Místo Štrougala a Vajnara stíhat politiky Německa. Dřívější politici Západního Německa nepustili do německé země občany Německa z Východního Německa. Když chtěli navštívit své příbuzné v Západním Německu, museli se snažit přejít hranice ilegálně v cizině, v ČR, na Slovensku, Maďarsku, Rakousku, Slovinsku i jinde. Evropský soud by měl zahájit stíhání dřívějších politiků Německa za to, že německým občanům nedovolit vstoupit do německé země.

Dnes se ani Irové nedostanou do rozděleného Irska, nebo ve Španělsku Madrid násilím drží ve Španělsku lidi Barcelony, stíhá je, vězní a mnozí se musí skrývat v cizině. Vedení EU v čele s Leyenovou, Michelem, Sassolim a spol. nedělají nápravu a nepostihnou politiky Madridu. Měli by si vzít příklad od britské královny, která už mnohé ostrovy v Karibiku dovolila osamostatnit, vytvořit vlastní republiky. Dříve se snažily i Morava a Slezsko osamostatnit, ale nebylo jim to dovoleno politiky ČR. Pouze Slovensko má vlastní republiku a dokonce se snaží i šetřit, protože nemá zbytečný Senát a miliardy využije pro lepší život lidí na Slovensku. Slovensko má i jednoho generálního ředitele pro televizi a rozhlas, což jsou další ušetřené miliony.

X X X

Stíhat Štrougala, Vajnara? Německo dnes topí cizince v moři. Kdo za to bude potrestán? Německo nedokázalo cizince, kteří chtějí do Německa, vyřešit a mlčí k tomu i vedení EU. S dobrým nápadem teď přichází budoucí kancléř Scholz, který chce místo EU vytvořit Spojené státy evropské, což je rozumný návrh, protože každý stát by byl samostatný a konečně by se osamostatnila i Barcelona a celé Katalánsko.

X X X

Jako politické procesy, přirovnal Filip obnovu stíhání Štrougala a Vajnara

S odstupem několika dní se vyjádřil k znovuotevření případu bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu expředseda KSČM Vojtěch Filip. Rozhodnutí soudu opět se zabývat stíháním Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara Filip označil za pokus zahájit politické procesy v Česku. Kriticky komentoval důvody Ústavního soudu pro obnovu stíhání.

„Rozhodnutí o obnovení stíhání L. Štrougala a V. Vajnara je jako pokus zahájit politické procesy v ČR,“ napsal Filip v pondělí na Twitter. Stíhání dvojice mužů za mrtvé a zraněné na hranicích totalitního Československa žalobci původně zastavili na základě stanoviska znalců, že bývalý předseda vlády Štrougal i někdejší ministr vnitra Vajnar vzhledem k jejich duševním stavu nerozumí smyslu trestního řízení.

Rozhodnutí o obnovení stíhání L. Štrougala a V. Vajnara je jako pokus zahájit politické procesy v ČR. Odůvodnění použité soudkyní zpravodajkou mi připadá jak z jiného světa. Nevím o tom, že by způsobilost být znalcem mohl posuzovat Ústavní soud. Ten má dbát na Ústavu a Listinu.

Podle pátečního nálezu Ústavního soudu (ÚS) však znalci nebyli nestranní a bylo tak podle ÚS porušeno právo na účinné vyšetřování. Žalobci se případem musí znovu zabývat a zadat nové znalecké posudky duševního stavu Štrougala s Vajnarem.
Filip ve svém příspěvku dodal, že odůvodnění použité soudkyní zpravodajkou mu připadá „jak z jiného světa.“ „Nevím o tom, že by způsobilost být znalcem mohl posuzovat Ústavní soud. Ten má dbát na Ústavu a Listinu,“ pokračoval bývalý poslanec.
ÚS zrušil rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze, které bude rozhodovat znovu. Situací se zabýval na podnět šesti lidí z Německa – zraněných či pozůstalých po zabitých na hranicích. Byli to občané Německé demokratické republiky, kteří se rozhodli překonat železnou oponu na československých hranicích.

Podle skupiny Němců byli znalci, kteří vypracovali klíčový posudek, podjatí vzhledem ke své stranické či profesní minulosti před rokem 1989. ÚS potvrdil, že skutečně panují pochybnosti o nestrannosti znalců a z jejich závěrů nelze vycházet. Oba byli podle soudkyně Kateřiny Šimáčkové spojení s nedemokratickým režimem, jeden byl členem KSČ a důstojníkem protivzdušné obrany.

„Není žádoucí, aby klíčový znalecký posudek zpracovala osoba, která v dané době sama u ozbrojených sil působila,“ řekla Šimáčková. Podle advokáta Lubomíra Müllera jde o významný nález. „Ukazuje, že znalci musí být nestranní a nelze, aby za znalce byl určen někdo, kdo ve skutečnosti byl ideologicky podřízen těm, na které ten znalecký posudek vypracovává,“ řekl Müller. Bude zapotřebí vypracovat nové posudky jinými znalci.
ÚS zrušil jen rozhodnutí městského státního zastupitelství, předešlé nepravomocné zastavení stíhání obvodním státním zastupitelstvím zůstalo v platnosti.

Podle obvinění zavinili smrt devíti lidí
Štrougalovi je 97 let a Vajnarovi 91. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil jejich stíhání v listopadu 2019. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení. Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše, který ale následně ve věku 97 let zemřel.
ÚDV tvrdí, že kvůli nečinnosti trojice funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno.

Ať pykají nejen za smrt, ale i za zmrzačení, žádají oběti z hranic
Stíhání iniciovala svým trestním oznámením Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Obvinění se opíralo o nově nalezené archiválie, které podle kriminalistů dokazují, že komunističtí politici měli informace o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny, jaké právní předpisy je třeba přijmout.
Štrougal a Jakeš byli členy předsednictva KSČ. Vajnar měl jakožto federální ministr vnitra v kompetenci upravovat nařízeními a rozkazy práva a povinnosti příslušníků Pohraniční stráže, a to včetně oprávnění užít zbraň.

