Premiér Fiala je špatný politik. V televizích prohlašuje, že chce říkat lidem pravdu, ale tuto pravdu měl z očí do očí říct otevřeně a tvrdě komikovi Zelenskému, aby přestal otravovat politiky světa se zbraněmi, ale spíš rychle jednat o konci bojů, aby Ukrajinci zbytečně nepřicházeli o životy. Zelenskyj už přes tři miliony lidí vyhnal ze země do ciziny, Polska, ČR, SR a dalších zemí Evropy i světa. Ukrajina je už zdevastovaná, bez domů a bytů, firem, divadel, nemocnic a dalších krásných staveb. Vůbec mu to nevadí a nedělá nic proti tomu, aby utrpení lidí hned v zemi skončilo.

Fiala měl komikovi říci, že místo zbraní musí hned jednat o splnění všech požadavků Ruska, aby se přestalo bojovat a neumírali lidé. Fiala měl sám jednat s politiky Evropy o konci bojů se všemi rozumnými politiky Evropy i světa, Německem, USA, Francií, Itálií, Anglií atd. A Ukrajině přestat dodávat zbraně, aby nebyla ještě větší zkáza a ničení země.

Uprchlíky z Ukrajiny je zavalena celá Evropa a nespokojeni jsou i lidé zemí, v nichž jsou Ukrajinci, protože jsou drahé PHM, potraviny, je nedostatek plynu, energie a nikdo neví, kdy katastrofa s bojem skončí. Bojem se nikdy nic nevyřešilo a nevyřeší, jen rozumným chováním a jednáním. Ukrajina vůbec nemusela být zdevastovaná, kdyby rozumní politici Ukrajiny už dříve prozíravěji jednali a nemysleli na bojové záměry a plány. Fiala měl trvat na tom, aby komik nebláznil s NATEM, protože to Ukrajinu nezachrání, ale naopak ještě víc přivede lidi k neštěstí.

X X X

Fialova cesta poslala Putina do pr**le, říká expert. Podle Foldyny to byl jen marketing

Cesta premiéra Petra Fialy (ODS) s jeho slovinským a polským protějškem poslala ruského prezidenta Vladimira Putina do pr**le. Tento názor ve speciálním vysílání 100 dnů vlády Petra Fialy na CNN Prima NEWS řekl expert a bývalý generální konzul v ruském Petrohradu Vladimír Votápek. Naopak poslanec Jaroslav Foldyna (SPD) tvrdí, že cesta byla pouze Fialovým marketingovým tahem. Navíc zpochybňuje, že se vůbec uskutečnila.

„Pocítil jsem ohromnou hrdost, že můj premiér jel do Kyjeva,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Votápek. Fiala a další premiéři tím jasně dali najevo podporu Ukrajině a tamnímu prezidentovi Volodymyru Zelenskému, se kterým se i sešli.

X X X

Ozbrojená mise NATO na Ukrajinu? To je cesta ke třetí světové válce, míní generál Šándor

„Hrozně se mi ulevilo, když jsem si představil, že by tam měl jet minulý premiér. To si nedokážu představit,“ doplnil expert s odkazem na bývalého předsedu vlády Andreje Babiše (ANO).
Kromě toho Votápek zhodnotil, že český premiér tím ukázal, jaký má vůči invazi Ruska postoj. V ruštině pak Votápek citoval slavný výrok války na Ukrajině, kdy ukrajinští obránci Zmijího ostrova na výzvu, aby se vzdali, reagovali slovy: „Ruská válečná lodi, jdi do pr**le.“ Právě to podle něj svojí cestou Fiala vzkázal Vladimiru Putinovi. „Přibližně tam poslal český premiér ruského prezidenta Vladimira Putina, když navzdory barbarským útokům jel do hlavního města Ukrajiny,“ dodal Votápek.

Poslanec SPD Jaroslav Foldyna ale řekl, že cesta Fialy nebyla nic jiného než marketingový tah. „Od pana premiéra to byl vynikající tah. Přestalo se mluvit o paní (Markétě) Pekarové Adamové (TOP 09), o (Stanislavu) Polčákovi (STAN),“ řekl Foldyna s odkazem na aktuální kauzy vládních představitelů.

Moderátorka Terezie Tománková připomněla, že kauza předsedkyně Poslanecké sněmovny, tedy opozicí aktuálně kritizovaný let do Dubaje, a problém europoslance Polčáka, kdy zprvu chtěl odměnu od jihomoravských obcí v kauze Vrbětice, začaly až po cestě Fialy na Ukrajinu. Foldyna reagoval slovy, že i předtím byly kauzy.

Foldyna zpochybňuje, že byl Fiala v Kyjevě.

Kromě toho Foldyna navíc zpochybnil, zda Fiala a další politici vůbec na Ukrajinu cestovali. „V zemi, kde je cenzura, může oficiálním zprávám věřit jenom blbec,“ citoval poslanec SPD údajný výrok prvního českého prezidenta Václava Havla, který měl pronést v roce 1991. Řekl také, co by ho přesvědčilo, že Fiala na Ukrajinu dojel. „Nějaký obrázek z Kyjeva nebo ze setkání s panem (Vitalijem) Kličkem,“ dodal zákonodárce SPD.

X X X

Ekonom: Odříznout se od ruské ropy a plynu je úkol na roky. A bude nás to něco stát.

Stejně tak zkritizoval Fialu, že cestu se slovinským a polským kolegou uskutečnil, aniž by platil jednotný postoj v rámci Evropské unie. „Pan premiér svou cestou něco deklaroval, aniž by celou věc komunikoval s bezprostředními partnery v EU,“ poznamenal Foldyna.

Bezpečnostní expert Andor Šándor ale Fialovu cestu do Kyjeva kvitoval a označil ji za ukázku solidarity. Připomněl, že z bezpečnostního hlediska by ji ale rozhodně nedoporučoval. „Může být noční můrou pro lidi, kteří to musí zajistit,“ řekl Šándor a dodal, že on naopak věří, že Fiala a další skutečně byli v Kyjevě.

Velmi kladně pak krok českého premiéra a dalších státníků hodnotí koaliční poslanec Ondřej Kolář (TOP 09). „Bylo dobré, že tam páni premiéři s Jaroslawem Kaczýnskim jeli, protože ukázali, že to s podporou Ukrajiny myslíme vážně,“ uvedl Kolář. Cesta do Kyjeva podle něj zároveň pomohla středoevropskému a pobaltskému křídlu států Rady Evropy přesvědčit západní mocnosti, aby vyloučily Rusko z této organizace.

X X X

Ostrá hádka: Brzy kvůli Rusku zakážete topit, rozpálila se Švihlíková

"Ještě se dozvíme, že nemáme topit a nemáme jíst, abychom nepodporovali Rusko,“ pustila se do vlády ekonomka Ilona Švihlíková.
Vláda by měla zastropovat ceny pohonných hmot, řekla ve speciálním vysílání na CNN Prima NEWS ekonomka Ilona Švihlíková. Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) obvinila z ekonomického amatérismu. Ekonom a místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) recepty Švihlíkové označil za nereálné a nezodpovědné. Kolegyni doporučil, aby jako expert vážila slov a nedělala politiku.

Na rozdíl od některých jiných států česká vláda odmítla řešit nárůst cen pohonných hmot snížením DPH či zastropováním cen. Podle ekonomky Ilony Švihlíkové kabinet nedělá občanskou politiku, ale moralisticky káže.

Klaus: Válka na Ukrajině na nás dopadne hůř než covid. S uprchlíky sem nejde pracovní síla

„Je k vidění její ekonomický amatérismus. Ještě se dozvíme, že nemáme topit a nemáme jíst, abychom nepodporovali Rusko,“ pustila se do vlády. S tím nesouhlasili poslanec Jan Skopeček ani ekonom Mojmír Hampl.
„Sociální systém musí být funkční a pomáhat lidem. Pravicová politika chce pomoci těm, kteří to potřebují. Paní Švihlíková navrhuje rozdávat všem, to je rozdílný přístup,“ reagoval Skopeček. Poté Švihlíkové připomněl, že byla na rozdíl od exministryně financí Aleny Schillerové (ANO) do debaty pozvána jako nezávislý expert, nikoliv politický oponent.

Podle Hampla by zastropování cen benzínu a nafty vedlo k rozvrácení trhu. „Plošná opatření až jako poslední, ne jako první. Hysterie opravdu není program. Jsem rád za klidnou hlavu, kterou vláda předvádí,“ uvedl. Podle Hampla si Češi za poslední roky zvykli na časy, kdy nebyla krize.

„Jako by peníze rostly na stromech. Teď stojíme před krizí, která tady ještě nebyla. Myslím si, že orgie populismu musí skončit. Nejsou peníze,“ dodal. Vláda zatím v otázce růstu cen pohonných hmot zvolila cestu zrušení povinného přimíchávání biosložky do paliv a silniční daně pro auta do 12 tun.
Kromě ekonomky Švihlíkové toto rozhodnutí často kritizuje i opozice. Alena Schillerová navrhuje zastropování cen pohonných hmot, a k tomu dočasné prominutí DPH. Ve vysílání CNN Prima NEWS znovu zmínila příklady v Evropě, kde se tak stalo.

X X X

K ruským divákům se dostává znásilněná skutečnost se satanisty, říká rusista.

Ruský mediální prostor ovládají strach a propaganda, pro běžného občana je takřka nemožné dostat se k pravdivým informacím, míní rusista Tomáš Glanc. Státní televize vysílají „vykostěnou a znásilněnou skutečnost“ a lidem podsouvají smyšlené teorie, řekl na CNN Prima News. Režim ovládá společnost represivními zákony proti odpůrcům války, dodal také Glanc.
Propaganda v Rusku běží naplno. Málokdo se dokáže připojit k nezávislým zdrojům a mít o situaci na Ukrajině podobný obrázek jako například lidé v Česku. Velká část společnosti je tak odkázána na televizní vysílání.

„Tam se líčí speciálně připravená, vykostěná a znásilněná skutečnost. Zprávy jsou založené na konstrukci, na znásilněném a znehodnoceném jazyce. Pracuje se s pojmy denacifikace nebo genocida, dále také s vymyšlenými údaji o centrech satanistů a fašistů. Bohužel, zatím to má svou účinnost,“ popisoval v pořadu Nový den na CNN Prima News rusista Tomáš Glanc.

U většiny obyvatelstva podle něj panuje schizofrenie. Pro řadu lidí je nepředstavitelné vytvořit si z obyvatel Ukrajiny obraz nepřítele, jak je popisuje ruský prezident Vladimir Putin. Ukrajinu znají, mají tam příbuzné a přátele. Podle Glance není jednoduché lidem vysvětlit, že by měli Ukrajince nenávidět.

Ruská propaganda navíc často zmiňuje něco jiného. „Nepřítelem vlastně není Ukrajina, ale Západ a NATO. Funguje konstrukce, že ukrajinská vláda je loutková a za nitky tahá kolektivní Západ a nepřátelé Ruska. Tento model se zatím daří prosazovat,“ podotkl expert.

Glanc: Zákon drží Rusy v letargickém šachu
Ruští poslanci na začátku března schválili zavedení trestní odpovědnosti v podobě až 15 let vězení za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím.

