Britové díky Johnsonovi prchli z EU, aby nemuseli podporovat uprchlíky. Teď je Johnson velký kamarád s Bidenem a snaží se vládnout v celém světě s USA. Johnson je teď pravá ruka Bidena a snaží se řešit i boj na Ukrajině. Na Ukrajinu už snad zaslal i munici, ale hlavně by měl Ukrajincům zaslal i pár miliard liber a přijmouti i tisíce lidí z Ukrajiny. Ale jak bylo vidět v TV, ve Lvově se nebojuje a je tam normální život. Zatím se k tomu Johnson moc nemá, a kdo ví, jestli jim vůbec nějaké libry zašle. Britové totiž neradi cizincům pomáhají.

Johnson se nemá ani k vyjednávání s Putinem o Ukrajině, jako Erdogan, nebo Macron, či premiér Izraele Bennett. A bez vyjednávání konec boje na Ukrajině nebude, to tvrdí řada odborníků. Kdyby byli politici Ukrajiny chytří, jako politici Barcelony, kteří když jim vláda Španělska nedovolila osamostatnit, po demonstracích neusilovali o splnění svých přání a požadavků bojem, ale dalším vyjednáváním, které je dodnes. Barcelona tak nebyla zničena, jako je dnes už takřka část Ukrajiny a miliony lidí z Ukrajiny utíkají do ciziny a nevědí, co s nimi bude. Politikům v Kyjevě, Zelenskému a spol. už dávno to měl říci i Biden, nebo Johnson, Macron a další politici světa.

ČR také nemá rozumné politiky ve Fialově vládě, kteří nedokáží vyjednávat, a hlavně myslet, aby Ukrajina nebyla zbytečně zničena a Ukrajinci nemuseli utíkat ze země a mít zdemolovaný stát. Fiala také nepřemýšlí o tom, že je hloupost rušit zastupitelské úřady v Rusku, protože pak ČR nemůže vyjednávat s občany a významnými politiky Ruska, jako to tvrdí bývalý ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda.Toho měl mít Fiala ve vládě, jako ministra zahraničí, místo nezkušeného Piráta, který politice nerozumí.

Fiala by se měl učit u premiéra Orbána, protože to je snad jeden z nejlepších premiérů v EU, který myslí na blaho občanů Maďarska. I v této kritické ekonomické situaci mají občané Maďarska pohonné hmoty jen za 33 korun litr, a dostatek plynu a elektriky. Na Ukrajinu odmítají dodávat zbraně, aby jimi nebyli usmrceni i občané Maďarska, kteří tam žijí. Už dříve bylo jasné, že Ukrajina hned v NATO nemůže být, jak požadovali Ukrajinci, Zelenskyj, a nikdo z politiků EU, Leyenová, šéf NATO Stoltenberg a spol. jim to nedokázal otevřeně a důrazně říci. Dnes je země zničena, je plno raněných a mrtvých, lidé bez domova a nevědí, co s nimi v dalších letech bude. Nová Ukrajina se hned jen tak nevybuduje, protože to bude stát miliardy euro. Jedině, že by jim novou Ukrajinu vybudovala Británie s Johnsonem.

X X X

TRUMP CHCE S USA OPUSTIT NATO

Trump by při znovuzvolení opustil NATO, Putin na to čekal, řekl exporadce

Donald Trump hodlal vystoupit z NATO, pokud by byl opět zvolen americkým prezidentem, prohlásil jeho bývalý poradce John Bolton. Tehdejší šéf pro národní bezpečnost nyní v rozhovoru pro deník The Washington Post také řekl, že ústup USA z aliance vyhlížel ruský prezident Vladimir Putin. Trump podle Boltona možnost zvažoval už v roce 2018.

Trump v roce 2020 prezidentskou funkci neobhájil. „Pokud by se tak stalo, myslím, že by se Spojenými státy vystoupil ze Severoatlantické aliance NATO,“ řekl Bolton pro The Washington Post.
„A také myslím, že Putin na to čekal,“ dodal. Aliance by tím krokem přišla o pravděpodobně nejmocnějšího člena, což by posílilo vliv Ruska. Podle Boltona Trump konec v NATO zvažoval už v roce 2018, hrozilo, že ho oznámí na jednom ze summitů.

Geniální, pochválil Trump Putinovu „akci k udržení míru“ na Ukrajině
„Měl jsem tehdy srdce až v krku, nevěděl jsem, co prezident udělá. Zavolal si mě těsně před projevem. Říkal jsem, ať jde na hranu, ale za ní už ne. Naštěstí k tomu tehdy nedošlo,“ popsal exporadce.

