Žalobce VSZ Mezlík z Olomouce volal obviněnému z kauzy Stoka. Přes šifrovací aplikaci, kterou měli používat podezřelí. Chtěl schůzku bez advokáta: Chybějících 12 tisíc stránek v soudním spise ke známé kauze Stoka není jedinou z podivností, které se k tomuto složitému případu váží. Ekonomický deník při analýze materiálů ke kauze narazil na to, že dnes už bývalý dozorující žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radek Mezlík kontaktoval jednoho z obviněných přes šifrovanou aplikaci, kterou policie v usnesení o zahájení trestního stíhání označila za platformu, jež měla být používána ke sjednávání konspirativních schůzek mezi účastníky kauzy Stoka.

Radek Mezlík s obviněným hovořil téměř pět minut přes aplikaci WhatsApp. Vyzval ho k neformální schůzce, která měla proběhnout bez účasti advokáta. „Ke starším záležitostem se vyjadřovat nemůžu, neboť jsem pověřeným evropským žalobcem,“ zareagoval na otázky Ekonomického deníku Radek Mezlík.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek má dnes jednat s vedením Vrchního soudu a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Jedním z témat jednání ministra s vedoucím státním zástupcem Ivo Ištvanem má být i poslední vývoj v tzv. případu Stoka.
Ekonomický deník zjistil, z jakých důvodů bylo před týdnem v tomto případu odloženo vynesení rozsudku. Ve spise totiž chybí velmi podstatná část nashromážděných důkazů. Jde o takzvanou přílohu číslo 4., která obsahuje cca 12 tisíc listů informací o veřejných zakázkách radnice Brno-střed, od kterých se kauza Stoka odvíjí. Ty dozorující žalobce ale označil za nedůležité.

Není to první nestandardní záležitost, která se v této kauze odehrála. Ekonomický deník při analýze materiálů ke kauze narazil na to, že dnes už bývalý dozorující žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Radek Mezlík kontaktoval jednoho z obviněných přeš šifrovanou aplikaci, kterou policie v usnesení o zahájení trestního stíhání označila za platformu, jež měla být používána ke sjednávání konspirativních schůzek mezi účastníky kauzy Stoka.
Radek Mezlík zavolal Markovi Slovákovi 24. srpna 2020. Slovák pracoval na Správě nemovitostí Brno-střed jako technik a byl v té době čerstvě obviněn z korupčního jednání v kauze Stoka. 

„Klient mne upozornil, že jej dne 24. 07. 2020 v 9,46 hodin prostřednictvím aplikace WhatsApp kontaktovalo toto telefonní číslo +420 XXX XXX XXX. Telefonický hovor, trval cca 4 a půl minuty a volající se představil jako státní zástupce Mgr. Mezlík, který je dozorovým státním zástupcem ve shora uvedeném trestním řízení. V rámci hovoru volající mého klienta vyzval k neformální schůzce. Tato schůzka měla proběhnout bez účasti advokáta a jejím účelem mělo být projednání postavení mého klienta v trestním řízení,“ informoval po onom kontaktu Vrchní státní zastupitelství a Národní centrálu proti organizovanému zločinu obhájce Marka Slováka Pavel Nádeníček. Ekonomický deník kvůli ochraně osobních údajů telefonní číslo anonymizoval.

„K výše uvedenému si tedy dovoluji namítnout, že pokud se opravdu mělo jednat o dozorujícího státního zástupce, který kontaktoval mého klienta, považuji toto jednání za zcela nestandardní a v nesouladu s trestním řádem i zákonem o státním zastupitelství,“ doplnil Pavel Nádeníček.

Ekonomický deník číslo, ze kterého volající oslovil Marka Slováka a žádal ho o schůzku bez advokáta, ověřoval. Skutečně jej užívá žalobce Radek Mezlík, který dnes působí v úřadu evropského žalobce.

Státní zástupce tak kontaktoval obviněného v kauze Stoka prostřednictvím aplikace, kterou Národní centrála proti organizovanému zločinu v usnesení o zahájení trestního stíhání považuje za platformu, která měla být používána ke sjednávání konspirativních schůzek.

Ekonomický deník žalobce Radka Mezlíka oslovil, otázce k telefonátu obviněnému se se ale vyhnul. Naopak se vyjádřil k chybějícím 12 tisícům listin v soudním spise.
„Dobrý den, omlouvám se za malé nedorozumění, já se již ke starším záležitostem vyjadřovat nemůžu, neboť jsem od 1. 4. pověřeným evropským žalobcem. Malou výjimku mohu udělat pouze v případě nařčení z údajného nepředložení tisíců stran listin soudu v kauze Stoka.

Tento dojem mohl nabýt intervenující státní zástupce, který u soudu zastupoval dozorového žalobce, který se nacházel v karanténě. K tomuto pochybení však nedošlo, neboť soud i obhajoba byly informovány o uložení dalších (tj. nedůkazních) materiálů resp. jedné přílohy u policejního orgánu, a to hned několikrát (NKO, spisový přehled, informace poskytnutá státním zástupcem u HL, mj. obhájkyni jednoho z obviněných apod.). Pakliže si soud tyto listiny vyžádal, je jeho právem samostatně posoudit, zda některé nebude považovat za důkazní. S pozdravem Radek Mezlík,“ zareagoval na e-mailem zaslané otázky žalobce Mezlík.

Porušení trestního řádu
Obhájce Marka Slováka Pavel Nádeníček považuje Mezlíkův pokus o kontaktování jeho klienta bez přítomnosti advokáta za velký problém.
„Možné porušení trestního řádu spatřuji zejména v následujících skutečnostech. Jelikož státní zástupce kontaktoval tímto způsobem mého klienta přímo, a nikoli mým prostřednictvím, porušil tak právo na obhajobu mého klienta zakotvené v ustanovení § 2 odstavec 13 trestního řádu i právo na spravedlivý proces. O to více je zarážející, že státní zástupce kontaktoval mého klienta napřímo, když si musí být vědom toho, že se v tomto případě dle ustanovení § 36 odstavce 3 trestního řádu jedná o nutnou obhajobu. Skutečnost, že jsem obhájcem obviněného navíc byla do spisu založena již 13. 07. 2020, a to v rámci oznámení o převzetí zastoupení a žádosti o vyrozumívání o úkonech trestního řízení,“ upozornil Pavel Nádeníček.

