Německo je velmoc Evropy a řídí i EU, a Ukrajina si nemůže stále klást různé požadavky od zemí Evropy, USA a dalších zemí světa. Už dva roky věděla, jak zveřejnila, že Rusko má výhrady k situaci na Ukrajině, a nenalézala stále řešení a vytvoření jisté dohody. Teď už několikrát jí USA, EU a další země oznámily, že nemůže být hned členem NATO.

Ukrajina nemůže velmoci Německa přikazovat, že nemá odebírat plyn a ropu z Ruska, když zásobuje takřka celou Evropu a vybudovala za miliardy veškerá zařízení. Kancléř Scholz už dávno měl Ukrajině rázně zdůraznit, ať s takovými návhy přestane a dištancovat se i od dodávek zbraní Ukrajině.

Vedení Ukrajiny svým nerozumným chováním a jednáním už způsobilo utrpení vlastním lidem i mnoha zemí Evropy. Ukrajina je už zbytečně zdevastovaná, na tři miliony lidí uteklo, je mnoho zraněných, nebožtíků, miliardové škody jsou v zemi a ohroženy i sousední země Ukrajiny a celé Evropy, protože je nedostatek PHM a dalších surovin pro průmysl a zemědělství, služby a zdravotnictví.

Ke kapitalismu patří i bohatství, které získali také lidé Ruska a dostali se do světa, Anglie a dalších zemí. V Anglii zachraňovali fotbalové kluby, které sami Angličani nedokázali financovat. Teď mnozí politici Anglie i dalších zemí chtějí bohatství lidem Ruska sebrat.

Bohatí jsou i mnozí politici USA, jako Trump, který má hotely, golfová hřiště, domy atd. v cizině a podobně. Na politiky USA si ale Angličani včetně Johnsona netroufnou s kritikou, kritizovat jeho postoje i jiných politiků USA. Kritika bohatých lidí Ruska se dostala i do jiných zemí, v nichž chtějí mocní jachty, domy, vily, hotely majitelům Ruska likvidovat, např. i v Izraeli. Protože bohatí politici jsou také v Itálii, Francii, Izraeli, Rakousku, Německu, Španělsku atd., ale nikomu to nevadí. Protože když jsou bohatí v zemi, je bohatý i celý stát. Fialovi politici zatím nic nedokázali, nepodnikali a neumějí to, a tak se vrhnou jen na kritiku lidí a firem v ČR, kteří úspěšně žijí a mají prospěch v podnikání.

Velmoc Německo by mělo rázně zakročit proti vlně nynějších kritiků bohatých lidí, stejně jako v ČR premiér Fiala, který by měl rozumněji jednat a vyřizovat požadavky lidí a firem. Dodnes nemají opraveny všechny domy lidé po tornádu na Hodonínsku a vláda nedělá nic pro zlepšení dostatkem financi. V ČR teď budou tisíce uprchlíků, kteří dostanou ubytování, ale stále v ČR jsou stovky lidí, kteří bydlí pod mosty a v kanálech. Jak dlouho ještě? Co pro zlepšení udělá premiér Fiala?

X X X

Pivo za 70 korun? Kvůli válce letí ceny vzhůru. Inflace bude podle ekonomů zrychlovat

Když zdraží benzin, zdraží de facto všechno. Jak moc pocítíme válku na Ukrajině v našich peněženkách, bude záležet především na tom, jak dlouho bude pokračovat ruská agrese. Podle ekonomů lze u pekárenských produktů čekat nárůst o desítky procent, pravděpodobně bude zdražovat i pivo.

V průběhu následujících dvou měsíců by se Češi měli v důsledku války na Ukrajině připravit na zdražování, myslí si někteří odborníci. Češi zatím nejvíc pocítili zdražování nafty, jenže na dopravu jsou navázaná další odvětví, kterým se zdražování nevyhne.

„Zdražování ropy má vliv na obalové materiály, plasty a další základní komponenty, které jsou potřeba v zásadě u každého výrobku,“ uvádí ekonom Štěpán Křeček.

Řidiči kamionů blokovali české silnice. Rozlítily je závratné ceny nafty

„Spoustu pohonných hmot spotřebujete na poli při obdělávání, pak musíte pšenici odvézt do mlýna, z mlýna mouka pojede do pekárny. Pečivo potom jede do velkoskladů, čili potraviny několikrát jedou nějakou cestu od pole až ke spotřebiteli, a to se pak dražší nafta promítá do ceny,“ říká ekonom Tomáš Prouza.

Kvůli vysoké ceně pohonných hmot se v pondělí rozhodli někteří dopravci zablokovat část pražské Jižní spojky. „Tohle není únosný. Doufám, že i lidi to chápou a nechtějí, aby rohlíky stály deset korun,“ zdůraznil jeden z nich.
Podle námi oslovených ekonomů je reálný nárůst v řádech desítek procent. Vedle drahé nafty se na výsledné cenovce podepíše také cena hnojiv a obilí, které se na Ukrajině hojně pěstuje a ve velkém vyváží. „Zchudlá Ukrajina na to nemusí mít prostředky, aby mohla znovu zasít. I kdybychom teď připustili, že se podaří traktory, které teď odtahují ruské tanky, nějak opravit, aby mohly zase začít orat,“ uvádí ekonom Petr Bartoň.

Pivo za 70 korun?
Moukou se teď podle Luboše Kastnera z Asociace malých a středních podniků zásobí spousty restauratérů. I tak počítá, že provozovatelé budou zdražovat v rozmezí mezi deseti až dvaceti procenty. Týkat by se to mohlo i piva.
„Když si vezmete, že profitabilita v gastru je pouze 10 procent a gastronomové nemohou absorbovat tyto náklady a musí je přenést dál, tak to bude znamenat, že cena piva se brzy přehoupne přes 60 korun a do roka bude atakovat 65, možná někde i 70 korun,“ říká Kastner.

I náhlý příchod statisíců ukrajinských uprchlíků může ve svém důsledku ke zvyšování cen přispět. „I uprchlíci budou muset nakupovat některé produkty jako jsou potraviny, oblečení a další, a tato vyšší poptávka opět povede k vyšší inflaci,“ uvádí Křeček.

X X X

Aktivisté se vkradli do luxusní vily Putinova zetě. Chtějí, aby v ní bydleli Ukrajinci

Dva aktivisté se dostali do vily ve francouzském letovisku Biarritz, kterou vlastní ruský oligarcha Kirill Shamalov. Miliardář je bývalým manželem Kateriny Vladimirovny Tichonovové, nejmladší dcery ruského prezidenta Vladimira Putina. Aktivisté okupující vilu chtěli, aby v ní bydleli ukrajinští uprchlíci. Policie je zatkla.

Biarritz je francouzské Miami. Moře, teplo a luxus. Právě v tomto městečku leží i okázalá vila s osmi ložnicemi vlastněná oligarchou Shamalovem, který je na sankčním seznamu Západu. Do budovy se vkradla dvojice aktivistů Pierre Haffner a Sergej Saveliev, kteří v nemovitosti vyměnili zámky a máchali na balkoně ukrajinskou vlajku.

Aktivisté se údajně dostali k jednomu z pasů Putinova zetě a také k účtům za elektřinu. Požadovali, aby ve vile bydleli Ukrajinci, kteří utíkají před válkou. Haffner se Savelievem to chtěli vyjednat na radnici Biarritzu.
Bylo ale pravděpodobné, že úřady nebudou chtít na nový účel „vily Ukrajina“, jak se teď místu přezdívá, přistoupit. List The Guardian nejprve napsal, že se na místo snaží dostat policie, aby aktivisty zatkla. Později už informoval o tom, že dvojice skončila v poutech.

