Ministr kultury Lubomír Zaorálek nesouhlasí s tím, aby na krajské kandidátce ČSSD v Ústeckém kraji byl bývalý sociální demokrat a předseda ústecké organizace ČSSD Petr Benda. Zaorálkovi vadí, že Benda spolupracoval s pravicovými extremisty. Zaorálek to ve středu uvedl na Twitteru. Benda v minulosti kandidoval Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS). Předseda ČSSD Jan Hamáček jeho spolupráci s touto stranou ve vyjádření pro deník Právo označil za uklouznutí.

Kolem kandidatury sociálních demokratů v krajských volbách v Ústeckém kraji panovaly rozepře. Předsednictvo ČSSD neschválilo kandidátku původní trojkoalice Lepší sever složenou z ČSSD, Ústeckého fóra občanů a ProMost, ale schválilo vlastní. Lepší sever vytvořil svou kandidátní listinu, na níž jsou i sociální demokraté, kteří proto v ČSSD přerušili členství a kandidují jako nezávislí.

Kandidátní listinu sociální demokracie vede dětský lékař Jaroslav Krákor (ČSSD), druhý je lékař Miloslav Jiránek (hnutí Zdraví Sport Prosperita), na třetím místě kandidátky je místostarosta Varnsdorfu na Děčínsku Petr Jakubec (ČSSD) a čtvrté místo obsadil Benda (BEZPP), který byl před lety donucen k odchodu ze strany.

Benda pak figuroval na společné kandidátce Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS), kandidoval také za Národní socialisty Lev-21 bývalého premiéra Jiřího Paroubka, s nímž v sociální demokracii úzce spolupracoval.

Zaorálkovi se podoba kandidátní listiny nelíbí. Na Twitteru napsal, že nebyl debaty o ní účasten. „Ale teď nemůžu přijmout, že by na naší kandidátce měl být někdo jako p. Benda, který dříve spolupracoval s pravicovými extremisty,“ uvedl. „Taková kandidatura zpochybňuje základní principy 140leté české sociální demokracie,“ dodal.

Bohužel jsem nebyl účasten debaty o nové kandidátce @CSSD na Ústecku. Ale teď nemůžu prijmout,že by na naší kandidátce měl být někdo jako p.Benda,který dříve spolupracoval s pravicovými extrémisty.Taková kandidatura zpochybňuje základní principy 140leté české sociální demokracie.

Hamáček deníku Právo řekl, že Bendu nominovalo hnutí Pro zdraví a sport a není členem sociální demokracie. Kandidaturu za DSSS Hamáček označil za chybu. „Nicméně to byl úspěšný předseda soc. dem. v Ústeckém kraji. Jestli jednou takhle uklouzl a je ochoten to přiznat, tak v tom zásadní problém nevidím,“ napsal deníku.
Interní věc ČSSD

Hamáček ve středu na tiskové konferenci na policejním prezidiu potíže kolem sestavování kandidátní listiny v Ústí nad Labem označil za interní věc sociální demokracie.

Paroubek zvažuje návrat do ČSSD. O Hrad se zajímá hvězdná pěchota, říká

„Kolegové z Ústeckého kraje ještě minulý týden říkali, že chtějí vyjednávat, přitom už 13. července si odhlasovali přerušení členství a vytvoření separátního mechanismu pro sestavení kandidátky, takže pokud někdo ještě minulý týden chtěl vyjednávat, ale už 14 dní předtím hlasoval o přerušení členství, tak to asi vypovídá o tom, co bylo cílem,“ řekl Hamáček.

Dodal, že jeho povinností bylo zajistit, aby sociální demokracie byla ve volbách reprezentována, proto vedení strany kandidátní listinu sestavilo samo. „Mám pocit, že od začátku ten postup byl směřován, aby ta kandidátka, které se říká Lepší sever, příliš sociálních demokratů neobsahovala,“ dodal.

PAROUBEK ZNOVU DO ČSSD?

Expremiér Jiří Paroubek nevylučuje návrat do ČSSD, kterou dříve vedl. Současný šéf strany Jan Hamáček s ním konzultuje ekonomické a programové věci. „Nedostávám za to peníze,“ zdůraznil iDNES.cz Paroubek. Rozhodnutí ČSSD být v menšinové vládě s podporou KSČM považuje za správné. A s despektem hovoří o dosavadních zájemcích o Hrad. Použil termín hvězdná pěchota.

Pane inženýre, nezvažujete návrat do sociální demokracie?

Není to vyloučeno.

Vicepremiér, ministr vnitra a šéf ČSSD Jan Hamáček spolupracuje s bývalým předsedou vlády a dříve šéfem sociální demokracie Jiřím Paroubkem.

“Já jsem s Jiřím Paroubkem nikdy kontakt nepřerušil. My se známe od doby, kdy já jsem pro něj dělal jako pro premiéra. Nijak nezastírám, že spolu komunikujeme. Některé jeho názory čtu a beru je v potaz. Tady dokonce někdo hovořil o tom, že má být na ústecké kandidátce sociální demokracie. To pravda není, ale je pravda, že s ním komunikuji. My se nebavíme o stranických věcech, bavíme se o některých ideových věcech, ekonomických, programech a tak dále,“ řekl iDNES.cz Hamáček. Na dotaz, zda si Paroubka „nepřipravuje“ jako možného kandidáta pro prezidentskou volbu, protože jak současný prezident, tak bývalý byli premiéři, Hamáček odvětil: „To je úplně divoká spekulace. Nic takového jsme neprobírali.“

Předseda ČSSD Jiří Hamáček mi řekl, že kontakt s vámi nikdy nepřerušil, že pro vás dělal, když jste byl premiérem a že s vámi konzultuje některé věci – ideové, programové. Dá se říci, že mu neformálně radíte.

Nevím, jestli bych to nazval konzultace nebo radění. V každém případě za to nedostávám žádné peníze.

Kdy se definitivně rozhodnete, zda se vrátíte do strany, kterou jste dost výrazně formoval?

Až přijde ten správný čas.

Mimochodem, vy jste před lety vzbudil rozruch u části veřejnosti a dráždil i část novinářů politickým konceptem vlády s podporou komunistů, s tím, že je jejich zatažením do rozhodování je budete marginalizovat. Sklízel jste za to kritiku a dnes ten koncept realizuje premiér Andrej Babiš. Necítíte to jako nespravedlnost, že co neprošlo vám, teď prochází?
Byla to správná varianta. Myslím, že tady ani nebylo příliš mnoho jiných možností, jak vytvořit vládu. Ale já sám jsem za sebou neměl silná média, jako má pan Babiš.

Myslíte, že ČSSD udělala správný krok, když šla do menšinové vlády Andreje Babiše opřené o KSČM?

Pro sociální demokracii to bylo správné řešení, aby byla více vidět a mohla ovlivňovat klíčová rozhodnutí. A díky tomu je vidět třeba také Jana Maláčová, ze které podle mě může být nová Petra Buzková.

V úterý byla uzávěrka kandidátek a jeden z vašich bývalých blízkých spolupracovníků Petr Benda bude kandidovat za ČSSD v Ústeckém kraji na čtvrtém místě kandidátky. Měl jste na to vy osobně nějaký vliv? Konzultoval to s vámi pan Hamáček?

Pan Hamáček určitě ne. A pan Benda, pokud vím, kandiduje za hnutí Pro Sport, které má své zástupce na kandidátce ČSSD. V čele kandidátky je bývalý zkušený poslanec Jaroslav Krákora. Rád s nimi budu spolupracovat, když se mnou budou chtít něco konzultovat.

Prezidentem byl bývalý premiér Václav Klaus, prezidentem je bývalý premiér Miloš Zeman. Vy jste také bývalý premiér. Nepěstuje si vás Jan Hamáček jako možného kandidáta pro příští prezidentskou volbu?

