Paralyzovali vyšetřování. K soudu míří celník, detektiv i důstojník GIPS. Jeden z nejrozsáhlejších případů vynášení policejních informací míří po čtyřech letech vyšetřování k soudu. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci podalo obžalobu na osmadvacet lidí včetně osmi policistů, celníka a také příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Hlavní postavou kauzy je podle obžaloby někdejší detektiv protimafiánského útvaru (dnes již neexistujícího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu) v Brně Michal Ratajský. Vedle něj stane před soudem třeba někdejší důstojník Generální inspekce bezpečnostních sborů Miroslav Palán. 
Osmnáct lidí policie obvinila už před čtyřmi lety. Mezi nimi byl i zeť odcházející ministryně financí Aleny Schillerové David Rusňák.

X X X

Ceremoniál se odsouvá, Zeman chce vyznamenání předat osobně na Nový rok

Prezident republiky Miloš Zeman rozhodl o přesunu slavnostního ceremoniálu k předávání státních vyznamenání z 28. října na 1. ledna 2022. Věří, že ocenění bude moci vyznamenaným předat osobně. Prezident republiky dnes potvrdil, že pro ceremoniál spojený s předáním propůjčených a udělených státních vyznamenání využije řádového dne 1. ledna 2022. Těší se, že bude moci propůjčená a udělená státní vyznamenání předat osobně,“ uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček

Prezident republiky potvrdil, že pro ceremoniál spojený s předáním propůjčených a udělených státních vyznamenání využije řádového dne 1. ledna 2022. Těší se, že bude moci propůjčená a udělená státní vyznamenání předat osobně.
Prezidentův poradce a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula už odpoledne redakci iDNES.cz potvrdil, že ceremoniál k předávání státních vyznamenání 28. října na Pražském hradě byl zrušen. O novém datu ale ještě neinformoval.
Stejnou informaci obdržel také další nominovaný, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása. Hrad ho kontaktoval telefonicky, sdělil mu, že slavnostní předávání je odsunuto a bude záležet pouze na prezidentovi, kdy se rozhodne ho uskutečnit.

Premiér Andrej Babiš dříve uvedl, že považuje za vhodné udělování vyznamenání 28. října odložit, pokud není prezident ceremonie schopen.
Zeman v minulosti avizoval, že plánuje předávání řádů absolvovat na vozíku. V současné době je prezident v Ústřední vojenské nemocnici s blíže nespecifikovaným onemocněním. Kdy nemocnici opustí, se neví.

Medaile poštou? V žádném případě, je to nedůstojné, říká ředitel protokolu
Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš dříve v rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že pokud i letos dojde na odložení slavnostního předávání vyznamenání 28. října, Hrad zveřejní seznam vyznamenaných přesně ve 20:00 hodin.
„Pražský hrad v pravé poledne nabídne slavnostní rozšířené střídání Hradní stráže, večer bude Hrad slavnostně nasvícen v barvách české trikolory,“ řekl Kruliš. Prvního ledna si pak ve Vladislavském sále přeberou svá vyznamenání i ocenění z roku 2020.

Seznam oceněných
Pražský hrad tradičně do slavnostního ceremoniálu tají, koho se chystá prezident k 28. říjnu vyznamenat. Prezidentův mluvčí dříve oznámil, že Zeman in memoriam udělí medaili Za hrdinství štábní praporčici Michaele Tiché, která zemřela na zahraniční misi na Sinaji po pádu vrtulníku.

Oceněn bude i další tragicky zesnulý, nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva Zeman slíbil in memoriam udělit tehdejšímu většinovému vlastníkovi investiční skupiny PPF Petru Kellnerovi.

Řád bílého lva pro Bohdalovou. Medaili dostanou kosmonaut i tenisový manažer
Prezident také zmínil, že pokud někdo navrhne vyznamenání pro zesnulého režiséra Františka Filipa, pak mu ho „zcela určitě“ udělí. Babiš avizoval, že navrhne, aby v souvislosti s řešením pandemie byl oceněn vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla.
Vláda také navrhla na vyznamenání velitele jednotky Vojenské policie KAMBA, který se podílel na evakuaci českých diplomatů a afghánských spolupracovníků z Kábulu. Za tuto evakuaci Zeman slíbil ocenit i velvyslance v Afghánistánu Jiřího Balouna.

X X X

Kšeftovali s informacemi z živých kauz. Žalobce za to žene k soudu 28 lidí

Žalobci v pondělí podali obžalobu na 28 lidí, a to kvůli rozsáhlému úniku informací z policejních spisů. Obžalovaných je také osm tehdejších policistů, jeden bývalý příslušník Celní správy a jeden z GIBS. Obžalovaní měli zneužívat pravomoci příslušníků elitních policejních útvarů a obchodovat s informacemi z databází policie.

Potvrdil to Petr Šereda z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Případem se bude zabývat brněnský krajský soud. Týká se především Brna a stál na počátku kauzy Stoka, kde v níž stojí před soudem jako obžalovaný také bývalý místostarosta městské části Brno-střed za hnutí ANO Jiří Švachula. Ten vinu odmítá.

Kvůli únikům z policejních spisů chce vyšetřovatel poslat před soud 29 lidí
Osmadvacet lidí v této kauze čelí obvinění pro rozsáhlou trestnou činnost, která čítá 91 bodů obžaloby. Obžalovaní příslušníci bezpečnostních sborů ve většině případů čelí obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby v souběhu s pokračujícím trestným činem neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, civilní osoby jsou obžalované z účastenství ve formě návodu k této trestné činnosti. 

Obžaloba byla také podána pro zločin podplacení, zločin přijetí úplatku, ohrožení utajované informace, pro nepřímé úplatkářství, porušování domovní svobody a podvodu ve stadiu pokusu, uvedli žalobci na webu
.
X X X

Tisíce lidí přišly o miliardy. Čtveřici hrozí za podvody desetileté vězení

Policie navrhla obžalovat čtyři lidi v kauze rozsáhlého investičního podvodu spojeného s firmou J.O. Investment. V pondělí to řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Podle kriminalistů stíhaní manažeři vylákali od téměř čtyř tisícovek klientů částku přesahující 2,3 miliardy korun. Všem obviněným hrozí až desetileté vězení.
Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu zabavili během razie několika podvodníkům velké množství luxusního zboží včetně automobilů. (20. února 2020) | foto: Policie ČR
Tři zástupce pražské investiční společnosti viní policie z podvodu a z legalizace výnosů z trestné činnosti. Čtvrtého člověka, který do firmy nepatřil, stíhá taktéž za praní špinavých peněz.

Podle závěrů kriminalistů vykazoval obchodní model J.O. Investment znaky Ponziho schématu, tedy takzvaného „letadla“ či „pyramidy“. NCOZ tvrdí, že firma od roku 2016 neoprávněně a pod záminkou nereálného zhodnocení vkladů na finančním trhu nabízela investice na světových burzách v USA, Evropě i Asii. 