Případů odporu je tak mezi Rusy poměrně málo. „Lidé jsou vystaveni velkému nebezpečí. Finančním pokutám a dalším možnostem perzekuce. Mohou být uvězněni za to, že diskreditují ruské ozbrojené síly. Zákon drží ruskou společnost v letargickém šachu a stavu mentální hibernace,“ vysvětlil Glanc účinky nové legislativy na tamní společnost.

V Rusku už na protestech zatkli 12 700 odpůrců války. Nezákonně, uvedla OSN

Stále častěji se objevují informace, že Vladimir Putin trpí paranoiou a za poslední týdny vyměnil stovky lidí ve svém okolí včetně kuchařů nebo uklízeček. Podle Glance můžeme u ruské hlavy státu pozorovat něco jako „oběť vlastní propagandy“. Vidět to je prý z textů a esejí, které Putin pravidelně publikuje.

„Jak pašujeme Ukrajincům vodu a chleba“ a jiné perly ruské propagandy

„Vidíme stupňování nenávistné konfrontační rétoriky, nese rysy uzavřeného propagandistického celku, kde je skutečnost nahrazena konstruktem,“ podotkl Glanc. Připomněl, že Putin loni v létě popíral existenci samostatného ukrajinského národa.
„Je to neuvěřitelné, přitom jeho tvrzení působí zřetelně a informace má doloženy historicky. Celé vyznění směřuje jedním směrem, že ukrajinská společnost nemá nárok na samostatnou existenci, která by nebyla v souladu s ruskou státní identitou. To je naprosto absurdní tvrzení,“ dodal rusista.

X X X

Ozbrojená mise NATO na Ukrajinu? To je cesta ke třetí světové válce, míní generál Šándor

Provést ozbrojenou misi v rámci Severoatlantické aliance (NATO) je cesta ke třetí světové válce. Ve speciálním vysílání 100 dnů vlády Petra Fialy na CNN Prima NEWS to řekl bezpečnostní expert Andor Šándor. Osobně je podle svých slov pro, aby Ukrajina od států NATO dostávala zásilky zbraní, ale spojenecká mise podle něj není dobrý nápad. Za misi NATO na Ukrajinu by se naopak přimlouval bývalý generální konzul v ruském Petrohradu Vladimír Votápek.

„Situace je vyostřená tak, že bych se přimlouval, abychom nějakou možnost zásahu na Ukrajinu našli,“ řekl k otázce vyslání ozbrojené mise v rámci NATO na Ukrajinu Votápek. Připustil přitom, že taková mise proti Rusku by mohla být riskantní. „Chápu, že česká armáda nemůže být rozhodující silou v takové misi, ale pojďme hledat nějaké kreativní způsoby, jak Ukrajině pomoci,“ dodal odborník.

Fialova cesta poslala Putina do pr**le, říká expert. Podle Foldyny to byl jen marketing

Proti speciální misi na Ukrajinu se ovšem staví bezpečnostní expert Andor Šándor. „Jsem pro, abychom Ukrajině pomohli vojensky, tedy posílali zbraně. Ale jinak je to cesta ke třetí světové válce. Já bych skutečně nechtěl, aby ten konflikt přerostl ve velký problém,“ reagoval Šándor s poznámkou, že Rusko vstoupilo do konfliktu velmi tvrdě.

Votápek si podle svých slov nemyslí, že by Rusové měli v plánu použít jaderné zbraně. Aspoň v případě, že by zmiňovaná mise NATO působila pouze na Ukrajině a nedostala by se na území Ruské federace. „Ani já bych nechtěl třetí světovou válku nebo obnovení SSSR, ale právě proto musíme Ukrajině pomoci,“ dodal Votápek.

Skepticky se pak k misi NATO aktuálně staví poslanec koaliční TOP 09 Ondřej Kolář. „NATO je obranný pakt. Strašně moc rád bych byl, aby se mírová mise na Ukrajinu mohla uskutečnit, ale nejprve je potřeba zjednat mír,“ řekl ve speciálním vysílání CNN Prima NEWS Kolář.

Se svým poslaneckým kolegou souhlasil i Jaroslav Foldyna (SPD). Ten navíc uvedl, že by současný střet Ruska s Ukrajinou mohl přerůst v ještě větší konflikt.

Svoboda: Mírová mise NATO není reálná
V další části středečního speciálu promluvil například exministr zahraničí Cyril Svoboda. Ten uvedl, že provést mírovou misi na Ukrajinu pod hlavičkou NATO, po čemž volá předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczynski, není realizovatelné. „Navrhuje něco, co není reálné. Jestli chceme řešit situaci teď, nemůžeme překopávat smlouvy,“ zmínil bývalý šéf tuzemské diplomacie.

Bělorusové ošetřují ruské vojáky a pomáhají s logistikou. Vyrazí válčit na Ukrajinu?

Stejně tak se taková mise nemůže uskutečnit ani pod hlavičkou Organizace spojených národů (OSN). „Co lze, je koalice ochotných,“ dodal Svoboda. To by znamenalo, že se skupina států rozhodne na Ukrajinu vstoupit s tím, že zde bude dbát na dodržování míru. Problém ale Svoboda vidí ve skutečnosti, že by neměla mandát od žádné organizace.

Ruský prezident Vladimir Putin ale podle expremiéra Mirka Topolánka porušil řadu smluv a dohod, tudíž jde o jinou situaci. Doslova řekl, že „mezinárodní právo je v tuto chvíli mrtvé“. Dokazoval to i na příkladu OSN. „Mluvit o mezinárodním právu je hezké, ale OSN ukázala, že je nefunkční, pokud má Rusko právo veta,“ zmínil Topolánek.

Ani on však není příznivcem plánu, se kterým přišel Kaczyński. „Ten nápad je pološílený a nebezpečný,“ doplnil expremiér. Zároveň se mu nelíbí myšlenka, aby Ukrajina uzavřela s Ruskem mír za každou cenu. Doslova řekl, že špatný mír, který by se rovnal porážce Ukrajiny, je horší, než dobře vedená válka.

X X X

PREMIÉR ORBÁN LIDEM MAĎARSKA: TOTO NENÍ NAŠE VÁLKA

Viktor Orbán před volbami chlácholí Maďary: Toto není naše válka.

Válka na Ukrajině postavila blížící se parlamentní volby v Maďarsku na hlavu. Opozice se chopila příležitosti a vykreslila Viktora Orbána jako spojence Kremlu, zkušený premiér ovšem během pár dní našel ztracenou rovnováhu a vykreslil se jako záruka stability v dobách války. Průzkumy ukazují, že to zatím funguje.

Ještě před měsícem to vypadalo, že Orbán se v předvolební kampani spolehne na osvědčené kulturní války a vsadí na ochranu křesťanských hodnot spolu se strašením migranty a Georgem Sorosem. S parlamentními volbami konanými 3. dubna bylo proto spojeno i referendum, v němž budou voliči hlasovat o zákazu propagace homosexuality a změn pohlaví mezi mládeží.

Sjednocená opozice zase do kampaně vyrazila pod hesly upozorňujícími na korupční sítě vytvořené během dvanáctileté vlády Orbánovy strany Fidesz. Jenže pak přišel 24. únor a celá předvolební kampaň vyletěla do vzduchu: ruská invaze na Ukrajinu politickou realitu v Maďarsku zásadně změnila.
Úctyhodná politická mašinerie Fideszu těžící z totální mediální převahy se v záplavě válečného zpravodajství ocitla v chaosu a opozice okamžitě začala hlasitě poukazovat na Orbánovo letité spojenectví s Vladimirem Putinem. „Orbán a Putin, nebo Západ a Evropa – to je dneska v sázce. Je to volba mezi temnou a světlou stranou historie,“ vytyčil nové téma voleb opoziční kandidát na premiéra Péter Márki-Zay.

Poukazoval tak na fakt, že Orbán si vysloužil pověst největšího Putinova spojence v Evropské unii a jeho vize neliberální demokracie se podle kritiků v některých aspektech blížila ruskému politickému modelu. Orbán se také v prvních dnech po invazi snažil vyhnout tomu, že by si Rusko příliš pohněval.

Víc uprchlíků už nezvládneme, hlásí Moldavsko a vyhlíží ruské tanky

Maďarská vláda sice nevetovala unijní protiruské sankce, zakázala však transport zbraní určených pro ukrajinskou armádu přes své území a odmítla snižovat energetickou závislost na Rusku. Tento zdrženlivý postoj neunikl pozornosti ukrajinských politiků a diplomatů.
„Copak vám není hanba?“ vzlykala nedávno ukrajinská velvyslankyně v Budapešti a pranýřovala maďarskou vládu, že cena plynu je pro ni důležitější než životy civilistů v sousední zemi. Ministr obrany Oleksij Reznikov zase Maďarům připomněl rok 1956, kdy jejich revoluci zadusily sovětské tanky.

„Ještě trochu a rétorika oficiální Budapešti bude otevřeně proruská. Co to je? Chcete levný ruský plyn? Anebo možná naše Zakarpatí? Opravdu touží obyvatelé Maďarska po roli těch, kteří se nám snaží vrazit nůž do zad v těžké chvíli? Proč?“ napsala dokonce na facebook místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková.

Několik dní trvalo, než se Fidesz v nové situaci zorientoval, pak ovšem jeho píáristé rychle našli novou pozici: osmapadesátiletý premiér je v době války představitelem míru a stability. „Maďarsko musí zůstat mimo válku. Ani jeden Maďar se nesmí dostat mezi ruské kladivo a ukrajinskou kovadlinu,“ řečnil v polovině března na mohutném průvodu v centru hlavního města.

Tak s kým tedy jste? Ruská agrese staví Srby před osudové rozhodnutí

Připomínka protihabsburského povstání v roce 1848 (jež bylo ostatně potlačeno s pomocí ruských vojáků) se během Orbánovy vlády změnila v akci příznivců strany Fidesz. Letošní výročí ovšem bylo koncipováno jako „mírový pochod“ a Orbán na něm hlásil, že v letošních volbách se bude rozhodovat mezi „mírovou pravicí“ a „válkychtivou levicí“.

Pružnou změnou kampaně se mu podle analytiků podařily dvě věci najednou. Distancováním se od války se vyhnul přiznání, že spolupráce s Putinem byla chyba a navíc se situoval do role zkušeného a osvědčeného politika, který na rozdíl od opozice dokáže Maďary provést neklidnými časy. Průzkumy naznačují, že tato taktika zatím vychází.

„Mnoha Maďarům se sice směřování země nelíbí, ale strach ze zavlečení do konfliktu se zdá mnohem silnější než hněv nad Putinovou agresí,“ řekl portálu al-Džazíra politolog Daniel Hegedus. „Průzkumy provedené od začátku invaze naznačují, že lidé nejsou připraveni dát svůj hlas nezkušené politické síle.“

Takové nálady podle některých politologů vyplývají i z historické zkušenosti. „Rusové pro nás nepředstavují existenční hrozbu jako například pro Poláky. Maďarská společnost po roce roce 1956 pod obrovským tlakem dosáhla s komunistickým režimem a Rusy kompromisu. Nebylo to svobodné rozhodnutí, ale pragmatismus společnosti toužící po relativním blahobytu a bezpečnosti,“ připomíná sociolog Samuel Mraz období takzvaného gulášového socialismu.