O tom jsme spolu nemluvili. V tuto chvíli se zatím do prezidentské volby hlásí lidé jako bývalý generál Pavel nebo bývalý muzikant Kocáb. Lidé, kteří reprezentují zájmy cizích mocností, nebo hvězdná pěchota.

Ta hvězdná pěchota je podle vás kdo?

Pan Kocáb.

Mimochodem čím vy osobně se teď zabýváte?

Ekonomickým poradenstvím. Mám také částečný důchod a hodně čtu.

HAMÁČEK SE OŽENÍ S POLITIČKOU KLOUDOVOU, TOČILA SE KOLEM POLITIKŮ

Vicepremiér, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček se v tomto týdnu podruhé ožení. Jeho manželkou se stane bývalá pražská zastupitelka za ODS Gabriela Kloudová. Počátkem roku Hamáček oznámil, že se rozvádí s první manželkou Kamilou.

O svatbě podle serveru SeznamZprávy.cz vědělo jen několik Hamáčkových známých. „Ano, informaci mohu potvrdit,“ uvedl Hamáček. Jeho první manželství skončilo po 13 letech. Kvůli šíření koronaviru, které na čas zastavilo chod soudů, byl rozvod oficiálně potvrzen až v červnu. Z prvního manželství má Hamáček dvě děti.

O blízkém vztahu místopředsedy vlády s Gabrielou Kloudovou se v politických kuloárech hovořilo delší dobu. V době vlády Mirka Topolánka byla považována za jeho klíčovou spolupracovnici. Jako členka občanských demokratů následně v letech 2010 až 2014 působila v zastupitelstvu hlavního města.

Z ODS později odešla a ve sněmovních volbách v roce 2013 kandidovala za blok Hlavu vzhůru blízký exprezidentu Václavu Klausovi. Projekt vedený Janou Bobošíkovou však ve volbách propadl. V roce 2014 pak Kloudová nastoupila do úřadu místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka. Po volbách v roce 2017 se začalo mluvit o tom, že je u Hamáčka konzultantkou, píše server. Na veřejnosti se Kloudová v minulých letech objevila také po boku vlivného sociálního demokrata Karla Březiny, byla manželkou někdejšího náměstka pražského primátora Jiřího Vávry.

PREZENTACE A WORKSHOP MAĎARSKA V PRAZE

V pražském hotelu Savoy se ve čtvrtek uskutečnila prezentace Maďarska, kam jet na dovolenou. Jménem Maďarské centrály cestovního ruchu byli pozváni novináři a mnoho dalších odborníků, kteří se točí kolem cestování. Celkem více než 80. Zástupci Maďarska představili oblíbené destinace v srdci Evropy, která návštěvníkům nabízí všestranné vyžití, spolu s jedinečnými kulturními, sportovními, lázeňskými i kulinářskými zážitky. Maďarská centrála cestovního ruchu uspořádala prezentaci v Ostravě, Brně a v Praze.

Součástí prezentací byl workshop, jehož se zúčastnilo také 13 zástupců významných lázní, hotelů a incomingových agentur, kteří představili svoji aktuální nabídku, novinky pro letošní sezónu, a také zodpověděli dotazy přítomných.

Majitelka CK Daen z Prahy ing. Jana Kurková zařizuje dovolenou na Slovensku a v Maďarsku. Každoročně mnoha lidem. Postará se vždycky o ubytování, cestování i stravování a program. Na dovolenou mohou jezdit turisté vlastním autem, nebo autobusem, který zařídí CK. Zrovna před několika dny se ze SR vrátilo 20 lidí z ČR z Tater.

Z ČR LZE CESTOVAT DO TUNISKA

Češi mohou opět bez omezení cestovat do Tuniska, oblíbené destinace pro dovolené. Země totiž zrušila svá opatření vůči českým cestovatelům, informoval ve středu ministr zahraničí Tomáš Petříček. Navrátilci z Tuniska tak už nebudou potřebovat negativní test na koronavirus.

Severoafrická země je na evropském seznamu bezpečných zemí, Česko ho ale dosud na svůj nezařadilo, protože čekalo na reciproční krok druhé strany.„Tunisko zrušilo dosavadní opatření vůči českým cestovatelům, kteří už nebudou potřebovat negativní test. Jsem pro, abychom Čechům vracejícím se z dovolené nekomplikovali návrat,“ uvedl Petříček na Twitteru.

Na české mapě jsou od pondělí všechny státy Evropské unie mezi bezpečnými zeměmi, negativní test tak nemusejí dokládat už ani lidé přijíždějící ze Švédska. Naopak zahraniční pracovníci ze Švédska tuto povinnost nově mají, stejně jako zahraniční pracovníci z Lucemburska. Stejné nařízení platí i v případě pracovníků z Rumunska, Bulharska a Portugalska.

Z mimoevropských zemí dosud mohli do ČR bez nutnosti testu a karantény občané Austrálie, Nového Zélandu, Kanady, Japonska, Jižní Koreje a Thajska. Českou republiku ze seznamu bezpečných zemí nedávno znovu vyřadily Lotyšsko a Estonsko. Češi tak musí při cestě do těchto států do čtrnáctidenní karantény.

Omezení pro české turisty v červenci dočasně zavedly i Slovinsko a Kypr. Lublaň postupně od opatření ustoupila, pro cesty na Kypr ale zůstávají v platnosti. Turisté musejí předložit negativní test na covid-19 starý nanejvýš 72 hodin předtím, než na Kypr odletí.

ZEMAN I LETOS VYPLUJE NA VYSOČINĚ NA RYBNÍK?

Prezident Miloš Zeman je od začátku týdne opět v úřadu. Část své dovolené během července strávil na zámku v Lánech. V rozhovoru pro Rádio Impuls mluvčí Jiří Ovčáček sdělil, že druhou část si hlava státu teprve vybere, a nejspíše ji stráví na chatě na Vysočině.

Zeman úřaduje od začátku týdne. Ve středu na Pražském hradě veřejně jmenoval třiatřicet nových soudců.
Druhou část dovolené si Zeman vybere v srpnu. „Pan prezident zatím na Vysočinu nezavítal, nebylo k tomu ani vhodné počasí, které příliš nepřálo plavbě na oblíbeném člunu, ale nevylučuji, že někdy v srpnu prezident právě na chatu na Vysočinu zavítá,“ řekl Ovčáček.

Úřadování v roušce je nekomfortní

Téma rozhovoru se následně stočilo k aktuální koronavirové situaci. Podle slov Ovčáčka není pro Zemana úřadování v roušce komfortní záležitostí. „Pana prezidenta čeká několik akcí a ceremoniálů ve velkém počtu lidí a na Pražský hrad pere slunce celý den. Pokud by pan prezident mohl, okamžitě by tu roušku sundal,“ řekl v rozhovoru pro Rádio Impuls.
Ovčáček také podotkl, že se Miloš Zeman snaží být v této situaci zodpovědný. „Není to o tom podléhat panice nebo strachu, ale zodpovědně přistupovat ke svému vlastnímu zdraví, ale také ke zdraví druhých lidí. Tedy pokud jsou přijatá nějaká opatření, tak se je pan prezident snaží dodržovat,“ doplnil.

V rozhovoru došlo i na aktuální agendu. Premiér Andrej Babiš a šéf ČSSD Jan Hamáček chtějí projednat s prezidentem Milošem Zemanem odvolání Petra Rafaje z čela antimonopolního úřadu.

„Schůzka ještě není pevně stanovená. Pan prezident ale vyhoví této žádosti a velmi pozorně si vyslechne argumenty Andreje Babiše a Jana Hamáčka, které přinesou na toto jednání. Předpokládám, že pan prezident po tomto jednání řekne svoje stanovisko,“ řekl Ovčáček ke schůzce, která by se měla konat po 17. srpnu, kdy končí vládní prázdniny.