Manažeři však peněžní prostředky klientů neinvestovali a peníze použili pro svou potřebu – především k nákupu nemovitostí, luxusních aut a zboží.
Slibovali nereálné výnosy na burzách. Za miliardu si kupovali sportovní auta
Loni v únoru uskutečnili kriminalisté při zadržení podezřelých

18 domovních prohlídek a zajistili hotovost v korunách, eurech i dolarech, nemovitosti, vozidla značek Bentley, Maserati či Ferrari, šperky včetně hodinek značky Rolex či cihly zlata i dalších drahých kovů, to vše v celkové hodnotě 1,3 miliardy korun.
Všichni obvinění jsou stíháni na svobodě. O podání obžaloby rozhodne pražské vrchní státní zastupitelství. Rozsáhlý trestní spis má 160 svazků, které obsahují 60 000 stran textu. Soud už dříve rozhodl, že poškození klienti mohou uplatňovat svá práva pouze prostřednictvím společného zmocněnce. Policisté poté vyzvali oběti údajného podvodu, aby se jim hlásily jen písemně a aby nepodávaly vlastní trestní oznámení, protože by to prodloužilo trestní řízení.
Na rozkrytí případu se podíleli pracovníci Finančního analytického úřadu, s policejní centrálou spolupracovalo také Centrum zajištěných aktiv ministerstva vnitra.

Policisté varují
„Kriminalisté NCOZ doporučují občanům zvýšenou obezřetnost a ostražitost v souvislosti s investicemi finančních prostředků do produktů, které slibují neobvykle vysoké zhodnocení, neboť s podobným druhem trestné činnosti se policie opakovaně setkává,“ uvedl Ibehej.
Ponziho schéma je pojmenované podle podvodníka Charlese Ponziho, který přesvědčil tisíce lidí, aby investovali do předplacených poštovních poukázek. NCOZ uvedla ve své výroční zprávě za loňský rok, že „pokud je něco příliš dobré na to, aby to byla pravda, jedná se obvykle o Ponziho schéma“. 

Princip spočívá v tom, že investoři svěřují své peníze investičnímu fondu s vidinou vysokého zhodnocení, provozovatel schématu si ale peníze místo investování nechává a vyplácí prostředky fondu jen některým investorům za účelem nalákání dalších. Ve chvíli, kdy ve fondu nejsou žádné prostředky, zkrachuje.

X X X

Ústavní stížnost na všechno, která nenavrhuje řešení, říká o návrhu senátorů Petr Šustek. Tvorba sítě by ale podle něj měla být transparentnější

Ústavní soud by měl již brzy rozhodnout o stížnosti skupiny senátorů, která míří na celou řadu pilířů, o něž se opírá současný zdravotnický systém v Česku – od úhradové vyhlášky po to, jak se u nás tvoří smluvní síť poskytovatelů. Pokud se by přitom Ústavní soud rozhodl stížnosti vyhovět, mohlo by to znamenat destabilizaci českého zdravotnictví.

Jak totiž poukazuje expert na zdravotnické právo Petr Šustek, dosáhnout na tomto poli dohody je velmi náročné – i samotný zákon o veřejném zdravotním pojištění vznikl jako provizorium, za více než dvacet let se ale nepodařilo vytvořit nic lepšího. Na druhou stranu, i když soud nedá stížnosti za pravdu, může odůvodnění rozhodnutí poskytnout větší jistotu při řešení právních sporů do budoucna. V oblasti síťotvorby by ale i podle Šustka bylo potřeba legislativně ukotvit procesy tak, aby byly postupy transparentnější. Problematice se věnoval summit vydavatelství Media Network na téma ekonomika zdravotnictví, který se konal 18. až 20. října v Praze.

Ústavní stížnost čítající 60 stran poukazuje na nerovnosti pacientů v přístupu k hrazené zdravotní péči, pokřivené prostředí v oblasti ekonomiky zdravotnictví, kdy poskytovatelé stejného typu dostávají za tytéž služby zaplaceno odlišně jen z historicko-politických důvodů, neetická pravidla úhrad, cenotvorné mechanismy nezohledňující náklady a přiměřený zisk či celkovou nepředvídatelností úhradového systému.

„Ústavní stížnost jsem si pro sebe překřtil na ústavní stížnost na všechno. Vadí jí způsob proces tvorby sítě, dále jí vadí udělování statutu centra vysoce specializované péče, na což navazují centrová léčiva a výše podmínek jejich úhrady. Je také napadán okruh účastníků řízení o stanovení maximální ceny i o stanovení výše a podmínek úhrady, dále jí vadí rámcové smlouvy a jejich tvorba, způsob a pravidla vykazování zdravotních výkonů mezi poskytovateli hrazených služeb a zdravotními pojišťovnami a je napadána také úhradová vyhláška a úhradové dodatky k ní. Když si to vezmete, jsou to hlavní body, na kterých systém stojí,“ vypočítává Petr Šustek.

Na vině je otevřeně definovaný nárok pacienta
Kde je podle spoluautora stížnosti a odborníka na zdravotnické právo Ondřeje Dostála kámen úrazu? „Problém tvorby sítě, který bude řešen na úrovni Ústavního soudu, není na konci dne řešitelný právně. I kdyby Ústavní soud zrušil to, co je po něm požadováno, nezruší zásadní rozpor, který je řešitelný pouze politicky, a to je rozpor mezi stanoveným nárokem v zákoně 48 o veřejném zdravotním pojištění, a dostupnými zdroji, které teď činí nějakých 400 miliard. Nárok v zákoně 48 je otevřený až proklamativní. Na naplnění nároku nám nechybí nějakých 70 miliard – abychom nárok naplnili, byli bychom odhadem krát dva až tři. Řešením je správné vymezení veřejného nároku, tedy takové, které odpovídá odvodům. To je možné jedině zákonem. Pokud bychom nebyli schopni dát do zákona hranici ochoty platit, která by odpovídala výběru, tedy 400 miliardám, byl by dlouhodobě udržitelný jen ryzí rozpočtový systém, který pojištěnci nezakládá žádný nárok, ale spíše určitý příděl,“ uvádí Ondřej Dostál.

Pokud podle něj dá Ústavní soud stížnosti za pravdu, bude pravděpodobně stanovena roční či dvouletá legisvakanční lhůta, během které bude muset ministerstvo zdravotnictví vypracovat novou legislativu. „Případné rozhodnutí o ústavní stížnosti může být jedním z prvních kroků k tomu, abychom zdravotnictví měli za několik let o něco efektivnější než dnes,“ myslí si Dostál.

Petr Šustek se ale obává jiného výsledku. „Ústavní stížnost ani zdánlivě nenavrhuje řešení. Toho se obávám. Je dobré si uvědomit, že zákon o veřejném zdravotním pojištění vznikl jako provizorium – původně byl na konci 90. let přijímán na jeden rok, a dnes ho máme 24 let. Tím chci říci, jak špatně se dá dohodnout. Jsme v právně-politických úvahách a s ohledem na to, že máme nevětšinový systém parlamentní demokracie, se trochu obávám, že to, co dnes máme, je umění možného,“ konstatuje Petr Šustek.