Hlavní výzvou pro Orbána tak představují hospodářské následky konfliktu. Forint se během měsíce války propadl pod psychologickou hranici 400 forintů za euro a všechny mohutně medializované ekonomické úspěchy Orbánovy dvanáctileté vlády začínají mizet ve stínu rostoucí inflace.

X X X

Konec dovozu ropy a plynu z Ruska? ‚Uvrhli bychom Evropu do recese,‘ tvrdil Scholz

Německý kancléř Olaf Scholz ve středu znovu obhajoval dovoz energetických surovin z Ruska a odmítl také nasazení NATO na Ukrajině. Zároveň však prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se může spolehnout na solidaritu Německa. Scholz také ocenil mimořádnou roli zemí jako Polsko, Česká republika nebo Slovensko při přijímání ukrajinských válečných uprchlíků.

Šéf německé vlády řekl, že krátkodobě nevidí možnost, jak se obejít bez dodávek energetických surovin z Ruska. Německo přitom podle něj dlouhodobě chce ukončit svou závislost na ruské ropě, plynu a uhlí. „Ale udělat to ze dne na den by znamenalo uvrhnout naši zemi a celou Evropu do recese,“ varoval Scholz. O aktuální situaci kolem ruské agrese na Ukrajině mluvil při parlamentní debatě o rozpočtových výdajích.

„Ohroženy by byly statisíce pracovních míst. Celá průmyslová odvětví by se ocitla nad propastí,“ řekl kancléř. Už nyní podle něj uvalené sankce tvrdě dopadají na německé občany, a to nejen v podobě vysokých cen pohonných hmot. Scholz dodal že jedná podle zásady, že sankce nesmí evropské státy zasáhnout tvrději než ruské vedení.
NATO podle kancléře nezasáhne

Německý kancléř zároveň Ukrajinu ujistil německou solidaritou a odmítl zatažení NATO do války s Ruskem. Slyší prý hlasy těch, kteří požadují bezletovou zónu nebo vyslání mírových jednotek NATO na Ukrajinu, ale jakkoli je to těžké, Německo na to nepřistoupí.

Je třeba trvat na tom, že nesmí dojít k přímé konfrontaci mezi NATO a Ruskem, zdůraznil Scholz den před mimořádným aliančním summitem v Bruselu. „NATO se nestane stranou válečného konfliktu,“ ujistil kancléř, který také požadoval okamžité ukončení války. „Zbraně musí mlčet, a to ihned,“ řekl.

Scholz připustil, že nikdo nemůže říct, zda stávající jednání mezi Ukrajinou a Ruskem povedou k úspěchu. Ujistil však, že Německo neopomine žádný pokus o znovunastolení míru na kontinentě. S ukrajinským prezidentem Zelenským i šéfem Kremlu Vladimirem Putinem opakovaně hovořil a ruský prezident podle něj „musí slyšet pravdu o válce na Ukrajině“. „A tato pravda zní: válka ničí Ukrajinu. Ale válkou Putin ničí i budoucnost Ruska,“ prohlásil šéf německé vlády.

V rozhovoru s německým listem Die Zeit Scholz řekl, že v přímých rozhovorech Putina varoval před použitím biologických nebo chemických zbraní na Ukrajině. Ruská tvrzení, že právě takové zbraně vyvíjí Ukrajina nebo že USA je chtějí použít, se jeví jako „implicitní hrozba, že sám Putin použití takových zbraní zvažuje“ řekl Scholz podle listu. Podobná varování už dříve zazněla z Washingtonu. „Proto jsem považoval za důležité, abych mu (Putinovi) velmi jasně a přímo řekl: Bylo by to nepřijatelné a neodpustitelné,“ řekl Scholz týdeníku.

Pochvala i pro Česko
Scholz Ukrajinu dále ujistil, že se může spolehnout na německou pomoc. Připomněl, že Německo od začátku války dodává Kyjevu zbraně a výzbroj a společně s partnery zavedlo bezprecedentní sankce, které jsou účinné a jsou neustále přitvrzovány.

Také ukrajinští uprchlíci jsou podle Scholze v Německu vítáni. Kancléř poděkoval za soucit a solidaritu. Desetitisíce lidí podle něj otevřely nejen svá srdce, ale také své domy a byty. Mimořádný výkon tu podaly především Polsko, Česká republika, Slovensko, Moldavsko, Rumunsko a Maďarsko, vyzdvihl Scholz.
Německo zatím oficiálně přijalo více než 232 000 ukrajinských uprchlíků, mnohem menší Česká republika ještě více. Podle úterního vyjádření premiéra Petra Fialy přišlo od zahájení ruské vojenské invaze do České republiky zatím kolem 300 000 běženců.

X X X

Po boku Ukrajinců bojuje i mladá italská pilotka, vlastní armáda ji vyloučila.

V mezinárodní legii dobrovolníků, kteří chtějí s Ukrajinci bojovat proti ruské invazi, je i třiadvacetiletá Italka Giulia Schiffová. Tuto pilotku před několika lety italská armáda vyloučila ze svých řad, když obvinila své kolegy z fyzického násilí a šikany. Podle italských médií je Schiffová jedinou ženou v mezinárodní legii pomáhající ukrajinským vojákům v této válce.
Rodačka z italských Benátek podle agentury ANSA dorazila do Kyjeva na začátku války, která trvá už měsíc. Italský televizní kanál Italia 1 s ní natočil reportáž pro pořad Le Iene, jejíž první část odvysílá ve středu večer.
Natáčet s mladou pilotkou se na Ukrajině chystá tato televize i nadále. Po několika dnech výcviku má bojovat někde v oblasti Kyjeva, uvedl deník Il Messaggero.

„Ona se nikdy nevzdává,“ citovala ANSA z úterní upoutávky na reportáž. Kvůli vyhození z armády vedla Schiffová právní bitvu, kterou před několika měsíci ukončil italský nejvyšší soud, když zamítl její odvolání.
Kauza italské pilotky začala v roce 2018, kdy Schiffová podala stížnost na své kolegy kvůli šikaně. Ta se údajně odehrála v kasárnách u města Latina, kde se Schiffová připravovala na kariéru pilotky italského letectva. 
Její stížnost řešily soudy, které však dospěly k závěru, že nešlo o šikanu, ale pouze o tradiční zasvěcovací rituál. 

Chceme do boje! Ukrajinu přijeli bránit zelenáči z ciziny, mohou být přítěž

Mladá Italka ovšem podle deníku Il Messaggero tvrdí, že ji kolegové fackovali, bouchali jí hlavou o křídlo letadla a hodili ji do bazénu, protože se iniciačnímu rituálu po svém prvním sólovém letu vzpouzela. V disciplinárním řízení pak byla Schiffová z armády propuštěna.

Mezinárodní legie pro obranu Ukrajiny vznikla několik dní po začátku ruské invaze, kdy k jejímu vytvoření vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poslední známý údaj o velikosti této legie je starý dva týdny, kdy Zelenskyj oznámil, že se do ní přihlásilo na 16 000 zájemců.

X X X

Z polární rutiny se stala reálná hrozba. NATO musí zacelit pár děr

Scénář vojenského cvičení NATO za polárním kruhem je již léta podobný: Norsko je napadeno fiktivní zemí, což spouští domluvu o kolektivní obraně Aliance a vede k příchodu jednotek z USA a dalších partnerských zemí. Letos však cvičení s ohledem na válku na Ukrajině nabylo na významu. To se uvědomují i čelní představitelé NATO, jeden z nich vyzval k „zacelení děr“.
„Invaze mi leží v hlavě, přestože jsme cvičení plánovali měsíce předtím, než Rusko začalo u hranic s Ukrajinou shromažďovat svou armádu,“ líčí jednadvacetiletý desátník Sean Galigan, jenž patří k více než třem tisícům amerických mariňáků, kteří se cvičení NATO účastní.

„Pokaždé se může něco pokazit, ale teď, když jsme v Norsku, kdyby se něco stalo, budeme okamžitě připraveni vyrazit,“ popsal agentuře Reuters Galigan, jenž se stará o doplňování paliva do letadel.

Ačkoli se vztahy mezi Norskem a Ruskem, které sdílejí arktickou hranici, v časech po studené válce postupně zlepšovaly, roku 2014 znovu ochladly v souvislosti s ruskou anexí Krymu. Ta vedla na severu k nárůstu napětí na obou stranách hranic a rovněž častějším armádním manévrům.
Moskva již před invazí na Ukrajinu opakovaně vinila NATO z destabilizace evropské bezpečnosti pomocí rozsáhlých vojenských cvičení a posilováním své přítomnosti na východním křídle Aliance.

Ačkoli momentálně nic nenasvědčuje tomu, že by se Moskva chystala proti Norsku podniknout jakoukoli vojenskou akci, válka na Ukrajině, která si už vyžádala životy nejméně 900 civilistů, podle bezpečnostních analytiků v arktickém regionu stávající napětí ještě vyostřila.

Cvičení je teď reálnější, popisují vojáci
„Cvičení mi nyní připadá trochu reálnější,“ popsal námořní pilot amerického transportního letounu Lockheed C-130 Hercules, jenž v rámci cvičení přelétával ze základny v Bardufossu do Evenesu.
Nepřítel na manévrech je sice fiktivní, paralela s tím, jak by mohl budoucí konflikt v regionu vypadat, je však nezaměnitelná. 

Příslušníci amerického námořnictva v Norsku mimo jiné trénují obojživelné přistání, jejich velení se pak pečlivě soustředí na kontrolu vzdušného prostoru či logistiku přivážení vojáků do země a jejich zásobování.
Cvičení odstartovalo v polovině března a potrvá do konce měsíce. Manévrů se účastní na třicet tisíc vojáků ze sedmadvaceti zemí.
Pro některé je ukrajinský odpor inspirací. „Pokud Rusko přijde, měli bychom být odvážní. Bojovali bychom za sebe,“ uvedl dvacetiletý norský vojín Leo Ryan.

Potřebujeme být připraveni, vyzval generál
Šéf Velitelství společných aliančních sil Brunssum generál Jorg Vollmer členské země NATO u příležitosti cvičení vyzval, aby vynahradily škrty ve vojenském vybavení, které udělaly po studené válce. „Aliance musí být schopná rychlé reakce na jakýkoliv konflikt,“ prohlásil. 

„Máme obrovské množství sil, ale naším nedostatkem je, že většina z nich není bojeschopná na stálé základně. A to jednoduše proto, že nemají veškeré vybavení, které potřebují,“ řekl generál, jenž má na povel severovýchodní křídlo Aliance a také síly rychlé reakce NATO (NRF). 

Vzkazy NATO do Ruska: žádné chemické zbraně, jadernou válku nikdo nevyhraje

„Zásadní je obnovení našich schopností. Jde nejen o počty, ale také o znovuzřízení bojeschopných jednotek,“ vyzval Vollmer, podle něhož krize na Ukrajině přinesla pro NATO posun paradigmatu od expedičních misí posledních 20 let, jako byl Afghánistán nebo Irák. Hrozba, které Evropa nyní ze strany Ruska čelí, je totiž podle něj zcela nového rozsahu.

