořádek budeme uklízet ještě několik let. Ani ne my. Ale naše děti a vnuci,“ napsala Litvinovičová. „Vidíme jen agónii umírajícího člověka. Bohužel, Rusko je v agónii,“ dodala. Agentrura Reuters odpoledne informovala, že ruská policie Litvinovičovou kvůli výzvě zadržela.

List Novaja Gazeta ve čtvrtek informoval o otevřeném dopise více než sta regionálních politiků z řady ruských měst - od Moskvy, přes Petrohrad po Samaru či Rjazaň. „My - lidem zvolení poslanci - bezvýhradně odsuzujeme útok ruské armády na Ukrajinu,“ cituje list regionální poslance, kteří podle něj zároveň uvedli: „Je to bezprecedentní zločin, který nelze ospravedlnit.“ Konflikt podle nich bude mít katastrofální důsledky.

Nositel Nobelovy ceny Dmitrij Muratov, jenž v Novaja Gazeta působí jako editor, ve čtvrtek odpoledne uvedl, že v rámci aktu nesouhlasu vyjde příští číslo listu v ruštině i ukrajinštině. „Cítíme za válku hanbu,“ řekl.
List New York Times (NYT) uvedl, že Putinův krok kritizovaly také další ruské osobnosti. „Válka nemůže mít žádné ospravedlnění, říkám ne válce,“ napsal na Instagramu populární moderátor státní televize Maksim Galkin.

„To, co se dnes stalo, je něco, co se nikdy nemělo stát,“ souhlasil s ním populární zpěvák Valerij Meladze. „Říkám ne válce,“ přidala se rocková hvězda Zemfira Ramzanová. NYT připomíná, že celebrity vystupující proti Putinovi často riskují přístup do vysílání státní televize a svou kariéru.
Proti ruské vojenské operaci ve čtvrtek vystoupil rovněž vězněný opoziční předák Alexej Navalnyj. „Jsem proti této válce,“ prohlásil během soudního slyšení. „Myslím si, že tato válka mezi Ruskem a Ukrajinou je vedena s cílem odvrátit pozornost Rusů od problémů, které existují uvnitř země, od zhoršování ekonomiky,“ dodal.

Kritické hlasy jsou ale i tak spíše ojedinělé. Roky represí a utahování šroubů vytvořily v Rusku atmosféru obav, kvůli nimž lidé raději své názory skrývají. V diskusích na sociálních sítích a pod články na zpravodajských webech se pak překřikují lidé loajální režimu s menšinovými hlasy kritickými, často lidí z Ukrajiny nebo jiných národů bývalého Sovětského svazu.

X X X

Tchaj-wan se obává ukrajinského scénáře, odháněl čínské stíhačky

Tchajwanské letouny vyrazily do akce, aby odradily čínská letadla, která narušila vzdušný prostor ostrova. K incidentu došlo v době, kdy ruská vojska útočí na Ukrajině. Tchaj-pej dění ve východní Evropě pečlivě sleduje. Existují obavy, zda Čína nevyužije krize k prosazení vlastních územních zájmů. Čína považuje Tchaj-wan za svůj.

Tchajwanské ministerstvo obrany oznámilo, že ve vzdušném prostoru zpozorovalo devět čínských letadel: osm stíhaček J-16 a jeden průzkumný letoun Y-8. Stroje přeletěly oblast severovýchodně od Tchaj-wanem kontrolovaných Prataských ostrovů v severní části Jihočínského moře.

Tchaj-wan vyslal do vzduchu vlastní letadla, aby „monitorovala aktivity“ čínských letounů a odradila je od bližšího přiblížení se k ostrovu. Ačkoliv podle vlády nedošlo k žádné neobvyklé aktivitě čínských sil, preventivně zvýšila úroveň pohotovosti, píše agentura Reuters.
Ostrov si poslední dva roky stěžuje na zvýšenou přítomnost čínských stíhaček v jeho vzdušném prostoru. V lednu v průběhu dvou dnů poslala Čína do oblasti 52 letounů, nejvíce od října minulého roku, kdy vyslala 56 letadel.

