Šlachta: Rakušan loutka staré ODS, odmítá Vondráška v policii. Bývalý policista a nynější předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta se na Twitteru pustil do vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana. Vadí mu, že by za policejního prezidenta měl schválit Martina Vondráška. Dosavadnímu náměstkovi vytýká přátelství s exministrem vnitra Ivanem Langerem z ODS a účast na reformě policie za tehdejšího ministra Chovance, kvůli které Šlachta od policie odešel.

Fiala by měl prosadit za nového policejního prezidenta brigádního generála ing. Leoše Tržila, který je dnes ředitelem policie největšího Jihomoravského kraje. Je to prvotřídní odborník, který působil v policii v Břeclavi, poté byl šéfem dopravní policie v celé ČR, vedl policii v Praze a pak nastoupil do Jihomoravského kraje. V poslední době se aktivně staral o pomoc lidem a firmám na Hodonínsku po tornádu.

V pátek vicepremiér, ministr vnitra a předseda hnutí STAN Vít Rakušan potvrdil, že mu poradní komise Vondráčka doporučila. Ten je jediný kandidát, který se do řízení přihlásil.V návaznosti na tuto zprávu se k situaci vyjádřil bývalý policista a předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta. Na Twitteru nazval Rakušana loutkou v rukou staré ODS.

Definitivní stanovisko o tom, kdo se stane policejním prezidentem resort vnitra podle Víta Rakušana oznámí v úterý. Současný prezident Jan Švejdar skončí v čele policie na konci března. Prezidentem byl tři roky. Jeho rozhodnutí přišlo v polovině loňského prosince po schůzce s tehdy nastupujícím ministrem vnitra Rakušanem.

Vondrášek, člověk blízký Langerovi, stál za zpackanou reorganizací policejních útvarů za Chovance. Teď bude policejním prezidentem, se kterým chce Rakušan řešit další reorganizaci? Rakušan je jen loutkou v rukou staré ODS.

Švejdar napsal, že dospěl k názoru, že jeho setrvání ve funkci není žádoucí. Rakušan odmítl tvrzení, že na Švejdara ohledně odchodu vyvíjel tlak. Připustil ale, že se v některých otázkách neshodnou. Ministr se znovu se Švejdarem sešel na začátku ledna. Rakušan po schůzce na tiskové konferenci v budově ministerstva vnitra uvedl, že se s policejním prezidentem do jeho odchodu z funkce domluvili na „nanejvýš profesionální“ spolupráci.

Švejdar následně na policejním prezidiu novinářům řekl, že na prosincové schůzce z Rakušanova vyjádření pochopil, že současná vláda i on chtějí změnu na pozici policejního prezidenta. Dodal, že nechce blokovat jednání mezi ministerstvem a policií a také nechce být „záminkou k tomu, že policie bude nějakým způsobem dehonestována“.

X X X

V Pittsburghu se zřítil silniční most, jen pár hodin před Bidenovou návštěvou

V americkém městě Pittsburgh se v pátek zřítil silniční most, a to jen pár hodin před návštěvou Joea Bidena. Prezident má ve městě hovořit mimo jiné o balíku investic do infrastruktury, který zahrnuje finance na údržbu silnic a mostů. Podle šéfa městských hasičů Darryla Jonese utrpělo deset lidí zranění, z nichž tři byli odvezeni do nemocnice. Nikdo však není v ohrožení života.
Most v parku Frick Park východně od centra Pittsburghu se zřítil kolem šesté hodiny ráno místního času (poledne SEČ). Podle Jonese na něm byla v době neštěstí čtyři vozidla včetně autobusu veřejné dopravy s asi třemi cestujícími. 
Tři zraněné odvezly sanitky do nemocnice, na místě pak ještě zůstalo několik týmů, aby se ujistily, že pod troskami nikdo nezůstal.
Po zřícení mostu začal v okolí unikat plyn kvůli přerušenému potrubí, únik se však podařilo brzy zastavit. Příčina zborcení stavby je podle Jonese zatím nejasná. Starosta Ed Gainey médiím řekl, že naposledy byl most kontrolován v září loňského roku.
Městský radní Corey O’Connor pro CNN uvedl, že je štěstí, že se most nezřítil o pár hodin později. V tu dobu už by totiž nehoda zřejmě přinesla mnohem víc obětí.
„Touto cestou denně projede zhruba patnáct tisíc aut. A pokud by se to stalo ve špičce, v tom údolí bychom teď viděli několik stovek aut,“ dodal.