HOŠKŮV POZEMEK V LÁNECH ZEMANOVI, DCERA PÍŠOVÁ ZAKÁZKU ZA 1,5 MILIONU

Dcera podnikatele, který Zemanovi prodal pozemek, získala zakázku v Lánech: Dcera podnikatele, který prodal pozemek prezidentovi Miloši Zemanovi pro stavbu vily, dva týdny poté dostala zakázku za celkem 1,5 milionu v lánském sídle. Za neznámou cenu navíc odkupuje z Lán dřevo. Zakázky podle zjištění Aktuálně.cz podepsal v současné době již stíhaný Miloš Balák. Podle mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka jde o „nesmyslné konstrukce“.

Prezident Zeman si nedávno pořídil pozemek nedaleko od Lánského zámku. Právě do domu, který má na pozemku vyrůst, by se měl Zeman po skončení svého mandátu přesunout společně se svou ženou.

Zeman začíná stavět. V bungalovu v Lánech chce mít velkou knihovnu

Podle zjištění serveru Aktuálně.cz zaplatil za koupi stavebního pozemku místními podnikateli 2,5 milionu korun. Server upozornil na to, že rodina podnikatele získala poté 1,5 milionu z veřejného rozpočtu sídla prezidenta. Jedná se konkrétně o Hoškovu dceru Ivanu Píšovou, která je na hradních smlouvách uvedena.

Dva týdny poté, co Hošek prodal Zemanovi pozemek, ji podle Aktuálně šéf Lesní správy Miloš Balák vybral, aby ze stromů vyráběla pro Lány prkna. Za práci získala celkem 1,5 milionu korun. První smlouvu za 580 800 korun s Píšovou Hrad uzavřel 13. března 2019. Druhou smlouvu na výrobu prken za 880 880 korun pak Hrad s Píšovou podepsal letos 27. února.

Píšková má sice živnost na zpracování dřeva, ale žádnou pilu nevlastní. Svou živnost provozuje v areálu, který patří jejímu otci.

Médium upozornilo také na to, že na obou dokumentech figuruje podpis Miloše Baláka, kterého policie stíhá, že ze sídla prezidenta prodal tisíce tater kamene, který se v chráněné oblasti těží. Usiluje také o to, aby se v oboře otevřel regulérní kamenolom, nadále však zůstává ve funkci. Podle něj spolu transakce za výrobu prken a prodej pozemku nesouvisí.
„Víte, že je smrková kalamita? Víte, že je přebytek dřeva? Že to dřevo není kam dávat? Spotřebu prken jsme řešili tentokrát tak, že jsme si naše nechali pořezat,“ uvedl pro médium Balák. Podle smluv však vyplývá, že obora v době uzavření smluv neměla dostatek dřeva, dodání prken se muselo dvakrát posouvat. Ze smluv se také nedá vyčíst, kolik Hrad platí za konkrétní typ prken.

Píšová médiu řekla, že sídlo prezidenta oslovila sama. Balák naopak tvrdí, že Hrad udělal sám poptávkové řízení.
„Já sháním zakázky pro svoji firmu. Žádná domluva nebyla. Sama jsem se byla ptát,“ reagovala žena a odmítla, že by získání zakázky od lánských lesů souviselo s tím, že prezident od jejího otce koupil pozemek. „To s tím nemá nic společného. Můj otec vůbec nevěděl, komu pozemek prodával. Netuším, s kým to dojednával. Prostě přišel pán a řekl, jestli je volná parcela. To bylo vše. Byla poslední. Prodával ji půl roku. Nikdo ji nechtěl.“

Že by spolu prodej a zakázka na prkna nějak souvisely, odmítl i sám Hošek. „Potřeboval jsem peníze, protože jsem potřeboval dostavět barák, takže mi bylo úplně jedno, komu to prodám. Peníze dal pan prezident jako každý druhý,“ řekl Aktuálně.cz. Nákup pozemku za prezidenta podle něj vyjednával kancléř Vratislav Mynář.

Zeman ani po skončení funkce Lány neopustí. Má povolení k stavbě domu

Podle média má Hošek s Lány ještě jednu spolupráci. Balák s Píšovou uzavřeli smlouvu o tom, že celý rok 2020 může z Lán odkupovat dřevo. Za kolik a jaké množství, není jasné. Hrad množství odebrané kulatiny i celkovou cenu tají. Podle Baláka jde však o obchodní tajemství. Cenu podle něj chtěla skrýt Píšová.

„O tom vůbec nevím, že je to neviditelné,“ reagovala však. Médium se obrátilo také na mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka. „Vytváříte nesmyslné konstrukce se zcela průhledným cílem poškodit pana prezidenta. To je jediná reakce, kterou poskytnu,“ reagoval.

SPISOVATEL KUNDERA VĚNOVAL SVŮJ ARCHÍV I KNIHOVNU BRNU

Moravská zemská knihovna v Brně získá archiv i knihovnu od manželů Milana a Věry Kunderových. Z Paříže budou díla převezena pravděpodobně už na podzim. Vzácná sbírka poslouží čtenářské a odborné veřejnosti ke studiu i pro vědecké účely. Knihovna obsahuje díla Kundery v češtině i ve více než čtyřiceti světových jazycích. Počítá se s jejím dalším rozšiřováním o další česká i zahraniční vydání., a to na základě dohody se správci autorských licencí.

„Součástí věnované knihovny je i exkluzivní archiv obsahující články psané Milanem Kunderou, články o něm, kritiky Kunderových knih sbírané v průběhu let jeho vydavateli u nás i v zahraničí, množství výstřižků z novin, autorizované fotografie nebo i kresby z ruky Milana Kundery. Tento archivní materiál bude čtenářům Moravské zemské knihovny přístupný primárně v digitální podobě,“ informoval za Moravskou zemskou knihovnu Radoslav Pospíchal.
Podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) jde o mimořádnou kulturní událost.

„Milan Kundera vždy tvrdil, že autor a nikdo jiný je absolutním pánem svého díla. A tak to, že se svou celou tisícisvazkovou knihovnu rozhodl věnovat české instituci, je obrovskou událostí. Vidím v tom velikou symboliku. Vždyť to budeme my, kdo bude mít k tomuto dílu nejblíže a zároveň tento dar snad ukazuje, že i Milan Kundera měl a má nejblíže k této zemi,“ konstatoval ministr.

Podle Miroslava Balaštíka, šéfredaktora a spolumajitele brněnského nakladatelství Host, jde o významnou událost, jež má dvě roviny. „Jednak symbolickou, jelikož Milan Kundera tím dává najevo svůj vztah k Brnu a Česku. Posílá tím důležitý vzkaz, že se tady cítí doma. Co považuje za nejdůležitější ve svém životě, nám dává k dispozici, což je bezvadné,“ okomentoval Balaštík s tím, že dobrou zprávou také je, že budou vycházet Kunderovy dosud nepřeložené texty, která psal ve francouzštině.

„Druhá rovina je faktická a badatelská. Čeští vědci a návštěvníci knihovny budou mít unikátní možnost seznámit se s tím, jak vypadá knihovna Milana Kundery. Obsahuje archiv textů z celého světa, které o něm byly napsány, a také jeho publikované texty,“ dodal Balaštík.

Kundera své rozhodnutí komentoval s tím, že knížky prostě patří do knihovny. A právě proto je logické, že svá díla věnoval Moravské zemské knihovně v Brně. Kunderova manželka Věra pak připomněla, že na podzim se čeští čtenáři a diváci mohou těšit na vydání překladu Kunderova posledního románu Slavnost bezvýznamnosti v brněnském nakladatelství Atlantis.

Prozradila také, že Milan Kundera právě připravuje s překladatelkou Annou Kareninovou k českému vydání román Nevědění. A v brněnském Národním divadle se na 23. října tohoto roku chystá obnovená premiéra Kunderova absurdního dramatu Majitelé klíčů z roku 1962.

