Kromě nové pobočky v Olomouci chce centrála také sloučit dvě stávající – v Teplicích a v Ústí nad Labem. Vznikne tak nová pobočka se sídlem v Ústí. Automobilová kriminalita bude nově spadat místo centrály pod Úřad služby kriminální policie a vyšetřování. NCOZ vznikla od 1. srpna sloučením proti mafiánského a protikorupčního útvaru

Kromě vzniku finanční policie chystá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) od nového roku posílení některých útvarů nebo novou pobočku v Olomouci. Více lidí by měly získat útvary pro závažnou hospodářskou trestnou činnost a pro kybernetickou kriminalitu. Nová struktura byla konzultována se zástupci z Nejvyššího státního zastupitelství i s pražskými a olomouckými žalobci, řekl mluvčí centrály Jaroslav Ibehej.

Finanční policie by měla začít fungovat od 1. ledna. Bude pod ni spadat i projekt Daňové Kobry, která bojuje proti daňovým únikům a spolupracuje v něm policie a celní a daňová správa. „Vedení NCOZ si od vzniku této sekce slibuje efektivnější práci v rámci boje proti daňové kriminalitě, praní peněz a zajišťování výnosů z trestné činnosti,“ uvedl Ibehej. Součástí nové sekce bude podle něj i pracoviště zaměřené na aktivní odhalování finanční kriminality.

Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) vznik finanční policie „trochu“ narážel na nesouhlas ministra financí, který chce rozšířit pravomoci celníků. Oba plány tak spolu částečně kolidují. „Pod dohodě s panem (ministrem Andrejem) Babišem jsme vytvořili společnou skupinu na úrovni náměstků a pokoušíme se tam najít nějakou racionální shodu, která by byla ku prospěchu obou struktur,“ řekl Chovanec v listopadu.

Její vznik vyvolal roztržku uvnitř vládní koalice mezi ČSSD a hnutím ANO, které hrozilo odchodem z vlády, nelíbil se ani státním zástupcům. Vedení policie věří tomu, že nový útvar bude z jednoho místa efektivněji bojovat proti zločinu. O vzniku finanční policie se uvažovalo ještě před zahájením fungování nové centrály, plány na její obnovení v minulosti vyzdvihl prezident Miloš Zeman. Finanční policie v Česku v minulosti fungovala dva roky, činnost ukončila na konci roku 2006.

NA KARLOVARSKU KRITÉRIA NA STUDIUM

Rada Karlovarského kraje projednala záměry počtu přijímaných uchazečů do prvních ročníků jednotlivých středních a vyšších odborných škol zřizovaných krajem a stanovila kritéria přijímacího řízení pro školní rok 2017/2018. Oproti předchozím letům došlo k upravení podmínek pro zdravotnické obory.

Pro budoucí středoškoláky, kteří budou podávat přihlášku na obor zakončený maturitou, zajišťuje testy CERMAT – Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. V prvním kole přijímacího řízení musí složit jednotnou zkoušku z českého jazyka a matematiky a dosáhnout stanoveného počtu bodů. Ten se dříve lišil pro gymnázia a pro ostatní školy. „V letošním roce jsme však vyčlenili i zdravotnické obory, kterým jsme zmírnili podmínky pro splnění testů z matematiky. Jsem velmi rád, že k této změně došlo. Budoucí zdravotníci tak lépe zvládnou přijímací řízení a budou moci snadněji nastoupit ke studiu,“ uvedl krajský radní Jaroslav Bradáč.

Celková váha testů v přijímacím řízení je stanovena na 70 procent u gymnázií, u ostatních oborů pak na 60 procent. Ve zbylých 30 nebo 40 procentech školy zohledňují vysvědčení a účast ve školních soutěžích. Zájemce o studium může podat přihlášku až na dvě střední školy nebo na dva obory v rámci jedné školy. V prvním kole přijímacího řízení má pak každý uchazeč právo konat jednotnou zkoušku formou didaktického testu dvakrát, přičemž se pro rozhodnutí o přijetí využije lepší výsledek. Mgr. Jana Lukášová, oddělení vnějších vztahů a styku s veřejností