Nikita Chruščov by se v hrobě obrátit, kdyby se Ukrajina stala členem NATO. Žádný světový politik, který má rád svoji zemi, to nedovolí. Britská královna a Johnson se už delší dobu odmítají rozloučit se Skotském, a Madrid zuby nehty brání pustit Barcelonu. A takových případů je mnohem více v Evropě i v celém světe. Nikita Chruščov se pustil do boje i s prezidentem USA Kennedym.

Nikita Chruščov byl sovětský politik a státník, který v letech 1953 až 1964 zastával funkci prvního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu a v letech 1958 až 1964 současně post předsedy rady ministrů (premiéra) Sovětského svazu. Jeho vláda přinesla odhalení kultu osobnosti a částečnou destalinizaci SSSR, první a největší úspěchy sovětského kosmického programu a řadu relativně liberálních reforem v oblasti domácí politiky

Také se ale podepsal na vyhrocení Studené války do tzv. Karibské krize, a nechal tvrdě potlačit maďarské povstání. Svými straníky byl odstaven od moci v roce 1964, kdy jej jako prvního tajemníka ÚV KSSS (a tedy faktického vůdce státu) nahradil Leonid Brežněv.

Narodil se ve vesnici Kalinovka poblíž městečka Chomutovka v Kurské gubernii, asi 11 km východně od dnešních ruských hranic s Ukrajinou. V mládí pracoval jako kovodělník a během Ruské občanské války působil jako politický komisař (politruk) v armádě bolševiků. S pomocí Lazara Kaganoviče.

V zahraniční politice prosazoval politiku „koexistence“ kapitalismu a komunismu, a dostal se tak do konfliktu s maoistickou Čínou. Přes nesporné zásluhy o zmírnění totalitního režimu v Sovětském svazu zůstal po celý život věrný schématům marxisticko-leninské ideologie. Pevně věřil v konečné vítězství komunismu a v „socialistické vymoženosti“, což ho dovádělo k výrokům typu „My vás (tj. Západ) pohřbíme“ a podpoře levicových povstalců po celém světě.

Proslul bušením botou do stolu v OSN při své návštěvě USA v říjnu 1960. Za jeho éry nastala tzv. karibská krize, která vypukla v roce 1962 v důsledku rozmístění sovětských raket středního doletu na Kubě, kterým Chruščov odpověděl na umístění amerických raket v Turecku a Itálii, tedy v členských státech NATO, a byla zbudována Berlínská zeď. Pokus o zvýšení zemědělské produkce (rozorání celin, ladem ležících stepí) skončil neúspěšně. V roce 1961 se Chruščov setkal s prezidentem Kennedym.

Jako takřka Ukrajinec se ale proslavil pěstováním kukuřice na zrno a na siláž, která byla nadměrně vysoká, protože na Ukrajině je pro ni skvělá zemina. Psaly o tom všechny světové agentury a zrno kukuřice Ukrajina dodávala do celého světa, a nejvíce farmářům v USA, protože tam se kukuřice moc ročně nerodilo. Ukrajina I dnes by mohla vyniknout v zemědělství, ale I v dalším odvětví hospodářství.

Ukrajinci udělali po převratu chybu, že byli zmateni západními politiky, kteří jim slibovali zlatý život, když se s nimi spojí a dostanou se I do NATO. To ale žádný rozumný politik Ruska nemůže dovolit a nedovolí, protože Ukrajina patří tam, kde je, do oblasti Ruska. Tak se stalo teď to, co udělalo Rusko s Putinem a dalšími politiky.

X X X

Putin chce Ukrajinu beze zbraní, separatistům pomůže „bránit dobro“

Rada federace, horní komora ruského parlamentu, v úterý schválila žádost prezidenta Vladimira Putina o souhlas s nasazením ruských vojsk v cizině v souvislosti se situací v Donbasu. „Vše nasvědčuje tomu, že Rusko pokračuje v plánování plnohodnotného útoku na Ukrajinu,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Rusko podle Putina uznalo republiky v Donbasu v hranicích stanovených jejich ústavami. Většina tohoto území je nyní pod kontrolou Kyjeva.

„V jakých hranicích budeme uznávat tyto republiky? Ale my jsme je už uznali, a to znamená, že jsme uznali všechny jejich základní dokumenty, včetně ústav. A v ústavách jsou zapsány hranice v rámci Doněcké a Luhanské oblasti v době, kdy byly součástí Ukrajiny,“ řekl Putin.

„V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky,“ řekl Putin ohledně vojenské pomoci Doněcké a Luhanské lidové republice, vytvořených na jaře 2014 proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. „Proč si myslíte, že dobro musí být vždy bezmocné?“ odpověděl ruský prezident na otázku, zda lze sáhnout po násilí a přitom zůstat na straně dobra. „Dobro musí mít možnost se bránit,“ dodal.

Putin se vyslovil pro demilitarizaci Ukrajiny, která se zřekne NATO. „Po zuby ozbrojená země s jadernými ambicemi je naprosto nepřijatelná,“ řekl. Podle něj Kyjev zabil minské dohody předtím, než Rusko uznalo nezávislost separatistických republik. Ruský prezident novinářům řekl, že co se týče vojenské akce na Donbasu, ta se bude odvíjet od situace v terénu.
Podle Putina se veškeré sporné otázky mají vyřešit dialogem mezi Kyjevem a vedením donbaských republik. Kyjev dosud odmítal přímá jednání s vůdci separatistů, které označoval za „loutky Moskvy“. Povstalecké republiky ukrajinské vedení považuje za „Ruskem dočasně okupovaná území“, podobně jako anektovaný Krym.
Svědci podle agentury Reuters viděli v ruském Bělgorodu vojenský konvoj více než 100 vozidel, který mířil k ukrajinským hranicím.
V souvislosti s přetrvávajícím napětím se Rusko rozhodlo evakuovat svůj diplomatický personál z Ukrajiny, uvedlo ministerstvo zahraničí. „Aby ochránilo jejich životy, ruské vedení se rozhodlo evakuovat štáb ruských diplomatických misí na Ukrajině. Bude to implementováno ve velmi blízké budoucnosti,“ stojí v prohlášení ministerstva.