Sbírka dostane speciální místo

Co se týče Moravské zemské knihovny v Brně, ta s manželi Kunderovými dlouhodobě spolupracuje. Loni připravila například reprezentativní výstavu Milan Kundera neztracen v překladu i s exkluzívním katalogem, či vydala česko-francouzskou publikaci Dílo Milana Kundery v překladech, která mimo jiné obsahuje i bibliografii Kunderova překladového díla. Už před několika lety se zrodila rovněž myšlenka převzetí knihovny a jejího badatelského zpřístupnění.

„Dar knihovny Milana Kundery je nejenom vzkazem českým čtenářům, ale vlastně i komentářem jeho vztahu k Brnu, tedy k jeho rodišti. A Moravská zemská knihovna je institucí, která si zaslouží tento dar spravovat,“ uvedl ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš Kubíček.

Pro vzácnou sbírku chtějí vyhradit speciální místo v samostatné studovně, která ponese označení „Knihovna Milana Kundery“. Počítá se s pořádáním autorských čtení i diskuzí se spisovateli a veřejností.
KORONAVIR: ŠIMUNKOVÁ, OMEZENÍ NEÚMĚRNĚ PŘÍSNÁ

Omezení návštěv, chybějící kontakt s blízkými, nedostatek informací či nemožnost vyjít ven. To byly podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové nejproblematičtější dopady koronavirové krize na lidi v ústavech, věznicích, pobytových zařízeních pro uprchlíky či v psychiatrických nemocnicích.

Podle Moniky Šimůnkové to platí i pro dětské domovy, kde se děti nemohly stýkat s rodinou. Ona i její spolupracovníci navštívili hned v polovině května celkem dvanáct zařízení, a to dvě věznice, dvě zařízení sociálních služeb, čtyři zařízení pro děti, dvě pro cizince a dvě psychiatrické nemocnice.

„Nikde jsme nezjistili špatné zacházení, ale některá opatření byla přinejmenším sporná. Hodně to i bylo i tím, že vedení nemělo dostatek jasných pokynů od nadřízeného ministerstva a chyběl i užší kontakt s příslušnými krajskými hygienickými stanicemi, které by pokyny mohly poskytnout,“ poznamenala Šimůnková.

V zařízeních pro děti neměli například ředitelé instrukce, jak postupovat, což se projevilo nejvíc v kontaktu s rodinou, který byl hlavně v prvních týdnech zakázaný a odehrával se pouze přes Skype a sociální sítě.„Někde povolovali návštěvy rodiny, jinde byly plošně zakázané, což považuji za nepřiměřený zásah do práv rodičů i dítěte. A jako nesmyslný nám připadl zákaz školní výuky tam, kde je pobyt spojený se školou, protože děti jsou tak jako tak celý den spolu,“ popsala Šimůnková.

Epidemie podle ní přispěla i k další izolaci lidí v sociálních ústavech, a to zejména plošným zákazem návštěv, kdy senioři i postižení nemohli celé týdny potkat své nejbližší a nemohli ani vyjít mimo objekt nebo areál„Tam je problémem i využití sociálních sítí a Skypu, které senioři nebo postižení lidé mnohdy těžko zvládají. Všechno toto zvýšilo jejich sociální izolaci. Nechápu, proč nemohou mít tito lidé stejné podmínky jako ostatní, kteří mohli i v době nejtvrdších opatřeních vyjít na vycházku nebo do obchodu,“ poznamenala zástupkyně ombudsmana.

Nejspornější je vyloučení dětí

Některé sporné jevy zaznamenali pracovníci kanceláře i při návštěvě věznic. „Tou nejspornější je úplné vyloučení dětí až do 22. června z návštěv, protože ty byly omezeny pouze na jednu osobu a dítě bez doprovodu dospělého do věznice nesmí. Rodič tak musel řešit, které dítě s sebou vezme, a které ne,“ podotkla Šimůnková.

Nejhorší byla podle ní situace v zařízeních pro cizince. „Byli vnímáni jako potenciální hrozba nákazy, i když měli negativní testy. Navíc byly v té době uzavřené hranice, takže žádné nebezpečí nákazy nehrozilo,“ upřesnila právnička kanceláře Barbora Matějková.

Podle zjištění neměli cizinci dostatek informací a rozhodnutí o zajištění dostávali v češtině, protože nefungovali tlumočníci. Jediný kontakt s vnějším světem probíhal tak, že jim 3x denně donesli jídlo a změřili jim teplotu.„Chyběl i přístup k čerstvému vzduchu, protože okno si mohli otevřít jen na 15 centimetrů a do venkovního areálu nemohli vůbec,“ vylíčila Matějková. Pozitivní bylo, že se vedení zařízení snažilo umožnit kontakt s blízkými přes internet nebo telefonicky.

Své poznatky Šimůnková předala příslušným ministerstvům i s doporučeními, která by mohla zapracovat do svých metodických pokynů.„Nechceme nikoho perzekuovat, všude jsme se ze strany vedení setkali s velkou vstřícností. Chceme, aby pokud koronavirový stav potrvá, se do budoucna vyvážil zájem ochrany veřejného zdraví a práv lidí,“ poznamenala Šimůnková.

PŘIBYLO 278 NAKAŽENÝCH

Počet případů nemoci covid-19 v Česku od začátku epidemie k dnešku přesáhl 16 000. Za středu přibylo 278 potvrzených případů na celkových 16 093. Jedná se o druhý nejvyšší denní nárůst od června. Nových případů nákazy bylo o tři více než v úterý. Poslední zhruba dva týdny vytrvale roste také počet lidí aktuálně trpících covidem-19. Ve středu se dostal na 4 290, což je nejvíce od poloviny dubna. Nejvyšší počet aktivních případů nemoci byl podle údajů ministerstva 11. dubna, kdy jich bylo 4 684.

Počty provedených testů za středu zveřejní ministerstvo zdravotnictví až ve čtvrtek v podvečer. V úterý ale laboratoře provedly 7 413 testů na covid-19, je to nejvíce od 25. května. Pozitivní se vrátil v průměru jeden z 26, tedy zhruba 3.7 procenta. Celkem šlo o 275 případů nákazy. Česko má za včerejšek více nových případů na milion obyvatel než všechny okolní země, oproti Německu a Polsku dvojnásobně, oproti Slovensku více než trojnásobně.

Počet zemřelých lidí s covidem-19 se ve středu nezměnil, zůstává na 374. V nemocnicích je kvůli této nemoci podle posledních údajů ministerstva ze středečního večera 120 lidí. Jde o nejvyšší počet od 19. května, kdy péči lékařů potřebovalo 122 pacientů.

V posledních dnech stoupají také počty vyléčených pacientů. Za středu jich bylo 72, šlo o sedmý nárůst v řadě.
Po úterním nárůstu se stav v Praze stabilizoval, teď je čtvrtým nejpostiženějším regionem s 26 případy na 100 000 obyvatel. Nejvíce nemocných na sto tisíc osob, 57, je na Prachaticku, kde se před pár dny objevilo nové ohnisko v závodech firmy Intica Systems. Druhé je Jihlavsko se 45 a třetí Frýdecko-Místecko s 30.

EPIDEMIOLOG SMEJKAL: V COVIDU MNOHO POLITIKY, VADÍ LIDEM

Nárůst počtu případů nákazy koronavirem opět zrychlil, po mírnějším víkendu úterní a středeční čísla pozitivně testovaných znovu překročila hranici dvou stovek. Podle hlavního epidemiologa Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM Petra Smejkala by se měla čísla v souvislosti s koronavirem lidem srozumitelně vysvětlovat. Řekl to v pořadu Interview televize CNN Prima NEWS.

„V epidemii je spousta politiky a lidem to vadí, vše by mělo zůstat na úrovni čísel. Doufejme, že nový semafor pro Česko zohlední co nejvíce důležitých parametrů. Pak nikdo nebude moct diskutovat, proč je nějaký kraj žlutý a jiný zelený,“ uvedl epidemiolog Smejkal na adresu primátora Prahy Zdeňka Hřiba.