Téhož názoru je americký generál David Berger, velitel americké námořní pěchoty. Podle něj NATO nyní čelí nepříteli, který je mnohem nepředvídatelnější a na nějž nemusí stačit dosavadní studium ruských vojenských schopností a armádní doktríny. „Poučení je, že nemůžete předvídat, co by diktátor mohl udělat,“ řekl generál o ruském prezidentu Vladimiru Putinovi z norské letecké základny Bardufoss.

„Tyto expediční mise byly válkami, které jsme si vybrali. Přijali jsme politické rozhodnutí se jich zúčastnit a poté jsme požádali naše spojence o kontingenty sil, které bychom mohli nasadit,“ podotýká  Vollmer.

Vojáky NATO chce v České republice už polovina lidí?, zjistil průzkum

„Nyní, a to je změna paradigmatu, potřebujeme, abychom měli síly předem připravené. Abychom je měli k dispozici v případě konfliktu, jakmile bude učiněno politické rozhodnutí k jejich nasazení. Musí být nachystané k boji již v době míru – schopné k okamžité mobilizaci,“ řekl Vollmer.
Jeho cílem je mít síly v severovýchodním regionu Aliance na třech různých úrovních pohotovosti, připravené k nasazení během 10, 30 nebo 180 dnů

X X X

Z Ruska utekl významný poradce Putina, ministr Šojgu zmizel z veřejných očí.

Bývalý vicepremiér a dosavadní poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Anatolij Čubajs odjel z Ruska a nemá v plánu se vrátit. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Čubajs rezignoval. Na veřejnosti už se navíc od 11. března neukázal ani další významný člen Putinova týmu, ministr obrany Sergej Šojgu.

Čubajs dosud působil jako zástupce Putina pro styky s mezinárodními společnostmi. Zdroj, který s Reuters mluvil pod podmínkou anonymity, popsal, že Čubajs opustil Rusko a návrat neplánuje. Podle stanice RBC odletěl do Istanbulu.
Mluvčí Kremlu Peskov následně uvedl pro agenturu Ria Novosti, že Čubajs skončil ve funkci na vlastní žádost.

Agentura Bloomberg napsala, že podle dvou zdrojů obeznámených se situací Čubajs odjezd zdůvodnil nesouhlasem s ruským rozpoutáním války na Ukrajině. Pokud se informace potvrdí, půjde o nejvýše postaveného oficiálního ruského činitele, který se po zahájení ruské invaze na Ukrajině rozešel s Kremlem, podotkla agentura.

Šestašedesátiletý Čubajs, tvůrce ruské privatizace a místopředseda ruské vlády za prezidenta Borise Jelcina, byl jedním z posledních ruských reformátorů 90. let, který zůstával v ruské vládě.
Působil také jako šéf energetického gigantu RAO JES a následně vedl státní technologickou firmu Rosnano. V souvislosti s ní se nechvalně proslavilo video, ve kterém se Čubajs chlubil, jak se „válí ve vatě“. Sliboval tehdy také dvojnásobné prémie, ačkoli byla firma ve ztrátě. 

Kde je Šojgu?
Ruská a ukrajinská média si také povšimla, že ruský ministr obrany Sergej Šojgu se od 11. března, tedy již dvanáctý den, neukázal na veřejnosti. Ruská státní televize vysílala staré záběry s ministrem a vydávala je za nové, upozornil ruský portál Agenstvo.
Poradce z kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak napsal, že v ruských médiích a na akcích se přestali objevovat i další velice známí ruští činitelé. 
Podoljak jmenoval například tajemníka bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa, šéfa ruské civilní rozvědky SVR Sergeje Naryškina, šéfa Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandera Bortnikova nebo premiéra Michaila Mišustina.

Minulý týden ruská provládní stanice Pervyj kanal odvysílala zprávu, že Šojgu předává ocenění. Přestože televize použila ve zprávě slovo „dnes“, záběry byly natočeny o týden dříve. Byly totiž stejné jako ty, které zveřejnilo na svém webu ruské ministerstvo obrany už 11. března.

Minulý týden bylo také Šojguovo jméno zmíněno v oznámení na webu Kremlu. Šojgu se údajně účastnil porady o „speciální operaci na Ukrajině“, což je ruský oficiální termín pro tuto válku. Fotografie ani videozáběry z porady však zveřejněny nebyly.
Dříve přitom média podrobně informovala o ministrově osobní účasti na různých událostech každých několik dní, podotýká Agenstvo. S odkazem na nejmenovaného ministra píše, že v Šojguově okolí se spekuluje o jeho nemoci, konkrétně problémech se srdcem.

X X X

Předseda ČSSD Michal Šmarda ve středu na tiskové konferenci v pražském Lidovém domě ocenil některé kroky vlády.

Kladně se vyjádřil zejména k diplomatické reakci na agresi Ruska na Ukrajině, a také k rozhodnutí ohledně migrační vlny z Ukrajiny. Kabinet však podle Šmardy zatím selhává v řešení domácích problémů.
Vláda Petra Fialy musí podle sociální demokracie najít odvahu k nepopulárním krokům, včetně daňových. Šmarda na tiskové konferenci také řekl, že Česká republika nyní nepotřebuje hádky a laciné útoky na vládu, ale musí hledat konkrétní a věcná řešení. Ocenil cestu premiéra Fialy do Kyjeva či profesionální pomoc Ukrajincům při zvládání migrační vlny.

Česku podle něj ale nepomohou ani výmluvy, že za současné problémy mohou jen krize na Ukrajině a uprchlíci. Dle Šmardových slov to není fér. „Ano, válka naše problémy prohloubila, ale drahota, inflace, růst cen potravin, chybějící peníze ve zdravotnictví, exekuce, to vše tady bylo už před touto hroznou válkou,“ uvedl dále.

Únorová inflace vystoupila na 11,1 procenta, nejvýš za čtvrt století.

Na tiskové konferenci se dále vyjádřil i ředitel motolské nemocnice a bývalý ministr zdravotnictví za ČSSD Miloslav Ludvík. V systému zdravotního pojištění je podle něj nutné příští rok v rozpočtu najít 28 miliard korun. 
Platby za státní pojištěnce letos stouply o 200 korun na 1 967 korun za osobu měsíčně. Kabinet je chce od července snížit na 1 567 korun tak, aby průměr za celý rok dosahoval loňské úrovně. „Je třeba tvrdě trvat na tom, že se prostředky na státní pojištěnce v rozpočtu objeví,“ uvedl Ludvík.

Sociální demokraté apelují na to, aby stát víc uplatňoval svůj vliv ve zdravotnictví. Kabinet by podle Ludvíka měl jasně organizovat například síť praktiků či zdravotních zařízení, která jsou v provozu 24 hodin denně.

Uprchlíci jako výzva pro zdravotnictví. Problém budou očkování a infekce

Pro migranty z Ukrajiny podle ČSSD vláda alibisticky nařídila zřídit tzv. UA pointy. „My ty uprchlíky máme nejen v krajských městech. Vláda nebyla schopná zareagovat a péči zajistit. Vše se valí na nemocnice a záchranné služby,“ uvedl místopředseda ČSSD Robin Šín. Od vlády postrádá komplexní řešení.

X X X

DR MUZIKÁŘOVI A SPOL. ČTVRT MILIARDY

Ústecký kraj zaplatil právníkům od Muzikáře už čtvrt miliardy. Denně 80 tisíc korun, tvrdí analýza.

Ústecký kraj, který čelí mnoha problémům, na které se mu nedostává peněz, nemá problém královsky platit drahé pražské právníky. 249,7 milionů korun – přesně tolik zaplatil Ústecký kraj právní kanceláři Skils Karla Muzikáře juniora (původní název Weil, Gotshal & Manges) v letech 2008–2020 za poskytované právní služby. Denně to po celou dobu bylo v průměru téměř 80 tisíc korun. A nejen to. Hodinová sazba, kterou kraj této firmě dosud platí, patří k nejvyšším v republice. Tvrdí to Institut pro udržitelný rozvoj z Liberce ve své zveřejněné analýze.

Z analýzy vyplynulo, že průměrná hodinová sazba největších dodavatelů právních služeb ve všech krajích se pohybuje okolo 2000 korun na hodinu. A Ústecký kraj? Ten platí ze všech krajů zdaleka nejvíce – za práci externího právníka (seniorního poradce) to dělalo v době, kterou analýza sledovala, 4 500 korun na hodinu.
Mnohem známější advokátní kancelář Havel & Partners, pracuje například pro sousední Liberecký kraj za sazbu 2 000 korun na hodinu.

Podobně jako kraje i většina ministerstev si dohodla nižší sazby (od 650 do 3 000 korun na hodinu).
„Získat informace z Ústeckého kraje nebylo vůbec jednoduché. Dvouroční právní bitvu s Krajským úřadem Ústeckého kraje, který se zdráhal potřebné informace vydat, ukončilo až ministerstvo vnitra, které nám opakovaně dalo za pravdu. Poté jsme získané informace mohli porovnat s daty z ostatních krajů. A ukázalo se, že pro obstrukce měl kraj pádný důvod – sazba, kterou platí, je totiž ze všech krajů zdaleka nejvyšší a to samé platí i o celkové částce,“ uvedl k tomu ředitel IPURu a spoluautor analýzy Jiří Římánek.

Peníze z účtu kraje odtékají navíc přes starou nezveřejněnou smlouvu, kde zpětně již nejde vyhledat, které další právní kanceláře se této zakázky v roce 2006 zúčastnily a s jakými cenami a zda bylo výběrové řízení férové. Smlouva byla uzavřena za hejtmana Jiřího Šulce z ODS.

Ústecký kraj dle analýzy IPURu postupoval v této zakázce krajně nezodpovědně a nesnažil se dosáhnout obvyklých, pro něj výhodnějších cen. V porovnání s průměrnou sazbou v jiných krajích nebo hlavním městě Praze mohl jen za rok 2020 uspořit 18,5 milionu korun a za období 2015-2020 dokonce 70 milionů korun. To se ale nestalo.

Jan Korytář z IPURu doplňuje: „Je tu ještě jeden problém. To, zda byla fakturace oprávněná, nelze totiž zpětně vůbec zkontrolovat. K fakturám dle vedoucího odboru dopravy Ing. Fraňka neexistují podrobné výkazy práce, její objem nikdo detailně nekontroloval, práce byla prý poskytována různým způsobem a to, že nebyla přesně evidována a kontrolována, jako problém nevidí. Role Ing. Fraňka je v celé kauze více než zajímavá – byl to totiž právě on, kdo soustavně bránil poskytování požadovaných informací o této zakázce.“

Kraj se bude pravděpodobně bránit tím, že vedl právní spory v oblasti dopravní obslužnosti v řádu stovek milionů korun a byl v tom úspěšný. To je pravda. To ale neznamená, že je zároveň v pořádku, že za tyto služby platí firmě Skils dlouhé roky nepřiměřeně vysoké částky.

Firmě Skils platí podobně vysoké částky ještě jedna státní organizace – Ředitelství silníc a dálnic ČR. V obou případech jsou v platnosti mnoho let staré smlouvy, resp. prováděcí smlouvy k nim (Ústecký kraj 2006, ŘSD 2007), v obou byly v roce 2020 fakturovány velmi vysoké hodinové sazby (v roce 2020 Ústecký kraj 4 500 korun na hodinu za seniorního poradce, ŘSD 4 800 korun na hodinu). Podobná je podle IPURu rovněž omezená ochota obou institucí poskytovat v této věci informace.
Hodinové sazby 23 nejvýznamnějších externích dodavatelů právních služeb (měřeno objemem fakturace v roce 2020) pracujících pro jednotlivé kraje se pohybovaly v rozmezí od 800 korun do 4 500 korun.