Vstup čínských stíhaček je v současné době zvláště citlivý vzhledem k bojům na Ukrajině. Tchaj-pej se obává, že by se Čína mohla Ruskem inspirovat a rozhodnout se připojit území, které považuje za vlastní.
„Tchaj-wan není Ukrajina,“ řekla mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing. „Tchaj-wan byl vždy nezcizitelnou součástí Číny. To je nesporný právní a historický fakt.“

Žádná invaze, Rusko má právo hájit své zájmy, tvrdí Čína. Viní USA z eskalace
Čínské ministerstvo zahraničí tvrdí, že světová média nemají pravdu, když ruské kroky na Ukrajině označují za invazi. Podle Číny je Rusko nezávislá země a může činit vlastní rozhodnutí v souladu se svými zájmy. Čínský ministr zahraničí Wang I v telefonickém rozhovoru se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem řekl, že rozumí ruským „legitimním obavám“, ohledně vlastní bezpečnosti. Rusko tvrdí, že Ukrajina jej přímo ohrožuje.

Tchaj-wan naopak odsoudil ruské vojenské aktivity. Obvinil Rusko, že se snaží „změnit status quo“. Tchaj-pej oznámila, že přijme vůči Rusku „odpovídající kroky“ v koordinaci s USA a dalšími státy. Tchaj-wan podpořil plán amerického prezidenta Joea Bidena zavést v případě invaze extrémně přísné omezení přístupu Rusku k polovodičům a dalším high-tech produktům.

X X X

Putin sáhne i na další satelity SSSR, zašel dál než Brežněv, varují v Německu.

Ruský prezident Vladimir Putin se jen s Ukrajinou nespokojí, touží po obnově Sovětského svazu včetně rozhodujícího vlivu v bývalých satelitních státech, které jsou dnes v Evropské unii a NATO. Ve čtvrtek to napsala německá média, která poukázala na ironii, že se Rada bezpečnosti OSN sešla k jednání o zachování míru, zatímco ruská armáda napadla Ukrajinu.

Portál deníku Die Welt uvedl, že všichni, kdo pochybovali o Putinových vojenských plánech proti Ukrajině, dostali nyní tvrdé ponaučení. „Vladimir Putin si bere část sovětského impéria zpět, čímž útočí na evropský mírový řad,“ napsal list s tím, že šéf Kremlu se nijak netajil se svým záměrem.
„Ruský prezident chce nejen vymazat z mapy Ukrajinu jako nezávislý stát, ale on vyhlásil válku celému evropskému mírovému uspořádání,“ míní list.

Dodal, že Putin svým bludným přáním návratu do zlaté éry sovětského impéria zašel mnohem dále než sovětští vůdci Leonid Brežněv nebo Nikita Chruščov, kteří se drželi hranic poválečného uspořádání Evropy.
„Putin nepoleví, dokud státy bývalého Sovětského svazu zcela nezdegenerují v loutky, za jejichž nitky bude tahat Moskva,“ uvedl Die Welt o dalším kroku, který bude následovat po útoku na Ukrajinu.
„Třetí krok pak zacílí na členy bývalé Varšavské smlouvy,“ napsal list o vojenském paktu Východu, jehož součástí bývalo i někdejší Československo.

Málokdy byla bezmoc světa tak očividná
„Symbolika mohla být jen sotva křiklavější,“ napsal na svém webu magazín Der Spiegel o tom, že zatímco generální tajemník OSN António Guterres na středečním zasedání Rady bezpečnosti hovořil o nezbytnosti vyhnout se válce, Rusko spustilo útok na Ukrajinu.
„Málokdy byla bezmoc světa tak očividná - v živém podání a nesestříhaná. Největší ironií na tom je, že jednání Rady bezpečnosti střídavě vedlo Rusko,“ napsal Der Spiegel. Magazín poznamenal, že ruský velvyslanec při OSN neopomněl vinu za vojenský útok na Ukrajinu připsat Kyjevu.

Ruský prezident Vladimir Putin podle listu Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) žije ve vlastní realitě. „Dokonce už ani lidé z jeho nejbližšího okolí nevěří pohádkám, které si sami vyprávějí,“ napsal deník.
List Süddeutsche Zeitung vývoj ukrajinsko-ruské krize označil za konec iluzí. „Dlouho si lidé v Německu mysleli, že Rusko může být dobrým sousedem. Tato politika se nyní rozplývá. Pokud jde o Vladimira Putina, hodina pravdy nastala,“ napsal deník.

