Slovenská policie vyšetřuje možnou úkladnou vraždu. A to poté, co v úterý odpoledne náhodný kolemjdoucí objevil nedaleko kamenolomu u obce Devín mrtvolu bývalého ředitele vojenské zpravodajské služby Petera Bučky. Na verzi, že muž nespáchal sebevraždu, údajně ukazuje fakt, že měl svázané ruce.„Muž údajně visel na stromě se svázanýma rukama nedaleko jezera. Kromě vyšetřovatelů prý na místo činu přišel osobně i zvláštní prokurátor Daniel Lipšic, což naznačuje možnost jiné příčiny smrti, než je sebevražda,“ napsal list Pravda.

Prokuratura Lipšicovu přítomnost na místě čině nevysvětlila. Vyšetřování teď vede elitní jednotka NAKA, a to pro podezření na úkladnou vraždu – právě kvůli svázaným rukám oběti. Čeká se na výsledek pitvy. 
Generálmajor Bučka na konci devadesátých let velel vojenskému zpravodajství, pak byl poradcem ministra obrany a v době vlády strany Směr-SD vedl služební úřad ministerstva hospodářství. 

Svou kariéru v armádě začínal v polovině sedmdesátých let jako velitel tankové čety, později plnil také zpravodajské úkoly pod diplomatickým krytím. Televize Markíza před lety upozornila, že Bučka pak krátce pracoval pro komunistickou vojenskou rozvědku v americkém Washingtonu.

Nová éra ve slovenské justici. Přichází muž, jenž stál proti Kočnerovi
Současný ministr vnitra Roman Mikulec podle médií bývalého ředitele vojenských „tajných“ znal osobně, ale posledních dvacet let s ním nebyl v žádném kontaktu a případ nechtěl komentovat. 
Ministr obrany Jaroslav Naď uvedl, že se Bučka pohyboval ve skupině kolem kontroverzního podnikatele Norberta Bödöra, ale podrobností se zdržel. Generálmajor podle něj skončil ve vojenském zpravodajství v době, kdy ve slovenské zahraniční a bezpečnostní politice zavál nový vítr a převládla prozápadní orientace.

V médiích se objevily spekulace, že policie chtěla generála vyslechnout jako svědka v některé z velkých kauz, dokonce v souvislosti s Böderem, ale Lipšic to popřel, uvedl portál TVnoviny.sk.
„Víte, těch úmrtí lidí, kteří se pohybovali kolem Bödöra, nám nějak přibývá, a toho je si potřeba všímat,“ dodal ministr.

X X X

300 MILIONŮ DENNĚ PLATÍ ČR ZA OPATŘENÍ PROTI COVIDU

Tolik peněz podle ekonomů utratí stát každý den za opatření proti nemoci COVID-19. Částka zahrnuje náklady na antigenní testy, nemocenskou pro lidi v karanténě nebo kompenzační bonusy pro podnikatele. „Firma navíc méně vyrobí kvůli tomu, že jsou zaměstnanci v karanténě na nemocenské – to se projeví až v průběhu roku nižší výrobou, nižšími daňovými odvody, což stát pocítí až v daňových odvodech v příštím roce,“ odhadoval pro CNN Prima NEWS ekonom Lukáš Kovanda

Potřebujeme konec pandemie
Názory ekonomů na ukončení opatření proti covidu se různí. Část by rozvolňovala hned, část by ještě několik týdnů počkala. Později by se ale ekonomická kondice státu mohla dostat do velkých problémů, shodli se.
„Platíme to my – daňoví poplatníci – a podvazuje to výdaje na jiné položky daleko důležitější, třeba i v oblasti z00dravotnictví. To znamená, že čím dřív to skončí, tím lépe pro všechny obyvatele našeho státu,“ vysvětluje ekonom z katedry hospodářské a sociální politiky VŠE Miroslav Ševčík.

„Rozvolnění by mělo počkat, až se ukáže, jak se současná vlna propíše do hospitalizací, které do značné míry určují restrikce,“ říká ekonom Filip Pertold. „Situace není udržitelná, pár týdnů ano, ale potom už bychom měli nastavit debatu o výraznějším rozvolňování, pokud samozřejmě nedojde k dalšímu zhoršení pandemické situace,“ dodává Kovanda.
Ekonomové také věří, že už se politici poučili z chyb, které v boji proti covidu udělali v minulosti. „Epidemie v ČR nás vyšla poměrně draho ekonomicky, a to především z důvodu, že jsme opatření nastavovali pozdě, takže o to déle potom musela trvat,“ podotýká Pertold.

„Co může ekonom doporučit, je skončit veškerá plošná opatření a co nejvíce se zaměřit na konkrétní, případně regionální opatření. Už o tom covidu víme dostatek na to, abychom nemuseli jednat zbrkle, rychle a plošně,“ dodává hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.

X X X

OKAMURA: POLITICKÝ BOJ MINISTRA VNITRA RAKUŠANA, PĚKNĚ SE VYBARVUJE

Ministerstvo vnitra představilo ve čtvrtek čerstvou analýzu dezinformačních a manipulativně-propagandistických narativů na hlavních českých „kvazi-mediálních“ webech a vybraných facebookových stránkách. Nelichotivě z ní, jako podporovatelé Ruska, vycházejí politici sněmovní strany SPD. Předseda SPD Tomio Okamura označil analýzu za politický boj ministra vnitra Víta Rakušana.

„Předmětem analýzy bylo cca 350 článků na kvazi-mediálních webech a obsah vybraných účtů na sociální síti Facebook, které nějakým způsobem reflektovaly konfrontaci Ruska a USA v souvislosti s Ukrajinou v období posledních čtrnácti dnů, kdy frekvence dlouhodobě přítomných narativů zesílila,“ uvádí Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra České republiky.
„V rámci analyzovaných webových textů obsahovalo zhruba 39 procent článků dezinformační či manipulativně-propagandistické narativy obecně podporující ruskou interpretaci situace či pozici a kroky Ruské federace,“ pokračuje.

Narativy jsou v analýze rozděleny do pěti oddílů. Jedním je, že NATO nebo Západ je agresor a provokuje, zatímco Rusko se jen brání. Podle dalšího česká vláda či politici podporou Ukrajiny anebo USA zatahují zemi do války. Dalšími narativy podle vnitra jsou, že Ukrajina provokuje Rusko, případně připravuje útok na Donbas, nebo také, že postoj Západu vůči Rusku není jednotný. Dále se často zdůrazňuje otázka, proč by Rusko na Ukrajinu útočilo, když by tím zřejmě nic nezískalo.
U dezinformací o údajném zatahování Česka do války odkázalo centrum na komentář poslance SPD Jiřího Kobzy s názvem „Nemáte právo hnát nás do války“, zveřejněném na portálu Parlamentní listy, a také komentář europoslance SPD Ivana Davida s názvem „Potáhnem na Rusa … nevíme próč“, zveřejněném na portálu Pravý prostor.

Stejnou myšlenku jako Kobza však ve Sněmovně přednesl i předseda SPD Tomio Okamura. „Vláda Petra Fialy se snaží vtáhnout Českou republiku do války“, prohlásil Okamura před dvěma dny na půdě Poslanecké sněmovny. Reagoval tehdy na premiéra Petra Fialu, který prohlásil, že vláda jasně odmítá jakoukoli agresi ze strany Ruska.
Politický boj Rakušana, míní Okamura

Okamura se proti analýze ministerstva vnitra vymezil a označil ji za politický boj ministra vnitra Víta Rakušana s cílem manipulovat veřejné mínění mimo jiné vůči SPD.
„Ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN zneužívá Ministerstvo vnitra pro politický boj s cílem manipulovat veřejné mínění a tím oslabit politickou konkurenci, protože SPD nemá s Ruskem vůbec nic společného, není proruské, ale jsme pronárodní hnutí a naším jediným zájmem je Česká republika,“ reagoval na výsledky analýzy předseda SPD.

Okamurovi se nelíbí, že ho vnitro řadí k extremistům

Na využívání resortu vnitra ministrem k politickému boji si Okamura stěžoval i za bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka. Předloni zveřejnilo ministerstvo zprávu o projevech extremismu za rok 2019, podle které bylo hnutí SPD nejvlivnějším aktérem v šíření náboženské či etnické nesnášenlivosti a zastínilo i tradiční pravicové extremisty.
„Někteří jeho členové byli velmi aktivní v šíření informací zaměřených proti muslimům, imigrantům či Romům,“ uvádí zpráva. SPD podle ní záměrně cílí na skupiny obyvatel, u kterých předpokládá, že manipulativní informace nebudou podrobovat kritické reflexi.

Předseda SPD tvrzení odmítl a pustil se stejně jako nyní i tehdy do kritiky tehdejšího ministra vnitra. „Využívá ho (ministerstvo vnitra, pozn. red.) k plácání nesmyslů a výmyslů, aby před volbami do Evropského parlamentu poškodil politickou konkurenci nepodloženými nesmysly. U SPD je zcela jasné, že nic takového nedělá,“ řekl tehdy Okamura.

X X X

OKAMURA V PARLAMENTU KRITIZOVAL NEDOSTATKY VLÁDY FIALY, SPD, ANO NEMÁ MÍSTOPŘEDSEDU

Okamura předvedl, jak lze snadno blokovat jednání parlamentu, i když jste v opozici a proti vám stojí vláda s přesvědčivou většinou. Vzal si ráno slovo a téměř dvě hodiny nepustil k mikrofonu nikoho jiného. Něco takového předváděl v minulém volebním období Lubomír Volný, kterého musela několikrát násilím vyvádět sněmovní ostraha. Okamuru nikoli, umožnil mu to jednací řád.