Dále považoval za nutné zdůraznit, že státní zástupce nejenže kontaktoval klienta napřímo, ale cílem telefonátu bylo sjednat si s klientem schůzku bez přítomnosti jeho obhájce.
„Tím se tak státní zástupce přímo snažil obejít právo na obhajobu zakotvené jak v trestním řádu v ustanovení § 2 odstavce 13, tak právo na právní pomoc před státními orgány ve smyslu článku 37 odstavce 2 Listiny základních práv a svobod. Tímto jednáním pak mohly být porušeny i další zásady trestního řízení, a to zásada řádného zákonného procesu zakotvena v ustanovení § 2 odstavce 1 trestního řádu, která stanoví, že nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví zákon. Dále mohla být porušena s tím související zásada oficiality, upravená v ustanovení § 2 odstavce 4, která stanoví, že orgány činné v trestním řízení projednávají trestní věci s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami, při provádění úkonů lze do těchto práv zasahovat jen v odůvodněných případech na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení.

Dle mého názoru pak plánovaný úkon státního zástupce, tedy neformální schůzku, ale ani uskutečněný telefonát, jako vyšetřovací úkon trestní řád nezná,“ napsal v podnětu k prošetření na VSZ v Olomouci a NCOZ Pavel Nádeníček.
Pokud se tedy podle Nádeníčka nemělo jednat například o výslech (kterého by ale dozajista musel být advokát účasten) nebo jiný právem předvídaný vyšetřovací úkon, státní zástupce tento úkon nemohl provést, aniž by porušil zákonem a ústavou chráněná práva obviněného.

„Nejednal by totiž podle trestního řádu nebo na jeho základě, tak jak to stanovuje zásada řádného zákonného procesu. Tím by tedy státní zástupce zasáhl do základních práv a svobod obviněného, zejména do již zmiňovaného práva na spravedlivý proces. K uvedené věci je také ještě nutné podotknout, že je s podivem, že by státní zástupce kontaktoval mého klienta prostřednictvím aplikace, kterou policejní orgán v usnesení o zahájení trestního stíhání považuje za platformu, která měla být používána ke sjednávání konspirativních schůzek,“ dodal k jednání žalobce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci obhájce Pavel Nádeníček.

Ekonomický deník konzultoval kroky žalobce Radka Mezlíka s několika právníky. Ti se shodli na tom, že jediným argumentem, kterým by bylo možné jeho konání vysvětlit, by byl pokus o dohodu o vině a trestu. Problém ovšem spočívá v tom, že sjednání dohody o vině a trestu v řízení o zvlášť závažném zločinu, bylo možné až od října roku 2020 a popisovaný telefonát se odehrál v červenci téhož roku. Tedy o více než měsíce dříve. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Hrad zveřejnil platy vedoucích. Nejvíc bere Mynář, nejhůř placený je Ovčáček

Kancelář prezidenta republiky v pondělí zveřejnila platy a odměny svých pracovníků za loňský rok. Třeba Vratislav Mynář si v loňském roce přišel 1,4 milionu čistého, k tomu dostal téměř půl milionu na odměnách. Mluvčí Jiří Ovčáček, který odmítá mluvit s novináři, si za svou práci v loňském roce vydělal zhruba 744 tisíc korun. K tomu získal odměny přes 170 tisíc korun.
„Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář se rozhodl zveřejnit v rámci otevřenosti vůči veřejnosti výši platů vedoucích zaměstnanců Kanceláře prezidenta republiky,“ informoval v pondělí v tiskové zprávě mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. 
Kolik za své služby dostávají, zveřejnila už v roce 2020 samotná Kancelář prezidenta republiky, ale až poté, co jí to nařídil Městský soud v Praze. Platy rovněž monitoruje web PlatyÚředníků.cz. V samotném seznamu jsou zveřejněné příjmy jednotlivých vedoucích zaměstnanců, a to včetně mluvčího Jiřího Ovčáčka, vedoucího KRP Vratislava Mynáře či ředitelů zahraniční či administrativní sekce.

Podle tabulky, kterou hrad zveřejnil, si Ovčáček loni přišel i s odměnami na 914 828 korun. Měsíčně tedy na zhruba 76 tisíc korun. Podle zveřejněných platů je však Ovčáček nejhůře placeným vedoucím zaměstnancem. Oproti roku 2020 si však přilepšil. V roce 2020 byl jeho čistý plat za rok 708 200 korun. Co se týče odměn, ty mu oproti loňsku klesly. V roce 2020 mu odměna vyšla na 195 065. 

V loňském roce předseda výkonné rady Asociace Public Relations Patrik Schober řekl, že by si Ovčáček zasloužil za svou práci vyhazov. Právě Asociace Public Relations hradnímu mluvčímu loni v říjnu vystavila takzvanou červenou kartu. Odborníci z oboru se od Ovčáčka jasně distancovali a uvedli, že ve svých vyjádřeních „lže, rozděluje společnost a záměrně nálepkuje.“

Ovčáček dlouhodobě odmítá mluvit s novináři. Kromě toho se loni v prosinci proslavil opileckým skandálem. Tehdy se přiznal, že v pátek (17. prosince 2021 pozn. red.) okolo třetí ráno byl za doprovodu policie opilý převezen do nemocnice. Ovčáček pro CNN Prima NEWS řekl: „Chci se všem omluvit – záchranářům, policistům i panu taxikáři – za to, co se stalo. Bylo to výjimečné selhání, kterého mi je nesmírně líto. Prosím o odpuštění.“

Další výraznou osobou Hradu je vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář. Ten si v loňském roce vydělal 1 396 777 korun. K tomu získal odměny ve výši 493 873 korun. Oproti roku 2020 si i on polepšil. V předchozím roce byl jeho roční plat 1 382 006 korun. Ale naopak i u něj byly v roce 2020 odměny vyšší, a to 573 922 korun.
Mynářova kancelář však nyní čelí podezření, že záměrně skartovala tajnou zprávu o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. Mynář nezpochybnil, že Hrad dokumenty skartoval, z jakého důvodu se tak stalo, nevysvětlil. Mynář podle nich zároveň odmítl, že by někdy četl materiály, k nimž nemá bez bezpečnostní prověrky přístup.

