V mnohých zemích EU se už dávno ozývá kritika Leyenové, která na funkci nestačí. Dostala se tam jen díky Merkelové, jak tvrdí mnozí politici Německa, Evropy i světa. Leyenová není žádná osobnost, nedokáže vytvořit z EU průbojné, důrazné, důstojné a zodpovědné společenství. Její vinou zaostává EU i v boji s covidem. Ve všech zemích je nedostatek všech vakcín.

Evropská unie jen sleduje záda svých konkurentů v pomyslném peletonu, Velké Británie, Spojených států či Izraele, kde stihli proočkovat mnohonásobně víc lidí než v EU. Nápaditý je Orbán v Maďarsku, protože nechce spoléhat na EU a vlastní iniciativou chrání občany země od smrti.

Leyenová nevymyslí žádnou novou EU a nevyrovná se světovým politikům v jednáních a nových nápadech pro slibný a šťastný život občanů EU, a spolupráci se zeměmi celého světa. EU potřebuje do vedení politika, jako je Orbán, nebo Seehofer. A čím dříve, tím lépe pro všechny země EU

X X X

Vakcínový boj o vliv. Východní mocnosti obchodují, Západ zůstává pozadu

S rostoucím úsilím o co nejrychlejší očkování jde ruku v ruce také snaha použít vakcíny jako mocenský nástroj. Země s dostatkem dávek, jako jsou Rusko, Čína či Srbsko, začaly rozvíjet svoji vlastní vakcínovou diplomacii a rozdávat je ostatním darem. Naopak státy Západu stojí v pozadí a starají se hlavně o očkování vlastní populace, píše britský deník The Guardian.

„V dnešní době je jednodušší získat jadernou zbraň než vakcínu,“ nechal se slyšet srbský prezident Aleksandar Vučić v lednu. Těmito slovy se chlubil ve chvíli, kdy do Srbska dorazila dodávka téměř jednoho milionu vakcín proti covidu-19 od Sinopharmu, čínské státní farmaceutické společnosti.

Srbové na Balkáně nabízejí čínskou a ruskou vakcínu. Kosovo protestuje

Od té doby si Srbsko doplnilo zásoby ještě desítkami tisíc dávek ruské vakcíny Sputnik V, podepsalo smlouvu na vybudování továrny, kde se budou plnit lahvičky s ruskou vakcínou a pyšní se nejrychlejším postupem očkování v kontinentální Evropě.

Bělehrad má momentálně tolik vakcín, že se rozhodl poskytnout tisíce dávek sousední Severní Makedonii. Další dary se chystá v nejbližší době vyslat do Černé hory nebo do Bosny a Hercegoviny.

Na obdobné kolbiště vstoupila například Indie, když se zřekla milionů dávek vakcín ve prospěch svých sousedních států v jižní Asii, kde soupeří o nadvládu s Čínou. Také Peking v minulých týdnech informoval o vyslání vakcín zdarma do 13 států a tvrdí, že plánuje dodávky do dalších 38 zemí. Moskva využila zpoždění v očkovacím programu Evropské unie k prodání svých vakcín Budapešti.

V ringu, v němž se uzavírají přeshraniční smlouvy a poskytují dary, je ale nápadná absence západních vlád, které se soustředí na očkování vlastní populace.

Upřednostňují též poskytování vakcinační pomoci přes globální schémata, jako je iniciativa Covax, jejímž prvním cílem je zajistit dávky pro tři procenta nejzranitelnějších lidí v zemích s nízkými a středními příjmy. Velká Británie, USA a Kanada a několik dalších bohatých států, které skoupily většinu západních vakcín dostupných v letošním roce, očekávají, že dosáhnou kolektivní imunity.

Západ nechává distribuci na firmách

Zatímco Čína poslala u příležitosti vítání dodávky vakcín od Sinopharmu do Srbska na bělehradské letiště svého velvyslance v zemi a Vladimir Putin využívá diplomatické summity k nabízení Sputniku V, Washington, Londýn a další západní metropole nechávají raději v záři reflektorů farmaceutické společnosti, které do značné míry samy rozhodují, kam a v jakém množství vakcíny poputují.