Senátoři Putinovi schválili armádu v cizině
Příslušný dokument Rady federace, který vstoupil v platnost okamžikem schválení, ponechává na prezidentovi, aby stanovil početnost nasazených jednotek, jejich úkoly a dobu pobytu v cizině. Příslušné usnesení schválili senátoři jednomyslně, hlasy 153 přítomných.

Udělení souhlasu následovalo krátce poté, co šéfka komory Valentina Matvijenková o prezidentově žádosti informovala s tím, že ji už projednaly příslušné výbory. „V souladu s jednacím řádem vnáším dodatečně do programu zasedání posouzení této žádosti,“ řekla Matvijenková.

Sankce za Ukrajinu dopadnou na oligarchy, banky, Nord Stream 2 i členy dumy
„Použití ozbrojených sil v zahraničí jsme schválili za předpokladu, že to budou mírové síly určené k udržené stability a pořádku v (separatistických) republikách,“ uvedla Matvijenková. Rusko tvrdí, že tento krok mu umožní v oblasti vybudovat vojenské základny, rozmístit jednotky a posílit ekonomickou integraci.

Rada federace rozhodla poté, co ruský parlament potvrdil rozhodnutí prezidenta Putina uznat nezávislost povstaleckých republik v Donbasu, kam šéf Kremlu již v pondělí večer vyslal ruské jednotky.

NATO se obává invaze
NATO se obává, že stále existuje značné riziko ruské invaze. „Vše nasvědčuje tomu, že Rusko pokračuje v plánování útoku na Ukrajinu v plném rozsahu,“ uvedl Stoltenberg. „Nadále vyzýváme Rusko, aby ustoupilo. Nikdy není pozdě na to nezaútočit,“ dodal.

Stoltenberg rozhodnutí Kremlu označil za „další ruský vpád na Ukrajinu“. Rusko podle něj nyní přešlo od skrytých pokusů o destabilizaci Ukrajiny k otevřeným vojenským akcím. „Jde o vážnou eskalaci ze strany Ruska,“ prohlásil generální tajemník. Dodal, že jde o „nejnebezpečnější okamžik pro evropskou bezpečnost za celou generaci“.

Na otázku, zda by ruskou akci označil za invazi, Stoltenberg odpověděl, že Rusko již Ukrajinu napadlo v roce 2014. Nyní je podle něj mezinárodní společenství svědkem dalšího vpádu do země, která již byla napadena. Generální tajemník připomněl, že Německo zastavilo schvalovací proces kontroverzního plynovodu Nord Stream 2.

X X X

Evropa nemá přirozeného lídra. Putin má výhodu, že rozhoduje sám, tvrdí exministr Svoboda.

Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) má ruský prezident Vladimir Putin výhodu. „Rozhoduje sám, nikdo ho nekoriguje a neomezuje. Proti němu však stojí spojenectví 30 států NATO a 27 států Evropské unie. Ty se musí sjednotit,“ podotkl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS.

Putinovo rozhodnutí překročit ukrajinské hranice Svobodu zaskočilo. Očekával, že k podobnému kroku by případně přistoupil až po summitu s americkým prezidentem Joem Bidenem. „Putin se ale rozhodl jít jinou cestou a rovnou vstoupil na území suverénního státu a prohlásil oblasti za republiky,“ podotkl. Putinovým krokem je podle něj nejvíce zaskočena politická reprezentace.

Jak uškodit Rusku, ale ne Evropě. Západ ladí sankce proti Kremlu, co je ve hře?

„Co se u Putina děje nevím. Má ale výhodu, že se rozhoduje sám. Proti němu naopak stojí spojenectví 30 států NATO a 27 států Evropské unie. Ty se musí synchronizovat a sjednotit. Taková možnost je velmi komplikovaná. Putina nikdo nekoriguje ani neomezuje. Co bude chtít udělat, to udělá,“ dodal.

Macron je na lídra moc vlažný

Problém Evropy podle Svobody spočívá v tom, že nemá žádného přirozeného lídra. „Takového lídra, který by razil cestu a byl autoritou pro ostatní,“ podotkl a zmínil jména z historie, jako Winston Churchill. Na dotaz, zda by se jím nemohl stát francouzský prezident Emmanuel Macron Svoboda odvětil, že je příliš „vlažný“. „Macron je opatrný, chce vyhrát volby, doma taktizuje. Lídr musí být buď horký nebo studený, ale ne vlažný. Když je takový, je k ničemu,“ zdůraznil.

Svoboda je také názoru, že chystané sankce Evropské unie (EU) musí být důrazné a lidé je nesmí obcházet. „Soukromé subjekty by neměly obcházet sankce prostřednictvím expanzí přes Bělorusko nebo Kazachstán. V Rusku počítají s tím, že někteří obchodníci si vědí rady, sankce nesankce,“ podotkl.

Lobbisté budou následně tlačit na politiky v celé Evropě. „Díky tomu se ukáže pevnost charakteru těchto lidí, musí to vydržet a říci ne, sankce budou. Ne všichni v EU a NATO budou pevní, proto musí přijít ostatní lídři a společně držet basu,“ uzavřel.

X X X

Evropská unie uvalí sankce na ruské představitele a banky. Maďarsko je zdrženlivé

Evropská unie navrhuje přijetí více sankcí vůči ruským představitelům, kteří se podíleli na uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny. Ve společném prohlášení to uvedli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel. Maďarsko jako jediná členská země zatím nedalo najevo jasnou podporu zvažované podobě postihů. Diplomaté se znovu sejdou večer, kdy by mohlo padnout konečné rozhodnutí.

Navržené postihy, jejichž přijetí dopoledne předběžně podpořila většina velvyslanců členských zemí, se mají vztahovat na více než tři stovky ruských představitelů, sdělil novinářům diplomatický zdroj.

EU však musí o zavedení sankcí rozhodovat jednomyslně a Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán je vnímán jako spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, podle diplomatů dosud bez přímého pozemního útoku nehodlalo sankce podpořit.
Maďarsko bylo i na úterním jednání velvyslanců jedinou zemí, která zatím nedala najevo jasnou podporu zvažované podobě postihů. Diplomaté se znovu sejdou večer, kdy by mohlo padnout konečné rozhodnutí.