Oligarchové čelí kritice
Ve stejnou dobu se pod útokem aktivistů ocitla i luxusní nemovitost v centru Londýna, kterou vlastní ruský oligarcha Oleg Děripaska. Místo obývali squatteři, kteří z balkonu vyvěsili transparent se sloganem: „Tento majetek byl osvobozen.“
Tamní aktivisté sepsali k obsazení vily i oficiální prohlášení. „Zabráním této vily chceme vyjádřit solidaritu s ukrajinským lidem, ale také s lidmi v Rusku, kteří nikdy neschvalovali takové šílenství. Vy okupujete Ukrajinu, my okupujeme vás,“ uvedli squatteři.

X X X

Romancov: Až Rusko udělá první ústupek, bude zřejmé, že jednání o míru spějí ke konci

„O víkendu se objevily první informace, podle kterých mají obě strany i na nadále důvody pro to, aby jednání pokračovala a hlásí i mírný pokrok. Takže uvidíme, co se bude dít dál,“ popisuje Michal Romancov, politický geograf z Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy a také Metropolitní univerzity Praha očekávání kolem nových vyjednávání mezi Ukrajinou a Rus

„Když Rusko udělá nějaký první ústupek, bude zřejmé, že ta jednání začínají spět k nějakému konci. Respektive, že možnost dosáhnout politické řešení začíná být silnější než to, že se bude primárně odvíjet pouze od situace na bojištích. Já jsem ale zatím takový ústupek nebo projev racionality z ruské strany bohužel nezaznamenal,“ přiznává politický geograf.

„Já jsem zatím ústupek nebo projev racionality z ruské strany bohužel nezaznamenal.“
Michal Romancov
V Záporožské oblasti a ruskými vojsky okupovaném Melitopolu vojáci zatkli starostu, který s nimi odmítl spolupracovat, a do čela dosadili starostku. Ta lidem vzápětí doporučila, aby si naladili ruské televizní stanice a poslechli si – podle jejích slov – pravdivé zprávy.

„Ruští vojáci zatím střílejí jen do vzduchu, alespoň podle záběrů, které Ukrajinci distribuují do světa – a je vidět, že jsou překvapení.“
„Ale pokud by se ruská strana rozhodla, že je potřeba proti civilnímu obyvatelstvu na některých vybraných cílech nasadit nikoli armádní jednotky, ale buďto oddíly takzvané rusgardy, nebo Kadyrovovy Čečence, tak se ten obraz může velice rychle změnit,“ uzavírá.

X X X

Slovensko se obává ruského útoku na letiště v Užhorodu, leží hned u hranic

Slovensko očekává, že při nynějším ozbrojeném konfliktu na Ukrajině dojde v blízké době k ruskému útoku na ukrajinské letiště v Užhorodu. To leží u slovensko-ukrajinské hranice. Podle slovenských médií to v pondělí řekl slovenský ministr obrany Jaroslav Naď.
Ministr obrany zdůraznil, že ruská agrese na Ukrajině má přímý bezpečnostní dosah i na území Slovenska. „Zatím ve formě migrace, ve výrazné míře, a též ve formě zvýšeného hybridního působení Ruské federace na našem území,“ řekl.
„Vzhledem k tomu, že v dohledné době očekáváme i přímé vojenské útoky Ruské federace na letiště Užhorod, které je na hranici se Slovenskem, má to samozřejmě i vojenské implikace,“ dodal Naď s tím, že Slovensko však aktuálně není přímo ohrožené ze strany Ruska.

Letištní dráha užhorodského letiště začíná téměř na hranicích Slovenska s Ukrajinou. Předloni Bratislava a Kyjev v souvislosti s přistáváním letadel na tomto letišti podepsaly dohodu o využívání slovenského vzdušného prostoru.
Rusko už o víkendu rozšířilo své bojové operace dále na západ Ukrajiny. Ruská armáda mimo jiné raketami zaútočila na vojenskou základnu ve městě Javoriv, které se nachází zhruba dvacet kilometrů od polských hranic. 

Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že jeho ozbrojené síly při útoku zlikvidovaly přibližně 180 zahraničních žoldnéřů a množství zahraničních zbraní. Ukrajinská strana však informaci o likvidaci zmíněného počtu zahraničních bojovníků popřela.

X X X

Ruští vojáci unášejí vzpurné ukrajinské starosty, střídají je proruští lídři

Ruské síly unesly starostu ukrajinského města Dniprorudne Jevhena Matvejeva. Je to už druhý starosta, který zmizel. Už v pátek Rusové zadrželi a odvedli Ivana Fedorova, starostu Rusy ovládaného přímořského města Melitopolu a místo něj dosadili spřátelenou radní, která vyzvala obyvatele, aby nepodporovali „extremistické“ odpůrce invaze.

„Armáda Ruské federace zajala starostu města Dniprorudne,“ napsal šéf regionální správy Záporožské oblasti Oleksand Staruch. „Válečné zločiny se stávají systematickými,“ dodal.
„S nulovou místní podporou, vetřelci se obrací k teroru,“ okomentoval zmizení starosty ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ukrajinská poslankyně Lesja Vašylenková jej označila za „teroristickou“ taktiku.

Matvejev je druhým ukrajinským starostou, který v posledních dnech zmizel. V pátek Rusové zadrželi a odvedli Ivana Fedorova, starostu Rusy ovládaného přímořského města Melitopolu.
Na sociálních sítích se objevilo neověřené video muže v kukle, kterého odvádí ozbrojení muži. Později prokurátor z Rusy podporované separatistické Luhanské republiky obvinil Fedorova, že financoval „teroristické“ aktivity a pomáhal s jejich prováděním.

Podle Ukrajinců Rusové zajali starostu, protože s nimi odmítl spolupracovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že Rusové Fedorova mučili, aby na videu deklaroval podporu invazi. „Obrátili se k nové fázi teroru, kdy se pokouší fyzicky eliminovat reprezentanty legitimních místních ukrajinských úřadů,“ řekl. 
List The New York Times podotýká, že Fedorov je původem Rus, přesto vojáky Ruské federace označil za „okupanty“. Naznačuje to míru ukrajinského odporu vůči ruským vojákům.

Proti únosům ukrajinských starostů se ozvali i vrcholní představitelé Evropské unie. „Unie silně odsuzuje únos starostů Melitopolu a Dniprorudne ruskými vojenskými silami,“ napsal šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Tyto únosy a jiný nátlak na ukrajinské místní úřady vytváří další pobuřující porušení mezinárodního práva,“ připojil se ke kritice i předseda Evropské rady Charles Michel.

Proruská náhradnice
Rusové už za Fedorova našli náhradu. Na jeho místo dosadili opoziční radní Galinu Danilšenkovou. Náhradnice uvedla, že jejím „hlavním úkolem je uchýlit se všem nezbytným krokům, aby se město vrátilo do normálu“. Nová starostka též sdělila, že vzniká „výbor lidových poslanců“, zastupitele vyzvala ke spolupráci.

Obyvatele varovala, aby se neúčastnili „extremistických akcí“ a „nedestabilizují situaci“. Dodala, že ve městě budou vysílat ruské stanice, aby místní získali „spolehlivé informace“. Vůdci Čečenska Ramzanu Kadyrovovi, který vyhrožuje likvidací „kyjevských nacistů“ a který se osobně účastní vojenských operací proti Ukrajincům, poděkovala za „humanitární pomoc“ vyslanou do Melitopolu. 

Zaporožská regionální správa požádala úřad generálního prokurátory Ukrajiny, aby začal s předběžným vyšetřováním Danilšenkové z podezření z vlastizrady.
Zmizení Fedorova vyvolalo ve městě velké protesty. Ukrajinská média uvádějí, že během nich zmizela organizátorka protestů, lidskoprávní aktivistka Olga Hajsumová. Údajně též Rusové „sebrali“ radní Regionální rady Záporoží, Lejlu Ibragimovou.

Výhružky a útoky
Podle listu The Washington Post dění v ruskými silami ovládaných ukrajinských městech signalizuje, jakým způsobem hodlají Rusové působit v okupované zemi. Ve videích publikovaných na sociálních sítích jsou vidět ruská vojenská vozidla, které projíždějí ulicemi Melitopolu. Z tlampačů vyhlašují zákaz demonstrací a zavedení zákazu vycházení od šesti večer do šesti ráno.

