Ukrajina je dnes zničená, přes milion a půl lidí s dětmi uteklo do ciziny a nevědí, co s nimi bude v příštím období. Ukrajina má miliardové škody a nikdo neví, kdo zemi obnoví. Podobně mohla dopadnout i Barcelona, kdyby po protestech samostatnosti proti vládě Madridu se pustila do válečného boje. Premiér a další vedoucí politici vlády Barcelony nechtěli zkázu celé země dopustit, a tak raději od boje upustili a odešli do emigrace, aby nebyli ve vězení v Madridu. Zřejmě dodnes jsou v emigraci a o samostatnost bojují bez boje dalším vyjednáváním

Španělsko je v EU i v NATO, ale nikdo v boji o samostatnost Barceloně nepomohl. Ostatní země EU mlčely, a mlčelo i NATO, šéf Stoltenberg. Tomu je jedno, co se děje v zemích EU, a je to jedno i USA, které hlavně chtějí, aby země NATO hodně zbrojily, měly nejmodernější zbraně, ale o svobodu a demokracii se NATO nezajímá a neřeší žádné rozpory v zemích EU, a nenabízí ani žádnou pomoc.

NATO nebylo schopno ani zachránit tisíce uprchlíků ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu a dalších zemí, kteří zbytečně umírali na moři a nemohli se dostat do Německa, kam je zvala kancléřka Merkelová. Takže od NATO nemůže takřka žádná země čekat pomoc pro lepší život lidí. Spíš musí spoléhat sama na sebe, jak to teď dělají i Barcelona a Skotsko.

Podobně je na tom i Skotsko. Chce být samostatné, ale Britové, Johnson jim nechce dovolit za žádnou cenu ani referendum. A tak to bude Skotsko dál znovu zkoušet dalším jednáním s Johnsonem, nebo dalšími politiky, pokud Johnson odejde.

X X X

Izraelský premiér v Kremlu a letí do Berlína, vyjednává konec války na Ukrajině.

Izraelský premiér Naftali Bennett v sobotu jednal v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o situaci na Ukrajině. Po schůzce si Bennett telefonoval také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který dlouhodobě izraelského premiéra žádá o zprostředkování jednání s Ruskem. Nyní je izraelský předseda vlády na cestě do Berlína, potvrdil jeho mluvčí.

Zahájení sobotní schůze potvrdila kancelář izraelského premiéra, uvedla agentura AP. Jednalo se o první návštěvu zahraničního lídra v Moskvě od minulého týdne, kdy ruské jednotky zahájily invazi na Ukrajinu.
Izraelský premiér je nyní podle svého mluvčího na cestě z ruské metropole do Berlína, kde se setká s německým kancléřem Olafem Scholzem. Jednat mají ještě během soboty, uvedla agentura DPA.

Bennett se dosud nepřidal k hlasům západních zemí, které vpád Ruska do sousední země ostře odsoudily, poznamenala agentura AFP. Podle ní jde o důkaz silných vazeb Izraele na Kyjev i Moskvu.
Premiér tento týden telefonicky hovořil s Putinem i s jeho ukrajinským protějškem Zelenským. Kyjev požádal, aby Izrael mezi oběma stranami zprostředkoval jednání.

Moskvu od invaze ruských vojsk na Ukrajinu z 24. února nenavštívil žádný zahraniční lídr. Den před vpádem v Rusku jednal pákistánský premiér Imran Chán, jeho návštěva ale byla naplánovaná dlouho dopředu.

Ukrajina jedná se Spojenými státy
V sobotu večer se sešel také ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem na ukrajinsko-polské hranici. Šéfové diplomacie jednali mimo jiné o dalších sankcích proti Rusku či o dodávkách zbraní.

„Doufám, že Ukrajinci si to vyloží jako jasný vzkaz, že máme přátele, kteří za námi stojí, a to doslova,“ citovala Kulebu agentura Reuters.
Ukrajinský ministr si ale také postěžoval, že NATO stále odmítá požadavek Kyjeva na vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou, což podle něj způsobí další oběti v řadách civilního obyvatelstva.

X X X

Sankce jsou podobné vyhlášení války, míní Putin. Kreml čílí „vzteklý“ Zelenskyj.

Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu přirovnal západní sankce proti jeho zemi k vyhlášení války. Také tvrdí, že skoro celá ukrajinská vojenská infrastruktura už padla. Ministr zahraničí Sergej Lavrov se nechal slyšet, že jednáním o ukončení bojů na Ukrajině škodí rozhněvané výroky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Putin v sobotu zopakoval, že ohledně ruské „zvláštní vojenské operace“ jde vše podle plánu a armáda dodrží své cíle. Těmi podle něj jsou odzbrojení a „denacifikace“ Ukrajiny, která by měla mít neutrální postavení. U zničení vojenské infrastruktury také tvrdil, že ruské jednotky už prakticky zlikvidovaly protivzdušnou obranu protivníka.

Za naprosto správné považuje ruský prezident rozhodnutí neomezovat operaci na Ukrajině jen na oblast Donbasu. Také se vyjádřil, že sankce ze strany Západu jsou podobné vyhlášení války. Znovu obhajoval invazi s tím, že Moskva musela bránit ruskojazyčné občany na Ukrajině a taky své zájmy.

Podle Putina bylo rozhodnutí o invazi na Ukrajinu těžké. Prý ho k tomu přivedly snahy Kyjeva získat jaderný status. „Za oceánem jim pomohou a v tom okamžiku se naším protivníkem stane NATO,“ cituje ruskojazyčná verze BBC Putina. Důkazem toho, že se Ukrajina snaží získat jaderné zbraně, bylo pro Putina vystoupení ukrajinského prezidenta Zelenského na bezpečnostní konferenci v Mnichově 19. února.

BBC uvádí, že Zelenskyj v projevu nemluvil o vývoji jaderných zbraní. Pohrozil ale, že by Ukrajina mohla vypovědět dohody uzavřené na základě Budapešťského memoranda, v němž Rusko, USA a Británie slíbily v roce 1994 Ukrajině bezpečnost výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní z dob SSSR.

„Zelenského vzteklé řeči brání dialogu“

„Rozzlobená vyjádření Zelenského nevzbuzují optimismus ohledně směřování debat o ukončení násilností na Ukrajině,“ řekl Lavrov podle agentury Reuters. Reagoval na to, že ukrajinský prezident v pátek kritizoval Západ za zdrženlivost ohledně uzavření vzdušného prostoru nad Ukrajinou.

„Jestli ho tak moc rozčiluje, že NATO nevyslyšelo jeho prosby, proč očekává, že konflikt vyřeší zapojením aliance, a nikoliv pomocí dialogu?,“ ptal se Lavrov. Rusko by podle Putina vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou ze strany jakékoliv země považovalo za její účast v konfliktu.