X X X

Nad Ukrajinou krouží drony Američanů. Chtějí, aby o nich Rusko vědělo.

Vzdušný prostor nad Ukrajinou se v posledních dnech postupně vyprazdňoval s tím, jak zahraniční aerolinky postupně rušily lety do země obklíčené ruskou armádou. Naopak přibývá průzkumných letounů NATO a americké armády, které monitorují pohyby ruských jednotek.

Jak informuje agentura Reuters, nad severní a východní Ukrajinou krouží hned několik bezpilotních strojů RQ-4 Global Hawk startujících ze základny Sigonella na Sicílii. Pohybují se zde už od roku 2015, v posledních dnech jsou ale jejich mise častější.
V atmosféře hromadění ruských jednotek u hranic Ukrajiny a eskalujících střetů na linii kontaktu v Donbasu představují zřejmě nejefektivnější „oči“ amerických zpravodajských služeb v regionu. Během jednoho dne dokážou z výšky 16 kilometrů zmapovat asi 100 000 km čtverečních, tedy území o rozloze Islandu.

Například stroj s volacím znakem Forte11 přistál v pondělí večer na Sicílii poté, co absolvoval výzvědnou misi nad Ukrajinou trvající téměř čtyřiadvacet hodin. Za poslední dobu to byla už jeho třináctá mise.
Západně od Žytomyru byl zase zaznamenán britský průzkumný Boeing RC-135, kolem Krymu se motají americké stroje P-8 Poseidon.
Fanoušci letectví si všimli, že americké letectvo se přelety dronů nad výbušným regionem nijak netají, takže jejich trasu může i veřejnost sledovat na specializovaném serveru Flightradar24. Američané nejspíš chtějí, aby o nich Rusové věděli. „Pokud u takovýchto letů necháte zapnutý transpondér, je to vědomé rozhodnutí,“ uvedl pro Reuters Ian Petchenik z leteckého portálu.
Zatímco před vyostřením ruské agrese monitorovalo situaci na východní hranici NATO a na Ukrajině od dvou do pěti průzkumných letounů, v posledních dnech se intenzita zpravodajských letů rapidně zvýšila.
Zvýšený pohyb průzkumných letounů NATO je patrný i nad Baltem a Černým mořem. Dnes v sousedství Ruska sbírá zpravodajské informace minimálně dvacet různých letounů.

X X X

Válka nebude, doufá Zelenskyj. Zváží přerušit diplomatické styky s Rusy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že Rusko nerozpoutá válku a spor nebude eskalovat. Od ministra zahraničí dostal návrh přerušit s ním diplomatické styky. Ukrajinský parlament označil Rusko za agresora okupujícího ukrajinská území a vyzval k přijetí tvrdých protiruských sankcí. Rusko oznámilo, že vztahy s Ukrajinou přerušit nechce a je dál otevřené diplomacii.

„Obdržel jsem žádost ministerstva zahraničí, abychom zvážili přerušení diplomatických vztahů mezi Ukrajinou a Ruskou federací. Zvážím to,“ řekl Zelenskyj a zároveň vyzval Západ, aby nečekal na další eskalaci situace na východě země zavedl proti Rusku sankce.
K těm má podle ukrajinského prezidenta patřit i zastavení projektu plynovodu Nord Stream 2. To krátce po poledni potvrdil i německý kancléř Olaf Scholz, podle kterého není zprovoznění zařízení kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné.
Ukrajinský parlament také vyzval k přijetí „dodatečných tvrdých odvětvových, finančních a personálních sankcí“ proti Rusku a jeho vedení s cílem zabránit ozbrojené agresi proti Ukrajině a odvrátit další vyhrocení situace, a to včetně zmrazení plynovodu Nord Stream 2, odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT a zákazu vývozu vyspělých technologií, zejména pokud jde o vojenskoprůmyslový sektor a energetiku.

„Ruská federace je agresorem, stranou konfliktu a celou dobu se její vojska nacházela a nadále se nacházejí na dočasně okupovaných územích Ukrajiny,“ praví se v dokumentu ukrajinského parlamentu podle listu Ukrajinska pravda. Prohlášení obviňuje Rusko z dlouhodobé a systematické snahy o podkopání svrchovanosti, nezávislosti a celistvosti Ukrajiny a zničení její státnosti. Prohlášení též označuje Krym a separatisty ovládnutá území v Donbasu za nedílnou součást Ukrajiny, která dočasně okupuje Rusko.

V nebezpečí jsou i další země, varuje Zelenskyj
„Pokud se Rusko rozhodne k totální invazi, budou v nebezpečí také další země,” varoval Zelenskyj s tím, že nevěří, že vypukne plnohodnotná válka s Ruskem, pokud by se tak ale stalo, hlava státu by vyhlásila stanné právo.
V nočním projevu k národu předtím řekl, že hranice země zůstanou tak, jak jsou, bez ohledu na ruské kroky. Rusko podle něj ničí snahy o mír. „Nikomu nic nedlužíme a nikomu nic nedáme,“ vzkázal Zelenskyj Kremlu.
„Chceme mír,“ řekl také prezident s tím, že Kyjev podporuje politické a diplomatické urovnání sporu a že rovněž čeká na „jasné a účinné podpůrné kroky“ od partnerů ve světě.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý zpochybnil právo Ukrajiny na suverenitu, protože vláda v Kyjevě podle něj nezastupuje jednotlivé části země, uvedla agentura Interfax.
„Nemyslím si, že někdo může tvrdit, že ukrajinský režim od převratu v roce 2014 zastupuje všechny lidi žijící na území ukrajinského státu,“ prohlásil Lavrov s odkazem události, kdy byl svržen promoskevský prezident Viktor Janukovyč, což přimělo Rusko k anexi ukrajinského poloostrova Krym a podpoře povstání ve východních regionech.

Kromě toho v úterý ruské ministerstvo zahraničí vyzvalo ostatní státy, aby stejně jako Rusko uznalo nezávislost obou separatistických republik na východě Ukrajiny. Řada západních zemí to nicméně označila za porušení mezinárodního práva a připravuje sankce.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal výnosy uznávající nezávislost dvojice separatistických republik na východě Ukrajiny a s jejich vůdci podepsal smlouvy, na jejichž základě nařídil armádě, aby v obou povstaleckých regionech zahájila „mírovou misi“. Dohody mohou připravit půdu pro vstup ruských vojsk hlouběji na území Ukrajiny.