Šéf SPD má totiž právo jako řečník s přednostním právem hovořit bez časového omezení. A plně toho využil, aby nedošlo v žádném případě na jednání o návrhu na zavedení korespondenční volby pro české občany v zahraničí. Tu SPD kategoricky odmítá.
Ve svém téměř dvouhodinovém vystoupení Okamura postupně navrhl, aby poslanci řešili to, že je předseda Pirátů Ivan Bartoš zároveň poslanec i ministr pro místní rozvoj, financování STAN či pomoc, kterou vláda Petra Fialy schválila pro Ukrajinu čelící hrozbě agrese z Ruska. Probral také návrhy SPD předložené do Sněmovny. Byl to projev „od Šumavy k Tatrám“.
 SPD i ANO nelibě nesou, že vládní většina neumožnila zvolení posledního místopředsedy Sněmovny. SPD na tento post tlačí právě Okamuru, ANO nejprve neprosadilo Radka Vondráčka, pak ani Karla Havlíčka. 
„Nebudeme přistupovat na výměnné obchody,“ oznámila pak v reakci na to po poradě poslaneckého klubu ANO ve Sněmovně jeho šéfka Alena Schillerová.

Okamura ve svém vystoupení kritizoval i to, že pro jednání o opozičních návrzích vyčlenila vládní většina jen čas ve čtvrtek od 18 do 21 hodin.
Ale jeho hlavní cíl byl jiný. Ve čtvrtek dopoledne mohlo dojít na jednání o návrhu, který by umožnil korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí, která je pro Okamurovo hnutí nepřijatelná. 

Korespondenční volbu pro Čechy v cizině navrhl loni Senát na základě požadavku krajanských sdružení a s podporou ministerstva zahraničí. Argumentoval i tím, že Česko je jednou z posledních pěti zemí Evropské unie, které zatím hlasování poštou uzákoněno nemají. „Zavedeme korespondenční volbu pro Čechy v zahraničí,“ píše se také v programovém prohlášení vlády Petra Fialy.

„Poslanecký klub SPD udělá maximum pro to, aby korespondenční volba uzákoněna nebyla. Jsme přesvědčeni, že korespondenční hlasování je útokem na demokracii a zároveň jsou to otevřené dveře k případným manipulacím s volebními lístky a k podvodům při jejich sčítání,“ řekl před pár dny šéf poslanců SPD Radim Fiala.

A jak přesně může to „maximum“ vypadat, předvedl ve čtvrtek Okamura.
Jediná cesta, jak tomu vládní koalice může čelit, je úprava jednacího řádu Sněmovny, která by například stranám dala ohraničený čas na jejich vystoupení a bylo by na ní, jak by ho rozdělila mezi své zástupce. O takový model jednacího řádu v minulém volebním období neúspěšně usilovalo tehdy vládní hnutí ANO. Ale narazilo.

Bývalý šéf Sněmovny Radek Vondráček chtěl i rozšířit dobu určenou pro schvalování zákonů a upravit procedurální veta, která mohou uplatnit poslanecké kluby nebo skupiny poslanců. Sněmovna ale vrátila Vondráčkovi tuto novelu v minulém volebním období k přepracování. Podle kritiků by ubrala práva menším opozičním stranám.

X X X

Vnitro chystá léta chybějící zákon o soukromých bezpečnostních agenturách

Ministerstvo vnitra chystá v české legislativě dlouho absentující normu, která má upravit působení privátních bezpečnostních služeb. Na vládu by měl doputovat v září tohoto roku a v platnost by měl vstoupit v lednu roku 2024. Česká republika je poslední zemí v Evropě, kde doposud soukromá bezpečnostní činnost není upravena samostatným zákonem. Navíc nikdo přesně neví, kolik subjektů se poskytováním privátních bezpečnostních služeb živí. Podle ministerstva průmyslu a obchodu existuje cca 14 000 ekonomických subjektů, které mají jednu nebo více koncesí v oboru komerční bezpečnosti, zatímco podle Českého statistického úřadu podniká v oboru komerční bezpečnosti pouze 6 500 subjektů.

Ministerstvo vnitra zmapovalo kvůli tvorbě nového zákona prostředí soukromé bezpečnosti a na základě provedených analýz vymezilo hned několik základních problémů v oblasti privátních bezpečnostních agentur.
Mimo jiné na nesoulad právního řádu s ústavním zákonem o bezpečnosti České republiky. V české legislativě chybí úprava bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu, zároveň absentuje zajištění ochrany soukromí a osobnosti sledovaných osob nebo zneužití získaných informací u jednoho klienta ve prospěch jiného klienta.

Dalšími problémy pak podle ministerstva vnitra jsou: složitý výběr soukromých bezpečnostních služeb objednateli (odběrateli služeb), problematické mzdové ohodnocení zaměstnanců vykonávajících bezpečnostní činnosti, nízká profesní kvalita zaměstnanců (a to jak na straně soukromých bezpečnostních služeb, tak i u subjektů zajišťujících si činnost pro vlastní potřebu).

„Protiprávní jednání zaměstnanců vykonávajících bezpečnostní činnosti, obcházení zákona o zbraních, nedostatek údajů o provozování bezpečnostní činnosti, nedostatečná kontrolní činnost,“ vyjmenovalo ministerstvo další problémy zákonného neukotvení činnosti privátních bezpečnostních agentur.

Návrh se do Sněmovny zatím nedostal
Návrh popisovaného zákona byl zpracován už podle plánu legislativních prací na rok 2018 a na základě programového prohlášení vlády Andreje Babiše. Kabinet ho schválil usnesením č. 463 27. dubna 2020. V osmém volebním období Poslanecké sněmovny ale nebyl návrh zařazen ani na projednání v prvém čtení. Návrh zákona musí být aktualizován v souvislosti s nově přijatými zákony upravujícími elektronizaci veřejné správy, znaleckou činnost a další. Návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti bude aktualizován a znovu předložen.

V současnosti je soukromá bezpečnostní činnost upravena jen a pouze množstvím rozličných předpisů. Ale vždy jen dílčím způsobem a nedostatečně. Se specifickou právní úpravou pro soukromou bezpečnostní činnost počítá Ústavní pořádek České republiky (čl. 1, čl. 3 odst. 2 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.).

Co si vnitro od nové právní úpravy slibuje? „Moderní zákonný rámec soukromé bezpečnostní činnosti. Posílení vnitřní bezpečnosti, ochrany měkkých cílů, zvýšení připravenosti na mimořádné události. Zvýšení profesní kvality zaměstnanců soukromých bezpečnostních služeb, a to cestou jasně daných podmínek bezúhonnosti, odborné a zdravotní způsobilosti, u specifických střežených míst i fyzické zdatnosti. Zvýšení prestiže povolání v soukromé bezpečnosti. Snížení počtu útoků na bezpečnostní pracovníky. Snížení počtu excesů ze strany bezpečnostních pracovníků vůči veřejnosti.“
Pokud by návrh konečně prošel zákonodárný kolečkem a skončil podpisem prezidenta, vnitro předpokládá „spotřebitelé služeb bezpečnostních agentur budou beneficienty vyšší úrovně bezpečnosti v místech střežených soukromými bezpečnostními službami“.

„A to i v místech tzv. měkkých cílů. Tedy celkově bude posílena vnitřní bezpečnost České republiky proti trestné činnosti, a to od majetkových trestných činů až po možné teroristické útoky a útoky tzv. šílených střelců,“ tvrdí ministerstvo.
V rámci hodnocení dopadů regulace, tzv. RIA (Regulatory Impact Assessment) budou posuzovány i tyto varianty: Varianta nulová, tedy stav, který panuje v současné době a soukromá bezpečnostní činnost bude nadále bez specifické právní úpravy. Dále pak varianta spočívající v hodnocení dopadů regulace pro navrhovaný zákon o soukromé bezpečnostní činnosti. Vzhledem k odůvodnění legislativního návrhu varianty přípravy je už RIA k návrhu zákona o soukromé bezpečnostní činnosti zpracována.

„V jejím rámci je uvedeno několik variantních řešení k jednotlivým identifikovaným problémům,“ konstatuje v přehledu dopadů návrhu právního předpisu ministerstvo vnitra.

Nikdo neví, kolik šerifů v ČR máme
Ministerstvo vnitra kvůli připravovanému zákonu analyzovalo právní stav v oblasti soukromé bezpečnostní činnosti (hovorově takzvaných černých šerifů – pozn. red.) v jednotlivých státech Evropy. Výsledek analýzy je zdrcující. Česká republika je poslední zemí v Evropě, kde doposud soukromá bezpečnostní činnost není upravena samostatným zákonem.
„Tato situace může být pro mezinárodní konkurenceschopnost České republiky nevýhodná. Ostatní státy Evropy mají upravené licenční řízení pro výkon soukromé bezpečnostní činnosti, stejně jako podmínky pro zaměstnance působící v oblasti soukromé bezpečnosti na straně jedné a na straně druhé pak mají tyto státy upravené prostředky, kterými je soukromá bezpečnost zajišťována,“ uvádí ministerstvo.

Ministerstvo vnitra ve své zprávě uvádí mimo jiné velmi alarmující skutečnost.
„V současné době není nikdo schopen určit přesnější počet osob podnikajících v oblasti komerční bezpečnosti, údaje Českého statistického úřadu, ministerstva vnitra, ministerstva průmyslu a obchodu a profesních sdružení se rozcházejí takovým způsobem (v řádech tisíců), že lze počet podnikatelů a osob zaměstnaných v oblasti komerční bezpečnosti jen velmi hrubě odhadovat. Navrhovanou právní úpravu by se evidence subjektů vedla na jednom místě a odstranil by se stav shora popsaný,“ konstatuje ministerstvo.

„Pro úplnost uvádíme, že podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu existuje cca 14 000 subjektů, které mají jednu nebo více koncesí v oboru komerční bezpečnosti, zatímco podle údajů Českého statistického úřadu podniká v oboru komerční bezpečnosti pouze 6 500 ekonomických subjektů.

Ministerstvo vnitra se zamýšlí i nad korupčními riziky chystané právní úpravy.
„Určitá rizika mohou plynout ze správního řízení o vydání licence k výkonu soukromé bezpečnostní činnosti a také z nově navrhované úpravy kontroly výkonu soukromé bezpečnostní činnosti. Vzhledem k tomu, že výše popsané by mělo být svěřeno státním zaměstnancům ve státní službě, hodnotíme tato rizika jako nízká. Oproti současnému stavu však přínosy navrhované právní úpravy převyšují případná rizika,“ uzavírá resort vnitra.