Most stál jen několik kilometrů od místa, kde Biden přednese projev o svých ekonomických plánech včetně obřího infrastrukturního balíku v hodnotě asi bilionu dolarů (21,9 bilionu korun).
Na balíku se loni shodly obě hlavní politické strany v USA. Součástí investičního opatření jsou rovněž finance na údržbu často zastaralé infrastruktury.

X X X

Ukrajina varuje Německo před obnovou NDR. Logický krok, tvrdí ministr

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v parlamentu prohlásil, že neochota Berlína dodat Kyjevu zbraně podporuje ruskou agresi. Pokud Německo postoj nezmění, může se podle Reznikova dočkat obnovení Německé demokratické republiky, která byla pod sovětským vlivem až do pádu berlínské zdi.

„Pokud Německo nezmění stanovisko ohledně odporu proti ruské agresi, bude muset spolková vláda řešit nikoliv problémy s okupovanou částí východní Ukrajiny či Krymu, ale problém Německé demokratické republiky. Nepřeháním,“ prohlásil ukrajinský ministr v pátek.

„Vždyť materiální základ pro NDR již existuje. Je to nejen plynovod Nord Stream 2 a dříve plynovod Opal, ale i představitelé německého establishmentu placení Ruskem. Jsou to jednotliví viceadmirálové, kteří torpédují vlastní zemi podivnými prohlášeními,“ řekl v narážce na případ Kaye-Achima Schönbacha, donedávna velitele německého námořnictva.
Schönbach sdělil, že Ukrajina nikdy nezíská zpět poloostrov Krym, a vyjádřil obdiv k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Po kritice svých vyjádřením odstoupil.

Ruským cílem je podle ukrajinského ministra změnit současnou podobu bezpečnostní architektury světa. „Obnova NDR je logickým pokračováním ruských požadavků, které již byly oznámeny. Rusko už oficiálně nastolilo požadavek odstranění NATO ve 14 zemích, jakkoli se to zdálo být naprosto nemožné. Je velice dobré, že členové aliance dali (Rusku) jasnou odpověď, ale měla by být i praktická část, aby se pak nemuselo odpovídat, kdo začne znovu stavět berlínskou zeď,“ poznamenal šéf ukrajinské obrany.

Prohlásil rovněž, že konečným cílem ruského prezidenta Vladimira Putina je nejen ovládnutí Ukrajiny, ale rozšíření svého vlivu hluboko do západní Evropy. „Varovali jsme západní partnery, že cílem Kremlu není ani tak Ukrajina jako rozvrácení NATO a Evropské unie,“ uvedl ministr a poukázal na ruské výpady proti Polsku a Pobaltí.

Německo na rozdíl od některých svých spojenců v NATO neposkytuje Kyjevu zbraně na obranu před Ruskem, které soustředilo své jednotky poblíž ukrajinských hranic. The Wall Street Journal minulý týden také uvedl, že Berlín odmítl povolit vývoz zbraní německé provenience z Estonska na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters. 

Uvedla také, že Reznikov v parlamentu ocenil německou pomoc při léčbě zraněných ukrajinských vojáků. Berlín také přislíbil, že Ukrajině pošle polní nemocnici a 5 000 přileb. Ukrajinský ministr ale Berlínu vytkl, že zdrženlivé stanovisko ohledně dodávek zbraní fakticky podkopává bezpečnost Evropy a povzbuzuje agresora.