Česko jedná s AstraZenecou o vakcínách nad rámec unijní objednávky

„Pfizer i Moderna tu jsou, aby vydělávaly,“ říká Agathe Demaraisová z výzkumné a analytické divize společnosti Economist (EIU). „Společnosti se nezabývají diplomacií. Mají krátkodobé cíle. Je velký rozdíl v tom, zda vakcínu na trh uvádí vláda, nebo firma,“ vysvětluje Demaraisová.

Zmíněný rozdíl dobře ilustruje vakcína vyvinutá ve spolupráci firmy AstraZeneca s Oxfordskou univerzitou, kterou v Asii vyrábí Serum Institute of India a Dillí ji tento měsíc posílalo darem do jihoasijských zemí. I když přípravek vyvinula britská univerzita ve spolupráci s britsko-švédskou firmou, byl inzerován především pod značkou „dar od indické vlády a indického lidu“.

Oplátka za poskytnutí vakcíny nebude zřejmě vyžadována okamžitě, myslí si analytici. „Rusko a Čína se neobracejí na rozvojové země s heslem něco za něco,“ říká Desmaraisová. „V dlouhodobém horizontu se to ale vyplatí. A ruské a čínské vedení chápe, že pandemie tu s námi bude ještě po dlouhou dobu.“ V minulém roce, zatímco Washington vytruboval v kontextu reakce na šíření koronaviru heslo „Amerika na prvním místě“, Peking uzavíral rozsáhlé smlouvy na testování, výrobu a prodej vakcín v Latinské Americe, která je přitom tradiční americkou sférou vlivu.

Bez schválení jsou čínské a ruské vakcíny u nás nemyslitelné, říká Chlíbek

Vakcíny proti covidu-19 mohou v aktuálním století, které pravděpodobně zažije další pandemie, představovat dobrou výchozí základnu pro rozšiřování medicínského průmyslu. Jordánsko, blízký spojenec USA na Blízkém východě, po desetiletí dováželo běžné vakcíny právě od amerických firem. Nyní, když se ale základem jeho vakcinačního programu proti covidu-19 stal přípravek od Sinopharmu, odborníci z oblasti zdravotnictví říkají, že se na čínské produkty začali dívat novýma očima.

„Od nynějška budeme otevřenější, když přijde čínská firma a řekne, že má vakcínu proti záškrtu, dětské obrně nebo žloutence,“ říká tamní odbornice na infekční onemocnění a vládní poradkyně pro odpověď na pandemii.

X X X

EU byla první, Británie nemá mít výhody, vyplývá ze smlouvy s AstraZenecou

Smlouva Velké Británie s farmaceutickou firmou AstraZeneca o zajištění vakcín proti covidu-19 je velmi podobná té Evropské unie a zemi by z ní nemělo plynout žádné zvýhodnění. Tím spíš, že jako první byl uzavřen unijní kontrakt, zjistila televize CNN. Zatímco Unie nyní řeší nedostatečné dodávky vakcín AstraZenecy, v Británii podle CNN jejich přísun probíhá hladce.

Evropská komise aktuálně čelí kritice za obecně pomalý průběh očkování v rámci Unie. Koncem ledna se navíc dostala do sporu s britsko-švédským výrobcem takzvané oxfordské vakcíny, firmou AstraZeneca. Ta oznámila, že v první fázi dodá oproti dohodě méně vakcín. Současně však svědomitě plnila závazky vůči Velké Británii, upozornila CNN.
Smlouvu jste uzavřeli pozdě, hájí šéf AstraZenecy opoždění vakcín pro EU

Šéf AstraZenecy Pascal Soriot rozdíl hájil tím, že EU uzavřela kontrakt později než Británie, navíc smlouva výrobci pouze stanovuje vyvinout „maximální rozumné úsilí“, od něhož se produkce odvíjí. Zredigovanou verzi smlouvy bez citlivých údajů Unie zveřejnila už dříve, Británie stejný krok dosud odmítala „z bezpečnostních důvodů“.