X X X

PEKAROVÁ UŽ MÁ KORYTO, VYRAZILA NA VÝLET DO SR, DO NEMOCNIC NA POMOC NEŠLA

Pekarová vyrazila na Malou Fatru

Při návštěvě hor na Slovensku, kde platí kvůli závažné koronavirové situaci plošný lockdown, neporušila Markéta Pekarová Adamová žádná z platných pravidel. Šéfka TOP 09 to řekla na dotaz iDNES.cz. Lidé s dokončeným očkováním mohou Slovensko navštívit, uvedlo rovněž velvyslanectví České republiky v Bratislavě.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v sobotu sdílela snímky z horské túry ve středisku Martinské hole. To se nachází na Slovensku, kde v současné době panuje plošná uzávěra. Na sociální síti ji za to někteří lidé kritizují.
„Neporušila jsem žádná z pravidel, která platí. Jela jsem tam za rodinou. Před touto návštěvou jsme si udělali čerstvý PCR test, jsme očkovaní, stejně jako rodina mého muže, všichni mají třetí dávku,“ řekla iDNES.cz Markéta Pekarová Adamová.

V pondělí  předseda hnutí STAN Vít Rakušan apeloval na lidi, aby měli osobní zodpovědnost v boji s pandemií a chránili i své nejbližší.  “Budeme sami se zříkat našich sociálních kontaktů a možná té zábavy v tom našem životě bude zase o kousek méně,“ podotkl mimo jiné.

Součástí slovenského lockdownu je zákaz vycházení. Výjimkou je například cesta do zaměstnání nebo do školy, za nákupem nevyhnutelného zboží a služeb, na očkování či do přírody v rámci okresu.
„Ve chvíli, kdy jsme jen v jednom okresu, tak jsme neporušili žádná opatření, i když je nouzový stav,“ uvedla politička. To potvrdilo také velvyslanectví České republiky v Bratislavě. „Stačí, když je člověk očkovaný,“ uvedlo.

Zřekněme se kontaktů, možná zábavy bude zase o kousek méně, vyzval Rakušan
Slovensko po výrazném zhoršení epidemické situace zavedlo 25. listopadu nouzový stav spolu se zákazem vycházení s různými výjimkami. V praxi to vedlo například k dočasnému uzavření některých prodejen, restaurací, hotelů či provozů služeb včetně těch, které nabízejí možnost volnočasových aktivit.

Restrikce podle tamního ministerstva zdravotnictví ale nevedly k takovému snížení mobility jako při předchozí silné druhé vlně koronavirové infekce, kdy platila podobná omezení. V zemi sice nyní ubylo výjezdů sanitek ke covidovým pacientům, přetížené nemocnice ale nadále čelí náporu hospitalizovaných.

I proto ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský navrhl prodloužení lockdownu. „Máme za to, že situace je nadále velmi vážná. Navrhujeme prodloužit současnou podobu lockdownu. Na Slovensku není problém mít opatření, je problém dodržovat je. Budeme usilovat o zintenzivnění kontrol,“ řekl v pondělí Lengvarský.

X X X

Informace probační služby jsou nepravdivé, míní izraelský dodavatel náramků

Izraelská firma SuperCom tvrdí, že od smlouvy s českou Probační a mediační službou (PMS) o dodávkách elektronických monitorovacích náramků sama odstoupila už loni v létě. Informace PMS o ukončení smlouvy tak označila za nepravdivé. Uvedl to předseda představenstva firmy Arie Trabelsi.

PMS podle něj smlouvu opakovaně a trvale porušovala. Probační služba minulý týden sdělila, že s dodavatelem ukončila spolupráci, protože neplnil své závazky řádně a včas. Její reakci na tvrzení izraelské firmy ČTK shání.
Elektronické náramky byly v provozu od září 2018. Vedle domácích vězňů, kterých bylo ke konci letošního října 111, hlídaly rovněž některé vězně podmíněně propuštěné na svobodu - koncem října jich kontrolovaly šest. U části obviněných také nahrazovaly pobyt ve vazební cele. 

PMS zveřejnila, že v listopadu přestala elektronický monitorovací systém (EMS) využívat a vrátila se k namátkovým kontrolám prováděným probačními úředníky.
SuperCom nyní informace PMS ohledně ukončení smlouvy označila nepravdivé. „Z důvodu opakovaného a trvalého porušování smlouvy ze strany PMS společnost SuperCom jednostranně odstoupila od smlouvy s PMS už v létě 2020. Abychom však umožnili České republice pokračovat v provozování systému elektronického monitoringu, souhlasili jsme s poskytováním služeb po přechodnou dobu i po odstoupení, po kterou to bude PMS potřebovat,“ uvedl šéf představenstva firmy.
Probační služba už nevyužívá náramky, obnovila namátkové kontroly
„Je důležité si uvědomit, že PMS trvalo více než osm let, než projekt EMS spustila. Zjevně nakonec neúspěšně,“ napsal Trabelsi. „Hlavními důvody byly hrubě nevyvážené podmínky kladené na dodavatele, nepřiměřené technické požadavky a jiné podmínky, které žádný dodavatel nemohl nabídnout,“ pokračoval. 

„S tímto problematickým přístupem se setkávala i společnost SuperCom v průběhu celé zakázky EMS. Přesto jsme nadále plnili dohodnuté podmínky a dělali vše, co bylo v našich silách, abychom PMS pomohli úspěšně spustit a provozovat její program EMS, protože to pro nás byla nejvyšší priorita,“ řekl.