Německo pošle Ukrajině přilby. A co třeba polštáře, vtipkují v Kyjevě

Rusko naléhavě požaduje přepracování bezpečnostní architektury v Evropě po skončení studené války. Ruské požadavky bezpečnostních záruk, předložené minulý měsíc, zahrnují ukončení dalšího rozšiřování NATO, aby se Ukrajina nikdy nemohla připojit, a stažení sil a zbraní aliance z východoevropských zemí, které přistoupily do NATO po studené válce.
Německá demokratická republika byla založena ve východní části Německa v roce 1949. Prostřednictvím německých komunistů ji ovládala Moskva až do pádu berlínské zdi v roce 1989. O rok později následovalo znovusjednocení Německa.
Rusko, které na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání separatistů na východě Ukrajiny, tvrdí, že neplánuje zaútočit na Ukrajinu a že si nepřeje válku. O případné touze překreslit německé hranice se Moskva dosud nezmínila. 
Kancléř Olaf Scholz tento měsíc prohlásil, že Německo „v posledních letech nepodporovalo vývoz smrtících zbraní“ a jeho ministryně obrany řekla, že Berlín neposílá smrtící zbraně do krizových oblastí, protože by to mohlo „přiživit“ konflikt, připomněl Reuters.

X X X

Francie: Ať si neočkovaní hradí pobyt na JIP, zní ve Francii. Polovina občanů je pro

Šéf pařížských nemocnic vyvolal ve Francii vášnivou debatu výrokem, v němž zpochybnil nárok neočkovaných na hospitalizaci s covidem hrazenou ze zdravotního pojištění. Řada lékařů i politiků jeho názor odsoudila, podle průzkumů by s tím však každý druhý Francouz souhlasil. Pobyt na jednotce intenzivní péče vyjde za jednoho pacienta na tisíce eur denně.
V rámci francouzského systému všeobecné zdravotní péče je všem pacientům s covidem-19, kteří skončí na jednotce intenzivní péče, hrazena v plné výši léčba. Stojí přibližně 3 000 eur (73 300 korun) denně a obvykle trvá týden až 10 dní, uvedla agentura Reuters.
„Když jsou k dispozici bezplatné a účinné léky, měli by je mít lidé možnost bez následků odmítnout, (...) zatímco my se snažíme starat o jiné pacienty?“ ptal se při středečním televizním rozhovoru Martin Hirsch, šéf pařížské sítě nemocnic AP-HP.

Žádná restaurace, žádné divadlo. Naštvu vás, vzkázal Macron neočkovaným

Tuto otázku Hirsch podle svých slov nastolil především proto, že náklady na zdravotní péči strmě rostou. Podle něj by také nezodpovědné chování některých nemělo ohrožovat dostupnost zdravotní péče pro všechny ostatní.
Několik francouzských pracovníků ve zdravotnictví už jeho návrh odmítlo. Krajně pravicoví politici vyzvali k Hirschovu odvolání a nesouhlas vyjádřila také starostka Paříže Anne Hidalgová, která předsedá správní radě AP-HP a je kandidátkou socialistů v dubnových prezidentských volbách. Na francouzském Twitteru se objevil hashtag vyzývající k propuštění Hirsche.

Ministr zdravotnictví Olivier Véran se k výzvě zatím nevyjádřil. Poslankyně za stranu prezidenta Emmanuela Macrona Republika v pohybu (LREM) Olga Givernetová ale ve čtvrtek v televizi BFM TV uvedla, že „problém, tak jak jej nastolila lékařská obec, nelze ignorovat“.
Průzkum agentury IFOP z poloviny ledna ukázal, že 51 procent Francouzů považuje za oprávněné, aby neočkovaní lidé, které skončí na JIP, platili celý účet za pobyt v nemocnici nebo alespoň jeho část.

Podle poslance za konzervativní Republikány Sébastiena Huygheho nejde o to, aby neočkovaní byli odmítáni na jednotkách intenzivní péče, nýbrž aby platili minimální příspěvek na náklady za péči. Jeho návrh zákona, aby se neočkovaní podíleli na části nákladů na léčbu, ovšem parlament zamítl.