Politik se totiž už dříve ohradil proti tomu, že Praha v novém semaforu spadá do vyššího stupně rizika. Podle Smejkala je třeba být co nejtransparentnější. Veřejnosti má být k dispozici co nejvíce dat se srozumitelným vysvětlením.
Roušky ve všech vnitřních prostorech

Podle Smejkala bylo jasné, že musejí přijít nová plošná opatření kvůli vývoji situace. „Ohledně roušek bych byl například přísnější. Rozdělování prostorů mě zarazilo, měly by se nosit kdekoliv v uzavřených prostorech. Jde o nejjednodušší opatření, které prokazatelně brání šíření koronaviru i podle posledních poznatků o vzdušném přenosu,“ vysvětlil Smejkal.
V Praze by například v tomto ohledu nerozlišoval metro a tramvaje. „V rouškách jsme byli premianti. Bylo na nás ukazováno jako na zemi, která roušky nařídila a fungovalo to, tak proč v tom nevytrváme?“ ptal se epidemiolog.

Páteřní laboratoře pojedou denně, výsledky dají do 48 hodin, řekl Vojtěch

„Opadla pozornost a obavy. Neměli jsme žádnou velkou vlnu ve srovnání s Velkou Británií, USA nebo Itálií, takže možná i proto si lidé myslí, že to nic nebylo. Čísla přitom ukazují, že covid-19 je horší než chřipka,“ vysvětlil.

Léto máme podle Smejkala využít k tomu, abychom byli venku a nemuseli chodit do uzavřených prostor. Na podzim bude situace složitější, protože lidé začnou více navštěvovat interiéry barů a restaurací. Nedávný případ z baru Techtle Mechtle je podle něj učebnicový příklad šíření viru. „To znamená podzemní špatně ventilovaný prostor, kde je spousta lidí a všichni používají jedno brčko,“ uvedl Smejkal.

Lidé s horečkou nesmí uniknout testování

Smejkal se každý rok obává podzimu kvůli respiračním chorobám, hlavně chřipce. „Souběh covidu-19 a chřipky může být nebezpečný, už z pohledu diagnostického. Bez testu respirační nákazu člověk nerozezná, příznaky se trochu liší,“ uvedl s tím, že v podzimních měsících může být znovu povinné nosit roušky i venku.

V tuto chvíli se už podle epidemiologa IKEM musí Česko na toto roční období připravovat z hlediska testování. „Musí existovat kapacity na to, aby se člověk s respirační nákazou mohl otestovat na covid-19. Kdokoliv bude mít horečku a kašel, nesmí uniknout testování už nyní a na podzim už vůbec ne,“ řekl s tím, že testovat by se mělo najednou více respiračních virů a výsledky by měly být známé optimálně do 24 a maximálně do 48 hodin.

Přibylo 278 případů. Počet nakažených se blíží dubnovému rekordu

Je totiž možné, že člověk může mít naráz covid-19, respirační onemocnění i chřipku. Proti té se lidé alespoň mohou očkovat. „Mysleli jsme si, že v létě nebude tolik případů koronaviru. To se ale nestalo, virus se šíří po celém světě, i v zemích s teplým klimatem. Nejdůležitější u viru je tedy přenos z člověka na člověka, takže druhá vlna očividně může přijít i v létě. V tom jsme virus trochu podcenili. Zdá se nakažlivější, než jsme si mysleli,“ uvedl Smejkal. Doufá ovšem, že virus zeslábne a přestane být tolik agresivní. „Potvrzené to nemám. Ale v nemocnicích už není tolik lidí s těžkým průběhem.“

EXPERT MAĎAR: ZKRÁTIT KARANTÉNU NEJDE

Zkraťme karanténu na sedm dní, navrhuje Kuba. Podle Maďara to je nemožné: Doba karantény je moc dlouhá. Myslí si to předseda jihočeské ODS, bývalý ministr a lékař Martin Kuba. Navrhl to proto k projednání Radě vlády pro zdravotní rizika. Současné dva týdny jsou podle něj přehnané. Podle epidemiologů je však doba karantény navázaná na inkubační dobu a nelze s ní libovolně hýbat, myšlenku odmítl i ministr Vojtěch. O zkrácení na deset dní se ale celosvětově hovoří.

Podle současných pravidel musí takzvaně epidemiologicky významný kontakt nakaženého nemocí covid-19 do čtrnáctidenní karantény. A to bez ohledu na fakt, že daný člověk nevykazuje žádné příznaky choroby a měl negativní test na koronavirus. Ten se provádí do pátého dne. Po čtrnácti dnech jde pak daný člověk na test další. Karanténu ukončí až jeho negativní výsledek.

Vojtěchovi pomáhám, to není o nedůvěře, řekl Babiš o své účasti u hygieniků

To je podle lékaře a politika Kuby zbytečné. Dvoutýdenní lhůta totiž vychází z inkubační doby. „Když jste tím virem nakažená, do čtrnácti dnů vám nemusí nic být. Teprve čtrnáctý den se to projeví,“ vysvětlil Kuba.

To však podle něj nemá nic společného s faktem, že virus v těle daného člověka již je a test by ho měl zachytit. Jak informovaly Seznam zprávy, Kuba proto navrhuje, aby se doba karantény zkrátila, a to na sedm až osm dní.
„Navrhl jsem, aby došlo ke zkrácení protokolu. A to tak, aby se v momentě, kdy se pátý den zjistí, že je pacient negativní, provedl do osmačtyřiceti hodin druhý test. To proto, abychom měli jistotu, že ten první nebyl falešně negativní,“ popsal Kuba. Pokud by tedy takový člověk neměl žádné příznaky a měl dva po sobě jdoucí negativní testy, karanténa by pro něj skončila.

„Já to považuji za naprosto nelogické. Proč by se ve vás měl ten virus osmý den objevit?“ dodal Kuba.

O této možnosti již hovořil s epidemiologem Romanem Prymulou. Návrh, který má redakce iDNES.cz k dispozici, mu odeslal ve čtvrtek. Zabývat se jím měla Rada vlády pro zdravotní rizika, která vznikla v pondělí a vede ji premiér Andrej Babiš z hnutí ANO.

Předvolební kampaň, řekl Vojtěch

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ale návrh již odmítl. Čtrnáctidenní karanténa má podle něj své odborné opodstatnění a vychází z dosavadních vědeckých poznatků o nemoci. „Jakákoliv diskuze o změně je výsostně odborná a neměli by se do ní pouštět politici, navíc v rámci své předvolební kampaně,“ uvedl pro iDNES.cz.

Podobně se k věci staví i epidemiolog a vedoucí pracovní skupiny pro rozvolňování opatření Rastislav Maďar. Doba karantény je navázaná na inkubační dobu u všech infekčních nemocí, řekl. Jen tak s ní proto hýbat nelze.
„U karantény je to tak, že většina lidí se sice stává infekční mezi pátým a desátým dnem, nicméně z definice trvá karanténa maximální inkubační dobu. Pokud se ta nezmění z definice nemoci, karanténu nemůže nikdo ukončit dřív, než je maximální inkubační doba,“ vysvětlil Maďar.

Jsou tak podle něj jen dvě možnosti – buď se globálně změní trvání inkubační doby, nebo zůstane čtrnáctidenní karanténa. K první z možností přitom podle něj zatím nemáme dostatek dat.

Pozitivita se podle něj může objevit i mnohem později než v sedmém dni. „Hrozí nám, že když předčasně ukončíme karanténu, člověk se stane pozitivním a my ho uschopníme a pustíme mezi lidi,“ varuje Maďar. „Zatím si nemůžeme být jistí, že by k tomu v určitém procentu nemohlo dojít a že by to nemohlo způsobit zhoršení epidemiologické situace,“ dodal.