X X X

Rusko uznalo republiky v hranicích Doněcké a Luhanské oblasti. Většinu území ale kontroluje Kyjev
.
Rusko uznalo povstalecké republiky v Donbasu na východě Ukrajiny v hranicích stanovených jejich ústavami, což odpovídá celé Doněcké a Luhanské oblasti. Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev. Mírové dohody z MInsku, které měly urovnat konflikt mezi separatisty a prozápadní vládou v Kyjevě a které stanovovaly stávající hranice povstaleckých republik, podle ruského prezidenta Vladimira Putina již neplatí, za což podle něj nese vinu Kyjev.

„V jakých hranicích budeme uznávat tyto republiky? Ale my jsme je už uznali, a to znamená, že jsme uznali všechny jejich základní dokumenty, včetně ústav. A v ústavách jsou zapsány hranice v rámci Doněcké a Luhanské oblasti v době, kdy byly součástí Ukrajiny,“ řekl Putin.
Spoléháme – a to chci zdůraznit – že všechny sporné otázky se budou řešit mezi nynějším kyjevským režimem a vedením těchto republik,“ dodal podle agentury TASS. Připustil, že aktuálně to není možné, protože v oblasti pokračují boje, které se vyostřují. Doufá však, že se spory podaří urovnat v budoucnu.

Kyjev dosud odmítal přímá jednání s vůdci separatistů, které označoval za „loutky Moskvy“. Povstalecké republiky ukrajinské vedení považuje za „Ruskem dočasně okupovaná území“, podobně jako anektovaný Krym.
„V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky,“ řekl Putin ohledně ruské vojenské pomoci Doněcké a Luhanské lidové republice, vytvořených na jaře 2014 proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. O možných operacích ruských vojáků v Donbasu prezident poznamenal, že to závisí na situaci na místě.

‚Nová rozsáhlá válka‘
Putin se současně vyslovil pro demilitarizaci Ukrajiny, která by se v ideálním případě sama zřekla ambicí vstoupit do NATO a stala se neutrální. „Po zuby ozbrojená země s jadernými ambicemi je naprosto nepřijatelná,“ řekl Putin před novináři. Od Kyjeva také požadoval, aby se smířil s anexí Krymu.

„Objevení byť i jen taktických jaderných zbraní na Ukrajině by pro nás znamenalo strategické ohrožení,“ varoval s tím, že Moskva by se snadno ocitla v dostřelu těchto taktických jaderných zbraní, které by si podle Putina mohla Ukrajina vyrobit.
„Proč si myslíte, že dobro musí být vždy bezmocné?“ odpověděl ruský prezident na otázku, zda lze sáhnout po násilí a přitom zůstat na straně dobra. „Dobro musí mít možnost se bránit,“ dodal.

„Představit si, že by Kyjev přistoupil třeba jen na jedinou z uvedených podmínek, je prostě nemožné,“ napsal v komentáři zpravodaj ruské redakce BBC. Předpověděl, že „to bude znamenat novou rozsáhlou válku na východě Ukrajiny“, tentokráte s otevřeně přiznávanou účastí ruské armády.
Až dosud totiž ruská vojska válčila v Donbase „jen neoficiálně“ a Kreml popíral, že by byl do konfliktu přímo zapojen. Ale perspektivy, jak je Putin popsal, podle BBC „dělají rusko-ukrajinskou válku prakticky nevyhnutelnou“.

X X X

Hnutí SPD odsoudilo invazi Ruska. Okamura má postoj jiný, napadl NATO

Pozoruhodná věc byla k vidění v Poslanecké sněmovně. Zatímco odmítavý postoj opozičního hnutí SPD k ruské invazi na Ukrajinu prezentoval poslanec zahraničního výboru za SPD Jiří Kobza, předseda hnutí Tomio Okamura prezentoval na Facebooku diametrálně odlišné stanovisko, ve kterém osočil země NATO z toho, že podněcují konflikt Ruska s Ukrajinou.

„Vláda Petra Fialy a tajné služby USA i dalších zemí NATO podněcují konflikt Ruska s Ukrajinou. Hnutí SPD považuje současné dění na Ukrajině za důsledek tlaku zpravodajských služeb pod taktovkou USA, Velké Británie a některých států NATO, které se snaží rozpoutat válečný konflikt mezi Ruskou federací a Ukrajinou,“ napsal si na Facebook Okamura.

Hnutí SPD ale prezentovalo diametrálně jiný postoj k tomu, že ruská vojska na povel prezidenta Vladimira Putina vpadla na Ukrajinu. „My se domníváme, že jakékoliv porušení suverenity a integrity státních hranic je porušením mezinárodního práva a tento princip prostě platí. Státní hranice by se neměly narušovat,“ řekl ve Sněmovně poslanec zahraničního výboru za SPD Jiří Kobza. Výsledkem současné situace podle něj může být zamrzlý konflikt. „Což je samozřejmě výrazně lepší varianta než horká válka,“ uvedl Kobza.

„Co se týče vstupu ruských vojsk na území Donbasu, jsme toho názoru, že se jedná o invazi na pozvání a jak už jsem řekl, narušování státních hranic, s tím nesouhlasíme a považujeme to za výrazně protiprávní jednání,“ prezentoval poslanec SPD postoj výrazně odlišný postoj, než jaký na své facebookové stránky umístil Okamura.

Okamura straší, že migrace z Ukrajiny ohrozí bezpečnost a podsekne mzdy.

Vedle Kobzy stojící šéf SPD ke stanovisku hnutí k ruské invazi na Donbas jen dodal, že cílem musí být rychlé urovnání konfliktu. „A pokud možno diplomatické řešení, protože tady hrozí masová vlna migrace z Ukrajiny,“ varoval šéf SPD. To by podle něj vedlo ke zhoršení bezpečnosti pro české občany a podseknutí mezd hlavně v manuálních profesích.
Premiér Petr Fiala ve Sněmovně podpořil tvrdé finanční a hospodářské sankce proti Rusku. „Nesmíme Rusku dát najevo jakoukoli slabost,“ řekl poslancům předseda vlády.