Ušetřit se daly desítky milionů
Průměrná hodinová sazba 12 advokátních kanceláří s nejvyšším objemem plnění v daném kraji činila 2 137 korun bez DPH, průměrná sazba všech 23 největších dodavatelů byla 1 958 korun. Ze všech krajů včetně Prahy platil nejvyšší hodinovou sazbu za práci externího právníka (seniorního poradce) Ústecký kraj, a to uvedených 4 500 korun bez DPH. Následoval Olomoucký kraj platící 3 300 korun bez DPH a Moravskoslezský kraj platící 3 000 korun bez DPH. Nejvyšší sazba advokátních kanceláři při práci pro hlavní město Praha byla 2 000 korun na hodinu.

Rovněž v kontextu smluvních sazeb, které za externí právní služby platí ministerstva a Ředitelství vodních cest, se sazby, které platí Ústecký kraj firmě Skils, řadí k těm nejvyšším. Většina ministerstev si dohodla nižší sazby (od 650 do 3 000 korun na hodinu). Částky na úrovni Ústeckého kraje nebo vyšší platí čtyři ministerstva (ministerstvo zdravotnictví, zemědělství, financí a průmyslu a obchodu) vybraným advokátním kancelářím, které pro ně řeší složitější právní agendu, často ve vztahu k zahraničí.

Cena, kterou si smluvně sjednal a platil Ústecký kraj od roku 2014 do roku 2020 za právní služby firmě Skils, je vyšší než u jiných srovnatelných smluv týkajících se buď dopravní problematiky či mezinárodní arbitráže. Ještě o 300 korun vyšší sazbu platí firmě Skils Ředitelství silnic a dálnic ČR (4 800 korun na hodinu).

Smluvní vztahy Ředitelství silnic a dálnic a advokátní kanceláře Skils připomínají podle analýzy korun na hodinu vztahy mezi Ústeckým kraje a toutéž advokátní kanceláří Skils. ŘSD podobně jako Ústecký kraj platilo i v roce 2020 vysoké hodinové sazby (Ústecký kraj 4 500 korun na hodinu za seniorního poradce, ŘSD 4 800 korun na hodinu). V obou institucích jsou v platnosti mnoho let staré smlouvy, resp. prováděcí smlouvy k nim (Ústecký kraj 2006, ŘSD 2007). Podobná je rovněž omezená ochota obou institucí poskytovat informace.

Veřejní zadavatelé soutěží právní služby v zadávacím řízení, což v posledních letech podstatně snížilo ceny právních služeb pro veřejné subjekty. Ústecký kraj toho však nevyužil, do roku 2020 včetně platil ceny dohodnuté v roce 2014 a teprve v únoru 2021 (pravděpodobně pod vlivem našich aktivit) dohodl snížení sazby za seniorního poradce o pouhých 225 korun na hodinu (resp. o 350 korun za juniorního poradce).

Pokud by Ústecký kraj u svého dodavatele právních služeb usiloval o dojednání nižší hodinové sazby, než jakou platil od roku 2014 do roku 2020, mohl ušetřit miliony korun ročně. Kdyby Ústecký kraj alespoň minimální desetiprocentní slevu ze sazby seniorního právního poradce, kterou s firmou Skils dohodl na začátku roku 2021, vyjednal i pro období 2015-2020, mohl ušetřit 6,4 miliony korun.

Pokud by platil stejnou sazbu jako Ředitelství vodních cest v roce 2020, mohl jen za rok 2020 uspořit 7,4 miliony korun a za šestileté období 2015-2020 částku 28,2 milionů korun. Pokud by platil stejnou sazbu jako druhý „nejdražší“ kraj v roce 2020 (Olomoucký kraj), mohl jen za rok 2020 uspořit 8,9 milionu korun a za období 2015-2020 částku 33,9 milionu korun. Pokud by Ústecký kraj platil stejnou sazbu, jako byla nejvyšší sazba advokátních kanceláři při práci pro hlavní město Praha placená v roce 2020, mohl jen za rok 2020 uspořit 18,5 milionu korun a za období 2015-2020 dokonce 70,6 milionu korun.

Cestou ke snížení fakturovaných částek za externí právníky také může být dohoda s dodavatelem těchto služeb, aby partneři (majitelé) a nejlepší právníci dodávající advokátní kanceláře, účtující nejvyšší smluvní sazbu, řešili výhradně nejsložitější úkony a jednodušší agendu řešili jiní zaměstnanci advokátní kanceláře za nižší sazbu nebo juniorní právní poradci, kteří se dosud na fakturaci podíleli jen cca 6 procenty.

Uspořit část nákladů na externí právní služby může Ústecký kraj i větším zaměstnáváním a častějším využíváním interních právníků. Počet jeho interních právníků je spíše nízký, v přepočtu na 100 000 obyvatel zaměstnává 1,20 právníka.
„Občanský podnět, který upozornil na vysoké náklady Ústeckého kraje na externí právní služby, byl naší analýzou shledán jako oprávněný. Celkový objem výdajů na tyto služby za roky 2008-2020 dosáhl téměř 250 milionů korun, přičemž tyto práce byly fakturovány na základě neadekvátně vysokých sazeb a jejich objem nebyl dostatečně kontrolován,“ konstatuje Institut pro udržitelný rozvoj.

„Na základě provedené analýzy výdajů krajů a hl. m. Prahy za právní poradenství doporučujeme zastupitelstvu a vedení Ústeckého kraje, aby u svého dodavatele právních služeb usilovalo o vyjednání výrazně nižší smluvní hodinové sazby za tuzemského seniorního právního poradce i za tuzemského juniorního právního poradce. Navrhujeme, aby Ústecký kraj nově vyjednané sazby kodifikoval v oficiálním dodatku ke stávající smlouvě a tento nový dodatek i s původní smlouvou z roku 2007 zveřejnil v Registru smluv. Ústecký kraj má samozřejmě i možnost stávající smlouvu vypovědět a na externí právní služby vyhlásit nové výběrové řízení,“ uzavírá Institut pro udržitelný rozvoj.

Rozšiřte působnost NKÚ
Institut pak vládě a parlamentu nebo příslušným státním orgánům navrhl rozšířit působnost Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) o kontrolu prostředků obcí, měst a krajů, kontrolu společností s majetkovou účastí státu či samosprávy a veřejných akciových společností.

Dále pak určit státní instituci, která bude shromažďovat srovnatelné údaje z hospodaření jednotlivých krajů a dalších veřejných zadavatelů a pravidelně je vyhodnocovat. V případě zjištěné významné anomálie ve výdajích některého veřejného zadavatele tuto anomálii zveřejnit a následně řešit. V podstatě by šlo o běžnou datovou analýzu, která by ovšem veřejným rozpočtům mohla ušetřit nemalé prostředky.

„Zavést a pravidelně kontrolovat zásadu, aby každá veřejná instituce, stejně jako to běžně dělají soukromé firmy, měla za povinnost pravidelně vyhodnocovat a případně revidovat svoje (mnohdy letité) smlouvy a tuto svou činnost dokladovat. O těchto kontrolách a revizích smluv, jak byly provedeny a s jakým výsledkem, by mělo být informováno vedení dané veřejné instituce, dále interní auditoři této instituce, dozorčí rada, zřizovatel či nadřízený orgán a výsledky by měly být zveřejněny. Vedení krajů by takové informace mohla podávat krajským zastupitelům například jednou ročně. Nemělo by se pak stávat, aby smlouva, dle které se dlouhodobě plní v řádech desítek milionů ročně, nebyla šest let aktualizovaná, jako se to stalo v případě smlouvy mezi Ústeckým krajem a advokátní kanceláří Skils. V případě smlouvy mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a advokátní kanceláří Skils jde dokonce o 13 let a rovněž desítky milionů korun ročně,“ navrhuje dále Institut pro udržitelný rozvoj.

Institut dále navrhuje zavést povinnost, aby veřejní zadavatelé doplnili Registr smluv i o všechny smlouvy a jejich dodatky, dle kterých se dosud plní v částkách nad 50 000 korun bez DPH ročně, ale které dosud nebyly zveřejněny, protože byly uzavřeny před ustavením Registru smluv (tedy před 1. 7. 2016).

„Viz opět příklad smluv Ústeckého kraje a Ředitelství silnic a dálnic. Například v Ústeckém kraji se v roce 2020 plnilo dle smlouvy za více než 33 milionů korun a plní se podle ní dosud, aniž by tato smlouva a její dodatky musely být a byly zveřejněny v Registru smluv,“ dodává institut. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

EUROPOSLANEC POLČÁK JE CHUDÁK, MÁ STÁLE MÁLO, ZA VRBĚTICE CHTĚL OD STAROSTŮ OSM MILIONŮ

Polčák: Starostové potřebovali advokáta, sami mne oslovili

Byl to lobbing, standardní práce politika-europoslance, anebo služby advokáta za předem dohodnutých podmínek? Místopředseda hnutí STAN a poslanec Evropského parlamentu Stanislav Polčák se v souvislosti se svojí aktivitou ve prospěch obcí, postižených výbuchem muničního skladu ve Vrběticích, stal terčem kritiky. V rozhovoru pro Českou justici vysvětluje, že ho starostové sami požádali, aby se angažoval nikoliv jen jako politik, ale jako právník a advokát a výši odměny stanovili sami. A také že právní služby podle uzavřené smlouvy poskytuje za stanovenou odměnu i v dalších oblastech – administrace veřejných zakázek a právní pomoc zdarma lidem, které zákon opomíjí.

X Kdo a kdy vás poprvé oslovil ohledně řešení odškodnění v souvislosti s výbuchem muničního skladu v areálu obcí Vrbětice a Vlachovice?

Dlouhodobě mne o právní zastoupení žádal starosta Vlachovic Zdeněk Hověžák, já jsem vždy s ohledem na výraznou složitost celé kauzy odmítal. On se pak již v letech 2014 – 2015 obrátil na kolegyni Lucii Tycovou, advokátku, která jim s odškodněním již v té době se svými spolupracovníky pomáhala. Po celé to období od roku 2014 jsem již starostům radil a pomáhal jako kolega, i bez zmocnění.

Následně mne oslovil znovu na počátku dubna 2021 starosta Hověžák už i se všemi dalšími starosty dotčených obcí, zda bych nezvážil osobní zapojení. A to výslovně jako advokát s ohledem na mé zkušenosti se zastupováním obcí, protože se blížil termín pro uplatnění nároků obcí dle zákona o integrovaném záchranném systému. Ten termín byl totiž propadný a obce už musely své nároky uplatnit u Krajského úřadu Zlínského kraje. Shodou okolností také prosákly informace o možné pravém důvodu výbuchu skladů (Rusové), což mne také přimělo souhlasit s poskytováním právních služeb, i když jsem věděl, že půjde o mimořádně složitý případ.

X Oslovil vás jako poslance Evropského parlamentu, který má pomoci s navázáním kontaktů a prosazováním konkrétních, již formulovaných požadavků obcí při jednáních na ministerstvech, anebo jako advokáta, který má řešit konkrétní právní otázky a případná právní podání?