Na kritiku zareagoval Trumpův mluvčí Taylor Budowich. Odmítl ji s tím, že Bolton „je spokojený jen tehdy, když je válka“. „Prezident Trump se zasloužil o jedno z nejmírovějších období americké historie. Bolton je jen zahořklý z toho, že dostal padáka,“ uvedl.

Boltona naopak podpořila současná mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. „Je to další důvod, proč je většina Američanů vděčná, že si prezident Joe Biden nevzal příklad ze svého předchůdce, co se mezinárodních vztahů týče. Není pochyb, že NATO bylo a je významnou silou,“ sdělila.

V minulosti i další lidé vypovídali o Trumpově negativním postoji k alianci a myšlenkách na její opuštění. Podle deníku The New York Times si často svým poradcům stěžoval, že nechápe smysl společenství, které podle něj jen zneužívá Spojené státy.
Jak uvedl bývalý člen prezidentova týmu generál John Kelly, jedním z nejtěžších úkolů jeho práce bylo „zamezit Trumpovi opustit NATO.“

Během aktuálních událostí Trump svou rétoriku mírně upravil. Členské země nadále označuje za „neplatiče“, bez něj by však podle jeho slov „žádné NATO už nebylo“. „Snad si všichni vzpomenou, že jsem to byl já, kdo přinutil ostatní členy splácet své závazky, díky čemuž NATO získalo stovky miliard dolarů,“ prohlásil.
Jeho tvrzení nicméně vyvrátil fact-checking deníku Washington Post, podle nějž pravidla financování NATO členskými státy vznikla ještě před Trumpem.

Trump ruskou invazi na Ukrajinu odsoudil a vyjádřil se ve stylu, že „za něj by se to nestalo“. Mimo to ovšem také ocenil Putina za „geniální“ provedení operace. 
Bolton, který patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům, se nechal slyšet, že exprezident během svého úřadu nechtěl být na Rusko příliš tvrdý. Také prý podle Boltona „sotva věděl, kde se Ukrajina nachází“. Trumpův tým tyto výroky rovněž odmítl.

Rozmanitost svých vyjádření Trump rozšířil na víkendové akci Republikánského národního výboru v New Orleans. „Jak dlouho ještě potrvá, než si řekneme, že tenhle obrovský zločin proti lidskosti už nebudeme snášet? Nesmíme dopustit, aby to pokračovalo,“ řekl k dění na Ukrajině.
Následně přemítal, jestli by se neměly „poslat stíhačky polepené čínskými vlajkami, aby rozbombardovaly Rusko“. „Pak bychom řekli, to my ne, to Čína. A pak už bychom jen sledovali, jak spolu začnou válčit,“ pronesl Trump podle zpravodaje Washington Post.

X X X

PUTIN ERDOGANOVI: KONEC KONFLIKTU, AŽ UKRAJINCI NEBUDOU BOJOVAT, NEBUDOU MRTVÍ

Konflikt zastavíme, pokud Ukrajinci přestanou bojovat, řekl Putin v telefonátu Erdoganovi
Rusko zastaví svá vojska na Ukrajině jen v případě, že Ukrajinci přestanou bojovat a splní požadavky Moskvy, Kčřekl podle Kremlu ruský prezident Vladimir Putin při svém dnešním telefonátu tureckému prezidentovi Recepovi Tayyipovi Erdoganovi. Ten zase podle vyjádření Ankary Putina vyzval k okamžitému vyhlášení klidu zbraní, otevření humanitárních koridorů a podepsání mírové dohody s Kyjevem.

Turecko již dříve označilo ruskou invazi na Ukrajinu za nepřijatelnou a nabídlo se jako prostředník při případných jednáních o míru. Zatím však na Moskvu neuvalilo žádné sankce. Erdogan v neděli podle vyjádření své kanceláře znovu vyzval Putina, aby společně připravili cestu k míru. Podle tureckých médií trval telefonát asi hodinu.

Putin na Erdoganovy výzvy odvětil, že zastaví svá vojska jen v případě, že Ukrajinci přestanou bojovat a splní požadavky Moskvy. Znovu rovněž zopakoval své tvrzení z posledních dní, že „speciální vojenská operace“, jak Kreml útoku na Ukrajinu říká, jde podle předem stanoveného plánu a harmonogramu.

Schůzka v Turecku?

Turecko již dříve prohlásilo, že by bylo naivní se domnívat, že přímé rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem přinesou výsledky, zatímco stále pokračují boje. Turecký ministr obrany Hulusi Akar řekl, že je naléhavě potřeba klid zbraní, aby mohla Ankara evakuovat svoje občany z Ukrajiny.