X X X

Nejprve smlouvy, pak hranice. Rusko sankce očekává, plyn nezastaví
.
Rusko oznámilo, že o otázkách, jako je vymezení přesných hranic povstaleckých republik na území Ukrajiny, bude možné jednat později. Nejprve ratifikovalo smlouvy o spolupráci, které s nimi v pondělí podepsal prezident Vladimir Putin. Reakce Západu je podle Moskvy očekávaná, je prý na sankce zvyklé. V dodávkách zemního plynu na světové trhy bude pokračovat.

„Nechme naše zákonodárce, aby dnes sehráli svou roli a nechme proběhnout právní proces (ratifikaci dohody),“ odpověděla mluvčí ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v úterý na otázku, jaké hranice obou povstaleckých republik vlastně Rusko uznává.
„V ruském rozhodnutí uznat suverenitu těchto republik nejsou žádné emoce, ale Západ zjevně postrádá jakoukoliv empatii a pochopení podstaty problému,“ dodala mluvčí.

Ruský senátor Andrej Klimov už dříve uvedl, že Moskva uzná nezávislost dvou povstaleckých republik ve východoukrajinském Donbasu v jejich současných hranicích. Povstalci přitom vznášejí nárok i na další území na východě Ukrajiny, která momentálně nekontrolují.
Šéf výboru ruské Dumy pro záležitosti SNS Leonid Kalašnikov nicméně v úterý ráno prohlásil, že obě separatistické republiky budou nejspíše uznány v původních hranicích Doněcké a Luhanské oblasti.
„Způsob jakým budou tyto hranice obnoveny, není v této dohodě stanoven. Co s tím udělá DLR a LPR, není v naší kompetenci,“ řekl.

Putin v pondělí uznal nezávislost takzvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Státní duma v úterý ratifikovala smlouvy o přátelství s oběma oblastmi. Prezident zároveň již v pondělí večer nařídil armádě, aby v obou separatistických regionech zahájila „mírovou misi“.
Reakce Západu na ruské uznání nezávislosti separatistických republik je podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova očekávaná.
„Rusko na ekonomické postihy zvyklé. Víme, že Západ uvalí na Rusko sankce v každém případě, ať už s příčinou, nebo bez ní,“ řekl Lavrov. Západ si prý podle něj v posledních několika desetiletích zvykl „svádět všechny problémy na Ruskou federaci a ze všeho vinit Moskvu“.

Stále jsme připraveni jednat, vzkázala Moskva
„Uznání nezávislosti Luhansku a Doněcku a ratifikace dohod o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci by měly zastavit masakr, smrt našich občanů a krajanů, kteří tam žijí,“ řekl agentuře TASS v úterý mluvčí ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin.
„Rusko dlouho usilovalo o implementaci Minských dohod, ale Kyjev je přeškrtl zahájením ostřelování civilistů na Donbasu. Spojené státy mají zájem na tom, aby tento konflikt trval. Evropské země bohužel nedokázaly tato témata ovlivnit,“ dodal Volodin.

Členové Rady bezpečnosti OSN odsoudili kroky Ruska, Čína žádá zdrženlivost
Zacharovová v úterý také prohlásila, že Moskva je stále připravena k jednání s Washingtonem, rozhodnutí Ruska uznat nezávislost povstaleckých republik prý nemá vliv na jeho připravenost k dialogu. Podle agentury TASS tak reagovala na dotaz, zda poslední kroky Moskvy nějak dopadnou na plánované jednání ministrů zahraničí Ruska a USA.

Stanice CNN v noci na úterý uvedla, že šéf americké diplomacie plánovanou čtvrteční schůzku se svým ruským protějškem zatím nezrušil.
Ministři zahraničí obou zemí plánují setkání v některé z evropských zemí, Washington pro účast svého zástupce stanovil podmínku, že Moskva do té doby na sousední zemi nezaútočí. Představitelé americké administrativy CNN řekli, že budou pozorně sledovat další kroky Ruska.

Ukrajina hlásí mrtvé a raněné
Svědci, na které se odvolává stanice Rádio svobodná Evropa v noci na úterek uvedli, že jednotky ruské armády vstoupily na území povstaleckých republik v Donbasu a zamířily k linii dotyku, která povstalce dělí od ukrajinských vládních sil a v posledních dnech se stala epicentrem geopolitické krize kolem Ukrajiny.
Podle agentury Reuters byly na okraji Doněcka, který je baštou proruských separatistů, vidět kolony neoznačených vojenských vozidel včetně tanků.

Samozvané separatistické republiky na Donbasu
Kyjev v úterý oznámil, že za posledních 24 hodin při ostřelování ze strany proruských separatistů přišli o život dva ukrajinští vojáci a dalších dvanáct bylo zraněno. Ukrajinská armáda na Facebooku uvedla, že za poslední den zaznamenala 84 případů ostřelování. Separatisté podle ní zahájili pomocí těžkého dělostřelectva palbu na 40 osad podél frontové linie.

Představitel separatistické Doněcké lidové republiky pak podle agentury Reuters obvinil „ukrajinské sabotéry“ ze smrti tří civilistů, které podle něj zabila nálož umístěná u silnice mezi městy Doněckem a Horlivkou.

Úřady Doněcké lidové republiky v úterý uvedly, že ukrajinské ozbrojené síly za posledních 24 hodin ostřelovaly jejich region 55krát.
Kyjev opakovaně odmítá obviňování z toho, že by v posledních dnech zesiloval násilí, případně přímo plánoval útok na separatistické regiony. Ukrajinská strana uvádí, že vzbouřenecké oblasti a Rusko, které má u ukrajinských hranic desetitisíce vojáků, jen uměle vytvářejí záminku k ruské vojenské invazi na Ukrajinu.

Doněcká a Luhanská oblast leží na samém východě Ukrajiny a dohromady mají zhruba 53 tisíc kilometrů čtverečních, což odpovídá asi 70 procentům rozlohy Česka. Proruští separatisté ovládají přibližně třetinu tohoto území. Zbytek včetně strategicky významného přístavního města Mariupol je pod kontrolou ukrajinských vládních sil.

