Rittigův oblíbený hotel, kde ho odposlouchával Šlachta a ÚOOZ, změnil majitele. Pražský hotel Ventana, v němž detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu pod vedením Roberta Šlachty odposlouchávali schůzky známého lobbisty Ivo Rittiga, změnil majitele. Společnost Palác Celetná, které hotel patří, Rittigova bývalá partnerka z byznysu Lenka Vejvalková prodala společnosti BTL Real.

Ta patří Magdaléně Vildové, manželce exposlance Federálního shromáždění za Občanské hnutí Jana Vilda. Pro toho shodou okolností pracuje jako konzultant bývalý premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Je to luxusní butikový hotel na jedné z top adres v centru Prahy. Hotel léta patří společnosti Palác Celetná, která bývala médii často spojována s lobbistou Ivo Rittigem.

Rittig byl předsedou představenstva Paláce Celetná v letech 1997 až 2002. Léta byl jejím hlavním akcionářem Rittigův dvorní právník Drahomír Šachta, ve statutárních orgánech vystupovali advokáti z jeho kanceláře. V roce 2014 se jedinou majitelkou sta procent akcií Paláce Celetná stala Lenka Vejvalková – Rittigova bývalá partnerka z byznysu. Ivo Rittig v této destinaci často a rád schůzkoval.

Toho v minulosti využili detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, vedení svým šéfem Róbertem Šlachtou, a do hotelu nasadili odposlechy. „Rittig byl těžký soupeř, vylámali jsme si na něm zuby,“ nechal se po odchodu od policie a nástupu do politiky slyšet bývalý šéf ÚOOZ.

Ekonomický deník nyní zjistil, že Lenka Vejvalková prodala svůj stoprocentní podíl v akciovce Palác Celetná pražské společnosti s ručením omezením BTL Real.
Ta vznikla letos a poněkud složitějším systémem. Na základě rozdělení ve formě takzvaného kombinovaného odštěpení společnosti BTL Medical Technologies, když na ní přešla část jmění rozdělované společnosti BTL Medical Technologies a další část jmění rozdělované společnosti BTL Medical Technologies přešla na společnost BTL Healthcare Technologies.

Společnost BTL Real vznikla letos 1. června a krátce se v ní mihnul jako jediný společník představitel studentského hnutí z roku 1989 a někdejší poslanec Občanského hnutí v československém Federálním shromáždění Jan Vild.
Vild dnes shodou okolností zaměstnává jako OSVČ bývalého premiéra a předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku. Ten pro Vilda pracuje jako konzultant.

„Působím jako OSVČ, zabývám se poradenstvím, mám klienty z privátní oblasti ze zahraničí i z Česka. Tato nezávislá pozice a výhradní externí spolupráce s firmami mi v současné době plně vyhovuje a nechystám se na tom nic měnit,” sdělil Sobotka o své práci u Vilda serveru Neovlivní.cz.

Sobotku s Vildem spojuje mimo jiné vlivný právník Radek Pokorný. V éře Sobotky se Radek Pokorný stal vlivnou zákulisní postavou sociálních demokratů. S Vildem zase Pokorný v minulosti studoval práva.
Ale zpět. Jednatelem BTL Real, které aktuálně patří Palác Celetná, je nyní Jan Pavlík a stoprocentní společnicí inženýrka, architektka, Magdaléna Vildová. Ta je manželkou Jana Vilda.
Magdaléna Vildová byla zapsána jako jediný společník BTL Real (vlastnící Palác Celetná, tedy hotel Ventana – pozn. red.) 21. června.
Ekonomický deník pátral ve veřejných databázích po podrobnostech koupě. V obchodním rejstříku ale lze nalézt jen kusé informace.

Lenka Vejvalková po prodeji akcií společnosti Palác Celetná ve firmě ukončila angažmá. Foto: Jan Hrbáček
Ekonomický deník proto oslovil jak prodávající – Lenku Vejvalkovou – tak kupující Magdalénu Vildovou, které patří mimo jiné společnost KC Architecture, kde ji kontaktoval.

Zareagovala ovšem jen Lenka Vejvalková.
„Na uvedené dotazy nemohu odpovědět, protože  ve smlouvě jsme si stanovili striktní povinnost mlčenlivosti. Všechny relevantní údaje jsou však dostupné z veřejných zdrojů. S přátelským pozdravem Ing. Lenka Vejvalková,“ zareagovala na otázky Ekonomického deníku Lenka Vejvalková.