Objevovaly se nebezpečné tendence
„Musíme přivítat, že ministerstvo vnitra bere přípravu zákona vážně, ačkoliv nám po letech diskusí – od roku 2008 – asi nikdo nemůže vyčítat určitou míru skepse. Příjemně nás překvapilo, že v programovém prohlášení vlády se ohledně našeho zákona nevyskytují slova jako ´regulovat´, ´dostat pod kontrolu´ a podobně. Vláda tím dává najevo, že soukromý sektor bezpečnostních služeb vnímá jako partnera a slibuje moderní zákon určující pravidla hry,“ okomentoval záměr ministerstva CEO SECURITAS ČR Pavel Adamovský.

V otázce, jak má toto partnerství státu a privátních agentur vypadat, si Adamovský dovoluje být obezřetný.
„Občas se totiž objevily nebezpečné tendence vytvořit ze soukromých bezpečnostních služeb (SBS) jakousi pomocnou stráž státu, ačkoli SBS a detektivní služby mají primárně hájit zákonný zájem občana, tedy soukromé sféry. Na druhé straně je tu velký prostor pro spolupráci, například při ochraně objektů kritické infrastruktury, měkkých cílů, veřejných akcí, a možnost přímé participace agentur při zajištění bezpečnosti v krizových situacích různého rozsahu – obdobný model funguje mezi Hasičským záchranným sborem ČR a jednotkami požární ochrany obcí podniků,“ pokračuje Adamovský.
„Pokud programové prohlášení hovoří o moderním zákoně, já tento aspekt zatím v tomto dokumentu příliš nevidím, a to hlavně s ohledem na prudký vývoj bezpečnostních technologií. Tyto systémy využívají pokročilé analytické a detekční nástroje, umělou inteligenci či autonomní prostředky ochrany, a vyžadují na jedné straně posílení práva občana k jejich použití (např. použití autonomního dronu na soukromém pozemku), a na druhé straně právní jistotu pro občana, potažmo pro SBS, která jeho právní zájem uplatňuje, že data, údaje, záznamy, či jen provoz takového systému nebude zneužit proti němu. Nebude to lehká cesta, protože toto vyžaduje změnu přístupu. Proto doufám, že to, co vidíme, je jen předběžný administrativní dokument a nikoli již základní obsah zamýšleného zákona,“ dodává k otázkám na základě předloženého materiálu CEO SECURITAS ČR Pavel Adamovský.

Tereza Rýparová z M2C doplňuje, že řada subjektů podnikající v této oblasti i největší oborové společenství jako je Národní sdružení bezpečnostních služeb (NSBS) nebo mezinárodní sdružení bezpečnostních profesionálů ASIS volá po vytvoření zákona, jenž zpřehlední trh již několik let.

„Je pravdou, že v rámci Evropy není v ČR tato legislativa vytvořena a ukotvení těchto firem ku příkladu v rámci IZS absentuje. Což je paradox, protože každoročně pracovníci v těchto službách zachraňují desítky životů, zabraňují páchání trestné činnosti, chrání majetek a jsou často ti první, co zasahují. Na stranu druhou přes veškerou pozitivní snahu ministerstva vnitra dosavadní mnohé verze zákona komplikovaly podnikání, extrémně zvyšovaly administrativu na straně státu, daňových poplatníků, i firem, a spíše podnikání v tomto oboru znepříjemňovaly, než systematizovaly,“ uvedla dále Tereza Rýznarová.  
Vzhledem k připravované nové legislativě o integrovaných zásahových složkách se podle Rýznarové jedná o již překonaný koncept.
„V současné době se klaníme k hlasům volajícím po novém jednoduchém a smysluplném návrhu, který zohlední návaznosti na stávající a připravovanou legislativu. Věříme, že připravovaná verze, diskutovaná již s oborovými profesními sdruženími, bude propodnikatelská, moderní a bude řešit konečně aktuální stav a budoucí témata,“ dodává Tereza Rýznarová z M2C.

„Poněkud mne děsí množství odkazů na neprojednaný zákon, kdy došlo k situaci, že většina odborné veřejnosti byla nucena jej odmítnout. Zejména díky zásahům jiných resortů a samotnému zadání od předchozí vlády – regulovat a dostat oblast soukromé bezpečnosti pod ´kontrolu´ zejména zpravodajských služeb a ministerstva vnitra,“ sdělil Ekonomickému deníku někdejší dlouholetý šéf SECURITAS ČR a nyní živnostník Michal Kuník.

Za druhý negativní bod Kuník považuje, že v konceptu nevidí otázku možnosti použití moderních technologiích na soukromých pozemcích, například tvrdou regulace použití dronů a podobně.
„Domnívám se, že základním vodítkem pro směr tvorby zákona či zákonů, které mají formovat činnost soukromých bezpečnostních a detektivních služeb v České republice by mělo vycházet z programového prohlášení nové vlády, kde stojí:
S pomocí nového moderního zákona do konce roku 2023 legislativně přesně vymezíme fungování soukromých bezpečnostních agentur, obdobně jako ve většině států EU.´Proto bych si přivítal, kdyby se ministerstvo vnitra podle tohoto materiálu méně odkazovalo na dosud provedené práce, ale směřovalo dopředu, zejména k moderním technologiím, které relativně rychle mění tvář i oblasti soukromých bezpečnostních služeb. Tím nemám na mysli pouze notoricky známé kamerové a poplachové systémy, ale i analytické nástroje umělé inteligence, autonomní stroje a zařízení pro bezpečnost a podobně, svět směřuje k prediktivní bezpečnosti a fyzická ochrana je na ústupu. Neřeší se certifikace monitorovacích pracovišť a zabezpečení dat proti zneužití atd.,“ uzavírá bývalý letitý šéf největší české bezpečnostní agentury. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Ombudsman dr. Křeček: Neočkovaní bez přístupu ke službám by mohli mít možnost uplatnit výhradu svědomí

Mimořádně uplatnit výhradu svědomí pro výjimku ze zákazu přístupu neočkovaných proti Covid-19 ke službám by mělo být umožněno například lidem s vysoce nežádoucí reakcí na očkování. Uvedl to v právní větě veřejný ochránce práv Stanislav Křeček v rámci podnětu občana, kterému po očkování zemřel blízký člověk. Sám občan však nemá za nouzového stavu šanci na obranu.

Občan A. poslal veřejnému ochránci práv podnět loni v listopadu za nouzového stavu. Stěžoval si na diskriminaci z důvodu náboženského vyznání, víry či světonázoru v přístupu k podnikání a výdělečné činnosti. K práci  totiž potřebuje navštěvovat sportovní utkání. Dále uvedl strach z očkování, protože mu po něm zemřel blízký člověk: „Dále uvádíte, že máte z očkování obavy, neboť Vám blízký člověk zemřel několik dnů po očkování,“ cituje z podnětu ombudsman.
X Občan neuspěl se světonázorem ani s protilátkami

Světonázorem podle ombudsmana není jiný názor, nýbrž odlišný komplexní názor na otázky bytí a jsoucna. „Vaše obava související s úmrtím blízkého člověka by mohla odůvodňovat uplatnění tzv. světské (sekulární) výhrady svědomí. Výkladem této výhrady, a za jakých podmínek je možné ji uplatnit v souvislosti s povinným očkováním, se zabýval Ústavní soud. Ústavní soud vytvořil tzv. test oprávněnosti sekulární výhrady svědomí, který je založen na čtyřech krocích,“ uvedl v odpovědi na podnět ombudsman.

„Jsou jimi ústavní relevance tvrzení obsažených ve výhradě svědomí, naléhavost důvodů, jež k podpoře své výhrady nositel základní svobody uvádí, konzistentnost a přesvědčivost tvrzení dané osoby a společenské dopady, jež může v konkrétním případě akceptovaná sekulární výhrada svědomí mít,“ cituje ombudsman Ústavní soud s tím, že výhrada svědomí není totéž, co nesouhlas s právní povinností.

Jak vyplývá ze záznamu o podání pana A., nechal si tento člověk změřit protilátky, které měl na vysoké úrovni a cítil se proto „nejlépe ochráněn“.  „Z právního pohledu se v minulosti otázkou ne/uznávání protilátek pro prokázání bezinfekčnosti zabýval Nejvyšší správní soud.  Nejvyšší správní soud akceptoval východisko Ministerstva zdravotnictví, podle něhož ,imunitu proti onemocnění covid-19 nelze ztotožňovat s laboratorně naměřenými protilátkami proti uvedené nemoci, neboť taková imunita je komplexní reakcí organismu´,“ napsal ombudsman v odpovědi panu A. s dovětkem, že Nejvyšší soud upozornil na nutnost sledovat poznatky vědy, aby tento názor ministerstva zdravotnictví byl uplatnitelný i v budoucnosti.
X Rezoluce není závazná a jejím cílem je očkování.

Ani s argumentem, že Rada Evropy, jejíž je Česká republika členským státem, ve své rezoluci, kterou schválilo Parlamentní shromáždění v roce 2021, varuje v souvislosti s ne/očkováním před diskriminací, občan A. neuspěl.
„V prvé řadě je třeba upozornit na nezávaznou povahu rezolucí Parlamentního shromáždění jako konzultativního orgánu Rady Evropy. Parlamentní shromáždění Rady Evropy, které je složeno z jednotlivých národních parlamentních delegací, v této rezoluci uvádí nejvhodnější způsob, jak v demokratické společnosti dosáhnout co nejvyšší proočkovanosti proti onemocnění covid-19. Ve světle tohoto východiska (tj. zajištění vysoké proočkovanosti) je pak nutné vykládat i jednotlivá ustanovení této nezávazné rezoluce,“ uvedl k tomu Stanislav Křeček.

Podle jeho dalších slov z rezoluce Parlamentního shromáždění „nelze dovodit závazné pravidlo, z něhož by vyplývalo, že neočkovaní nesmí čelit žádnému znevýhodnění“. „Cílem, s nímž tento dokument pracuje, je však v každém případě dosažení vysoké proočkovanosti a jeho jednotlivá ustanovení nelze vytrhávat z kontextu a oddělovat od tohoto cíle,“ uvedl k rezoluci ombudsman.

Může se občan vůbec nějak bránit?

