Exprezident Václav Klaus káral před velvyslancem kritiky Číny za „zbytečné předsudky“. Podle bývalého prezidenta Václava Klause by mělo Česko s Čínou udržovat normální partnerské vztahy. Shodli se na tom na pondělní schůzce Klaus s čínským velvyslancem Čangem Ťien-minem. Jeho působení v Česku má skončit v příštích týdnech. Ve středu by se měl sejít s prezidentem Milošem Zemanem.

O výsledku schůzky informoval Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Klaus s Čangem podle Macinky mluvili o česko-čínských vztazích, o mezinárodní situaci a o jejich perspektivách. 
Podle Klause je v zájmu České republiky udržovat s jednou ze světových velmocí oboustranně prospěšné a normální partnerské vztahy. „Předpokladem takových vztahů je otevřená a trpělivá výměna názorů nezatížená zbytečnými předsudky a domácím politikařením. Týká se to i témat, na která máme rozdílné názory,“ řekl po setkání Klaus. 

Podle Macinky Klaus i čínský velvyslanec zastávají názor, že umělé vyvolávání nepřátelství nic pozitivního nepřinese. Vztahy s Čínou jsou nyní v centru pozornosti v souvislosti s pořádáním olympijských her. Některé západní země kvůli výhradám vůči porušování lidských práv odmítly na jejich zahájení vyslat své vysoké politické představitele. 

Přidala se k nim i Česká republika, vláda svého zástupce do Pekingu nevyslala. K politickému bojkotu olympiády již dříve vyzvali i předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová a předseda Senátu Miloš Vystrčil. Zeman s tím nesouhlasí. Televizi CNN Prima News řekl, že pokud by byl zdráv, na zahájení her by zřejmě odletěl.

Čang končí na čínské ambasádě po asi třech a půl letech. Zeman od něj přijal pověřovací listiny v polovině září 2018. Ve funkci nahradil ambasadorku Ma Kche-čching. 
Do povědomí veřejnosti vstoupil například na počátku roku 2019, kdy ho tehdejší premiér Andrej Babiš obvinil, že lhal o jejich předvánoční schůzce týkající se varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE. Viditelný byl také v době, kdy Česko v Číně kupovalo ochranné pomůcky v souvislosti s koronavirovou pandemií.

V souvislosti se svým odchodem z čela diplomatické mise se Čang nyní loučí s lidmi, se kterými v Česku spolupracoval. Rozlučková bude pravděpodobně i schůzka se Zemanem, která se podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka uskuteční ve středu na Pražském hradě.

X X X

Platinové výročí královny Alžběty slaví i v pondělí. V Londýně odpálili salvy

Britská královna Alžběta II. v neděli slavila 70 let od nástupu na trůn. V pondělí ve 12:45 byly k tomuto platinovému výročí vypáleny v Londýně salvy. Alžběta nastoupila na trůn 6. února 1952, bylo jí tehdy 25 let. Velká Británie slaví platinové výročí panovníka poprvé.
Alžběta II. zahájila oslavy svého výročí v neděli. Ve své rezidenci v Sandringhamu přijala skupinu místních obyvatel a rozkrojila dort, uvedla agentura Reuters. Podle Buckinghamského paláce jí zahrála kapela. Veřejných akcí se královna neúčastnila. 

Alžběta II. se ze zdravotních důvodů nezúčastnila pocty britským vojákům

Britská monarchie slaví platinové výročí panovníka poprvé. Pětadevadesátiletá královna je nejstarší a nejdéle panující monarcha na světě. Na trůn usedla v den úmrtí svého otce krále Jiřího VI. V roce 2015 překonala Alžběta II. rekord nejdéle vládnoucího panovníka, britské královny Viktorie. Ta vládla od roku 1837 do roku 1901, tedy 64 let. 
Oslavy, které v neděli začaly, budou pokračovat. Vyvrcholí na začátku června, kdy je budou doprovázet koncerty a pouliční akce.

X X X

Otec britské královny se nezalekl Hitlera, bojovala i dcera, dnes královna.

Patří mezi nejoblíbenější britské panovníky v historii. Král Jiří VI., od jehož smrti právě uplynulo sedmdesát let, původně na trůn vůbec neměl usednout. Jako dítě vyrůstal ve stínu staršího bratra, panovníka navíc v koktavém a churavém chlapci nikdo nehledal. Jenže okolnosti z něj nakonec udělaly hlavu Velké Británie a jak se ukázalo, lepšího krále si britské ostrovy nemohly přát.

Byl prvním členem britské královské rodiny, který získal pilotní licenci. Také si jako první vzal za manželku ženu, která nepocházela z královského rodu. Britský princ Albert Frederik Artur Jiří z dynastie Windsor byl považován za jeden ze symbolů modernizace královské rodiny na počátku 20. století

Od mladého muže, který proslul svou nesmělostí a po svatbě i s manželkou žil prakticky běžným životem, však britská veřejnost neočekávala žádné převratné činy. Konec konců, britskému impériu v té době ještě vládl jeho otec Jiří V., a následníkem trůnu byl jeho starší bratr Eduard. Bertie, jak doma mladému princi říkali, nikdy neměl stát v záři reflektorů a hýbat dějinami.

Jenže všechno dopadlo zcela jinak. Nakonec to byl to právě on, kdo pod jménem Jiří VI. a s korunou na hlavě úspěšně provedl Velkou Británií útrapami 2. světové války. Byl to on, kdo se stal posledním indickým císařem a stál u rozpadu koloniálního impéria, jenž nahradil Commonwealth.

Muž, po jehož korunovaci lidé v Londýně uzavírali sázky, za jak dlouho se pod tíhou panovnických povinností sesype, se do dějin zapsal jako jeden z nejoblíbenějších britských panovníků. „Byl to svědomitý a obětavý muž, který tvrdě pracoval, aby dostál roli, do které byl náhle a bez vlastní vůle vržen,“ uvádí oficiální web britské královské rodiny.

Když 6. února 1952, přesně před sedmdesáti lety Jiří VI. zemřel vinou těžké nemoci, smutek Britů byl opravdový. Nemuseli se ale ničeho obávat, Jiří VI. pro ně vychoval skvělou panovnici. Jeho dcera Alžběta po něm zdědila jen to nejlepší, navíc ji otec na vládu důsledně připravil. Královna Alžběta tak nyní, v den výročí otcovy smrti, oslavila již 70 let na britském trůnu s pověstí vynikající panovnice, na jakou může být Velká Británie pyšná.