Podle zjištění CNN je však částečně začerněná smlouva AstraZenecy s Británií dostupná už od listopadu na vládním webu, je však těžko dohledatelná a její zveřejnění tak uniklo pozornosti. Obsahuje například rovněž formulaci o největším možném úsilí, ale také možnost aktualizace a úpravy podmínek dodání vakcín. Hlavně je však její uzavření datováno o den později než kontrakt AstraZenecy s Evropskou unií.

Tento fakt napadla kvůli Soriotově vyjádření eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová, která sama čelila narážkám na „slabou smlouvu EU oproti Británii“. „Logiku ‚kdo dřív přijde, ten dřív mele‘ odmítáme každopádně. To může fungovat v krámě u řezníka, ale ne u smluv a pokročilých dohodách o nákupu,“ uvedla.

Unijní úřad schválil vakcínu AstraZeneca. Spor trvá, komise ukázala smlouvu

Dokumenty z 27. a 28. srpna jsou z jazykového hlediska skoro stejné, uvedl právník David Greene, který obě verze porovnával.„To není vzhledem k době jejich vzniku překvapivé. Obě obsahují frázi o ‚maximálním rozumném úsilí‘, což je v podstatě ochranná klauzule AstraZenecy pro případ, že by nedokázala dostát svým závazkům,“ vysvětlil.

Greene nicméně upozornil, že ani jedna smlouva neposkytuje své straně nějaké zvýhodnění. „Firma si nemůže vybrat jednu z nich na úkor druhé. Takže nemohou říct EU, že jim nebudou dodávat vakcíny, protože je budou právě dodávat do Británie,“ uvedl.
AstraZeneca okolnosti kolem smluv odmítá komentovat, zdrženlivé jsou i britské úřady. Na dotaz, zda byla součástí kteréhokoliv oficiálního dokumentu určitá dohoda o zvýhodnění Británie v dodávkách vakcíny, odpověděly pouze: „Britská vláda má dohodu s firmou AstraZeneca na 100 milionů dávek vakcíny a časový rozvrh dodávek. Detaily jsou citlivé.“
Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock přitom nedávno naznačil, že poznámku o prioritách do smlouvy prosadil. „Nespokojil bych se s kontraktem, který by umožňoval dodávky oxfordské vakcíny ostatním ve světě před námi. Trval jsem na tom, abychom udrželi britskou veřejnost v bezpečí,“ řekl.

Mluvčí Evropské komise se k objevené smlouvě Británie s AstraZenecou nechtěl vyjadřovat, instituce podle něj nyní svou pozornost upírá na vlastní kontrakt, průběh objednávek a přesné množství dodávek.

Načasování a prioritizace jsou aktuálně ožehavými tématy uvnitř Evropské unie, která v rámci rovného přístupu koordinuje distribuci vakcín mezi členské státy. Výpadky dodávek, a to nejen od AstraZenecy, znamenají zpoždění procesu očkování a tudíž i rostoucí znepokojení během trvající pandemie koronaviru.

X X X

Covid unikl z americké laboratoře, naznačuje Čína a žádá o prošetření

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí, státní média i přední vědec šíří konspirační teorii, že koronavirus má původ v amerických laboratořích. Za nejpravděpodobnější místo uvádějí marylandskou laboratoř Fort Detrick. Vyzývají Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), aby do USA stejně jako do Číny vyslala tým, který spekulace pověří.

„Pokud USA skutečně respektují fakta, pak prosím otevřete biologickou laboratoř ve Fort Detricku, ukažte větší transparentnost, co se týče (vašich) dvě stě zámořských biologických laboratoří a pozvěte odborníky WHO, aby provedli výzkum původu (koronaviru) ve Spojených státech,“ uvedla na letošní lednové tiskové konferenci mluvčí ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing.