Erdogan, který v minulosti nazval Putina přítelem, je teprve třetím lídrem některé ze zemí NATO, který s ruským prezidentem hovořil od vypuknutí invaze. Putin telefonoval s německým kancléřem Olafem Scholzem a několikrát i s francouzskou hlavou státu Emmanuelem Macronem. Osobně se kromě toho setkal s izraelským premiérem Naftalim Bennettem.
Ankara již dříve uvedla, že by chtěla na konci příštího týdne uspořádat setkání šéfů diplomacie Ruska a Ukrajiny na jihu Turecka. Obě strany nabídku přijaly, není však jasné, zda se nakonec zúčastní, poznamenává agentura Reuters.

X X X

Izrael chce pomáhat při řešení krize na Ukrajině, šance ale podle premiéra Bennetta nejsou velké.

Izrael se bude podle premiéra Naftaliho Bennetta i nadále snažit pomoci při řešení rusko-ukrajinské krize. Šance na úspěch ale podle něj nejsou velké, uvedla agentura Reuters. Bennett v uplynulých hodinách jednal jak s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, tak s jeho ukrajinským protějškem. S Volodymyrem Zelenským hovořil Bennett po telefonu dnes již potřetí za dva dny.

Bennett se dosud nepřipojil k mezinárodnímu odsouzení ruské invaze na Ukrajinu. Premiér zdůrazňuje silné vazby, jaké spojují Izrael s Moskvou i s Kyjevem. Kvůli této blízkosti k oběma válčícím stranám se Izrael nabídl jako prostředník, což podpořili ukrajinští představitelé, připomněla AFP.

V sobotu Bennett uskutečnil překvapivou návštěvu Moskvy, kde o válce na Ukrajině diskutoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Do ruské metropole dorazil jako vůbec první zahraniční vůdce od ruské invaze na Ukrajinu. Po tříhodinovém jednání s Putinem hovořil po telefonu právě se Zelenským a následně odcestoval do Berlína na schůzku s německým kancléřem Olafem Scholzem.

Ještě před setkáním s ruským prezidentem Bennett svou misi konzultoval se Spojenými státy, Německem a Francií, což potvrdil i Elysejský palác. Bennetta doprovázel ministr pro výstavbu Zeev Elkin, který hovoří rusky a který je původem z Ukrajiny.
Podpora cesty
Jak ministr uvedl ještě před začátkem nedělního jednání izraelské vlády, do Moskvy a do Německa odletěl, aby „pomohl v dialogu mezi (znepřátelenými) stranami“. Cesta měla „požehnání i podporu všech hráčů“, dodal Bennett v narážce na Spojené státy.

„Jak všichni víme, situace na místě není dobrá. Lidské utrpění je obrovské a pravděpodobně bude ještě větší, jestliže se nic nezmění,“ citoval Bennetta izraelský list The Times of Israel. „Jsou tam také Izraelci, kteří se potřebují vrátit domů a židovské komunity v nouzi, které potřebují pomoc,“ dodal ministr.

Bennett doplnil, že židovský stát bude při řešení krize i nadále pomáhat, jak byl požádán. „I kdyby existovala jen malá šance, že naše zprostředkovatelské úsilí bude úspěšné, je morální povinností Izraele se o to pokusit,“ řekl.

X X X

Rusko žene své protivníky na Západ.

Je otázkou, zda si ruský prezident Vladimir Putin představoval, že invazí na Ukrajinu zaseje strach do srdcí svých soupeřů. Realitou je spíše opak. Svět s napětím sleduje srdnatou ukrajinskou obranu a ruské výhrůžky ženou jeho protivníky do područí Západu. Ukrajina již otevřeně usiluje o vstup do Evropské unie a podle europoslanců by jí měl být udělen status kandidátské země. Ruské hrozby zaznamenává také Finsko, které aktuálně zvažuje vstup do Severoatlantické aliance (NATO).

„Obracíme se na Evropskou unii kvůli bezodkladnému připojení Ukrajiny podle nové speciální procedury,“ prohlásil před pár dny ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho země od minulého týdne čelí ruské invazi.

Ukrajina je podle něj vděčná svým partnerům za to, že solidárně stojí po jejím boku. „Ale naším cílem je být spolu se všemi Evropany a hlavně být rovnoprávní,“ řekl Zelenskyj. „Jsem přesvědčen, že jsme si to zasloužili. Jsem přesvědčen, že vše je možné,“ zdůraznila hlava státu.

Zelenskyj poslal žádost o členství v EU v pondělí a o den později vystoupil na dálku před europoslanci, aby za přijetí Ukrajiny orodoval. „Bojujeme za svá práva a přežití. To je naše nejvyšší motivace. Prokázali jsme, že jsme stejní jako vy. Teď vy dokažte, že jste s námi. Že nás nenecháte na holičkách. Prokažte, že jste Evropané,“ zakončil Zelenskyj svůj projev, po kterém následoval bouřlivý potlesk.