Koktavý Bertie

Jiří VI. přišel na svět jako v pořadí druhý syn krále Jiřího V. a jeho manželky Marie z Tecku. Když se v roce 1895 narodil, zažívala Velká Británie ještě stále viktoriánskou éru. Rozsáhlému impériu vládla pevnou rukou jeho babička Viktorie. Ačkoli byl přelom století pro zemi šťastný, pro prince Alberta, jak znělo jeho původní jméno, dětská léta příliš radostně nevyhlížela.
Doma stál ve stínu staršího bratra Eduarda. A to nebylo vše. „Jeho otec, král Jiří V., byl nechvalně proslulý tím, že přísně lpěl na disciplíně. Jeho děti byly vychovateli a vychovatelkami tvrdě trestány i za takové maličkosti, jako když si ke kiltu oblékly nesprávný kabát,“ popisuje CNN.

Vychovatelé navíc brzy zjistili, že je chlapec levák a teprve tehdy pro něj začalo pravé utrpení. Byl násilně přeučován na psaní pravou rukou. Právě toto zřejmě způsobilo, že začal koktat. „Tím si u svého otce, který jím pro jeho slabost už i tak opovrhoval, nevysloužil žádné sympatie. Když dospíval, mluvení na veřejnosti se pro něj rovnalo mučení a ostrý kontrast mezi ním a jeho starším bratrem Eduardem, který ve společnosti zářil, se projevil ještě zřetelněji,“ uvádí CNN.

Bertie byl svým okolím považován za slabého, churavého a jeho koktavost byla v královské rodině, uvyklé veřejným projevům, považována za opravdu nemilou. „Jeho otec jej prakticky týral a neustále podkopával jeho sebevědomí. Jeho poměrně chladná matka od něj zase održovala velký odstup,“ konstatuje web History Extra, který spadá pod BBC. Prakticky nikdo na celém dvoře si nemyslel, že by chlapec, který nikdy neměl daleko k pláči, mohl v životě dokázat něco velkého.

První letec 

Když ale - už za vlády jeho otce - nastala první světová válka, princ Albert vstoupil do vojenské služby. Nejdříve zakotvil u námořnictva. Dokonce se na lodi HMS Collingwood účastnil jedné z největších námořních bitev konfliktu, konkrétně střetu u Jutska proti německému námořnictvu. „Princ se tak stal od doby krále Williama IV. (ten vládl ve 30. letech 19. stolet, pozn. red.) vůbec prvním členem královské rodiny, který se aktivně zapojil do boje,“ uvádí oficiální web britské královské rodiny.

Jenže i v této bitvě se projevilo princovo chabé zdraví, a tak se po jejím skončení dalších bojů neúčastnil. Po vytvoření královského letectva byl raději přeložen k jeho jednotkám. Zde však přepsal historii jako vůbec první člen královské rodiny, který získal pilotní licenci. Kariéra u letectva mu vyhovovala, koneckonců, i v době 2. světové války byl, už jako panovník, rád obklopen spíše zkušenými vojenskými důstojníky, než poradci, kteří toho o boji moc nevědí.

Po konci války princ úspěšně studoval na prestižní univerzitě v Cambridge, jenže v roce 1920 se musel začat víc soustředit na svou roli syna vládnoucího krále. A zapojit se do kolotoče veřejných aktivit. Veřejná vystoupení pro něj byla utrpením, přesto ale pravidelně začal navštěvovat továrny či doly. Možná právě tamní setkávání s lidmi různých společenských vrstev jej motivovala, aby založil poměrně unikátní program.

„Třetího června 1920 byl jmenován vévodou z Yorku. Sponzoroval a stal se patronem každoročního Kempu vévody z Yorku, kterého se zúčastňovali chlapci školního věku - stejnou měrou ti bohatí, ze soukromých škol, a děti dělníků z průmyslových oblastí. Všichni byli bez rozdílu jeho hosty,“ uvádí encyklopedie Britannica.

Albert se jim snažil vštípit myšlenku, že i když každý z nich pochází z odlišného prostředí, měli by se vzájemně znát a respektovat. Možná k tomu přispělo jeho nešťastné dětství, ale dokázal se vcítit do lidí z různých sociálních vrstev a mluvit s nimi. I to mu později pomohlo, aby se stal tak oblíbeným králem.

Odmítnutý ženich

K jeho popularitě mu ovšem dopomohla i jedna konkrétní osoba. Jeho manželka Alžběta, později známá jako královna matka. Setkání s ní bylo pro Albertův život zcela zásadní a pro Velkou Británií koneckonců také. Lady Alžbětu Bowes-Lyonovou poprvé uviděl v roce 1920 a okamžitě jí byl okouzlen, ostatně jako i mnozí jiní mládenci. Byla krásná, charismatická, chápavá. Mohlo by se zdát, že když jí princ Albert požádal o ruku, bude to pro ženu z méně významného skotského rodu nabídka snů. Muž z královské rodiny si nikdy předtím nevybral „pouhou“ šlechtičnu, do rodiny se přivdávaly jen ženy z jiných královských rodů.

Jenže Alžběta to tak nevnímala. A tak milého prince Alberta odmítla - a to ne jednou, ale rovnou dvakrát. Nakonec se o ni musel ucházet celé dva roky. „Alžběta měla pochybosti. Nebyla si zcela jistá svými city, a zejména ji děsila představa života, jaký by musela vést jako členka královské rodiny,“ poznamenala o budoucí královně její známá, Lady Airlie.
Jenže když před ní poklekl vytrvalý princ Albert potřetí, Alžběta už věděla, že tohoto muže miluje a tak ke sňatku svolila. K překvapení všech jej bez námitek povolil také Albertův otec, král Jiří V., kterého nevěsta okouzlila. Britská veřejnost mladému páru fandila, to, že si princ bere „obyčejnou“ šlechtičnu, bylo považováno za gesto modernizace. Psal se totiž rok 1923. 

Králova řeč 

Pár vedl až překvapivě obyčejný život. Postupně přišly na svět dvě dcery, a celá rodina žila v budově na rušném náměstí Piccadily. Albert na rozdíl od svých bratrů nevytvářel žádné skandály, jeho žena také ne, a tak mohl být jejich život zcela poklidný. Jenže prince stále více trápila jeho koktavost a jeho manželka si to velmi dobře uvědomovala. Vrchol nastal, když se princův projev na výstavě v roce 1925 stal utrpením pro všechny - řečníka i posluchače. A Alžběta se rozhodla, že je s tím potřeba něco udělat. Poprvé se tak ukázalo, jak velkou roli v princově životě hraje nejen jako milující manželka, ale také jako opora, která citlivě dokáže manžela nasměřovat ke správnému rozhodnutí.

Alžbětin nápad je díky oscarovému filmu Králova řeč, který celou anabázi prince Alberta velmi podrobně a hodnověrně popisuje, v současnosti dobře známý. Ve zkratce: svého manžela dovedla k odborníkovi na mluvený projev Lioneli Logueovi. „Jeho praxi na Harley Street začal princ navštěvovat pravidelně od roku 1926. Logue svého prominentního pacienta naučil vhodně dýchat, poradit si s obtížnými samohláskami a zejména se snažil vyřešit také jeho hluboce zakořeněnou nejistotu. Správně se zaměřil na jeho traumata z dětství a v podstatě mu připravil terapii,“ konstatuje web History Extra.