Její výzva byla široce sdílena na čínských sociálních sítích. Vidělo ji asi 74 milionů lidí a našla posluchače i v Rusku a Íránu a dalších zemí mezi těmi, co dlouhodobě podezírají USA z nekalého vývoje biologických zbraní.
Čínská státní média na slova mluvčí stále odkazují. Zveřejňují mapky s biologickými laboratořemi USA na světě a píší o „závoji tajemství,“ které obklopuje Fort Detrick.

„Obyvatelé v blízkosti americké biologické laboratoře Fort Detrick mlčí o podezřeních na ohnisko covidu-19,“ zní titulek čtvrtečního článku čínské stanice vysílající v angličtině CGTV. Marylandská laboratoř byla v minulosti spojována s programem vývoje biologických zbraní před jeho oficiálním ukončením v roce 1969. Laboratoř se následně zaměřila na zkoumání virů a bakterií jako je ebola či antrax a podílela se na vývoji vakcín proti těmto onemocněním.

Konspirační teorie: Za koronavirus může Bill Gates. Má patent na vakcínu

V srpnu 2019 americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) laboratoř na nějaký čas zavřelo. Citovalo přitom nedostatečné mechanismy pro dekontaminaci odpadních vod a porušování bezpečnostních pravidel zaměstnanci. CDC ubezpečovalo, že místní obyvatelé v blízkosti laboratoře se nemusí obávat žádného rizika a že nehrozí žádný únik zkoumaných patogenů.

Čínská média naznačují, že laboratoř mohla být zavřená právě kvůli možnému úniku koronaviru. Odkazují přitom na americkými médii reportovanou nákazu více jak šedesáti seniorů v blízkém pečovatelském domě v Springfieldu. Nemocní trpěli kašlem a potížemi s plícemi. CDC došlo k závěru, že „mysteriózní nákazu“ měl na svědomí rhinovirus, který způsobuje běžné nachlazení a vyvolává velmi podobné příznaky jako koronavirus.

Čínští vědci chtějí vyšetřovaní původu koronaviru v USA

Podezření, že právě USA jsou nějakým způsobem odpovědné za koronavirovou pandemii, zaznívá i od čínských předních vědců. „USA mají biologické laboratoře všude na světě,“ prohlásil hlavní čínský epidemiolog Ceng Kuang z čínského Centra pro kontrolu nemocí. „Proč má USA tolik laboratoří? Jaký je jejich účel?“

Kuang a další čínští vědci požadují po WHO, aby provedla důkladné vyšetřování možného původu koronaviru i v jiných zemí než v Číně. USA považují za obzvláště vhodnou oblast pro výzkum, protože má mít nejvíce rozdílné kmeny viru. Lu Chung-čou, ředitel Šanghajského klinického centra veřejného zdraví, se domnívá, že mutace viru ve Wu-chanu svědčí o tom, že zde neexistuje původ viru, protože původní kmen musí být konzistentní a bez dalších variant.

Tým WHO zjistil, že v prosinci 2019 ve městě kolovalo třináct mutací viru. Vyšetřovatelé nevylučují možnost, že se koronavirus do Wu-chanu rozšířil odjinud, na rozdíl od svých čínských kolegů ale považují za ohnisko stále domácí půdu a zahraniční přenos přes importované potraviny hodnotí jako spíše nepravděpodobný.

Ve své rozsáhlé analýze šíření konspiračních teorií o americkém původu koronaviru agentura AP podotýká, že ještě před lednovým uzavřením Wu-chanu ruští političtí představitelé a média začali osočovat USA, že vyvinuly koronavirus jako biologickou zbraň a nasadily jej do Číny k podrytí stoupajícího vlivu asijského obra. V samotné Číně v lednu policisté zadrželi muže z Vnitřního Mongolska, který nazýval koronavirus americkou biologickou zbraní, a dali mu pokutu za šíření fám.
Koronavirus je biologická zbraň USA. Vyznavači SSSR v Osetii šíří konspirace

Po neobvykle silné domácí a zahraniční kritice se čínská rétorika změnila. Peking popíchla především tvrzení amerického exprezidenta Donalda Trumpa a dalších čelních představitelů jeho administrativy, že virus vznikl ve wuchanské laboratoři.
Mluvčí informačního oddělení čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien v březnu zveřejnil na svém Twitteru spekulaci, že nákazu přivezli do Wu-chanu američtí vojáci, kteří se účastnili Armádních letních světových her v říjnu 2019 ve Wu-chanu. Státní média následně poté začala psát o Fort Detricku.