Systém potřebuje jinou koncepci
Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry ke stávajícímu systému monitoringu neměli soudci důvěru. Systém podle něj potřebuje jinou koncepci a měl by spadat spíše pod Vězeňskou službu či soudy než pod PMS.
„Bohužel se zdá, že PMS nebyla při řízení svého EMS úspěšná a nepodařilo se jí dosáhnout požadovaného přijetí ze strany soudního systému, což je klíčová fáze každého nového EMS. V důsledku toho počet odsouzených zapojených do elektronického monitoringu v posledním roce neustále klesá,“ uvedl v této souvislosti Trabelsi.

SuperCom dále tvrdí, že PMS firmu v říjnu oslovila s žádostí o vzájemné ukončení přechodných služeb. „Bylo dohodnuto, že společnost SuperCom přestane poskytovat služby na konci listopadu 2021 a že PMS ukončí EMS a vrátí se ke svému historickému způsobu kontroly domácího vězení – k osobním kontrolám,“ uvedla firma.

Malých delikventů výrazně přibývá. Jaké motivy vedou děti ke kriminalitě?
„Přejeme PMS a vládě České republiky hodně štěstí a úspěchů v jejich budoucích programech elektronického monitoringu. Rádi jakkoliv pomůžeme s přechodem na nový program, jakmile bude zaveden, pokud bude mít PMS zájem. Pouze bychom chtěli PMS vyzvat, aby situaci dalšími neuváženými prohlášeními zbytečně neeskalovala,“ uzavřel Trabelsi.

Ministerstvo spravedlnosti už dříve předeslalo, že jakékoliv změny a vývoj situace bude PMS médiím oznamovat tiskovým prohlášením. „Tento postup volí Probační a mediační služba z důvodu, aby nedošlo k poškození zájmu státu a případným finančním škodám,“ vysvětlil úřad.
PMS upozornila již loni v lednu na to, že SuperCom nedodala objednanou novou sadu 120 elektronických náramků. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v té době označila chování dodavatele za nezodpovědné s tím, že veřejnost může ztratit důvěru v elektronickou kontrolu trestu domácího vězení. 

Dodavatel podle ní velmi ztížil situaci celého projektu. SuperCom tehdy reagovala tak, že zavedení systému elektronického monitoringu se kvůli postoji PMS prodražilo o více než 26 milionů korun. Zdůraznila, že náramky jsou kvalitní a fungují. Prohlášení státu o závadách na zařízeních byla podle firmy nepravdivá a hlavně předčasná.
Vybrat dodavatele náramků se státu podařilo za ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, který zvolil formu soutěžního dialogu poté, co pět předchozích tendrů skončilo neúspěšně. Při podpisu smlouvy úřad uváděl, že pořízení náramků a provoz monitorovacího centra bude stát 93 milionů korun na šest let. Za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatilo ministerstvo firmě SuperCom 15,6 milionu korun.

X X X

Berlín chce Spojené státy evropské. Plánuje utužení unijní integrace

Příští německá koaliční vláda spřádá federalistické vize. Touží prosadit změny, které by vedly k mnohem užší integraci evropské sedmadvacítky, než je tomu dosud.
V koaliční smlouvě, kterou uzavřeli němečtí sociální demokraté, Zelení a liberálové (FDP), se píše třeba o posílené roli Evropského parlamentu či o hlasování o důležitých zahraničně politických otázkách kvalifikovanou většinou. To by mělo německé sousedy zajímat.

Obzvláště aktivní je v tomto směru budoucí ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, šéfka Zelených a zanícená eurofilka.
Budoucí kancléř Scholz často zmiňuje historicky prvního ministra financí USA Alexandera Hamiltona, který razil převzetí dluhů jednotlivých amerických států a vytvoření společného rozpočtu.

X X X

Kdo nesouhlasí s očkováním, ať odejde, vzkázal kolegům šéf lékařské komory dr. Kubek

Přestože Česká lékařská komora za nejúčinnější zbraň proti covidu považuje očkování, názory na vakcíny jsou mezi lékaři různé. Ti, kteří jsou proti a vystupují na alternativních platformách by podle prezidenta ČLK Milana Kubka udělali nejlépe, kdyby z ní vystoupili. Nemohli by pak poškozovat své pacienty, řekl ve vysílání CNN Prima News.

Milan Kubek reagoval na náměstkyni ministra zdravotnictví Martinu Koziar Vašákovou, která v pořadu Partie Terezie Tománkové řekla, že lékaři vystupující proti očkování, by měli být z komory vyloučeni. Podle Kubka je to však z legislativního hlediska obtížné.
„Vyloučit někoho z komory za veřejně prezentované, byť chybné, názory není jednoduché. Komora je zřízena zákonem a musí se jím řídit. Pokud má někoho vyloučit, tak to rozhodnutí musí obstát u civilního soudu. Není to tak jednoduché, jak si paní náměstkyně myslí. V žádném případě to ale neznamená, že by ČLK řádění antivaxerů schvalovala,“ řekl Kubek ve vysílání CNN Prima NEWS.

V pořadu následně vyzval české lékaře, aby respektovali stanoviska ČLK. „Lékaři, kteří jsou proti očkování, by nejlépe udělali, kdyby z komory vystoupili, když s ní nesouhlasí. Nemohli by pak poškozovat své pacienty. To by bylo asi nejelegantnější řešení. Jedna alternativní kolegyně tohle učinila, teď je léčitelkou a nemůže se vydávat za doktorku,“ dodal.
Mezi nejvýraznější odpůrce vakcín podle Kubka patří například zubaři či veterináři. „Ti mají také titul, medicínu ale nedělají. Je to taková nehomogenní skupina,“ řekl. 
Spory mezi členy České lékařské komory v poslední době sílí, a to také v oblasti očkování dětí. Vedení zamítlo sobotní konání odborné diskuze v Lékařském domě, v němž se k této příležitosti chtěli sejít někteří její členové. Organizátoři semináře v tom vidí naschvál, podle Kubka jde však o běžná hygienická opatření, kterými se ČLK v současné době řídí. 