Skupina lídrů zemí východního křídla EU podpořila myšlenku rychlého přijetí Ukrajiny, západoevropští politici jsou však zdrženlivější. Europoslanci nicméně v usnesení schváleném 637 hlasy ze 676 hlasujících vyzvali k přiznání statusu kandidáta členství Ukrajině „na základě zásluh“ a unijních pravidel. Orgány EU by měly mezitím pokračovat v práci na integraci Ukrajiny do jednotného trhu, požadují poslanci.

To reagovalo na ruskou invazi na Ukrajinu zájmem o členství v Severoatlantické alianci (NATO). „Je pochopitelné, že mnoho Finů změnilo nebo mění svůj názor poté, co Rusko zahájilo válku na Ukrajině,“ vysvětluje postoj země k možnému zapojení se do NATO premiérka Sanna Marinová.

„Země tisíců jezer“, jak se Finsku říká, doposud dlouhodobě zastávala neutralitu a nebyla členem ani NATO, ani Evropské unie. V případě prvně jmenovaného uskupení by však skutečně mohlo dojít ke změně. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu se totiž i běžní Finové přiklání k členství. Vyplývá to z průzkumu televizní stanice Yle. Podle něj by pro vstup bylo hned 53 % Finů. Zhruba 28 % občanů je proti a 19 si není ještě jisto. Finští zákonodárci tak mají v plánu projednat případné referendum o vstupu do aliance.

Švédsko od aliance zatím upouští

Oproti Finsku se nakonec k úvahám o vstupu do NATO nijak aktivně nerozhoupalo sousední Švédsko, kam ruské výhrůžky také zamířily. „Je důležité, aby švédská dlouhodobá bezpečnostní politika zůstala stejná. Díky tomu jsme jasní a předvídatelní,“ vysvětlila aktuální postoj švédské vlády premiérka Magdalena Anderssonová.

Ještě v neděli přitom ruská diplomacie Švédsku a Finsku hrozila. „Je zřejmé, že vstup Finska a Švédska do NATO, které, jak dobře chápete, je především vojenským blokem, by mělo vážné vojenské a politické důsledky, které by od naší země vyžadovaly reciproční kroky,“ řekla tehdy tisková mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.

X X X

Nečas: Největší vlna uprchlíků teprve přijde. Hrozí humanitární katastrofa.

Jsme teprve na začátku, největší vlna uprchlíků ještě přijde, varoval ve speciální sobotní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS bývalý premiér Petr Nečas (ODS). Podle něj může nastat humanitární katastrofa jen pás stovek kilometrů od České republiky.

„Obávám se, že největší vlna uprchlíků je před námi, tohle je teprve začátek. Skutečná humanitární katastrofa může nastat jen několik stovek kilometrů od našeho území,“ varoval v sobotu večer v Partii Nečas.

Upozornil, že ideální konec války na Ukrajině v současné době není úplně na stole. „Není totiž jasné, co je cílem agresivní války na Ukrajině. Rusko počítalo s rychlejším zhroucením Ukrajiny,“ myslí si Nečas.

I podle bývalého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) Ukrajina bude čelit dlouhodobému konfliktu s hlubokými humanitárními dopady. „Pro nás to znamená, že musíme být solidární a musíme se postarat o to, aby ukrajinští uprchlíci nebyli zneužíváni, aby nebyli jednorázovou pracovní silou. Měli bychom jim zajistit možnost se nechat zaměstnat za dobrých podmínek,“ zdůraznil Petříček v sobotní Partii.

Válka na Ukrajině trvá už deset dní. Podle české cizinecké policie se v pátek nahlásilo 5400 uprchlíků z Ukrajiny, méně než v předchozích dnech. Celkem jich je podle ministerstva vnitra od začátku války 38 505.

Obchod s plynem Rusku umožňuje pokračovat ve válce.

Oba politici se ve vysílání také shodli, že sankce, které na Rusko uvalily západní země, Putina bolí. Nečas si myslí, že se může zajít ještě dál. „V hospodářské oblasti za delší konec provazu tahá Západ. Hrozí zhroucení rublu jako měny, bankovního systému i zahraničního obchodu. V ekonomických oblastech má Rusko poměrně malý rejstřík. Pokračující obchod se zemním plynem z Ruska mu umožňuje pokračovat ve válce,“ upozornil někdejší předseda vlády.