Nad milion Mynář, Novák i Mužák
Redakce iDNES.cz se již v loňském roce podívala, jakou pracovní náplň Mynář má a na kolik si z peněz daňových poplatníků přijde. „Primárně je to nejvyšší podřízený a nejvyšší úředník prezidenta. Úloha kancléře vždycky byla, že to byl nejbližší tajemník a jeho vliv byl velmi důležitý. Například si vzpomenu na kancléře Jaromíra Smutného, který byl velmi blízkým spolupracovníkem Edvarda Beneše,” řekl k postu kancléře politolog Jan Kubáček.

Mlčení, mlžení a žalmy za 300 tisíc měsíčně. Kolik stojí Ovčáček s Mynářem

Ten zároveň podotkl, že kancléř, tedy Mynář, je něco jako vizitka prezidenta republiky. „Často vystupuje jako emisar právě jménem hlavy státu, jak vůči premiérovi, tak ministrům či samosprávě napříč republikou. Má obrovskou odpovědnost,” vysvětlil politolog.

Po Mynářovi nejvíce z hradní kapsy bere zástupce vedoucího KRP - ŘS. Tuto pozici zastává Petr Mužák. Ten si za loňský rok přišel na 1 042 830 korun. K tomu na odměnách dalších 226 930 korun. Přes milion si loni vydělal ještě ředitel administrativní sekce Jan Novák.
Politolog Jan Kubáček rovněž pro iDNES.cz v minulosti podrobněji nastínil, co vlastně pracovníci prezidentovi kanceláře mají na starost. „Primárně vytváří odborné podklady a připravují je pro prezidenta. Čímž vytváří nějakou strategii de facto pro zástupce České republiky navenek i dovnitř. Připravují také protokolární věci, všichni si asi vybavíme 28. říjen. S tím ale úzce souvisí i oslovování, respektive uvádění do úřadů velvyslanců, kteří zastupují v zahraničí státy na českém území,“ vysvětlil úlohu pracovníků kolem prezidenta.

Kancelář prezidenta republiky (KPR)
Původní československá prezidentská kancelář vznikla v roce 1919, po rozpadu Československa na ni v roce 1993 navázala česká prezidentská kancelář. Sídlí na Pražském hradě a v jejím čele je vedoucí, neoficiálně zvaný kancléř, kterým je od roku 2013 Vratislav Mynář. 

Podle něj také vytváří určitá stanoviska v otázkách ekonomické diplomacie či zahraniční politiky. Rovněž vytváří a připravují podklady v oblasti akademické a soudní, protože prezidentovi přináleží privilegium jmenovat akademické hodnostáře a soudce, popřípadě generály. „Je tam i vojenská úloha. Prezident má pozici a právo, aby se seznamoval s bezpečnostní situací republiky. Poté totiž zastupuje stát navenek, třeba v NATO,“ říká politolog.

Nejedlý nemá z práce pro Zemana „vůbec nic“
V neposlední řadě se rovněž velmi často skloňuje jméno Martina Nejedlého. Ten však na seznamu lidí, které Hrad platí, nefiguruje. Nejedlý i Hrad dlouhodobě tvrdí, že je neoficiálním poradcem prezidenta.
Mynář loni v rozhovoru pro Blesk opět zdůraznil, že Nejedlý nemá z práce pro Zemana „vůbec nic“. „Občas tady použije kancelář, když ho prezident potřebuje, poradí mu,“ doplnil. Nejedlý podle něj dochází na Hrad pravidelně asi dva dny v týdnu.
„Spolupracujeme 15 let a za tu dobu se stal mým nejlepším kamarádem,“ řekl pro Blesk Mynář. Nejedlý se ho údajně zastal v těžkých chvílích, o co šlo, však neřekl. Jelikož není Nejedlý formálním zaměstnancem Hradu, nemusí mít žádnou bezpečnostní prověrku. Od roku 2013 však disponoval diplomatickým pasem. Ten však loni nařídil tehdejší ministr zahraničí Jakub Kulhánek vrátit. 
Podle politologa Kubáčka se úloha Nejedlého těžkou posuzuje. „Neznáme jednoznačně jeho mandát, tak vlastně vycházíme z toho, že to je často člověk, který vyjednává ve jménu prezidenta a zvláštností je, že nemá oficiální pozici, nemá placený úřad. Ukazuje se ale být velmi výraznou autoritou,“ vysvětlil Kubáček, který zároveň dodal, že jeho pozice je velmi důležitá: „Nejenom v ekonomické otázce, ale také často vyjednává řadu neformálních věcí.“

X X X

O svůj plat se nový šéf NSS Šimka soudit nebude

Novým předsedou Nejvyššího správního soudu je JUDr. Karel Šimka. Nebyl na žádném z neformálních seznamů kandidátů na nového předsedu, a přesto byl jedním z favoritů mezi „uchazeči“ o tuto funkci.

X Chybí podle vás v ČR nejvyšší rada soudnictví?

Mně nechybí. Ministerský model správy soudnictví má ve Střední Evropě tradici a na rozdíl od některých kolegů nemám pocit, že by se vyčerpal. Existuje v něm systém brzd a rovnovah při jmenování a povyšování soudců i jmenování soudních funkcionářů a nemám pocit, že by drhl. Rozumně funguje a nevidím důvodu nic měnit. A hlavně chci být zdrženlivý v hraběcích radách. Správa justice a její případné změny jsou věcí zákonodárce. A ten zatím, pokud vím, nic takového nechystá.

X Jaký je váš názor na aktuální spor ohledně snižování platů soudců.

Řekněme si upřímně, v jaké situaci se nacházíme. Zažili jsme dva roky největší globální i evropské katastrofy od druhé světové války. Svět, jak jsme jej znali, se ze dne na den změnil v noční můru. Spousta lidí ztratila své byznysy, řešila nejistotu, ze dne na den musela přehodnocovat priority. Státní sféra však byla za pandemie dotčena málo. Platy nám chodily, pravda, i my jsme na homeofficech pracovali stejně jako předtím, ale přece jen, míra naší nejistoty byla ve srovnání se soukromou sférou výrazně menší. Dokonce ty platy i solidně rostly, takže jsou dnes ve veřejné sféře v průměru vyšší než v soukromé. To dlouhodobě není udržitelné. O tom, jak vypadá státní rozpočet, nemá smysl mluvit.