Otázku pokládá ve skutečnosti ombudsman v kapitole „možnosti obrany“. Odpověď zní „ne“. Jestliže bylo možné před nouzovým stavem podávat návrhy na zrušení opatření Nejvyššímu správnímu soudu, vyhlášením nouzového stavu tato možnost pro „řadové občany“ padla. Nouzový stav vyhlásila vláda ČR loni na 30 dní od 26. listopadu do 26. prosince 2021.
„Krizovému opatření přijatému v období nouzového stavu se nemůže bránit kdokoliv, kdo by se jím cítil dotčen jako v případě mimořádného opatření, ale návrh na jeho zrušení mohou podat Ústavnímu soudu pouze ti, kdo by mohli podat návrh na zrušení právního předpisu. Jedná se např. o skupinu poslanců, skupinu senátorů, zastupitelstvo kraje či další osoby a subjekty vyjmenované v § 64 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. V současné době by tak jedinou možností, jak se bránit, bylo obrátit se na některý z těchto subjektů,“ vysvětlil veřejný ochránce práv stěžovateli.

K podání se však ombudsman nerozhodl: „Vzhledem k tomu, že seznam subjektů oprávněných podat návrh na zrušení jiného právního předpisu zahrnuje i veřejného ochránce práv, mi dovolte Vás informovat, že jsem se k podání návrhu na zrušení krizového opatření prozatím nerozhodl,“ uzavírá veřejný ochránce práv, který z podnětu formuloval právní věty.
X Právní věty
Ačkoliv není očkování povinné, v případě, že je podmínkou pro přístup k některým službám, je na místě zabývat se možností uplatnění světské (sekulární) výhrady svědomí, která by mohla odůvodnit výjimku z tohoto pravidla. Přitom je však třeba dostát požadavkům Ústavního soudu na uplatnění této výhrady, která přichází v úvahu jen v mimořádných případech, typicky pokud tato osoba nebo osoby jí blízké měly např. vysoce nežádoucí reakci při předchozí vakcinaci. Možnost uplatnění výhrady bude též záviset na možných společenských dopadech, které souvisejí s mírou proočkovanosti obyvatelstva a aktuální epidemiologickou situací. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

ŠLACHTA ŽÁDÁ PO VNITRU KOMISI NA VYŠETŘENÍ COVIDOVÝCH ZAKÁZEK

Předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta míří na ministerstvo spravedlnosti. Na úřadu má odevzdat petici, které požaduje prověření covidových státních zakázek. Pod ní se podepsalo přes 23 tisíc lidí. Sám Šlachta v rozhovoru pro iDNES.cz uvádí, že mu nejde jen o přešetření zakázek, ale i o systémovou změnu.

X co v petici žádáte?

My jsme petici nastartovali loni na jaře, v dubnu nebo květnu, poté, co poslanci tehdy neumožnili zveřejňování smluv v době nouzového stavu. Chtěli, aby smlouvy zůstávaly utajované a tím pádem to nespadalo pod kontrolu, protože už v té době - i v médiích - vyskakovaly jednotlivé kauzy ohledně nákupů respirátorů, předražených roušek, zakázky pro firmy, které jsou v daňových rájích a neměly vůbec vlastníky a podobné věci. Nouzový stav totiž vyřadil zákon o veřejných zakázkách a mohlo se nakupovat přímo.
Chtěli jsme se tak zeptat občanů, protože poslance to úplně nezajímalo, jestli mají zájem o to, aby tyto informace byly veřejné a jestli chtějí, aby se to prověřilo a prošetřilo. Právě z toho důvodu jsme objeli republiku a sesbírali podpisy.

X vKolik podpisů jste celkem nasbírali?

Máme jich 23 350. Všechno to jsou fyzické podpisy. Objížděli jsme jednotlivá města jak v době lockdownu, tak v zimě.
Událost dne
Každý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně.

X Proč ji odevzdáváte zrovna teď?

Plánovali jsme, že pokud bychom se dostali do Sněmovny, tak bychom vyšetřovací komisi zřídili z pozice parlamentní strany. Ale vzhledem k tomu, že jsme se tam nedostali, tak jsme s peticí po volbách objeli poslední města a nyní to chceme předat ministerstvu.

X Co od ní osobně očekáváte?

Máte tady novou vládu a pětikoalice, ten slepenec, který tam je, se někdy loni snažila vyšetřovací komisi k těmto zakázkám zřídit taky. Jen se ani nesešli, protože začali jezdit po kampaních. Takže já věřím tomu, že když je tam nyní tato vláda, která takovou komisi chtěla, že se to prověří. Ať tady nezůstane znovu nějaká kauza, jak je OKD a tak dál.

Opozice chce mimořádnou schůzi a komisi k nákupu pomůcek, má podpisy.
Komise by měla odpovědět občanům, zda tady bylo všechno správně, nebo nebylo. Mělo by to být i o těch systémových změnách. Zda například mají samotná ministerstva dělat takové nákupy, nebo Státní hmotné rezervy. Takže nám jde i o systém.

X Vy jste tu otázku v minulosti již několikrát dostal, ale proč nejdete cestou trestních oznámení?

Trestní oznámení padala poté, kdy se něco objevilo v médiích. Policie je odložila, NKÚ nám ale říká, že peníze byly vydané neúčelově. Tím se policie nezabývala. Pro mě je důležité, abychom zjistili vlastníky firem se všemi zakázkami, tím se komise může zabývat. A pak i tou systémovou změnou, což by policisté udělat nemohli. Vidíte dnes, že nikdo žádný systém nevyhodnotil.

X Pod kým by tato komise měla fungovat?

Chceme vyšetřovací komisi Parlamentu ČR. Vyšetřovací komise má jedno velké kouzlo, a to je, že si může přibrat odborného konzultanta, poradce, analytiky, kteří se takovými případy zabývají. A pak je možné to celé rozklíčovat. Znovu říkám, že pětikoalice, která tam teď je, tu vyšetřovací komisi sama chtěla.

X S peticí míříte na ministerstvo spravedlnosti. Proč zrovna tam?

Na ministerstvo spravedlnosti míříme z toho důvodu, že ministerstvo vnitra i ministerstvo zdravotnictví byly v zakázkách a jejich úředníci taky. Zakázky se dělaly prostřednictvím těchto ministerstev. My chceme ministerstvo, které v tom není žádným způsobem namočené, a kdo jiný by to měl být, než ministerstvo spravedlnosti.

X X X

STÁLÉ VYŠETŘOVÁNÍ VRBĚTIC? SKLAD S MUNICÍ HÍDALY DVĚ DŮCHODKYNĚ

Pokračování Vrbětic: policie podezřívá pracovníka Imexu, že se před výbuchem sešel se špionem GRU
Vyšetřování výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, za kterým měla stát ruská vojenská rozvědka GRU, má pokračování. Policie i tajná služba dosud cílily na dva agenty GRU Anatolije Čepigu a Alexandra Miškina, že výbušninu ve Vrběticích nastražili. Jak Radiožurnálu a Respektu potvrdily tři důvěryhodné zdroje, pozornost se vedle nich aktuálně zaměřuje i na nepříliš známého spolupracovníka nájemce skladů firmy Imex Group Nikolaje Šapošnikova.

Podle zdrojů Radiožurnálu a týdeníku Respekt policie Šapošnikova prověřuje, jestli byl v přímém kontaktu s velitelem speciální jednotky GRU s číslem 29155 Andrejem V. Averjanovem. Právě jeho jednotka údajně výbuchy v roce 2014 naplánovala a provedla. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) a tajná služba BIS pracují s vyšetřovací verzí, že se oba muži před explozí sešli v Řecku a Portugalsku.

„Co to znamená nějaký agent? Já žádné agenty neznám,“ uvedl pro Českou televizi sám Šapošnikov. Údajně nezná ani Averjanova, sdělil reportérům.
„Setkat se měli podle našich poznatků osobně. Kromě toho má policie doložené i to, že si psali e-maily,“ uvedl pro Radiožurnál zdroj obeznámený s vyšetřováním.

„Oba tam byli ve stejné době a naše informace ukazují, že se tam velmi pravděpodobně i sešli,“ dodal jiný zdroj.
Dosud se spekulovalo, zda nemohla mít GRU někoho v Česku, kdo jí s akcí pomáhal. A to by právě mohl být podle aktuální policejní verze Šapošnikov. Tedy Rus s českým pasem, bývalý profesionální voják ruské armády, který s Imexem dlouhodobě spolupracuje, což přiznal i advokát Imexu Radek Ondruš.

„Nikolaj Šapošnikov je stále zaměstnancem společnosti na pozici odborného referenta. Podílí se na vyřizování konkrétních obchodů v rámci své odbornosti a znalostí,“ potvrdil advokát. Strýc majitele Imexu Jiří Bernatík, jenž ve firmě také působil, Radiožurnálu upřesnil, že Šapošnikov byl konzultantem na zbraně a výbušniny a také domlouval klienty.
Advokát Imexu Ondruš potvrdil, že se na Šapošnikovovy kontakty ptala policie. „Tyto otázky samozřejmě v rámci vyšetřování padly. Ale firma o osobních setkáních pana Šapošnikova neměla absolutně žádné informace,“ řekl a vyžádal si otázky e-mailem. V nich pak Šapošnikovovy kontakty s Averjanovem již popřel. „Nikolaj Šapošnikov dle svého vyjádření kontakty s generálem Averjanovem popírá a společnost nemá informace svědčící o opaku,“ napsal Ondruš.

Slavil v Česku narozeniny
Samotného Averjanova má policie za hlavní mozek vrbětické operace, a proto se zajímá o všechny jeho vazby. V případě Šapošnikova se detektivové zaměřují nejen na to, zda se s ním mohl Averjanov sejít před výbuchem, ale zda nemohli být v kontaktu i v době, kdy k němu došlo.

Oba se totiž tenkrát pohybovali v dojezdové vzdálenosti od Vrbětic. Averjanov byl podle zjištění kriminalistů zrovna ubytovaný ve slovenských lázních, které jsou od muničních skladů dvě hodiny cesty autem. Šapošnikov sice v té době bydlel v Řecku, i on byl ale tehdy v Česku, důvodem měla být návštěva příbuzné žijící na severní Moravě.