X X X

Realita Lvova: Maminky čekají s dětmi na autobus, ALE V MĚSTĚ SE NEBOJUJE, NORMÁLNÍ ŽIVOT PODLE TV

Z Ukrajiny před válkou uprchlo podle mezinárodních organizací odhadem už 1,5 milionu lidí. Největšímu náporu čelí Polsko. Reportér CNN Prima NEWS Patrik Kaizr sledoval osudy zoufalých lidí ze Lvova. Schází jim jídlo, trápí je ale i mrazivé počasí.
V kufru je celý jejich domov. Uprchlíci ve Lvově nejsou jen před nádražím, potkáte je po celém městě. Je 21 hodin a zní sirény ohlašující nebezpečí vzdušného útoku. Na zastávce se v mrazu tísní tisíce lidí. Děti nabalené, jak to jen jde. Venku čekají s maminkami na vlak nebo autobus i několik dní.

Město po počátečním chaosu postavilo stánky s teplým čajem i polní kuchyní. Obyvatelé Lvova pomáhají, jak mohou. „Pomáháme tu lidem, protože to potřebují. Pomáháme všem,“ vypráví dobrovolník Saša.
Na děti ale jakoby se zapomnělo. Sedí v mrazu na lavičkách. Bílý chleba zmrzlýma rukama namáčejí do polévky v plastikovém kelímku. Alespoň něco trochu teplého. Pro ty nejmenší ale není jídlo vůbec. Chybí přesnídávky nebo instantní kaše. Sušenky prostě nestačí.

Když máte štěstí, jste ve frontě na autobus. Kam vás ale autobus odveze, nevíte. Teď je volný jeden do Maďarska. Ten příští možná pojede do Polska. V očích těch, co prchají, se zračí odevzdanost, únava, ale i slzy zoufalství. Z nebe se znovu snáší sníh, zima si vybírá na nádraží krutou daň.
Stovky lidí město opustí, autobusy s nápisem děti mají přednost. Tisíce jich ale do Lvova přišly. Je to koloběh, který zatím nebere konce.

X X X

Vlaky s pomocí Ukrajině uvázly na Slovensku, brzdí je úřední záležitosti

Ve slovenských Košicích a jejich okolí zůstaly v neděli stát dva vlaky, které vezly z České republiky humanitární pomoc Ukrajině a měly odvézt Ukrajince do Česka. Důvodem je administrativní chyba související s odbavením. Později se rozhodlo, že české humanitární vlaky dočasně nebudou jezdit až na Ukrajinu. Běženci mohou jet zdarma běžnými spoji z Košic.
Vlaky mířily do ukrajinského Čopu. O průtazích informoval zakladatel iniciativy Železnice pomáhá Albert Fikáček. Na odvoz vlaky podle něj čekají stovky Ukrajinců, možná i přes tisícovku.
Nyní dva vlaky čekají na slovenské straně s humanitárním materiálem, jako je zdravotnický materiál, drogerie, trvanlivé potraviny nebo spacáky a karimatky. „Problém spočívá v administrativním nedopatření a doufáme, že bude co nejdříve odstraněn, nejlépe v rámci hodin,“ uvedl Fikáček.

„Humanitární pomoc sesbíraná na nádražích zamíří do Čopu v nejbližších dnech nákladním vlakem,“ oznámil odpoledne v tiskové zprávě ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Problém také nastal při cestě zpět v odbavení Ukrajinců. „Slovenská strana nemá dostatek pohraničních zaměstnanců, aby na železničním přechodě z Čopu odbavili tento vlak. Dosud tito lidé jezdili do České republiky, kde byli odbaveni. Z analýzy ale vyplynulo, že je to mimo legální rámec. Z toho důvodu je potřeba odbavit ty lidi na slovenském území,“ řekl Fikáček. Dodal, že problém nezpůsobila zlá vůle některé ze stran.

„Přesto je ale důsledek stejný, tedy tisíce lidí se nedostanou do bezpečí a zdravotnický materiál k potřebným lidem,“ povzdechl si. Podle Fikáčka by to mohlo vyřešit vyslání českých pracovníků na slovenské hranice, věc ale musejí řešit ministerstva vnitra obou zemí.
Podle zpráv přímo z Čopu se v mezičase na tamním nádraží shromáždilo zhruba tisíc lidí, kteří tak budou muset přenocovat na nádraží.

České vlaky jen na Slovensko

Z Česka vlivem situace dočasně nebudou jezdit speciální humanitární vlaky na Ukrajinu přepravující uprchlíky, řekl mluvčí ministerstva dopravy ČR Martin Brychta. „Nicméně Ukrajinci mohou zdarma využít běžného spoje Českých drah, který jezdí na trase Praha-Košice. Pokud by zájem narůstal, tak je možno spoj posílit,“ dodal.