Princ Albert se sice nikdy obav z veřejných projevů nezbavil, Logue, mezi nímž a šlechticem se vytvořil vztah plný respektu a vzájemné úcty, však zajistil, že příští panovník vše lépe zvládal. Když spolu začali pracovat, zřejmě ani jeden z nich netušil, jak důležité Albertovy projevy v příštích letech budou.

Králem proti své vůli 

V lednu 1936 zemřel Albertův otec a na trůn nastoupil dle očekávání princův starší bratr Eduard, a to jako Eduard VIII. Rychle se ukázalo, že nový král je velkým problémem - Eduard panování moc nedal, nečetl si důležité listiny, a navíc značně obdivoval Adolfa Hitlera, nacismus a fašismus. To vše ale byla britská vláda ochotná zvládnout.
Jenže pak si král postavil hlavu, že se chce za každou cenu oženit s „láskou svého života“, jak nazýval dvakrát rozvedenou Američanku Wallis Simpsonovou. Když mu to vláda zakázala, Eduard se raději vzdal trůnu.
A najednou, bez varování, stál jeho mladší bratr Bertie před úkolem, na který jej nikdy nikdo nepřipravoval. „Když jsem to říkal matce, zlomil jsem se a vzlykal jako malé dítě,“ zapsal si později.

Na rozdíl svého bratra ale znal svou povinnost a odpovědnost vůči lidu, a tak titul krále přijal. Nikdo mu příliš nefandil, všichni v něm viděli slabého a koktavého Bertieho. V den jeho korunovace se v Londýně uzavíraly sázky, jak brzy se sesype, tehdejší premiér pochyboval, že si jej lid oblíbí. Ale jeho žena mu věřila, a tím Británii zajistila skvělého panovníka.
„Alžběta si velmi dobře uvědomovala, jaký význam má zajištění rodinné stability pro celou monarchii. Stala se tichou, ovšem nepostradatelnou sílou za trůnem, která pomáhala proměnit jejího koktajícího manžela v respektovaného panovníka,“ uvádí CNN.

Aby ukázal kontinuitu s vládou svého otce, přijal Albert jméno Jiří VI. a překvapivě mu na pomoc přispěchala také média. „Rychle pomohla po Eduardově skandálu napravit obraz královské rodiny. Ukázala, že v jejím čele teď stojí milující pár se dvěma zbožňovanými a skromnými dcerami. Zobrazovala společné rodinné snímky ze zahrad, jak společně sedí u krbu a čtou - prostě dělají stejné věci, jako miliony Britů ve svých domovech,“ konstatuje web History Extra.

Okouzlující muž, který se láduje hotdogy

Rychle se ukázalo, že britské veřejnosti se opravdu nemohlo přihodit nic lepšího, než že se do jejího čela postavil král Jiří VI. Ten prokázal, že dobře chápe roli konstitučního monarchy a veřejnost si na svou stranu získával stále víc. Bylo to důležité ve chvíli, kdy se nad Evropou zásluhou Adolfa Hitlera začala sbíhat válečná oblaka.

Zatímco jeho bratr Eduard společně se svou manželkou navštívil Hitlera a obdivoval Berlín zaplněný hákovými kříži, Jiří VI. se vypravil do Spojených států amerických, aby navázal kontakty a pokusil se trochu prorazit americký izolacionismus. Z návštěvy se stala senzace. „Podle odborníků byla cesta do Ameriky nejen příležitostí utužit spojenectví zemí, ale pro Jiřího VI. také šancí ukázat, že je stejně jako jeho starší brat šarmantním mužem,“ konstatuje CNN.

Vše se povedlo na jedničku. Američané si královský pár zamilovali a mezi ním a tehdejším americkým prezidentem Franklinem Rooseveltem a první dámou Eleanor Rooseveltovou vzniklo přátelství, které v mnohém usnadnilo pozdější válečné spojenectví. „Prezident a první dáma s radostí zjistili, že královský pár je zcela normální a rozhodně nemá aristokratické manýry. A tak si společně mohli v Rooseveltově domě dopřát hotdogy. Král si údajně i přidal,“ uvádí CNN.

Jiří VI. je ovšem podepsán i pod aktem, kteří někteří historikové označují za „nejvíce protiústavní čin britského panovníka ve 20. století“. Král totiž z vlastního přesvědčení podporoval politiku appeasementu. A když britský premiér Chamberlain do Británie přivezl zprávu o vyjednání Mnichovské dohody, panovník mu projevil podporu tak otevřeně, že jej pozval na balkon Buckinghamského paláce - místo, které je běžně vyhrazeno pouze pro členy královské rodiny.
Na královu obranu ale i jeho kritici uznávají, že byť toto gesto ve světle pozdějších událostí působí velmi kontroverzně, v době, kdy se celá situace odehrála, vyvolal podpis Mnichovské dohody ve Velké Británií skutečné nadšení.

Neopustím vás 

Ke druhé světové válce nakonec stejně došlo. Pro krále Jiřího VI. se ovšem tento konflikt stal paradoxně tím, co mu zajistilo pozici milovaného panovníka. Ukázalo se totiž, že se nebojí postavit Hitlerovi a rozhodně neutíká z boje. „Za války se král stal symbolem odvahy a síly. I když mu bylo navrženo, aby v době leteckého boje o Británií a bombardování země odjel i s rodinou do bezpečné Kanady, rozhodl se zůstat,“ konstatuje encyklopedie Britannica.

On a jeho rodina nezměnili názor ani poté, co by bombardován Buckinghamský palác a přímo na jeho nádvoří explodovaly dvě německé bomby. Byla to králova manželka Alžběta, kdo muže v zásadním rozhodnutí podpořil. „Moje děti neodjedou beze mě. Já neodjedu, dokud tak neučiní můj manžel. A můj muž neopustí zemi za žádných okolností,“ vyjádřila se.
Lid cítil, že král a královna jsou v celém neštěstí s ním, což vedlo k nárůstu popularity páru. Král Jiří VI. podporoval odvahu národa svými skvělými projevy v rádiu, statečně bojujíc se svojí koktavostí. „Spolu s manželkou navíc navštěvovali oblasti nejhůře postižené bombardováním, a stejně tak král, který od dob první světové války dobře věděl, co prožívají vojáci na frontě, nezmeškal žádnou příležitost se za jednotkami vypravit a promluvit s nimi,“ uvádí oficiální web britské královské rodiny.

V době války navíc Jiří VI. získal nového silného spojence, duševní podporu, kterou tolik potřeboval. A to nového premiéra Winstona Churchilla. Podle mnoha odborníků se mezi nimi vyvinul nejtěsnější přátelský vztah, jaký kdy panoval mezi britským panovníkem a ministerským předsedou.