Stanice CNN ve své vlastní analýze státní propagandy uvádí, že ve druhé půlce roku 2020 čínská média upozadila spekulaci o americkém původu a přesunula pozornost k širší teorii o průniku koronaviru z jiných zemích přes zmražené zboží. Po příletu týmu WHO do Wu-chanu se k podezření o úniku z americké laboratoře vrátila. Teorii tentokráte šířily i celebrity a další „klíčoví vůdci veřejného mínění (KOL)“.

Podle CNN není jisté, zda vláda jim za sdílení příspěvků o teorii platila. Odborníci ale podotýkají, že KOL v Číně fungují na podobném principu jako influenceři na Západě, které si komerční firmy najímají k propagaci svého produktu.

X X X

Firmy nabízely dávku vakcíny za 54 eur. Přemrštěné, reagovali Němci

Firmy Pfizer a BioNTech nabízely loni v létě Evropské komisi jednu dávku své vakcíny proti covidu-19 za cenu 54,08 eura (asi 1 400 korun). Odborníci označili cenu za přemrštěnou. Společnost BioNTech přitom čerpala peníze z německé státní kasy, fondů EU i od dárců, jako je Nadace Billa a Melindy Gatesových.

Na svých internetových stránkách o tom píše německý deník Süddeutsche Zeitung (SZ).

Loni v létě Evropská komise obdržela přísně tajnou nabídku od Pfizeru a BioNTechu, v níž tyto společnosti navrhovaly, aby sedmadvacítka nakoupila 500 milionů dávek vakcíny za 27 miliard eur, což je přibližně 54 eur za dávku očkovací látky, uvádí SZ.

Společnosti unijní exekutivě připomínaly obrovské ztráty, jaké pandemie covidu-19 každý den způsobuje. V tomto duchu se neslo i vysvětlení ceny preparátu: rozhodující nebyly náklady na výzkum a vývoj, ale to, že vakcína pomůže zamezit dalším ekonomickým škodám způsobeným pandemií. Pfizer/BioNTech také tvrdily, že jejich cenový návrh už obsahuje „nejvyšší procentní rabat“, jaký některé z rozvinutých zemí poskytly.

Při ceně 54,08 eura za dávku by vakcína Pfizer/BioNTech byla více než dvacetkrát dražší než dávka očkovací látky vyvinuté farmaceutickou firmou AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou.

V Německu vytáhnou z lahvičky Pfizeru sedm dávek, používají speciální jehly

„Takovou cenu považuji za neseriózní,“ cituje SZ farmakologa Wolfa Dietera Ludwiga, předsedu lékové komise Německé lékařské komory. „Spatřuji v tom snahu o zisk, která za současné situace není ospravedlnitelná,“ dodal.
Podle SZ informace o původní cenové nabídce vysvětlují zdrženlivost, s jakou některé země EU na vakcínu původně reagovaly. Kromě toho tehdy ještě pochybovaly o její účinnosti.

K informacím o původně požadované vysoké ceně za vakcínu se nechtěly firmy BioNTech ani Pfizer vyjádřit, reagovat na ně nemůže ani Evropská komise. EU smlouvu o nákupu vakcín uzavřela teprve v listopadu, konečnou cenu ani jedna ze stran nezveřejnila, podle informací různých médií činí 15,50 eura (401 korun) za dávku.