Magdaléna Vildová podněty Ekonomického deníku nechala bez povšimnutí.
Na zaslanou SMS neodpověděl ani Ivo Rittig.
Šlachta: Střídal dva pokoje
Ivem Rittigem a jeho schůzkovou činností se léta do detailu zabývali detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Několikrát se ho pokusili dostat před soud, ale ode všech Rittig odešel zproštěn obžaloby. Bývalý šéf ÚOOZ Róbert Šlachta se lobbistovi věnoval ve své knize s názvem Třicet let pod přísahou.

„Rittig byl v podstatě nesledovatelný. Měl v autě vzadu kameru, která natáčela všechny auta, a pravidelně vyhodnocoval espézetky, jestli se tam jedno číslo neobjevilo dvakrát nebo ještě víckrát. Měl kolem sebe bývalé policajty, kteří dobře věděli, jak pracuje sledka, takže naši lidé tušili, že Rittig je z hlediska sledování opravdu těžký cíl,“ začíná téma Rittig v knize Šlachta. 

„Při domovní prohlídce u něj jsme pak viděli, co tam má dalších bezpečnostních prvků. On měl rámy dveří jako detektory kovů. Měl ajťáka, který pro něho stavěl vlastní servery, vlastní zabezpečené způsoby komunikace, šifrování a maskoval všechny informace, které třeba chodily do Švýcarska ohledně jeho peněz a transakcí. Když jsme otevřeli jednu jeho kancelář, tak tam byla technika, kterou jsme mu mohli jako policajti jen závidět. Za miliony. Štěnice, rušičky… a to se bavíme o roce 2012. Dneska to bude zase někde úplně jinde,“ pokračoval Šlachta.

A zmínil i schůzky v hotelu Ventana.
„Takže třeba u Rittiga jsme už po pár dnech věděli, že používá ke schůzkám hotel Ventana, který vlastnila jeho dvorní právní kancelář MSB Legal, s Rittigem velmi úzce spojená. Zjišťovali jsme, kdo do hotelu chodí, jaký je v něm standardní režim, jakým způsobem probíhají rezervace pokojů, kolik má zhruba zaměstnanců, kdo tomu tam šéfuje, a zároveň pro nás bylo důležité zjistit, zda má hotel ochranku, jejíž ostražitost jsme si potom i testovali.

Zjistili jsme, že Rittig používá pravidelně ke svým schůzkám, které byly téměř na denním pořádku, střídavě dva pokoje. Jeden v prvním patře, druhý ve druhém. Vždy podle toho, který byl volný nebo který se lépe hodil ke schůzce s ohledem na její velikost. Říkali jsme si tehdy: Tam se musíme dostat za každou cenu, protože tady se vše odehrává a odtud se vše řídí,“ popsal snahu „ulovit“ známého lobbistu.

Detektivové proto zjišťovali, jak to v hotelu funguje, jestli tam je stálá klientela nebo jestli se Rittig schovává v davu. A nakonec se rozhodli, že to prostě risknou.
„Dostali jsme se tam pod krycí legendou a neuvěřitelnou shodou náhod jsme použili krycí jméno, pod kterým se tam jednou za čas ubytovával Rittigův kamarád. A když jsme pod tímhle jménem chtěli ty konkrétní pokoje, no tak nám je dali, protože si mysleli, že to je ten jeho kamarád. Ono to zní velmi jednoduše, ale bylo za tím velmi podrobné plánování a detailní příprava legendy, kterou vám musí uvěřit personál hotelu, ve kterém probíhají zásadní jednání velmi známého lobbisty.
Podle toho samozřejmě personál vytváří mnohem bezpečnější prostředí pro tyto účely a personál je sám o sobě daleko ostražitější. Má to prostě v popisu práce. A nasadit do dvou pokojů prostorové odposlechy je práce pro dva samostatné týmy techniků, kteří tam těžko mohou nakráčet s kufry plnými nářadí a se žebříkem přes rameno. Nebylo to opravdu jednoduché,“ uvedl dále Šlachta.