„Otázka je, co vlastně chceme. Jestli to opravdu chceme jinak, tak systém erodujme, anebo můžeme jít cestou kultivace. Já jsem spíše pro druhou cestu. Systém má problémů nespočetně, to nepochybně, ale na druhou stranu je to po výtce něco, co nám pořád funguje, je to finančně vyrovnané a jde o hodnotu, kterou náš stát má,“ dodává Šustek.
Intenzita diskuse nepolevila ani v kuloárech, zleva: Jan Zapletal, vedoucí oddělení správy zdravotních pojišťoven Ministerstva zdravotnictví a docent Petr Šustek, advokát a expert na zdravotnické právo

Omezuje současný systém právo na svobodné podnikání?

Pokud se budeme soustředit jen na problematiku tvorby sítě, poukazuje stížnost na celou řadu věcí od výhodných a nevýhodných specializací po rozdílné individuální sazby nemocnic. Problematickým momentem je podle Ondřeje Dostála už samotný způsob, jakým poskytovatelé získávají smlouvu s pojišťovnou. Prvním krokem je posouzení komisí složenou ze zástupců kraje, pojišťovny, odborné společnosti (jejíž role jako podspolku ale dle stížnosti není jasná) a lékařské komory.

„Přinejmenším u komory a odborníka je velmi těžké vysledovat kritéria v tom, komu mají dát palec nahoru či dolů. Setkal jsem se i s případy, kdy tam došlo k podjatosti – v komisi zasedal odborník, který provozoval poskytovatele podobného typu o okres vedle, takže by pro něj znamenal konkurenci. Tyto věci jsou v zákoně 48 poměrně slabě regulovány,“ poukazuje Dostál s tím, že součástí hodnotících kritérií, která jsou dnes částečně historická, by měla být kvalita a cena.
„Když je ale cena v systému veřejnoprávně stanovena jako výsledek dohodovacího řízení, potažmo úhradové vyhlášky, tak apriori nemůže být součástí hodnocení,“ reaguje Petr Šustek. Co se pak týče kvality, jde podle ministerstva zdravotnictví o vysoce komplexní kritérium a procesy měření kvality mají jen omezenou vypovídající hodnotu.

Neexistence objektivních kritérií výběrových řízení každopádně podle stížnosti zasahuje do práva na svobodné podnikání, navíc poskytovatel nemůže ovlivnit ani to, pro jaký rozsah služeb dostane smlouvu. Ze strany pojištěnce pak stížnost poukazuje na omezení jeho role při tvorbě sítě. „Z článku 31 ale nevyplývá žádné právo pojištěnce zasahovat do tvorby smluvní sítě, od toho má pravomoc zdravotní pojišťovna. Hospodaření a smluvní síť zdravotní pojišťovny může pojištěnec hodnotit volbou mezi jednotlivými pojišťovnami,“ shrnuje reakci ministerstva zdravotnictví na tuto výtku Petr Šustek.
Další problém je podle Dostála to, že úspěch ve výběrovém řízení nezakládá garanci na uzavření smlouvy s pojišťovnou. Pro to mají pojišťovny interní nástroje, zákonem to však ošetřeno není. Dle stížnosti je problematická také přístrojová komise fungující na ministerstvu zdravotnictví, která nemá v zákoně oporu a nejsou tak jasná ani kritéria, podle nichž rozhoduje. Zároveň ale její rozhodnutí významně ovlivňuje právo na podnikání daného soutěžitele vstupujícího do zdravotnictví. Podobně netransparentní a bez zákonné opory je stanovení sítě urgentních příjmů.
V rámci tématu třetího dne Summitu Ekonomika zdravotnictví se probíraly právní otázky. Snímek je z přednáškového bloku, věnovaného tvorbě sítě

Ministerstvo by mělo přinejmenším iniciovat diskuzi
I Petr Šustek uznává, že řada věcí by potřebovala lepší ukotvení a u výběrových řízení skutečně jsou procesní nedostatky. „Systém má řadu problémů, a jedním z nich je nedostatečná regulace, pokud jde o veřejnoprávní systém sociálního zabezpečení v širším slova smyslu. Některá pravidla tam nejsou a dovytvářejí se faktickým způsobem, což pak musí přebírat zdravotní pojišťovny a tak dále. Lze namítat, že takový přístup může být netransparentní. To ale neznamená, že bych si měl myslet, že je systém, respektive jeho právní ústava, protiústavní,“ říká k tomu Petr Šustek s tím, že řešení by nemělo jít cestou zrušení právní úpravy, ale jejím doplněním.

Podle něj přitom historicky ministerstvo zdravotnictví nebylo dostatečně aktivní ve smyslu moderace diskuze, návrhů řešení a legislativních změn. „Ústavní stížnost nám tak posílá vzkaz s důraznou výtkou k zákonodárci k doplnění a zpřesnění, nebo alespoň k diskusi,“ dodává Šustek.

Ondřej Dostál se každopádně domnívá, že ústavní stížnost, ať už bude výsledek jakýkoliv, pomůže systém trochu vyjasnit. „Odůvodnění toho, co soud vyřkne, i kdyby stížnost zamítl, bude extrémně cenné pro právní jistotu v oblasti úhradových, pacientských a soutěžněprávních sporů,“ uzavírá Dostál.

Problematice ústavní stížnosti se budeme dále věnovat v nadcházejících vydáních ZD.
Summit Ekonomika zdravotnictví se uskutečnil za laskavé podpory generálních partnerů společností Roche a Novartis a partnera společnosti Sprinx. Michaela Koubová, Zdravotnický deník, ceskajustice.cz

X X X

KONFERENCE INSOLVENCE 2021: Nemocnice vyplácely covid odměny zdravotníků v insolvenci věřitelům

Staří a noví dlužníci v oddlužení a souběh různých úprav. Do toho peněžní odměny za Covid-19 zdravotnickému personálu, jehož velké množství se nachází mezi dlužníky. A nakonec tornádo na Moravě a dary poškozeným dlužníkům i plnění od pojišťovny. O těchto tématech diskutovali soudci Rostislav Krhut a Tomáš Jirmásek na akci KONFERENCE INSOLVENCE 2021.

Jak rozhodovat v těchto situacích, jak vykládat zákon, jak nakládat s „atypickými příjmy“ dlužníků a spět k úspěšnému oddlužení bylo tématem panelové diskuse s názvem „Neúspěšný konec oddlužení“. K tématu s přítomnými diskutovali soudce Krajského soudu v Ostravě v současnosti přidělený k Nejvyššímu soudu Rostislav Krhut a soudce Krajského soudu v Praze Tomáš Jirmásek.

Soudce Krhut nejprve upozornil na existenci dlužníků, kteří do procesu oddlužení vstoupili v různé době a platnosti různých zákonů, přičemž platí zákaz retroaktivity. Proto se oddlužení, „v nichž bylo rozhodnuto o úpadku do 31. 5. 2019, projednávají jen podle dosavadní právní úpravy“. U dřívějších novel jako je ta z roku 2017 je třeba respektovat zákaz retroaktivity. „Předchozí novely stály na připuštění nepravé retroaktivity,“ vysvětlil soudce.