„K rozhodnutí došlo s ohledem na to, že v současné době není možné slovenskou stranou zajišťovat kontrolu na vnější schengenské hranici na železniční trati mezi Čopem a Černou nad Nisou,“ řekl k přerušení speciálních spojů z ČR na Ukrajinu a zpět mluvčí českého ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

Mluvčí slovenského národního vlakového dopravce Železničná spoločnosť Slovensko Tomáš Kováč potvrdil, že nově budou evakuační vlaky jezdit pouze do Košic. To by podle něj znamenalo, že uprchlíci budou od ukrajinských hranic přepravováni do 100 kilometrů vzdálených Košic autobusy.

Vlaková doprava z a na Ukrajinu probíhá už několik dní. Mluvčí Brychta doplnil, že v nočních hodinách dorazil do Česka už šestý humanitární evakuační vlak Českých drah. Na palubě bylo 684 žen, dětí a seniorů.

Do iniciativy Železnice pomáhá se zapojily například České dráhy, Arriva, ale i Fikáčkova brněnská společnost Gepard Express. Za dobu války na Ukrajině, kterou minulý týden ve čtvrtek napadlo Rusko, odjela z ČR na Ukrajinu na podnět iniciativy už téměř desítka vlaků. Na Ukrajinu odvezla přes 180 tun humanitární pomoci. Zpět do ČR přivezla přes 3 500 Ukrajinců.

X X X

Vláda jde proti ostatním politikům: Na vyznamenání dorazíme. Je to gesto, uvedl Jurečka.

Premiér Petr Fiala (ODS) i většina členů vlády na předávání státního vyznamenání na Hrad v pondělí dorazí, potvrdil v nedělní Partii Terezie Tománkové ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj je to symbolické gesto v této nelehké době.

„Po debatě s premiérem Petrem Fialou jsme se dohodli, že většina členů vlády, která nemá nutné zahraniční povinnosti, na předávání státního vyznamenání přijde,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Marian Jurečka.
Připustil, že rozhodování, zda se ceremoniálu zúčastnit, bylo složité. „Za posledních šest let jsem tam nešel ani jednou. Ale v této době je to určité symbolické gesto,“ vysvětlil. Reagoval tak na probíhající válku na Ukrajině, kde Rusko zahájilo invazi 24. února.

Ceremoniál předávání státního vyznamenání se uskuteční v pondělí 7. března na Pražském hradě. Minulý týden několik politiků uvedlo, že za prezidentem Milošem Zemanem nedorazí. Mezi nimi jsou například oba šéfové Parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Zemanovi vyčítají jeho dlouhodobou náklonnost k Putinovi.

„Miloš Zeman mě zve, abych podpořil jeho přístup ‚já nic, já muzikant‘. Omlouvám se, nemohu. Slavnostního večera na Hradě se nezúčastním. Mám příliš dobrou paměť,“ uvedl v pátek na Twitteru Vystrčil. „Nemohu zapomenout, kdo u nás před agresivním a imperialistickým chováním Vladimira Putina dlouhá léta zavíral oči,“ zdůvodnila svou neúčast na ceremoniálu šéfka Sněmovny.

ANO v čele s Babišem dorazí

Zástupci opozičního hnutí ANO už v pátek uvedli, že v pondělí na Hrad také dorazí. Mezi nimi je například šéf ANO Andrej Babiš, místopředsedové Sněmovny Karel Havlíček a Jana Mračková Vildumetzová či předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová.
„Všichni, kteří potkali Putina, jsou v šoku z toho, co udělal. Je to nepřijatelné. Prezident ale odsoudil ruskou agresi a deklarovali jsme podporu vlády. Někdo z toho zase dělá politiku, ale účast jsme nepřehodnocovali. Nevím, proč bychom ji měli přehodnocovat,“ uvedl v pátek Babiš.

Zeman 7. března předá ocenění osobnostem, které se rozhodl vyznamenat k loňskému a předloňskému 28. říjnu. Předloni se ceremoniál neuskutečnil kvůli sílící koronavirové epidemii, loni kvůli léčení v Ústřední vojenské nemocnici.

X X X

Rusové chtějí likvidovat aktivisty, mají jejich seznamy, varuje neziskovka

Na ruských sociálních sítích se objevují výzvy k likvidaci nepohodlných ukrajinských aktivistů, varuje brněnská nezisková organizace Nesehnutí. Ukrajinci, kteří se bojí o svůj život, se angažují jako dobrovolníci v sociálních službách, řeší klima nebo píší pro nezávislá média. Někteří domovní razie zažívali už i na Krymu, z nějž museli uprchnout po okupaci poloostrova v roce 2014.