Velká Británie hlásí komunitní přenos omikronu. Nákaza novou variantou koronaviru se potvrdila už u 336 lidí, z nichž někteří necestovali mimo Británii. Zemi čeká lehké zpřísnění protiepidemických opatření.

X X X

Bílý dům oznámil politický bojkot zimní olympiády, Peking slibuje odvetu

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v pondělí oznámila, že nadcházející zimní olympiády v Pekingu se nezúčastní žádní představitelé vlády Spojených států. Bílý dům to odůvodnil porušováním lidských práv v Číně. Čínské ministerstvo zahraničí v reakci pohrozilo „tvrdými protiopatřeními“.

Cílem opatření je naznačit Pekingu, že nemůže pokračovat ve svém současném kurzu. Vláda prezidenta Bidena vyjádřila podporu americkým sportovcům, kteří na hry pojedou. Penalizovat je zákazem účasti by podle Bílého domu nebylo správné.
„Vysláním diplomatického nebo oficiálního zastoupení by USA přistupovaly k těmto hrám jako k obvyklé záležitosti tváří v tvář nehoráznému porušování lidských práv Čínou a zvěrstvům v Sin-ťiangu, a to jednoduše nemůžeme udělat,“ řekla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.

„Sportovci v týmu USA mají naši plnou podporu. Budeme za nimi stát na sto procent a budeme jim fandit z domova,“ dodala.
Prezident Biden minulý měsíc uvedl, že diplomatický bojkot pekingských her zvažuje. Učinil tak krátce poté, co komentátor deníku The Washington Post Josh Rogin napsal o očekávaném oznámení tohoto kroku ze strany Bílého domu.  

Podle Roginových zdrojů Biden obdržel „formální doporučení“, aby na olympiádu nejeli žádní političtí zástupci USA, přičemž schválení tohoto doporučení se očekávalo do konce listopadu.
V neděli o věci informovala na svém webu televize CNN s odvoláním na několik nejmenovaných zdrojů. Oznámení očekávala tento týden, kdy bude mimo jiné Biden hostit „summit pro demokracii“ s lídry více než 100 zemí z celého světa.

„Tento krok by umožnil Spojeným státům vyslat Číně signál na světové scéně, aniž by to bránilo americkým sportovcům v soutěžení,“ psala CNN. Rada Bílého domu pro národní bezpečnost, která prý postup projednává, věc tehdy odmítla komentovat.
Záhy však přišlo vyjádření Pekingu, který v pondělí reagoval skrze mluvčího ministerstva zahraničí. Rozhodnutí nevyslat na olympiádu oficiální delegaci by podle něj představovalo „otevřenou politickou provokaci“. „Aniž by byli pozvaní,
američtí politici neustále propagují takzvaný politický bojkot zimní olympiády v Pekingu,“ řekl mluvčí Čao Li-ťien.
Zmínil přitom, že Čína v případě vyhlášení bojkotu přijme „rozhodná protiopatření“, blíže je však nespecifikoval. Spojené státy budou hostit letní olympiádu v roce 2028 v Los Angeles, čínská reakce by se mohla týkat například účasti na těchto hrách, spekulují média.

Čínské velvyslanectví ve Washingtonu označilo podle agentury Reuters diplomatický bojkot za „domýšlivý čin“, který je „pouze politickou manipulací a vážným porušením ducha olympijské charty“, ale nebude mít žádný dopad na úspěch her.

Diplomatický bojkot zimní olympiády za napjatých americko-čínských vztahů podporují republikánští i demokratičtí politici. Šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová například na jaře označila případnou neúčast amerických činitelů za správnou odpověď na porušování lidských práv v Číně. Konkrétně zmínila postup orgánů vůči obyvatelům Hongkongu, Tibetu a provincie Sin-ťiang.

Volání po bojkotu na diplomatické úrovni přitom nezaznívají jen z USA, ale také z Evropské unie či Británie. Nezávaznou rezoluci v tomto směru v létě schválil Evropský parlament, podobně se vyjádřili i britští poslanci. Na konci listopadu pak přišel list Sydney Morning Herald s informací, že neúčast vládních představitelů na hrách zvažuje Austrálie.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že USA diskutují se svými spojenci a partnery o společném postupu ohledně oficiální účasti na hrách právě kvůli porušování lidských práv v Číně.

Ruský prezident Vladimir Putin je jediným lídrem významné světové mocnosti, který zatím účast na olympiádě v Pekingu potvrdil.
Zimní olympiáda v Pekingu je na programu od 4. do 20. února, kromě čínské metropole se mají sportovní klání odehrávat i na různých místech sousední provincie Che-pej. Čína výzvy k diplomatickému bojkotu odsuzuje jako politizaci olympijských her a uvádí, že tyto snahy nebudou úspěšné.

Posílání vysokých politických delegací na olympiády je dlouhodobou tradicí pro mnohé světové mocnosti, připomíná agentura AP. Když se v roce 2008 v Pekingu konaly letní hry, přijel na jejich zahájení i tehdejší americký prezident George Bush mladší. Při letošních hrách v Tokiu zase nechyběla první dáma Spojených států Jill Bidenová.

X X X

Připravte své tělo na těhotenství, radí lékaři

Omezit saunování, cvičit nebo detoxikovat organismus doporučují odborníci párům, které plánují založit rodinu. Formu by si budoucí rodiče měli začít ladit alespoň tři měsíce před zplozením miminka.
„Vycházíme z toho, že vajíčko zraje přibližně 60 a spermie 70 dní. Odborné studie proto potvrzují, že nejlepší je tělo na plození chystat tři měsíce předem. Také doporučují detoxikaci organismu neboli ozdravení životním stylem,“ říká MUDr. Pavel Otevřel z reprodukční kliniky Reprofit. Ženám lékaři radí užívat koenzym Q10 a vitamin D, jehož mívají zejména v zimním období nedostatek. Naopak je vhodné omezit cukr, jeho vysoká hladina v krvi totiž nepříznivě ovlivňuje hormony potřebné k početí dítěte. I přes veškerou přípravu je ale důležité, jak jsou kvalitní vajíčka ženy a sperma muže. Zejména vajíčka negativně ovlivňuje přibývající věk.