Například „dlužník do roku 2017“ musí o osvobození od placení zbytku dluhů požádat. V této souvislosti je podle soudce zajímavý aspekt finiše dlužníka, kdy na konci procesu bojuje. Dlužník má jen pět let na oddlužení. Ale jen těch pět let, nikoli déle. Počítá se to od termínu první splátky. Pokud dlužník chce finišovat a poslat například jednorázovou splátku, aby dosáhl na 30%, musí to udělat včas. Jinak spadne pod jiný režim

Když neúspěšné oddlužení vyrobí exekuci
U oddlužení schválených do 30. 6. 2017 nelze při neúspěšném oddlužení insolvenční řízení zastavit, musí nastat konkurs. Podle soudce Krhuta je třeba velmi hlídat verzi insolvenčního zákona, podle které se právě odehrává konkrétní insolvenční řízení.
Jak dále soudce upozornil, podle judikatury Nejvyššího soudu neúspěšné oddlužení „vyrábí“ exekuční titul, i když návrh podal sám dlužník. Podle rozhodnutí 29 ICdo 129/2020 „lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel, i tehdy, je-li insolvenčním navrhovatelem pouze dlužník. Toto právo se promlčí za 10 let od zastavení řízení.

Podle soudce Krhuta nepotřebujeme ani v tzv. epidemii koronaviru další ustanovení zákona, neboť máme onu formulaci „dlužník vyvinul veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat“.  Ve starých oddluženích máme klauzuli 30 %. Nesplnění 30 % z důvodu Covidu není důvod pro zrušení oddlužení. Dnes dlužník splatí nulu, upozornil soudce Krhut.
Soudce Jirmásek: Souzení začíná tam, kde končí zákon

Vyhodnocením vývoje insolvenčních řízení během Covidu-19 pokračoval soudce Krajského soudu v Praze Tomáš Jirmásek. Od loňského roku se například řešila otázka, jak naložit u dlužníků v oddlužení s odměnami za Covid-19. „Celá řada pracovníků ve zdravotnictví je v oddlužení,“ uvedl soudce Jirmásek doslova.

„Souzení začíná tam, kde končí zákon. Ten si umí přečíst každý,“ podotkl. Jak dále předestřel, názor, jestli se mají odměny zdravotníkům srážet a z mimořádných odměn splácet dluhy, se vyvíjel. „Zdá se, že zprvu nebylo pochyb o tom, že Covid odměna je součást mzdy a podléhá standardně srážkám.“

Od 5. ledna 2021 do 30. července 2021 pak platilo usnesení Vrchního soudu v Praze 4 VSPH 1515/2020, které říká, že a) covid odměnu nelze považovat za mimořádný příjem, jenž by byl dlužník povinen vydat do oddlužení, b)Covid odměnu nelze bez souhlasu dlužníka použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře a c)Je-li dlužník příjemcem covid odměny, je soud povinen i bez návrhu změnit usnesení o schválení oddlužení tak, že tato odměna nepodléhá srážkám a zůstává v plném rozsahu dlužníkovi.

Za covidu splácejí záchranáři a zdravotníci jen půlku
Od 31. července 2021 však platí §24 a zákona č. 191/2020 ve znění účinném od 31. 07. 2021 neboli Lex Covid Justice. Ten říká, že „Odměna nebo jiné obdobné plnění poskytnuté zaměstnanci nebo příslušníku složky integrovaného záchranného systému nebo kritické infrastruktury za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního nebo služebního úkolu, který souvisel s plněním úkolů stanovených krizovým opatřením a mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví v době epidemie Covid 19, podléhá výkonu rozhodnutí nebo exekuci pouze z jedné poloviny.“

V této souvislosti soudce doslova bombardovaly nemocnice s otázkami, co dělat, když už byly odměny vyplaceny věřitelům. Jsou statisíce odměn vyplacených věřitelům, dělaly to mraky nemocnic, řekl. Jak soudce dále uvedl, nelze jednat retroaktivně. Co se dělo do stanovení nových pravidel, nelze měnit, upozornil soudce Jirmásek.

Co je příjem? Když někdo bohatne
Na to navázal znovu soudce Rostislav Krhut rozborem mimořádných příjmů. Jak upozornil, mimořádné příjmy jsou jedním ze čtyř pilířů oddlužení vedle splátky z běžných příjmů, zpeněžení majetku a zajištění. Otázkou zůstává, co je a co není mimořádný příjem. Soudci se podle jeho slov nelíbí přístup, když nevíme, jaký je rozdíl mezi příjmem a mimořádným příjmem.

Nepravidelný příjem nemusí mít s mimořádným příjmem nic společného – například herec dostane za roli jednu částku po třech měsících. Spisoval píše dva roky a teprve potom se dobere k miliónům, je to prostě příjem.
Příjem je podle soudce v účetním slova smyslu peněžní tok ve prospěch dlužníka. V užším slova smyslu je příjem jen takový tok, který navyšuje hodnotu jmění dlužníka, tedy dlužník díky němu bohatne. „Oddlužení podléhají jen příjmy v užším slova smyslu,“ zdůraznil soudce.

Dar, plnění, náhrada mají fungovat i bez tornáda
„Příjem není náhrada. Náhrada je náhrada – například cestovní náhrady. Dlužníkovi ukradli auto a on dostal plnění. Je to opět náhrada,“ uvedl jako příklad soudce Krhut s tím, že si právě dělá předpolí k tornádu. „Dar jako pomoc po tornádu není příjem, je to náhrada,“ uvedl soudce. „Dar by to byl, kdyby se můj majetek rozmnožil,“ dodal soudce Krhut.
Jako další příklad uvedl dlužníka s rodinným domem, který je nezajištěný. „Přijde tornádo. Dlužník si půjčí na opravu. Vezmete mu tyto peníze?“ zeptal se soudce přítomných, přičemž se nikdo nepřihlásil.

„Zcela správně. Když si člověk půjčí, tak nezbohatne,“ vysvětlil soudce Krhut a pokračoval: „Vláda schválila dotaci dva miliony na opravdu domu. Kdo by jim je vzal?“ zeptal se znovu soudce. Opět se nikdo nehlásil. „Je to stále náhrada způsobené škody,“ potvrdil soudce Krhut. „Takto by to mělo fungovat i bez tornáda,“ dodal k vyřčeným principům.
Náhrady za omezení podnikání oddlužení nepodléhají
Totéž se podle jeho slov týká i podnikatelů. Tam jdou příjmy do oddělené podstaty a nezajímají nás jednotlivé příjmy, nýbrž hospodářský výsledek, upozornil soudce Rostislav Krhut.

Příjmy a výdaje spojené s podnikáním dlužníka během oddlužení tvoří „oddělenou podstatu“, ke které má dispoziční oprávnění dlužník. Pro oddlužení je podstatný až hospodářský výsledek, ze kterého se určuje odvod pro věřitele.
Z toho plyne, že jednotlivé příjmy spojené s podnikáním dlužníka (kompenzace za omezení podnikání, nadměrný odpočet DPH) oddlužení nepodléhají. Tyto částky ale musí být zahrnuty mezi příjmy, z nichž se po odečtení výdajů určuje hospodářský výsledek potažmo odvod do oddlužení, uzavřel soudce.