Lavrov dále uvedl, že Kreml se zabývá zprávami z oblasti Mariupolu, podle nichž ukrajinské úřady neumožňují evakuaci obyvatelstva z města humanitárními koridory.
Tu mělo umožnit dopoledne ohlášené příměří, Ukrajinci však hlásili porušování klidu zbraní. Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že nikdo humanitární koridory nevyužil, a v souznění s Lavrovovým vyjádřením obvinilo ukrajinské „nacionalisty“ z toho, že oni civilistům brání v odchodu.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí obvinění odmítlo. „Nařčení nejsou pravdivá, jde o dezinformace obhajující kriminální jednání ruské armády,“ uvedl resort.

Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba uvedl, že se nebrání vyjednávání s Lavrovem, pokud bude smysluplné. V sobotu podobně jako Zelenskyj obvinil Severoatlantickou alianci NATO, že se „ohýbá pod ruským tlakem“, když nehodlá zavést nad Ukrajinou bezletovou zónu. „NATO není taková síla, jakou si Ukrajinci zprvu představovali,“ dodal Kuleba.

Kreml se v sobotu vyjádřil k ekonomickým sankcím, podle jeho mluvčího Dmitrije Peskova na ně Rusko odpoví podle svých zájmů. „Neznamená to, že Rusko bylo izolováno. Svět je příliš velký, aby Amerika a Evropa izolovaly jednu zemi, natož tak velkou jako Rusko. Na světě je mnohem víc dalších zemí,“ sdělil Peskov.

Aeroflot poletí jen do Běloruska
Ruské aerolinky Aeroflot mezitím v sobotu oznámily, že od 8. března zruší všechny lety do zahraničních destinací kromě Běloruska. K rozhodnutí vedly „okolnosti, které brání provozování letů“, uvedla největší ruská letecká společnost, podle níž vnitrostátní spoje zůstanou zachovány.

Aeroflot už od nejbližšího pondělí zrušil všechny lety na území Evropské unie, která kvůli ruské invazi na Ukrajinu uzavřela vzdušný prostor pro všechny ruské stroje.

Ruská federální agentura pro leteckou dopravu Rosaviacija v sobotu doporučila všem ruským leteckým společnostem, které si pronajímají stroje od zahraničních firem, aby od neděle pozastavily lety mimo Rusko a od 8. března i ze zahraničí do Ruska. Kvůli sankcím podle ní hrozí zabavování letadel v cizích zemích.

X X X

Zelenský odstraňuje nepohodlné? Vražda bankéře z GROUP SLAV AG Kljujevse z Vídně vyjednavače Kirejeva.

Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) zastřelila v běloruském městě Homelu ukrajinského vyjednavače Denise Kirejeva, který byl podezřelý ze zrady. „Už je mrtvý,“ uvedl zdroj zpravodajského serveru ZN.UA.
Denis Kirejev byl člen ukrajinské vyjednávací delegace v běloruském Homelu. SBU ho měla údajně zastřelit během zatýkání.
Služba měla důkazy, že se Kirejev dopustil zrady, uvedl zdroj z vysokých politických kruhů. Šlo především o nahrávky telefonních hovorů. Podle serveru ZN.UA měl Kirejev volný přístup do kanceláře předsedy SBU Ivana Bakanova a náčelníka hlavní správy rozvědky ukrajinského ministerstva obrany Kirilla Budanova.
Informace byla potvrzena také tiskovou agenturou Interfax-Ukraine. Vyjádřil se k tomu ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko. 

„Během zatýkání Bezpečnostní služba Ukrajiny zastřelila člena ukrajinské vyjednávací delegace Denise Kirejeva. Byl podezřelý z velezrady,“ napsal Hončarenko na svém kanálu Telegram.

V letech 2006 až 2008 pracoval Kirejev ve společnosti SCM Finance, kde zastával pozici zástupce generálního ředitele. Dalším jeho působištěm byla rakouská společnost GROUP SLAV AG Kljujevse sídlem ve Vídni.
Z dostupných zdrojů není zřejmé, jak se Kirejev stal součástí ukrajinské delegace pro vyjednávání s okupanty.

Od začátku ruské invaze došlo zatím na dvě kola rozhovorů. Na posledním jednání navrhla Ukrajina vytvořit 30kilometrové bezkonfliktní zóny kolem jaderných elektráren, Rusko návrh zatím nepodpořilo. 
Kremelský diktátor Vladimír Putin také opět nesouhlasil s přímým vyjednáváním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenskym. 

X X X

Uteklo 1,5 milionu Ukrajinců. Němci volají po kontrolách východních hranic.

Německý policejní odborový svaz žádá, aby se vzhledem k náporu lidí prchajících před válkou na Ukrajině zavedly hraniční kontroly na hranicích Německa s Českem a Polskem. Mezinárodní organizace pro migraci sdělila, že od začátku ruského útoku už z Ukrajiny uprchlo do zahraničí zhruba 1,5 milionu lidí.

Němečtí policisté už kontrolovali cestující z Česka v posledních dvou letech kvůli epidemii covidu-19. „Existuje nebezpečí, že se opět dostane do Německa mnoho lidí, aniž bychom věděli, o koho se jedná,“ řekl nyní deníku Passauer Neue Presse šéf svazu Rainer Wendt.

Německo podle něho v současné době rezignovalo na kontrolu nad přílivem uprchlíků z Ukrajiny. Do pátečního poledne německé úřady registrovaly asi 18 440 lidí z Ukrajiny, většinou žen a dětí. Asi 15 000 z nich má ukrajinské občanství.

Německá policie již nyní na nádraží v braniborském Frankfurtu nad Odrou na hranici s Polskem provádí v mezinárodních vlacích z Varšavy do Berlína důkladné kontroly dokladů cestujících.

Policisté podle zjištění kontrolují nejen pasažéry ve vlaku, ale i všechny vystupující. Vlaky tak nabírají až hodinová zpoždění. Pro kontroly, kterých se účastní více než desítka policistů, úřady vyčlenily samostatný perón. Ostatní regionální vlaky, které hranici s Polskem nepřekračují, na toto nástupiště nezajíždějí a mimořádně zastavují u jiného nástupiště.

Tisíce lidí utekly do Polska a na Slovensko
Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny od začátku ruské invaze do této země už 101 529 lidí, informoval mluvčí slovenského policejního prezidia Michal Slivka. Podle dřívějších údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nejvíce lidí z Ukrajiny utíká přes ukrajinsko-polskou hranici.

Vybombardované mosty, už není co jíst, líčí Ukrajinka prchající do Prahy | (2:38) | video: Martin Hlaváček, iDNES.tv
Mnoho uprchlíků nezůstalo na Slovensku, ale pokračovali k příbuzným do dalších států včetně Česka. Z Ukrajiny přes Slovensko utíkají do vlasti také stovky občanů třetích zemí. Bratislava ve spolupráci s kolegy ze zahraničí už zorganizovala repatriační lety do Indie a Maroka.