Připustil však, že se celosvětově hovoří o možnosti desetidenní inkubační doby, a tedy desetidenní karantény. To potvrdil i epidemiolog Roman Prymula.„Určitě je to návrh, který se v nějaké podobě řeší po celém světě, a je to k jednání – sestoupit ze 14 dnů třeba na deset. Myslím, že je to opravdu legitimně k jednání. Je tam svým způsobem frekvenční logika. Ne že by se úplně riziko vyloučilo, ale bude minimální,“ řekl pro Seznam zprávy epidemiolog Prymula.

Závody a školy v karanténě

Návrh Kuba zdůvodňuje tím, že čtrnáctidenní karanténa zasahuje do osobního a ekonomického života pacientů. „Řada lidí se bude dostávat do karantény při šíření viru v populaci, které se přirozeně děje a s rozvolněním opatření se děje více,“ řekl.

Páteřní laboratoře pojedou denně, výsledky dají do 48 hodin, řekl Vojtěch

„Není udržitelné, aby se celé firmy, sportovní kluby nebo třeba školy celé dostávaly na čtrnáct dní do karantény kvůli pár případům. Ti lidé jsou zdraví, nejsou infekční, nejsou pro společnost nebezpeční. Není udržitelné, aby seděli čtrnáct dní doma a zcela vypadli z ekonomického nebo vzdělávacího procesu,“ dodal.

Argumentuje přitom i faktem, že jeden negativní test na koronavirus stačí i při návratu z rizikové země. Zkrácený režim karantény byl navíc podle něj již vyzkoušen u zdravotníků. Martin Kuba je lékař a bývalý ministr průmyslu a obchodu. V květnu spolufinancoval studii na jihu Čech, podle které se v té době s koronavirem setkalo asi půl milionu Čechů.

HYGIENIK VALENTA Z LIBERCE: ZVÝŠENÍ MÍST NEPOSTAČÍ

Hygienikům ztěžuje práci spojenou s epidemií koronaviru nedostatek pracovníků a ani vládní zvýšení míst v krajských hygienických stanicích situaci příliš nezlepší. Řekl to ve čtvrtek ředitel krajské hygienické stanice v Liberci a bývalý hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta.

Podle nynější hlavní hygieničky Jarmily Rážové není možné, aby se stavy vrátily před rok 2003 nebo 2007, kdy byly kráceny. Nyní mají podle Rážové hygienické stanice asi 2000 zaměstnanců, což je přibližně polovina ve srovnání s tím, kolik jich bylo. V reakci na Valentova slova Rážová novinářům řekla, že ji překvapují, protože ve středu na společném jednání krajských hygientiků v Praze věc nezmnínil.

Vojtěchovi pomáhám, to není o nedůvěře, řekl Babiš o své účasti u hygieniků

Nové lidi nyní regiony podle Rážové získají podle velikosti obvodu. Liberecký kraj není tak velký a navýšení odpovídá počtu jeho obyvatel, uvedla. Zmínila, že v době, kdy byla Valentovou zástupkyní, se povedlo prosadit pro hygieniky větší rozpočty, ne však zvýšení počtu pracovních míst. Posun v práci hygieniků od března, kdy v Česku epidemie propukla, označila i v souvislostí s digitalizací za naprosto fantastický.

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta uvedl po jednání krajské epidemiologické komise, že chytrá karanténa funguje nejlépe tam, kde je dost lidí pro trasování, tedy vyhledávání kontaktů nakažených. Nízký počet pracovníků hygienických stanic podle něj fungování tzv. chytré karantény určené právě i pro lepší vyhledávání kontaktů komplikuje.
Personální posílení hygienických stanic je podle Půty pro boj s epidemií covidu-19 klíčové. „Oni (hygienici) v podstatě ve stejném počtu lidí, který byl v minulosti bohužel snížen, už několik měsíců dělají významně více práce než v běžném provozu,“ řekl.

Rána, kterou by máloco vydrželo

Také Valenta uvedl, že personální kapacity hygieniků klesly v Česku o polovinu. „To byla rána, kterou by málokterý zdravotnický systém vydržel. Hygiena vydržela, nicméně dopady tohoto restriktivního opatření teď plně pociťujeme. Na rozdíl od ostatních složek zdravotnictví nemůžeme směnovat. Naši lidé jedou několik měsíců nadoraz, v režimu 24 hodin denně sedm dní v týdnu,“ řekl.

Do pražské MHD se v září vrátí nošení roušek. Čeká se na to, až se ochladí

Lidé budou opět i v autobusech nosit roušky.

Hygienici se snaží podle Valenty například využít pomoc studentů zdravotnictví. Vláda také schválila kvůli šíření koronaviru zvýšení maximálního počtu míst pro hygienické stanice o 134. Podle Valenty připadnou na libereckou krajskou hygienickou stanici z nových míst čtyři lidé. „Ale to všechno nenahradí to, co se odehrálo před těmi deseti až 15 lety,“ uvedl s odkazem na dřívější personální škrty.

Na trasování možných kontaktů lidí nakažených koronavirem se soustředí šest až sedm lidí pracovníků liberecké krajské hygienické stanice. Podle Valenty je potřeba vyhledat u jednoho člověka s covidem-19 někdy až 200 lidí, kteří se s ním dostali do kontaktu, všechny je pak třeba obvolat.

Pochybnosti o chytré karanténě

Někteří sněmovní opoziční politici, ale například i ministr vnitra Jan Hamáček vyjádřili v poslední době o fungování chytré karantény pochybnosti. Technická univerzita v Liberci vyvinula spolu s krajskými hygieniky systém EpiGIS pro monitorování epidemií, který má podle Půty lepší funkce než centrálně používaný systém. Hejtman také řekl, že Valenta už v květnu nabízel státu využít funkce EpiGISu pro systém chytré karantény. Po pondělním schválení vzniku nové vládní rady, která má na chytrou karanténu dohlížet, by snad podle Půty mohla vláda centrální systém na základě EpiGISu vylepšit.

Babiš přebírá kontrolu nad chytrou karanténou, v týmu bude osm lidí

Podle epidemioložky Růženy Halířové z krajské hygienické stanice v Olomouci je třeba ještě fungování nynějšího trasovacího callcentra Daktela vylepšit. Nyní podle ní práci epidemiologů v souvislosti s covid-19 spíše zpomaluje. Halířová například upozornila na to, že telefonické hovory s lidmi nakaženými koronavirem jsou nahrávané, což snižuje ochotu pacientů otevřeně o svých kontaktech hovořit.

„Někteří klienti odmítají pokračovat v rozhovoru. Lidé tyto telefonní hovory také často nezvedají, protože se obávají, že se jedná o pokoutné prodejce. Platí to hlavně u starších ročníků,“ řekla Halířová. Komplikací je podle ní také pomalé zobrazování speciálních map, které při telefonickém rozhovoru s nakaženými pomáhají zpětně určit jejich pohyb.

ČESKÉ DRÁHY PROPUSTÍ STOVKY LIDÍ?

České dráhy utahují opasky. Nebeský zvažuje osekání benefitů a propouštění: České dráhy zvažují, že propustí stovky lidí v administrativě, další zaměstnanci by pak mohli přijít o šestý týden dovolené. Hospodářským novinám to řekl šéf drah Václav Nebeský. Důvodem je koronavirová ztráta, která se může vyšplhat až na dvě miliardy korun.

„Neříká se mi to lehce, ale je tu velká pravděpodobnost, která se takřka blíží jistotě, že přes léto otevřeme kolektivní smlouvu a začneme hledat peníze například v benefitech,“ sdělil deníku Nebeský. Část pracovníků, která má podle délky a režimu směn nárok na šestý týden dovolené, by o něj mohla přijít.

Výcvik strojvedoucích doplníme o stresové testy, říká šéf Českých drah

„Nemyslíme si, že je snížení dovolené ta správná cesta, kde hledat úspory. Chápeme však ekonomickou situaci a budeme s vedením jednat,“ reagoval místopředseda Odborového sdružení železničářů Vladislav Vokoun.
České dráhy odhadují ekonomické dopady krize v řádech miliard korun. Za březen evidují propad z očekávaného prodeje jízdenek 350 až 400 milionů korun, za duben dokonce 600 milionů Kč. K tomu se ale musí připočíst výpadek příjmů od krajů a státu kvůli dočasnému rušení dotovaných linek. Celkově by dopravce měl přijít na tržbách až o dvě miliardy korun, píší Hospodářské noviny.