Letošní ročník odborné KONFERENCE INSOLVENCE se konal 15. října 2021 již tradičně v konferenčních prostorách Wellness hotelu STEP v Praze. Špičkoví řečníci z řad soudců, insolvenčních správců, představitelů státní správy, legislativců i neziskových organizací se věnovali zásadním tématům napříč oborem. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Ombudsman dr. Křeček navštívil prezidenta v nemocnici, kontroloval jeho práva

V reakci na nejasné informování o situaci prezidenta republiky navštívil dnes v dopoledních hodinách s jeho souhlasem a souhlasem lékařů ombudsman prezidenta v Ústřední vojenské nemocnici.
„Přesvědčil jsem se, že prezidentovi je samozřejmě poskytována veškerá lékařská péče, kterou nezbytně potřebuje. A mohu říct, že podle mé zkušenosti v tuto chvíli není prezident nikterak omezen ve svých právech, v přijímání návštěv a v komunikaci s nimi,“ uvedl po setkání Stanislav Křeček a dodal: „Přál bych si, aby byla zachována důstojnost osoby prezidenta a jeho úřadu a současně vytvořen mechanismus, který by umožňoval nezbytnou správu státu.“

Veřejný ochránce práv vyjádřil také své znepokojení nad tím, jak dění kolem hospitalizace prezidenta poznamenává celou společnost: „V této věci je vážně narušena  racionální a obecně akceptovatelná komunikace mezi volenými i výkonnými orgány státu, občanskou veřejností a odbornými lékařskými pracovišti. To vede též k růstu zcela nepřijatelných nenávistných projevů nejen na sociálních sítích, ale i obecně ve veřejném prostoru.“

Právě otevřená komunikace je přitom podle ombudsmana nezbytná k obnovení důvěry v demokratické instituce v zemi. „Prosím nejen všechny ústavní činitele o racionální, důstojnou a věcnou debatu, která přispěje k ústavnímu řešení současné situace. Pouze tak lze budovat nezbytnou důvěru společnosti v demokratické instituce v zemi. K tomu bych chtěl jako veřejný ochránce práv ve smyslu svých kompetencí co nejvíce napomáhat,“ uzavřel Stanislav Křeček. 
Zeman je v nemocnici od neděle 10. října, podle jeho ošetřujícího lékaře a ředitele ÚVN Miroslava Zavorala jsou důvodem komplikace provázející jeho chronické onemocnění, ceskajustice.cz

X X X

Předseda NS Angyalossy: Soudy prozatím obstály ve výzvách, které jim přinesla pandemie Covid-19

„České soudnictví v období pandemie Covid-19“ – takto nazval svůj příspěvek, se kterým vystoupil v pátek 22. října 2021 na VIII. Sněmu České advokátní komory v Praze, předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy. Zaměřil se v něm především na právní otázky související s pandemií, které vyvstaly v civilním a trestním právu.

Zmínil proto rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. března 2021,
sp. zn. 15 Tdo 110/2021, ve kterém Nejvyšší soud precizoval podmínku uplatňování přísnějšího postihu za krádeže spočívající v tom, že tento trestný čin byl spáchán za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“. Jak Petr Angyalossy přímo uvedl:

„Zde je třeba v prvé řadě upozornit, že mediálně zmiňovaný nouzový stav jako takový není okolností použití kvalifikované podstaty trestného činu krádeže a vyšší trestní sazby – trestní zákoník hovoří pouze o stavu ohrožení státu a o válečném stavu, následně pak o faktických situacích, mimo jiné o události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, kam se řadí i pandemie nebezpečného nakažlivého onemocnění. Nejvyšší soud správně jako jedno z kritérií použití tohoto znaku stanovil věcnou souvislost spáchaného činu s takovou událostí.“

Civilní soudy se musely – či spíše se podle Petra Angyalossyho v budoucnu budou muset – častěji vypořádat s otázkou náhrady škody, a to jak z titulu porušení smluvních povinností, tak z titulu odpovědnosti státu za škodu způsobenou přijímáním protiepidemických opatření. Ve druhém případě bude zřejmě rozhodující až budoucí výklad ustanovení § 36 krizového zákona ze strany vrcholných soudů. Ve vztahu k pandemii nakažlivého onemocnění jde totiž o judikatorně neprobádanou oblast a v současnosti se objevují teprve první rozhodnutí nižších soudů – například nedávné zamítavé rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 7 ve věci náhrady nákladů za PCR testy takzvaných pendlerů.

Dále lze podle předsedy Nejvyššího soudu očekávat i množství vznesených nároků opírajících se o zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci v důsledku rušení protiepidemických opatření podle pandemického zákona nebo zákona o ochraně veřejného zdraví. V této souvislosti poukázal Petr Angyalossy na nedávný nález Ústavního soudu ze dne 30. listopadu 2020, sp. zn. I. UěS 922/18, týkající se otázky náhrady ušlého zisku. Ústavní soud v něm dospěl k závěru, že při posuzování ušlého zisku nelze zejména u drobných podnikatelů odhlížet od charakteru podnikání a podnikatelskou činnost je třeba nahlížet široce, jako zahrnující i činnosti nesměřující bezprostředně k dosažení zisku. Při určování ušlého zisku proto není možné omezit se pouze na prokázání konkrétních nerealizovaných zakázek, respektive uzavřených smluv.

Petr Angyalossy dále před delegáty VIII. Sněmu České advokátní komory prezentoval konkrétní statistiky z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu v loňském roce, když uvedl: „Pokud se týče nápadu nových věcí, v uplynulém roce došlo ke snížení jak v trestních, tak v civilních věcech. Oproti roku 2019, kdy nově napadlo 2.012 trestních a 5.368 civilních věcí, v minulém roce činil nápad 1.620 trestních a 4.993 civilních věcí. A pozitivní zprávou je, že Nejvyšší soud tento úbytek nápadu dokázal využít k dalšímu snížení počtu věcí nevyřízených.

V agendě civilních dovolání se z roku 2019 do roku 2020 přesouvalo 1 970 nevyřízených věcí, na přelomu roku 2020 to však bylo už pouze jen 1 663 věcí; v agendě trestních dovolání se meziročně povedlo snížit počet nevyřízených věcí ze 183 na 150 věcí. Celkový počet nevyřízených věcí Nejvyššího soudu se pak loni snížil o 871. I z těchto dat je tak patrno, že Nejvyšší soud prokázal schopnost přizpůsobit se omezením plynoucím z epidemické situace, a je pozitivní zprávou, že jeho rozhodovací činnost a schopnost vyřizovat věci v přiměřené době nebyla pandemií narušena.“,ceskajustice.cz

X X X

Kárnou žalobu Benešové na Pavla Zemana projedná soud za měsíc

Nejvyšší správní soud (NSS) projedná kárnou žalobu na bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana 24. listopadu. Jednání svolal kárný senát s předsedou Petrem Mikešem, termín oznámil na webu soudu. Žalobu podala v létě ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) kvůli Zemanovu postupu v restituční kauze rodu Czerninů. Navrhuje snížit státnímu zástupci plat.