Slovenský ministr vnitra Roman Mikulec v pátek řekl, že o přidělení dočasné ochrany na Slovensku požádalo po překročení slovensko-ukrajinské hranice 2000 lidí.
Do Polska v pátek přišlo přes 106 400 lidí z Ukrajiny, uvedlo na Twitteru polské ministerstvo vnitra. Je to nejvyšší počet za jeden den od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Celkem do Polska kvůli tomuto konfliktu prchlo 787 300 lidí.

Mnoho Ukrajinců si hned na hranicích vyzvedávají jejich příbuzní nebo známí. V Polsku žije silná ukrajinská komunita, která před začátkem nynější války čítala až 1,5 milionu lidí. Ti, kdo nemají kam jít, míří do přijímacích center, kde dostanou pomoc. Takových středisek v zemi funguje třicet.

Náměstek ministra vnitra Pawel Szefernaker na Twitteru napsal, že problémem pro polské úřady je to, že většina lidí, kteří hledají pomoc v přijímacích centrech, z nich chce jet do velkých měst. „Chceme je přesvědčit, že i v menších obcích jsou dobré podmínky, že tam čekají Poláci, aby jim pomohli,“ uvedl.

Téměř 40 tisíc uprchlíků v Česku
V pátek se v Česku ohlásilo cizinecké policii zhruba 5400 uprchlíků z Ukrajiny napadené Ruskem. Počet nahlášených byl nižší než v předchozích třech dnech. Celkem je nahlášených lidí prchajících před ruskou invazí podle ministerstva vnitra 38 505. Ministr vnitra Vít Rakušan ale již v pátek řekl médiím, že podle odhadů je v Česku už přes 50 000 uprchlíků z Ukrajiny.
V celém Česku vznikla kvůli konfliktu na Ukrajině a příchodu uprchlíků asistenční centra, která mají zajišťovat kromě registrace a zdravotních prohlídek příchozích také ubytování, logistiku, humanitární pomoc či dopravu.
Například pražské středisko v Kongresovém centru na Vyšehradě, které bylo otevřeno v pátek ráno, k půlnoci odbavilo 2 600 běženců. Do sobotního poledne bylo zatím odbaveno 1 200 lidí. Před centrem se dál tvořila fronta, na odbavení čekalo zhruba tisíc lidí.  

X X X

Německo v reakci na ‚Putinovu válku‘ mění bezpečnostní politiku. ‚Zásadní zlom,‘ říká expert

Ruskem započatá válka na Ukrajině otřásla tradičním diskurzem německé politiky. Kancléř Olaf Scholz prohlásil, že okamžitě investuje 100 miliard eur na modernizaci armády, do regionu cloumaným válkou dodá zbraně a navýší roční výdaje na obranu. „Německo buduje vojenský val kolem NATO a Evropské unie,“ říká k tomu pro iROZHLAS.cz odborník Vladimír Handl. Vše nicméně dělá proto, že ho k tomu „Putin donutil“.

Kancléř Olaf Scholz minulou neděli před poslanci v Bundestagu oznámil „novou éru“ německé politiky. „Budeme muset více investovat do bezpečnosti naší země, abychom ochránili svobodu a demokracii,“ řekl.
Poslanci, kteří měli na zasedání připnuté žluto-modré stužky, jimiž vyjadřovali solidaritu s Ukrajinou, přijali krok pozitivně, ohlédl se za zasedáním britský list Financial Times.

AFP News Agency
„Je to velký zlom, srovnatelný se zavedením Ostpolitik Willyho Brandta. Což byl také obrat historického rozměru,“ hodnotí pro server iROZHLAS.cz expert na německou politiku Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy.
Podle něj však není jasné, a ukáže se to až v následujících týdnech, do jaké míry šlo o čistě osobní rozhodnutí Scholze, a nakolik tam byla shoda nejen uvnitř jeho domovské strany SPD, ale i v rámci široké vládní koalice. Dotýká se to však kancléřovy kompetence určovat hlavní směry politiky.

„Málo se to používá, protože je to v německé politice opravdu vůdcovský princip. Podobných příkladů nemáme mnoho, ale můžeme zde jmenovat Angelu Merkelovou v roce 2015, když rozhodla o otevření hranic pro uprchlíky nebo předtím opět její rozhodnutí skoncovat s jadernou energetikou v návaznosti na události ve Fukušimě,“ zamýšlí se Handl.
Předcházela kritika

Německá vláda několik týdnů čelila ze strany spojenců ostré kritice, a to kvůli své neochotě zaujmout agresivnější postoj vůči Rusku. Kancléř však minulý týden prohlásil, že nedávný vývoj i jeho vlastní rozhovory s Vladimirem Putinem ho přesvědčily, že ruský prezident usiluje o vybudování nového ruského impéria a je třeba posílit obranu míru a demokracie v Evropě.
Scholz slíbil, že země letos investuje 100 miliard eur do zvláštního fondu na modernizaci německé armády a v příštích letech zvýší roční výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu (k tomu se sice Německo jakožto členský stát NATO zavázalo, jeho výdaje, stejně jako dalších evropských zemí, této výše nedosahují, pozn. red.). Agentura DPA s odvoláním na ministerské zdroje ve čtvrtek uvedla, že Německo chce na Ukrajinu poslat 2700 protiletadlových raket typu Strela.

„Scholz poprvé akceptuje, že ozbrojená síla je nejen aspektem obrany a nejen instrument mezinárodní bezpečnosti ve smyslu řešení mírových misí. To, co udělal, je skutečně akcent na ozbrojenou sílu jako předpoklad diplomacie. Svým slibem vynaložit nyní 100 miliard a následně dvě procenta HDP na obranu, buduje vojenský val kolem NATO a Evropské unie. Když tohle Německo udělá, stane se nejsilnější armádou Evropy, která bude integračním jádrem celé evropské obranné a vojenské politiky,“ předpokládá Handl.

Aktuální Scholzovo prohlášení znamená zásadní zvrat v německé bezpečnostní a obranné politice. Následuje totiž po šestnácti letech opatrného přístupu ze strany někdejší kancléřky Merkelové, která se zdráhala prosazovat na tomto poli jakékoliv konfrontace.
Dokonce v případech, kdy se objevila v blízkosti vojenského vybavení, se vedle něj zásadně nenechávala fotografovat.
Tlaky na navýšení výdajů na obranu vyvíjel v minulosti na Německo už Donald Trump, Merkelová však pobídky někdejšího amerického prezidenta odrazila a odmítla posílat zbraně na Ukrajinu. Trvala na restriktivní politice vývozu zbraní, připomíná Financial Times. Přistoupila nicméně k uvalení sankcí na Rusko.