X X X

Na podzim nás může překvapit i omikron, varoval nemocnice statistik Dušek

Nejméně do půli března musí ještě lidé počítat s tím, že omikron přinese tisíce nakažených denně. Na konci března by pak měla covidová vlna opadnout, ale vyhráno nebude. Podle šéfa zdravotnických statistiků Ladislava Duška je jisté, že na podzim se virus opět vrátí. Je jen otázkou, v jaké formě.

Při vystoupení u kulatého stolu ředitelů nemocnic v Brně ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) konstatoval, že pro podzim podle něj existují dva scénáře. A ani jeden z nich není úplně příznivý.
„Buďto tu zůstane jen omikron, udrží si současné parametry a způsobí totéž co letos. Existuje tu ovšem riziko, že do podzimu expiruje očkování zranitelné části populace,“ vysvětluje Dušek.
Bez další vakcinace tak právě ti, kteří byli naočkováni nejdříve, přijdou o získanou imunitu. A omikron může způsobit silnější vlnu než nyní.
„Druhou možností je, že přijde nová varianta viru, nebo omikron změní svoje parametry, protože ještě nedomutoval do endemického klasického stavu koronaviru. Pak předvede vlnu daleko silnější. Ostražitost je bohužel na místě,“ poznamenal Dušek.
Bez vakcinace by omikron řádil, říká Dušek

To, že omikron nepřinesl takovou zátěž nemocnic jako předchozí varianta delta, je podle něj právě zásluhou očkování.
„Kdybychom nebyli vůbec navakcinováni, omikron by předvedl minimálně totéž co delta. Je sice méně virulentní, ale o to více nakažlivý a v krátké době by přivedl do nemocnic mnohem větší počet lidí než delta. Je to varování před podzimem, abychom udrželi proočkovanost pod kontrolou,“ míní šéf zdravotnických statistiků.

Zdražuje úplně všechno, posteskl si Blatný
Nejen na takové výzvy se musí připravit nemocnice. Covid zamíchal s veškerými plány, které před jeho příchodem měly.
Ještě před dvěma lety to vypadalo na ideální čas, kdy se pouštět do velkých investic nebo se vyrovnat s dluhy z předchozích let. Virus ale ředitelům nemocnic naložil další starosti.
Významná část prostředků zdravotních pojišťoven i státu byla spotřebována. Nemocniční péče je omezená o desítky procent a zdravotníci jsou vyčerpaní.

„K tomu všemu dochází také k zásadní změně na trhu. Ta se sice dala předpokládat, ale zdaleka ne v takové míře,“ říká exministr zdravotnictví Jan Blatný, dnes zdravotnický náměstek brněnské Dětské nemocnice.
Velký zájem o konkrétní přístroje či jiné zdravotnické komodity během pandemie podle něj výrazně zvedl jejich cenu. Do toho přišla desetiprocentní inflace.

„Průměrná cena komodit se téměř všude zvedla o těchto deset procent. Ale například u energií jsou to i stovky procent. Konkrétně u naší nemocnice jde o navýšení na téměř tři sta procent. Což je suma, která je podstatná i pro nemocnici s obratem deset nebo dvanáct miliard,“ vysvětluje Blatný.

Podle něj by řešením bylo využít jak centrální, tak lokální soutěžení energií na burze, díky kterému by nemocnice mohly sáhnout na nižší ceny. Jak říká, i v letošním roce budou nemocnice zcela jistě ještě potřebovat „covidové“ kompenzace. Protože nemohou plně fungovat, přicházejí o nemalé příjmy.
„Covid tu stále je, což s sebou nese řadu nutných opatření. Například povinnost blokovat lůžka pro covidové pacienty, které by mohly být využity jinak a mohly by přinášet nemocnici zisk. Čím větší nemocnice, tím větší to znamená finanční zátěž,“ zdůvodňuje Blatný pokračující nutnost finanční podpory.

Pacienty ohrožují i počítačové viry
Covid podle Blatného odhalil vícero slabin, které v tomto roce bude potřeba vyřešit. Například to, že formálně neexistuje páteřní síť nemocnic. Respektive nikde není stanoveno, která zařízení do ní reálně patří, natož to, jak je v krizovém režimu financovat.
V souvislosti se současnou geopolitickou situací klade Jan Blatný důraz také na kyberbezpečnost. Ostatně Dětská nemocnice, kde působí, byla jednou z těch, která v počátku pandemie čelila útoku hackerů.