Snažili se šířit povědomí o klimatické krizi a životním prostředí, pokoušeli se zprůhlednit rozpočty, pomáhali seniorům, nesouhlasili s ruskou anexí poloostrova Krym nebo šířili osvětu o LGBT komunitě. Teď jsou ukrajinští aktivisté v ohrožení života.
Nejen, že jsou v zemi, kterou zmítá válka. Brněnská nezisková organizace Nesehnutí upozorňuje, že desítky až stovky lidí jsou kvůli svým postojům a názorům ohroženi na svém zdraví a životech na územích, která se dostanou pod kontrolu okupačních vojsk Ruska.

„Výzvy k likvidaci konkrétních ukrajinských aktivistů na ruských sociálních sítích potvrzují dřívější informace o tom, že existují seznamy nepohodlných osob, kterých by se ruský režim rád zbavil. Na sociálních sítích jsou stránky, na nichž prokremelské skupiny zveřejňují jejich fotky, plná jména a základní informace. Kvůli tomu se tito lidé ocitli v hledáčku a reálně jim hrozí velké nebezpečí,“ shrnuje Pavla Hofmeisterová, která v Nesehnutí působí jako koordinátorka ukrajinských aktivit.

Nesehnutí zaznamenalo, že na „blacklistech“ se objevují zejména lidskoprávní aktivisté a nezávislí novináři. „Někteří z nich dlouhodobě působili na poloostrově Krym, odkud se rozhodli pod tíhou represí utéct do bezpečí na pevninskou Ukrajinu. Nyní se kvůli válečné snaze Ruska o obsazení dalších území Ukrajiny ocitají v ohrožení podruhé. Ovšem o dění na Krymu se zajímají, mají kontakty a zveřejňují konkrétní případy brutálního porušování lidských práv, ale týká se to i dalších problémů,“ vysvětluje Hofmeisterová.

Prvotní podezření, že na různých kanálech a sociálních sítích se takový „hon“ odehrává, se Nesehnutí před několika dny potvrdil. „Údaje o lidech kolují ve skupinách, které mají v logu šibenici. Vyzývá se tam k likvidaci těchto mužů a žen nebo k jejich jinému potrestání,“ dodává členka Nesehnutí.

Strach o život je podle Hofmeisterové oprávněný, zejména po osmiletých zkušenostech z poloostrova Krym. „Prodemokratiční aktivisté a nezávislí novináři byli po anexi poloostrova Krym v roce 2014 šikanovaní, vyhodili je ze zaměstnání, zrušili jim činnost nebo redakci, začali jim dělat i domovní prohlídky a zavírali je na dlouhá léta do vězení. Byly i případy lidí, kteří byli uneseni, odvlečeni do Ruska, do sibiřských věznic. A byli bez kontaktu s právníkem nebo rodinou. Bojím se, že se tento scénář může zopakovat i na Ruskem nově obsazených územích,“ dodává.

Zprávy už jen z ruské televize
Podle Hofmeisterové však hrozí, že seznamy budou bobtnat a „jen“ u desítek jmen nezůstane. „Po celé Ukrajině jsou ale stovky a tisíce lidí, které by pro jejich občanský postoj Rusko rozhodně na takový seznam dalo,“ vypočítává.

Ruská armáda se podle informací Nesehnutí dostala do Chersonské a Mykolajivské oblasti. „Bylo přerušeno ukrajinské vysílání, funguje pouze ruská televize, lidé jsou obklíčeni a nemohou odjet. Obávám se, že právě tam ruská perzekuce nastane. I přesto aktuální zprávy a videa od místních ukazují, že lidé se okupaci nepodrobili a vycházejí do ulic na protest s ukrajinskými vlajkami a nenechali se zastrašit ani výstražnou střelbou ruské armády,“ říká Hofmeisterová.
Lokální iniciativy na jihu Ukrajiny se věnují environmentálním problémům, nebojí se odkrývat korupci či upozorňovat na porušování práv krymských Tatarů. 

„I věci, které se na první pohled zdají neškodné, teď souvisí s ohrožením života, ruskému režimu jsou totiž nepohodlné. Jakmile má někdo anarchistické postoje nebo řeší LGBT, tak je vnímáme jako ty, které bude Kreml považovat za první terč,“ jmenuje.
Nesehnutí se lidem z lokálních iniciativ na jihu a ve středu země snaží zprostředkovat finanční i materiální pomoc. Peníze vybírá ve speciální ukrajinské sbírce. 

„Část lidí potřebuje peníze, aby si sehnala věci, které se ještě sehnat dají. Jde především o naftu a benzín, ta zatím k dispozici na některých místech v Ukrajině je, ale jen v limitovaném množství. Víme o člověku, který pomáhá evakuovat staré lidi a nemohoucí, sám by to nezaplatil. I tomu se snažíme pomoci. A posíláme na Ukrajinu také věci, které už na místě k dostání nejsou,“ dává příklady Hofmeisterová.

X X X

Emigrovala Alla Pugačova? řeší Rusové. Odmlčely se i další celebrity.