Zeman rezignoval na funkci nejvyššího žalobce k 30. červnu, mezi důvody zmínil i tlaky ze strany Benešové. Nahradil jej dosavadní náměstek Igor Stříž. Zeman je nyní řadovým žalobcem Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) v analytickém a legislativním odboru.

Podle ministryně měl Zeman k restituční kauze, v níž NSZ třikrát podalo dovolání, osobní vztah. Správně tedy měl rozhodnutí o dovolání delegovat na některého z náměstků. Výsledek trestního řízení totiž mohl mít vliv na soukromoprávní spor, ve kterém vystupuje Zemanův známý, podnikatel Petr Habersberger. Seznam Zprávy letos napsaly, že Habersberger usiloval o pozemky u Třeboně, které v restitucích získali Czerninové, a že se Zeman pokoušel vystupovat jako prostředník s příbuzným restituentů, soudcem Janem Czerninem.

Stát vydal polnosti na základě úředního potvrzení, že Josefina Czerninová byla po druhé světové válce československou občankou. Kvůli vydání potvrzení byly později obžalovány dvě úřednice pražského magistrátu. Nižší soudy je sice opakovaně zprostily, po zásazích NSZ a Nejvyššího soudu si však vyslechly podmínečné tresty, což se může teoreticky projevit i v revizi vydání majetku.

Zeman už dříve sdělil, že nečinil žádné kroky, které by zpochybnily jeho nestrannost. Schůzky s Czerninem nebyly z dnešního pohledu zcela šťastné, uvedl v lednu Zeman, trval ale na tom, že schůzky byly vedeny „s dobrým záměrem a obsahově korektně“.
Podle zákona o státním zastupitelství je kárným proviněním „zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce“.

X X X

Žalobci obžalovali 28 lidí v kauze úniku informací z policejních spisů

Žalobci podali obžalobu na 28 lidí v souvislosti s rozsáhlým únikem informací z policejních spisů. Mezi obžalovanými je osm tehdejších policistů, jeden bývalý příslušník Celní správy a jeden z GIBS. ČTK to dnes potvrdil Petr Šereda z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Kauza podle žalobců objasňuje rozsáhlé zneužívání pravomoci příslušníků elitních policejních útvarů a obchodování s informacemi z policejních databází. Případem se bude zabývat brněnský krajský soud.

Osmadvacet lidí v této kauze čelí obvinění pro rozsáhlou trestnou činnost, která čítá 91 bodů obžaloby. „Trestná činnost měla v naprosté většině případů spočívat v neoprávněném provádění lustrací v informačních systémech policie a celní správy a ve zneužívání systémových opatření v souvislosti s účelovým zavedením některých osob jako informátorů policie,“ uvedli žalobci na stránkách https://verejnazaloba.cz/vsz-olomouc/tiskova-zprava-ze-dne-25-10-2021-vork/.

V případě obžalovaných příslušníků bezpečnostních sborů jejich trestnou činnost žalobci kvalifikovali ve většině případů jako pokračující trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby v souběhu s pokračujícím trestným činem neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací, civilní osoby jsou obžalované za účastenství ve formě návodu k této trestné činnosti. „Část žalovaného jednání je rovněž právně kvalifikována jako zločin podplacení, zločin přijetí úplatku, zločin ohrožení utajované informace, přečin nepřímého úplatkářství, přečin porušování domovní svobody a zločin podvodu spáchaný ve stadiu pokusu,“ uvedlo olomoucké VSZ.

Rozsáhlým případem se policisté a žalobci zabývají několik let. Celkem 18 podezřelých policie obvinila už v květnu roku 2017, mezi nimi byl i bývalý detektiv Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Michal Ratajský, někdejší důstojník Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Miroslav Palán nebo podnikatel David Rusňák, který byl dříve členem hnutí ANO, ale i podnikatel Saman El-Talabani nebo Radim Jüttner. O několik měsíců později žalobci rozhodli o podmíněném zastavení trestního stíhání dvou lidí, jedním z nich byl Rusňák. O dva roky se trestní stíhání rozšířilo o další obviněné.

Kauza označovaná Vork má mimo jiné spojitost s rozsáhlým případem krácení daní na textilní zboží ze strany skupiny podnikatelů, kteří podle rozsudku obrali stát na daních o půl miliardy korun. Ve skupině byl i brněnský podnikatel iráckého původu Saman El-Talabani, klíčový svědek, který policisty dovedl ke korupční kauze v Brně-střed zvané Stoka. „Tato kauza byla nejen mimořádně rozsáhlá a závažná, ale také mimořádně zajímavá, neboť zpočátku se ji nedařilo objasnit, a to, jak se později ukázalo, i kvůli rozsáhlým únikům informací z policejního orgánu (tehdy z ÚOKFK), které jsou předmětem trestního stíhání v rozsáhlé kauze označované jako Vork,“ řekl letos v květnu ČTK po pravomocném rozsudku v této kauze žalobce Petr Šereda.

Podle žalobců jde v kauze Vork o rozsáhlý spisový materiál, který zahrnuje 73 svazků obsahujících přes 19.000 stran. Obžaloba zabírá 375 stran; z toho jen samotný popis skutků a jejich právní kvalifikace je obsažena na 138 stranách. Vyšetřování vedlo státní zastupitelství spolu s Národní protidrogovou centrálou.

X X X

Hon na Escobara 21. století. V Kolumbii zatkli narkobarona Otoniela

Kolumbijské síly v sobotu zadržely nejhledanějšího drogového bosse v zemi, Daira Antonia Úsugu Davida známého pod přezdívkou Otoniel. Kolumbie i USA vypsaly za informace vedoucí k jeho dopadení odměnu. Na speciální policejní akci, která byla největší od dob Pabla Escobara, participovalo na pět set vojáků. Kolumbie oznámila, že muže vydá do Spojených států.
Padesátiletý Otoniel je šéfem gangu Los Urabeňos, který je znám také jako Klan ze zálivu (Clan del Golfo) a který v Kolumbii ovládá velkou část obchodu s drogami. Sobotní operaci provedly ozbrojené síly jihoamerické země, potvrdily armádní a policejní zdroje.

Kolumbie nabízela odměnu ve výši až tří milionů pesos (přes 17,5 milionu korun) za informace o Otonielově místě pobytu. Spojené státy za informace vedoucí k jeho dopadení už dříve vypsaly odměnu až pět milionů dolarů (přes 110 milionů Kč). Muž podle nich do země v letech 2003 až 2014 dostal 73 tun kokainu. „Dalším krokem úředníků je splnit příkaz USA k vydání,“ řekl po zatčení  kolumbijský ministr obrany Diego Molano Aponte.