Berlín zpočátku váhal, v důsledku rostoucího politického a veřejného tlaku ale byl nucen postoje změnit. Když se koncem ledna ruští vojáci začali shromažďovat na ukrajinských hranicích, Němci odmítli poslat zbraně a místo toho nabídli 5000 helem. Kyjevský starosta Vitalij Kličko nabídku označil za „absolutní vtip“.

Osobní proměna
„Scholz si myslel, že bude pouhý manager vládních slibů,“ říká pro iROZHLAS.cz expert na německou politiku.
Stály před ním přísliby vládní koalice. Ty mu dávaly poměrně jasnou agendu, které se měl v plánu držet. „Leadership princip nebyl zpočátku vůbec vidět. Ale Vladimír Vladimirovič (Putin) ho prostě donutil. Myslím, že tam skutečně došlo ke kognitivnímu zvratu v jeho vedení, kdy si uvědomil, že to zatím celé četli úplně špatně,“ míní Handl.

Naráží přitom na tradiční snahu německých politiků vést konstruktivní jednání a vyjednávat kompromisy. Že je to do značné míry také osobní, dokazuje podle odborníka průběh jednání v Moskvě. „Putin ho tam (Scholze) normálně podvedl. Lhal mu tam do očí čtyři hodiny, nechal ho vystupovat s nadějí. A přitom bylo v té době už pravděpodobně všechno rozhodnuto,“ zamýšlí se odborník na mezinárodní vztahy.

Den po ruské invazi na Ukrajinu Německo nejenže souhlasilo s tím, aby země s německými zbraněmi mohly posílat dodávky do místa války, ale nabídlo také zaslat rakety, paliva a vozidla přes Polsko.
Scholz rovněž slíbil posílit německou přítomnost ve východoevropském křídle NATO a modernizovat stíhačky schopné nést americké jaderné zbraně. Zavázal se také k nákupu bezpilotních letounů, což je v Německu dlouho sporná otázka. Dále pak k výrobě stíhaček a tanků nové generace, jež „by se měly vyrábět zde v Evropě, s evropskými partnery, zejména s Francií“.

Otázka, před kterou Němci stojí, podle Scholze zní: „Dovolíme Putinovi vrátit čas, nebo zmobilizujeme sílu, abychom válečným štváčům, jako je Putin, stanovili hranice?“
Nord Stream 2
Německo nejenže změnilo ráz bezpečnostní politiky, zároveň minulý týden zastavilo ruský projekt plynovodu Nord Stream 2.
Jednalo se o nejrozporuplnější evropský energetický projekt v hodnotě 11 miliard dolarů. Dokončen byl v září, ale doposud čekal na certifikaci ze strany Německa a Evropské unie. O tom, proč to byl pro Německo důležitý počin, jsme dříve psali například zde.
Plynovod měl zmírnit tlak na evropské spotřebitele, kteří se nyní potýkají s rekordními cenami energie v rámci širší krize nákladů po pandemii, uvedla agentura Reuters. Dále bylo cílem pomoci vládám, které již vynaložily miliardy na zmírnění dopadů na spotřebitele.
„Je to morálně, politicky i prakticky krok správným směrem,“ chválil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na twitteru německé rozhodnutí. „Skutečné vedení znamená náročná rozhodnutí v těžkých časech. Krok Německa je toho důkazem,“ dodal.
Německo také slíbilo, že urychlí úsilí o snížení své závislosti na ruských fosilních palivech. Scholz oznámil plány na co nejrychlejší výstavbu dvou terminálů na zkapalněný zemní plyn, budování zásob uhlí a plynu a nákup většího množství plynu na světových trzích.

Kancléř však prohlásil, že zůstává věrný slibu Německa stát se do roku 2045 uhlíkově neutrálním, a uvedl, že chce také co nejrychleji vybudovat obnovitelné zdroje energie. Což je jeden z bodů, které si vládní koalice stanovila.
Přibližně 55 procent německého dovozu plynu pochází z Ruska, které je významnou ekonomickou slabinou Německa, které se společně se západními spojenci snaží zvýšit tlak na Putina.

Německý ministr financí Christian Lindner v neděli rovněž podpořil snahu o větší využívání obnovitelných zdrojů, přičemž energetickou bezpečnost označil za novou prioritu a prohlásil, že „obnovitelná energie je energie svobody“.

Pilíře německé bezpečnosti
Podle experta z Fakulty sociálních věd tak Scholz zbořil tradiční pilíře německé bezpečnostní politiky.
Země podle Handla nikdy nechtěla být vojenskou velmocí, ale „Putin ji k tomu donutil“. Doposud se Němci na diplomatické scéně opírali o svou měkkou moc a vlastní přitažlivost hodnou následování, případně zásadní témata spojená s obchodem. „Německo je konečně součástí řešení, kterému se dříve vyhýbalo,“ tvrdí Handl.

Tento obrat přijímají pozitivně nejen západní spojenci, ale také sami Němci, jak vyplynulo z průzkumu veřejného mínění. „Na 75 procent Němců tvrdí, že souhlasí s krokem, který učinil Scholz,“ přibližuje.
Nicméně dodává, že se jedná o fázi následovanou bezprostředně po ruské invazi. Otázkou tak zůstává, jak se k tomu veřejnost postaví, až opadne vlna prvotního zájmu a touhy angažovat se v řešení války na Ukrajině.

Němci každopádně redefinují svou historickou odpovědnost. Poválečná politika se ubírala dvěma principy: nikdy už ne válce a nikdy nepřipustit další hrůzy války.
„Myslím si, že se princip, že Němci nesmějí do války, protože mají ruce až po ramena od krve, strašně oslabil a narativ se mění. Právě proto, že dělali, co dělali, musí být nyní těmi, kteří budou odpovědně řešit mezinárodní situaci,“ přibližuje mentalitu Handl.

X X X

Z Ukrajiny přichází zprávy o nespokojenosti s dodávkou zbraní z Německa.

Podle think tanku při ukrajinském ministerstvu obrany dorazily protiletadlové střely rezavé a nepoužitelné. Think tank to označil za „sabotáž politického rozhodnutí“. Už v pátek psal německý Der Spiegel, že část z 2 700 raket Strela je velmi stará a v boji nepoužitelná.

Na sociálních sítích se šíří zprávy, že dřevěné krabice, v nichž se rakety převážely, byly tak plesnivé, že s nimi vojáci museli zacházet v ochranných oděvech. Zbraně uvnitř byly údajně zrezivělé.

„Máme za to, že jde o přímou sabotáž politického rozhodnutí, která musí být vyšetřena,“ uvedl ukrajinský think tank při resortu obrany Centrum pro defenzivní strategie (CDS). Už nyní Ukrajina vyjadřuje frustraci nad postojem Západu, který zatím nevyslyšel její snahy o uzavření vzdušného prostoru nad napadenou zemí, což by zamezilo ruským náletům a bombardování.
O nepoužitelnosti a stáří části darovaných německých raket psal Der Spiegel na svých internetových stránkách. Využít podle něho půjde nejvýše 2 000 raket uložených ve skladech bundeswehru.
Předání měla schválit ještě spolková bezpečnostní rada pod vedením kancléře Olafa Scholze, která rozhoduje o veškerém vývozu zbraní z Německa.