X X X

Ukrajince potřebujeme, ale nemyslím si, že přijde zásadní migrační vlna, komentuje eskalaci Babiš

Premiér Petr Fiala v reakci na vstup vojsk Ruské federace na ukrajinské území prohlásil, že Česká republika stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou. Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš premiérovo prohlášení podpořil. Co může Česká republika na pomoc Ukrajině udělat a jak by se měla angažovat Evropská unie?

Hostem bývalý premiér Andrej Babiš:

x Samozřejmě nemůžeme začít jiným tématem než situací na Ukrajině. Vy jste už ráno na sociálních sítích jasně a výslovně podpořil stanovisko premiéra Petra Fialy. Jste spolu v této věci v kontaktu? Konzultujete spolu český postoj?

Ne. Nebyli jsme v kontaktu, ale myslím, že tady je to jasná pozice i opozice, která samozřejmě podporuje stanovisko koalice.

x Co by v tuto chvíli podle vás měla vláda udělat v souvislosti s tím, co se na Ukrajině děje?

Akční by měla být hlavně Evropská rada. Pamatuji si na konflikt v Bělorusku, kdy jsem osobně volal Angele Merkelové, že musíme svolat mimořádnou Evropskou radu. Pokud vím, polský premiér Morawiecki o to teď požádal. Nechápu, proč tedy není nějaká akce.
Já osobně jsem velice překvapen a je mi líto, že diplomatické rozhovory na nejvyšší úrovni nedopadly, protože to skutečně nevypadá dobře. Já byl ještě ve funkci ten poslední prosincový týden, kdy byl telefonický rozhovor s prezidentem Bidenem, bylo tam sedm prezidentů východní či bývalé východní Evropy a už tehdy jsme se o té situaci bavili.

I teď byly rozhovory, Macron, Scholz a Biden spolu stále mluví, ale vypadá to, že diplomatické úsilí nedopadlo. Je to škoda, ale měli by v tom pokračovat, protože je to skutečně velice špatná situace a Evropa musí být akční. Není to ani o české vládě, ale o Evropské radě. Teď měli summit, nevím, jestli to tam řešili nebo neřešili.

x Však také ta situace eskaluje teď. Vy byste tedy podpořil přísnější sankce proti Rusku?

Jasně, sankce se připravují. To je vždy nějaký proces, kdy musí souhlasit všichni, jsou tam nějaké seznamy lidí, kteří se podíleli přímo na tom vpadnutí nebo útoku. To se dělá na úrovni ministrů zahraničních věcí a úředníků. Ale teď jde o to, aby to nějakým způsobem neeskalovalo a aby se zabránilo nějakému dalšímu střetu. To by bylo skutečně velice špatné.

Vy říkáte, že to je primárně záležitost Evropy. Na druhé straně, v souvislosti s možnou i další eskalací na Ukrajině se mluví také o tom, že by mohla přijít migrační vlna z Ukrajiny. To by mohla být záležitost i Česka. Byl byste pro to, aby Česko v takovém případě bylo vstřícné a migranty z Ukrajiny přijímalo?

Samozřejmě. Česká republika má velký problém, že nemáme lidi na práci tady. Německo ročně potřebuje 400 tisíc pracovníků a situace je taková, že ti řekněme „kvalitnější“ Ukrajinci odešli do Německa, protože v Německu jsou vyšší mzdy. U nás je díkybohu máme taky, protože jinak nevím, co by stavební firmy dělaly. Všude jsou u nás Ukrajinci a my je potřebujeme, máme nejnižší nezaměstnanost.

Já si ale nemyslím, že vznikne nějaká zásadní vlna. Pokud by ale vznikla, tak je potřeba, aby stát odbyrokratizoval ty různé procesy. Firmy na to už x-krát poukazovaly, že by se celkově měla ta byrokracie nějak zlepšit, ale za naší vlády, hlavně kvůli tomu, že to sociální demokracie nepodporovala, to nenastalo.

V tuto chvíli byste to jako hnutí ANO podpořili, kdyby s tím přišla nová vláda?

Ano, ale já si nemyslím, že tady bude nějaká vlna. Já doufám, že skutečně k válce nedojde, to by měla být priorita evropských lídrů. Samozřejmě pan premiér může volat – já si myslím, že u polského premiéra má předplaceno, když už s ním udělal tak špatnou dohodu ohledně Turówu. Tak ať to řeší přes něj, protože Polsko je v rámci Evropské unie významná krajina a má významné slovo.

X X X

Ukrajinci jsou na Rusko naštvaní, budeme se houževnatě bránit, vzkazuje filmařka z Kyjeva

Tvrdá slova a ještě tvrdší obvinění volí ukrajinská dokumentaristka a spisovatelka Lesja Charčenková na adresu Ruska a jejího prezidenta Vladimira Putina po uznání separatistických oblastí na východě Ukrajiny a vpádu vojsk. Lidé jsou na Rusko velmi naštvaní a budou se mu houževnatě bránit, říká v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS přímo z Kyjeva, kde žije se svou rodinou.

Opustit Kyjev ani Ukrajinu nechtějí, hodlají se bránit. Manžel Volodja už překontroloval svou vojenskou výzbroj a společně s ostatními spolubojovníky se připravuje na další útok Rusů jako před osmi roky.

Lesja Charčenková (47 let)

Ukrajinská filmařka, spisovatelka a bývalá novinářka, která se narodila v Kyjevě, tehdy na území bývalého Sovětského svazu.
Vystudovala filozofii na Kyjevské univerzitě, poté pracovala 14 let jako novinářka v televizi.
Následně natáčela dokumentární filmy píše knihu.

Je vdaná, má dvě děti a jejím koníčkem je fotografování.
Lesja Charčenková na svůj profil na sociální síti Facebook pár minut po Putinově televizním vystoupení napsala: „Nevěděla jsem, že dokážu tolik nenávidět. Černá, hustá nenávist.“

X Kde vás zastihlo prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina o uznání separatistických republik kolem Doněcku a Luhansku na východě Ukrajiny?