Otoniela zadrželi v pobřežním městě Turbo v regionu Urabá Antioquia na severozápadě Kolumbie, oznámil v sobotu večer kolumbijský prezident Iván Duque. Podle něj jde o dosud „nejtěžší úder proti drogovému obchodu“ v Kolumbii v tomto století. Do operace se například zapojilo 22 vrtulníků. Duque srovnal zadržení Otoniela s akcí, která v roce 1993 vyústila v zabití narkobarona Pabla Escobara.
Kolumbijské úřady sterilizovaly desítky hrochů, dědictví po Escobarovi

„Otoniel byl nejobávanější drogový boss na světě, vrah policistů, vojáků a místních aktivistů,“ řekl Duque na tiskové konferenci v kolumbijské Bogotě. Zadržení Otoniela podle prezidenta pravděpodobně znamená konec Klanu ze zálivu. Duque zároveň vyzval zbývající členy klanu, aby se vzdali úřadům, nebo pocítí „plnou váhu zákona“.

Samotný gang v minulosti vypsal několikrát odměnu za odstranění nepohodlných lidí. Například v roce 2012 našla policie letáky, které za každého zabitého policistu nabízely odměnu 500 dolarů.
Otonielův Klan ze zálivu čítá přibližně 1 200 ozbrojených mužů, většinou bývalých členů krajně pravicových polovojenských skupin. Působí v deseti ze 32 kolumbijských provincií.

Kolumbijské úřady v roce 2016 zahájily operaci Agamemnon, jejíž cílem bylo dopadení Otoniela, který poté musel neustále měnit místo pobytu. Aby se vyhnul vypátrání, skrýval se na venkově, vyhýbal se obydleným oblastem, a nepoužíval ani telefon. Úřadům se ho však nakonec povedlo najít díky satelitním snímkům.

V březnu kolumbijská policie ve spolupráci s americkou Agenturou pro potírání narkotik (DEA) zadržely Otonielovu sestru Nini Johanu Úsugaovou, která byla vydána do USA, kde čelí obviněním souvisejícím s obchodováním s drogami a praním špinavých peněz.
Ministerstvo zahraničí USA Otoniela považuje za šéfa „silně vyzbrojené, extrémně násilné“ organizace, používající „násilí a zastrašování“ ke kontrole tras obchodu s drogami a laboratoří na výrobu kokainu.

X X X

Inkontinence je v Česku stále tabu, varují urologové

Léčba přitom může pomoci ve většině případů
Pocit vlastního selhání, strach z ostudy před vrstevníky nebo jednoduše předčasné smíření se stárnutím. Přestože se s inkontinencí potýkají desítky tisíc Čechů, toto jsou jen některé z důvodů, proč je pro řadu z nich téma nechtěného úniku moči stále zapovězené. I proto se podle lékařů do ordinací vydá jen asi třetina pacientů, kteří problémy trpí. Úniky moči jsou přitom ve velké části případů řešitelné a nemusí lidem negativně ovlivňovat život. Neléčená inkontinence naopak pacienty postupně stále více omezuje. O tom budou diskutovat stovky urologů na letošním kongresu České urologické společnosti, který startuje online 20. října.

„Až třetina dospělých žen někdy trpí tzv. stresovou inkontinencí, kterou vyvolává zvýšení nitrobřišního tlaku. Ten se projeví ve chvíli, kdy žena kýchne, zasměje se nebo se prudce pohne, což způsobí únik moči,“ vysvětluje prof. MUDr. Jan Krhut, Ph.D., z Urologické kliniky FN Ostrava. „Asi 10–16 % dospělé populace bez ohledu na pohlaví trpí tzv. urgentní inkontinencí, tedy náhlým pocitem nucení na močení, který v případech, kdy není nablízku toaleta, končí únikem moči,“ dodává.
Přestože je inkontinence tak rozšířeným problémem, musí urologové stále bojovat se stigmatem a mýty, které toto onemocnění provází. „Nejčastěji se pacienti za úniky moči jednoduše stydí, a proto se k lékaři vůbec nevydají. Mnohdy také mají za to, že je inkontinence známkou stárnutí, a řeknou si: Co bych taky chtěl v tomhle věku. Pravda je ale taková, že s převládající většinou případů je možné jim pomoci,“ říká MUDr. Libor Zámečník, Ph.D., FEBU, FECSM, primář Urologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„Inkontinence může mít celou řadu příčin. U stresového typu k ní může přispět například sedavé zaměstnání, obezita nebo také porod. Urgentní inkontinence je pak pravděpodobně způsobena poruchou nervového vnímání aktuální náplně močového měchýře. Přesnou příčinu této poruchy ale zatím neznáme,“ dodává. Prvním krokem při léčbě obou typů inkontinence je podle odborníků změna životního stylu – je vhodné se zbavit kilogramů navíc a omezit pití sycených nápojů, jako jsou limonády nebo pivo. „Alkohol, zejména tvrdý, způsobuje nadměrnou aktivitu močového měchýře. Podobně funguje také káva,“ říká prof. Krhut.

U stresové inkontinence pak léčba spočívá v posilování svalů pánevního dna, případně lékaři pacientce navrhnou operační řešení spočívající v implantaci tzv. pásky. Ta pak poskytuje podporu močové trubice a udržuje ji uzavřenou během zvýšení nitrobřišního tlaku při kýchání, kašlání nebo ohýbání. Urgentní úniky moči lze omezit léky na snížení aktivity močového měchýře, případně využít nebolestivé neuromodulace, tedy šíření nervových vzruchů pomocí externích přístrojů. U těžkých případů mohou lékaři implantovat neurostimulátor, který následně pomáhá trvale ovládat močový měchýř, podobně jako kardiostimulátor trvale ovlivňuje činnost srdce. U nejzávažnějších forem inkontinence pak lze operativně zvětšit močový měchýř.

Podle urologů sice úniky moči většinou nevedou k vážnějším zdravotním potížím, ale ani tak by je pacienti neměli brát na lehkou váhu. „Říkáme, že inkontinence člověka nezabije fyzicky, ale zabíjí jeho život. Omezuje jej v aktivitách, jako je sport nebo cestování, při častějších potížích může způsobovat například opruzeniny kolem genitálií. Zvláště u starších lidí pak evidujeme případy, kdy upadnou při snaze rychle se dostat na toaletu, dojde ke zlomenině a ta pro ně může být fatální. I proto je důležité se nebát návštěvy lékaře a začít potíže řešit včas,“ apeluje MUDr. Zámečník, Ph.D., FEBU, FECSM. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Vojtěch Šprdlík

X X X

Léčbu zánětů močových cest ohrožuje odolnost vůči antibiotikům

Cestou z bludného kruhu je prevence
Alespoň jednou za život se s ním setká každá čtvrtá žena. Zánět močových cest je druhým nejčastějším infekčním onemocněním vůbec. Toto velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění lékaři obvykle řeší antibiotiky. Problém je v tom, že se záněty ženám často vrací, stávají se vleklou, chronickou chorobou, a navíc hrozí, že antibiotika časem přestanou zabírat. Obtíže trápí ženu v nejintimnějších oblastech, ale mohou omezovat i pracovní či společenské uplatnění. Z toho důvodu je nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci i dalším způsobům léčby. Právě rezistence vůči antibiotikům a jejich nadužívání trápí české urology nejvíce, a proto budou toto téma řešit na 67. výroční konferenci České urologické společnosti ČLS JEP, která startuje online 20. října.