Rakety typu Strela měla ve výzbroji Národní lidová armáda (NVA) bývalé Německé demokratické republiky. Německá armáda rakety Strela vyřadila v roce 2014, od té doby byly uložené v dřevěných bednách, které nyní měly zamířit na Ukrajinu.
Berlín změnil svůj původně zdrženlivý postoj a začal ukrajinské armádě bojující proti ruské invazi posílat těžké zbraně. Scholzova vláda minulou sobotu rozhodla, že Ukrajině dodá 1 000 protitankových zbraní a 500 raket země-vzduch typu Stinger.
Der Spiegel píše, že oznámení ministerstva hospodářství o dodávce Strel na Ukrajinu zaskočilo resort obrany. Úřad ji sice zvažoval, protože o rakety Strela ukrajinská strana už dříve výslovně požádala, ale v pátek ministerstvo uvedlo, že je třeba zjistit, zda a kolik raket by ze skladů bundeswehru mohlo na Ukrajinu zamířit.

V pozadí těchto pochybností stojí interní posudek odborníků německé armády z loňského listopadu. Uvedli v něm, že „vzhledem k zastaralosti motoru rakety není manipulace s ní bezpečná a nelze je proto odpalovat“. Z tohoto důvodu měly být Strely zničeny už v roce 2014.

Mluvčí ministerstva obrany nechtěl na podrobné dotazy novinářů z Der Spiegel týkající se zastaralých zbraní odpovídat. Uvedl jen, že se armáda postará o to, aby rakety byly předem přezkoušeny. „Všechno, co bundeswehr předá, bude funkční,“ uvedl mluvčí.

Chybí odpalovací systémy
Kromě stáří raket je problémem i to, že německá armáda má pouze rakety, ale chybějí jí součásti systému pro jejich odpalování. Německo tak doufá, že ukrajinské ozbrojené síly, které protiletadlové systémy stále aktivně využívají, budou mít tyto komponenty ve skladu.

Rakety Strela vyvinul Sovětský svaz v 60. letech jako odpověď na americký systém Stinger. Jde o zbraně, které lze snadno ovládat a které slouží k sestřelování nízko letících vrtulníků i letadel. Jsou vybavené tepelným senzorem a míří automaticky na cíl. Strely jsou součástí výzbroje armád zemí bývalého východního bloku, Česko jich v posledních dnech na Ukrajinu poslalo 160.

X X X

Rusko pošle na Ukrajinu dalších tisíc vojáků, domnívají se tajné služby

Rusko se chystá v příštích dnech a týdnech vyslat na Ukrajinu až tisíc dalších žoldáků, uvedl podle televize CNN vysoce postavený představitel západních zpravodajských služeb. Ten zároveň varoval, že Moskva by mohla zintenzívnit bombardování měst, aby je donutila kapitulovat. To by mohlo vést ke značným civilním obětem.

Spojené státy již zaznamenaly „určité náznaky“, že se ruští žoldáci mohou „na některých místech“ podílet na bojových operacích. Nebylo však jasné, kde přesně a v jakém počtu. „Viděli jsme určité náznaky, že jsou využíváni,“ řekl činitel.
Má jít zejména o členy takzvané Vagnerovy skupiny, kteří se měli v oblasti Kyjeva pokusit i zavraždit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Některé ruské jednotky se potýkají s neúspěchy na bojišti, což neprospívá jejich morálce. V potížích je zejména dlouhý konvoj severně od Kyjeva, který v posledních několika dnech z velké části stojí.
Žoldáci by měli posílit ochabující jednotky, uvedl činitel, protože ruská invaze vázne, i když ruský prezident Vladimir Putin tvrdil, že vše jde podle plánu.

X X X

Omluva zajatého Ukrajince, který zběhl k Rusům.

Pracovníci ukrajinské civilní kontrarozvědky Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) vyslechli dalšího zajatého ruského vojáka. Tentokrát se však ukázalo, že jde o Ukrajince. V roce 2014 během okupace Krymu totiž zradil svou zem a přešel na stranu Ruska. Ve zveřejněném videu se ukrajinskému národu omlouvá. Tvrdí, že současná invaze na Ukrajinu měla proběhnout v klidu, stejně jako tomu bylo při zabrání Krymu.

Zajatým ruským vojákem je Igor Alexejevič Rudenko. „SBU zveřejnila video s výslechem dalšího skřeta z Ruské federace, který se ve skutečnosti ukázal být ukrajinským vojenským zrádcem. V roce 2014 přeběhl na Krymském poloostrově na stranu okupantů,“ napsala ukrajinská kontrarozvědka v příspěvku pod videem. Záznam zveřejnila na sociální síti Telegram, který je v Rusku hojně užíván. Dostupný je také na YouTube.

Rudenko při výslechu popsal, co se dělo ve čtvrtek 24. února, kdy ruská vojska vtrhla na území Ukrajiny. O tom, že budou střílet i po civilistech, prý neměl tušení.

„V armádě sloužím od roku 2011, v roce 2014 jsem přešel na stranu Ruské federace. Do 24. února jsme byli na výcviku, kde probíhalo běžné učení. V noci ze čtvrtka na pátek dostala moje dělostřelecká divize rozkaz k postupu na Ukrajinu a vyrazila směrem k Nové Kachovce,“ popisuje zajatý voják. Jejich dalším cílem byl Mykolajiv a později Oděsa.

Bylo jim slíbeno, že nebudou bombardovat obytné domy. „Řekli nám, že vše bude domluveno s úřady, že nemáme střílet na obytné domy a že vše proběhne v klidu jako v roce 2014, kdy Rusko zabralo Krym,“ vysvětluje na záznamu Rudenko.
Voják se Ukrajincům omluvil

Když dorazili do Nové Kachovky, dostali rozkaz střílet do pole. „Nepřítel se měl nacházet tam,“ upřesňuje Rudenko.
Co se dělo dále, voják neupřesňuje. SBU však tvrdí, že zřejmě narazili na silný odpor Ukrajinců, a proto se museli vzdát. „Když jsme se vzdávali, vyšli k nám obyčejní vesničané se zbraněmi v ruce. Dal jsem rozkaz ukončit střelbu,“ říká dále Rudenko.
Zajatý voják se ve videu omluvil ukrajinskému národu. Pracovníci SBU mu dali možnost zavolat manželce. Ve zkratce jí popsal, co vše se za poslední týden na Ukrajině odehrálo. „Nyní s ním pracují vyšetřovatelé SBU. Takové činy nemohou zůstat bez trestu,“ stojí na závěr u příspěvku v Telegramu.