„Počítačový virus ohrožuje našeho pacienta stejně jako jiný virus nebo jako rakovina,“ říká s jistou mírou nadsázky.
Problém je ovšem v tom, že náklady na zabezpečení nemocnic kryjí zdravotní pojišťovny, třebaže není součástí vlastní zdravotní péče. I to podle něj stojí za přehodnocení.

X X X

Má královna paruku a nosí v kabelce vlastní krev? Royalista vyvrací mýty

Jakub Abrahám je vášnivým royalistou. Aktivně se zajímá o dění v evropských královských rodinách, hlavně v té britské. Své vědomosti a postřehy zúročuje mladý Slovák také jako královský komentátor. Prozradil například, co je naprosto nepřípustné při královském stolování či jaká je etiketa pití čaje.

Kouč společenské etikety a pánské módy, royalista Jakub Abrahám promluvil v rozhovoru pro Brainee.sk o etiketě u britského královského dvora i chystaných oslavách královniných sedmdesáti let na trůnu, na které se jen tak někdo nedostane.
Jste vášnivý royalista. Měl jste už možnost setkat se osobně s britskou královnou?
Zatím bohužel ne, ale věřím, že na to dojde.

Kolik hodin týdně se věnujete tématu britské královské rodiny?

Zatím jsem to takto nepočítal, ale každý večer vychází souhrn denního programu britské královské rodiny. Takže se tomu věnuji opravdu každý den.

Inspirujete se etiketou královské rodiny i v běžném životě?

Jedno z nejzákladnějších pravidel, které dodržuje královská rodina, je zdrženlivost a jistý odstup. Toho se snažím držet i já. Mířím hlavně na sociální sítě, kde mi lidé často píší, že jsem zrádce národa a měl bych se přestěhovat do Velké Británie.

Čím si vysvětlujete tyto zprávy?

Někteří lidé si vždy najdou něco, co jim vadí, a mají potřebu o tom dotyčného hned informovat. Toto je navíc pro mnohé i vděčné téma. Vidí paláce, hrady, zlaté kočáry a už to jede. U nás na Slovensku nemáme k aristokracii a monarchii takový vztah jako například v Česku, kde je stále spousta šlechtických rodů.

Je něco, co se týká etikety královské rodiny, čím by se mohli lidé inspirovat?

Je fajn, když mají lidé na něco vlastní názor, ale není třeba ho vždy a za každou cenu prezentovat. Není to otázka slabosti, právě naopak. Také je potřeba mít nadhled. Možná trochu méně věci prožívat a umět ovládat své emoce na veřejnosti. Monarchie je tu proto, aby nám svou vznešeností a půvabem rozjasňovala životy. Starostí a problémů máme všichni v běžném životě dost.
Jakub Abrahám
Vystudoval herectví, roky už však působí jako popularizátor společenské etikety a pánské módy. Jeho hlas můžete slyšet pravidelně ve slovenském dabingu, aktivní je také jako divadelní herec. Vede Činoherní klub Bratislava.

I přesto, že jste royalista… Existuje nějaké pravidlo královské rodiny, které považujete za bizarní?

Nevím, zda přímo bizarní, ale zajímavé je určitě to, že v minulosti, když královna nastoupila na trůn, posílali si mezi sebou v Buckinghamském paláci vzkazy na stříbrných podnosech z jedné místnosti do druhé. Telefon tam tehdy ještě naplno nefungoval. Dnes se nám to zdá možná bizarní, ale tehdy to reflektovalo dobu.

Některá média psala, že královna s sebou v kabelce neustále nosí vlastní krev pro případ, že by se něco stalo. Je to pravda?
Královna Alžběta II. má vlastní tým lékařů. Není tedy potřeba, aby si s sebou všude nosila vlastní krev. V minulosti, když hodně cestovala po světě, mohl být součástí povinné výbavy zdravotníků i box s její krví. Určitě si ji ale s sebou nenosí v kabelkách, se kterými ji vídáme, jak to bývá mnohdy nesprávně interpretováno.