X X X

Rektora UK Tomáše Zimu propustili z nemocnice, kde ležel měsíc s covidem

Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který byl od 14. ledna kvůli onemocnění covidem-19 v nemocnici, byl propuštěn do domácího ošetřování. Zimu ve vedení školy podle mluvčího univerzity Václava Hájka nadále zastupuje prorektor pro zahraniční styky Jan Škrha. Z nemocnice byl propuštěn i prorektor Jan Royt, který byl s koronavirem taktéž hospitalizován.

Univerzita Karlova nejdřív v polovině ledna oznámila, že je rektor Tomáš Zima hospitalizován kvůli dýchacím obtížím. O pět dní později pak upřesnila, že leží ve vážném, ale stabilizovaném stavu na jednotce intenzivní péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Čtyřiapadesátiletý Zima v předešlých měsících prosazoval názor, že by si neriziková většina lidí měla na koronavirus vytvořit přirozenou imunitu, za což ho někteří odborníci kritizovali. Po Zimovi byl v lednu s covidem-19 hospitalizován i prorektor Jan Royt, který Zimu ve funkci zastupoval. Upozornil na to 28. ledna kardinál Dominik Duka, který na Twitteru vyzval k modlitbě za oba muže. Podle informací ČTK ale Roytův stav nebyl tak vážný jako Zimův a už byl rovněž propuštěn domů.

Po rektorovi Zimovi poslal covid do nemocnice i jeho zástupce Royta

Podle mluvčího univerzity Václava Hájka jsou zástupci školy s rektorem Zimou v pravidelném kontaktu, po jeho propuštění domů ale nebudou poskytovat další informace.„Prosíme o respektování soukromí,“ uvedl mluvčí. „Nadále platí, že zastupováním (univerzity) je pověřen prorektor pro zahraniční styky, profesor Jan Škrha,“ dodal. Lékař a biochemik Zima stojí v čele nejstarší české vysoké školy od února 2014. V letech 2005 až 2012 byl děkanem 1. lékařské fakulty UK, poté do zvolení rektorem působil jako proděkan fakulty pro vnější vztahy.

X X X

Vakcínový boj o vliv. Východní mocnosti obchodují, Západ zůstává pozadu

S rostoucím úsilím o co nejrychlejší očkování jde ruku v ruce také snaha použít vakcíny jako mocenský nástroj. Země s dostatkem dávek, jako jsou Rusko, Čína či Srbsko, začaly rozvíjet svoji vlastní vakcínovou diplomacii a rozdávat je ostatním darem. Naopak státy Západu stojí v pozadí a starají se hlavně o očkování vlastní populace, píše britský deník The Guardian.

„V dnešní době je jednodušší získat jadernou zbraň než vakcínu,“ nechal se slyšet srbský prezident Aleksandar Vučić v lednu. Těmito slovy se chlubil ve chvíli, kdy do Srbska dorazila dodávka téměř jednoho milionu vakcín proti covidu-19 od Sinopharmu, čínské státní farmaceutické společnosti.

Srbové na Balkáně nabízejí čínskou a ruskou vakcínu. Kosovo protestuje

Od té doby si Srbsko doplnilo zásoby ještě desítkami tisíc dávek ruské vakcíny Sputnik V, podepsalo smlouvu na vybudování továrny, kde se budou plnit lahvičky s ruskou vakcínou a pyšní se nejrychlejším postupem očkování v kontinentální Evropě.

Bělehrad má momentálně tolik vakcín, že se rozhodl poskytnout tisíce dávek sousední Severní Makedonii. Další dary se chystá v nejbližší době vyslat do Černé hory nebo do Bosny a Hercegoviny. Na obdobné kolbiště vstoupila například Indie, když se zřekla milionů dávek vakcín ve prospěch svých sousedních států v jižní Asii, kde soupeří o nadvládu s Čínou. Také Peking v minulých týdnech informoval o vyslání vakcín zdarma do 13 států a tvrdí, že plánuje dodávky do dalších 38 zemí. Moskva využila zpoždění v očkovacím programu Evropské unie k prodání svých vakcín Budapešti.