V mém rodném městě Kyjevě. Sledovali jsme ho v televizi.

X Jaká byla vaše první reakce?

Já a realisticky uvažující lidé jsme vždy předpokládali, že Rusko dříve či později válku rozpoutá. Moskva k ní nepotřebuje důvod ani záminku, i když by si mohla něco vymyslet pro propagandu. Nyní může válce zabránit jen zázrak. Putinův hodinový projev byl navíc plný nenávisti a absurdních historických stesků na celou Ukrajinu. Upírá nám a naší zemi právo na existenci. Nepřátele Ukrajinců si vymyslel, stejně jako Hitler udělal nepřátele ze Židů. Jeho projev je ideologickým ospravedlněním velké války proti celé Ukrajině.

Jak přijali tento Putinův krok lidé v Kyjevě, který leží 600 kilometrů severozápadně od Doněcku?

Rozumní lidé sledují situaci již dlouho, a toto chování Ruska je nepřekvapilo.

X Považují to Ukrajinci za invazi na vlastní území?

Ano, samozřejmě, jedná se o invazi. Tato invaze a agrese navíc trvá již od roku 2014.
Já a realisticky uvažující lidé jsme vždy předpokládali, že Rusko dříve či později válku rozpoutá. Moskva k ní nepotřebuje důvod ani záminku.

x Změnilo se již večer něco na běžném životě v Kyjevě?

Nevšimla jsem si ničeho zvláštního. Snad jen menšího počtu lidí na ulicích a v supermarketech. Mnoho civilistů nebere hrozbu okupace Kyjeva vážně. Ale aktivní část obyvatelstva a armáda se připravují na nejhorší.

X Připravuje se Kyjev na ruskou invazi?

Lidé se hlásí do jednotek územní obrany, učí se střílet, zdokonalují se v tom, aby uměli poskytnout zdravotní péči.

X ak jste spala? Dá se po takovém napadení vůbec usnout?

Od okupace v roce 2014 spím špatně.

X Uvažujete vy nebo někdo z vaší rodiny o odchodu do zemí Evropské unie?

Jsme odhodlaní na Ukrajině zůstat a odejít pouze v případě, že celou zemi obsadí Rusko.

X Jste připraveni bránit Kyjev a další části Ukrajiny i se zbraní v ruce?

Můj manžel kontroloval své vojenské věci a kontaktoval své dřívější spolubojovníky. V letech 2014–⁠2015 bojoval jako dobrovolník. Nyní je se svými kamarády opět připravený bránit zemi se zbraní v ruce. Lidé jsou na Rusko velmi naštvaní a budou se mu houževnatě bránit. Já osobně jsem jsem připravená pomoci, jak jen budu umět.

X Podstoupila jste vy nebo někdo z vašeho okolí v poslední době vojenský výcvik civilistů, o kterém informovala i média v Česku?

Ano, za první války jsem ve městě absolvovala kurz přežití. Také jsem chodila na střelnici a učila se střílet.

X Znáte někoho, kdo se nyní nachází v Doněcku nebo Luhansku? Jste s nimi v kontaktu?

Ne, všichni moji přátelé z Doněcku a Luhansku jsou inteligentní lidé a všichni odjeli na Ukrajinu už v letech 2014–⁠2015. Jak to tam nyní vypadá, víme jen zprostředkovaně a z médií.
Můj manžel kontroloval své vojenské věci a kontaktoval své dřívější spolubojovníky. Lidé jsou na Rusko velmi naštvaní a budou se mu houževnatě bránit. Já osobně jsem připravená pomoci, jak jen budu umět.

X Jaká mají obyvatelé Ukrajiny očekávání od států EU a NATO?

Evropa a svět už musely překousnout mnoho ruských a Putinových zločinů. Od války v Čečensku, v Gruzii, přes Podněstří až po Ukrajinu v roce 2014. Jsem ráda, že se situace nyní mění a všichni začínají o ruských zločinech mluvit otevřeně a bez obalu. Těším se na rozsáhlou vojenskou podporu ze strany EU a NATO. Budeme se snažit být ve svém jednání důslední. Stále existuje naděje, že se věci pro Ukrajinu a pro naše hodnoty sdílené se Západem vyvinou dobře. Ukrajinci jsou skromní lidé, ale nyní jsou opravdu rozzlobení. Pokud budeme dobře bojovat a získáme odpovídající podporu, může to být menší katastrofa, než jak to vypadá nyní. Kupujeme si ji svou krví.

X To jsou tvrdá slova. Kdo za situaci mezi Ukrajinou a Ruskem může?

Evropa a svět už mají rasismu plné zuby. Rusko bylo a je impérium. Není normálním státem, není to evropský stát. Jedná se o euroasijský poloevropský stát. Putin a jeho parta tento koncept akceptují. Rusko je mafiánský stát. Myšlenka Evropy od Lisabonu po Vladivostok je naprostý nesmysl. Vždycky mě udivovalo, jak stará dobrá Evropa může přijímat, dokonce i podporovat a propagovat takové kraviny. Německo a exkancléřka Angela Merkelová osobně udělaly vše pro to, aby se s Ruskem sblížily. A role Merkelové v dějinách by měla být přehodnocena.

Západ nese svůj díl odpovědnosti za situaci, pokud bude Ukrajina chladnokrevně vyvražděna. Nejen politici a firmy, ale obecně celá společnost. Mentální lenost, konformismus a samolibost překročily všechny meze. Některé myšlenky v humanitární oblasti jsou naprosto absurdní. Lidé téměř nevědí, kdo jsou. Jsou tak racionální a inteligentní, že se stávají hloupými.
Západ nese svůj díl odpovědnosti za situaci, pokud bude Ukrajina chladnokrevně vyvražděna. Nejen politici a firmy, ale obecně celá společnost. Mentální lenost, konformismus a samolibost překročily všechny meze.

X Věříte ještě v diplomatické vyřešení konfliktu?

Ne, už nevěřím v diplomatické řešení. Máme co do činění se zločincem a jeho gangem.

X Co si vlastně Ukrajinci myslí o Putinovi?