„Když na to Rittig přišel, tak samozřejmě nechal ty odposlechy vytrhat. Byli jsme tam tedy jen pár dní, ale i těch pár dní bylo neskutečně důležitých. Kdybychom tam zůstali o dva měsíce déle, věřím, že to u soudů pak dopadlo úplně jinak… …Když to zjistili, dostali se samozřejmě i k tomu krycímu jménu, pod kterým jsme se tam ubytovali, volali všude možně, kdo ty doklady vystavil, a kdyby se to provalilo, asi by i zjistili, že po nich jdeme my. Naštěstí se jim to nepovedlo. Přitom když jsme se tam dostávali, trvalo to týdny.

Naši lidi si museli odzkoušet, jak je ochranka toho hotelu ostražitá. Stačilo, aby si stoupli v autě před hotel, a do čtvrt hodiny tam byla ochranka, že tam nemají co parkovat. Zjišťovali si čísla aut, měli bezpečnostní agenturu, která je chránila. A tohle bylo úkolem našich lidí: zjistit, otestovat a vymyslet, jak tam ten odposlech dostat,“ popisuje ve své knize Róbert Šlachta.
„Nešlo jen o hotel Ventana. Podobných zájmových a v mnoha případech i téměř nedobytných a neprostupných objektů bylo samozřejmě mnohem více. U všech jsme museli zjistit a naplánovat, jak se dá do nich dostat, a pak bylo mnohdy dalším velkým úkolem přesvědčit speciální útvary, které mají provádění operativní práce a nasazování techniky na starosti, aby tu legendu s námi absolvovaly.

V mnoha případech stačila běžná rutina, ale někdy jsme naopak museli vymýšlet nové postupy a testovat, zda vyjdou, nebo ne. Zase jsme se společně s nimi mnohému naučili a přišli jsme na metody této práce jak z akčních seriálů nebo filmů. Přiznávám, že mnohdy to bylo hodně na hraně a ty lidi byli pod takovým tlakem, že potom od policie řada z nich i odešla,“ dodal Šlachta. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Ministerstvo na doporučení ÚOOÚ omezilo poskytování údajů z Centrálního registru oznámení

Ústavní soud 11. března 2020 vyhlásil nález, kterým zrušil část zákona o střetu zájmů, jež upravovala přístup veřejnosti k informacím z oznámení „politických“ veřejných funkcionářů evidovaným v Centrálním registru oznámení. Vykonatelnost nálezu byla odložena k 1. lednu 2021. Parlament ČR dosud nepřijal náhradní právní úpravu.

Ministerstvo spravedlnosti proto od počátku tohoto roku umožňovalo veřejnosti přístup k uvedeným oznámením na základě obecného předpisu upravujícího poskytování informací o činnosti veřejné moci občanům, tj. na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Při posuzování žádostí podle citovaného zákona byl aplikován související judikaturou Ústavního soudu požadovaný test proporcionality.

K popsanému postupu poskytování informací z oznámení veřejných funkcionářů se v uplynulém týdnu vyjádřil předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) dopisem. V něm vyjádřil doporučení, aby na tento případ zákon o svobodném přístupu k informacím aplikováván nebyl.

Podle názoru předsedy úřadu Ministerstvo spravedlnosti nemůže dostát současně požadavkům zákona i derogačního nálezu Ústavního soudu, mimo jiné proto, že by muselo veškeré informace poskytnuté na žádost následně zveřejnit na svých internetových stránkách (§ 5 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím). To by odporovalo požadavkům Ústavního soudu vyjádřeným v nálezu. Ministerstvo spravedlnosti sice tyto informace s odkazem na nález dosud nezveřejňovalo, takovou možnost však podle názoru předsedy Úřadu nemá.

S ohledem na to, že Úřadu pro ochranu osobních údajů byla v roce 2019 svěřena kompetence provádět přezkumné řízení u rozhodnutí odvolacího orgánu ve věci žádosti o informace, jakož i další významné kompetence na tomto úseku, rozhodla ministryně spravedlnosti Marie Benešová podle mluvčího Vladimíra Řepky o bezodkladném provedení názoru předsedy Úřadu do aplikační praxe. Od 16. listopadu 2021 tak Ministerstvo spravedlnosti neposkytuje informace z oznámení „politických“ veřejných funkcionářů ani na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