Radní z jiných měst uvádějí, že představitelé ruských sil na ně naléhají, aby spolupracovali a vyhrožují jim, pokud tak neučiní. Tajemnici městské rady Chersonu Halině Lugovajové neznámí útočníci vypálili dům. „Jsem bez domu. Myslím si, že jsem na seznamu fyzické likvidace,“ cituje ji server Pravda. Tajemnice se z domu odstěhovala ještě před tím, než k incidentu došlo.

Politik regionální rady Sergej Chlan osočil ruské síly, že chtěly třináctého března uspořádat referendum o zřízení „Chersonské lidové republiky“ po vzoru separatistických republik na východě Ukrajiny. Rusové podle něj volali poslancům rady, aby je přesvědčili k prosazení referenda. Obyvatelé města ale jsou proti ideji odtržení se od Ukrajiny. 

X X X

Francie dodávala do Ruska vojenské vybavení i po anexi Krymu

Francie dodávala Rusku vyspělé vojenské vybavení mezi lety 2015 a 2020, kdy už byly v platnosti unijní sankce vůči Rusku za jeho anexi poloostrova Krym z roku 2014. Informoval o tom server Disclose, který se čerpá z uniklých utajovaných vládních dokumentů a z informací z volně dostupných zdrojů.

Francouzské ministerstvo obrany v reakci uvedlo, že smlouvy na vybavení s Ruskem byly podepsány ještě před zavedením sankcí, dodávky proto neodporovaly postihům ani postojům EU.
Disclose uvádí, že francouzské společnosti dodaly mezi lety 2015 a 2020 Rusku vojenské vybavení v celkové hodnotě 152 milionů eur (3,8 miliardy Kč). Největší zakázky měly firmy Thales a Safran, v nichž je největším akcionářem francouzský stát.

Rusko v tomto období dostalo z Francie termokamery do více než 1 000 tanků, či pokročilé navigační systémy a infračervené detektory pro stíhačky a vrtulníky. Disclose poznamenává, že některá z těchto zařízení se teď zřejmě používají při ruské invazi na Ukrajinu.

„Pokud jde o vývoz vojenského vybavení, řídí se Francie striktně podle svých mezinárodních závazků, zejména podle Smlouvy o obchodu se zbraněmi (ATT) a společné pozice EU,“ napsal na Twitteru mluvčí francouzského ministerstva obrany Hervé Grandjean.
Pokračování v dodávkách vojenského vybavení podle něj přímo povoluje opatření, které sankce zavádělo. „Smlouva uzavřená před anexí Krymu může být naplněna a dodávky vybavení zakoupeného před červencem 2014 mohou být doručeny,“ dodal.
Francie podle něj neuzavřela s Ruskem od uvalení sankcí z roku 2014 žádnou novou zbrojní smlouvu a od napadení Ukrajiny Rusku nedodala žádné nové vojenské vybavení.

Tehdejší francouzský prezident François Hollande v roce 2015 pod tlakem evropských zemí i Spojených států zrušil prodej dvou válečných lodí Mistral Rusku, menších a méně nápadné zakázky nicméně podle Disclose pokračovaly dál, ačkoliv je Hollande a i nynější prezident Emmanuel Macron mohli také zrušit.

X X X

Rusko chce přesunout sídlo OSN z New Yorku. Jeho diplomaté tam už nemohou.

Rusko podporuje myšlenku přesunout newyorské sídlo OSN ze Spojených států do jiné, neutrálnější země. Je podle něj však nerealistické, aby s tím všichni členové organizace souhlasili, napsala v pondělí agentura RIA Novosti s odvoláním na ředitele odboru mezinárodních vztahů ministerstva zahraničí Pjotra Iljičeva.

„O přesunu sídla OSN do neutrální země smýšlíme pozitivně. Takový krok by odstranil zbytečné napětí ze složitých procesů hledání kolektivních odpovědí na světové výzvy,“ řekl Iljičev i v souvislosti s tím, že ruští diplomaté tam už cestovat kvůli uzavřenému vzdušnému prostoru v severní Americe a Evropské unii už nemohou.

Úředník zároveň připomněl, že podle dohody americké vlády s OSN z roku 1947 může o přesunu z New Yorku rozhodnout jen organizace sama. Přesun by byl navíc finančně nákladný i vzhledem k tomu, že byla v roce 2014 v sídle dokončena významná rekonstrukce.
Rusko kvůli invazi na Ukrajinu z minulého měsíce čelí ze strany Západu bezprecedentnímu objemu sankcí. Spojené státy v rámci opatření na přelomu února a března vypověděly ze země 12 pracovníků ruské stálé mise při OSN. Vyvíjeli podle Washingtonu aktivity odporující jejich diplomatickému statusu.

Lavrov nedorazil na zasedání OSN v Ženevě
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nejel do Ženevy na 49. zasedání Rady OSN pro lidská práva, protože se tam podle mluvčí resortu neměl jak dostat kvůli uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla. Očekávalo se, že se na zasedání vyjádří k obviněním z represí domácích aktivistů Moskvou a k situaci na Ukrajině.

„Problémem je však OSN a její generální tajemník. Jsou povinni zajistit, aby delegace dorazily do sídla OSN v Ženevě, a to zejména v době světové krize,“ prohlásila na konci února mluvčí. 

Zástupkyně Ukrajiny u Rady OSN pro lidská práva Moskvu obvinila z vojenských akcí, které se mohou rovnat válečným zločinům. Útok podle ní byl zcela nevyprovokovaný a je útokem nejen na Ukrajinu, ale každou ze členských zemí OSN a principy této organizace. 

Krátce poté se 29 členů Rady vyslovilo pro mimořádné zasedání. Pět, včetně Ruska a Číny, jich bylo proti a 13 se zdrželo.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/osn-rusko-new-york-lavrov-usa.A220314_130408_zahranicni_ihav

X X X

Kraje chtějí žádat o zvýšení podpory na uprchlíky, 180 korun na den nestačí

Kraje požádají vládu o zvýšení státního příspěvku na ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Z dosavadních 180 korun na den chtějí částku zvýšit na 250 nebo 270 korun. Řekl to jihomoravský hejtman Jan Grolich. Z důvodu nedostatku peněz se uprchlíci přesunou z hotelů do tělocvičen. Podle předsedy Asociace krajů ČR Martina Kuby může být řešením vytvoření vládního programu, ze kterého by obce čerpaly peníze na rekonstrukci nevyužívaných objektů.

Podle Grolicha je částka 180 korun nízká a hotely a penziony, kde jsou někteří uprchlíci ubytovaní, na ně cenu nesníží. 
Kraje v pondělí vládě odevzdají požadavky pro vyrovnání se s přílivem uprchlíků. Vláda je v neděli informovala o ubytování uprchlíků ve třech kategoriích podle délky pobytu a kvality ubytování. Na nouzové přístřeší do 30 dnů by měl být státní příspěvek 180 korun i se stravou, nouzové ubytování do tří měsíců 180 korun bez stravy a ubytování v rodinách by mělo být za 4 000 na člověka za měsíc.

Podle Grolicha je první měsíc nouzové ubytování v tělocvičnách, další měsíce by měly směřovat do ubytoven a penzionů. „Ubytovny a hotely ve velké míře na částku 180 korun nechtějí jít. Proto především u těchto typů chceme navýšit podporu na 250 nebo 270 korun na osobu za den. Je ale možné, že se to bude týkat i ubytování v tělocvičnách, kde je to problematické za tu částku zařídit i se stravou,“ řekl Grolich.

Hejtmani také žádají zařadit podporu rodin, které budou uprchlíky přijímat a ubytovávat. Dostávat by měly 4 000 korun na člověka. „U rodin chceme, aby to bylo vydáno co nejdříve. Sice se to nevztahuje ke krajům, ale určitě by nám to odlehčilo,“ uvedl Grolich.

