Zvolený americký prezident Donald Trump si před novináři pochvaloval, že předávání úřadu s administrativou prezidenta Baracka Obamy pokračuje hladce. Ve svém floridském sídle řekl, že mu Obama ve středu telefonoval a že spolu měli velmi dobrý rozhovor. Předtím ale ve svém tweetu Obamu kritizoval za jeho "pobuřující výroky a vytváření překážek". "Snažím se nevěnovat pozornost těm překážkám a mnoha výbušným výrokům prezidenta O. Myslel jsem si, že to bude hladké předání - NENÍ!" tweetoval Trump ve středu.

Později ale novinářům na Floridě řekl něco jiného. Předávání administrativy podle něj pokračuje "velmi, velmi hladce". Telefonická konverzace s Obamou byla "příjemná" a s Obamou si dobře rozumí, "až na několik výroků". "Naše týmy spolu dobře vychází," prohlásil Trump. Jeho předchozí kritika byla podle stanice CNN reakcí na rozhovor, v němž Obama prohlásil, že kdyby mohl letos znovu kandidovat v prezidentských volbách, Trumpa by porazil. "Myslím, že bych dokázal zmobilizovat většinu Američanů, aby se postavili za moji vizi," řekl v rozhovoru se svým bývalým poradcem Davidem Axelrodem.

Trumpova soupeřka Hillary Clintonová ve volbám zvítězila sice o 2,9 milionu hlasů, ale v počtu volitelů vyhrál Trump. K Obamově tvrzení o tom, že by byl schopen vyhrát potřetí, Trump prohlásil, že jsou lidé znechuceni ekonomikou, terorismem i reformou zdravotnictví. "Prezident Obama si myslí, že by dokázal vyhrát. To může říkat, ale já říkám V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ! ubývá pracovních míst, ISIS, OCare a tak dále," tweetoval Trump v pondělí s použití zkratek pro teroristický Islámský stát a zákona o reformě zdravotnictví.

SENÁTOR USA HROZÍ MOSKVĚ

Představitelé Spojených států a Ruska si dnes vzájemně hrozili ohledně údajného zasahování ruských hackerů do listopadových prezidentských voleb v USA. Nejprve americký senátor při návštěvě Lotyšska pohrozil Moskvě tvrdými ekonomickými sankcemi, pokud se podobné zasahování prokáže. Ruské ministerstvo zahraničí vzápětí uvedlo, že v případě sankcí přijme odvetná opatření. Pohrůžka je ale podle úřadu jen provokací.

Tiskové agentury s odvoláním na nejmenovaného vysokého amerického činitele 10. prosince informovaly, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) dospěla k závěru, že Rusko zasahovalo do letošních prezidentských voleb v USA s cílem pomoci republikánovi Donaldu Trumpovi dostat se do Bílého domu. Trumpův tým věrohodnost informací a motivy k jejich zveřejnění zpochybnil.

Odcházející prezident Barack Obama 16. prosince řekl, že Rusové jsou odpovědní za hackerské útoky proti jeho Demokratické straně během volební kampaně. Poznamenal přitom, že nešlo o "propracovanou špionážní akci". Doufá nicméně, že budoucí prezident nedopustí, aby cizí mocnost ovlivnila americké volby.

Pokud vyšetřování prokáže zasahování Moskvy do voleb USA, může Rusko očekávat ze strany amerických zákonodárců sankce, které ho tvrdě zasáhnout, zvlášť prezidenta Vladimira Putina, řekl podle agentury AP v Rize republikánský senátor Lindsey Graham. Možné sankce neupřesnil. V prezidentských volbách Graham nejprve sám usiloval o republikánskou kandidátku, pak podporoval některé kandidáty proti Trumpovi. Když se zdálo, že by Trump mohlo i vyhrát, tak senátor za Jižní Karolínu veřejně prohlásil, že ho volit nebude.