Když byla válka u konce a Británie z ní vyšla jako vítěz, Britové nemohli svého krále milovat více. Ani poválečná léta, během nichž Británie přišla o svou největší zámořskou kolonií, Indii, a Jiří VI. ztratil titul indického císaře, už mu na popularitě neubrala. Zejména, když stanul v čele Commonwealthu a Británie se pod jeho vedením zotavila z válečných útrap a stala prosperujícím státem.

V roce 1947 se v Londýně konala ostře sledovaná svatba královy dcery, princezny Alžběty s princem Philipem, v roce 1948 pak město ovládlo nadšení z olympijských her. Zdálo se tedy, že Velká Británie i král Jiří VI. konečně prožívají radostné období. „Jenže válka a náročné poválečné období se zle projevily na králově zdraví,“ uvádí web britské královské rodiny.

Jiří VI. nejen psychicky trpěl enormním břemenem, které pro něj představovala koruna, kterou nikdy nechtěl, tvrdá práce a kouření, kterým si ulevoval, navíc podkopaly jeho fyzické zdraví. V roce 1951 prodělal operaci, při které mu byla odstraněna levá polovina plic, rakovinu už však lékaři zastavit nedokázali.

„Zemřel ve spánku 6. února 1952. Bylo mu šestapadesát let,“ píše web britské královské rodiny.

Novou královnou se ve stejný den stala jeho dcera, tehdy pětadvacetiletá princezna Alžběta, která nyní oslavila 70 let na britském trůnu. Mimochodem, u dědečkova smrtelného lože stál i její malý syn, princ Charles. Ten se později vyjádřil, že pokud by někdy nastoupil na trůn, přijal by z úcty jméno Jiří VII./agentury/

X X X

Členství Ukrajiny v NATO by mohlo vést ke konfliktu mezi aliancí a Ruskem, varuje Putin

Nová bezpečnostní architektura v Evropě by neměla stát na zákazu vstupu některých zemí do NATO. Uvedl to francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Moskvě. Narážel tím na ruský požadavek, aby se Severoatlantická aliance zavázala, že do svých řad nepřijme Ukrajinu. Oba politici za téměř šest hodin vzájemné debaty našli podle Macrona v otázce Ukrajiny společné body, ale neshody dál přetrvávají.

Putin varoval, že členství Ukrajiny v NATO by mohlo vést ke konfliktu mezi aliancí a Ruskem, pokud se Kyjev jako členská země aliance pokusí získat zpět poloostrov Krym a ostatní spojenecké země tak „vtáhne do války“ s Ruskem. „Takový konflikt by nikdo nevyhrál,“ prohlásil Putin, který připomněl, že Rusko je významnou jadernou velmocí.

Ukrajina se podle ruského prezidenta už dvakrát pokusila vyřešit otázku Donbasu vojensky a proto teď Rusko požaduje bezpečnostní záruky a do oblasti přesouvá armádu. Spojené státy a země NATO už několik týdnů upozorňují na rostoucí počty ruských vojáků a techniky u ukrajinských hranic.

Moskva, která do té doby ukrajinský Krym anektovala v roce 2014 a podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny, ale přes přesuny desetitisíců vojáků k hranicím popírá, že by měla v úmyslu zaútočit. Po USA a NATO ale začala žádat bezpečnostní záruky, především právě garanci, že Ukrajina se nestane členskou zemí NATO. To ale alianční země odmítají s tím, že na dlouhodobé politice „otevřených dveří“ nebudou nic měnit, protože žádná třetí země nesmí mít právo veta v otázce rozšiřování.

Putin vyjádřil naději, že se situaci kolem Ukrajiny nakonec podaří vyřešit mírovou cestou, a prohlásil, že k řešení situace kolem vzbouřeneckých regionů na východě země nevidí alternativu ke stávajícím mírovým dohodám z Minsku. „Pokud jde o minské dohody – ať už jsou živé nebo mají nějakou perspektivu nebo ne – domnívám se, že jiná alternativa k nim prostě neexistuje,“ prohlásil ruský prezident.

X X X

Ještě je čas na mír, říká Macron

Podle Macrona, který bude v úterý jednat v Kyjevě, také neexistuje jiné než mírové řešení. „Uvědomujeme si závažnost situace a hledáme způsob, jak zachovat mír. Jsem hluboce přesvědčen, že je ještě čas,“ řekl Macron. „Jsme ochotní společně pracovat na budování stability a bezpečnosti v Evropě,“ dodal. Putin na tiskové konferenci uvedl, že s Macronem bude po jeho jednáních s ukrajinskou stranou hovořit znovu telefonicky.

Minské mírové dohody podepsali v letech 2014 a 2015 vedoucí představitelé Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa ve snaze ukončit konflikt na východě Ukrajiny, který si dosud vyžádal na 14 tisíc životů.
Počítají mimo jiné s amnestií pro separatisty, obnovením hospodářských vztahů s oblastmi ovládanými povstalci, které mají získat zvláštní postavení zakotvené v ukrajinské ústavě, či obnovením plné kontroly nad státní hranicí ze strany ukrajinské vlády. Kromě křehkého příměří však průlom nepřinesly a Kyjev i Moskva se vzájemně obviňují z jejich neplnění.

X X X

Zahájení olympiády se zúčastnil i velvyslanec v Číně Tomšík. ‚Bylo to jeho rozhodnutí,‘ říká resort

Český velvyslanec Vladimír Tomšík se zúčastnil zahajovacího ceremoniálu olympijských her v Číně. Českému rozhlasu to v pondělí potvrdila mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do. Zastupitelský úřad v Pekingu se podle ní ke kroku rozhodl po koordinaci s většími zeměmi Evropské unie a ministerstvo zahraničí nechalo rozhodnutí čistě na něm. „Nejlépe zná situaci na místě,“ řekla pro server iROZHLAS.cz Lenka Do.

„Na ceremoniálu byl,“ potvrdila na dotaz reportéra Českého rozhlasu mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do Tomšíkovu účast na zahajovacím ceremoniálu olympiády, o které se dlouho spekulovalo. Oficiálně o ní totiž neinformovalo ministerstvo zahraničí, ani sám diplomat. Nebyl ani vidět na žádném ze záběrů. Jediný, kdo z tribuny české výpravě mával, byl předseda olympijského výboru Jiří Kejval.

Zeman odmítl politické zneužívání olympiády, sportovcům popřál úspěch na hrách v Pekingu.

Mluvčí ministerstva zopakovala, že účast diplomata na zahajovacím ceremoniálu byla čistě jeho rozhodnutím. Česko měla na místě zastupovat delegace zastupitelského úřadu, jejíž součástí mohl být i Tomšík.
„Po koordinaci s většinou zemí Evropské unie se zastupitelský úřad v Pekingu rozhodl, že zástupce na zahájení vyšle,“ doplnila Do.
Český velvyslanec v Číně na sebe upozornil už před zahájením her, když jim navzdory postoji české vlády vyslovil oficiální podporu. Odkazoval se přitom na žádost od prezidenta Miloše Zemana.
Komentář velvyslance ale vyvolal kritiku z vedení resortu zahraničí. Ministru Janu Lipavskému (Piráti) se nelíbilo, že svou podporu Tomšík s ministerstvem nijak nekonzultoval. 
Sinolog: Prezident Zeman je v Číně znám jako ‚přítel lidu‘, jeho podpora her v Pekingu má značný význam.