V případě ostatních, „nepolitických“ veřejných funkcionářů zůstává přístup k oznámením zachován na základě žádosti podle zákona o střetu zájmů (této části zákona se derogační nález Ústavního soudu nedotkl).
Resort dnes informoval, že brzy předloží potřebnou novelu zákona o střetu zájmů, která opětovně umožní vykonávat nad oznámeními „politických“ veřejných funkcionářů veřejnou kontrolu, jež je pro naplnění účelů sledovaných zákonem o střetu zájmů klíčová, ceskajustice,cz

X X X

To už je vrchol zvůle. Právníci žalují stát za diskriminaci neočkovaných

Institut práva a občanských svobod Pro Libertate podal k Nejvyššímu správnímu soudu žalobu na ministerstvo zdravotnictví. Aktuální opatření, platná od pondělí, jsou podle organizace diskriminační a v rozporu se zákonem. „Poslední opatření je podle nás vrcholem státní zvůle,“ uvedl v prohlášení advokát Tomáš Nielsen.

V pondělí ráno podalo sdružení právníků žalobu na ministerstvo zdravotnictví kvůli opatření vyhlášeným 20. listopadu. Čerstvá pravidla ruší možnost prokázání bezinfekčnosti negativním testem a omezuje tak neočkované části společnosti přístup do restaurací, barů, kaváren, ke kadeřníkům, za kulturou, na hromadné akce a do dalších prostor.
Organizace Pro Libertate podle svých slov „hájí hodnoty, jako je lidská důstojnost, právo na soukromí, právo na soudní ochranu a podobně“.

Toto sdružení během pandemie už několikrát vystoupilo proti restriktivním opatřením vlády, která měla pomoci v boji s koronavirem. Právníci z Pro Libertate v minulosti kritizovali nařízení ohledně povinnosti nosit respirátory, dodržování karantény či omezování obchodu a služeb.
Ve své žalobě Pro Libertate žádá Nejvyšší správní soud o odložení účinnosti nového mimořádného opatření. „Ministerstvo v něm (v opatření) porušilo základní principy demokratického právního řádu, jedná dokonce v rozporu s nedávným rozhodnutím rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu,“ domnívá se sdružení právníků Pro Libertate.
S Pro Libertate spolupracuje i Landa.

Právníci ze společnosti Pro Libertate soudí, že dané opatření bezdůvodně porušuje práva lidí, kteří nepodstoupili dobrovolné očkování. Je podle nich tedy v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
Očkovací kolotoč se zrychluje: interval se zkracuje, na obzoru je 4. dávka

O konci uznávání testů na koronavirus, rozhodla vláda ve čtvrtek 18. listopadu. Současně vláda minulý týden oznámila opětovné plošné testování neočkovaných žáků na středních a základních školách a zaměstnanců ve firmách. Všechna zmíněná opatření začala platit v pondělí 22. listopadu a neobešla se bez kritiky. Od začátku tohoto týdne mají tzv. covid pas pouze osoby s dokončeným očkováním nebo ti, kteří nemoc v posledních 180 dnech prodělali.

X X X

Lidé se střevními záněty prožívají covid-19 a očkování stejně jako zdraví

Pacienti se střevními záněty prožívají covid-19 a očkování stejně jako zdravá populace. Dosud experti na trávicí trakt předpokládali, že je tato skupina nemocí více ohrožena a očkování u nich nevytvoří tolik protilátek jako o zdravých. Studie provedená Klinickým a výzkumným centrem pro střevní záněty ISCARE, kterou nyní publikoval prestižní americký časopis Inflammatory Bowel Disease, však tyto teorie zcela vyvrací. Idiopatické střevní záněty (IBD), tedy především Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu, má v Česku asi 60 000 lidí. Lékaři odhadují, že do čtyř let číslo vzroste až na 70 000.

„Sledovali jsme více než 600 pacientů s IBD záněty v souvislosti s nákazou koronavirem a s očkováním a porovnávali výsledky se zdravou populací. Vůbec poprvé se tak například prokázalo, že průběh nákazy se u lidí se střevními záněty nijak neliší od těch, kteří jsou zdraví. A že očkování vytváří pacientům stejnou hladinu protilátek jako těm, již střevními záněty netrpí. Pokud IBD pacienti nemoc prodělají, reaguje jejich imunitní systém lépe než u těch, jimž se nákaza vyhnula,“ shrnul nejzajímavější výsledky prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a první místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS).