X X X

Myslel, že se po čtrnácti letech oddluží. VZP mu ale Milostivé léto neuznala.

Na konci ledna skončilo Milostivé léto. Nyní dlužníkům, kteří jej využili, chodí rozhodnutí o ukončení exekuce. Ale jen části - někteří zjišťují, že navzdory své snaze podmínky nesplnili. Řada takových případů se týká dluhů u Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ta totiž část z nich vymáhá svépomocí a akce se tak na ně nevztahuje. To ale dlužníci mnohdy předem nevěděli.
Martin Svoboda je bývalý gambler, hraní propadl před čtrnácti lety po nezdarech v podnikání. Za tři roky přišel při hrách o osm milionů. Když s tím přestal, rozhodl se proti gamblerství bojovat ve velkém. 

Příběh Martina Svobody
Martin Svoboda před čtrnácti lety utržil nenadálou ztrátu v podnikání a v dalším sledu věcí propadl hráčství.
Jeho vlastní příběh jej inspiroval v boji proti gamblingu. Napsal knihu Já, hráč, založil organizaci Občané proti hazardu a v průběhu jedenácti let s ní spolu se svými spolupracovníky inicioval změnu zákona, pomohl obcím, aby mohly vymáhat své vyhlášky proti hazardu a zasadil se o zlepšení financování léčby a prevence závislosti.

„Svůj osobní příběh jsem zavřel do skříně, protože nebyl moc řešitelný a věnoval jsem se naplno boji proti hazardu,“ popsal nyní. 
Z této doby mu ale vznikly dluhy. Aby je umořil, měl tři práce najednou, spal podle svých slov nejvýš čtyři hodiny denně a většinu splatil. Jenže část zůstala. A když začalo platit Milostivé léto, chtěl ho využít. To vše se skupinou přátel, která ho podporovala.

V čele stála místostarostka Prahy 12 Eva Tylová, se kterou se potkali, když její městské části pomáhal Svoboda zbavit se automatů. Spolu s ostatními iniciovala sbírku na platformě Donio. Cíl byl shromáždit částku, aby se Svoboda mohl vrátit do běžného života. Podařilo se vybrat půl milionu korun, víc, než bylo potřeba a všichni počítali, že se Svoboda vrátí k běžnému životu. 
Jenže do věci zasáhla Všeobecná zdravotní pojišťovna. Jedna z institucí, které Svoboda dlužil peníze. Ta své pohledávky rozdělila do tří exekucí u dvou exekutorů. Nyní, po konci Milostivého léta, kdy postupně chodí rozhodnutí o jejich ukončení, však zjistil, že dluhu u VZP se nezbavil. Ukončeny totiž byly jen dvě.

„Vymysleli způsob, jak neuznat Milostivé léto přesto, že jim celá částka jistin byla poslána a budou dál vymáhat přes 180 tisíc. Tím pádem nám do toho hodili vidle, protože já se tento rok prostě neoddlužím. Je to smutné, jak zde tyto instituce fungují. Namísto, aby se snažily ocenit snahu těch, kteří seberou síly a pokusí se z dluhové spirály a šedé zóny vymanit, dělají vše pro to, aby tam takoví lidé zůstali. To není správné a já jsem se rozhodl proti tomu bojovat tak, jako dříve proti hazardu,“ řekl Svoboda.

Milostivé léto
Milostivé léto trvalo od konce loňského října do konce ledna. Dlužník u státní instituce či firmy mohl v daném období uhradit pouze původní dluh a poplatek exekutorovi (907,5 korun), zbytek nákladů byl smazán.
Akce by se podle šéfa poslaneckého klubu KDU-ČSL Marka Výborného a ministra spravedlnosti Pavla Blažka mohla zopakovat, a to od září do listopadu.

Není jediný, kdo nyní zjišťuje, že se u VZP neoddlužil. Na neziskovou organizaci Člověk v tísni se již obrátily nízké desítky lidí, kteří mají podobnou zkušenost. Další přitom mohou ještě přibýt. Rozhodnutí totiž přicházejí až v těchto dnech.
„Milostivé léto stálo na tom, že člověk zaplatí v exekuci dlužnou jistinu a příslušenství mu je odpuštěné. VZP má specifický systém, kdy velmi často samostatně vymáhá jistiny, tedy dluhy na pojistném, a penále jako příslušenství v různých exekučních řízeních,“ popsal Daniel Hůle, expert na dluhovou problematiku Člověka v tísni. 

To by podle něj ještě bylo uchopitelné - člověk si zjistí, kolik má u VZP exekucí, a ty pak řeší.
„Malér nyní nastal v tom, že VZP poslala do exekuce například dlužné penále nebo část jistiny, ale zároveň měla ještě část dlužného pojistného u sebe. Exekutor o tom nic netuší a z výkazů od zdravotní pojišťovny to je velmi obtížně zjistitelné,“ uvedl.
Když tedy dlužník požádal exekutora o vyčíslení jistiny, zjistil, že žádnou jistinu u něj hradit nemá. Musí jen zaplatit náklady na ukončení řízení, které tedy uhradil. „A teď to VZP odmítá zastavit, protože říkají ‚ještě jsme u sebe měli nějaký dluh na pojistném, který ten člověk nezaplatil, a proto není možné to příslušenství a tu exekuci v Milostivém létu ukončit‘,“ popsal Hůle.

A potvrzuje to i poslanec a jeden z autorů Milostivého léta Patrik Nacher. I jemu se ozvaly desítky lidí, kteří mají s uznáním Milostivého léta u VZP komplikace. „Problémy jsou různé. Někde šlo o to, že měli dlužníci u pojišťovny pohledávek víc, jednu vymáhali exekučně, jednu svépomocí. A ta už do Milostivého léta nespadala,“ uvedl Nacher.

VZP: Výjimečně se to stát může
Podle mluvčí VZP Viktorie Plívové se pojišťovna vždy snaží dluh na pojistném řešit bez zapojení exekutora. Tomu dluh podstoupí, až pokud klient nevyužije možnosti zbavit se dluhu splátkovým kalendářem či daňovou exekucí. 
„To ale rozhodně neznamená, že by VZP v takovou chvíli oddělila dluh na pojistném od dluhu na penále a exekuci nařídila pouze na penále, to jednoduše není pravda. Obecně platí, že při podávání návrhu na exekuci je současně vymáháno pojistné a penále z daného exekučního titulu,“ uvedla.

Připustila však, že v praxi může výjimečně nastat situace, kdy byly u dlužníků, kteří mají více nezaplacených a nesplácených exekucí, některé z nich z důvodu bezvýslednosti zastaveny. Exekučně vymáhána tak je pouze část dluhu na penále v jiné exekuci. „Pak v důsledku všech popsaných předchozích kroků a za daných okolností může nastat situace, že se vymáhá pouze penále,“ připustila.