Nejplodnější jsou proto ženy kolem 25 let. Mužům se tvoří stále nové spermie, a jejich kvalitu tak do značné míry určuje životní styl. Pokud se tedy chystají založit rodinu, měli by nějaké aktivity omezit. Například saunování častěji než dvakrát týdně působí dokonce jako forma antikoncepce. Kvalitě spermií také příliš nenahrává tučné jídlo, těsné oblečení, polehávání u počítače ani stres. „Pacienti, kteří mají špatné výsledky spermiogramu, trpí často obezitou, cukrovkou a hrozí jim srdeční selhání a vysoký krevní tlak. Upravení životního stylu je minimum, které může budoucí otec udělat. Mužům vždy doporučuji pravidelný spánek, změnu stravy a také pohyb,“ popisuje MUDr. Štěpán Machač, Ph.D., z IVF Clinic. Stejně jako jinde ale extrémy škodí – potíže při zakládání rodiny nemají jen peciválové, ale i zapálení sportovci, kteří svoji kondici podporují potravinovými doplňky. „U sportovních nadšenců jsou nebezpečné především látky podporující růst svalové hmoty, typicky steroidy. Profesionální sportovkyně mají zase často problém s vynecháváním menstruace.

Jakmile je tělo přetížené, vyhodnotí, že nemá dostatek energie na výživu dítěte, a proto ženy menstruaci preventivně ztrácí,“ říká MUDr. Machač. Lékaři proto ženám doporučují nahradit náročné sporty hormonální jógou nebo cvičením podle Ludmily Mojžíšové. Kromě změny životního stylu je také zásadní poznat vlastní tělo a to, jak se mění. Budoucí maminky by si proto měly začít počítat své plodné dny neboli ovulaci, s čímž jim pomohou různé aplikace. „Podle délky a četnosti menstruace jim aplikace vyznačí plodné dny. Je to ale pouze orientační údaj, každé tělo je jiné. Ženy by proto měly pozorovat, jak v různých dnech v měsíci reagují – jak se mění struktura hlenu děložního čípku, citlivost prsou apod.,“ říká MUDr. Machač. Mgr. Dominika Cardová

X X X

Covidová čísla v Německu stagnují. Experti nevědí, jak je interpretovat

Německo za poslední den zaregistrovalo 27 836 nových případů covidu-19, což je o patnáct set méně než před týdnem. Velmi sledovaná sedmidenní incidence nicméně za poslední den mírně stoupla na 441,9 nakažených na sto tisíc obyvatel. Podle Institutu Roberta Kocha to může značit oslabování epidemie, ale také jen vyčerpání kapacity testů.

Incidence byla o den dříve byla na hodnotě 439,2 a před týdnem dokonce 452,4. Při hodnocení infekčního vývoje je ale třeba vzít v úvahu, že experti nyní předpokládají zřetelnou podhodnocenost čísel. Zdravotní úřady a kliniky alespoň v některých regionech už nestíhají hlásit všechny případy.
I pro Institut Roberta Kocha (RKI) je hodnocení současné situace velmi složité. Zpomalení incidence by podle něj mohl být na jednu stranu „prvním znamením lehce oslabující dynamiky“ přenosů díky výrazně intenzivnějším opatřením omezujícím kontakty. 

Na druhou stranu by ale vývoj mohl souviset i s regionálně stále více přetíženými kapacitami zdravotnictví a vyčerpanými kapacitami laboratoří. 
Německo za posledních 24 hodin zaznamenalo 81 úmrtí souvisejících s covidem-19. Před týdnem jich bylo 73. Od počátku pandemie v zemi s infekcí zemřelo již více než 103 tisíc lidí. 

RKI přitom dohromady eviduje 6 185 961 prokázaných infekcí. Celkový počet uzdravených odhaduje RKI na 5 120 100.
Ministrem zdravotnictví bude Lauterbach
Boj s pandemií a s ním i celé německé ministerstvo zdravotnictví si už zanedlouho převezme zdravotnický expert sociální demokracie (SPD), lékař a epidemiolog Karl Lauterbach. V pondělí to oznámil budoucí německý sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz.

„Ministrem zdravotnictví bude ten, kterého si většina německých občanů přála,“ řekl Scholz. O Lauterbachovi jako o příštím ministrovi zdravotnictví, jenž nahradí dosluhujícího Jense Spahna z Křesťanskodemokratické unie (CDU) končící kancléřky Angely Merkelové, se dlouhodobě spekulovalo.

Německo zavádí lockdown pro neočkované. Smí jen do potravin či drogerií
Lauterbach od začátku pandemie podporoval rázná karanténní opatření vlády Merkelové. Veřejnost Lauterbacha vnímá jako důvěryhodného experta, což Scholzovi může pomoci v prosazování povinného očkování. 
To si budoucí kancléř přeje v Německu zavést od února nadcházejícího roku. „Pandemie bude trvat déle, než si většina z nás uvědomuje,“ řekl Lauterbach po své nominaci. „My to ale zvládneme,“ dodal s tím, že bude chtít posílit robustnost německého zdravotnictví.

Vnitro poprvé povede žena
Spolu s Lauterbachem představil Scholz i ostatní sociálnědemokratické ministerské kandidáty. Ministerstvo vnitra povede Nancy Faeserová, která vede SPD v Hesensku. „Bude to první žena v dějinách spolkové republiky na postu ministryně vnitra,“ řekl Scholz. 
Žena povede také ministerstvo obrany, Scholz si pro tento úkol vybral Christine Lambrechtovou, která tak vystřídá bývalou předsedkyni Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampovou-Karrenbauerovou.