„Ano, v Česku tou dobou byl. Protože se slavily narozeniny. Jezdí takto každý rok,“ uvedla ve vyjádření pro Radiožurnál a Respekt Šapošnikovova příbuzná, která si přála zůstat v anonymitě. Když loni vláda Andreje Babiše (ANO) označila za viníky výbuchu GRU a o Averjanovi se začalo psát v médiích, Šapošnikova se prý přímo ptala, jestli Averjanova zná. „Já jsem se ptala, jestli měl tušení, co jsou ty lidi zač, jestli si to někdy spojil. Netušil, že je Averjanov z GRU. Nevěděl to, bylo to pro něj asi překvapení. Dozvěděl se to z novin,“ tvrdí žena. „Nemá s tím nic společného.“

Na dotaz, zda se muži před výbuchem potkali osobně, Šapošnikovova příbuzná odpověděla nejasně: „Tak to nevím. Neumím na to odpovědět, jestli něco takového proběhlo,“ říká.
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) ani Bezpečnostní informační služba (BIS) nechtěly podrobnosti případu komentovat. „Stále probíhá intenzivní vyšetřování a shromažďování důkazů ze strany NCOZ a za BIS nemáme žádný komentář,“ uvedl mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Před výbuchem přiletěl velitel
Jak už dříve upozornil týdeník Respekt a investigativní server Bellingcat, Averjanov z Moskvy do Evropy přiletěl tři dny před výbuchem. Let si rezervoval pod jménem Andrej Overjanov. Jeho telefonní záznamy ukázaly, že přicestoval do Rakouska. Poté se signál jeho telefonu ztratil a znovu se připojil až o tři dny později.

Mezitím ve Vrběticích 16. října 2014 vybuchl první sklad, zemřeli dva lidé, ze sousedních obcí musely být evakuovány stovky dalších a byla způsobena miliardová škoda. O den později, krátce po čtvrt na sedm večer, si Averjanov koupil na vídeňském letišti letenku a ve 22.46 odlétl zpět do Moskvy. Averjanov se dobře zná s agentem GRU Antolijem Čepigou, tedy hlavním spolupodezřelým z přípravy vrbětických explozí a rovněž obviněným z pokusu o otravu dvojitého špiona Sergeje Skripala novičokem v britském Salisbury.

Deník New York Times upozornil, že Čepiga byl v roce 2017 na svatbě Averjanovy dcery. Čepiga ještě s dalším agentem GRU Alexandrem Miškinem byli ti, kteří se dopředu objednali jako obchodníci se zbraněmi (použili fiktivní pasy na jména Tabarov a Popa) na návštěvu muničního skladu ve Vrběticích. A byl to Šapošnikov, kdo podle prověřování upřesňoval, kdy muži do skladu přijdou.

Měl doplnit data
Konkrétně se to mělo odehrát tak, tvrdí zdroje Radiožurnálu a Respektu, že e-mailová žádost ze dne 13. října 2014 o vstup do vrbětického areálu doplněná fotokopiemi falešných pasů vystavených na jména Ruslan Tabarov a Nikolaj Popa (Tabarovův byl tádžický, Popův moldavský) nejdříve doputovala do Imexu bez konkrétních dat, kdy mají přijet. Sekretářka Imexu pak týž den fotokopie pasů přeposlala provozovateli celého areálu, ale už s konkrétními daty, kdy mají falešní inspektoři přijet. Data měl podle policejního šetření doplnit Šapošnikov.

Radiožurnálu a Respektu i Šapošnikovova příbuzná potvrdila, že v tom hrál roli. „On v té kauze figuruje, protože přeposlal ten blbý mail, kdyby to udělala nějaká sekretářka, tak se ho to netýká a v životě ho nikdo nekontaktuje,“ uvedla. Policie a BIS je přesvědčená, že akce byla řízena přímo Moskvou, svědčí o tom, že na ni přímo dohlížel Averjanov, který se zodpovídá vedení GRU podléhajícímu ministerstvu obrany a Kremlu. Čepiga s Miškinem zároveň do Česka přicestovali na pasy vydané Ruskou federací.

Zda do vrbětického areálu vstoupili přímo dva příslušníci jednotky Anatolij Čepiga a Alexandr Miškin, zatím vyšetřování neprokázalo. Po akci byli oba oceněni nejvyšším ruským státním vyznamenáním Hrdina Ruska a také nejméně čtyři další členové jednotky, kteří se na ní měli podílet, dostali od ruské vlády bezprostředně po operaci zdarma byty.

Volá šéf FBI
NCOZ i tajné služby pracují s verzí, že cílem útoku byl materiál bulharského obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva. Podle policejního vyšetřování mohlo jít o zásilku připravenou pro export na Ukrajinu na podporu boje proti ruským separatistům. Gebrev měl nedávno vypovědět, že zbraně měly být skutečně určené na Ukrajinu a také do Sýrie, na pomoc povstalcům v Sýrii bojujícím proti prezidentovi Bašáru Asadovi.

Policie je podle informací Radiožurnálu a Respektu kvůli případu ve spojení s Ukrajinou, Bulharskem, kde také vybuchlo několik skladů s municí, a s Američany. Ředitel FBI Christopher Asher Wray si kvůli tomu volal loni 21. června s českým šéfem policie Janem Švejdarem. „Policejní prezident jednal s ředitelem FBI Wryem. Ředitel FBI vyjádřil podporu české policii a ocenil úsilí, které případu Vrbětice věnovala,“ potvrdila nyní Radiožurnálu a Respektu mluvčí Policejního prezidia Kateřina Rendlová.

U hotelu agentů
Vedle Šapošnikova je nejasná i role Bernatíka mladšího, šéfa firmy Imex Group. Jak už Radiožurnál a Respekt dříve informovaly, podle údajů z mobilu se den před výbuchem pohyboval 40 minut v blízkosti ostravského hotelu Corrado, kde byli v té době ubytováni agenti ruské GRU Čepiga a Miškin.

Co přesně Bernatík v okolí hotelu 15. října 2014 dělal a proč tam jel, není jasné. On sám na dotazy neodpověděl. Jeho advokát Radek Ondruš nejdříve řekl, že u hotelu mohl stát na křižovatce. „Tak buď tam stál na křižovatce, nebo někde autem, to já nevím,“ nabízel vysvětlení. Po poradě se svými klientem se nechal slyšet, že tam Petr Bernatík ten den ani nikdy jindy nebyl a s Rusy se prý nikdy nesetkal.

„Já jsem s ním mluvil, říkal, že to rozhodně není pravda. Tvrdí, že jel rovnou do Vrbětic a nikde nestavěl. Uvedený den ani nikdy jindy v hotelu Corrado nebyl a ani tam nejel,“ řekl Ondruš.
Proč mobilní telefon jeho klienta ukazoval 40minutovou zastávku u Corrada, ale vysvětlit nedokázal.
Návštěva Corrada není jedinou podezřelou okolností Bernatíkova chování nedlouho před výbuchem. Bernatík totiž od hotelu Corrado vyrazil rovnou do Vrbětic, kam přijel podle svědků zhruba ve tři čtvrtě na dvanáct.

Zastavil se na vrátnici a nahlásil, že jede sám, což bylo podle pracovníků krajně neobvyklé. Předtím jezdil na kontrolu zboží ojediněle, a když už se tak stalo, vždy ho doprovázel někdo další. I kvůli tomu loni v únoru policisté Bertíka zadrželi a na dva dny skončil v cele. Imex nadále jakékoliv zapojení do výbuchu jednoznačně popírá.
Už dříve popřelo jakýkoliv podíl na výbuchu i Rusko, které to označilo za absurdní. „Rusko nemá nic lepšího na práci než vyhazovat do povětří nějaké sklady. Nikdy jsme Česko nepovažovali za svého protivníka,“ uvedl loni krátce po zveřejnění kauzy první zástupce předsedy zahraničního výboru Rady federace (horní komory parlamentu) Vladimir Džabarov.

X X X

Jmenujte donašeče. Hrad chce zjistit od Stehlíkové, kdo mluvil o stavu Zemana

Prezidentská kancelář ve čtvrtek zveřejnila předžalobní výzvu, kterou se prezident Miloš Zeman domáhá omluvy a milionu korun od lékařky Džamily Stehlíkové. Ta v loňském roce uvedla, že zdravotní problémy prezidenta Miloše Zemana souvisí s alkoholickou jaterní cirhózou. Právník Hradu Marek Nespala vyzývá Stehlíkovou i k tomu, aby uvedla jména kolegů, od kterých získala informace.

„Můj klient, prezident republiky se s Vámi dlouhá léta vůbec nesetkal, nepohybovala jste se ani v jeho okolí, nikdy nebyl Vaším pacientem, legálním způsobem jste nikdy nemohla disponovat jeho zdravotnickou dokumentací ani poznatky příslušných zdravotnických pracovníků, neměla jste jakýkoliv souhlas ke zveřejňování informací, prolamující povinnou mlčenlivost zdravotnických pracovníků a tím zasahovat do lékařského tajemství a v tomto souhrnu do nejcitlivějších osobnostních práv mého klienta, prezidenta republiky,“ uvádí se v předžalobní výzvě.

Nespala dále uvádí, že závěry Stehlíkové „byly lživé, bez jakékoliv opory v objektivní realitě, zachycené v relevantně vedené zdravotnické dokumentaci“. 
Nespala požaduje od Stehlíkové omluvu v přesně daném znění, částku jeden milion korun na účet Fondu Ohrožených Dětí Klokánek a také jména lidí, od kterých měla získat informace o prezidentově zdravotním stavu.

„Sdělíte mým prostřednictvím mému klientovi jména kolegů, od kterých jste získala „nedávné informace“ od zdravotním stavu prezidenta republiky, o nichž hovoříte na svém blogu pod označením Ať o prezidentově zdravotním stavu vydá zprávu lékařské konsilium!. dne 6.10.2021 v 00.18 hod,“ uvádí.

Nespala redakci iDNES.cz napsal, že lhůta stanovená dle zákona uplyne dnešní půlnocí (půlnoc z 26. na 27. ledna, pozn. red). „Na základě pondělní televizní debaty na CNN Prima NEWS jsem ale kolegovi sdělil, ze s podáním žaloby vyčkáme do počátku příštího týdne, aby se, jsa ve věci nově, s materií podrobněji seznámil,“ uvedl.