X X X

BABIŠ KRITIZUJE FIALOVU VLÁDU, DRAHOTA PRO LIDI I FIRMY

Trapas, selhání a tragédie týdne. Babiš začal nálepkovat Fialovu vládu
Ve svém nejnovějším díle pořadu Čau lidi zveřejněném v pondělí začal expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš nálepkovat vládu Petra Fialy. Ta podle něho selhává ve všech směrech a pokračuje v klamání voličů a společnosti. „Nebude to Fialova drahota, ale Fialova bída,“ kritizoval například expremiér ekonomické kroky současné vlády.

Za první trapas týdne Babiš považuje výrok Mariána Jurečky ze 4. února, který „chce českým občanům pomáhat průběžně a dostávat je nahoru, nikoliv dolů.“ Současná vláda se ale podle Babiše chová přesně opačně. 
„Selhání týdne je absolutně nevýhodná dohoda o dolu Turów“, pokračoval Babiš. Dohoda s Polskem ohledně těžby v hnědouhelném dolu Turów je podle něj totální fiasko a prohra. „Vláda Fialy pouze prodala české občany, aby se mohla poplácat po ramenou a říct si jak je skvělá.“

„Za trapas týdne považuji, že šest ministrů nezná fungování Evropské unie a někteří ani neví počet členských států“, podivoval se bývalý předseda vlády nad odpovědmi vládních politiků pro server iROZHLAS. 
Za tragédii týdne označil údajnou výzvu ministerstva zdravotnictví směrem k hygienám, které mají propouštět své zaměstnance. To ale ministerstvo zdravotnictví už dříve popřelo. Další tragédií je podle Babiše i vládní hospodaření s penězi, které označuje jako „Fialovu drahotu.“

„A nejhezčí moment týdne? Přijela za mnou do Roudnice paní až z Vídně,“ ukončuje týdenní bilancování politik.
Expremiérovi se také nelíbí, že současná vláda si připisuje úspěchy hnutí ANO. „To, že Evropská komise konečně schválila jádro a plyn jako zelený zdroj, je zásluha ANO, ministra Havlíčka, diplomatů z hnutí ANO v Bruselu a samozřejmě i moje,“ komentuje krok Evropské unie k energetické soběstačnosti Babiš.

Babišově kritice neunikl ani nový pandemický zákon, který označil za zbytečnou záležitost se špatným načasováním. „Nechápu proč, proč teď, proč na tom vláda a nová koalice tolik trvá?“

Vytrolení ve výboru a značkové spoďáry

Bývalý premiér se ve videu také vyjádřil ke svému „faux pas“ z minulého týdne, kdy si udělal selfie v prázdné místnosti, kde mělo probíhat jednání výborů. Ty ale byly zrušeny kvůli obstrukcím při projednávání pandemického zákona. 
„Mě to strašně bavilo, jak jsem vytrolil všechna česká média... hlavně Twitter, ten téměř explodoval,“ komentoval svůj počin Babiš, podle něhož v jednacím řádu není nic o tom, že výbor nezasedá, pokud jedná sněmovna.

X X X

Senioři v ČR živoří, aby mohli svůj majetek odkázat dětem, říká ekonom Křeček

Senioři v Česku raději dobrovolně živoří, aby mohli své nemovitosti a majetek předat potomkům. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS to uvedl ekonom BH Securities Štěpán Křeček. Problém připustili i další hosté – ekonomka a vysokoškolská pedagožka Ilona Švihlíková s investorem Petrem Vomastkem.

„V Česku dominuje takový model, že senioři živoří, jen aby mohli odkázat nemovitost budoucí generaci. A ta z toho profituje, protože dědí majetek. Je však otázka, zda za to živoření stojí,“ zamyslel se ve vysílání CNN Prima NEWS ekonom Křeček. Podle něj by důchodci měli více investovat do svého pohodlí. Prodloužit si život prý mohou třeba nákupem kvalitnějších potravin.

Investor Vomastek ho doplnil, že řada lidí potřebuje peníze a vystupuje například z nemovitostního trhu kvůli životním změnám. Nejde jen o příchod stáří, ale třeba i o rozvod. „Senioři pak reinvestují své prostředky do mladé generace,“ poznamenal Vomastek. Švihlíková v této souvislosti zmínila příklad, kdy potomci čelí exekuci a jejich rodiče břemeno vezmou na sebe.

Fixujte na nejdelší dobu a volejte operátorům, radí experti
Podle Švihlíkové v Česku od 90. let platí představa, že vlastní bydlení znamená cosi významného. „Mít vlastní bydlení tu v zásadě znamená: ‚Ano, jsem úspěšný’,“ popisovala v pořadu Co na to vaše peněženka ekonomka. Nájemní bydlení přitom nepovažuje za žádný handicap. „Na západ od nás je velmi rozšířené,“ doplnila prorektorka Vysoké školy ekonomické v Praze.

Hosté CNN Prima NEWS poskytli i sérii rad, jak se na budoucí měsíce, kdy porostou ceny hypoték či energií, připravit. Vomastek lidem doporučuje, aby si v případě úvěrů smlouvy zafixovali na co nejdelší možnou dobu. Švihlíková radí, aby se zaměřili na své příjmy. Říci si o zvýšení platu navrhuje Křeček. A lze i ušetřit. „Zavolejte svým mobilním operátorům a požádejte je o slevu, tam je prostor,“ řekl ekonom. Připomeněl, že Česko má jedny z nejvyšších sazeb za tarif v Evropě.

X X X

ÚDER REPUBLIKÁNŮ USA

Republikáni vrací úder. Obviňují demokraty z rasismu a diskriminace bílých

Americký exprezident Donald Trump obvinil prokurátory, kteří vyšetřují jeho úlohu ve zteči Kapitolu šestého ledna 2021, z rasismu. Přidal se tak k dalším republikánům, kteří naznačují, že běloši jsou v USA terčem diskriminace. Podle expertů se republikáni snaží obrátit rasovou otázku proti demokratům, kteří na ni mají doposud „monopol“.

„Tito prokurátoři jsou zlí, hrozní lidé. Jsou to rasisté a a duševně nemocní,“ řekl Trump svým příznivcům na politickém shromáždění v Texasu. „Ve skutečnosti po mně nejdou. Jdou po vás,“ varoval.
Trump referoval o státních žalobcích z Georgie, New Yorku a Washingtonu, kteří vyšetřují jeho roli v lednovém průniku radikálních exprezidentových přívrženců na sídlo Kongresu. Všichni jsou černé barvy pleti.

