Myšlenku sociálního pilíře před dvěma roky představil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, jeho vznik pak završilo letošní říjnové jednání unijních ministrů pro zaměstnanost a sociální věci v Lucemburku, kteří dokument jednomyslně přijali. Páteční slavnostní vyhlášení pilíře stvrdili svými podpisy Juncker, předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani a estonský premiér Jüri Ratas, jehož země nyní unii předsedá.

Evropská unie v pátek na neformálním summitu v jihošvédském Göteborgu přijala evropský pilíř sociálních práv, což je dvacítka principů, podle kterých by měla být formulována budoucí evropská sociální politika. Dokument je souborem doporučení, právní závaznost tedy nemá. Podpisem pilíře skončila hlavní část sociálního summitu.

Druhou částí summitu je pracovní oběd, na kterém v rámci takzvané Agendy lídrů, což je plán předsedy Evropské rady Donalda Tuska o podobě evropské integrace, šéfové členských zemí diskutují mimo jiné o možném rozšíření studentského výměnného programu Erasmus.

„Naše unie vždy byla v jádru vždy sociálním projektem. To je více než jen jednotný trh, více než peníze, více než euro. Je to o našich hodnotách a o způsobu našeho života,“ řekl Juncker. „Dnes jsme včlenili naše společné hodnoty a závazky do souboru dvaceti principů a práv. Od práva na spravedlivou mzdu po právo na zdravotní péči, od práva na celoživotní vzdělávání, lepší vyváženost pracovního a soukromého života a rovnost pohlaví po minimální příjem,“ dodal předseda Evropské komise.

Dokument je rozdělen do tří kapitol: první se týká rovných příležitostí a přístupu na trh práce, druhá spravedlivých pracovních podmínek a třetí sociální ochrany a začleňování.

„Jsou tam teze, které se týkají bezpečnosti při práci, ale týkají se také sociálního zabezpečení, mezd, přístupu ke zdravotní péči, rovnosti z hlediska odměňování, rovných šancí a podobně,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka. Text se zmiňuje také o právu na kvalitní vzdělávání, na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem nebo na přístup k sociálnímu bydlení.

Sobotka poznamenal, že pilíř nadále vychází z toho, že oblast sociální politiky zůstává především v kompetenci jednotlivých členských států. „To znamená, že nejde o nějakou snahu harmonizovat kompletně sociální politiku Evropské unie, ale spíše deklarovat určité politické principy, ke kterým by se jednotlivé členské země měly přibližovat.

Pro Českou republiku to nebude představovat žádnou velkou změnu, protože my patříme mezi státy, které mají jednak nejnižší nezaměstnanost, ale také patříme mezi země, které mají vysokou míru sociální soudržnosti a vysokou míru sociálního zabezpečení,“ dodal.

„Evropský pilíř sociálních práv by měl sloužit jako vodítko na cestě k efektivním výsledkům v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti při řešení současných a budoucích výzev, které jsou přímo zaměřeny na uspokojení nezbytných potřeb lidí, i na cestě k zajištění lepšího uzákonění a uplatňování sociálních práv,“ uvádí preambule pilíře.

KLDR ODMÍTÁ JEDNÁNÍ S USA, DÁL ROZVÍJÍ JADERNÝ PROGRAM

Severokorejský vyslanec při OSN Han Te-song v pátek vyloučil možnost zahájení rozhovorů mezi KLDR a USA, dokud budou Spojené státy a Jižní Korea pokračovat ve společných vojenských cvičeních. Podle něj se země nemůže vzdát svého jaderného programu, protože jej používá jako zastrašovací prostředek vůči americké jaderné hrozbě.

„Dokud pokračuje nepřátelská politika vůči mé zemi ze strany Spojených států a dokud pokračují přípravy na válku v těsné blízkosti našeho území, nejsou možná žádná jednání,“ řekl vyslanec Han Te-song v rozhovoru s agenturou Reuters v Ženevě. „Do těchto vojenských cvičení se zapojují i letadlové lodě a strategické bombardéry,“ dodal.

O tom, kdy se KLDR chystá provést další test balistické rakety, nemá prý Han informace. „Moje země bude i nadále budovat sebeobranné prostředky, jejichž klíčovou součástí jsou jaderné síly, a zvyšovat svou schopnost úderu, dokud americké a další nepřátelské síly budou pokračovat v jaderných výhrůžkách a vydírání,“ uvedl Han.