"Upřímně řečeno, unavují nás lži ohledně údajných ruských hackerů, které se šíří ve Spojených státech z nejvyšších míst," uvedla podle agentury Reuters mluvčí ruského ministerstva Marija Zacharovová. Rusko by podle ní na sankce reagovalo odvetnými opatřeními. Podobné zprávy o možných sankcích jsou ale podle mluvčí hlavně provokacemi řízenými dosluhující Obamovou vládou.

NESCHODY O ŽIDOVSKÝCH OSADÁCH

Americká a izraelská vláda se ve čtvrtek opět střetly ve sporné otázce výstavby židovských osad na okupovaných palestinských územích. John Kerry, ministr zahraničí končící americké vlády prezidenta Baracka Obamy, obhajoval nedávnou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která Izrael vyzvala k zastavení této činnosti. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který již toužebně očekává změnu v americké zahraniční politice po lednovém nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu, obvinil ale Kerryho z neobjektivnosti. Trump dnes naznačil, že pod jeho vedením budou USA k židovskému státu mnohem vstřícnější.

Kerry řekl, že rezoluce RB OSN zachovává možnost mírového "řešení dvou států", tedy vzniku samostatného palestinského státu vedle stávajícího izraelského. Už současná situace mezi Izraelci a Palestinci podle Kerryho neumožňuje vznik palestinského státu a naopak nahrává věčné okupaci palestinských území Izraelem. USA podle Kerryho umožnily schválení rezoluce tím, že se zdržely hlasování v souladu se svými hodnotami tak, jak činily i předcházející americké vlády. Šéf americké diplomacie vyjádřil pochyby nad tím, zda Netanjahu skutečně podporuje vznik palestinského státu, k čemuž se i Izrael výhledově zavázal v dosavadním mírovém procesu.

Podle Netanjahua Kerry nepochopil kořeny izraelsko-palestinského konfliktu. Hlavním je prý to, že Palestinci odmítají existenci Izraele v jakýchkoli hranicích. Nepřímo tak poukázal na problém rozštěpenosti palestinské strany. O pokračování v mírovém procesu totiž fakticky usiluje jen vůdce palestinské samosprávy na Západním břehu Jordánu Mahmúd Abbás, který ale nemá kontrolu nad Pásmem Gazy, kde vládnou radikálové z hnutí Hamas. To jeho autoritu neuznává a zpochybňuje samotnou existenci Izraele. Netanjahu také obvinil Kerryho z toho, že je "posedlý" otázkou židovských osad.

Donald Trump kritizoval chování dosluhující americké vlády. Nemůžeme nadále přihlížet, jak se s Izraelem jedná s naprostým pohrdáním a neúctou. Měli ve Spojených státech velkého přítele, ale… už tomu tak není," napsal Trump na twitteru. Úřady v Jeruzalémě dnes před Kerryho projevem zrušily hlasování, ve kterém měly schvalovat výstavbu téměř 500 nových bytů pro Izraelce v okupovaném východním Jeruzalémě. Odklad přišel prý na Netanjahuovu žádost. Jeruzalémská radnice nicméně schválila výstavbu jednoho čtyřpatrového bytového domu pro osadníky v palestinské čtvrti Silván ve východní části Jeruzaléma.

NĚMECKO OPUSTILO 55 TISÍC MIGRANTŮ

Kolem 55.000 žadatelů o azyl se letos dobrovolně vrátilo z Německa do své vlasti. Jde o nejvyšší počet za posledních 16 let. Velká část migrantů, kteří odešli zpět do domovských zemí, pocházela ze západního Balkánu a měla jen nepatrnou šanci na získání trvalého pobytu v Německu. S odvoláním na Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky o tom ve čtvrtek informoval server deníku Süddeutsche Zeitung.

Největší skupinou, která Německo do listopadu opustila, bylo zhruba 15.000 Albánců. Za nimi následovali migranti ze Srbska, Kosova a Iráku, vždy přibližně v počtu 5000 osob. Přes 3200 lidí odcestovalo dobrovolně do Afghánistánu, což je desetkrát více než loni. Německé úřady ale daly těmto běžencům na návrat peníze a v mnoha případech jim tak umožnily předejít deportaci.