Jaké další fámy o ní kolují?

Královna a její rodina byly vždy opředeny spoustou pověr. Asi nejznámější je ta, která se týká abdikace. Téměř pravidelně se objevují „zaručené“ termíny, kdy a komu královna předá korunu a trůn. Samozřejmě se nikdy nezakládaly na skutečnosti. Jde jen o senzaci. Mnoho lidí si také myslí, že královna nosí paruku, vzhledem k tomu, že má stále stejný účes. Ani to není pravda. Na to, že brzy oslaví devadesáté šesté narozeniny, vypadá opravdu výborně. Myslím, že mi dá za pravdu většina lidí.

Z Camilly bude královna choť, přeje si Alžběta II. k 70. výročí své vlády

Kromě toho nosí královna oblečení, ve kterém vždy vynikne. Má to své opodstatnění?

Vždy je perfektně barevně sladěná, aby byla dostatečně viditelná. Barvy jsou však také laděné podle události. Také vždy nosí doplňky, které něco symbolizují. Nikdy neponechává nic náhodě.
Dalším z pravidel je to, že v případě cesty do zahraničí musí mít každý člen rodiny s sebou černé oblečení. Důvodem je případné náhlé úmrtí v rodině. Platí to i v případě dětí?
Myslím, že nic nemohou nechávat náhodě. Pravda je ale taková, že královská rodina s dětmi příliš necestuje.

Jak je to v případě dam a barev laků na nehty?

Dánská královna Margrethe II., která v lednu oslavila půl století od chvíle, kdy usedla na trůn, si ráda lakuje nehty na červeno. Zřejmě je to její image. U členů britské královské rodiny jsem to naopak nikdy neviděl. Lak je vždy velmi nenápadný. Královna však nosí rukavičky, rodina je v tomto velice tradiční a konzervativní. Což ale vůbec není na škodu.

Řada úmrtí i covid. Alžběta II. dnes čelí velké samotě, říká protokolář Forejt

Podívejme se na stolování. Co je u královského stolu naprosto nepřípustné?

Aby někdo začal jíst dřív než královna. Když dojí královna, odnášejí se talíře všem. Pochopitelně nejí tak rychle, jak bychom si mohli myslet. Na stole je vždy víc chodů.

Kolik?

Na velkých banketech pět až šest. Jídel je sice víc, ale v menším množství, aby byl prostor pro víc specialit. Běžně se však královna stravuje spíš střídmě a dietně. Mimochodem, na banketech je dobré vědět, jak používat příbor, protože jich tam je hned několik. To mnoho lidí často nejvíc vystresuje.

Jak tedy příbory správně používat?

Vždy se začíná od kraje směrem dovnitř. Nahoře nad talířem je pak dezertní příbor. Talíř s pečivem je vždy na levé straně.
Policie po incidentu ve Windsoru zkoumá video, kde muž plánuje zavraždit Alžbětu II.

Jaká je etiketa pití čaje?
Je to něco jako národní rituál. To, jak držet šálek, se liší v závislosti na tom, zda se pije káva, nebo čaj. Podšálek si bereme vždy s sebou, pokud se chystáme komunikovat dál od stolu. Předpokládá se však, že pokud se někdo chystá na setkání s královnou a bude se při tom podávat čaj, předem se seznámí se všemi pravidly takového setkání.

Jakého největšího faux pas se podle vás dopustili některé slavné osobnosti při setkání s královnou nebo královskou rodinou?
Z minulosti víme například o prezidentovi Kennedym a jeho manželce Jackie. Ti tápali v tom, jak královnu správně oslovit. Oslovujeme ji nejdřív Vaše veličenstvo, potom už jen madam, respektive „ma’am“. Přešlap se povedl také Michelle Obamové, která královnu chytila kolem pasu. Královny se nikdy nedotýkáme. Ona jí to v tomto případě opětovala, což bylo nakonec celkem milé. Ukázala tím, že má smysl pro humor, bere věci s nadhledem a ostatní v případě porušení protokolu nepokárá, jak si možná někteří myslí.

Královna Alžběta II. se letos 6. února stala prvním britským monarchou, který se na trůně udržel sedmdesát let. Jak budou vypadat oslavy, které vyvrcholí v červnu?