Oslovili mne jako advokáta, výslovně hledali další právní pomoc k advokátům, které již měli sjednané. Dohodli jsme se, že věc právně posoudím a budu spolu s kolegyní, paní advokátkou Tycovou, s kterou již spolupracovali, věc řešit jako právník, tedy poskytovat standardní právní služby a připravím i právní podání.

X Kdy došlo k uzavření smluvního vztahu s jednotlivými obcemi, kdo tento kontrakt inicioval a kdo navrhl formu odměny a proč?

Smluvní vztah jsem uzavřel formou ústní dohody s mým písemným návrhem dne 19. dubna 2021, kde jsem jasně vymezil, že si sjednáváme právní služby úplatné. Takto zněla i plná moc vystavená mi starosty obcí následující den. A to tak, že budu ohodnocen formou tzv. podílu na úspěchu věci. Tedy že pokud se obce ničeho nedomohou, nic mi hradit nebudou, ale pokud budu úspěšný, bude mi přiznán podíl na věci.

Dopředu jsme neměli stanovené žádné procento, podle advokátních předpisů je v takovém případě s ohledem na složitost věci stanoven strop 25 procent. My jsme ovšem vůbec nevěděli, jak složitý postup nás čeká, kolik ve věci bude nutné odpracovat, takže jsme konkrétní procento nechali až na čas, kdy budeme tyto skutečnosti vědět. Já jsem na stanovení procenta vůbec netlačil, ale věděl jsem, že spolu s kolegy budeme ohodnoceni, když budeme úspěšní.

X Ve zmíněném návrhu z dubna minulého roku starostům píšete: „Pokládám za obezřetné předejít případným námitkám, že já osobně danou kauzu chci využít k osobnímu zviditelnění, proto je vhodné jasně deklarovat, že jde o standardní službu, kterou poskytuji jako advokát“. Z čeho jste měl konkrétně obavu, pokud byste se na straně obcí angažoval jako poslanec Evropského parlamentu?

Chtěl jsem předejít podezření, že někdo bude chtít tuto právní pomoc obcím a jejím občanům překroutit, že se na ní chci pouze politicky zviditelnit.

X Podílel jste se nějakým způsobem na přípravě zákona č. 324/2021 Sb., tzv. Lex Vrbětice? A pokud ano, jakou formou?

Ano, ale až poté, kdy jsme zkusili všechny jiné právní možnosti. Provedl jsem analýzu postupu, kterou jsem písemně předal starostům. Zkoumali jsme detailně možnosti zákona o integrovaném záchranném systému, krizového zákona a dalších právních předpisů. Všechny postupy vedly jen velmi složitě k odškodnění obcí, a už vůbec ne jednoduše pro odškodnění občanů.

Na přípravě zákona jsem se podílel i spolu s kolegy, a to tak, že jsme připravili za obce podklady pro odškodnění obcí, rozčlenili rozhodná období, propočítávali jsme nároky obcí a občanů, to vše, než jsme dosáhli dohody mezi obcemi – i mezi nimi byly rozmíšky, kolik to má být – a teprve pak jsme s tímto návrhem oslovili stát, ať je věc řešena formou zákona.

X Zákon předložila skupina 21 poslanců v čele s někdejším ministrem vnitra Janem Hamáčkem a předsedou PSP Radkem Vondráčkem. Zákon byl ovšem připravován na Ministerstvu vnitra. Jednal jste s nimi o tomto zákonu a pokud ano, jakou to mělo formu?

Ano, jednali jsme mnohokrát, jednání mělo formu ústní, podklady jsme ale zasílali písemně jako písemná podání advokátní kanceláře.  

X Zákon prošel Poslaneckou sněmovnu i Senátem tak, že žádný poslanec senátor nebyl proti, pouze se zdrželo 10 poslanců a 3 senátoři. Lobboval jste u zákonodárců za jeho přijetí?

Jednal jsem jako advokát v zájmu obcí, nebyl jsem lobbista. Jako advokát obcí jsem je pochopitelně oslovil a vždy u toho byli i starostové. Vždy jsem zdůrazňoval, že jsem advokát, ostatně i se mnou tak jednali všichni politici, nikoli jako s politikem, ale jako zvoleným advokátem obcí.

X Ve svých reakcích na nedávno zveřejněné texty v médiích píšete, že by pro vás
bylo výhodnější, pokud byste účtoval podle advokátního tarifu, nikoliv podílem na věci. Můžete to vysvětlit?

Za prvé účtovat podílem na věci znamená, že žádné riziko nenese klient. My musíme udělat maximum proto, abychom dosáhli úspěchu a až když klient reálně svůj nárok prosadí, získává advokát na úspěchu klienta podíl. Pokud se účtuje advokátním tarifem, jde o standardní proces bez ohledu na úspěšný postup advokáta. Advokátní tarif znamená, že se každý úkon, který tarif definuje, oceňuje a za každý úkon klient platí. Hodnota úkonu se přitom počítá celá, již tehdy obce uplatnily u státu stovky milionů náhrady. Pokud bych uplatnil takový postup, bylo by to pro obce jednoznačně nevýhodné a obce to také věděly, a proto souhlasily s postupem podílu na úspěchu.

X Uvedl jste také, že po celou dobu kontraktu nedocházelo k fakturaci,

přestože byla odvedena práce spolupracovníků a spolupracující advokátní kanceláře. Lze odhadnout, v jaké výši konkrétně by byl jejich podíl z konečné odměny?

Ano, za celou dobu více než roční práce jsme si nic nefakturovali, protože taková byla původní dohoda se starosty obcí z dubna 2021, tedy že naši odměnu vyřešíme až po případném úspěchu ve věci.

X Smlouvu s obcemi jste uzavřel jen na zastupování ohledně odškodnění, anebo i na jiné právní služby?

Smlouva byla uzavřena na právní poradenství ohledně náhrady škody a odškodnění v důsledku výbuchu areálu muničních skladů, dále pak na administraci veřejných zakázek v souvislosti s užitím prostředků vyplacených obcím, a především na právní poradenství občanům, kteří na odškodnění nedosáhnou z důvodů vymezení zákonných podmínek kritérií nároku. To vše postupně vyplývalo z rozsáhlosti celého případu.

Obce si totiž v podstatě předplatily právní poradenství a zastupování těch svých obyvatel, kteří nedosáhnou na odškodnění a budou muset svůj nárok řešit soudně. Už se na nás obrátily desítky lidí a počet bude ještě narůstat. V žádném případě tak nejde o provizi za prosazení zákona, ale o náročnou advokátní práci, která trvala řadu měsíců, a ještě dále pokračuje.

Od počátku se mnou na pomoci obcí spolupracovala kancelář paní magistry Lucie Tycové. S ní a jejími kolegy jsme připravovali od jara loňského roku ve prospěch obcí všechny procesní dokumenty a materiály. Zaměstnanci této kanceláře se rovněž účastnili spolu se mnou veřejného seznámení s aplikací zákona ve všech obcích v listopadu 2021, kde jsme odpovídali spolu se zástupci ministerstva vnitra na dotazy stovek občanů. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Odměnu za získání odškodného kvůli Vrběticím má dostat i starosta Vlachovic.

Odměnu za pomoc se získáním odškodného obcím za následky výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku má dostat i starosta Vlachovic-Vrbětic Zdeněk Hověžák ze STAN, uvedl Deník N. Obec dostala od státu jako odškodné přes 116 milionů korun a zastupitelstvo obce schválilo v rozpočtu na letošní rok i částku určenou na mimořádnou odměnu pro Hověžáka.

Podle deníku měl dostat jedno procento z částky, kterou obec dostala, tedy téměř 1,2 milionu korun. Hověžák to ovšem ve vyjádření odmítl.
„Schvalovali jsme rozpočet a v kapitole odměňování zastupitelů rada navrhla, aby se částka navýšila. Kdyby se jednalo o konkrétní odměně pro starostu, kdyby k tomu mělo dojít, musel by to být samostatný bod, který by se schvaloval zvlášť. Musel bych se k tomu vůbec taky vyjádřit, že bych to přijal, což se nestalo,“ řekl Hověžák.

„Není to v žádném případě tak, že bychom jako lobbisté našli cestu, jak odškodnění zajistit prostřednictvím zákona a uvažovali o tom, že bychom si nějakou část zahrnuli jako naši odměnu. Nikdo nevěděl, že se odškodnění bude řešit formou zákona,“ uvedl starosta.

Podle deníku se o věci jednalo na zastupitelstvu minulý týden. „Na zastupitelstvu obce to přednesli členové rady s tím, aby tuto částku odsouhlasilo. Jedná se o to, že skutečně velkou zásluhu na získání 116 milionů pro naši obec má advokátní kancelář pana Stanislava Polčáka a také náš pan starosta, který absolvoval iks jednání ohledně tohoto odškodnění,“ řekl Deníku N místostarosta Ladislav Obadal.

Politik STAN chtěl miliony za pomoc s Vrběticemi, odměny se nakonec vzdal

Europoslanec Stanislav Polčák žádal jako advokát odměnu za právní pomoc, kterou poskytl obcím při získání odškodného za výbuch muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Podle serveru Seznam Zprávy měl dostat od čtyř obcí Zlínského kraje 7,75 milionu korun. Europoslanec po vlně kritiky uvedl, že své části odměny se vzdává. Se starosty se dohodl, že uhrazena bude jen práce jeho kolegů. Poskytnutí svých právních služeb nechá přezkoumat Českou advokátní komorou. Zveřejnil prohlášení starostů obcí Vlachovice, Lipová, Haluzice a Bohuslavice nad Vláří, odměnu, kterou pro Polčáka sami v uplynulých týdnech navrhli, označili za férovou a odpovídající. Podle STAN Polčák vzdáním se odměny vyvrátil podezření na střet zájmů.

Podle informací Deníku N návrh milionové odměny pro Hověžáka vzešel od jednoho z pěti členů rady, starosta se podle Obadala hlasování zdržel, pro se vyslovila většina členů. S odměnou nesouhlasí zastupitel obce Dominik Plšek (Vlachovjané–Vrběčané), pro rozpočet ale hlasoval, protože samotná částka v rozpočtu podle něj odměnu pro starostu
automaticky nestanovuje. Kdyby zastupitelé rozpočet neschválili, obec by musela hospodařit v rozpočtovém provizoriu. 

„Mluvil jsem s panem starostou před zastupitelstvem, argumentoval jsem tím, že na takovou odměnu ani nemá podle zákona o obcích nárok. Muselo by se o tom navíc případně ještě hlasovat jako o samostatném usnesení. Panu starostovi jsem řekl, že budu případně hlasovat proti. Mně osobně by to vadilo,“ řekl Deníku N zastupitel.
Dva muniční sklady u Vrbětic na Zlínsku explodovaly v roce 2014. České bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že do výbuchu byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby. Stát obcím v okolí Vrbětic a jejich obyvatelům umožnil zákonem získat odškodné.

X X X

Garanční systém pozastavil vyplácení náhrad vkladů klientům Sberbank v oddlužení, hrozí poškození práv věřitelů.