Specialisté se dosud obávali, že pacienti s autoimunitními chorobami, mezi něž střevní záněty patří, zareagují kvůli své nedobře fungující imunitě na nákazu hůře a také že si nevytvoří po očkování proti covidu-19 dost protilátek. „Když jsme totiž očkovali pacienty s IBD záněty proti pneumokokovi nebo chřipce, museli jsme jim dávat více dávek, protože zkrátka nevytvářeli dost protilátek. O to důležitější je poznání, že u vakcíny proti covidu tomu tak není. Studie je pro nás, specialisty, zlomová,“ vysvětluje prof. Lukáš. Informace, které měli dosud čeští specialisté k dispozici ze zahraničí, byly podle experta na choroby trávicího traktu roztříštěné.

V ISCARE sledovali reakce na očkování proti covidu mRNA a vektorovou vakcínou u přesně 602 lidí se střevními záněty. Měřili jim protilátky po 8 týdnech a poté znovu po 26 týdnech od dokončené vakcinace a porovnali je se 170 zdravými očkovanými. „Hladina protilátek a rychlost poklesu se v obou skupinách nijak nelišila, i pro IBD pacienty tak platí doporučení, že by se měli nechat očkovat třetí dávkou,“ pokračuje prof. Lukáš. Studie obecně prokázala vyšší hladinu protilátek u těch, kteří dostali mRNA vakcínu. Potvrdila také, že léky na střevní záněty nijak neovlivňují tvorbu protilátek, a tak lékaři nemusí svým pacientům s IBD záněty kvůli covidu měnit ani přerušovat již zavedenou terapii. Střevní záněty patří mezi civilizační choroby a jen u Crohnovy choroby se za posledních dvanáct let zvedl počet nemocných ze 14 000 na 27 000.

„Důvodem růstu výskytu střevních zánětů jsou důsledky změn životního stylu, stravování a životního prostředí, které nás obklopuje. Zvyšuje se spotřeba antibiotik, které prostředí střeva – centrály veškeré imunity – neprospívají. Stresujeme se mnohem více a také se stravujeme potravinami bohatými na různé chemikálie,“ dodává prof. Lukáš. Střevní záněty postihují stále častěji mladší ročníky – platí to zejména u Crohnovy choroby, kde se obvyklé věkové rozmezí pohybuje mezi 15 a 30 lety, ale v posledních letech není výjimkou výskyt u předškolních dětí a školáků, asi u 15–20 %. Častým příznakem střevních zánětů je krvácení z konečníku, průjmy, bolesti břicha, hubnutí nebo časté nucení na stolici. Pacientům pomáhá především biologická léčba. Významné zlepšení péče představuje dle lékařů zavedení biosimilárních biologik, které snížily náklady na léčbu a zlepšily dostupnost terapie pro všechny potřebné pacienty.

Ke studii i k pravidelným kontrolám chronických pacientů využívají lékaři v ISCARE telemedicínu. „Kontroly pacientů provádíme s pomocí webové aplikace, tzv. IBD asistent, přes niž lidé se svým lékařem komunikují, posílají naměřené hodnoty a vyplňují dotazníky. Pacienti si systém pochvalují, šetří totiž čas a peníze za dojíždění do centra – někteří k nám cestují z velké dálky. Lékař se jim paradoxně věnuje mnohem více, než když ho vidí jednou za dva měsíce při kontrole – on-line je s nimi v mnohem intenzivnějším styku,“ popisuje prof. Lukáš s tím, že virtuální klinika umožňuje pacientovi požádat si o e-recept, žádanku či objednání na vyšetření. Od ledna příštího roku bude dálkové monitorování pomocí telemedicínských nástrojů platit zdravotní pojišťovna. Mgr. Markéta Pudilová

X X X

Polsko chce migrační krizi řešit se státy V4, na jednání přijede i Babiš

Kvůli migrační krizi na hranicích s Běloruskem požádal polský premiér Mateusz Morawiecki o setkání lídrů Visegrádské skupiny. V televizi Polsat to v pondělí uvedl mluvčí polské vlády Piotr Müller. U hranic Polska a Běloruska už třetí týden pobývá několik tisíc migrantů, především z Blízkého východu. Úterního jednání v Budapešti se za Česko zúčastní i premiér Andrej Babiš.