Je to typický představitel sovětské KGB (Výbor státní bezpečnosti, hlavní tajná služba bývalého Sovětského svazu, obdoba československé StB, pozn. red.), zlý, málo vzdělaný, notoricky známý křikloun a člověk zahleděný do sebe. Bohužel mu věří většina ruské populace.

X X X

Evakuovaní z Donbasu se obávají budoucnosti v Rusku, část se chce vrátit
.
Lidé, kteří se v posledních dnech evakuovali z ukrajinského Donbasu do Ruska poté, co je k tomu vyzvali lídři proruských separatistů, čelí nejisté budoucnosti. Ruské pohraniční oblasti nejsou podle západních médií na příliv utečenců připravené a vládne tu chaos. Někteří z nich se domnívají, že ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi posloužili jen jako pěšáci ve větší hře.

„Chtěla jsem zůstat doma, ale manžel přišel domů a řekl, ať si sbalíme věci a okamžitě jdeme. Tak jsem převlékla dvouletého syna do teplého oblečení a vyrazili jsme,“ líčí Ella Fjodorová, která v neděli zamířila do stanového tábora v Rostovské oblasti hned za ruskými hranicemi.
Jejich domovského města Starobeševe v samozvané Doněcké lidové republice se nedávná eskalace bojů na Donbasu podle Fjodorové nedotkla, mnoho rodin se však rozhodlo odejít poté, co jim vůdci separatistů v pátek tvrdili, že jim „od Ukrajinců hrozí bezprostřední útok“.
Fjodorová v táboře později s dalšími ženami a dětmi nastoupila do autobusu, jenž je odvezl hlouběji do Ruska. Její manžel se vrátil domů, neboť separatisté v sobotu vyhlásili pro muže od osmnácti do pětapadesáti let všeobecnou mobilizaci. „Nevím, kam jedeme. Nevím nic. Budeme hledat místo k životu,“ řekla The Guardianu před odjezdem.

Další evakuovaní deníku v táboře řekli, že odešli kvůli obnovení dělostřelecké palby, která jim připomněla nejhorší fázi války v roce 2014. „Je to nebezpečné, bydlím hned u letiště a celou noc jsem slyšela střelbu,“ líčí pětatřicetiletá Natalia Klimčuková, jež odešla s tříletou dcerou.
Evakuace mohla být jen záminkou k vpádu
Investigativní skupina Bellingcat v pátek uvedla, že její zjištění naznačují, že proruští separatisté nenadálou evakuaci Doněcké a Luhanské oblasti naplánovali předem a navrhli ji tak, aby posloužila jako další ze záminek pro oficiální ruskou intervenci. Lídři separatistů totiž natočili svá oznámení o evakuaci civilistů několik dní předtím, než je zveřejnili.

Pro evakuované byl ale výsledek této akce reálný a traumatický. Ruská pohraniční oblast byla navíc podle The Guardianu v předchozích dnech na příjezd stovek lidí nepřipravená a vládl tu chaos. Někteří ve stanovém táboře reportérům popsali, že si připadají jen „jako pěšáci ve větší hře“.
„Možná, že na každé straně vystřelí, a pak se to uklidní. Myslím, že evakuace byla jen fraška. Připadalo mi to jako zinscenovaná událost,“ popsala Viktorie, která v sobotu odešla do Ruska z Doněcku.

Chceme se vrátit, říkají někteří
Ačkoli separatisté tvrdili, že mají v plánu evakuovat do Ruska na 700 tisíc civilistů, podle stanice CNN není jasné, kolik jich skutečně odjelo.
Ruská státní agentura RIA uvedla, že k pondělnímu poledni překročilo kontrolní stanoviště na hranici s Ruskem více než jednadvacet tisíc evakuovaných civilistů z Donbasu. Nezávislá ruská televize RBK se ale domnívá, že reálné číslo bude menší.

Poté, co ruský prezident Vladimir Putin v pondělí oznámil, že uzná nezávislost obou separatistických republik v Donbasu, se podle CNN navíc chce řada evakuovaných vrátit z Ruska obratem domů.
Patří k nim i devětapadesátiletý Nikolaj Fjodorovič, jenž s manželkou, snachou a čtyřletou vnučkou v neděli odjel z Doněcku do ruského Rostova na Donu. Vrátit se chce zejména kvůli třatřicetiletému synovi, jenž musel kvůli mobilizaci zůstat. „Řada rodičů zůstala se syny doma,“ popsal.

Rusko slíbilo evakuovaným peníze
Někteří evakuovaní se rozhodli odjet k rodinám či přátelům napříč Ruskem, další ruští úředníci podle listu The Washington Post poslali do ubytovacích zařízení v Nižném Novgorodu, Taganrogu, Leningradské oblasti či Čuvašsku. Většinu z nich však směřovali do okolí Rostova.
Asi tři sta jich podle The Guardinu převezli do přímořského sanatoria Krasnyj Desant třicet kilometrů od hranic. Někteří z utečenců před sanatoriem popsali, že jsou vděční za umístění blízko domova a příspěvek deset tisíc rublů (2 800 korun), který ruská vláda všem evakuovaným přislíbila. Jiní ale očekávali něco lepšího.

„V pokojích jsou jen postele, jinak nic. Vše, co můžete dělat, je plakat. Chápu, že pro dospělé je to takto, ale nic navíc pro děti?“ uvedla seniorka Ljudmila Barskajová, která odešla z Donbasu s dcerou a vnučkou.

Putin přiznal povstalcům nárok na celý Donbas, ale většinu ovládá Kyjev
Organizace tu podle The Guardianu pokulhávala. Když do sanatoria například v neděli dorazilo dalších 150 lidí, tu nebylo místo. „Udělali jsme chybu, že jsme odešli,“ řekl reportérovi magazínu Meduza jeden z evakuovaných. Podobná scéna se odehrála také v hotelu Kongres v Taganrogu, jenž musel rovněž několik autobusů s lidmi poslat jinam.
Podle Jevgenij Vasilieva z ukrajinské humanitární organizace Vostok SOS zorganizovali Rusové evakuace jen proto, že chtěli v lidech vyvolat dojem, že Ukrajinci páchají na civilistech zvěrstva. „Je snadné odvést děti nebo staré lidi. Nikdo se jich neptá,“ prohlásil Vasiljev.