Zatímco před pandemií se právem kritizovalo, že v dobách dlouhého hospodářského růstu máme deficit v řádu desítek miliard ročně, poslední dva roky jsme si navykli takto přemýšlet ve stovkách miliard. Takže přiznám se, že zmrazení nominálních platů – formálně jde o snížení, fakticky ale o zmrazení, neboť onen jeden zvýšený plat nám byl vyplacen jen proto, že zákonodárce nestihl zmrazení schválit včas – je něco, co v nynější situaci chápu, jakkoli mě to osobně finančně netěší. O plat se proto soudit nebudu. Na druhé straně budu respektovat, pokud jiní kolegové zaujmou jiný názor. Tohle si musí vnitřně vyřešit každý sám. Nedávno jsem četl Soudcovskou unií pěkně zpracovaný přehled zásahů do soudcovských platů za poslední desetiletí. Jen málo z nich bylo odůvodněno opravdu vážnými vnějšími obtížemi; povětšinou to byl legislativní populismus. Dnes ale jde o jeden z menšiny případů, kdy krok zákonodárce má své ratio.

Daleko víc než jednorázový zásah do platů soudců, který je součástí širšího přibrzdění růstu platů v celé veřejné sféře, by mě zneklidnilo, kdyby se začal zhoršovat poměr našich platů k platům jinde ve veřejné sféře. Funkce soudce má být exkluzivní a ta exkluzivita se má projevit i ve výši platu. V přiměřené míře to má platit i pro státní zástupce. Uvažuji pragmaticky i symbolicky. Potřebujeme v justici ty nejlepší právníky a potřebujeme, aby měli vážnost. A marná sláva, vážnost se měří i výší platu. Takže bych se hlasitě ozval, pokud by se platy soudců a státních zástupců začaly v rámci veřejné sféry ve srovnání s jinými pozicemi zhoršovat. Zatím se nebojím, ale budu vývoj bedlivě sledovat.

X V  jaké kondici je česká justice?

Podle mě ve vcelku solidní. Kárných případů je snesitelné množství a typově jde nejčastěji o průtahy. Ale nejsem si jist, zda pohled předsedy kárného senátu na stav justice jako celku může být reprezentativní. Vidí jen malou část celého koláče, a navíc tu nejokoralejší, ceskajustice.cz

X X X

Na exekutora Podkonického míří trestní oznámení. Kvůli padělání doručenek

Pořádně nevysvětlil jedny finanční machinace, a už se na něj valí další problém. Jeden z nejvlivnějších exekutorů Juraj Podkonický si nejen v rámci Milostivého léta účtoval poplatek za doručení korespondence advokátům, peníze pak chtěl po dlužnicích. Podle analýzy Člověka v tísni jde o podvod se snahou vylákat z lidí více peněz.

Šanci na nový začátek pro dlužníky představovalo až do 28. ledna 2022 takzvané Milostivé léto. Dlužník v daném období uhradil pouze původní dluh a poplatek exekutorovi (907,5 korun). Jak ale informovali reportéři pořadu 168 hodin na České televizi, ne vždy bylo možné exekuci vyřešit takto jednoduše.

„Měla jsem dluh a exekuci za to, že jsem jela na černo a když přišlo Milostivé léto, tak jsem si říkala, že té možnosti využiju, protože jsem měla možnost zaplatit pouze tu jistinu plus 908 korun poplatek. Oslovila jsem pana exekutora Podkonického, aby mi vyčíslil ten dluh a už na konci října mi přišlo vyčíslení 808 korun jistina, plus 908 korun, ale ještě plus 242 koruny,“ popisuje svoji zkušenost neznámá respondentka, jejíž totožnost televize nesdělila.

A právě poplatek 242 korun neznámou ženu z reportáže velmi překvapil, a tak se spojila s organizací Člověk v tísni, která se v celé záležitosti následně začala velmi angažovat. 
Podle jejich zjištění má jít o poplatek za doručení korespondence advokátovi - v případě zmíněné poškozené - Dopravního podniku hlavního města Prahy, který zastupuje Tomáš Sokol. 
 
„Když exekutor v rámci exekučního řízení doručuje účastníkům, ať už advokátům nebo někomu jinému, doporučeně poštu, tak náklad na doporučení jde do paušálního nákladu. Když doručuje osobně, připočítává se nad rámec paušálu 50 korun za každé doručení,“ říká pro iDNES.cz Daniel Hůle, vedoucí programu Kariérní a pracovní poradenství Člověka v tísni.

O etice toho vím dost, říká šéf exekutorů Podkonický
Organizace nyní nabádá lidi, kteří mají s tímto jednáním u Podkonického zkušenost, aby se na ni obrátili a společně mohli podat trestní oznámení. „V tuto chvíli, po odvysílání reportáže, evidujeme menší desítky zpráv,“ řekl Hůle pro iDNES.cz.
Vysvětluje, že při nahlédnutí do spisu zjistili, že veškeré doručenky jsou falešné a pravděpodobně vytvořené počítačem. „S identickými podpisy po několik let na stejném místě a tak dále,“ hlásí.

Exekutorská komora se věcí zabývá
Podle mluvčí exekutorské komory Evy Rajlichové je takovéto chování v rozporu se zákonem. „Kontrolní komise se touto záležitostí zabývá a je možné, že na příslušném exekutorském úřadě provede kontrolu,“ doplnila pro iDNES.cz.

Smyšlenou pokutu pro nevidomého soud smazal, exekuční náklady zůstaly
Přitom pro Podkonického nejde o jediný přešlap - v minulosti, taktéž v rámci Milostivého léta, si pro změnu účtoval dvojnásobný poplatek za zastavení exekuce u pokut, které pražský dopravní podnik vymáhal od černých pasažérů. Poté, co se celá záležitost medializovala, od nekalé praktiky ustoupil.