„V úterý se v Budapešti uskuteční další setkání Visegrádské skupiny. Premiér Polska Mateusz Morawiecki požádal o svolání skupiny kvůli současné geopolitické situaci,“ uvedl mluvčí polské vlády.
Šéf polské vlády žádostí o svolání V4, do které patří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, pokračuje v diplomatických aktivitách v souvislosti s krizí na polsko-běloruském pomezí, kde již třetí týden pobývá několik tisíc migrantů v naději, že se dostanou do EU. V neděli navštívil Morawiecki hlavní města tří pobaltských zemí.

Západ obviňuje režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, že láká migranty z krizových oblastí do své země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se tak podle západních zemí mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

Nabídněte Polsku naše vojáky, vyzvala vládu budoucí šéfka obrany Černochová
Varšava posílila ostrahu hranice o zhruba 15 000 vojáků. Británie minulý týden slíbila vyslat Polsku na pomoc na 150 armádních ženistů, na sto vojáků vyšle také Estonsko. Pomoc Varšavě nabídlo opakovaně také Česko, podle premiéra Babiše o ni Varšava zatím neprojevila zájem.

Bělorusko chystá další repatriační let
Minsk v pondělí oznámil, že zorganizuje druhý repatriační let s migranty uvázlými na bělorusko-polské hranici. Podle Státní agentury BelTA to řekl běloruský prezident Alexander Lukašenko. Kolem 400 migrantů bylo minulý týden letecky repatriováno do Iráku.

Poláci pomohou, ale ne otevřením hranic. Část migrantů odlétla domů
V posledních dnech se menší skupinky migrantů pokoušejí překračovat hranici na mnoha různých místech, zhruba 2 000 jich je provizorně ubytováno ve skladišti na běloruské straně hraničního přechodu Kuźnica-Bruzhi.  Jenom z noci na pondělí se na 150 migrantů neúspěšně pokusilo přejít hranici z Běloruska do Polska poblíž obce Dubicze Cerkiewne. Migranty při tom doprovázely běloruské bezpečnostní složky. Polská hraniční stráž za neděli zaznamenala na polsko-běloruském pomezí bezmála 350 podobných pokusů.

Lukašenko minulý týden navrhl v telefonátu s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, aby EU vytvořila humanitární koridor do Německa pro 2 000 migrantů. Šéfka německé vlády o tom podle něj slíbila jednat na unijní úrovni. Německý ministr vnitra Horst Seehofer však tvrzení běloruského prezidenta označil za dezinformaci. Mluvčí německé vlády odmítl návrh, aby Německo zmíněný počet lidí přijalo, napsala agentura Reuters. 

Hybridní válčení jako z učebnice, říká o běloruských akcích analytik
„Čekám od EU odpověď na otázku ohledně 2 000 běženců,“ řekl Lukašenko a dodal, že hlavní kontakty v EU na jeho výzvy nereagují.
Evropská komise v reakci uvedla, že mezi Bruselem a Minskem se na několika úrovních odehrávají „technické rozhovory“. EU při nich chce zjistit, „jak můžeme pomoci se snahou o repatriaci lidí, kteří uvízli v Bělorusku,“ řekl mluvčí Komise Peter Stano. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle něj v posledních dvou týdnech dvakrát mluvil s běloruským ministrem zahraničí, jednání se vedou i na nižší úrovni a budou pokračovat tento týden.

Běloruský prezident zároveň varoval Varšavu před uzavřením hranic s Běloruskem, což o víkendu naznačil polský premiér Mateusz Morawiecki. Pokud bude na bělorusko-polské hranici uzavřen železniční provoz, mohou být podle Lukašenka vlaky odkloněny třeba přes konfliktní oblasti na východní Ukrajině.

X X X

Na Rakousko padl lockdown, Německo zrušilo vánoční trhy a zavírá hotely

Řada evropských zemí v pondělí kvůli stále rychlejšímu šíření nákazy koronavirem zpřísnila restrikce. Rakousko nyní čeká třítýdenní uzávěra, kdy budou lidé smět domov opouštět jen v nejnutnějších případech, Sasko zase zavírá bary a ruší vánoční trhy. V sousedním Slovensku se výrazně ztíží život neočkovaným, mimo domov mohou jít pouze do práce.