Spravedlivé, lepší, pokrokové. Německo čeká nejspíš velká revoluce
Ministerstvo výstavby bude mít na starosti Klara Geywitzová, rozvoj Svenja Schulzeová. Ministrem práce se stane Hubertus Heil, mezi jehož prvními úkoly bude navýšení minimální mzdy ze současných 9,60 eur na 12 eur (zhruba 300 korun) za hodinu. Vyšší minimální mzda byla jedním z hlavních Scholzových volebních slibů.
Šéfem kancléřského úřadu bude Wolfgang Schmidt, který je znám jako Scholzův blízký spolupracovník. Schmidt doposud působil jako tajemník ministerstva financí, které Scholz v dosluhující vládě Merkelové vede.

X X X

V Ostravě zemřel tříletý chlapec nakažený covidem, měl i další onemocnění

Ve Fakultní nemocnici Ostrava zemřelo o víkendu první dítě z Moravskoslezského kraje nakažené koronavirem. Šlo chlapce z Frýdecko-Místecka, který by v prosinci oslavil teprve třetí narozeniny.
Hoch ležel na dětské jednotce intenzivní péče a zemřel v sobotu. Je šestým dítětem v zemi ve věkové kategorii od 0 do 14 let, které zemřelo v důsledku onemocnění covid-19.

„Náš pacient měl i významná přidružená onemocnění, bez covidu by ale žil déle,“ řekl primář oddělení dětské intenzivní a resuscitační péče Fakultní nemocnice Ostrava Tomáš Zaoral s tím, že více informací nesmí sdělit.
Ostravská dětská klinika hospitalizovala od loňska už desítky pacientů s covidem, od kojenců po náctileté. Jejich počet narostl hlavně v posledních týdnech, kdy se tam sešlo až osm nakažených dětí. 

Nejčastěji je trápil kašel, teploty a příznaky postižení plic. V pondělí 6. prosince tam leželo pět dětí s covidem, z toho jedno na JIP.
Lékaři fakultní nemocnice měli dosud v péči také 23 dětí s postcovidovým syndromem (PIMS-TS). „Závažnost jejich onemocnění byla různá, od poměrně lehkého až po stav vyžadující intenzivní a resuscitační péči. Ale po léčbě se dosud všechny děti uzdravily,“ dodal primář Zaoral.

Onemocnění covid-19, které se v Česku šíří od loňského jara, už zkrátilo život 33 768 lidem, nejčastěji seniorům, z toho bylo 4 162 obyvatel Moravskoslezského kraje. Do konce listopadu ale zemřelo v zemi i pět dětí ve věku do čtrnácti let: čtyři dívky a chlapec. První prosincový víkend k nim přibylo šesté dítě.

Nejvíce ohnisek ve školních kolektivech
„Stále platí, že nejvíce ohnisek nákazy je mezi dětmi, především ve školních kolektivech,“ řekl mluvčí ostravské krajské hygienické stanice Aleš Kotrla.
Připomněl, že za listopad nařídili hygienici karanténu téměř padesáti tisícům obyvatel, z toho téměř 39 tisíc se týkalo žáků, studentů či pedagogů, nejčastěji mateřských a základních škol nebo ještě mladších dětí. V prosinci už hygienici nařídili téměř osm tisíc karantén, většina se opět týkala mateřských, základních či středních škol.

V boji proti masivnímu šíření koronavirové nákazy ve školních kolektivech by měly pomoci vakcíny. Zatím lze sice očkovat jen zaměstnance a děti starší 12 let, ale už od pondělí 13. prosince se má podle ministra zdravotnictví v demisi Adama Vojtěcha otevřít možnost registrace také pro mladší děti ve věku od 5 do 11 let.
Celkem ke dnešku eviduje ministerstvo zdravotnictví33 768 úmrtí s onemocněním covid-19. Skoro 90 procent úmrtí je ve věkové skupině nad 65 let.

X X X

Na práva těhotných už sahá také Írán. Omezí potraty, hrozit má i trest smrti

Po Američankách a Polkách došlo už i na Íránky. Vláda nového konzervativního prezidenta Íránu Ebráhíma Raísího chce zpřísnit nynější podmínky potratů. Ale nejen to. Omezit se má i přístup k antikoncepci, sterilizace pak bude úplně zakázaná. Za porušení zákona mohou viníci dostat i trest smrti. Novým zákonem chce vláda zastavit stárnutí populace.

Na konci osmdesátých let po irácko-íránské válce íránská garnitura vyzývala občany, aby měli co nejvíce dětí. Pak se ovšem začala obávat, že by počet obyvatel mohl narůst do rozměrů, na které už íránské zdroje nebudou stačit. A tak začala podporovat plánované rodičovství, zpřístupnila antikoncepci zdarma a neměla problém ani s vasektomií.
Vybízela rodiny, aby měly spíše méně než více dětí. Práva žen se díky tomu v druhém sledu výrazně rozšířila a ony si díky tomu mohly začít relativně svobodně rozhodovat o svém těle i tom, kolik potomků porodí.

Teď jim však vláda nabytá práva opět bere. A oficiálním důvodem je opět velikost populace. Národ totiž začal stárnout. Nynější íránská porodnost je podle tamních úřadů jednou z nejnižších na Blízkém východě a v současnosti se údajně pohybuje v průměru kolem 1,7 dítěte na ženu.
Konzervativní prezident Raísí, který v červenci nahradil liberálnějšího Hasana Rúháního, proto přišel se zákonem „na omlazení populace a podporu rodiny“. Na jeho dodržování mají podle listu The Washington Post dohlížet i tajné služby. Budou totiž kontrolovat, kdo navštěvuje ženské kliniky, centra umělého oplodnění nebo porodnice.