Šéf drah nevylučuje ani propouštění. „Aby to mělo smysl, musely by to být až stovky lidí. Předcházet tomu ale musí revize administrativních procesů a musíme dál postoupit v digitalizaci činností,“ uvedl Nebeský. Firma by měla jednat o úpravách kolektivní smlouvy a dalších opatřeních v srpnu.

PRÁCE ZA 50 MILIONŮ NA LÁZNÍCH VE VARECH

Revitalizace Císařských lázní běží naplno, zatím se provedly práce za 50 milionů korun: V plném proudu je v současnosti 1. etapa revitalizace Císařských lázní, kterou Karlovarský kraj úspěšně zahájil 14. prosince 2019. Od zahájení stavby zatím stavebníci provedli práce za cca 50 milionů korun. Jde především o zajištění stavby, tryskové injektáže, mikropiloty, provětrávané podlahy, odkrytí anglických dvorků či zpracování podrobných pasportů jednotlivých prvků.

„Po téměř 20 letech, během kterých naši předchůdci mluvili o tom, jak je třeba chátrající skvost opravit, ale rekonstrukci se nepovedlo ani zahájit, konečně můžeme říct, že všechno pokračuje podle plánu a směřujeme k záchraně památky. Jde o velice náročnou zakázku, proto pečlivě průběžně kontrolujeme, jestli vše probíhá podle smlouvy se zhotovitelem. Zatím byl uzavřen jeden dodatek, kterým se povedlo snížit cenu díla o 100 tisíc korun, každý nový požadavek ze strany firem se velmi detailně kontroluje.

Aktuálně řešíme i rozsah a provedení restaurátorských prací a opčních položek. Císařské lázně byly nejnavštěvovanějším kulturním stánkem ve správě Karlovarského kraje i v době, kdy na opravu teprve čekaly a kdy ani nebyly přístupné všechny prostory památky. Moc se těším, až budeme moci našim občanům i návštěvníkům kraje a města představit Císařské lázně kompletně opravené, v celé jejich kráse,“ uvedla exhejtmanka, nyní náměstkyně hejtmana Jana Mračková Vildumetzová.

Kompletní opravu včetně rozsáhlých restaurátorských prací provádí společenství firem pod názvem "Společnost Císařské lázně - Geosan Group - Metrostav" za 828, 8 milionu korun s DPH. Jejich nabídka byla nejnižší, a tudíž vyhodnocena jako nejvýhodnější, protože jediným kritériem zadávacího řízení se stala nabídková cena. Do této ceny musel zhotovitel kromě splnění ostatních podmínek promítnout i případný nárůst inflace v době provádění prací.

Stavebníci krátce pozastavili stavbu jen v dubnu letošního roku, kdy v těsném sousedství Císařských lázní nalezli pozůstatky starého měšťanského pivovaru z 18. století. Díky pohotové reakci stavebních firem se mohl uskutečnit archeologický výzkum a část barokního pivovaru opět spatřila světlo světa. Revitalizace ale v současnosti pokračuje dále. „V plánu jsou práce na předním schodišti, bourací práce v servisním traktu a stavebníci budou provádět truhlářské prvky v 1. podzemním podlaží,“ dodal náměstek hejtmana Dalibor Blažek.

Zároveň se stavbou se řeší budoucí využití památky. „Ustavili jsme pracovní skupinu, která se na základě požadavku města Karlovy Vary věnuje možnosti rozšířit projekt o výstavbu sálu pro Karlovarský symfonický orchestr, a dále se plánuje zpracování libreta. Počítáme s tím, že Císařské lázně v budoucnu nabídnou domácím i zahraničním návštěvníkům muzejní expozice, kavárnu, čítárnu i badatelnu.

Zanderův sál bude sloužit k reprezentativním účelům, v dalším, víceúčelovém sále se budou konat koncerty a výstavy, ale i promítání například během filmového festivalu,“ popsala Jana Mračková Vildumetzová. V budově nebude chybět ani infocentrum. Prostory určené k pronájmu, kde jsou teď bývalé koupelny, získá v budoucnosti nájemce, který nabídne zajímavé využití nejlépe pro léčebné účely. Mgr. Jana Pavlíková, tisková mluvčí

ŠTĚSTÍ PŘEJE ODVÁŽNÝM NA TÁBOŘE

„Vstávat! Poplach!“ K tomu zapískání píšťalky, světlo svítilen. „Všichni pořádně oblékat a ven ze stanů. Berte si jen to nejdůležitější.“ Děti vytržené ze spánku jsou nejdříve rozespale neuspořádané, ale i díky předchozímu nácviku se nakonec hbitě řadí před stany. „Radku, kam se hrneš jen v trenclích?“ Vedoucí rychle kontrolují, kdo má co u sebe. „Nemáš mít náhodou na starost mapu? Kdepak je?“ První oddíl už je nastoupený, další ještě čeká na opozdilce, kteří dobíhají. Tu hlavní vedoucí zastaví stopky a zhodnotí čas. „No, mohlo to být lepší, ale i tak jsme v limitu. Takže: Pochvala! Vedli jste si dobře. A když už jste na nohách, tak pro vás máme nachystanou noční hru…“

Kdo zažil na táboře cvičný evakuační poplach (nebývá jen v noci), tomu tyhle věty možná znějí povědomě. Občas po takové zkoušce pohotovosti – která třeba zrovna přeruší napínavé mezioddílové fotbalové klání – zazní brblání, zda je to opravdu nutné?! Čas od času (naštěstí opravdu jen zřídka) ovšem nastane situace, která na takovou otázku jasně odpoví – ano, je.

Co se může stát?

Dobrá zpráva je, že mimořádných situací, které prověří schopnost okamžitě reagovat, nastává na pionýrských táborech i při celoroční činnosti relativně málo. Ale při pěti stovkách oddílů a zhruba čtyřech stech táborů každý rok se nevyhnutelně vyskytnou. V minulých letech šlo například o bleskové záplavy, které si v krajním případě vynutily i okamžitou evakuaci celého tábora.

Podobně nečekaná událost se přihodila i letos a zasáhla do běhu jednoho pionýrského tábora v Královéhradeckém kraji. I přes všechna bezpečnostní pravidla, která tu dodržují, došlo ke vznícení dřeva u sušárny na oblečení. Díky pohotovosti všech táborníků se to ale ukázalo být jen dobrodružstvím s dobrým koncem.

„Než dorazili hasiči, začali jsme všichni hasit, pomáhaly i děti. Společně jsme během deseti minut donesli na vzdálenost 300 metrů víc než 500 litrů vody. Když přijeli hasiči, tak nás vlastně už jen pochválili, jak jsme to zvládli,“ líčil s úsměvem dramatické chvilky hlavní vedoucí tábora.

Zkušenost do života

Podobné situace jsou pro děti i vedoucí zdrojem mnoha zkušeností, které si odnášejí do dalšího života. Mimořádné události přicházejí i v běhu všedních dní a v takových chvílích se mohou zúročit nejen nácviky chování ve chvíli tísně, ale i dovednosti jako rychle si sbalit to nejnutnější, postavit přístřešek, zorientovat se na neznámém místě, přivolat a poskytnout první pomoc… Ještě důležitější je ale schopnost zachovat klid, vyznat se v situaci, poslechnout pokyny – a když na to dojde, tak i rozhodnout, co dál, s vědomím, že za ono rozhodnutí zodpovídám.