Až 15 % žen trpí opakovanými záněty močových cest. Možností, jak nemoc způsobovanou především bakterií E. coli léčit, je více. Urologové však upozorňují na to, že mnoho pacientek, ale ani lékařů o těchto alternativách neví a ihned volí u opakujících se potíží antibiotika. Ta by však měla být vždy podávaná s rozmyslem. Důvodem je kromě velkého zásahu do organismu také to, že si na tyto léky pěstuje lidstvo čím dál větší odolnost. „Nárůst rezistence na antibiotika je obecně obrovský problém. Některé druhy antibiotik, které dobře fungovaly před pár lety, se dnes už tolik nepředepisují, protože fungovat přestávají. Právě infekce močových cest jsou po respiračních infekcích druhým nejčastějším komunitním infekčním onemocněním. Významným způsobem tak ovlivňují předepisování antibiotik,“ upozorňuje MUDr. Marcela Čechová z Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK a FN v Motole.

K zlepšení situace podle ní nepřispívají například ani praktiční lékaři, kteří mnohdy léčí pacientky s opakujícími se záněty pouze pomocí antibiotik bez dalšího vyšetření. „Často se setkávám s tím, že ženy chodily s akutními obtížemi pouze na pohotovost či k praktikovi, kde dostávaly opakovaně antibiotika, ale o možnostech prevence či o alternativách neslyšely. Pokud se u ženy záněty opakují, patří jednoznačně do péče urologa. Muži by měli urologa navštívit už při prvním zánětu,“ dodává MUDr. Čechová.

Právě urolog je schopen provést důkladnější vyšetření a zjistit možné příčiny zánětu. Nedílnou součástí je i vyšetření vzorku moči. Díky němu se dá totiž zjistit typ a citlivost bakterie, která zánět způsobila, a následně nasadit nebo upravit léčbu „na míru.“ „Z tohoto důvodu by měl pacient navštívit lékaře vždy osobně. Konzultace a předepisování léků po telefonu či dokonce režimy, kdy si pacient nasazuje antibiotika sám, jsou špatně,“ upozorňuje MUDr. Michaela Matoušková z Urocentra Praha.

Alternativ, jak záněty močových cest léčit, je naštěstí celá řada. „Důležitý je v léčbě hlavně přísun tekutin. Pokud se na to bude dotyčná soustředit, dokáže zánět rozpít. V pokročilejších fázích lze onemocnění léčit například podáváním D-manosy, výplachy močového měchýře kyselinou hyaluronovou či podáváním vakcín vytvořených z bakterií, které infekce v populaci či u konkrétního pacienta nejčastěji vyvolávají,“ vysvětluje MUDr. Matoušková.

V boji se zánětem mohou pomoci také potraviny s vysokým podílem vody jako hroznové víno či vodní meloun a přírodní přípravky z brusinek, propolisu či ibišku, které brání množení bakterií v močovém měchýři.

Důležitá je však i samotná prevence. Kromě dodržování pitného režimu by se měli lidé také snažit zbytečně neprostydnout. Nejčastější příčinou zánětu je totiž u mužů i žen prochladnutí. „Záněty jsou časté hlavně na jaře, kdy dochází k výkyvům teplot, a potom v létě, kdy se lidé chodí koupat a mají na sobě dlouho mokré plavky. U žen se mohou záněty objevit po pohlavním styku, zde se doporučuje jít se po styku vymočit. Infekce močových cest mohou být spojené s gynekologickými problémy. Z toho důvodu je při opakovaných zánětech vhodné navštívit kromě urologa i gynekologa,“ dodává MUDr. Čechová. Bc. Anna Absolonová, Mgr. Markéta Pudilová

X X X

Zvětšenou prostatu léčí vodní párou

Podrobnosti o šetrné metodě prodiskutují urologové na svém kongresu
Pocit, že se nelze úplně vymočit, slabý nebo nestejnoměrný proud, časté či bolestivé močení nebo „nekonečné“ čekání na samotné vyprázdnění měchýře – to jsou hlavní příznaky zvětšené prostaty, která trápí přes 50 % mužů ve věku nad 60 let. A v 85 letech už téměř každého. Takzvaná benigní hyperplazie prostaty (BPH) se v Česku týká statisíců mužů.

Urologové přicházejí s novým šetrným způsobem léčby – zbytnělou prostatu zmenšují vodní párou. O této metodě budou mluvit na 67. výroční konferenci České urologické společnosti ČLS JEP, která startuje online 20. října.
„Prostata je mužský pohlavní orgán, který leží pod močovým měchýřem, a její velikost ovlivňují hormony. Zatímco u mladých lidí ji lze velikostně přirovnat ke kaštanu, ve starším věku už může připomínat mandarinku a člověka pořádně potrápit. Dosud jsme BPH řešili buď léky, nebo operačně, ale tato relativně nová metoda příznaky BPH šetrně potlačuje, účinně zmenšuje prostatu, vše s minimem vedlejších účinků,“ vysvětluje prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D., MBA, předseda České urologické společnosti (ČUS).

„Léčba vodní párou se provádí v krátké narkóze nebo to může být i jednoduchý ambulantní zákrok pouze s lokálním umrtvením. Přes močovou trubici se zavede do prostaty nástroj a přes něj se aplikuje vodní pára do přesně určeného prostoru prostatické tkáně po dobu asi devíti vteřin. Uvolněná energie je natolik silná, že zasažené buňky usmrtí, a tyto odumřelé buňky tělo časem odstraní přirozenou cestou – hojením. Prostata se tak zmenší a dojde k uvolnění tlaku na močovou trubici, a tím i k ústupu příznaků nemoci.“

Největší výhodou této léčby je její šetrnost. Přesto ji dle prof. MUDr. Marka Babjuka, CSc., přednosty Urologické kliniky FN Motol, dosud podstoupilo pouze asi 300 Čechů. Velkou roli v tom hraje skutečnost, že léčbu vodní párou nehradí zdravotní pojišťovny, a zájemci o tuto léčbu tak zaplatí desítky tisíc korun. „Metoda je bezpochyby nejšetrnější z těch, které máme k dispozici, a například v USA se postupně stává jednou z nejpoužívanějších,“ pokračuje prof. Babjuk.
„Většina pacientů cítí úlevu už přibližně za dva týdny po výkonu. Příznaky pak ještě dále ustupují, takže definitivního příznivého efektu dosahujeme po několika měsících. Důležité je, že metoda je spojena s menším rizikem takzvané retrográdní ejakulace – nepřítomnosti výstřiku semene během vyvrcholení – než jiné způsoby léčby.“

Prostata je mužský pohlavní orgán uložený pod močovým měchýřem. Produkuje 15–30 % objemu tekutiny ejakulátu, jejímž úkolem je zvyšovat životaschopnost spermií. Obvyklá hmotnost prostaty se u mladého muže pohybuje kolem 15–20 gramů, při zvětšení může její hmotnost dosáhnout 100–200 gramů. Příčiny zvětšené prostaty urologové neznají. Podle dostupných dat usuzují na změny hladin hormonů, jejichž přesné mechanizmy však dosud nejsou objasněny. Podle urologů tak ani není možná prevence. Mgr. Markéta Pudilová