Vyslanec také prohlásil, že KLDR očekává oznámení dalších sankcí vůči Severní Koreji ze strany Trumpovy administrativy. Stávající sankce představují „rozsáhlé porušování lidských práv“, protože zpožďují dodávky humanitární pomoci a spotřebního zboží,“ konstatoval Han.

„Je jasné, že cílem sankcí není zamezit rozvoji zbrojních programů, jak USA a jejich spojenci tvrdí. Cílem sankcí je svrhnout režim mé země prostřednictvím její izolace a záměrně způsobit humanitární katastrofu,“ dodal.

ZEMŘEL ŠÉF SICILSKÉ MAFIE SALVATORE RIINA

V 86 letech zemřel někdejší boss sicilské mafie Salvatore „Toto“ Riina. Zemřel ve vězení, kde si odpykával několikanásobný doživotní trest, napsala agentura AFP s odvoláním na italská média. Mafián přezdívaný Bestie trpěl rakovinou a v posledních dnech ležel v kómatu.

„Pánové, děláte velkou chybu,“ hrozil legendární mafiánský boss Salvatore „Toto“ Riina, když ho policie v roce 1993 zatýkala. Za mřížemi byl Riina téměř čtvrt století. Předtím byl 20 let na útěku, připomněla agentura DPA.

Krvavá stopa se za Riinou začala táhnout, když mu bylo pouhých devatenáct let. Do čela mafie se dostal v polovině 70. let a téměř ihned své postavení potvrdil tím, že zahájil nebývale krvavou válku proti svým nepřátelům.

Mezi mafiány měl respekt a z Cosa Nostry učinil dominantní klan na Sicílii. Mafie pocházející z města Corleone vydělávala za jeho dob zejména na obchodu s drogami. Muž nevelkého vzrůstu s přezdívkou Bestie byl údajně zodpovědný za 150 vražd.

Mezi oběťmi byli i soudci Giovanni Falcone a Paolo Borsellino, kteří se tehdy důrazně snažili potírat organizovaný zločin. „Riina udělal z rodiny Corleone vlivný klan uvnitř systému. To on stál za teroristickými útoky v 80. letech a zažil obě velké války mafií,“ řekl iDNES.cz politolog Petr Kupka, který se italským organizovaným zločinem dlouhodobě zabývá.

V létě byl pro odpor italské veřejnosti zamítnut návrh na Riinovo propuštění z humanitárních důvodů. Jeho zdravotní stav se podle listu The New York Times zhoršil po posledních dvou operacích a poslední hodiny svého života strávil v komatu. Jeho rodina se s ním mohla přijít ve čtvrtek - v den Riinových 87. narozenin - do přísně střežené věznice u Milána rozloučit. Krátce nato, v pátek ve 3:37, Bestie zemřela.

NESHODY KE VZNIKU VLÁDY MERKELOVÉ

Jednání o německé vládní koalici bylo v pátek časně ráno po patnácti hodinách intenzivních rozhovorů překvapivě přerušeno. Mezi stranami konzervativní unie CDU/CSU, svobodných demokratů (FDP) a Zelených přetrvávají zásadní názorové rozdíly v řadě témat. Vyjednávání mají pokračovat v pátek v poledních hodinách.

Shodu se při jednáních nedaří nalézt v otázce ochrany klimatu, slučování uprchlických rodin a ve finančních otázkách. Agentura DPA napsala, že se strany pokusí odstranit „těžké kameny“ na cestě ke shodě.

Šéf FDP Christian Lindner novinářům řekl, že pokroku se podařilo dosáhnout v mnoha otázkách, rozdíly ale stále přetrvávají v náhledu na klima a migraci. Věří, že se je podaří překonat: „Takový historický projekt... by neměl selhat jen kvůli pár chybějícím hodinám.“

Předseda Zelených Cem Özdemir zdůraznil, že jeho strana je připravena v jednáních pokračovat. Jak dlouho ještě potrvají, prý „záleží na rozhodčí“, jméno kancléřky Angely Merkelové a šéfky CDU ale nezmínil.

Podle generálního tajemníka křesťanských demokratů Petera Taubera by se rozhovory mohly protáhnout až do soboty, pokud to bude potřeba. CDU prý stále věří, že budoucí koalice za to stojí. „Na druhou stranu je jasné, že je to obtížné,“ řekl agentuře Reuters.