Prokurátorka z Georgie Fani T. Willisová označila Trumpovu rétoriku za alarmující. Vyzývá FBI, aby posílila bezpečnost soudního dvoru. Willisová uvedla, že od texaského shromáždění se zvýšil počet hrozeb a rasistických nadávek vůči ní.
List The Los Angeles Times podotýká, že se exprezident opakovaně dopouštěl výpadů proti žalobcům už v minulosti. Novinkou je ale hraní na „rasovou notu“. Podle listu se Trump se snaží těžit z přesvědčení části Američanů, že běloši začínají být v momentálním společenském nastavení USA marginalizovanou skupinou.

Podle profesora komunikačních studií z University of Nebraska-Lincoln Caseye Kellyho Trump vyšetřování vedené proti sobě vykresluje jako „doklad systematického vzorce toho, že běloši nemají místo v budoucnosti Ameriky“. Exprezident se pokouší vyvolat dojem, „že jen on může za ně bojovat“.

List The Washington Post uvádí, že Trump navazuje na širší trend uvnitř republikánské strany, kde se stále zřetelněji ozývají hlasy proti údajnému rasismu ze strany liberálů. Odpůrci tohoto nového typu rasismu argumentují, že zásady rovnosti musí platit pro všechny, včetně bělochů, kteří ale podle nich bývají znevýhodňování některými progresivními politikami liberálů.
Senátor Ted Cruz a další konzervativci si například stěžovali na plán prezidenta Joe Bidena na uvolněné místo soudkyně Nejvyššího soudu jmenovat černošku. Podle Cruze, jehož otec je kubánského původu, to vylučuje většinu Američanů, včetně Latinoameričanů, a je to „urážlivé“ i vůči černoškám. Podle konzervativců dává takovýto krok najevo, že důležitější je rasa než kvalifikace.

Krajně pravicová rétorika míří do mainstreamu, používá ji Trump i Salvini

Podle Bidenových zastánců ale prezident jednoduše reflektuje demografii Spojených států stejně jako to svého času dělal republikánský prezident Ronald Reagan, který z téhož důvodu jmenoval do v té době ryze mužské společnosti ženu. V devítičleném soudním senátu je momentálně jen jeden černoch, což podle zastánců rovných příležitostí dokládá přetrvávající nereflektování velkého podílu, který Afroameričané tvoří v americké populaci. Za celou dobu fungování Nejvyššího soudu tvořili jeho soudce až na sedm výjimek pouze běloši. 

Proč republikáni hrají na protirasistickou notu?
„Nejhorší věcí na světě, kterou dnes v USA můžete být nazváni, je označení za rasistu,“ uvádí profesor politologie Andrew Latham z Minnesoty, podle něhož mají demokraté „monopol“ na definování, kdo je tímto rasistou. Republikáni se nyní snaží termín použít proti svým politickým protivníkům a označit celé Bidenovy snahy za „rasistické“.

Obavy, že demokraté se dopouští jakési obrácené diskriminace, často zaznívají v kontextu sporu o vyučování takzvané „kritické rasové teorie“, která podle kritiků ve své podstatě rasisticky osočuje bělochy, že jsou prohnilá rasa, která lidem jiné barvy neustále činí zlé věci. Zastánci teorie ji naopak vyzdvihují jako způsob, jakým rozeznat institucionální a systematické kořeny rasismu.

Ve vzduchu je bělošský jed. Amerika začíná posuzovat lidi podle barvy kůže

Konzervativci též používají obrazy z bojů za občanská práva ke komentování dalších politických záležitostí, ve kterých podle nich též dochází k utlačování určitých skupin v americké společnosti. Trumpova afroamerická poradkyně Lynne Pattonová zveřejnila obrázek černošského muže v restauraci obklopeného bojovně se tvářícími bílými muži, z nichž jeden říká: „Neočkované tady neobsluhujeme.“

Trumpovi odpůrci se obávají, že koketováním s ideou diskriminace bělochů dává exprezident prostor pro krajně pravicové konspirace typu teorie „velké výměny“ podle níž se zlovolné elity, obvykle židovského původu, pokouší nahradit bělochy příslušníky jiných ras.

„Jsou to stejná zdůvodnění, která používali pro zákony Jima Crowa (souhrnné označení pro různá nařízení o rasové segregaci, která platila v jižních státech USA v letech 1876 až 1965, poznámka redakce) a své špatné zacházení s Afroameričany. Takže tohle je jen opakování toho, co už jsme v naší zemi zažili,“ tvrdí černošský okresní prokurátor Brian Middleton z Texasu.

Průzkumy ukazují, že se postoj bělošských voličů k tématu postupně měnil. V říjnu 2015 například průzkum veřejného mínění od Public Religion Research Institute ukázal, že 61 procent lidí odmítalo myšlenku, že běloši čelí „velké diskriminaci“ a jen 38 procent si myslelo, že ano. V lednu 2021 ale už 55 procent bílých republikánů s touto myšlenkou souhlasilo, 45 procent si myslelo opak.

Nsé Ufot, výkonný ředitel projektu pro politickou mobilizaci New Georgia Project varuje liberály, ať příliš netlačí „politiku identity“, aby neohrozili své šance při volbách do Kongresu, které se pravidelně konají v polovině prezidentského mandátu. „Musíme si pamatovat, že dezinformace a strach, které pohání druhou stranu, zejména v otázkách, jako je kritická rasová teorie, nepohánějí stejně černé voliče,“ podotýká.

x x x

Trump odvezl z Bílého domu materiály, které měly zůstat v archivu. Mezi nimi i dopis od Kim Čong-Una.

Pracovníci americké Správy národních archivů a záznamů (NARA) vyzvedli v lednu ve floridském sídle bývalého prezidenta Donalda Trumpa několik krabic s materiály nesprávně odvezenými z Bílého domu. Byly mezi nimi i dopisy od severokorejského vůdce Kim Čong-una, které Trump jednou označil za „milostné“, napsal v pondělí s odvoláním na trojici informovaných zdrojů deník The Washington Post (WP).

Podle informací listu měl exprezident ve svém resortu Mar-a-Lago i dokumenty či jiné předměty, které měly být předané archivářům. Jejich cesta na jihovýchod Floridy podle WP podtrhuje, jak lehkomyslně představitelé minulé americké administrativy zacházeli s prezidentskými záznamy.
Už předtím se museli archiváři potýkat s tím, že Trump měl ve zvyku oficiální dokumenty trhat, přičemž některé se dostaly do rukou NARA slepené zpátky, jiné nikoli.