Vynucených vystěhování z Německa se letos uskutečnilo zhruba 25.000. Podle Süddeutsche Zeitung jsou deportace pro stát nákladnější a pro vyhošťované nepříjemnější, takže je pro všechny lepší, když uprchlíci odjíždějí sami s příspěvkem od úřadů. Spolková vláda chce také proto v příštím roce zvýšit finanční pomoc pro migranty, kteří se rozhodnou dobrovolně odejít. Od února se má podle ministerstva vnitra rozjet program, v rámci kterého bude moci pětičlenná rodina migrantů dostat na návrat navíc 4200 eur (kolem 113.000 Kč).

Celkem žilo ke konci roku 2015 v Německu zhruba 82,2 milionu obyvatel, z toho 8,7 milionu s cizím státním občanstvím, oznámil letos v srpnu německý statistický úřad. Jen loni přišlo do země takřka 1,1 milionu žadatelů o azyl. Vládní Křesťanskosociální unie (CSU) požaduje limit 200.000 osob jako maximální počet uprchlíků, které by Německo mělo ročně přijímat. Kancléřka Angela Merkelová (CDU) ale stanovení takového stropu odmítá.

VE FRANCII POSÍLÍ KRAJNÍ PRAVICE?

Francouze čeká v nadcházejícím roce řada přetrvávajících problémů z minulého období a politické změny, které by mohly otřást celou zemí. Země galského kohouta se hned tak nezbaví obav z dalších teroristických útoků, z vysoké nezaměstnaností a z imigrace. Zároveň se blíží jarní prezidentské a parlamentní volby, v nichž se očekává posílení krajní pravice. Otázkou zůstává, zda nacionalistická Národní fronta získá jen více poslaneckých křesel, nebo zda dobude i prezidentský palác.

Francie netrpí jako třeba Itálie, Řecko či Německo velkou přistěhovaleckou vlnou z Blízkého východu do Evropy, ale nejspíš se bude dál potýkat s problémem imigrantů převážně z Asie a Afriky, kteří se chtějí dostat přes Francii do Británie. Vláda a bezpečnostní síly budou muset asi opět věnovat hodně energie a peněz do rušení improvizovaných přistěhovaleckých táborů v severní oblasti Calais u tunelu pod Lamanšským průlivem do Anglie a v oblasti Paříže.

Velkou zátěž by měla i v nadcházejícím roce představovat pro Francii bezpečnostní opatření proti džihádistům, kteří od loňska povraždili na různých místech země více než 230 lidí. Od těch nejkrvavějších atentátů v listopadu 2015 v metropoli platí ve Francii výjimečný stav, který by měl platit nejméně do jarních voleb. Vzhledem k tomu, že vláda hlásí další a další zatýkání osob podezřelých z terorismu a odhalení údajných plánovaných atentátů, lze ale očekávat uplatnění mimořádných opatření i po volbách, rozhodně v případě nějakého dalšího útoku.

Francouze bude nejspíš dál také trápit nezaměstnanost, jejíž míra se dlouhodobě pohybuje kolem deseti procent. Zlepšit výrazně situaci se nepodařilo ani socialistické vládě v čele s prezidentem Françoisem Hollandem od jejího nástupu k moci v roce 2012. Hollande dokonce snížením nezaměstnanosti před lety podmínil svou kandidaturu v příštích volbách, a nedávno se i proto vzdal boje o setrvání v Elysejském paláci dalších pět let. Podle analytiků lze těžko předpokládat, že by se zaměstnanost výrazně zlepšila za očekávané nové pravicové vlády, rozhodně ne již v roce 2017.

Hlavní otázkou ve Francii v příštím roce ale bude, do jaké míry může v jarních volbách posílit Národní fronta (NF). Snad nikdo nepochybuje, že posílí v parlamentu, ale s ohledem na dvoukolový většinový volební systém výrazný vliv těžko získá. Její kandidátka a šéfka Marine Le Penová by ale podle některých analytiků mohla překvapit a vyhrát prezidentské volby. To by v samotné Francii radikálně rozdělilo společnost a vyvolalo nestabilitu. Pro chod Evropské unie by to byla mnohem větší hrozba než odchod Británie z evropského bloku, o němž rozhodli Britové v letošním červnovém referendu.