Německá kancléřka Angela Merkelová dosud stojí v čele dosluhující vlády velké koalice. Sociální demokraté (SPD), dosavadní menší koaliční partner, po volbách oznámili, že odcházejí do opozice, kde chtějí znovu nabrat síly po nejhorším volebním výsledku od roku 1933.

Případný neúspěch koaličních jednání by mohl vést k novým volbám. Ty si však tradiční strany nepřejí z obavy dalšího posilování krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD), která se ve volbách 24. září poprvé dostala do Spolkového sněmu.

V IRÁKU DEVÍTILETÉ MANŽELKY?

V Iráku připravují návrh zákona, který by umožnil muslimským duchovním rozhodovat o uzavírání manželství. To by mimo jiné legalizovalo sňatky s devítiletými dívkami. Podle ochránců lidských práv by zákon vrátil boj za práva žen o padesát let zpět.

„Návrh zákona je v rozporu s mezinárodními úmluvami i iráckou legislativou. Pokud bude schválen, všichni věřící budou následovat duchovní svých sekt. To bude pro ženská práva katastrofální,“ citoval The Guardian Suád abú Dajjíhovou z organizace Equality Now. „Jsme pobouřeni. Píšeme dopisy předsedovi parlamentu i prezidentovi,“ dodává aktivistka.

Plánované změny kritizuje i zástupkyně Human Right Watch v Iráku a Kataru Belkis Willeová. „Návrh zákona v zásadě podkopává mezinárodní a irácké zákony. Říká, že uzavírání manželství budou řídit vůdci jednotlivých sekt. Některé náboženské sekty však neumožňují rovná práva v oblasti manželství a dědictví,“ uvádí Willeová.

Dodatek by měl změnit zákon z roku 1959, který zakazuje dětská i vynucená manželství a garantuje práva žen a dětí po rozvodu. „Bojíme se, že ztratíme i ty dobré zákony, které máme,“ doplňuje Dajjíhová.

Navrhované změny kodifikují manželství, rozvody, dědictví i péče o dítě podle náboženského práva. Novela podle Guardianu doslova uvádí, že „je dovoleno oddávat věřící sunnitských i šíitských sekt podle jejich víry“. Některé irácké sekty však věří, že manželce proroka Mohameda bylo devět let, a proto umožňují uzavírat manželství i devítiletým dívkám. Jiné zase schvalují sňatek poté, co dívka dosáhne puberty.

NÁVRAT O PŮL STOLETÍ ZPĚT

Proti změnám v neděli protestovali i lidé v kurdském městě Sulajmáníja. „Tento návrh zákona omezuje občanská práva, povoluje duchovním prosazovat nezákonná manželství a nutit dívky mladší osmnácti let, aby žily s rodinami manželů. Je to krok zpět od úspěchů, kterých irácké ženy dosáhly před padesáti lety,“ uvedli aktivisté v petici.

Návrh předložilo čtyřicet poslanců 1. listopadu. Kdy se o návrhu bude hlasovat, však není dosud jasné. Aby pozměňovací návrh přešel v platnost, musí pro něj hlasovat více než více než polovina z 328 poslanců. Proti se již postavili kurdští politici.

„Vydáme prohlášení, ve kterém zdůrazníme, jak by to narušilo stávající práva. Budeme mluvit i s poslanci, abychom je dostali pod tlak a ujistili se, že návrh neprojde,“ popisuje Willeová.

O podobném zákonu iráčtí zákonodárci rozhodovali už v minulosti. V roce 2014 vzbudil mezinárodní pobouření návrh, který muslimským mužům zakazoval oženit se s ženou jiného náboženství, legalizoval znásilnění v manželství s odůvodněním, že muž má právo na sex bez ohledu na souhlas manželky, nebo zakazoval ženám opouštět dům bez svolení jejich manžela.

Právní věk pro uzavírání manželství v Iráku je osmnáct let. Podle současného zákona ale může soudce v „naléhavých případech“ povolit sňatek dívkám starším patnácti let. I to ale porušuje Úmluvu o právech dítěte, kterou Irák ratifikoval v roce 1994. Podle mezinárodní dohody je totiž jedinec dítětem až do osmnácti let. Navrhované změny by tak vystavily ještě více dívek nuceným sňatkům i sexuálnímu zneužívání. /r/