Zákon výrazně zpřísní už nyní striktní podmínky, za kterých žena může podstoupit potrat, omezí dosud poměrně volný přístup k antikoncepci, zakáže dobrovolnou sterilizaci žen i mužů a na druhou stranu rodinám nabídne větší finanční podporu v péči o děti.
Zaměstnavatelé budou mít také například zakázáno vyhodit těhotnou nebo kojící ženu a ve státní televizi poběží spoty odrazující od potratů a života bez partnera. Reklamy rovněž budou vybízet ženy, aby měly více dětí. Pořady opačného vyznění budou zakázané.

O potratu rozhodne komise
Co se týče samotných interrupcí, dosud může žena v Íránu potrat podstoupit během prvních čtyř měsíců těhotenství a navíc pouze v případě, že se tři lékaři shodnou na tom, že je dotyčná v ohrožení života. Povolený je potrat také tehdy, pokud bude dítě vážně postižené a jeho rodiče se o něj kvůli tomu nebudou schopní postarat.

To už se však žena nemusí dozvědět. Omezit se totiž mají i prenatální genetické testy, které mohou hrozící vady odhalit. Nový zákon dále těhotnou ženu, která požádá o potrat, pošle před porotu složenou ze soudce, lékaře a údajně i soudního experta. 

Oportunista prahnoucí po moci. Nový íránský prezident posílal lidi na smrt
Zatím není jasné, jak přísný tento panel bude. Předpokládá se však, že získat povolení k potratu bude těžší než dnes, kdy íránské úřady z dvanácti tisíc žádostí schválí zhruba osm až devět tisíc.
Součástí plánu jsou navíc i tresty pro lékaře, kteří interrupci provedou nezákonně, a pro prodejce potratových tabletek. Lidé zapojení do nelegálních ukončení těhotenství mohou v budoucnu dostat i trest smrti. Podle odhadů se v Íránu každý rok odhodlá k neschválenému – a výrazně nebezpečnějšímu – potratu na 300 až 600 tisíc žen.

Ochránci práv žen zákon kritizují. Organizace spojených národů ho označila za „přímé porušení ženských a lidských práv tak, jak je definuje mezinárodní právo“. „Zákon o růstu počtu obyvatel nestydatě podrývá práva, důstojnost a zdraví poloviny íránské populace tím, že jí odepře přístup k základní gynekologické péči a informacím,“ poznamenává pak výzkumnice organizace Human Rights Watch Tara Sepehrifarová.

„Je to směšné,“ říká pro Rádio Svobodná Evropa také Íránka Gouya, která se rozhodla zůstat bezdětná. „Místo toho, aby řešili zdejší ekonomické problémy, se budou dál plést do našich životů. Není to jejich věc, ale moje. Na restrikce jsme v této zemi zvyklí a umíme si najít cestu, jak je obejít.“

Kromě Polska a USA se snaží i na Slovensku
Teheránský demograf a sociolog Simin Kazemi pak dodává, že nový zákon degraduje ženy. „Nazírá se na ně jen jako na nástroje pro reprodukci ve službách vlády,“ míní. Íránská vláda však není v poslední době jediná, které se znelíbily současné podmínky interrupcí. 

Zákaz potratů vládě neodpustíme. Některé ženy myslí na sebevraždu, říká Polka

Zpřísnily se v Polsku, kde ženy nemohou jít na potrat ani v případě, že čekají smrtelně nemocné dítě, a jedinou výjimku představuje ohrožení života matky, znásilnění a incest. 
O budoucnosti potratové politiky se nyní rozhoduje také ve Spojených státech. Po Arkansasu a Texasu přišlo se svým zákonem i Mississippi, které chce zákrok zakázat už po 15. týdnu těhotenství. Právě tuto úpravu nyní projednává americký Nejvyšší soud. 

Podle liberálních soudců, kteří jsou tam nyní v menšině, je v ohrožení samotný precedens Roeová versus Wade z roku 1973 povolující právo na potrat na federální úrovni. Ale nemusíme jít tak daleko. Pravidelně se o prosazení tvrdšího přístupu vůči ženám žádajícím o potrat pokouší i poslankyně Anna Záborská na Slovensku. Ani poslední předlohu zákona jí parlament neschválil, ale už jen o jediný hlas.

X X X

Prezident Macron na Výboru regionů podpořil jadernou energetiku

Francie se chystá převzít předsednictví Evropské unie už za necelý měsíc.  Prezident Emmanuel Macron  informoval o jeho prioritách plenární zasedání Výboru regionů, které se uskutečnilo v minulých dnech v Bruselu. Zúčastnil se ho i předseda české delegace a náměstek hejtmana Pardubického kraje Roman Línek.

„Jeho informace byly důležité právě pro českou delegaci, protože budeme na Francouze ve druhém pololetí příštího roku s předsednictvím navazovat. Hlavním bodem francouzského předsednictví má být konference o budoucnosti Evropy. Prezident Macron se ve svém projevu mimo jiné zastal jaderné i energetiky jako jedné z perspektivních forem energetického zabezpečení Evropy. Varoval před strategicky nevýhodnou závislostí na plynu z Turecka nebo Ruska,“ uvedl Roman Línek.

Covid 19 může vyvolat krizi spojenou s rakovinou
Jedním z projednávaných bodů byl také Plán boje proti rakovině. Za loňský rok v Evropě onemocnělo 2,7 milionu lidí rakovinou a 1,3 milionu lidí na ni zemřelo. V souvislosti s koronavirovou pandemií ale byl proveden mnohem menší počet screeningů na rakovinu, což může celkově zhoršit stav mnoha pacientů. Evropská unie podpoří vznik sítě komplexních onkologických center, která má usnadnit přeshraniční spolupráci a mobilitu pacientů.