Hrad kvůli výrokům o Zemanově cirhóze žádá milion a omluvu, uvedla Stehlíková
„Pokud i po té zůstane stanovisko doktorky Stehlíkové o jejích odborně vyvrácených bludech nezměněno, bude žaloba počátkem února podána a s velkým napětím budu očekávat obhajobu jejích vskutku v naši kultuře nepřijatelných medicínských a politických metod,“ dodal Nespala.

Stehlíková se omlouvat nechce
Stehlíková o předžalobní výzvě s požadavkem na omluvu a milionovou satisfakci informovala o víkendu. „Kolik stojí pravda o prezidentovi? Na Západě to může stát abdikaci prezidenta; v Bělorusku či Rusku platí občan životem nebo vězením,a to i za post na Facebooku. V Česku zaplatíte milion korun. Tolik po mně chce prezident Zeman za pravdu o jeho závislosti na alkoholu. Plus omluvu,“ napsala v neděli Stehlíková. Už dříve uvedla, že se omlouvat nehodlá.

Zeman byl loni na podzim téměř dva měsíce v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, zpočátku ve vážném stavu na klinice intenzivní medicíny. Důvod hospitalizace Pražský hrad nezveřejnil. Lékaři nutnost péče zdůvodnili komplikacemi spojenými s jeho chronickým onemocněním. Zeman opakovaně mluvil o tom, že trpí nechutenstvím. Člen prezidentova lékařského konzilia chirurg Pavel Pafko řekl, že Zeman má chronické jaterní onemocnění a naznačil, že jde o cirhózu jater.
Po propuštění do domácí péče prezident pobývá na zámku v Lánech, kde se o něj nepřetržitě stará soukromá ošetřovatelská firma. Za listopad a prosinec zaplatila prezidentská kancelář za tuto činnost necelých půl milionu korun, uvedl tento týden server Seznam Zprávy. Hrad platí společnosti Senior Home Group náklady, které převyšují platbu od zdravotní pojišťovny.

Už před hospitalizací se prezident pohyboval na vozíku. Před týdnem Frekvenci 1 řekl, že s pomocí hole a jednoho bodyguarda začal chodit, schopen je udělat několik kroků. Uvedl také, že i nadále dostává umělou výživu žaludeční sondou.

X X X

Rodinný klan si vydělal prodejem padělků více než 10 milionů korun

Ústečtí specialisté ze Sekce pátrání Generálního ředitelství cel dokončili závěrečnou fázi realizace trestního spisu s krycím názvem „TRIADA“. Skupina pěti příbuzných prodávala prostřednictvím uzavřených skupin na facebookových stránkách padělky. Při závěrečné realizaci celníci provedli čtyři domovní prohlídky a tři prohlídky jiných prostor. Objevili více než tři tisíce padělků oděvů, kabelek, parfémů a hraček v odhadnuté hodnotě téměř pěti milionů korun. Kromě padělků pak zajistili nemovitost a peněžní prostředky na účtech. Za více než čtyři tisícovky transakcí si mohly osoby vydělat více než deset milionů korun.

Prověřováním trestné činnosti celníci zjistili, že s obchodováním první z osob začala v roce 2018 a ostatní příbuzní se postupně přidávali. Každý z nich obchodoval sám za sebe. Zboží nakupovali většinou na Sapě a prodávali i na Marketplace. Jako skladiště využívali zpravidla bytů, kde bydleli. Cílovými zákazníky byli občané České republiky.
O zajištění nemovitosti i bankovních účtů rozhodl Okresní soud v Mladé Boleslavi. V současné době je případ v šetření. 
kpt. Ing. Martina Kaňková, referent podpory pátrání

X X X

Studie propojování vodárenských soustav Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina

V září 2021 uzavřel Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj Memorandum o společném zájmu a postupu ve věci propojování vodárenských soustav a spolupráci při přípravě opatření ke zvýšení zabezpečenosti dodávky pitné vody na území obou krajů. Vzhledem k probíhajícím klimatickým změnám se Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj dohodly, že společně pořídí Studii proveditelnosti propojování vodárenských soustav nadregionálního významu v obou krajích. Cílem je vytvořit do budoucna robustní vodárenské soustavy zajišťující spolehlivé zásobování obyvatelstva pitnou vodou v případě dlouhodobého sucha a nedostatku vody v části zájmového území i s ohledem na dopady klimatické změny.
  
„Spolupráce obou krajů v oblasti vodního hospodářství, zejména při zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou, je nezbytná. Oba kraje dlouhodobě spojuje zájem o významné zdroje povrchových vod. Vodní nádrž Vranov v Jihomoravském kraji slouží jako vodní zdroj k zásobování pitnou vodou velké části okresu Třebíč a naopak vodárenská nádrž Vír na Vysočině slouží jako jeden ze zdrojů k zásobování brněnské aglomerace,“ uvádí radní Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí Pavel Hájek.

V rámci studie proveditelnosti bude provedena analýza stávajícího stavu a navrženo možné řešení pro jednotlivé prioritní akce. Mezi oběma kraji bude uzavřena smlouva o společném zadání veřejné zakázky na pořízení této studie. Zastupitelstvo Kraje Vysočina bude smlouvu schvalovat na zasedání dne 8. února 2022. Studie proveditelnosti je v podstatě prvním krokem v rámci přípravy komplexního řešení, proto se na jejím pořízení budou podílet rovným dílem oba kraje. Předpokládané náklady na zpracování studie jsou 8 miliónů korun.

Studie proveditelnosti bude posuzovat 25 prioritních akcí, z toho 14 na území Jihomoravského kraje a 11 na území Kraje Vysočina. Na území Kraje Vysočina se bude většina akcí týkat propojení skupinových vodovodů nebo jejich zaokruhování, bude však řešena i modernizace (intenzifikace) úpravny vody Vír či zřízení nových objektů k odběru vody z vodní nádrže Vranov. Studie bude řešit i napojení části těchto systémů na vodárenskou nádrž Švihov na Želivce.

K výsledkům studie budou mít přístup všichni vlastníci a provozovatelé vodovodů pro veřejnou potřebu v našem kraji. Zpracovatel studie s nimi bude spolupracovat již v průběhu projekčních prací. Kraj Vysočina nemůže být nositelem konkrétních projektů staveb, protože není vlastníkem vodárenských soustav ani souvisejících objektů. Nositelem (investorem) konkrétní akce mohou být obce a jejich svazky nebo vodárenské společnosti, které jsou vlastníky případně provozovateli majetku vodovodů, vodních zdrojů, úpraven vody apod. Vlastní příprava, povolení a realizace jednotlivých akcí je však během na dlouhou trať.

„Kraj Vysočina počítá po dokončení studie proveditelnosti i s podporou dalších navazujících aktivit, v první řadě dalších stupňů projektové přípravy. Vzhledem k velkým finančním nákladům však podpora vlastní realizace uvedených akcí musí být předmětem podpory z národních či evropských zdrojů dotací,“ dodává Pavel Hájek. Ing. Jitka Svatošová

X X X

Polskem otřásá smrt ženy, jež čekala dvojčata. Odmítli jí vyndat mrtvý plod

Polskem otřásá případ ženy, která v úterý zemřela v nemocnici poté, co jí lékaři odmítli provést interrupci, přestože plodu už několik dní nebilo srdce. Žena podle příbuzných umírala pomalu a v bolestech. „Vláda má na rukou krev,“ vzkázala rodina požadující spravedlnost. Ženina smrt přichází rok poté, co Polsko zavedlo jeden z nejpřísnějších zákonů o potratech v Evropě.
Sedmatřicetiletá Agnieszka T. byla v prvním trimestru těhotenství, když ji manžel 21. prosince odvezl do nemocnice Blahoslavené Panny Marie v Čenstochové. Žena čekající dvojčata podle příbuzných pociťovala bolesti, do nemocnice ale dorazila „při plném vědomí a v dobré fyzické kondici“.

První plod zemřel 23. prosince, lékaři jej ale odmítli odstranit s odvoláním na současnou potratovou legislativu. „Agnieszčin stav se poté velmi rychle zhoršil,“ uvedla ve středu rodina na Facebooku. 
O týden později, 29. prosince, se zastavilo srdce i druhému plodu. Lékaři však čekali další dva dny, než oba 31. prosince ručně odstranili.

„Celou tu dobu v ní byla rozkládající se těla nenarozených synů. Zdravotníci ale nezapomněli včas zavolat kněze, aby přišel na oddělení a odsloužil pohřeb dětí,“ popsala rodina v emotivní výpovědi.
Agnieszka zemřela 25. ledna po týdnech zhoršujícího se zdraví. Podle příbuzných umírala pomalu a v bolestech. Rodina má podle The Guardianu podezření, že žena podlehla následkům sepse. Nemocnice příčinu její smrti ve svém středečním prohlášení neupřesnila. 

Žádáme spravedlnost, uvedla rodina
„Je to důkaz, že současná vláda má na rukou krev,“ domnívá se Agnieszčina rodina, která rovněž publikovala video, na němž je žena vidět těsně před smrtí. Na záběrech leží na nemocničním lůžku a je ve špatném zdravotním stavu. 
„Kontakt s nemocnicí byl velmi špatný. Odmítla nám sdělit výsledky Agnieszčiných lékařských testů s tím, že údajně nenapsala povolení pro svého manžela nebo sestru,“ doplnili blízcí s tím, že lékaři jim údajně naznačovali, že ženino úmrtí mohlo způsobit BSE, známé jako nemoc šílených krav, či neurodegenerativní Creutzfeldtova–Jakobova choroba.

Nemocnice na tato tvrzení nereagovala. „Poté, co odumřelo první dítě, jsme vyčkávali, protože byla šance zachránit druhé dítě. Přes úsilí lékařů zemřel i druhý plod,“ řekla stanici tvn24 s tím, že lékaři poté okamžitě rozhodli o ukončení těhotenství, nicméně tělo pacientky nereagovalo na jejich procedury a potrat provedli až 31. prosince. 
Dodali, že Agnieszka měla před smrtí pozitivní test na koronavirus, i když předtím byla dvakrát negativní. „Zdůrazňujeme, že personál nemocnice udělal veškerá nezbytná opatření k záchraně pacientky,“ podotkla.