Právě to je podle korespondence mezi klientem, exekutorem a VZP, kterou má redakce iDNES.cz k dispozici, i případ Martina Svobody.
„Dle sdělení oprávněné ze dne 9.2.2022 bylo vymáhané penále vyměřeno z pojistného, které ovšem soudní exekutor nevymáhá a které nebylo uhrazeno. Z toho důvodu nelze v předmětném exekučním řízení uplatnit institut Milostivého léta, když vymáhané penále v tomto řízení nelze považovat za příslušenství vymáhaného pojistného, ale bylo vyměřeno také z dalšího pojistného, které soudní exekutor nevymáhá,“ stojí v oznámení o nesplnění podmínek Milostivého léta.
Nacher bude jednat s Kabátkem.

Ohledně celé věci by měl jednat s ředitelem VZP Zdeňkem Kabátkem zmíněný poslanec ANO Patrik Nacher. „Všechny e-maily, které mi od dlužníků chodí, mu přeposílám. Dostává ode mě dost často zpětnou vazbu,“ uvedl.
Mluvčí Plívová doplnila, že VZP dělá maximum, aby klientům vyšla vstříc a v rámci Milostivého léta jim pomohla zbavit se dluhů všude, kde na to zákon pamatoval. „Přestože zákon o Milostivém létu nebyl zcela jednoznačně napsaný, vedení VZP udělalo vše pro to, aby ho co nejlépe a v nejširší možné míře aplikovalo pro své klienty. Mrzí nás zjednodušené výroky, které vychází z neúplné znalosti věci. Nadále budeme dělat vše pro to, abychom ulehčili situaci našim klientům, kteří mají vůči pojišťovně dluh, v žádném případě ale nebudeme porušovat zákon,“ dodala s tím, že doufá, že další legislativní kroky budou s VZP konzultovány tak, aby se předešlo problémům „ne zcela dotažené zákonné úpravy“.

U nás se lidé za dluhy stydí. Omlouvají se za to, co udělali, říká odborník

Připomněla tak situaci, která nastala krátce po spuštění Milostivého léta v říjnu loňského roku, kdy nebylo jasné, zda se zákon vztahuje i na penále, které VZP vymáhá. Na základě stanoviska ministerstva spravedlnosti ale později pojišťovna rozhodla, že i tyto částky budou v rámci akce odpuštěny.

Pojišťovna je podle ní povinná posuzovat konkrétní případy dle platné legislativy. „Proto pokud je evidentní, že dlužník nesplnil zákonem stanovené podmínky, nelze použít postup stanovený v rámci Milostivého léta. Nicméně je nadále možné požádat si například o splátkový kalendář na dlužné částky,“ vysvětlila.

Připomněla také, že šance zbavit se dluhů bude pravděpodobně ještě jedna: od září 2022 by podle předchozího vyjádření šéfa poslaneckého klubu KDU-ČSL Marka Výborného a ministra spravedlnosti Pavla Blažka mohlo milostivé léto opakovat.

X X X

Ukrajinci sestřelili „Putinovo eso“. Známý pilot se fotil i s Asadem, teď ho čeká výslech.

Sestřelený pilot Major Krasnojarcev na záběrech ukrajinské tajné službyZdroj: Služba bezpečnosti Ukrajiny
Ukrajinci hlásí další významný úspěch. Tentokrát především po morální stránce. Armádě se totiž údajně podařilo sestřelit a zajmout jednoho z elitních ruských pilotů, který se angažoval už během konfliktu v Sýrii. Major Krasnojarcev, jak pilota identifikovala ukrajinská tajná služba, se měl těšit jak přízni Vladimira Putina, tak i syrského prezidenta Bašára Asada. Dokládat to mají fotografie zveřejněné Ukrajinci.

Ruské letadlo sestřelili ukrajinští vojáci v sobotu po poledni nedaleko Černigova na severu země, informují ukrajinská média. Oba piloti se následně katapultovali. Přežil jen jeden z nich. Podle civilní kontrarozvědky Služby bezpečnosti Ukrajiny se ale jedná o cenného zajatce a Krasnojarceva označila za „jedno z Putinových es“.

Na sociálních sítích se během dne vyrojilo hned několik fotografií zkrvaveného pilota, kterého Ukrajinci vyslýchají. Podle Bezpečnostní služby Ukrajiny šlo právě o Krasnojarceva. „Bombardování civilistů ve městech pro něj není nic nového. Jak ten zločinec sám řekl, nepřemýšlí o něčem, jako jsou obytné bloky, byty nebo čtvrti. Pro něj jsou to jen cíle se souřadnicemi,“ uvedla v prohlášení kontrarozvědka. Přidala také informaci, že sestřelený pilot se už angažoval v syrském konfliktu a těšil se osobní přízni Bašára Asada. To Ukrajinci dokládají fotografiemi. „Teď bude mít dlouhé rozhovory s příslušníky Bezpečnostní služby Ukrajiny,“ stojí na konci příspěvku.

Rusové zatím tvrzení Ukrajinců nepotvrdili, o zajetí známého pilota ale informují kromě těch ukrajinských i další světová média. Britský deník The Telegraph například přidává informaci, že část Syřanů sestřelení Krasnojarceva slaví. Norský web Nettavisen zase upřesňuje, že fotky pilota s Bašárem Asadem a ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem, které kolují po sociálních sítích, byly pořízeny v roce 2017 při návštěvě ruské letecké základny Hmímím v Sýrii.

Rusko v prvních dnech invaze podle expertů a zahraničních státníků postupovalo pomaleji, než předpokládalo, a ukrajinský odpor mu zřejmě způsobuje nečekaně vysoké ztráty. Ukrajinské ministerstvo obrany v sobotu uvedlo, že Rusko přišlo již o asi 10 000 vojáků. Informaci však nelze nezávisle ověřit. Moskva dosud připustila zhruba 500 zabitých a 1 600 zraněných vojáků. Jedná se ale o několik dní starý údaj.

X X X

Ruský trh s auty kolabuje, automobilky opouštějí zemi. Zbude Lada a Čína.

Ruský automobilový trh by kvůli válce na Ukrajině a sankcemi silně oslabenému rublu mohl v letošním roce klesnout o více než polovinu. Ve své studii to uvedl vedoucí Centra pro výzkum automobilů (CAR) v Duisburgu Ferdinand Dudenhöffer.
Pokud by se Rusku dostalo velké hospodářské pomoci z Číny, mohl by se propad omezit na třetinu, domnívá se analytik. Podobné poklesy zaznamenal ruský automobilový trh už v čase hospodářské krize v letech 2008 a 2009 a po anexi Krymu v roce 2014.