V praxi to vypadalo tak, Podkonický po lidech, které revizoři přistihli v MHD bez platného dokladu, vymáhal dva poplatky za ukončení exekuce. Jeden za nezaplacenou jízdenku, druhý za uloženou pokutu. Dlužník tak měl místo 907,50 koruny platit 1815 korun.

X X X

Krajský soud v Brně potvrdil pokutu 8,3 milionu od ÚOHS pro Booking.com

Krajský soud v Brně potvrdil pokutu 8,3 milionu korun, kterou rezervačnímu portálu ubytování Booking.com uložil v roce 2019 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Vyplývá to z rozsudku zveřejněného na elektronické úřední desce soudu.
Společnost Booking.com, která sídlí v Nizozemsku, dostala od ÚOHS pokutu 8,336.000 korun na konci roku 2018. Bránila se podáním rozkladu, v listopadu 2019 ho ale tehdejší předseda úřadu Petr Rafaj zamítl, a pokutu tak musel portál zaplatit.
Důvodem pro uložení sankce byly zakázané dohody, které zavazovaly hotely a další ubytovatele poskytovat výhodnější podmínky klientům ubytovaným přes Booking.com, tyto podmínky ale ubytovatelé nesměli nabídnout konkurenčním portálům.
Booking.com podle zjištění úřadu v letech 2009 až 2015 uzavíral zakázané takzvané vertikální dohody s poskytovateli krátkodobého ubytování. Dohody zajišťovaly on-line portálu lepší cenu i lepší dostupnost pokojů než ostatním rezervačním kanálům včetně samotných poskytovatelů.

Klient tak při využití služby Booking.com dostal nižší cenu, než když využil jiný způsob rezervace nebo kontaktoval hotel či penzion přímo, uvedl úřad. Tento postup úřadu potvrdily stovky ubytovacích zařízení v Česku, které v šetření oslovil.
„Společnost Booking.com tak svým jednáním bránila, aby se na trhu rozvinula konkurence, která by tak v konečném důsledku mohla nabízet lepší ceny a výhodnější podmínky rezervace ubytování zákazníkům vyhledávajícím krátkodobé ubytování,“ uvedl k zamítnutí rozkladu tehdejší předseda ÚOHS Rafaj.

Pokutovaná společnost tehdy ve vyjádření uvedla, že svou cenovou politiku koordinovala v roce 2015 s Evropskou komisí a Evropskou sítí hospodářské soutěže (ECN) ve snaze najít řešení, jež by vyhovovalo členům ECN i unijním právním předpisům o hospodářské soutěži. Unijní řešení podle Booking.com podpořila většina úřadů pro hospodářskou soutěž v celé Evropě. rozhodnutí ÚOHS se bránila podáním správní žaloby, kterou nyní soud zamítl.
Rozsudek Krajského soudu v Brně je možné napadnout do dvou týdnů od jeho vydání kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.

X X X

Vnitro matrikám: Svatebčané musí projít kontrolou bezinfekčnosti

Zákaz účasti osobám s příznaky Covid-19 při uzavření sňatku či partnerství, prokazování bezinfekčnosti účastníků obřadu nad 30 osob, kontroly bezinfekčnosti svatebčanů a nahlášení těch, co nesplní podmínky účasti na obřadu hygieně, to jsou nová pravidla svatebních obřadů. Vnitro vydalo 25. ledna informaci pro matriky podle opatření ministerstva zdravotnictví. Změna by už ale měla nastat tento týden.

Informace pro matriky obcí a měst vychází z opatření ministerstva zdravotnictví z 29. prosince 2021, které platí od ledna. Podle tohoto opatření jsou svatební a partnerské obřady zahrnuty do hromadných akcí. Hromadné akce se pak v případě obřadů dělí na ty do 30 osob bez započtení oddávajícího a matrikáře, kteří se účastní z moci úřední, a na obřady v počtu od 30 do 100 osob. Obřady s účastí nad 100 osob jsou zakázány stejně jako všechny hromadné akce.

Změna v opatření by mohla nastat už tento týden. Vláda 9. února zruší povinnost prokazovat se certifikátem o očkování nebo o prodělaném covidu-19 pro využívání služeb a vstup na kulturní, sportovní a další akce. Současně kabinet počítá s tím, že na únorové schůzi Poslanecké sněmovny navrhne zrušení stavu pandemické pohotovosti. Přesné datum teprve určí s ohledem na vývoj epidemie, řekl dpremiér Petr Fiala (ODS).

Zákaz vstupu neočkovaným na velkou svatbu
Na všech obřadech bez výjimky je podle opatření zatím zakázána účast osobám, které, které „vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19“. „Dle bodu 14 písm. b) mimořádného opatření se zakazuje účast na sňatečném obřadu nebo prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství osobám, které vykazují klinické příznaky onemocnění covid-19,“ tlumočí ministerstvo vnitra předpis matrikám.

Na obřadech s účastí více než třicet osob je pak zakázána účast těm, kteří nemohou podle kritérií státu prokázat bezinfekčnost, tedy neočkovaným a těm, kteří infekci neprodělali s výjimkami. Výjimkami jsou lidé do 18 let, lidé, kteří se nemohou očkovat nebo osoby s nedokončeným očkováním. Ti musí pro účast na obřadu předložit PCR test, ne starší než 72 hodin.
Kontrolu bezinfekčnosti provede úředník nebo policie
Všechna pravidla pro svatebčany jsou shrnuta v bodě 15 opatření ministerstva zdravotnictví. Dodržení tohoto opatření jsou povinni pracovníci obecního úřadu před obřadem zkontrolovat. „O kontrolu splnění těchto podmínek mohou být požádány také orgány Policie ČR a hygienické stanice,“ stojí v informaci pro matriky.

„Matrikář a případně další určený pracovník úřadu mají splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až c) bodu I/15 mimořádného opatření kontrolovat (v místě určeném obcí pro konání slavnostních obřadů), a to na základě bodu I/14 písm. c) mimořádného opatření. Účastníci sňatečného obřadu a prohlášení o vstupu do registrovaného partnerství jsou podle téhož bodu povinni splnění podmínek prokázat. V případě, že osoba splnění podmínek podle bodu I/15 neprokáže, zakazuje se takové osobě účast na akci,“ upozorňuje na povinnost ministerstvo vnitra.