V ringu, v němž se uzavírají přeshraniční smlouvy a poskytují dary, je ale nápadná absence západních vlád, které se soustředí na očkování vlastní populace. Upřednostňují též poskytování vakcinační pomoci přes globální schémata, jako je iniciativa Covax, jejímž prvním cílem je zajistit dávky pro tři procenta nejzranitelnějších lidí v zemích s nízkými a středními příjmy. Velká Británie, USA a Kanada a několik dalších bohatých států, které skoupily většinu západních vakcín dostupných v letošním roce, očekávají, že dosáhnou kolektivní imunity.

Západ nechává distribuci na firmách

Zatímco Čína poslala u příležitosti vítání dodávky vakcín od Sinopharmu do Srbska na bělehradské letiště svého velvyslance v zemi a Vladimir Putin využívá diplomatické summity k nabízení Sputniku V, Washington, Londýn a další západní metropole nechávají raději v záři reflektorů farmaceutické společnosti, které do značné míry samy rozhodují, kam a v jakém množství vakcíny poputují.

Česko jedná s AstraZenecou o vakcínách nad rámec unijní objednávky

„Pfizer i Moderna tu jsou, aby vydělávaly,“ říká Agathe Demaraisová z výzkumné a analytické divize společnosti Economist (EIU). „Společnosti se nezabývají diplomacií. Mají krátkodobé cíle. Je velký rozdíl v tom, zda vakcínu na trh uvádí vláda, nebo firma,“ vysvětluje Demaraisová.

Zmíněný rozdíl dobře ilustruje vakcína vyvinutá ve spolupráci firmy AstraZeneca s Oxfordskou univerzitou, kterou v Asii vyrábí Serum Institute of India a Dillí ji tento měsíc posílalo darem do jihoasijských zemí. I když přípravek vyvinula britská univerzita ve spolupráci s britsko-švédskou firmou, byl inzerován především pod značkou „dar od indické vlády a indického lidu“.

Oplátka za poskytnutí vakcíny nebude zřejmě vyžadována okamžitě, myslí si analytici. „Rusko a Čína se neobracejí na rozvojové země s heslem něco za něco,“ říká Desmaraisová. „V dlouhodobém horizontu se to ale vyplatí. A ruské a čínské vedení chápe, že pandemie tu s námi bude ještě po dlouhou dobu.“

V minulém roce, zatímco Washington vytruboval v kontextu reakce na šíření koronaviru heslo „Amerika na prvním místě“, Peking uzavíral rozsáhlé smlouvy na testování, výrobu a prodej vakcín v Latinské Americe, která je přitom tradiční americkou sférou vlivu.

Bez schválení jsou čínské a ruské vakcíny u nás nemyslitelné, říká Chlíbek

Vakcíny proti covidu-19 mohou v aktuálním století, které pravděpodobně zažije další pandemie, představovat dobrou výchozí základnu pro rozšiřování medicínského průmyslu.

Jordánsko, blízký spojenec USA na Blízkém východě, po desetiletí dováželo běžné vakcíny právě od amerických firem. Nyní, když se ale základem jeho vakcinačního programu proti covidu-19 stal přípravek od Sinopharmu, odborníci z oblasti zdravotnictví říkají, že se na čínské produkty začali dívat novýma očima.

„Od nynějška budeme otevřenější, když přijde čínská firma a řekne, že má vakcínu proti záškrtu, dětské obrně nebo žloutence,“ říká tamní odbornice na infekční onemocnění a vládní poradkyně pro odpověď na pandemii.

X X X

KDO ZAPLATÍ LIDEM BEZ PENĚZ ROUŠKY? BLATNÝ?, NA ODMĚNY STATISÍCE, 200 MIL. ZA NEMOCNICI

Éra látkových roušek končí. Místo svépomoci musí lidé více zaplatit. Látkové roušky, které si od loňského jara Češi ve velkém šili svépomocí, zastaraly, respektive úřady je přestaly uznávat jako vhodný prostředek ochrany před šířením koronaviru. Od pondělí už budou muset lidé na návštěvu obchodu nebo cestu v MHD vyrazit s respirátorem FFP2/KN95/N95 či dvěma chirurgickými rouškami položenými na sobě, což se výrazně prodraží.