Rekonstrukce nevyužívaných objektů
Ubytování ukrajinských uprchlíků lze řešit i vytvořením vládního programu, ze kterého by mohly obce čerpat peníze na rekonstrukci objektů, které nyní nevyužívají. Vytvořily by v nich zázemí pro přicházející uprchlíky z Ukrajiny, kterou napadlo Rusko. ČTK to řekl předseda Asociace krajů ČR Martin Kuba. 

Kapacity pro uprchlíky nestačí. Česko žádá EU o 25 modulárních základen.

Šlo by podle něj o rekonstrukce, na nichž by dělníci pracovali jen pár týdnů. Kraje podle něj prosazují plošné rozmístnění uprchlíků po republice. Chtějí tím rozložit zátěž na všechny obce a města.

„Obce často mají objekty, které zůstávají prázdné. Potřebovaly by drobnou rekonstrukci a tím by vzniklo v uvozovkách jednoduché ubytování. Obce do těch objektů zatím neinvestovaly, protože se jim to nevyplatilo, jelikož pro Čechy by to nebylo atraktivní bydlení. Ale po drobné úpravě by z toho mohlo být zázemí mnohem komfortnější, než je tělocvična nebo hala,“ uvedl Kuba.

Podle něj by podobný projekt výrazně usnadnil začlenění uprchlíků do standardního života. Kuba uvedl, že stejně tak je důležité, aby Ukrajinci hledali zázemí po celé republice a nevznikaly tak etnicky homogenní uprchlické lokality. „Pokud by například každá obec přijala čtyři Ukrajince, usnadnilo by to řadu věcí. Snadněji pro ně najdete zaměstnání nebo pro děti místo ve školách a snadněji je začleníte do společnosti,“ uvedl.

Stát zatím navrhuje pro ubytovací zařízení kompenzaci 180 korun za uprchlíka na noc. Podle Kuby je částka nízká a to platí především pro hotely a penziony, kterým vzniká výrazná ztráta. „Ale nechceme se jako kraje dohadovat jen o těch 180 korun. Ta debata musí být mnohem komplexnější a znovu opakuji, že požadujeme od státu především systémové řešení celé situace,“ uvedl. 

Vláda bude se zástupci krajů jednat v pondělí od 18:00. Do Česka před válkou uprchlo zatím přes 200 tisíc Ukrajinců. Česko už požádalo Evropskou unii o poskytnutí modulárních humanitárních základen, ve kterých by bylo možné ubytovat až 50 tisíc uprchlíků. Ministerstvo obrany zvažuje pro uprchlíky vybudovat i stanová městečka.

X X X

Zmatek na Úřadu práce. Stát řeší, jak zorganizovat výplatu dávek Ukrajincům.

Před Úřadem práce v pražských Vysočanech stála fronta uprchlíků z Ukrajiny již hodinu před jeho otevřením v osm hodin ráno a dav postupně houstl. Lidé, kteří uprchli před Putinovou válkou, tedy před ruskou agresí, sem přišli pro mimořádnou okamžitou pomoc ve výši zhruba 2 500 korun na osobu.

Někteří ale přišli zbytečně. V krajském asistenčním centru pro uprchlíky z Ukrajiny dostali sice speciální vízum s potvrzením „strpěn“ na území České republiky přesně na jeden rok, ale nevěděli, kam přesně jít po mimořádnou okamžitou pomoc.

U vchodu na Úřad práce sice muž lámanou školní ruštinou vysvětloval Ukrajincům, kam má kdo jít, ale ne všichni chápali, že než si na Úřadu práce vyzvednou dávku, musí mít ještě v ruce protokol, který dostanou zase jinde. Do toho se ještě někteří snažili vyhnout frontě buď tím, že do několikahodinové fronty přišli i s kočárky, nebo prostým předbíháním. Výsledkem byl logicky zmatek.

„Byla jsem z toho trochu v šoku. Chyběl tu překladatel, jednoznačně,“ říká Anna, která přišla na úřad pro mimořádnou okamžitou pomoc pro sebe i svou nezletilou dceru. Nakonec se dočkala po více než dvou hodinách, ačkoli na úřad přišla dlouho před jeho otevřením. Dostala celkem 5 260 korun a mohla pospíchat za svou dcerou.
Podobný příval uprchlíků z Ukrajiny, kteří si přišli pro mimořádnou okamžitou pomoc, byl v pondělí k vidění i na dalších úřadech práce v zemi.

Stejně jako další ukrajinští uprchlíci bude mít v březnu nárok ještě na dalších 5 tisíc korun na osobu, tedy až to ve středu schválí Senát a potvrdí i prezident Miloš Zeman. Poslanci schválili, že uprchlíci budou moci v Česku pracovat i bez pracovního povolení již na základě víza o strpění, se kterým budou moci cestovat v celém schengenském prostoru, a budou mít také nejvýše šest měsíců nárok na finanční pomoc.

„Reálně počítám s tím, že bychom mohli potom tuto humanitární dávku v praxi začít realizovat zhruba od 21. března,“ řekl ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marina Jurečka. 
Stát teď ale řeší, jak k uprchlíkům tuto dávku, kterou zatím schválili poslanci, dostat. Ve hře je podle informací iDNES.cz, že by vybraná banka těmto lidem založila bez poplatků účet, na který jim stát bude peníze posílat. Díky tomu by úřady práce nebyly zahlcené davy ukrajinských žadatelů a mohly řešit i jinou agendu.

„Nám na tom hodně záleží a je to pro nás důležité z hlediska našich personálních kapacit, abychom to dokázali dělat v režimu on-line - jak náběr žádostí, tak i výplatu. Pracujeme na tom. Není jednoduché tyto věci tvořit v řádu dnů včetně i IT řešení,“ uvedl Jurečka.

„Pro obyvatele Ukrajiny, kteří byli donuceni opustit svůj domov, nabízíme možnost založení účtu bez jakýchkoliv poplatků. Stačí pas s potvrzením o registraci na cizinecké policii,“ oznámila na Twitteru Česká spořitelna.
Stát řeší nabídky od více bank. „Stávající prostory úřadů práce jsou limitní a není možné tam mít dlouhé fronty, stovky osob a připustit to, že by se zhoršila péče o občany České republiky,“ zdůraznil již ve Sněmovně ministr práce a sociálních věcí.

X X X

Uprchlíci z Ukrajiny bydlí také v bytě po Schillerové a v areálech Sněmovny

Lidé prchající z Ukrajiny před ruskou agresí získali ubytování v rekreačních zařízeních Poslanecké sněmovny v Lipnici nad Sázavou a v Harrachově, či v bytech v centru Prahy, kde bydleli exministryně financí Alena Schillerová a exministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová z ANO.

To, že tam nyní stát pustí uprchlíky před Putinovou válkou, oznámil ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš. 
„Byty Ministerstva pro místní rozvoj v centru Prahy, ve kterých dříve bydlely ministryně Schillerová a Dostálová, pomohou ženám a dětem utíkajícím před válkou,“ napsal na Facebooku Bartoš.

„Všichni se snažíme přiložit ruku k dílu a poskytnout pomoc lidem, kteří prchají před Putinovým šílenstvím. MMR proto nabídne i další své ubytovací kapacity a podpoří obce a kraje, které se s přívalem prchajících obětí musí aktuálně popasovat,“ uvedl Bartoš.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová zase umožnila využít obě mimopražská sněmovní střediska k ubytování ukrajinských běženců. Ti se do objektů nastěhovali během uplynulého víkendu. Jde celkem o 82 osob, převážně žen a dětí, které vyhnala z jejich vlasti válka rozpoutaná Ruskou federací.
V zařízení v Harrachově jde celkem o 47 ubytovacích kapacit, objekt v Lipnici nad Sázavou disponuje kapacitou 35 lůžek.
Všechna místa jsou nyní plně obsazena.

„Obě zařízení bylo zapotřebí narychlo uzpůsobit novému účelu. Ráda bych proto poděkovala všem kolegům starajícím se o správu těchto objektů za efektivní a současně lidsky citlivý přístup. Věřím, že všichni příchozí zde najdou důstojné zázemí a bezpečné útočiště,“ uvedla Pekarová Adamová. Převážnou část běženců tvoří ženy a děti.