\Ruská válka proti Ukrajině má odezvu i na ruské kulturní frontě. I když se otevřené kritiky dopustil málokdo, řadě osobností se zhroutila kariéra a některé už podle dostupných zpráv zamířily za hranice. Je mezi nimi možná i jedna z největších ruských hvězd, zpěvačka Alla Pugačova.

Kvůli cenzuře běžných médií i sociálních sítí není jednoduché zjistit, co se v ruské společnosti děje. Obrázek si tak je možné skládat jen z drobných střípků. Vypadá to ale, že nejedné hvězdě showbyznysu ruský vpád na Ukrajinu převrátil život.
Podle dostupných zpráv je mezi nimi i zpěvačka Alla Pugačova. Ne, zdaleka to není hasnoucí hvězda 70. a 80. let, v ruské společnosti si dosud držela vážnost i popularitu srovnatelnou s postavením Karla Gotta v Česku. Přestože zpěvačka nikdy nebyla příliš aktivní na sociálních sítích, její odmlčení vyvolalo spekulace o tom, že je i se svými dvěma malými dětmi Lízou a Garrim v zahraničí.

Odletět měla údajně ráno 5. března, důkaz pro to ovšem není. Kde je její muž, populární moderátor, zpěvák a bavič Maxim Galkin, rovněž není jasné. Také on se nejprve ozval s opatrnou kritikou války a poté s videem, jak se lidé domáhají vrácení peněz za lístky na jeho koncert v Archangelsku, protože mu nemohou jeho „zradu“ odpustit.
Dnes, po několika dnech mlčení, sdílel video s písní své ženy. Že by tak naznačoval, že ani on už nedlí v luxusním rodinném zámečku ve vesničce Bahno (Grjaz) u Moskvy, ale jsou konečně opět spolu?

Nemenší rozruch způsobil odjezd Ksenije Sobčakové, mladé energické novinářky, jedné z nejvýraznějších tváří televizních obrazovek, která se v roce 2018 dokonce opovážila kandidovat proti Putinovi v prezidentských volbách (i když jí skutečná opozice vyčítala, že tím jen vytvořila falešné zdání demokracie a režimu tak nahrála). Přistihli ji, jak se svým malým synem odlétá do Turecka.

Její manžel, divadelní režisér, herec a „opinion maker“ Konstantin Bogomolov, ve stejnou dobu odlétal do Tel Avivu. Později se Sobčaková ozvala s tím, že zkrátka odvezla synka na dovolenou a Bogomolov s ujištěním, že se vrátí.

Vyhozen z televize
Nejasný je osud mnohaletého moderátora večerní televizní talk-show Ivana Urganta. Také on se dopustil uměřené kritiky války a přerušil vysílání svého pořadu. Televize později oznámila, že pokračování už nebude – údajně kvůli upadající sledovanosti a stereotypním a slabým žertům moderátora, který hostil na červeném gauči i přední světové hvězdy.
Přinejmenším hněvu, kritice a opovržení většiny svých spoluobčanů, nebo aspoň těch, kdo ještě mají chuť a možnost někde něco komentovat, čelí i další umělci, kteří se opovážili „nebýt dost vlastenečtí“ a zpravidla velmi krotce odsoudili válku jako takovou.

Jako první a naopak velmi ostře se vymezil raper Oxxxymiron, který žije v Rusku, ovšem vyrůstal v Německu a Británii a studoval v Oxfordu, a sice má (či už musíme napsat měl?) v Rusku mnoho příznivců, ale zdaleka ne velký vliv. Ve svém postu na instagramu hned po vpádu Rusů do sousední země srovnal akci s vietnamskou válkou a připomněl, že tehdy Američané masovými protesty donutili vládu ke stažení.

Ukrajína i Maldóva, éto CCCP...
Miláčky propagandou semletého národa jsou naopak zpěváci jako Nikolaj Baskov, který po invazi zveřejnil na instagramu příspěvek „Rusové války nezačínají, ale ukončují“, kde připomněl anexi Krymu, Donbasu, Abcházie, vojenskou operaci v Sýrii či v Libyi.

S podporou ruským vojenským „silám speciální operace“ se přidal i Oleg Gazmanov, interpret staršího hitu „Vyroben v SSSR“, kde hned v úvodním verši ujišťuje o své pozici slovy: „Ukrajina a Krym, Bělorusko i Moldavsko, to je moje země...“ Se slzou nostalgie v oku zavzpomíná i na Stalina – vždyť i on přece patřil k Sovětskému svazu, naší vlasti.
Právě na Gazmanova vydala v uplynulých dnech ukrajinská prokuratura mezinárodní zatykač, byť má hlavně symbolickou váhu.