„Žádáme spravedlnost a odškodnění za smrt naší manželky, matky, sestry a kamarádky. Opět zemřela těhotná, nevinná mladá žena, matka a manželka. Zůstaly po ní tři děti, které svou maminku už nikdy neuvidí přicházet domů,“ prohlásili příbuzní.
„Chtěla jenom žít. Kdo je na vině? Nemocnice? Ústavní soud? Poslanec, co hlasoval pro protipotratový zákon v Polsku?“ líčí blízcí s tím, že jsou nyní v kontaktu se zaměstnanci nemocnice, kteří jim potvrdili, že její vedení o okolnostech úmrtí dvojčat zveřejnilo nepravdivé informace.
Okresní prokuratura v Čenstochové ve středu zahájila vyšetřování případu, ve čtvrtek ho ale předala do Katovic, kde působí oddělení specializující se na pochybení lékařů. Vyšetřovatelé uvedli, že přesnou příčinu smrti určí pitva, která bude provedena v nejbližších dnech.

Lékaři se bojí postihu, proto nejednají
Agnieszčina smrt přichází jen několik měsíců poté, co Polsko na podzim pobouřila smrt třicetileté Izabelly z města Pszczyna, která podlehla sepsi, protože lékaři namísto potratu čekali na odumření plodu. Následné vyšetřování ukázalo, že k Izabelině smrti vedlo zanedbání lékařské péče.

Týdeník Polityka s odvoláním na Federaci pro ženy a plánování rodiny píše, že v posledních měsících se v polských nemocnicích stále častěji stává, že gynekologové odmítají provést potraty těhotným pacientkám, kterým zcela chybí plodová voda nebo jí mají nedostatek. 

Ženy posílají domů s doporučením, aby se pozorovaly. „Lékaři čekají, až ustane tep plodu, ačkoliv vědí, že se to stane a vada je smrtelného charakteru. Počítaly jsme, že nějaká změna přijde po případu z Pszczyny, ale nepřišla,“ uvedla šéfka Federace Krystyna Kacpurová.

Plod nemusí před potratem zemřít, rozhodli v Polsku po smrti těhotné Izabely
Těhotenství lze nyní v Polsku legálně ukončit jedině tehdy, když je důsledkem znásilnění či incestu nebo když ohrožuje matčin život. Lékaři ale podle médií ve strachu z postihu raději odmítají uskutečnit potrat i v případech, kdy je matka v ohrožení života.
Až do předloňského rozhodnutí ústavního soudu, kterému dominují soudci dosazení vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), byly přípustné potraty ve třech případech: když těhotenství bylo důsledkem znásilnění či incestu, když ohrožovalo život matky, a když lékaři zjistili těžké poškození plodu.
Z tohoto posledního důvodu bylo legálních interrupcí nejvíce, skoro tisícovka ročně. Podle ústavního soudu ale právě toto ustanovení odporovalo polské ústavě, tedy žena musí porodit i těžce poškozené dítě.

X X X

Německo pošle Ukrajině přilby. A co třeba polštáře, vtipkují v Kyjevě

Za pouhé symbolické gesto označují ukrajinští politici rozhodnutí Berlína poslat ukrajinské armádě 5 000 vojenských přileb. Berlín na rozdíl od jiných států NATO dodávky zbraní na Ukrajinu odmítá, což kancléř Olaf Scholz vysvětluje dlouhodobým postojem německé vlády, která dává přednost diplomacii.

Německo tvrdí, že nebude Ukrajině poskytovat žádné zbrojní vybavení, které lze využít k zabíjení. Ještě loni – za bývalé vlády Angely Merkelové, v níž byl Scholz ministrem financí – přitom vývoz takovéto vojenské techniky země povolila například do autokratického Egypta, který je zapojen do války v Jemenu.

Berlín ale z části vyhověl žádosti Ukrajiny o vojenské přilby. Ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk před týdnem deníku Handelsblatt řekl, že Kyjev nutně potřebuje 100 000 přileb a neprůstřelných vest pro dobrovolníky, kteří se hlásí do armády.
Německo prozatím poskytne 5 000 přileb, o čemž ministryně obrany Christine Lambrechtová informovala poslance obranného výboru Spolkového sněmu. „Zdůraznila, že Německo stojí po boku Ukrajiny,“ uvedlo ministerstvo obrany.
O víkendu Lambrechtová uvedla, že Německo pošle na Ukrajinu také polní nemocnici. Podle zjištění deníku Ukrajinska pravda na něj ovšem Berlín dá pouze peníze a samotnou nemocnici postaví na Ukrajině Estonsko. To zároveň stále čeká, zda mu Berlín povolí dodat Kyjevu houfnice německé výroby.

Kyjevský starosta a bývalý boxerský šampion Vitalij Kličko, který žil dlouhá léta v Německu, označil v rozhovoru s bulvárním deníkem Bild dodávku přileb za „vtip“. 
„Pro chování německé vlády nemám slov. Ministryně obrany patrně nepochopila, že máme co do činění s perfektně vyzbrojenou ruskou armádou, která může každou chvílí začít s další invazí,“ dodal Kličko. „Co pošle Německo na podporu příště? Polštáře?“ ptal se.

Hlavně žádnou paniku. Západ bije na poplach, ale Kyjev zůstává v klidu
Velvyslanec Melnyk ve středu uvedl, že „symbolické gesto“ Německa je vítané, ale nedostatečné. Jeho země podle něj potřebuje vybavení pro statisíce vojáků, z nichž přilby nejsou tou nejdůležitější součástí.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken podle agentury DPA řekl, že je „zcela přesvědčen“ o německé solidaritě s Ukrajinou. Různé země mají podle něj „různé schopnosti“, které se mezi spojenci mohou doplňovat. 

Americký deník The Wall Street Journal v pondělí uvedl, že Německo dává v krizi kolem Ukrajiny přednost ruským zájmům před zájmy Západu a že Berlín proto není pro Washington důvěryhodným spojencem.

Velké dilema Němců: k čemu potřebujeme armádu? Zbraně Ukrajině nedodají
Britský ministr obrany Ben Wallace po středečním jednání s Lambrechtovou v Berlíně řekl, že neodsuzuje země, které se rozhodly nedodávat Ukrajině smrtící zbraně. „Spojené království samozřejmě zastává názor, že pomoc v podobě smrticích taktických zbraní obranné povahy je něco, co Ukrajinci potřebují,“ řekl podle agentury Reuters Wallace. Londýn začal minulý týden zásobovat Ukrajinu protitankovými střelami, chystá se také vyslat menší jednotku vojáků.

Kancléř Scholz v úterý jednal o napětí na Ukrajině a o soustředění ruských vojsk u ukrajinských hranic s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Oba se shodli, že spor je nezbytné vyřešit diplomatickou cestou, pokud ale Rusko zaútočí, bude čelit tvrdým sankcím Západu. Moskva přípravu invaze odmítá a uvádí, že ruská vojska jsou v pohraničí na cvičení.

X X X

Francie už nebude „léčit“ homosexualitu, zakázala takzvanou konverzní terapii

Francie schválila zákon zakazující takzvanou „konverzní terapii“. Ta podle zastánců umí změnit sexuální orientaci nebo identitu členů LGBT komunity, tedy homosexuálů, bisexuálů nebo transgenderových osob. Parlament schválil zákon jednomyslně.
Každému, kdo bude v rámci nového zákona odsouzen, hrozí pokuta až 30 tisíc eur (735 tisíc korun) a až dva roky ve vězení. V případě nezletilých či zranitelných osob je maximální výše finančního trestu až 45 tisíc eur a hrozí až tři roky za mřížemi.
Francouzský prezident Emmanuel Macron krok přivítal. „Zákon zakazující konverzní terapie byl přijat jednomyslně! Buďme na to hrdí, tyto nedůstojné praktiky nemají v republice místo. Protože být sám sebou není zločin, protože není co léčit,“ napsal šéf Elysejského paláce na Twitteru.
Zákon již dříve podpořila drtivá většina Senátu. V platnost vstoupí během následujících 14 dnů poté, co ho Macron podepíše.
Poslanec Laurence Vanceunebrock z vládnoucí strany Republika v pohybu uvedl, že zákon je „jasným signálem, že formálně odsuzujeme všechny, kdo považují změnu pohlaví nebo identity za nemoc“. Francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune, který je homosexuál, na Twitteru napsal, že je na zákon hrdý.

Odborníci z OSN opakovaně varovali před konverzní terapií, která se může skládat ze skupinových sezení, injekcí, elektrických šoků či modliteb. Ministryně pro rovnost Elisabeth Morenová tuto praxi odsoudila jako „barbarskou“ a zdůraznila, že velmi často zanechává trvalé stopy na těle a mysli těch, kteří ji podstoupili.

Nový zákon také umožní organizacím na ochranu lidských práv podat občanskoprávní žalobu jménem obětí, které konverzní terapií prošly.
Parlament zákon schválil v době, kdy si Francie připomíná 40 let od dekriminalizace homosexuality. Podobné zákony již přijala řada zemí po celém světě, včetně Kanady, Brazílie, Ekvádoru, Malty, Albánie a Německa.

X X X

Lidl, Albert i Kaufland navyšují mzdy, měsíčně si prodavači mohou vydělat i 43 tisíc

Potravinářské řetězce zaměstnancům zvyšují mzdy. Albert je zvedl od ledna v průměru o čtyři procenta, od února porostou v Lidlu v závislosti na pozici a odpracovaných letech. Pracovníci Kauflandu si přilepší průměrně o čtyři procenta od března. Ostatní obchodní sítě plánují případné zvýšení mezd oznámit v dalších měsících. Kromě zvýšení mezd společnosti rozšiřují také zaměstnanecké benefity. Vyplývá to z tiskových informací firem a ankety mezi zástupci řetězců.

Lidl ve čtvrtek oznámil, že nástupní mzda pro prodavače a pokladní při úvazku 40 hodin týdně bude od 1. února činit 29 700 korun, o 1 129 korun více než dosud. V Praze si nový prodavač nebo pokladní vydělá 32 300 korun namísto současných 30 857 korun. Se zvýšením mzdy mohou lidé dále počítat po prvním, druhém a třetím odpracovaném roce.