Zákony, jež mají usnadnit situaci Ukrajinců prchajících před ruskou válečnou agresí, schválili v pátek poslanci. Budou moci v Česku pracovat i bez pracovního povolení již na základě víza o strpění, se kterým budou moci cestovat v celém schengenském prostoru, a budou mít nejvýše šest měsíců nárok na finanční pomoc ve výši 5 tisíc korun měsíčně. Ve středu to ještě musí potvrdit Senát a pak podepsat prezident Miloš Zeman.

X X X

Zastavte válku, lžou vám. Redaktorka narušila vysílání ruské televize

Zaměstnankyně ruské státní televize v pondělí narušila živé vysílání, když před kamery vtrhla s transparentem, který vyzýval k zastavení války na Ukrajině. Natočila také video, v němž přiznala, že se stydí za to, že v televizi několik let pracovala. Policie už si ji odvedla a podle nového zákona jí hrozí až patnáctiletý trest vězení.

„Ne válce. Zastavte válku. Nevěřte propagandě. Lžou vám tu,“ napsala si Marina Ovsjannikovová na transparent před tím, než vtrhla do živého vysílání Kanálu jedna a postavila se za moderátorku tak, aby ji zachytily kamery. 
Totéž také sama volala, zatímco žena před ní dál říkala to, co měla. Nakonec režie zareagovala a divákům místo vysílání ze studia pustila reportáž. Podle lidskoprávní organizace Agora už byla Ovsjannikovová zatčena a je na policejní stanici.

Ukrajina v pondělí prožila už devatenáctý den války, které se v Rusku smí říkat jen „speciální vojenská operace“, a to i v médiích. Vedení ruské televize k incidentu uvedlo, že ho prošetřuje. 

Na internet mezitím video umístila například mluvčí uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného s dovětkem „wow, to je cool holka“. Jen díky ní už protest vidělo na 180 tisíc lidí a kromě nich i nepočítaně diváků státní televize, kteří mnohdy jiný informační zdroj nemají. 

Pro ně má „vojenská operace“ na Ukrajině jasný cíl – „demilitarizovat a denacifikovat“ tuto sousední zemi.
Protestující před svým činem natočila video zveřejněné na Twitteru, ve kterém říká, že bohužel poslední roky pracovala v ruské státní televizi, za což se nyní velice stydí. Žena říká, že její rodiče jsou Ukrajinec a Ruska, a že to, co se nyní děje na Ukrajině, je zločin. Zodpovědnost za agresi podle ní nese jediný člověk – ruský prezident Vladimir Putin.

Hanby za bratrovražednou válku se podle ní nezbaví ani další generace Rusů. „Mlčeli jsme v roce 2014, kdy to všechno začínalo. Nevyšli jsme na demonstrace, když Kreml otrávil Navalného. Jenom jsme mlčky sledovali tento nelidský režim,“ poznamenává. Rusy pak vybízí, aby šli protestovat. „Nebojte, nemůžou nás zavřít všechny,“ dodává.
Ženě zřejmě hrozí tvrdý trest vzhledem k nově přijatému zákonu, který až patnáctiletým odnětím svobody postihuje každého, kdo se postaví proti oficiální linii Moskvy.

Trest hrozí za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k protiruským sankcím. O víkendu se přesto odvážily veřejně protestovat stovky lidí. Policie je pozatýkala.
Dopad zákona ukazuje i to, že když o večerním incidentu v televizi informoval web nezávislého listu Novaja Gazeta, musel konstatovat, že obsah protestního sdělení nemůže zveřejnit. Na fotografii, kterou článek doplnil, byl text na transparentu nejdřív celý zamlžen. Později se objevil alespoň nápis „nevěřte propagandě“.

X X X

Odvolání z funkce soudce se ubránil, teď děčínský soudce Bajer sám odchází

Soudce Okresního soudu v Děčíně (OS) Radomil Bajer s posledním březnovým dnem končí ve funkci soudce. Rezignaci podal soudce, který byl mj. podezřelý z nezákonného lustrování v soudních databázích a čelil návrhu na odvolání, v prosinci minulého roku. Předcházelo tomu jednání s předsedkyní Krajského soudu v Ústí nad Labem (KS) Lenkou Ceplovou.
Ve funkci soudce strávil Radomil Bajer bezmála deset let. Jmenován soudcem byl v listopadu 2012, přičemž návrh na jeho jmenování podal tehdejší předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Milan Kohoutek již o rok dříve. A to teprve dva měsíce poté, co Bajer složil advokátní zkoušku. Pražskou právnickou fakultu v Praze studoval Bajer devět let (1999 – 2008), následně rok pracoval na Českém telekomunikačním úřadu jako referent. Před jmenováním soudcem působil dva roky jako koncipient ve dvou advokátních kancelářích.

Během své poměrně krátké soudcovské kariéry čelil Bajer hned několika kárným řízením, přičemž v jednom případě i s návrhem na odvolání z funkce soudce.
V roce 2017 mu kárný senát snížil plat, a to za průtahy, které shledal ve 101 věcech. Kárné žalobě tehdy předcházela mimořádná prověrka, při níž byly zjištěny závažné nedostatky při vyřizování trestních věcí, které měly vést i k promlčení trestního stíhání.  „Soudce až na několik výjimek nedodržoval lhůtu k provedení prvního úkonu ve věci, první úkon nebyl proveden ani v přiměřeně delší lhůtě, a to, aniž by soudce o prodloužení lhůty k provedení prvního úkonu ve věci požádal.

Soudce ve věci činil neúčelné „úkony“, jako např. vyžadování opisu rejstříku trestů, lustrace z evidence vězněných osob či evidence obyvatel, přičemž s výsledky provedených lustrací ihned po jejich vyžádání nepracoval. Bylo zjištěno nesoustředěné doručování předvolání k hlavnímu líčení, jež následně vedlo ke zmaření jejich konání. V případech, u nichž byla tato skutečnost shora podrobně popsána, bylo nadto zjištěno, že při předkládání spisu kanceláři soudce neuváděl datum referátu, zjevně ve snaze zakrýt průtahy, a opakovaně bylo zjištěno, že došlo ke zrušení hlavního líčení, aniž by o tom byl ve spise pořízen pokyn soudce, popř. byl pořízen později bez uvedení data, v mnoha případech chyběly protokoly o hlavních líčeních, byť fakticky nekonaných, během nichž mělo dojít k dalšímu odročení. Tyto postupy byly v závěrech prověrky vyhodnoceny jako nestandardní, jdoucí na samou hranici zákonnosti,“ popisovala kárná žaloba závěry prověrky.

Nezkušenost a osobní problémy
Soudce Bajer se tehdy hájil jak neblahou situací na OS v Děčíně, tak nezkušeností, když přebíral senát hned poté, co ukončil advokátní praxi a musel se tak seznamovat s chodem soudu. Zároveň k tomu přistoupily problémy v manželství, kdy pro něho bylo údajně těžké odfiltrovat osobní život od toho pracovního.

Osobní problémy pak stály i za dalšími kárnými žalobami, které následovaly.

V témže roce, kdy odešel od kárného senátu se snížením platu za průtahy, podal na soudce Bajera kárnou žalobu tehdejší předseda KS Luboš Dörfl.  Policie totiž zjistila, že soudce měl neoprávněně vstupovat do systému ISAS a vyhledávat v něm informace pro soukromé účely. Podle tehdejšího popisu skutku Bajera zajímala jeho manželka a její příbuzní, kteří na něj podali civilní žalobu kvůli majetkovým neshodám. V tomto případě však případnému potrestání soudce Bajer unikl. Kárný senát řízení zastavil, neboť kárný návrh byl podán opožděně.