Kdo nesplní podmínky, bude nahlášen
Vnitro rovněž radí matrikám, aby o změně pravidel informovali snoubence, kteří mají dohodnutý termín uzavření sňatku nebo partnerství: „Doporučujeme kontaktovat snoubence, kteří mají od 3. ledna 2022 dále domluvený s matričním úřadem termín svatby na místě určeném obcí ke konání slavnostních obřadů a sdělit jim podmínky konání sňatečného obřadu,“ uvádí se v materiálu.

„Vhodné je zdůraznit, že při konání sňatečného obřadu za účasti více než 30 osob bude kontrolována bezinfekčnost účastníků a v případě zjištění přítomnosti osoby, která podmínky bezinfekčnosti nesplní, bude následovat ohlášení porušení opatření příslušným správním orgánům. Totéž doporučujeme i ve vztahu k osobám, které hodlají vstoupit do registrovaného partnerství,“ stojí v materiálu ministerstva vnitra doslova. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Za jízdu rychlostí 417 kilometrů v hodině hrozí Passerovi až dva roky vězení

Českého podnikatele Radima Passera začne vyšetřovat německé státní zastupitelství ve Stendalu na severovýchodě Německa kvůli jízdě o rychlosti 417 kilometrů za hodinu po německé dálnici A2. Německou dálnici pro zkoušku svého auta vybral zřejmě proto, že nemá téměř žádné rychlostní omezení. Podle agentury DPA hrozí Čechovi až dva roky vězení nebo peněžitý trest.

Státní zastupitelství zahájí vyšetřování, jakmile dostane všechny podklady, uvedl dnes mluvčí úřadu. To by se mohlo stát během tohoto týdne. Případ nejdříve vyšetřovala policie a výsledky svého vyšetřování nyní předala státnímu zastupitelství.

Osmapadesátiletý Passer se svou loňskou jízdou ve sportovním voze značky Bugatti na počátku roku sám pochlubil na videu, které zveřejnil na internetu. Automobil testoval na zhruba desetikilometrovém rovném úseku dálnice A2, která spojuje Berlín a Hannover. Passer uvedl, že bezpečnost, za kterou děkuje Bohu, pro něj byla prioritou.
Němečtí vyšetřovatelé však Čecha podezírají ze zakázané závodní jízdy. Podle německých zákonů je takové závodění trestné i v případě, že řidič závodí sám pro sebe a pohybuje se nepřizpůsobenou rychlostí a hrubě a bezohledně ohrožuje provoz s cílem dosáhnout co nejvyšší rychlosti. Skutková podstata musí být ještě důkladně přezkoumána, zdůraznil dnes mluvčí žalobců.

Passer, který je podle magazínu Forbes 33. nejbohatším Čechem, si německou dálnici vybral podle všeho proto, že na ní z velké části neplatí žádné rychlostní omezení. V Německu se v posledních letech opakovaně diskutuje o tom, zda zavést na dálnicích všeobecný rychlostní limit 130 kilometrů v hodině. Výzkumy totiž ukazují, že na úsecích bez limitu dochází k výrazně vyššímu množství závažných nehod. Video českého miliardáře debatu ještě více rozvířilo.

X X X

FIALA KONEČNÉ VIDĚL NA HODONÍNSKU ŠKODY PO TORNÁDU, MILIONY NA OPRAVY NEŘEKL

Fiala navštívil tornádové obce, slíbil prodloužení dotačního programu.

Do základní školy v Hruškách na Břeclavsku se dnes poprvé od červnového tornáda vrátili žáci. Ve škole zároveň zahájil svou návštěvu postižené oblasti premiér Petr Fiala. Na pozdějším brífinku uvedl, že se dotační program na obnovu majetku poničeného tornádem prodlouží.

Petr Fiala (ODS) na svou cestu přibral i ministry pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti), průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN) a životního prostředí Annu Hubáčkovou (za KDU-ČSL).
Jako první navštívili Hrušky, v nichž zavítali do základní školy, do níž se dnes poprvé po tornádu vrátili žáci. Stavili se také ve školce, která výuku obnovila minulý týden. Fiala ve větrném počasí pochválil, jak se rekonstrukce povedla, a zajímal se rovněž o opravy místních rodinných domů.

Další zastávkou byla Moravská Nová Ves, kde se vládní delegace stavila na obecním úřadu, který stále není opravený. Fiala ocenil, že přednost dostaly domy obyvatel. Následně premiér s ministry zamířili do Hodonína, Lužic a Mikulčic. 
„Některé dotační programy, které se týkají obnovy obecního a krajského majetku, by měly být prodloužené. Ne všichni, kdo chtějí podat žádost, ji totiž mohli dobře připravit a získat finanční prostředky,“ prohlásil Fiala na následném brífinku.

Podle něj se budou řešit i další dotace. „Připravujeme dotační program na pomoc podnikatelům, kteří se do předcházejících dotačních titulů nevešli,“ řekl Fiala. Podle zástupců vlády se to týká asi deseti podnikatelů nebo rodin, podle Bartoše má jedna z nich například zničenou hospodu. 

„Teď se musíme podívat, jaké byly náhrady ze strany pojišťoven. My poskytneme potřebné prostředky přes kraj, na které budou moct tyto postižené osoby nebo rodiny dosáhnout,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Síkela bez konkrétních částek.
Podle Bartoše ministerstvo pro místní rozvoj uvolnilo rodinám s poškozenými domy 1,4 miliardy korun v programu Živel. Smlouvy jsou na 919 milionů, ale na základě faktur a podobně se zatím čerpalo jen 354 milionů. „Lidé se možná ptají, proč je vyčerpáno přes 300 milionů, ale je to tím, že některé stavby stojí, čeká se na materiál, byla zima,“ vysvětlil Bartoš.

X X X

Vasil Fridrich o Devadesátkách: Nejodpudivější jsou asi orlické vraždy

Nabídku hrát v Devadesátkách přijal mimo jiné i kvůli slovenskému režisérovi Petrovi Bebjakovi, se kterým se potkal už při natáčení minisérie Herec. Vasil Fridrich (45), který v seriálu hraje majora Ivana Pauříka, také prozradil, jak sám prožíval devadesátá léta.