WP poznamenává, že všechny americké vlády z posledních dekád mají na kontě jisté prohřešky proti zákonu o prezidentských záznamech. Většinou podle listu tyto incidenty zahrnovaly používání neoficiálních komunikačních kanálů, nevídané nebylo ani dohledávání záznamů po odchodu příslušného prezidenta z úřadu.
Jeden ze zdrojů WP obeznámený s lednovým vyzvednutím krabic na Floridě nicméně uvedl, že úřad NARA „nikdy neměl takto objemnou transakci“ po konci funkčního období.

Vzkaz od Obamy
Kromě Trumpovy korespondence se severokorejským vůdcem byl podle deníku mezi zabavenými dokumenty i vzkaz, který svému nástupci v Bílém domě nechal někdejší prezident USA Barack Obama.

Správa archivů ani exprezidentův mluvčí se k věci nechtěli oficiálně vyjádřit, Trumpovi poradci nicméně odmítají jakékoli nekalé úmysly a uvádí, že převzaté krabice obsahovaly kromě dopisů i různé suvenýry a dary, které 45. prezident USA dostal od světových lídrů.

Podle kongresmanky Demokratické strany Stephanie Murphyové situace s materiály z Trumpovy éry odráží „nekonvenční povahu“ předchozí administrativy. Historička Lindsay Chervinská zase uvedla, že uchovávání záznamů je klíčovou součástí „dlouhodobého rámce odpovědnosti“ za činy amerických prezidentů.
„Jediným způsobem, jak lze skutečně dlouhodobě tlačit prezidenty k odpovědnosti, je udržovat přehled o tom, kdo co řekl, kdo co udělal, jaká opatření byla prosazována nebo přijímána,“ řekla.

X X X

Bidenův poradce pro vědu ponižoval podřízené. Za chování se omluvil, porušil však pracovní řád.

Molekulární biolog a genetik Eric Lander, který působí jako vrchní vědecký poradce amerického prezidenta Joea Bidena, podle výsledků interního vyšetřování Bílého domu neuctivým a ponižujícím způsobem jednal se svými podřízenými. Prezidentská kancelář v pondělí tato zjištění potvrdila poté, co o nich informoval web Politico. Lander se svým spolupracovníkům omluvil, administrativa jej podle všeho plánuje ve funkci ponechat.

Uznávaný vědec, který před dvěma lety obdržel čestný doktorát Univerzity Karlovy, aktuálně v Bílém domě vede oddělení vědecké a technologické politiky (OSTP) a je také členem Bidenova kabinetu. Loni v září si na jeho chování podle informací webu Politico stěžovala jeho tehdejší právní poradkyně Rachel Wallaceová, načež Bílý dům ve věci zahájil vyšetřování.

To podle oficiálních prohlášení odhalilo důkazy o tom, že Lander porušil pracovní řád prezidentského úřadu. Politico uvádí, že tyto důkazy mimo jiné svědčily o „šikaně“ Wallaceové, která je úřednicí americké vlády od časů prezidentství Billa Clintona.
Na „ponižující“ Landerovu komunikaci si údajně stěžovaly i jiné ženy, podle Bílého domu jej ale vyšetřování neusvědčilo z diskriminace na základě pohlaví.

V pátek Lander svým spolupracovníkům v OSTP adresoval omluvu, přičemž přiznal, že s kolegy mluvil ponižujícím a neuctivým způsobem, uvádí agentura AP. „Mé chování mě velmi mrzí,“ uvedl. „Obzvláště bych se chtěl omluvit těm z vás, se kterými jsem jednal špatně, nebo kteří u toho tehdy byli přítomni,“ dodal.

Čestnost a slušnost
AP připomíná, že prezident Biden ihned po nástupu do funkce deklaroval, že od vládních pracovníků očekává „čestnost a slušnost“ a že „na hodinu“ propustí kohokoli, kdo ukáže neúctu vůči kolegům.
Lander nicméně na svém postu zůstává i poté, co vyšetřování přesně takové chování odhalilo. „Vedení Bílého domu se setkalo s Dr. Landerem, aby probralo závažnost této věci a prezidentovo očekávání, že budou veškeré interakce mezi personálem vedené s úctou,“ komentoval záležitost Bílý dům.

Lander, který patří k průkopníkům ve výzkumu lidského genomu, působil i ve vládě bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy a Politico jej označuje za jednoho z Bidenových „důvěrníků“. Minulý týden vědec stál po boku prezidenta, když Biden ohlašoval oživení federálního programu boje proti rakovině.

X X X

Ivan Mládek slaví 80. V důchodu si pořídil o 40 let mladší ženu a dvě malé děti

Svérázný umělec a novopečený osmdesátník Ivan Mládek učinil zásadní životní změnu. Po téměř půlstoletí společného soužití opustil manželku a začal žít se svou o čtyřicet let mladší manažerkou, s níž má už dvě malé děti.

Skladatel originálních písní, hudebník, malíř a bavič Ivan Mládek je tak trochu tajnůstkář. Ještě v létě roku 2016 v rozhovoru pro Český rozhlas, který s ním vedl jeho přítel František Ringo Čech, na otázku, kolik ve svém životě absolvoval manželství, odpověděl jednoznačně: „No, jedno, samozřejmě. Asi jsem pro některé konzervativec, ale jsme spolu už 48 let,“ uvedl tehdy. Na další dotaz, zda u své paní používá úcty hvězdy, se rozesmál. „Ne, absolutně ne. Takhle: Vtipkovat si nedovolím, a už vůbec ne před manželkou. Ale já nikdy doma nevtipkoval. Já vždycky jenom za prachy na pódiu. Ale tak samozřejmě je sranda i s manželkou,“ dodal.

Půl roku nato informoval týdeník Sedmička o tom, že se Mládek s manželkou Evou, s níž má dnes již dospělého syna Štěpána, v naprostém utajení rozvedl, neboť se zamiloval do manažerky své kapely Banjo band, o čtyřicet let mladší Libuše Roubychové. S tou má mít už dvě malé děti. A sice dceru, které bude šest let, a staršího syna, který po něm údajně podědil umělecké nadání a navštěvuje základní uměleckou školu. Hudebník se k tomu nikdy ale oficiálně nevyjádřil.
Nemanželského syna tajil dvacet let

Pravdou ovšem je, že by to v jeho případě nebylo poprvé. Nemanželského syna Mikuláše, kterého počal s bývalou milenkou Jaroslavou Hlavešovou, tajil dlouhých dvacet let, než se odhodlal ho konečně přiznat.
Novopečený osmdesátník si nyní v klidu užívá rodinného života a svých zálib. Nejraději je doma a za ničím se nehoní. „Jsem v penzi. Mám radost, když mě nic nebolí, nebrní, nepálí ani nesvrbí. Ráno se protáhnu, vyčistím si zuby, trochu se umeju, nasnídám se a pak celý den maluju anebo si brnkám na kytaru. A večer piju pivo a čumím na seriál,“ svěřil se nám hudebník, který vystudoval vysokou školu ekonomickou.