Garanční systém finančního trhu pozastavuje od 23. března 2022 výplatu náhrady vkladů klientů Sberbank CZ v případech, kdy je ve vztahu ke skutečnému vlastníku prostředků vedeno insolvenční řízení v režimu oddlužení. Stalo se tak na základě stanoviska Ministerstva spravedlnosti. O dalším postupu v nejbližší době rozhodne postoj Ministerstva financí, sdělil České justici ředitel odboru insolvenčního a soudních znalců Ministerstva spravedlnosti Jan Benýšek. Insolvenční soudci varují, že pokud by dlužníci vyplacené peníze nepředali peníze insolvenčním správcům, mohlo by dojít k porušení zákona a poškození práv věřitelů.

Garanční systém dosud v případech, kdy insolvenční správce označil vůči Sberbank CZ jako skutečného vlastníka prostředků insolvenčního dlužníka, a výplatě náhrady pohledávky z vkladu takto označené osobě nebrání výslovné zákonné ustanovení (jako v případě konkurzu), vyplácel náhradu pohledávky z vkladu takto majitelem účtu (insolvenčním správcem) oznámené osobě.

 „Garanční systém však obdržel dne 22. března 2022 stanovisko Ministerstva spravedlnosti, které vykládá postup výplaty náhrad v případě dlužníků v oddlužení odchylně, a to tak, že náhrady mají být vyplaceny k rukám insolvenčních správců. Garanční systém se proto obrátil na Ministerstvo financí se žádostí o stanovisko k výkladu příslušných zákonných ustanovení upravujících výplatu náhrad pohledávek z vkladů v případě osob, u kterých je vedeno insolvenční řízení v režimu oddlužení,“ uvedl dnes Garanční systém na svých stránkách.

Rozhodnutí by se mělo týkat zhruba 6 000 klientů Sberbank CZ. Jakmile Garanční systém získá od Ministerstva financí stanovisko k výkladu příslušných zákonných ustanovení, bude informovat o dalším postupu při výplatách náhrad vkladů.

Insolvenční správci i soudci podle informací České justice tento problém řešili velice intenzivně. Jak upozorňují odborníci, na prostředky na bankovním účtu nelze jako na samostatný majetek dlužníka, ale na výnos majetku v majetkové podstatě. „Jinak řečeno – na účtu majetkové podstaty se ukládají výnosy zpeněžení majetku, ke kterému měl dispoziční oprávnění insolvenční správce, stejně tak i postižitelná část příjmů, ke kterým má dispoziční oprávnění rovněž správce.

Takže i k těmto výnosům musí mít dispoziční oprávnění insolvenční správce; jiný výklad, že by snad k prostředkům na účtu měl dispoziční oprávnění dlužník z insolvenčního zákona nevyplývá,“ vysvětluje předseda Unie insolvenčních správců Lukáš Stoček. Je třeba si podle něj uvědomit, že insolvenční zákon je procesní předpis, který nepracuje s institutem vlastníka, ale s institutem osoby s dispozičním oprávněním. Problém je, že zákon mimořádnou situaci, do které se lidé v insolvenci s účtem ve Sberbank CZ dostali, neřeší.

Požadavek, aby to byl dlužník, kdo bude žádat výplatu náhrady, s sebou nese několik problémů. „Objeví se totiž řada dlužníků, kteří nebudou ochotni (nebo schopni) poskytnout součinnost a žádost vyřídit, nic je k tomu nedonutí. Pokud by tím donucovacím prostředkem měla být pohrůžka předvolání ke slyšení u soudu nebo pohrůžka zrušením oddlužení, tak jednak je toto řešení nejisté,“ upozorňuje Stoček. Navíc taková situace přináší nejen komplikace, ale i vysoké a zbytečné náklady na straně správce a soudu. Druhý problémem může nastat v případě, že že by dlužník nechtěl vydat prostředky do majetkové podstaty a ponechal by si je pro svou potřebu s tvrzením, že byl ze strany Sberbank CZ nebo Garančního fondu poučen, že jde o jeho peníze. Mohlo by tak dojít k poškození práv věřitelů.

Soudce: Bankovní účty neměly být vůbec zřízeny
Soudce Krajského soudu v Praze Tomáš Jirmásek má za to, že řešený problém neměl vůbec vzniknout. „Bankovní účty majetkových podstat neměly být u jmenované banky vůbec zřízeny a vedeny,“ sdělil České justici v narážce na kredibilitu Sberbank CZ.
Lidé v insolvenci jsou podle něj povinni podle zákona vyplacené prostředky předat insolvenčnímu správci. „Ke srážkám ze mzdy, důchodu a jiných příjmů po schválení oddlužení má dispoziční oprávnění dlužník, je však povinen je vydat insolvenčnímu správci k uspokojení pohledávek dle usnesení o schválení oddlužení. Je-li řečené pro GSFT důvodem, aby tyto srážky vyplatil dlužníku, je pak dlužník povinen vše vyplacené obratem vydat správci; opak je důvodem pro zrušení schváleného oddlužení a podání trestního oznámení na dlužníka pro porušování povinností v insolvenčním řízení a poškození věřitele,“ uvedl.

Tomáš Jirmásek z Krajského soudu v Praze Foto: Insolvence 2008
K mimořádným příjmům (typicky k pozůstalosti či zatajenému majetku), k příjmům získaným z neúčinného právního jednání dlužníka, k majetku, který je předmětem zajištění, byl postižen výkonem rozhodnutí nebo exekucí či který je dlužník povinen insolvenčnímu správci vydat ke zpeněžení na základě usnesení o schválení oddlužení, má podle Jirmáska dispoziční oprávnění insolvenční správce. Pokud popsaný majetek insolvenční správce již zpeněžil, má dispoziční oprávnění i k výtěžku zpeněžení. Soudce navíc varuje, že pokud dlužník prostředky nepředá insolvenčnímu správci, bude za následné škody zodpovídat Garanční systém finančního trhu.

I podle další přední insolvenční soudkyně Jolany Maršíkové z Krajského soudu v Hradci Králové se na účtu majetkové podstaty v oddlužení se vždy – až na zcela mimořádné výjimky – nacházejí jen prostředky, ke kterým má dispoziční oprávnění správce. „Jedná se o  deponované prostředky na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce, deponace na popřené pohledávky (které budou vyplaceny věřitelům podle výsledku incidenčních sporů), zabavitelná část mzdy dlužníka  sražená a zaslaná  zaměstnavatelem, výtěžek zpeněžení majetku, který byl dlužník povinen vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení, nebo dokonce i výtěžek získaný zpeněžením předmětu zajištění. Tedy mohou to být i částky nemalé,“ napsala soudkyně České justici s tím, že názor, že by se prostředky měly vyplácet dlužníkům, tak považuje za nesprávný.

„Začínají se na mne jako na soudkyni rozhodující v insolvenčních věcech obracet insolvenční správci, kteří mají obavu, že  by mohl dlužník peníze zpronevěřit, se žádostmi, abych usnesením v rámci výkonu dohledu uložila pro jistotu dlužníkovi povinnost  náhradu, kterou od Fondu dostane, přeposlat obratem na nový účet majetkové podstaty,“ dodává Maršíková.
Pokud by si dlužník vyplacené prostředky ponechal a do majetkové podstaty je nevyplatil, mohlo by dojít ke zrušení schváleného oddlužení. To se nyní bude týkat těch dlužníků, kterým již byly prostředky vyplaceny. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Ministr Blažek: Oceňuji iniciativu Soudcovské unie nyní nepodávat žaloby na zmrazení platů.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek ocenil iniciativu předsedy Soudcovské unie Libora Vávry nepodávat žaloby na zmrazení platů soudců. Českou justici o tom informoval mluvčí úřadu Vladimír Řepka.

Koncem února rozeslal předseda Soudcovské unie Libor Vávra všem soudcům dopis, ve kterém je vyzval, aby se ozvali proti zmrazení svých platů, o kterém rozhodla sněmovna kvůli rozpočtovému schodku. Ve středu 2. března 2022 pak prezident Soudcovské unie rozeslal druhý dopis, ve kterém naopak vyzývá soudce, aby žaloby na stát právě s ohledem na probíhající konflikt na Ukrajině a dopadům na Českou republiku v souvislosti s přílivem uprchlíků, nepodávali.
Kvůli válce by podle něj žaloby na stát nyní nebyly veřejností dobře přijata. „S vysokou mírou jistoty bychom se naopak stali předmětem ostrých veřejných odsudků právě v době, kdy i náš národ musí být pokud možno jednotný a silný,“ napsal Vávra.

„Velice oceňuji podnět některých soudců a výzvu předsedy Soudcovské unie Libora Vávry nepodávat žaloby kvůli platům v době, kdy probíhá válka na Ukrajině a je zřejmé, že bude mít obrovský dopad na český rozpočet. Rád bych poděkoval za tento uvážlivý krok,“ uvedl dnes Pavel Blažek.

Se zmrazením platů Soudcovská unie ale zásadně nesouhlasí. „Soudcovská unie České republiky vyjadřuje hluboké zklamání nad přístupem vlády ČR, která na jedné straně deklaruje posilování demokratického právního státu a vlády práva, a v rozporu s tím ve vztahu k nezávislé soudní moci, navíc bez potřebného předchozího dialogu s ní, pokračuje v dlouholeté erozi materiálního zabezpečení soudců,“ uvedli její zástupci už dříve v prohlášení.

Od ledna se platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Novela je opět snížila. Vláda tak chce ušetřit zhruba 600 milionů korun. V případě soudců základna klesla ze 106.986 korun na 100.872 korun, u státních zástupců z 96.287,40 Kč na 90.748,80 Kč. Eva Paseková, ceskajutice.cz

X X X

Náměstek ministra Karel Dvořák: Zaměstnanci v justici pocítí zvýšení platů už od dubna.

Hlavním úkolem nového politického náměstka Ministerstva spravedlnosti Karla Dvořáka je zajištění dobré komunikace s poslanci a senátory při prosazování legislativních návrhů ministerstva. S ohledem na to, že vláda je složena ze dvou koalic, bude podle jeho slov pro Českou justici důležité ve vztahu k agendě ministerstva spravedlnosti mezi nimi zajistit hladkou spolupráci.

X Jaké další úkoly budete mít ze své pozice politického náměstka ministra spravedlnosti Pavla Blažka?

Vedle parlamentní práce postupně přibývají i další agendy. Jako velký závazek ministerstva, jehož splnění bych rád pomohl, je postup v elektronizaci justice. Mnoho již bylo uděláno, ale spoustu práce ještě zbývá. Přijde mi také důležité, aby celý resort uměl ve svůj prospěch využít data, která díky elektronizaci získává a která by měla pomoct správným a podloženým rozhodnutím v případě jakýchkoliv návrhů v oblasti justice.

Rád bych se také věnoval tématu ochrany zranitelných osob, a to jak ve vztahu k dětem, tak i dalším skupinám. Vnímám zde potřebu zlepšení celého systému napříč resorty. V této oblasti již delší dobu běží kvalitní pilotní projekty, na které bude dobré navázat. Nepřímo s tím souvisí i další oblast, která je nyní aktuální a to je problematika domácího a sexuálního násilí.
V neposlední řadě řešíme otázku profesních samospráv i ve vztahu k povoláním, u kterých nyní veškerou pravomoc vykonává ministerstvo spravedlnosti.

X Mělo by se to v budoucnu změnit?