I k tomu směřuje výchovná práce v Pionýru, která vychází z hodnot (ideálů), mezi kterými je například Pomoc a Překonání. Příležitost prožít si krizové situace nanečisto, třeba právě na pionýrském táboře nebo oddílové výpravě, může dětem i dospělým pomoct tyto ideály naplnit ve chvíli, kdy se nějaká „mimořádka“ skutečně přihodí. Nikdo to samozřejmě nechce přivolávat, ale štěstí opravdu přeje připraveným. Jakub Kořínek

NOVÁ SEZONA MOTORISTŮ

Pannoniaring rozjel sezónu 2020 MMČR SZM na závodních okruzích: Mezinárodní mistrovství České republiky silničních závodů motocyklů na závodních okruzích bylo úspěšně odstartováno na Pannoniaringu, kde se jelo v rámci závodů Alpe Adria.

Poslední červencový víkend se na maďarském okruhu Pannoniaring rozjela letošní sezóna Mezinárodního mistrovství České republiky silničních závodů motocyklů na závodních okruzích (MMČR SZM). To se jelo podobně jako v minulých letech při závodech mezinárodního šampionátu Alpe Adria.

Start sezóny byl bohužel ovlivněn pandemií Covid-19, a také odchodem nového promotéra Alpe Adria, italské firmy SH-Group. Alpe Adria Motorcycle Union tak stála před rozhodnutím, zda sezónu ukončit a nebo se pokusit závody uspořádat i přes veškeré potíže na vlastní triko. I když celý závodní víkend byl bohužel poznamenán nepřízní počasí a častými nehodami, všechny vypsané závody se odjeli a AAMU má zkoušku ohněm úspěšně za sebou.

Třída Supersport 300

Nejslabší třídou je kategorie Supersport 300, která je zároveň nejnovější. Zde podal nejlepší výkon Petr Svoboda, který do závodu startoval z druhého místa. Jeho nebližší konkurent - Rakušan Leon Lambing, do sobotního mokrého závodu nenastoupil a Petrovi nikdo nezabránil k tomu, aby oslavil první letošní výhru, navíc s náskokem přes 26 vteřin. Za ním pak dojeli další čeští závodníci Lukáš Simon a Jiří Nespěšný.

Petr Svoboda svou dominanci potvrdil i v nedělním, nyní už suchém, závodě. Opět si dojel pro výhru. V českém hodnocení skončil druhý Filip Feigl, který celkově v Alpe Adria dojel čtvrtý. Za ním oslavil druhé třetí místo Jiří Nespěšný.

Třída Superstock 600

Ve třídě Supersport 600 byl z našich jezdců nejlepším Jiří Mrkývka, který v kvalifikaci skončil celkově druhý za domácím Péterem Sebestyénem. Ten si v závodě okamžitě budoval náskok a Jiří Mrkývka si dojel s přehledem pro druhé místo a první v MMČR. Výborný výkon podal mladík Patrik Carda, který si při své premiéře v Alpe Adria a v této třídě připsal celkové umístění v Top5 a v českém mistrovství byl druhý. Jaromír Chlup doplnil české stupně vítězů.

Nedělní závod byl bohužel poznamenán těžkým pádem po kolizi mezi Jaromírem Chlupem a Balintem Györem, ke kterému došlo ve čtvrtém kole. Domácí závodník musel být letecky transportován do nemocnice a po dlouhém přerušení byl závod restartován na šest kol. Zde o vítězství opět bojoval Jiří Mrkývka, který ho udržel. Patrik Carda navázal na sobotní výkon, když byl celkově třetí a v MMČR opět druhý. Stupně vítězů tentokrát doplnil Vojtěch Schwarz, který pro letošek přešel do této třídy ze Supersportů 300.

Třída Superstock 1000

Do třídy Superstock 1000 byl z našich jezdců nejvýraznější Michal Filla, který dokázal první závod nad všemi vyhrát. Sobotní suchý závod vyhrál o téměř třináct vteřin. Podobný výkon podal i v neděli, kde byl opět nejrychlejší. Michal znovu nenašel přemožitele, i když musel být závod zkrácen kvůli zdržení v závodě Superstock 600.

Třída Superbike

Stejně jako všechny třídy, i kategorie Superbiků čekal první závod hned v sobotu. Ten byl ale zastaven hned po prvním kole, ve kterém došlo ke kolizi prvních šesti jezdců. Ti spadli v první zatáčce poté, co tu safety car po nájezdu do kaluží rozstříkal vodu. Pro některé jezdce to znamenalo konec v závodním víkendu. K restartování závodu kvůli protestům jezdců nakonec nedošlo a byl odložen na neděli, kdy se jelo hned po Warm Upech.

Z českých jezdců byl v prvním závodě nejlepším Marek Červený, který dojel celkově čtvrtý. O stupně vítězů také bojoval Michal Prášek, ale ten závod nedokončil. Za Markem skončili na stupních vítězů MMČR Jiří Brož a Miloš Čihák, takže pódium obsadili opravdu zkušení matadoři silničních závodů.

Nedělní závod byl vrcholem závodního víkendu, i když stejně jako závod třídy Superstock 1000 musel být zkrácen. K tomu se přidalo počasí, kdy začalo znovu pršet a závod musel být odložen. Marek Červený byl znovu v evropské konkurenci nejlepším českým závodníkem, když si připsal celkové šesté místo. Michal Prášek tentokrát závod dokončil a v MMČR bral druhé místo a třetí skončil znovu Miloš Čihák.

Třída Alpe Adria Cup

Součástí závodů šampionátu Alpe Adria jsou také třídy Alpe Adria Cup 600 a Alpe Adria Cup 1000. Ty jsou zároveň počítány do Přeboru ČR SZM na závodních okruzích a jsou hlavně skvělou příležitostí pro jezdce, kteří se pravidelně neúčastní MMČR SZM na závodních okruzích, případně Alpe Adria. Tuto třídu Autoklub České republiky zařadil do šampionátu také jako dobrou příležitost pro jezdce na přírodních okruzích, kteří mohou využít uzavřených okruhů k dobrému ježdění a testování. Na Pannoniaringu oba závody ve třídě Alpe Adria Cup 600 vyhrál Petr Najman. Jiní čeští jezdci se závodů těchto tříd nezúčastnili.

Josef Kubíček - delegát ACCR na závodech Alpe Adria

"Nejprve chci poděkovat za příležitost a skvělou zkušenost být delegátem Autoklubu České republiky na závodech Alpe Adria. Musím také vyzdvihnout práci Jakuba Smrže, jako předsedy jury, který svou úlohu plní výborně, což oceňují i další delegáti ostatních zemí. Během víkendu na Pannoniaringu jsme zažili mimořádné situace, změny počasí, přerušení závodů, vážné zranění a spoustu dalšího, ale vše jsme zvládli. Bohužel celou situaci ohledně motocyklových závodů neustále komplikuje Covid-19, ale musíme se s tím naučit žít. Co se týče účasti jezdců, tak věřím, že se nám podaří hlavně do volných jízd Alpe Adria Cupů přilákat ještě více jezdců z přírodních okruhů, kteří se tak mohou svést a využít příležitosti jízd na dalších okruzích."

Matěj Smrž - předseda komise SZM

"Jsem moc rád, že se letos můžeme při závodech Alpe Adria obracet na Josku Kubíčka a Jakuba Smrže a máme v paddocku zastoupení s takovými zkušenostmi z mnoha národních i mezinárodních soutěží. Alpe Adria má potenciál a vzhledem k tomu, že poprvé závody organizovala přímo Alpe Adria sama, rozhodně to nebylo špatné. Věřím, že se nám postupně podaří zvýšit účast jezdců, aby byly závody ještě zajímavější a především finančně udržitelné při životě! Jsem v kontaktu s dalšími lidmi z organizace a budeme pracovat na dalším zlepšení. Mimo jiné jsem již začal jednat o závodech v Mostě pro příští rok."

Příští závody MMČR SZM na závodních okruzích se pojedou od 4. do 6. 9. 2020 na okruhu Grobnik v Chorvatsku, opět při závodech mezinárodního šampionátu Alpe Adria.