V Evropě roste počet lidí bez domova
Členové Výboru regionů se zabývali také bezdomovectvím.  Podle odhadů nevládní evropské organizace FEANTSA spalo v roce 2019 na ulici nebo v noclehárně každou noc nejméně 700 tisíc osob, což je nárůst o 70 % během deseti let. „Je to problém, který je spojený s nedostatkem cenově dostupného bydlení a bytostně se dotýká zejména místních samospráv. Portugalské předsednictví přišlo letos v červu s ustavením evropské platformy pro boj proti bezdomovectví, které se však zatím nedostalo příliš velké pozornosti. Evropský výbor regionů proto vyzval členské státy, aby k jeho řešení využili evropské fondy a vypracovaly vnitrostátní strategie zaměřené na bezdomovectví a přístup k bydlení,“ informoval Línek.

Jednání o strukturálních fondech
Česká delegace Výboru regionů se neformálně sešla také s experty Evropské komise, kteří finalizují dokumenty týkající se regionálních strukturálních fondů za Českou republiku.  Zatím není v České republice uzavřena dohoda o partnerství s vládou a nejsou uzavřeny operační programy, na základě kterých by v příštích sedmi letech měly proudit dotace do českých regionů. „To bude úloha, kterou završí až nová vláda,“ dodal Línek. PhDr. Zuzana Nováková, oddělení komunikace a vnějších vztahů

X X X

Zemmour založil Znovudobytí, Republikáni vyslali do voleb Pécresseovou

Kontroverzní kandidát na francouzského prezidenta Éric Zemmour oznámil vznik politické strany Reconquête (Znovudobytí). V Paříži proti němu protestovaly po výzvě odborů tisíce lidí. O víkendu též skončily primárky pravicových Republikánů (LR), které vyhrála s drtivou převahou šéfka pařížského regionu Valérie Pécresseová.

Francouzské slovo „Reconquête“ znamená něco dobýt zpět, popřípadě nad něčím znovu získat kontrolu. Název evokuje historické období zvané reconquista, během kterého křesťané vytlačili Maury z Pyrenejského ostrova, píše agentura Reuters.
Tento významový obsah podle komentátorů koresponduje i s Zemmourovým projevem, kde mimo jiné mluvil o tradiční Francii, kterou dostal od svých předků a chce předat svým potomkům. Heslem kampaně bude věta připisovaná Napoleonovi „Impossible n’est pas français“, podle níž je Francouzům slovo „nemožné“ cizí.

K protestu proti Zemmourově kandidatuře a jeho „rasistickým“ projevům vyzvalo pět desítek odborových organizací. Tisíce demonstrantů skandovaly mimo jiné: „Vypadni, Zemmoure, Paříž není tvoje!“. Shromáždili se ve čtvrti Barbès na severu Paříže, kterou obývá početná komunita s kořeny v Maghrebu. 

Brzy odpoledne se vydali do parku La Villette, kde se mělo konat shromáždění Zemmourových přívrženců. To se nakonec přesunulo na předměstí Villepinte, které leží severovýchodně od centra metropole.
Videa ukazují, jak jeden z protestujících Zemmoura napadl. Vzal jej za hlavu, podle médií politik utrpěl lehké zranění. 

Nenecháme se kolonizovat. Zemmour oznámil kandidaturu na prezidenta Francie
Reportéři agentury AP byli svědky toho, jak některé aktivisty oblečené v černém s nápisem „Ne rasismu“ na svetrech lidé na shromáždění zbili a hrubým způsobem vyvedli z místnosti. Před ní pokračovaly potyčky mezi aktivisty a ochrankou. Účastníci též z místa vypískali reportéry francouzského televizního pořadu o politice. Ti se sice po chvíli vrátili, ale Zemmour ve svém projevu média ostře kritizoval.

Zemmour své příznivce v dlouhém projevu vyzval, aby „změnili běh dějin“ a vydali se „znovu dobýt“ Francii. „V sázce je mnoho, pokud zvítězím, bude to začátek znovudobytí nejkrásnější země na světě,“ slíbil kandidát, který své veřejné výstupy podle AFP již několik měsíců staví na odmítání imigrace a islámu. Ty podle něj ohrožují „francouzský národ, který je zde již tisíc let a jenž chce zůstat pánem svého domova“.

„Slyšeli jste, že jsem fašista, rasista a misogyn,“ řekl Zemmour, dvakrát odsouzený za podněcování k rasové nenávisti, a následně se prezentoval jako osobnost pronásledovaná „smečkou politiků, novinářů a džihádistů“.

Republikánský mix „Thatcherové a Merkelové“
O prezidentské křeslo a podporu konzervativnějších voličů bude Zemmour soupeřit mimo jiné s Valérií Pécresseovou, která v druhém kole primárek Republikánů porazila šéfa regionální rady departementu Alpes-Maritimes na francouzské riviéře Érika Ciottiho poměrem 60,9 ku 39 procentům hlasů. Ciotti vítězné kolegyni ihned poblahopřál a slíbil podporu.
Čtyřiapadesátiletá Pécresseová o sobě říká, že je z „jedné třetiny Thatcherová a ze dvou třetin Merkelová“. Podle agentury AFP zastává liberálnější křídlo pravicové strany a je o něco umírněnější než Ciotti.

Francouzští Republikáni nominují na prezidenta Pécresseovou, nebo Ciottiho.
V kampani slibovala snížit počet povolení k pobytu pro migranty ze zemí mimo Evropskou unii na polovinu nebo zakázat ženám, které na školních výletech doprovázejí své děti, nosit muslimský šátek. Pécresseová může potenciálně oslovit středopravé voliče, na kterých velmi závisí současný prezident Emmanuel Macron. 

Průzkumy veřejného mínění zatím ukazují, že Pécresseová získá v dubnových volbách nanejvýš kolem 11 procent hlasů, což jí dává jen malou šanci dostat se do druhého kola. Průzkumy favorizují současného prezidenta Macrona. Za jeho hlavní vyzývatelku je považovaná šéfka krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová, která se ale o druhu pozici přetahuje s Zemmourem, jenž je překvapením průzkumů.