X Co vás přesvědčilo, abyste na nabídku hraní v Devadesátkách kývl?

Výjimečně atraktivní téma, skvělý režisér, výtečné obsazení a taky fakt, že jsem měl čas.

X Ztvárňujete vedoucího oddělení. Máte vůdčí ambice i ve skutečném životě?

Nemám pocit, že bych měl nějaké nutkání někoho vést nebo řídit. Možná by má rodina odpovídala jinak, tu a tam je asi mám tendenci trošku poposunout. Mít zodpovědnost za podřízené není žádná velká svoboda a té si já cením nejvíc. 

X Co považujete za klíčové vlastnosti vedoucího prvního oddělení v devadesátých letech? Disponujete některou z nich?

Na tuto otázku by vám mnohem lépe odpověděl autor scénáře, v těch letech sám policista v aktivní službě, pan Josef Mareš. Já mám za to, že byl velmi nesnadný přechod od práce v socialistickém, výrazně politicky úkolovaném sboru k policii, která měla chránit zákon a pořádek ve svobodné společnosti. Za zcela zásadní ale považuji zásadovost, věrnost liteře zákona a služební přísaze. 

X Moderujete pořad v rozhlase, ve kterém zpovídáte hosty. Dá se v tom najít paralela s výslechy na policii?

Já doufám, že mí hosté si nepřipadají jako na výslechu. Věřím, že jde o pozitivně vedený, posluchače obohacující dialog, ale ne zjišťování, kdy podezřelý říká pravdu a kdy lže.

X Jak vzpomínáte na devadesátá léta vy sám?

Jako na léta dospívání, opojného pocitu svobody, hrdosti na osobnost prezidenta Havla, skvělé muziky, počátku studií na pražské DAMU, ale taky prosakujících zpráv o neuvěřitelné drzosti a troufalosti podsvětí, které se rychle v nových časech zorientovalo, etablovalo a dychtivě propojovalo s nejvyššími politickými elitami. 

X Studoval jste případy, které jsou v seriálu zpracovány? Který z nich vás nejvíc zaujal?

Všechny jsou plodem své doby, a všechny tak mají v sobě jistou míru neomalenosti a troufalosti. Je z nich taky cítit naprostá absence úcty k lidské důstojnosti a životu. Nejodpudivější je asi případ orlických vražd, kterými se náš seriál zabývá. 

X S režisérem Peterem Bebjakem jste se potkali při sérii Herec, teď šlo ovšem přece jen o větší objem práce. Jaké to bylo?

Peter je nesmírně inteligentní a citlivý režisér. Zároveň má dar přesně, sarkasticky a zábavně komentovat vše, co s děje na place i mimo něj. Herce vede poměrně nenápadně a jemně, ale s velmi přesnou představou o výsledku. S kameramanem Martinem Žiaranem tvoří skvěle sehraný tým, se kterým je mimořádné potěšení pracovat.

X X X

BARTOŠ ŠPATNĚ VIDÍ? UKÁZKA ZÁPADU? LIDÉ BYDLÍ POD MOSTY, V KŘOVÍ, BYTY NECHTĚJÍ?

Zájem o sociální byty je slabý. Do roka se postaví jen polovina?

Ministerstvo pro místní rozvoj plánovalo z evropských dotací na sociální bydlení do konce roku 2023 vybudovat 5 tisíc sociálních bytů. Ve skutečnosti jich do té doby vznikne nejvýše 2 212, což není ani polovina. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad. Podle něj byl důvodem hlavně malý zájem žadatelů. Nový ministr Ivan Baroš chce současný stav podle ministerstva
změnit.

Ministerstvu vytýká Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) například to, že nezohledňovalo náklady v přepočtu na podpořený byt, lůžko nebo člověka. Upozorňuje také na dlouhou dobu hodnocení projektů.
Kontroloři se zaměřili na to, jak ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v letech 2016 až 2021 rozdělovalo dotace z Integrovaného regionálního operačního programu určené na sociální bydlení. Zaměřili se také na vzorek devíti podpořených projektů v hodnotě téměř 80 milionů korun.

Ministerstvo kvůli nezájmu o podporu snížilo množství připravených peněz z původních 7,5 miliardy korun v roce 2015 na 4,5 miliardy korun v roce 2017. „Až poté zatraktivnilo podmínky pro získání dotace, čímž se zájem částečně zvýšil. Kvůli snížení alokace peněz z roku 2017 už ale na podporu nedosáhlo 28 projektů, přestože splnily podmínky,“ uvedl NKÚ.
Řada žadatelů podle úřadu odstoupila od svých projektů poté, kdy už rozhodlo, že získají dotaci. Do konce kontroly takto skončilo 76 projektů, díky nimž mělo vzniknout 522 sociálních bytů. Jako důvod uváděli žadatelé například nejistotu právního prostředí plynoucí z neexistence zákona o sociálním bydlení nebo vysokou administrativní zátěž.

Bartošův poradní tým kontrolní závěry NKÚ podrobně vyhodnotí. „Mohu potvrdit, že závěrům NKÚ přikládáme značnou pozornost, a o možnostech podpory sociálního bydlení budeme podrobně hovořit s představiteli měst a obcí. Aktuálně se zaměřujeme na shromáždění potřebných dat. V této oblasti musíme zkrátka dosáhnout podstatného pokroku,“ sdělil ČTK hlavní ekonomický poradce ministra Otakar Cejnar.

NKÚ uvedl, že při výběru projektů MMR nezohledňovalo náklady v přepočtu na podpořený byt, lůžko nebo osobu využívající sociální bydlení a nestanovilo ani žádné jiné kritérium, které by bralo v potaz vynaložené peníze v porovnání s jejich přínosy. Doba hodnocení projektu byla v průměru 252 dní, hlavně kvůli dlouhému získávání stavebního povolení. Původně ministerstvo počítalo s tím, že hodnocení projektů potrvá zhruba 152 dní.