„Za dostatečnou ochranu nebude možné považovat různé svépomocně vyrobené tkaniny a další provizorní ochrany úst,“ řekl po pátečním jednání vlády ministr zdravotnictví Jan Blatný. Tím vypadávají ze hry šátky, šály a látkové roušky, kterými se stále mnoho lidí chrání jak při cestách v MHD, tak při nákupech v obchodech.

Od pondělí to už nebude stačit na místech s vysokou koncentrací osob, jako jsou právě obchody, veřejná doprava, nemocnice a další místa, která budou v pondělí teprve upřesněna.

Respirátor se oproti látkové roušce prodraží

Blatný lidem doporučil, aby dali přednost respirátorům nejméně třídy KN95 nebo FFP2, protože lépe lne ke tváři a do jisté míry těsní. „Rouška chrání spíš okolí, respirátor i vás, protože daleko lépe brání vdechování vzduchu,“ připomněl ministr.
Souhlasíte, že látkové roušky nestačí a je zapotřebí hlavně respirátorů?

Češi tak sáhnou hlouběji do peněženek. Balení desíti kusů jednorázových respirátorů třídy FFP2 se na internetu pohybuje od 200 až do 350 korun bez poštovného. Zatímco ceny roušek se pohybují zhruba na polovině, i když počítáme, že jich spotřebujeme dvakrát tolik. Další kategorií jsou nanorespirátory, ty v balení taktéž po deseti kusech zákazníci internetových e-shopů pořídí asi za 580 korun.

Když vládly látkové roušky Česku

A podle posledních informací začalo zboží prudce zdražovat. „Po vyhlášení, že od pondělí budou povinné, jsem objednala balení 50 kusů za 475 Kč. Ani ne během hodiny tyto respirátory ve stejném balení mají cenu 870 Kč. Toto už opravdu hraničí s hyenismem. Hlavně, že se jim snížilo DPH, napsala iDNES.cz jedna rozhořčená čtenářka.
Zájem je podle všeho velký. Některé internetové obchody už hlásí prázdné sklady.

Dvě chirurgické ústenky místo jedné jsou podle Blatného řešení pro lidi, kteří třeba respirátor neseženou. „Použití dvou stejně účinných prostředků je lepší, byť neříkám, že dvakrát,“ dodal Blatný.

Kladivo na antirouškaře

Nastává tak zřejmě konec s obcházením nařízení povinného nošení ochrany úst a nosu, kdy lidé nosili roušky z krajek nebo těch opravdu nejtenčích materiálů. Dá se však předpokládat, že ani respirátory či chirurgické roušky nebudou vždy nosit podle předposů a i ty jednorázové využijí víckrát.

Respirátory FFP2 či dvě roušky budou povinné v obchodech i veřejné dopravě

Kvůli nedostatku chirurgických roušek na počátku pandemie loni v březnu se Češi zapáleně vrhli do šití látkových roušek. Výjimku tehdy dostaly galanterie, které mohly otevřít, aby si lidé nakoupili nitě, gumičky a látky na jejich šití.
Podpora opatření začala mezi Čechy s časem opadávat. V dubnu již byly podle agentury Median tři pětiny lidí pro, aby se začalo rozvolňovat. Ostatně, kolem Velikonoc se začaly objevovat případy, kdy lidé roušky nenosili.
Od šití roušek až po jejich odmítání. Jak Češi prožívají dobu koronavirovou

V létě pak respekt z nákazy opadl ještě výrazněji. A při opětovném nařízení povinného nošení roušek na podzim už mnozí vymýšleli, jak by ho jen obešli. Je tedy otázkou, jestli lidé nepřijdou opět na nějaký způsob, jak dodržování nového nařízení obelstít.