Loni se podle údajů CAR prodalo v Rusku 1,67 milionu automobilů. To odpovídá 2,3 procenta celosvětového trhu.
Nejvíce vozů prodala v loňském roce na ruském trhu aliance Renault-Nissan, která dosáhla tržního podílu 33,8 procenta. Následovaly jihokorejské automobilky Hyundai/Kia s podílem 22,7 procenta. Na třetím místě byla skupina Volkswagen s 204 200 prodanými vozy a s tržním podílem 12,3 procenta. 

Aktivní byli také četní čínští dodavatelé. „Čínská auta se v posledních letech stala v Rusku populární. Značky jako Chery a Haval jsou nyní schopny zaplnit mezeru, která zůstala po stažení západních výrobců. To je možné díky ruským rezervám jüanu,“ píše magazín Table China. „Před invazí na Ukrajinu to čínským automobilkám na ruském trhu šlo velmi dobře. Jejich poslední podíl na trhu činil 7,5 procenta. To je stále daleko za Evropany, Korejci a Japonci.“ Oproti roku 2020 to však znamená dvojnásobný nárůst. 

„Vnímání čínských značek se zásadně změnilo,“ okomentoval nezávislý automobilový analytik Sergej Burgaslijev. „Kvalita a design v posledních letech pokročily na světovou úroveň. Značka Chery se v poslední době těší zvláštnímu úspěchu v Rusku, následovaná Great Wall, Geely, Changan a FAW.“

Lada Vesta SW Cross
Většina výrobců, kteří chtějí v Rusku prodávat, montuje auta lokálně. Jinak by je totiž omezovala vysoká cla. Tato výroba by se však mohla rychle pozastavit, pokud by se stáhli západní partneři. Pouze každé dvacáté prodané vozidlo má vlastní technologii z Ruska, uvedl Dudenhöffer.

Nejprodávanějším vozem na ruském trhu loni byla domácí Lada, jejíž prodej se zvýšil o dvě procenta na více než 350 tisíc vozů. Podíl těchto aut na trhu činil 21 procent.
Klesl prodej aut českého výrobce Škoda Auto, a to o čtyři procenta na 90 443. Podíl značky na ruském trhu se snížil o 0,5 procentního bodu na 5,4 procenta. Model Rapid PA II se stal osmým nejprodávanějším v Rusku.

Ruské provedení Škody Rapid převzalo design modelu Scala.
Škoda ve čtvrtek 3. března oznámila, že v reakci na ruský útok na Ukrajinu přerušuje veškeré aktivity v Rusku. Čtěte zde.
Situace je pro značku o to složitější, protože od letošního roku převzala zodpovědnost za veškeré aktivity (výroba, prodej) skupiny Volkswagen v Rusku. Pro Škodu je to navíc aktuálně druhý největší trh.

Situace se navíc nevyvíjí dobře, Rusko opustily i další světové automobilky a podle neoficiálních informací považují za reálný nejhorší scénář, že o své aktivity v Rusku přijdou.

Je možné, že se Rusko bude muset naučit žít v jakési ekonomické izolaci. „Znamenalo by to nepochybně rozsáhlou ekonomickou devastaci země, neboť by se do ní máloco dováželo a některé moderní věci by si Rusové vlastními silami hned tak nevyrobili. A mezi takové patří i auta,“ komentuje magazín Autoforum. I přesto, že je velká část Ruské produkce většiny automobilek lokalizovaná, neobejde se bez některých dovážených komponentů. Pokud dodavatelé ze zahraničí díly nedovezou, Rusko výrobu aut nerozjede, i kdyby „opuštěné“ fabriky automobilek obsadilo.

„Výroba ‚cizích‘ aut v Rusku bude zřejmě nereálná, složité to ale bude mít i domácí Lada. Ta je začleněna poměrně hluboko do struktur Renaultu a bez dodávek některých moderních komponentů ze ‚zakázaných zemí‘ se v případě modelů, jako je Vesta, neobejde,“ píše Autoforum. Nejmenovaný zástupce AvtoVAZu uvedl, že jediné, co by byla automobilka schopna vyrábět v takové situaci, by byla Niva. Nesmrtelný houževnatý terénní stroj, který letos slaví pětačtyřicet let ve výrobě. „Všechny ostatní modely značky používají dovážené komponenty, a tak je dlouhodobě není možné za současných sankcí vyrábět,“ uzavírá magazín Autoforum.

X X X

Jezdec Filip Salač v kvalifikaci senzačně čtvrtý

Druhým dnem pokračoval letošní první podnik světového šampionátu silničních motocyklů MotoGP na okruhu v katarském Losail. Na trať opět vyjel v kategorii Moto2 Filip Salač, český reprezentant a člen ACCR Czech Talent Teamu Autoklubu České republiky. Na programu byl dnes poslední volný trénink a kvalifikace. Ve třetím volném tréninku byl Salač dvacátý a postoupil tak přímo do Q2. V té se mu podařilo vybojovat senzační čtvrté místo!

Na poslední volný trénink měl Filip s týmem jasnou strategii. Absolvovat ho na tvrdé pneumatice v klidném tempu a zbytečně neriskovat. Trať byla opět doslova rozpálená a tvrdé pneumatiky se rychle přehřívaly. Filip zaznamenal dvacátý čas a přímý postup do druhé části kvalifikace. V té se mu podařilo zajet perfektní rychlé kolo a chvíli držel dokonce průběžnou vedoucí pozici. Nakonec byli tři soupeři rychlejší, což pro českého reprezentanta znamená čtvrté místo v jeho premiérové kvalifikaci mezi jezdci kategorie Moto2. Do zítřejšího závodu tak sice odstartuje z druhé řady, ale přesto zůstává pokorný. Cílem bude závod dokončit a získat alespoň jeden světový bod.

„Sobotu v Kataru mám za sebou a jsem poměrně spokojený. Třetí volný trénink jsme vypustili, jel jsem na tvrdé pneumatice, na které jsem chtěl jet závod, ale bylo teplo a guma se přehřívala. Nebylo tedy možné zajet rychlé kolo, ale určitě to byla dobrá volba, protože všichni kromě mě jeli na měkkých pneumatikách a ke konci dávali nové na time attack.

Třetí trénink jsme pojali volně i kvůli tomu, že se jede v čas, ve kterém se nejede závod. V kvalifikaci se mi podařilo zajet rychlé kolo, strategie byla dobrá, jsem spokojený. Čtvrté místo v první kvalifikaci v Moto2 je dobrý výsledek, motorka i tým fungují super, už se těším na zítra. Cílem je dojet závod a odvézt si alespoň jeden bod,“ uzavřel sobotu Salač.
Souboj o vítězství v zítřejší Velké ceně rozehrají jezdci kategorie Moto2 od 14:20 hodin středoevropského času. Výsledky a Filipův komentář se dozvíte jako první na facebooku Czech motorsport. Jakub Schimmer, PR a média – sport