V roce 2019 čelil soudce Bajer další kárné žalobě, přičemž bylo navrhováno jeho odvolání z funkce soudce. Žaloba tehdy soudci vytýkala dvě věci: soudce měl vydávat za vyhotovené rozsudky nehotové koncepty, do nichž vkládal rozsudky z jiných případů, a pak to, že měl vstoupit během vyučování do třídy plné malých dětí a v emocích a násilím odvést svoji nezletilou dceru, o níž vede opatrovnický spor se svojí ženou. Kárný senát tehdy zvolil nejpřísnější finanční sankci a připojil zároveň varování, že od odvolání z funkce soudce nebyl Bajer daleko.

Co vedlo soudce Bajera k podání rezignace není jasné, na dotaz České justice dosud nereagoval. Ministerstvo spravedlnosti pouze sdělilo, že tak učinil již v prosinci. Předsedkyně KS v Ústí nad Labem Lenka Ceplová uvedla, že v minulém roce se soudcem Bajerem vedení krajského soudu několikrát jednalo, a to v souvislosti se zprávami kontrolního senátu KS. V listopadu pak měl předsedkyni Ceplovou požádat o schůzku sám Bajer, tématem měl být stav jeho soudního oddělení. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

V PRAZE ZA 300 TISÍC STÁŽNÍKEM.

Městská policie v Praze zvýší náborový příspěvek ze 100.000 korun na 300.000 Kč.

Městská policie (MPP) v Praze zvýší náborový příspěvek ze 100.000 na 300.000 korun. Zvýší se rovněž příspěvek na na bydlení a dopravu, a to o 4000 korun na 10.000 korun, a příspěvek na stravování ze stokoruny na 130 korun. Cílem je udržet současné zaměstnance a zároveň přilákat nové. Zvýšení si ročně vyžádá vyšší náklady o 180 milionů korun. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní.MPP se dlouhodobě potýká s nedostatkem strážníků, proto od roku 2014 zavádí řadu bonusů. MPP má 2120 zaměstnanců a jejím zřizovatelem je hlavní město. Návrh na zvýšení ještě projednají pražští zastupitelé.

Změnu výše příspěvků zdůvodňuje MPP zvýšením konkurenceschopnosti vůči státní policii a armádě. Podle dokumentu bude letos policie nabírat 5500 příslušníků, kterým vyplatí náborový příspěvek až 150.000 Kč. „V případě armády se hovoří až o 2000 vojácích… Beze změny nabídky nemůže u MPP dojít ke zvýšení poptávky,“ píše se v dokumentu. Armáda nabídne uchazečům až 250.000 Kč.

Náborový příspěvek je vyplácen postupně, kdy o větší část dostane strážník v prvních třech měsících, kdy k MPP nastoupí. Stejný princip bude uplatňován i nadále. Peníze nedostanou mj. ti, kteří již u městské policie sloužili, poté odešli a následně se k MPP vrátili. O kolik tato změna navýší náklady MPP nelze nyní říci, neboť bude záležet na počtu uchazečů, plyne z dokumentu.
Vyšší příspěvek na bydlení a dopravu, stejně jako na stravování, mají zabránit odchodům zaměstnanců. Zároveň má přilákat nové uchazeče. V případě stravenek by si zaměstnanec nadále doplácel 20 korun a MPP by mu nově přispívala 110 korunami. Příspěvek na stravování by zvýšil roční náklady o 15 milionů Kč.
Pokud by MPP vyšší příspěvky zavedla ještě letos, znamenalo by to pro letošek vyšší náklady o 135 milionů. V následujících letech by to pak bylo 180 milionů Kč.

Loni měla MPP 2120 zaměstnanců. Plný stav schválený pražskými zastupiteli počítá s 2520 zaměstnanci. Strážníkům v metropoli tak nyní chybí 400 zaměstnanců. Fluktuace zaměstnanců MPP se loni pohybovala okolo tří procent.
MPP letos spustí v březnu či dubnu novou náborovou kampaň. Postavena bude podle dokumentu především na tom, co MPP uchazečům nabízí, například právě benefity.

X X X

ŽALOBKYNĚ PRAHY KRÜTZNEROVÁ NEZAPLATILA DAŇ ZA PRODEJ BYTU, NSZ STŘÍŽ PODAL DOVOLÁNÍ

NSZ Stříž podal dovolání v kauze žalobkyně souzené za neodvedenou daň z prodeje bytu

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání v kauze Sylvy Krützner, kterou obžaloba vinila z úmyslného neodvedení daně při prodeji bytu. Krützner je profesí státní zástupkyně. Odvolací Městský soud v Praze ji koncem loňského roku zprostil obžaloby. Stříž s rozhodnutím nesouhlasí, dovolání podal v neprospěch Krützner.

Informaci z justiční databáze potvrdil mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
„Nejvyšší státní zástupce v dovolání vytýká odvolacímu soudu nesprávný výklad daňových předpisů,“ uvedl Malý.
Krützner si před lety úspěšně zažádala o přidělení služebního bytu v Praze. Nastěhovala se v roce 2008, o čtyři roky později byt od městské části odkoupila za zhruba 900.000 korun. Po dalších dvou letech byt prodala za 3,4 milionu.

Příjem z prodeje podle obžaloby řádně nepřiznala.
Krützner, která je náměstkyní Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6, vinu popírala. Hájila se tím, že splnila podmínku pro osvobození od daně, protože v bytě před prodejem bydlela. Obžaloba tvrdila, že Krützner byt pronajímala, žena však označila obyvatelky bytu za dočasné spolubydlící, nikoliv nájemnice.

Obvodní soud pro Prahu 5 uznal Krützner vinnou a uložil jí peněžitý trest 346.000 korun. Odvolací soud ale rozsudek změnil. Obvodní soud prý špatně vyhodnotil otázku, zda měla Krützner v bytě bydliště podle definice uvedené v zákoně o daních z příjmů. Podle zákona je bydliště místem, „kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat“.

Podle odvolacího soudu Krützner podmínku splnila. Dívky, které v bytě bydlely, totiž nedoložily, že by měly řádnou nájemní smlouvu. Majitelka tak měla možnost je z bytu kdykoli vypovědět, zůstával tedy k dispozici pro její potřeby, čímž byla zachována takzvaná stálost bytu. Podle odvolacího soudu Krützner splnila i druhou podmínku pro osvobození od daně, získané prostředky totiž použila na „uspokojení vlastní bytové potřeby“.

X X X

Z kárné praxe: Klient nezaplatil advokátovi, ten mu hrozil exekucí

V ČR se podmíněně nepropouští doživotně odsouzení. V Německu to není nic výjimečného, upozorňuje Válková

Advokát M.L. obhajoval klienta J.Ž. v trestní věci u okresního soudu pro zločin pohlavního zneužití. Klient poté odmítal za právní služby zaplatit. Advokát na něj tlačil a hrozil mu exekucí. Vše vyvrcholilo tím, že na policii uvedl, že klienta podezřívá z podvodu a uvedl důvěrné skutečnosti. Vyzrazení údajů o klientovi dalším osobám podle kárného senátu

Kárné komise České advokátní komory (ČAK) znamenaly prolomení mlčenlivosti advokáta, informuje Bulletin advokacie.
Na základě dohody o kárném provinění a kárném opatření nakonec loni advokát dostal pokutu 50 tisíc korun. Advokát JUDr. M. L. se dopustil kárného provinění tím, že poté, co na základě plné moci udělené mu klientem J. Ž. převzal jeho obhajobu v trestní věci vedené Okresním soudem v R. pro zločin pohlavního zneužití, a poté s klientem uzavřel dohodu o odměně advokáta za poskytování právních služeb, která obsahovala i ručitelský závazek paní S. B. k uspokojení nároku kárně obviněného na úhradu odměny za poskytnuté právní služby J. Ž. v případě, že jím nebude
uhrazen, zaslal S. B. ze své e-mailové adresy na její e-mail detaily o jeho trestním řízení, vyúčtování za právní služby a další údaje.