Posílení protievropské Národní fronty umožnilo především to, že se Le Penové podařilo změnit image strany vymazáním někdejších antisemitských a rasistických postojů a projevů. Stranu začalo stále více obyvatel vnímat jako vlasteneckou formaci, která hájí zemi a obyvatele před přistěhovalci, islamisty, před problémy s globalizací a před závislostí na Bruselu. Důvěryhodnost Národní fronty umocnili v posledních letech i některé tradiční parlamentní strany či aspoň někteří jejich představitelé tím, že začali přejímat některé postoje a rétoriku NF, především ohledně přistěhovalectví, islámu a bezpečnosti.

Francouzská krajní pravice se v roce 2017 navíc poveze na vlně zvýšené obliby podobných nacionalistických formací v Nizozemsku, Rakousku, Británii, Maďarsku i jinde v Evropě. Jako posílení nadějí Le Penové na dobytí prezidentského Elysejského paláce komentáře vnímají i skutečnost, že prezidentem USA byl zvolen republikánský kandidát Donald Trump. Ten v kampani vystupoval tvrdě proti přistěhovalcům a islámu a sliboval razantní změnu politiky ve srovnání s dosavadním establishmentem.

KRÁLOVNA BELGIE SI NALOMILA PÁTEŘ

Královna Paola, matka belgického krále Philippa, si při pádu nalomila páteř a je v nemocnici. Oznámil to dnes královský palác. Lékaři tvrdí, že devětasedmdesátiletá žena se uzdraví, léčba a rehabilitace ale podle nich potrvají měsíce. "Poranění naštěstí nezpůsobilo neurologické komplikace. Život královny Paoly ohrožen není. Zlomenina je v citlivém místě, ale tento druh poranění se dá vyléčit," uvedl bez dalšího upřesnění mluvčí paláce.

Manžel Paoly Albert II. se vzdal trůnu a předal vládu svému synovi v roce 2013 po bezmála dvaceti letech vládnutí. Rozená Italka Paola, která si ponechala titul královny, trpěla zdravotními problémy už dříve. Loni v září jí lékaři nařídili klid na lůžku kvůli srdeční arytmii.

NA POBŘEŽÍ LIBYE VYPLAVALO 11 MIGRANTŮ

Těla 11 migrantů, kteří se pokoušeli připlout do Evropy, vyplavilo Středozemní moře na pobřeží nedaleko od libyjského hlavního města Tripolisu. Informoval o tom zpravodajský server News 24 s odvoláním na dnešní prohlášení Červeného půlměsíce. "Pracovníci z tripoliské pobočky červeného kříže nalezli 11 těl, které vyplavilo moře," řekl dobrovolník z Červeného půlměsíce s tím, že lidé v oblasti o podobných případech úřady často informují.

Libyjský Červený půlměsíc na svém facebooku oznámil, že těla byla nalezena na pláži, která se nachází v hlavním městě a na další pláži, která leží asi 15 kilometrů na západ od Tripolisu. Převaděči zneužili chaosu, ve kterém se země ocitla po svržení libyjského diktátora Muammara Kaddafího v roce 2011. Slíbili mnoha lidem, kteří prchali před násilím, že jim zajistí bezpečnou cestu do Evropy.

Ti se vydali v plastových člunech na dlouhou cestu na sever směrem k italskému pobřeží, které je vzdálené asi 300 kilometrů. Těla osob, kterým se nepodařilo moře překonat, je téměř nemožné identifikovat. Ocitají se tak v očíslovaných hrobech na krajích libyjských měst. Podle OSN letos při pokusu přeplavit se do Evropy přes Středozemní moře přišlo o život více než 5000 migrantů. /r/