Lidé po třech letech v Lidlu budou mít garantovanou zvýšenou mzdu 35 600 korun. Více si od února vydělají také pracovníci logistických center. Nástupní mzda na pozici kompletáře na plný úvazek bude činit 38 667 korun, zvýší se o 1 334 korun. Po třech letech dosáhne 42 667 korun.

Každý má extra benefity
Zaměstnanci Lidlu budou moci čerpat až 30 dní dovolené ročně. Za každý odpracovaný rok získají nárok na den dovolené navíc, maximálně ale do výše pěti dní. Rodiče prvňáků si budou moci vzít první školní den placené volno. Pracovníkům firma doplatí čerpanou otcovskou dovolenou do výše jejich smluvní mzdy. Lidl v tuzemsku zaměstnává zhruba 12 tisíc lidí.

Kaufland od března kromě zvýšení mezd o sedm procent zvedne hodinovou odměnu brigádníkům. Vzroste minimální interní mzda o tisíc korun na 26 tisíc korun. Většina zaměstnanců na místě asistenta prodeje má ve smlouvě, že od 1. července bude mít mzdu v průměru o tři procenta vyšší, oznámila ve čtvrtek společnost v tiskové zprávě.
Každý pracovník, který je ve firmě alespoň pět let, dostane dva dny dovolené navíc. Zaměstnancům nižšího managementu Kaufland rozšíří stravenkový paušál. Všichni pracovníci v průběhu roku dostanou nově několikrát slevu na nákup. Pro Kaufland v tuzemsku pracuje asi 23 500 lidí.

Ve společnosti Penny Market, která zaměstnává přes šest tisíc pracovníků, závisí výše mezd na kolektivním vyjednávání. Současná kolektivní smlouva je podle mluvčího firmy Tomáše Kubíka platná do konce března.
„Aktuálně se tematikou zvyšování mezd zabýváme. Náš obchodní rok však končí v červnu a nový začíná v červenci, proto i případná úprava mezd bude směrována k tomuto datu,“ uvedla mluvčí společnosti Globus Aneta Turnovská. Firma má kolem 5 400 pracovníků.

Tesco, které zaměstnává asi osm tisíc lidí, bude podle svého mluvčího Jakuba Žižky o případných změnách v odměňování zaměstnanců informovat v prvním finančním čtvrtletí, tedy ve druhém kvartálu roku.
Český prodavač si podle portálu Platy.cz vydělá od 19 tisíc korun po 39 tisíc korun hrubého měsíčně v závislosti na regionu a zaměstnavateli. Průměrná mzda v ČR podle Českého statistického úřadu loni ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,7 procenta na 37 499 korun.

X X X

KLDR odpálila další dvě rakety. Politováníhodné, reagoval japonský premiér

Severní Korea ve čtvrtek vypustila další dvě rakety. Na východním pobřeží země testovala dvě balistické střely krátkého doletu. Uvedly to tiskové agentury s odvoláním na jihokorejskou armádu. Střely se dostaly do vzdálenosti 190 kilometrů a do výšky asi 20 kilometrů. Dopadly do Japonského moře. Od začátku roku je to v pořadí šestý raketový test

Velení jihokorejské armády uvedlo, že kolem osmé hodiny ranní místního času (kolem půlnoci SEČ) zaznamenalo odpálení dvou balistických raket z okolí města Hamhung. Podle představitele jihokorejské armády citovaného agenturou Kjódó střely pravděpodobně zasáhly cíl na ostrově u severovýchodního pobřeží KLDR a Soul jejich typ stále analyzuje. 
OSN zakázala Severní Koreji provádět testy balistických a jaderných zbraní a uvalila na ni přísné sankce. KLDR ovšem tento zákaz pravidelně porušuje.

Japonský premiér Fumio Kišida označil opakované odpálení severokorejských raket za „nesmírně politováníhodné“. Dodal ale, že zatím nebyly zaznamenány žádné škody na plavidlech a letadlech v okolí japonského pobřeží. Jihokorejská národní bezpečnostní rada svolala mimořádné zasedání, kde vyzvala Pchjongjang k návratu k dialogu.
Jihokorejská národní bezpečnostní rada svolala mimořádné zasedání, kde vyzvala Pchjongjang k návratu k dialogu. Letecké úřady vydaly upozornění pro piloty pohybující se v jihokorejském vzdušném prostoru a informovaly je o raketě vypálené Severní Koreou.

Indicko-tichomořské velitelství americké armády jako při předchozích letošních testech KLDR konstatovalo, že odpal sice nepředstavuje bezprostřední nebezpečí pro USA a jejich spojence, zdůrazňuje ale destabilizující dopady severokorejského zbrojního programu

Americká vláda odpálení dvou balistických raket odsoudila. Mluvčí amerického ministerstva vnitra označil testy za porušení několika rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Uvedl ale, že Spojené státy nadále zachovávají diplomatický přístup. Vysoký americký představitel Mark Lambert ve středu řekl, že Washington je ochoten jednat s Pchjongjangem kdekoli o čemkoli. „Musíme vést seriózní rozhovory o denuklearizaci KLDR,“ prohlásil Lambert.

Severokorejský vyslanec při OSN Han Te-song na úterní konferenci o odzbrojení obvinil Spojené státy, že „pořádají množství společných vojenských cvičení s Jižní Koreou a posílají Soulu vyspělé útočné vojenské vybavení“. „To vážně ohrožuje bezpečnost našeho státu,“ řekl Han.

Severní Korea naposledy vypálila v úterý dvě řízené střely do moře u svého východního pobřeží z vnitrozemské oblasti KLDR. Před deseti dny zkušebně odpálila taktické řízené střely, které se dostaly do vzdálenosti 380 kilometrů a do výšky asi 42 kilometrů.
Během první poloviny ledna provedla zkušební odpal balistických raket krátkého doletu, které byly umístěné na železničních vagónech. Při předchozích dvou testech tvrdila, že úspěšně otestovala hypersonické střely, které je těžší zachytit prostředky protiraketové obrany.

KLDR stupňuje raketové testy v očividné snaze vyvinout tlak na vládu amerického prezidenta Joea Bidena a přinutit ji k ekonomickým ústupkům v době, kdy špatným řízením zničené severokorejské hospodářství trpí sankcemi uvalenými na KLDR za její jaderné a raketové programy a koronavirovou krizí.

Severní Korea naposledy otestovala tolik zbraní během jediného měsíce v roce 2019 poté, co selhaly rozhovory mezi jejím vůdcem Kim Čong-unem a tehdejším americkým prezidentem Donaldem Trumpem, připomněla agentura AFP. Rozhovory zaměřené na odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova a ukončení severokorejských raketových balistických programů výměnou za uvolnění sankcí od té doby nepokročily.

Minulý týden Severní Korea pohrozila obnovením testů atomových zbraní a největších mezikontinentálních balistických raket, které Kim Čong-un v roce 2018 pozastavil. Podle některých expertů by KLDR mohla dramaticky zesílit své zbrojní aktivity po únorových zimních olympijských hrách, které pořádá Čína, jež je pro Severní Koreu hlavním politickým spojencem a poskytovatelem hospodářské pomoci.

X X X

Basketbalová nadstavba začíná, Brno míří do Prahy.

1. kolo A1 Kooperativa NBL 2021/22, 29.1.22, 17:30, Praha, USK Praha – Basket Brno.

Nadstavbová část začíná a v ní i USK Praha, který si zajistil účast v prestižnější skupině A1. Ta se hraje znovu systémem každý s každým, a to na domácí a venkovní palubovce. Počet výher ze základní části zůstává a bojuje se tak především o postavení před play-off a zároveň o to, aby se týmy vyhnuly předkolu play-off do které zasáhnou týmy na sedmém a osmém místě proti prvním dvěma týmům ze skupiny A2.

Los přiřkl do prvního kola A1 našemu týmu Brno, stejně jako na úvod základní části soutěže a začínáme tedy na Folimance. Brno má na svém kontě čtrnáct výher, tedy o dvě více než Sovy. Tým trenéra Růžičky má ve svém středu plný počet kvóty cizinců, tedy pět. Dva Američany a dva Slováky doplňuje nově ještě Kanaďan Djuricic. Krom toho jsou v týmu čtyři čeští reprezentanti Puršl, Půlpán, Bálint a Nečas. Výsledky týmu a aktuálně třetí pozice v tabulce dokreslují sílu celé soupisky a ambice. Vzájemné měření sil vyšlo smírem. První utkání vyhrály Sovy na půdě Brna po přestřelce 99:90. Druhé utkání už přineslo méně bodů, výraznější hlas obran a skóre 86:82 pro našeho sobotního soupeře. Brno hrálo tuto středu dohrávku čtvrtého kola Českého poháru. Na půdě Ostravy vyhrálo 90:76 a postoupilo do další fáze, ve které narazí na Kolín. Domácí Sovy budou muset předvést v sobotu na Folimance zlepšený výkon v obraně, pokud budou chtít zastavit sérii tří porážek v řadě proti favoritovi utkání. Naposledy navíc prohráli proti předposlednímu Olomoucku, byť ještě v koncovce sahali po snovém obratu.

Josh King (trenér USK Praha): „Brno aktuálně působí v herní podobě. My s nimi máme vyrovnanou bilanci. Mají několik zbraní, které mohou použít. V posledním utkání nás hodně trápil Marko, jeden z pěti cizinců. Budeme mít rozhodně plné ruce práce, ale je to dobrá výzva. My se musíme vrátit k naší hře. Posunout se k lepšímu výkonu od našeho posledního utkání je to, o co nám jde nyní nejvíc.“

Marek Vyroubal (hráč USK Praha): „Čeká nás první zapas skupiny A1, na který se moc těšíme. Chceme zlepšit naše výkony z posledních utkání a poučit se z chyb, které jsme v těchto zápasech udělali. Očekáváme tvrdý a vyrovnaný zapas se 3. týmem tabulky, který se opírá o dobrou obranu a v útoku tým diriguje duo Marko a Pulpán, musíme si dat také pozor na jejich podkošové hráče v čele s Puršlem a Mickelsonem. Pokud budeme dodržovat naše pravidla a hrát konzistentně 40 minut, tak věřím, že konečně obhájíme domácí palubovku, na které se nám poslední dobou nedaří zvítězit.“ /mš/