„V neposlední řadě MMR nevyhodnocuje dopad podpory na zvyšování kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi, což je jeden z cílů, kterých se má pomocí dotací dosáhnout,“ upozornili kontroloři. Pro takové vyhodnocení jsou podle nich potřeba ucelené informace o dané oblasti, například o celkovém počtu sociálních bytů v ČR nebo údaje o množství potřebných sociálních bytů. „Těmito informacemi však MMR v době kontroly nedisponovalo,“ dodal NKÚ.

Bydlení v Praze opět podražilo. Ceny nových bytů vzrostly o 30 procent

Bartoš se chce v tomto týdnu obrátit na Český statistický úřad s žádostí o poskytnutí podrobných relevantních informací z nedávného sčítání lidu, domů a bytů. „Avizuji, že udělám maximum pro prosazení účinného zákona o podpoře v bydlení. Zároveň zahajuji sběr objektivních dat, aby bylo možné mnohem lépe zacílit finanční prostředky,“ uvedl ministr.

Bartoš míní, že současná situace je rovněž odrazem „chaotické privatizace“ bytového fondu v minulosti, která byla podle něj zneužita spekulanty a uskutečnila se bez jakéhokoliv plánování budoucích potřeb. „Nyní musíme učinit kroky, abychom se přiblížili úrovni vyspělých států, kde je podíl obecních bytů podstatně vyšší. Inspirací je mi Rakousko a zejména Vídeň,“ dodal Bartoš.

X X X

Odbory vybízejí stát, aby neplatil méně za zdraví matek, dětí či seniorů

Lékařské a zdravotnické odbory žádají premiéra Petra Fialu, aby jeho vláda nesnižovala platby za státní pojištěnce na letošní rok. Zdravotní pojišťovny podle nich na navýšené platby nastavily své rozpočty. Podle vydané úhradové vyhlášky, která s navýšením také počítala, se už druhý měsíc hradí prostředky zdravotnickým zařízením.

Se svým požadavkem chtějí jít zástupci odborů na středeční jednání tripartity, řekl šéf Lékařského odborového klubu Martin Engel. Ministerstvo zdravotnictví už dříve uvedlo, že věc bude ještě předmětem dalších jednání.
Podle neoficiálních informací nynější vláda chce platby za státní pojištěnce zmrazit na loňské úrovni, přestože minulá vláda rozhodla o jejich navýšení o 200 korun na 1 960 korun od letošního ledna. Tímto opatřením, které by platilo od dubna, by podle České televize stát letos ušetřil 10,8 miliardy korun. Stát platí zdravotní pojištění například za důchodce, děti, nezaměstnané nebo vězně. Nový návrh rozpočtu má vláda schvalovat ve středu, ještě před tím se má sejít tripartita.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) má podle své mluvčí Viktorie Plívové informace o tom, že by kabinet mohl o zmrazení jednat. Bez dalších detailů návrhu je ale podle ní bezpředmětné záměr komentovat.
„Lze pouze konstatovat, že zmrazení plateb za státní pojištěnce by pro celý systém znamenalo výpadek ve výši téměř 15 miliard korun. Pokud by zároveň měly zůstat úhrady zachovány na současné úrovni, musela by např. VZP určitě využít prostředky z rezerv vytvořených v předchozích letech,“ uvedla Plívová.

Pojišťovnám se tenčí rezervy, stát ale změnu v proplácení testů nechystá

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek už v prosinci řekl, že pojišťovna letos zřejmě spotřebuje veškerou rezervu, kterou má na běžném účtu základního fondu, ze kterého se hradí zdravotní péče. V roce 2023 tak bude muset sáhnout do rezerv ostatních fondů, čímž dojde k vnitřnímu zadlužování.

Engel v pondělí řekl, že ministerstvo zdravotnictví odbory o záměru neinformovalo. Podle něj je ale v médiích prezentovaný záměr hazardem ve chvíli, kdy zatím není jasné, jak se bude vyvíjet epidemie covidu-19 a jaké dopady bude mít.
„Zdravotní pojišťovny na navýšené finanční prostředky nastavily své pojistné plány, vydaná úhradová vyhláška již druhý měsíc hradí zdravotnickým zařízením podle dohod, další finanční prostředky bude třeba vynaložit na testování a očkování. Zdravotnická zařízení také očekávají kompenzační vyhlášku, která bude řešit výpadky financí za odloženou péči a další vícenáklady např. za energie,“ uvedly odbory v dopise, pod který se vedle Engela podepsala předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková.

Odbory také připomínají, že pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce má vláda ve svém programovém prohlášení. „Ze všech výše uvedených důvodů (...) Vás žádáme, abyste, pokud záměr snížit platby za státní pojištěnce máte, od něho upustili,“ dodaly odbory.

X X X

Kněz na Slovensku sexuálně zneužíval mladou dívku. Trvalo to několik let

Slovenská policie obvinila katolického kněze ze sexuálního zneužívání nezletilé dívky. Podle portálu televize Markíza ho přeložili do jiné farnosti. Nejedná se přitom o ojedinělý případ. Na Slovensku, kde se většina obyvatel hlásí ke katolické církvi, v minulosti čelilo několik kněží tvrzení, že obtěžovali či zneužívali děti.

Zmíněná dívka televizi Markíza řekla, že s knězem se setkávala na faře a ve věku 14 let s ním měla i pohlavní styk. Duchovní jí také posílal zprávy i erotické fotografie a podobné snímky žádal i od ní. „On mi říkal, že to, když se setkáme, je špatné, ale když mu pošlu fotky, tak nikoli,“ řekla dívka.

Podle Markízy sexuální zneužívání dívky trvalo několika let. Církev uvedla, že obviněný je nadále knězem. Stíhaný duchovní kauzu nekomentoval. Televize zveřejnila jeho zprávu patrně z mobilního telefonu, ve které dívce psal, že jí velmi ubližoval a že se choval jako „hnusné prase“.

V jiném případu sexuálního zneužívání nezletilé dívky soud na Slovensku před sedmi lety vyměřil obžalovanému knězi z jihu země podmínku, během které podle verdiktu rovněž nesměl vykonávat pedagogickou a duchovní činnost vůči dětem. Soud mu také nařídil sexuální léčbu. Dotyčný později opustil církevní službu.