K výzvě k úhradě dodal, že: „… Pakliže dluh neuhradíte, učiním následující kroky, které vás a přítele pravděpodobně zničí.“ Klient byl kromě trestního řízení navíc v exekuci a v oddlužení. Advokát proto upozornil, že pokud nebudou prostředky za obhajobu uhrazeny, zmaří se tak jeho klientovi po 4,5 letech proces osobního bankrotu.

U Policie České republiky advokát učinil oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že mohl být J. Ž. spáchán trestný čin podvodu, v němž uvedl, že na J. Ž. je vedeno od roku 2017 několik exekucí, a k němuž, mimo jiné, přiložil dohodu o odměně advokáta za poskytování právních služeb, fakturu, kterou vyúčtoval odměnu za poskytnuté právní služby J. Ž. v jeho trestní věci, obsahující rozpis úkonů právní služby J. Ž., trestní rozsudek Okresního soudu v R. a výpis z centrální evidence exekucí vedených proti J. Ž.

Základní rozsah povinnosti mlčenlivosti advokáta je definován v ustanovení § 21 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění, podle něhož je advokát povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb.

Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. Povinnost mlčenlivosti trvá i po vyškrtnutí ze seznamu advokátů. Advokát má oznamovací povinnost vůči advokátní komoře v případě, že se setká s praním špinavých peněz. Rovněž je dle trestního zákoníku povinen překazit spáchání trestného činu, ceskajustice.cz

X X X

PRAKTICI SE PŘIPRAVUJÍ NA UPRCHLÍKY

Jaký dopad bude mít uprchlická vlna z Ukrajiny na praktické lékaře a jak by se na ni měli co nejlépe připravit – to bude horké téma probírané na 16. ročníku Kongresu primární péče, který startuje 18. března v Praze. Kvůli nenadálé situaci vyvolané Putinovou agresí se na poslední chvíli mění některá témata, původně věnovaná covidové situaci. Jak se připravit na možný nápor pacientů z řad těch, kteří uprchli před válkou, budou nyní řešit nejen praktičtí lékaři pro dospělé, ale především dětští praktici. Před válkou totiž zatím prchají především ženy s dětmi.

„Odhady hovoří až o čtyřech milionech ukrajinských uprchlíků, velká část jistě najde domov právě v České republice. Nabídli jsme, stejně jako dětští praktici, akutní pomoc zdarma, ale musíme se dívat dál. Uprchlíci, kteří zde zůstanou, budou potřebovat praktického lékaře trvale a my se nyní musíme domluvit s ministerstvem zdravotnictví, co všechno od nás bude v tomto ohledu chtít. Na Ukrajině není tak dobrá zdravotní péče jako u nás, řadu chronických nemocí jako cukrovku nebo vysoký krevní tlak tam příliš neřeší. My se musíme připravit na to, že tyto nemoci při vstupní prohlídce objevíme ve zvýšené míře. Nemluvě o covidu – proočkovanost je totiž na Ukrajině velmi nízká,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů (SPL), které kongres společně se Sdružením praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD) pořádá. Podle něj krize, jako je covidová pandemie nebo právě válka, ukazují, jak moc je primární péče důležitá.

Dětští praktici už ošetřují první příchozí a chystají se na další vlnu mladých pacientů. „Řešíme takové věci, jako jsou očkovací průkazy v ukrajinštině nebo jejich úplnou absenci. Ukrajinské děti nemají stejný očkovací kalendář jako děti u nás, musíme myslet na to, že bude v mnoha případech potřebné doplnit očkování dětí. Nebude jednoduché zajistit dlouhodobou péči pro děti z Ukrajiny. Dětských praktických lékařů je málo, například na Jihlavsku skončily najednou dvě lékařky a dosud tam máme 800 dětí, které se nemají kam registrovat,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně SPLDD ČR.
Jednou z přednášek Kongresu primární péče, která změnila původně covidové téma kvůli aktuální situaci, je příspěvek prim. MUDr. Pavla Dlouhého, předsedy Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP – nyní se věnuje zdravotní péči o ukrajinské uprchlíky s důrazem na infekční rizika. „Lidé přicházející z Ukrajiny mohou trpět různými infekcemi, které získali po cestě sem nebo při pobytu na válečném území. Náhle se ocitli v prostředí s nízkou hygienou, v malých, nevětraných prostorách, jako je metro či bunkr, cestovali namačkaní v dopravních prostředcích. Půjde převážně o běžné respirační infekce nebo průjmová onemocnění. Myslet musíme stále také na covid-19, proočkovanost na Ukrajině je nízká – dvě dávky má pouze 34 % obyvatel a třetí, posilující, dokonce jen 2 % z nich.

Z důvodu chronické infekce budeme uprchlíkům přechodně zajišťovat léčbu HIV a chronických hepatitid,“ vysvětluje infektolog s tím, že s ministerstvem zdravotnictví chystají třístupňový systém péče, aby zabránili infekčním rizikům spojeným s migrací. „Ještě častěji bude třeba pokračovat v léčbě chronických interních onemocnění, jako je třeba vysoký krevní tlak nebo cukrovka, protože většina pacientů si přiváží léky jen na několik dnů. U dětí se budou pediatři věnovat kontrole očkování a doplní chybějící dávky,“ dodává. První kontakt uprchlíků se zdravotnictvím by podle něj měl jít přes asistenční centra, druhý při registraci u praktického lékaře a třetí při případné hospitalizaci či poskytnutí urgentní péče.

 „Musíme počítat s tím, že lidé, co prchli před válkou, zde budou nejspíše řadu měsíců a my je nemůžeme nechat bez pomoci,“ vysvětluje prim. Dlouhý. Podle něj nyní vzniká souhrnný doporučený postup pro lékaře, jak při kontaktu s pacientem z Ukrajiny postupovat a co si pohlídat. Situace se totiž týká řady oborů, kromě primární péče také plicních lékařů, internistů či kardiologů. „Lidé z Ukrajiny dostanou společně s azylem všeobecné zdravotní pojištění a systém zdravotní péče na ně musí být připraven. Naštěstí máme kvůli covidu zkušenosti s nasazením armády či využitím registračního systému ISIN, který lze použít i v tomto případě. Zároveň jsme si ale vědomi, že po dvou letech boje s pandemií jsou lékaři a sestry vyčerpáni a v řadě míst je jich akutní nedostatek,“ dodává prim. Dlouhý.

Na kongresu ale dojde také na stálá témata. Z úst specialistů na duševní zdraví se účastníci akce například dozví, že narůstá počet dětí s depresemi, ale nemá je kdo léčit, protože v Česku chybí více než 60 % dětských psychiatrů. Proto se s psychiatry pobaví o tom, jak rozpoznat depresivní chování a stanovit u svých mladých pacientů vhodnou léčbu. V bloku Duše, sex a pohoda specialisté otevřou téma transsexualismu či aktuální témata z oblasti lidské sexuality, se kterými se praktici v době pandemie ve zvýšené míře setkávají. Přednáška se dotkne relativně nového tématu – komunikace praktického lékaře s transgender pacientem. V ČR totiž neexistují podrobná doporučení, jak tyto pacienty vyšetřovat ani jak s nimi komunikovat.

Účastníci kongresu si mohou po celé dva dny vyzkoušet řadu věcí na místě, a to prostřednictvím workshopů zaměřených například na vyšetření ultrazvukem, na záchyt kritických očních vad u předškolních dětí, syndrom týraného a zanedbávaného dítěte, paliativní péči o pacienta v domácím prostředí nebo spirometrii a dechová cvičení. Kongres začíná 18. a končí 19. března v Praze. Markéta Pudilová

X X X

Cenu cestovního ruchu získal prales Mionší, Muzeum nákladních automobilů Tatra i Štramberk

Na výjimečná místa, osobnosti i počiny v regionu každoročně upozorňují Ceny cestovního ruchu Moravskoslezského kraje. Ve třetím ročníku soutěže uspěly v celkem pěti kategoriích například Štramberk, turistická trasa v pralese Mionší na Jablunkovsku nebo bramborové placky jako tradiční regionální pochoutka. Pro vítěze hlasovali odborníci i veřejnost.