Rakousko k celostátní uzávěře sáhlo v této vlně jako první země Evropské unie. Od pondělí smějí lidé opouštět domov jen v nutných případech – kvůli cestě do práce, do školy, na nákupy nebo kvůli zdravotním procházkám. Zavřou se restaurace, hotely, většina obchodů a všechny akce s větším počtem účastníků se ruší. Pro turisty včetně lyžařů se země zcela uzavře.

Uzávěra má trvat nejméně deset dní, nejdéle pak dvacet. Rakouská vláda navíc nařídila povinné očkování proti covidu-19 pro všechny obyvatele. V zemi bylo v neděli 14 042 nově nakažených, v pátek pak Rakousko zaznamenalo nový rekordní přírůstek za den, téměř 16 000 nemocných. Na 100 tisíc obyvatel připadá za poslední týden 1 002 nově nakažených, to je třetí nejhorší výsledek na světě. 

Rakousko sevře lockdown, turisté nesmí do země. Zavede povinné očkování
Proti novým restrikcím přišly na náměstí Hrdinů poblíž Hofburgu v centru Vídně v sobotu protestovat desetitisíce lidí. Demonstraci pořádala opoziční Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Policie zatkla nejméně deset lidí, někteří demonstranti zapalovali pyrotechniku a házeli na policisty, kterých bylo na místě 1 300, láhve a plechovky. 

Velká omezení čekají i obyvatele Německa. Například spolková země Sasko, která sousedí s Českem, ruší vánoční trhy, zavírá kluby, bary a také kulturní a sportovní zařízení. Neočkovaní s výjimkou supermarketů a drogerií nebudou smět do obchodů a restaurací. V okresech, kde sedmidenní průměr nových případů na 100 tisíc obyvatel přesáhne tisíc, nebudou smět neočkovaní od 22:00 do 06:00 hodin následujícího dne vycházet z domova bez řádného důvodu. 

Bavorsko zase uzavře bary a kluby a v nejzasaženějších regionech také hotely, restaurace a kulturní i volnočasové instituce. Lidem bez očkování se ztíží přístup do vnitřních veřejných prostor i ve Šlesvicku-Holštýnsku.
V Německu za poslední den přibylo 30 643 případů nákazy koronavirem. Koronavirová infekce od začátku epidemie prokázala u 5,386 milionu lidí, z nichž přes 99 tisíc nákaze podlehlo.

Polsko v neděli zaznamenalo 18 924 nově infikovaných. Ve čtvrtek si však připsala nový rekord čtvrté vlny šíření koronavirové infekce a nejvyšší přírůstek nakažených od dubna, téměř 25 tisíc. V současné době v zemi platí určitá omezení mimo jiné pro vstup do muzeí, galerií, kin či divadel, a to v podobě limitu lidí, kteří je mohou najednou navštívit. Lidé v nich musejí mít rovněž zakrytý nos a ústa.

Polská vláda neplánuje zpřísňovat opatření s odkazem na 60 procentní proočkovanost obyvatel.
Zpřísňuje i Řecko nebo Belgie
Neočkovaným se zúží volnočasové možnosti také v Řecku. V Řecku je nově pro návštěvu kin, divadel, muzeí nebo vnitřních sportovišť nutný doklad o očkování nebo zotavení z covidu-19, negativní test na koronavirus už nestačí.
Vánoční trhy 2021: V Praze už trhy začaly

Nizozemsko minulou sobotu znovu zavedlo některá omezení ekonomiky, protože se v zemi začaly objevovat dosud nejvyšší počty nově nakažených od začátku pandemie. Restaurace a obchody musejí podle nových pravidel zavírat dříve, omezují se návštěvy v domácnostech a sportovní utkání se odehrávají bez diváků. Podle místních médií se na pátečních nepokojích podíleli i takzvaní hooligans, tedy skalní příznivci některých fotbalových klubů. 

V sobotu večer odpůrci vládních nařízení protestovali v Haagu, demonstrace se zvrhla v násilí. Protestující zapalovali auta a házeli na policisty kamení a další předměty. Podobně dopadly i páteční protesty v Rotterdamu, kvůli kterým byla zrušena podobná akce v Amsterodamu. ​
V Belgii začíná platit povinnost nosit roušku všude na veřejnosti a částečná povinnost práce z domova.

​

​