Vedeme debatu o tom, zda je vhodné přenést tuto agendu na samosprávné organizace a za jakých podmínek. Pro mě je při této diskusi zásadní ochrana veřejného zájmu a zachování důvěry veřejnosti v kvalitní výkon těchto profesí.

X Jaké jsou legislativní priority ministerstva?

Je to příprava a prosazení protikorupční legislativy v rámci našich závazků vyplývajících z příslušných evropských směrnic a Národního plánu obnovy. Jedná se o novelizaci zákona o evidenci skutečných majitelů, což musíme stihnout velice brzy. Dále to je příprava zákonů o lobování a zákon o ochraně oznamovatelů. Zásadní prioritou je také příprava novely zákona o státním zastupitelství.

X Kdy by mohla být hotová již několik let očekávaná novela zákona o státním zastupitelství?

V současné chvíli interně diskutujeme o tom, jak by měl návrh zákona vypadat. Předložit budeme chtít návrh, který bude mít nejen politickou podporu, ale i podporu v rámci soustavy státního zastupitelství. Záměr je předložit zákon vládě nejpozději na konci letošního roku s tím, že už před tím by na něm měla existovat shoda nejen v rámci koalice, ale i s opozicí. Věřím, že jsme se poučili z neúspěchů našich předchůdců a naší ambicí je tak přeložení zákona, na kterém bude panovat co možná nejširší shoda a který vydrží déle než jedno volební období.

X Máte nějaké informace o tom, kdy by mohl být znám nástupce odcházejícího olomouckého vrchního státního zástupce Ivo Ištvana?

Místo pana vrchního státního zástupce bude volné od 1. dubna, tedy čekám, že by nějaké jméno mělo být známo brzy. Upozorňuji však na to, že vrchního státního zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce.

X Jak hodnotíte schválený rozpočet. Jak bude reálné ho dodržet vzhledem k politické situaci nebo stoupajícím cenám energií?

Co se týče rozpočtu, považuji za důležité to, aby vedle hladkého chodu resortu bylo plněno i programové prohlášení vlády. V rámci přípravy rozpočtu se podařilo nalézt poměrně výrazné úspory. Celková úspora v platové oblasti činí 949 milionů korun. Úspora za provozní oblast činí 406 milionů korun. Dále ministerstvo přehodnotilo a přeplánovalo výdaje v oblasti investic, kde dlouhodobě realizuje akce na úsporu energií, které zmírní negativní dopady zdražení energií v následujících letech. Úspora v investiční oblasti činí 500 milionů korun.

Co se týče podoby rozpočtu, tak schválený rozpočet stále ještě odolává a mohl by i obstát. Je však zřejmé, že změnu výše některých nákladů nešlo předpovídat, např. v případě pohonných hmot. Stejně tak v případě nákladů zastavování bagatelních exekucí nemůže ministerstvo přesně odhadnout, jaká tato částka ve výsledku bude. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet a budeme na ni adekvátně reagovat.

X Ministr Blažek už dříve uvedl, že odpovídající odměňování zaměstnanců v justici a soudních znalců, tlumočníků a překladatelů jsou pro ministerstvo spravedlnosti prioritou. Podaří se jim přidat v tomto roce?

I s ohledem na úspory ve výdajové části rozpočtu budou již v letošním roce přijímána opatření s pozitivním dopadem na tuto oblast.

X Znamená to, že tedy zmíněné profese dostanou přidáno?

Ano a odpovídá to závazku z programového prohlášení vlády. Už v tomto roce došlo k navýšení odpovídající části rozpočtu oproti předcházejícímu roku v případě personálu soudů cca o 150 miliónů Kč, státních zastupitelství o 30 miliónů Kč a v případě zbývajících složek také cca o 30 miliónů Kč. Příslušní zaměstnanci by měli pocítit navýšení platů již v následujícím měsíci.

Jsem velice rád, že jsme započali trend navýšení odměn justičního personálu, který si ho bezpochyby zaslouží a odstraníme tak dluh z minulosti. Současně je třeba uvést, že máme také v úmyslu odpovídajícím způsobem navýšit odměny soudních znalců, tlumočníků a překladatelů.

X Jak hodnotíte avizované žaloby na stát kvůli zmrazení soudcovských platů s ohledem na současnou situaci v politice i ekonomice?

Považuji celou tuto otázku za velice citlivou a mám za to, že hlavní díl viny leží na nevhodné koncepci propojení stanovení platů soudců a státních zástupců s platy dalších ústavních činitelů, chcete-li politiků. Chápu ale i to, že při provádění rozsáhlých úspor ve výdajích státu z nich nejsou soudci a státním zástupci vyňati.

Avizované žaloby hodnotím je zcela neutrálně. Je právem každého obrátit se na soud, aby hájil svá práva a soud, v tomto případě Ústavní soud stojící mimo soustavu obecných soudů, rozhodne. Mám důvěru v českou justici, že rozhodne spravedlivě. Zároveň musím velice ocenit výzvu Soudcovské unie, aby soudci kvůli válce zmrazení svých platů zatím nežalovali.

Kdo je Mgr. Karel Dvořák?

Karel Dvořák studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Justiční prostředí je mu známé nejen díky výkonu advokacie, ale také v souvislosti s jeho působením v Justiční akademii – organizaci zřizované Ministerstvem spravedlnosti, ve které působil v letech 2011 až 2013 jako akademický pracovník. Jeho úkolem bylo zajišťování přednášek pro zaměstnance justice především z řad soudců. Dále se podílel na mezinárodní spolupráci Justiční akademie, a to jako lektor při návštěvách referendaristů ze SRN. S ohledem na své studium na Univerzitě v Heidelbergu má silné vazby především na oblast německého práva.

Dále se v roce 2015 zúčastnil soutěže Themis v Lucemburku, již pořádá Evropská síť pro vzdělávání justičních pracovníků EJTN. Do semifinále vedl skupinu asistentů soudců, která reprezentovala Českou republiku v mezinárodním právu soukromém.

Vybudoval úspěšnou advokátní kancelář věnující se zejména právu duševního vlastnictví, ale i dalším odvětvím soukromého práva. Kromě toho se intenzivně věnuje právu územních samospráv, když jako advokát spolupracoval se Sdružením místních samospráv ČR, a to jak v oblasti poskytování právních služeb této organizaci i jejím členům, tak při přípravě větších projektů, kterými tato organizace pomáhá při každodenním fungování obcí po celé ČR. Výkon advokátní praxe pozastavil z důvodu působení na Ministerstvu spravedlnosti ČR. Ze stejného důvodu přestal být společníkem v advokátní kanceláři.

Udržuje kontakt s akademickým prostředím dlouhodobou podporou studentského spolku Common Law Society, působícího na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Díky činnosti Common Law Society neztrácí kontakt ani s prostředím anglo-amerického práva.
Doposud se angažoval především v komunální politice v Praze, a to především v oblasti územního rozvoje. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Finanční analytický úřad eviduje případy obcházení sankcí, firmám zmrazil účty

Finanční analytický úřad (FAÚ) řeší několik případů obcházení sankcí, které byly uvaleny na ruské firmy a osoby v souvislosti s válkou na Ukrajině. Některé firmy se snažily přesunout několik desítek milionů korun. FAÚ účty zmrazil a podal trestní oznámení. Případy nyní řeší policie, uvedlo bez bližších podrobností ministerstvo financí na twitteru.
Unijní země se za téměř čtyři týdny od začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu shodly na čtyřech balících bezprecedentních sankcí, které dopadají na ruskou ekonomiku. Zatím však nezasáhly vývoz energetických zdrojů, z něhož má Rusko klíčové příjmy. Ministři zahraničí zemí EU se v pondělí neshodli na podobě pátého balíku sankcí, rozsah by měli ve čtvrtek vytyčit unijní lídři na summitu v Bruselu.

Čeští vládní politici v minulých dnech prohlašovali, že země zvažuje vytvoření vlastního sankčního seznamu i požadavku, aby potenciální ruští a běloruští příjemci dotací odsoudili válečné zločiny ruského prezidenta Vladimira Putina. Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) kromě toho požádal Evropskou komisi (EK), aby v dalším balíčku sankcí bylo vydáno evropské nařízení, které ruským a běloruským oligarchům zamezí přístup k dotacím a zakázkám.

Podle provizorního sankčního seznamu, který v úterý zveřejnila firma Datlab, v případě 17 firem v Česku existuje riziko, že jsou napojené na osoby ze sankčních seznamů evropských zemí proti Rusku. U dalších 66 firem je vazba na sankční seznamy Spojených států. Na seznamu, který Datlab označuje za nezávazný, se nacházejí například firma Strabag s podílem ruského oligarchy Olega Děripasky či společnosti ČKD Blansko a Škoda JS. Seznam není úplný, protože řada majitelů firem zůstává skrytá. Firma Datlab ho tak označuje za provizorní.

X X X

Poslanci nedokončili volbu členů Rady ČT, nástupce Lipovské nezvolili

Nepříliš úspěšná byla ve středu volba nových členů Rady České televize. Na uvolněné místo po Haně Lipovské nebyli zvoleni ani kandidát vládní koalice Zdeněk Šarapatka, který dostal 86 hlasů ze 182 hlasujících v tajné volbě, ani kandidát ANO Daniel Váňa, který dostal 88 hlasů.

Jde o do jisté míry překvapení, protože koalice má ve Sněmovně pohodlnou většinu.
Lipovská byla loni v září před volbami do Sněmovny odvolána z rady, protože  se spojila s Volným blokem Lubomíra Volného. Její odvolání předcházelo velké divadlo ze strany Volného.

Nejprve se bývalý poslanec SPD obrátil se „na kamarády espéďáky“ a na komunisty, aby spolu s ním obstruovali. „Tomio, nedovol odvolání Hanky Lipovské, ty nejsi krysa,“ vyzýval Okamuru. Nakonec Volného ze sálu musela dostat silou ochranka. Přitom zničil pult šéfa Sněmovny.
Lipovskou odvolali z Rady ČT. Tomio, ty nejsi krysa, volal Volný, pak se rval
Volby pak skončily pro Volný blok naprostým debaklem. Uskupení dostalo jen 1,33 procenta hlasů.

Při obsazování dalších pěti neobsazených míst v Radě ČT uspěl jen Ilja Racek, který dostal 171 hlasů, čtyři místa zůstala volná, poslanci budou vybírat z 8 kandidátů.

Do Rady Českého rozhlasu byl zvolen Šebek
Zvolen byl naopak nový člen Rady Českého rozhlasu, stal se jím historik Jaroslav Šebek, dostal v tajné volbě 156 hlasů od 182 hlasujících. V devítičlenné rozhlasové radě se uvolnilo jedno místo poté, co na tuto funkci rezignoval před volbami lídr pražské kandidátky SPD Josef Nerušil

Do čela Nejvyššího kontrolního úřadu navrhli poslanci dosavadního ředitele NKÚ Miloslava Kalu. Navrhly ho všechny strany vládní koalice, jež mají v dolní komoře většinu hlasů. Kala dostal 123 hlasů od 182 hlasujících, řekl iDNES.cz předseda volební komise Martin Kolovratník. Kalu ještě musí potvrdit a jmenovat prezident Miloš Zeman. Opoziční ANO nominovalo do volby poslance Romana Kubíčka. Ten se ale těsně před volbou kandidatury vzdal.