„Ceny cestovního ruchu představují jedinečné atraktivity, ale také upozorňují na práci těch, kteří i přes problémy způsobené pandemií dotáhli své aktivity do zdárného konce. Proto je důležité, že se ocenění uděluje i osobnostem cestovního ruchu. Letos odborníci z oblasti turismu rozhodli, že vítězem této kategorie je Roman Tománek, manažer projektu Stezka rozhleden a vyhlídkových míst v Euroregionu Silesia,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch Jan Krkoška s tím, že odborníci posuzovali i soutěžící v kategorii Nejlepší počin v cestovním ruchu. „V ní s přehledem uspělo Muzeum nákladních automobilů Tatra, které vzniklo v rekonstruované budově bývalé slévárny automobilky Tatra v Kopřivnici,“ dodal náměstek hejtmana Jan Krkoška.

O vítězích tří zbylých kategorií od 1. do 28. února 2022 hlasovala na webových stránkách soutěže Ceny cestovního ruchu také veřejnost. Nejoblíbenější turistickou trasou nebo naučnou stezkou lidé zvolili vycházkovou trasu s průvodcem v pralese Mionší na Jablunkovsku, jako nejfotogeničtější místo kraje vybrali Štramberk. Vyhlášení vítězů se konalo 11. března 2022.

„Jsem moc rád, že letos jsme mohli ceny předat osobně a potkat se se všemi vítězi i nominovanými v jednotlivých kategoriích. V loňském roce ceremoniál zhatila protiepidemická opatření, ale tentokrát vše vyšlo. Chtěl bych poblahopřát vítězům a poděkovat všem aktérům za energii a nadšení, které do projektů a aktivit investují, zároveň věřím, že budou inspirací pro ostatní,“ říká Petr Koudela, jednatel krajské destinační společnosti Moravian-Silesian Tourism, která Ceny cestovního ruchu Moravskoslezského kraje 2021 společně s Moravskoslezským krajem pořádala.

V poslední kategorii pak lidé zvolili bramborové placky se škvarkami jako nejoblíbenější regionální pochoutku. „Obecně mám za to, že v regionu je skvělá a stále zlepšující se úroveň gastro služeb. A to přes všechny překážky nejen postcovidové situace. Připravujeme pro ně i nový produkt POJEZ. A nebude to jen o tradičních receptech. S našimi podnikateli v gastro službách budeme zvát i za skvělými zážitky spojené s jídlem a pitím,“ představil připravovanou novinku Petr Koudela.

„Hned ve dvou kategoriích Cen cestovního ruchu 2021 zvítězili zástupci Těšínského Slezska a Beskyd. Těší mě ale, že nominované atraktivity i osobnosti jdou napříč všemi turistickými oblastmi našeho kraje. Je znát, že máme turistům co nabídnout v celém regionu. Výsledky soutěže nabízí mnoho tipů na příjemný výlet. Věřím, že se lidé nechají inspirovat a za krásami našeho kraje vyrazí hned v blížící se letní sezóně. Všem výhercům našich ocenění gratuluji a už se těším na příští ročník,“ uzavřel náměstek hejtmana Jan Krkoška.

Vítězové Cen cestovního ruchu Moravskoslezského kraje 2021
​
Kategorie I: Osobnost cestovního ruchu Moravskoslezského kraje 2021
1. místo: Roman Tománek, manažer projektu Silesianka – Stezka rozhleden a vyhlídkových míst v Euroregionu Silesia
2. místo: Daniela Hradilová, architektka, designérka a zakladatelka projektu Mezi plůtky
3. místo: Metoděj Chrástecký, ředitel Muzea Hlučínska
Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí

X X X

Basketbal: Ve středu proti Sedmákovcům

10. kolo A1 Kooperativa NBL 2021/22, 16.3.22, 19:30 hod. Hradec Králové. Utkání:Královští sokoli - USK Praha

Po dvojzápasu s Kolínem nás čeká opět podobně laděný týden. Oba hrací dny (středa, sobota) si změříme kvalitu s týmem, se kterým jsme v rámci nadstavbové části A1 ještě neměli tu čest. Na palubovku Královských sokolů vycestujeme už tuto středu, zápas začíná od 19:30. Oba týmy zažívají herní krizi, i když ta soupeřova je o poznání kratší. Naposledy se družině kolem Petra Sedmáka podařilo překvapivě na domácí palubovce zdolat Basket Brno. To jsme se však posunuli o měsíc dozadu, odkdy se sokoli neuměli prosadit v žádném z ostatních zápasů. Co se týče mladého týmu z Folimanky, sérii proher se nám nepodařilo zlomit ani v posledním zápase na palubovce Kolína. Kalendářní rok 2022 nám do tohoto momentu zatím nepřinesl žádnou výhru.

Nad týmem z Hradce Králové máme statisticky navíc hned v několika důležitých aspektech. V průměru jsme schopni soupeřům nastřílet více bodů, zatímco v obdržených jsou sokoli v průměru lepší jen o 2. Nad naším následujícím soupeřem držíme vyšší příčku i v celkových doskocích, ztrátách či trestných hodech. Co se týče věku, v porovnání se 7. týmem A1 jsme mladší v průměru o 6 let. Co nám chybí ve spojitosti se zkušenostmi jednoznačně nahradíme zvýšenou agresivitou a pokusíme se soupeře jednoduše uběhat.

V příštích dvou zápasech si budeme opět muset dávat pozor hned na několik efektivních zbraní Hradce. Snad těmi nejsilnějšími jsou kooperace mezi hradeckou veteránskou dvojicí Sedmák – Stamenković, či výkony all-star křídla Ozrena Pavlovića. Druhý zmiňovaný vede tabulku s 8 asistencemi na zápas, k nimž ve svých 33 letech přidává v průměru také kolem 8 bodů a 5 doskoků, zaobalených užitečností o průměru 15,5. Také nesmíme zapomínat ani na dalšího bodového lídra, Nikolu Pešakoviće, který se pravidelně dostává nad 15 bodů.

Souboj mezi aktuálně 7. a 8. týmem skupiny A1 přinese jednoznačně velmi vyrovnaný basketbal, na který se vyplatí podívat!

Josh King (trenér USK Praha): „Hradec Králové pro nás představuje další skvělou příležitost, kdy by se nám mohlo podařit zvítězit. Pokud je chceme porazit, musíme se rozhodně soustředit na obranu. Je to přesně to, co nás předchozí týden stálo úspěšné koncovky. 3 čtvrtiny kvalitní obrany v prvním zápase se nám rozsypali v závěru středečního zápasu, kde jsme ztratili náš 13 bodový náskok. Co se týká soboty, tam jsme prostě nebránili dobře po celý zápas. Opět se nemůžeme soustředit jen na jednoho hráče, hrozbami jsou hlavně lídr sokolu Stamenkovič, ten je motorem celého týmu. Nejkvalitnějším a velmi komplexním střelcem je Pešaković, kterého podporuje Pavlović – skvělý ofenzivní hráč z pod koše ale také z dálky. Toto vše doplňují veterány Sedmákem a Vujovićem, kteří jsou schopni ovládat podkošové území. Koneckonců je to ale zase o nás, o našem přístupu k zápasu. Lidé si nezapamatují začátek nebo střed sezóny, tu kvalitu z toho období musíme opravdu ukázat i v následujících zápasech. Blížíme se ke konci A1 a pokusíme se ji ukončit nejlépe, jak umíme.“

Kyle Mangas (hráč USK Praha): „Tento týden máme opět šanci přerušit naši černou sérii, když se během týdne utkáme dvakrát proti sokolům z Hradce. Musíme ze sebe dát našich nejlepších 40 minut basketbalu na obou stranách, ať už v ofenzivě nebo v defenzivě. Musíme se hlavně soustředit na náš doskok, který nám v poslední době činí problém. Následně pokračovat v tvoření a využívání dobrých střeleckých pozic. Pokud se nám to podaří, doufáme, že si odneseme plný počet bodů a první vítězné koncovky v letošním roce.“ /mš/