Jeho spolužákem byl například i exprezident Václav Klaus. „Tenkrát jsme se znali jen matně, naše tehdejší přítelkyně byly ale nejlepší kamarádky. Sblížili jsme se a spřátelili až po sametovém předání moci dogmatických komunistů těm hodnějším komunistům. Václava Klause budu mít vždycky rád už jen proto, že hlavně díky jemu nezůstalo u nás jen u perestrojky,“ poznamenal Mládek.

Mě očipují, jen když si mě najdou a chytí, říká hudebník
Nové písničky už neskládá zhruba třicet let. „Už někdy v polovině osmdesátých let jsem si při dvousté písničce řekl, že toho bylo dost, a zaměřil se jen na hraní a mluvené slovo. Toto předsevzetí jsem musel porušit při natáčení svých zábavných show v devadesátých letech, kdy mi smlouvy přímo předepisovaly napsat pro každý díl tři nové písničky. Ale jednalo se víceméně jen o hudební doprovody soutěží, klipů a grotesek,“ přiblížil hudebník.

Na současné dění ohledně nemoci COVID-19, kdy je společnost rozdělena na dva tábory, má specifický názor. „Myslím si, že jen očipováním veškerého lidstva se podaří nad koronavirem zvítězit. Ale mě očipují, jen když si mě najdou a chytí,“ uvedl s úsměvem.

X X X

Španělsko a Itálie čelí mimořádnému suchu, děsí se nízkých zásob vody

Španělsko a Itálie zaznamenaly v posledních měsících mimořádně nízké srážky. Ve Španělsku za poslední čtyři měsíce byly srážky o více než třetinu nižší, než je dlouhodobý průměr. Podobně neutěšená situace je i na severu Itálie, kde od poloviny loňského prosince nezaznamenali žádné vydatné srážky Existují obavy z rozsáhlého sucha.
Podle španělské meteorologické služby Aemet bylo období od října do konce ledna jedním z nejsušších od začátku jeho měření. Ve srovnání s dlouhodobým průměrem za léta 1981 až 2010 spadlo o 36 procent srážek méně. 

Vodní nádrže tak mají o zhruba čtvrtinu méně vody, než je v tomto období zvykem. Podle mluvčího Aemetu Rubéna del Campa nejsou výhledy příznivé. Podle meteorologických modelů je padesátiprocentní pravděpodobnost, že srážky budou podprůměrné i v příštích třech měsících.

Španělsko, které již v uplynulých letech muselo čelit nedostatku vody, se tak obává rozsáhlého sucha. Až 75 procent ročních srážek připadá v zemi na období od října do dubna. „Pokud většina srážek nespadne během těchto sedmi měsíců, tak je pak těžké dohnat deficit,“ řekl deníku El País mluvčí meteorologické služby.

S výrazným suchem se potýká také sever Itálie, kde nezaznamenali silnější srážky od poloviny prosince. Nejdelší italská řeka Pád má podle stanice RAI průtok srovnatelný s polovinou srpnu, uvedla státní televize RAI. Podle správy povodí se jedná o meziroční pokles o zhruba 30 procent.

Sucha posledních let v Evropě jsou nejhorší od dob Říma, ukázaly stromy

Odborníky ale ještě více znepokojují velmi nízké zásoby vody, které se dosud vytvořily. Podle odhadů jsou zásoby v přehradách, nádržích a sněhové pokrývce o 55 až 80 procent nižší, než je dlouhodobý průměr. Kvůli suchému a relativně teplému počasí chybí především sníh v horách. Podle meteorologické agentury regionu Lombardie je přírodní sněhová pokrývka v tamních Alpách o zhruba 70 procent nižší, než kolik činí průměr za léta 2006 až 2020.

Nedostatku vody se obávají zemědělci. „Nevíme, zda se nám podaří zasadit na jaře kukuřici,“ řekl deníku El País Joan Planas, který spolu s bratrem vede v katalánské obci Peralada rodinný zemědělský podnik. Sucho ohrožuje i zemědělce v povodí Pádu, kde se soustředí až třetina italské zemědělské a potravinářské výroby, uvedl italský svaz Coldiretti. V některý španělských a italských obcí již radnice vyzvaly obyvatele, aby vodou šetřili a neplýtvali jí.

x x x

Státní zástupce podal žalobu na politiky z Prahy 1, měli prodat 22 bytů pod cenou

Státní zástupce podal obžalobu na tři desítky politiků a úředníků z Prahy 1. Podle vyšetřovatelů se dopustili maření úkolu úřední osoby nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku tím, že si při prodeji 22 nemovitostí nezjistili obvyklé ceny. Byty tak byly prodány pod cenou. Ve čtvrtek to uvedly Seznam Zprávy, podle kterých se obžalobou bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 1.

Obžalovaní podle státního zástupce způsobili škodu 32,5 milionu korun. „Mezi obžalovanými osobami se nachází jak vedoucí zaměstnanci Úřadu městské části Praha 1, tak radní či volení členové zastupitelstva této městské části,“ řekl serveru mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.

Voleným členům zastupitelstva je podle Cimbaly kladeno za vinu to, že odsouhlasili vyhlášení výběrového řízení, ve kterém se bytové jednotky nabízely, a to bez znalosti jejich ceny obvyklé. Nestanovili také minimální prodejní cenu a bez jakékoliv inzerce na běžně známých webech schválili i prodej bytových jednotek.
Podle Cimbaly čtyři z obžalovaných se státním zástupcem uzavřeli dohodu o vině a trestu. I tu však musí schválit soud.

Obžalován i starosta

Podle dřívějších informací serveru Seznam Zprávy čelí stíhání za rozhodování o bytech v letech 2010 až 2018 úředníci a bývalí i současní politici včetně někdejšího starosty Oldřicha Lomeckého (tehdy TOP 09). Lomecký už v minulosti vinu odmítl.
Mezi obviněnými byli podle serveru i Lomeckého zástupce Daniel Hodek (ČSSD) a další zastupitelé Filip Dvořák, Jaroslava Janderová nebo Jan Bürgermeister (všichni ODS). Janderová loni v lednu zemřela. Obvinění se týkalo také Jana Votočka (TOP 09) a Richarda Bureše (ODS), stíhán byl i zastupitel Filip Kračman (TOP 09).

Policie už podle Seznam Zpráv například dříve popsala, že Praha 1 prodala byt v dispozici 4+kk a o výměře 143 metrů čtverečních za 7,5 milionu korun. Podle znalců měla být cena o 3,9 milionu korun vyšší.

Případem se policie zabývala podruhé, trestní stíhání poprvé zastavil žalobce, který chtěl podle serveru nechat vypracovat nový znalecký posudek týkající se údajně způsobené škody.
V původním zastaveném stíhání policisté tvrdili, že pod cenou bylo prodáno 23 bytů s celkovou škodou přes 41 milionů korun, následně vyčíslili škodu zhruba o devět milionů korun nižší.