Rok oslav tohoto platinového jubilea započal salvou z děl po návratu královny z jejího sídla Sandringham zpět na Windsor. První oslavy pro veřejnost budou v květnu, nebude chybět ani takzvaná Velká koňská show na hradě Windsor. Tam se chystám také. Oslavy by měly vyvrcholit 5. června před Buckinghamským palácem a budou spojené i s tradiční oslavou narozenin britských panovníků. Nebude chybět ani velká vojenská přehlídka, koncert a hvězdní hosté.

Kdo se dostane na tyto oslavy?

Vstupenky na letošní květen byly k dispozici loni na jaře. Vyprodaly se však během několika minut. Červnové vstupenky jsou řešené formou loterie, která je vyhrazena jen pro Brity. O lístky je mimořádný zájem.
Manžel mi velmi chybí, přiznala Alžběta II.

Co by si měli obléct ti vyvolení, kteří se dostanou na tyto oslavy?

Když máme vstupenku, řídíme se pozvánkou a tím, co je v ní uvedeno. Podle předběžných informací to bude v případě dam na Velkou koňskou show takzvaná malá večerní, páni by si měli vzít oblek tmavé barvy s kravatou.

Co říkáte na operaci London Bridge, tedy plán, co se bude dít po smrti královny?

Tento plán není žádnou novinkou. Jde o aktualizovaný tradiční postup v případě úmrtí panovníka. Pohřeb každého staršího člena rodiny se napřed zkouší. Výjimkou byl pohřeb princezny Diany, u které se nepředpokládalo, že zemře tak náhle, tragicky. S jistými úpravami se tedy aplikovala verze pohřbu královny matky. Královská rodina je známá tím, že je vždy připravena a nic ji nezaskočí.

X X X

Pešán po fiasku na olympiádě u reprezentace končí. Nový trenérský štáb vybere Nedvěd

Nejhorší výsledek hokejistů v české i československé historii na olympijských hrách dosavadní trenér reprezentace Filip Pešán „nepřežil“. Výkonný výbor svazu ve čtvrtek odpoledne dospěl k rozhodnutí, že kritizovaný muž u národního týmu i spolu se svými asistenty Martinem Strakou, Jaroslavem Špačkem a koučem brankářů Zdeňkem Orctem končí. Výběrem nástupce byl pověřen generální manažer Petr Nedvěd.

Petr Nedvěd nadále dostal důvěru. Od začátku sezony nesl hlavní zodpovědnost za složení mužstva i jeho výsledky. Právě generální manažer byl pověřen, aby do poloviny března předložil návrh složení nového trenérského týmu. Nemá přitom ve výběru žádné omezení. Výkonný výbor se bude věcí zabývat 17. března.

Na jednání, které rozhodlo o změně, bylo přítomno deset členů z celkových jedenácti. Pro odvolání Pešána jich hlasovalo všech deset. Při druhém hlasování ohledně Nedvědovy budoucnosti bylo devět členů pro jeho setrvání, jeden proti. Pešán bude i nadále šéftrenérem svazu, smlouvu má do konce května a bude záležet na dohodě obou stran, zda bude prodloužena, nebo nikoliv.
Pozice Pešána byla po olympijském výbuchu v Pekingu neudržitelná. A de facto se jen spekulovalo o tom, kdo ho nahradí, ne jestli skončí.
Tým kolem kapitána Romana Červenky klopýtal od samotného začátku turnaje. Když nezvládl kvalifikaci o play-off proti Švýcarsku, byl konec. Deváté místo je historicky nejhorším umístěním reprezentace na olympiádě. Navíc Pešán neukončil čekání na medaili z velké akce ani loni na mistrovství světa v Rize, kde se jeho mančaft loučil ve čtvrtfinále.

K reprezentačnímu áčku byl povýšen v roce 2019, kdy nahradil Miloše Říhu. Předtím vedl národní celek do 20 let, do toho trénoval Bílé Tygry Liberec, se kterými v sezoně 2015–⁠2016 oslavil mistrovský titul.
A kdo může být Pešánovým nástupem? Spekuluje se o Václavu Varaďovi, Miroslavu Hořavovi, ale velmi reálnou variantou je najmutí Fina Kariho Jalonena. Renomovaný trenér byl podle webu iSport.cz ve čtvrtek spatřen v Praze.