Návrh měl za cíl zavést ve Francii podobná pravidla, která už platí v Singapuru. Když obyvatelé tohoto městského státu s jednou z nejvyšších proočkovaností na světě odmítnou vakcínu proti covidu-19, případnou léčbu si zaplatí u ze svého. Podle singapurského ministerstva zdravotnictví stojí léčba pacienta s covidem-19 na intenzivní péči v průměru 25 000 singapurských dolarů (405 000 korun).

X X X

Ve vedení už být nechce. Richterová se vzdává funkce v předsednictvu Pirát

Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová nebude obhajovat funkci první místopředsedkyně Pirátů. Celostátní fórum strany bude nové nejužší vedení vybírat na on-line sjezdu 8. ledna. Úmysl nekandidovat do nového předsednictva oznámili už dříve další jeho nynější členové Vojtěch Pikal a Radek Holomčík. Poslední místopředseda Martin Kučera na post koncem listopadu rezignoval. Piráti ve volbách utrpěli relativní porážku. Z 22 poslanců si pohoršili na 4, řada jejich členů pak v souvislosti s tím rezignovala na zamýšlené funkce, včetně tech ministerských.

Richterovou někteří členové strany do vedení nominovali, možnost ale nevyužije. „Kandidaturu v tomto období nezvažuji. Velmi si ale vážím toho, že jsem byla do volby našeho předsednictva navržena a řada lidí mi vyjádřila podporu," sdělila. Mezi členy strany je podle ní mnoho pracovitých a talentovaných lidí. „Nemám tak pochyby o tom, že nové složení vedení bude kvalitní a zajistí další rozvoj naší liberální, středové strany," uvedla.

Po sněmovních volbách je Richterová jedním ze čtveřice pirátských poslanců, v rámci jednání o sestavení nové vlády Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN získala post místopředsedkyně Sněmovny. „Mám samozřejmě v úmyslu se i nadále angažovat a pomáhat tam, kde bude třeba," doplnila Richterová.
Digitální média poškozují mozek, musíme děti chránit, říká autor Digitální demence

Vedení Pirátů se po lednovém celostátním fóru výrazně obmění. Členové strany by kromě jeho obsazení mohli v lednu rozhodovat i o navýšení počtu místopředsedů strany ze čtyř na šest. Nynější pětičlenné předsednictvo vede předseda strany Ivan Bartoš, který si ohledně další kandidatury do vedení vzal na stranickém fóru čas na rozmyšlenou. „Dejte mi prosím, i vzhledem k situaci v celostátní politice, drobet času na vyjádření," uvedl. O funkci předsedy se chce ucházet senátor Lukáš Wagenknecht.

X X X

SCHILLEROVÁ ZAPLATÍ ZA 2 FOTOGRAFY 2 MILIONY A FIALA ZA 3 ZBYTEČNÉ MINISTRY A 70

NOVÝCH PRACOVNÍKŮ ZE SVÉ KAPSY MILIONY, DOHLÉDNE NA TO STANJURA A VYHAZOVAČKA

PEKAROVÁ

Schillerová reaguje na kritiku milionových výdajů na svoji prezentaci

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá kritiku milionových výdajů, které šly ze státní kasy na její prezentaci. Podle ní tekly peníze na prezentaci celého ministerstva financí. Někteří lídři opozice si však myslí, že Schillerová by měla peníze vrátit ze svého.
„Už jsem se k tomu vyjadřovala mnohokrát, ale ráda to zopakuji. Nebyli to fotografové, kteří mi fotili pouze fotky na Instagram, jak to účelově vykládají někteří novináři. Chápu, že to může být zajímavá zkratka, ale není to tak,“ napsala redakci CNN Prima NEWS Schillerová.

Podle ní šlo o zaměstnance ministerstva, kteří vedle jiné činnosti plnili i funkci fotografa a kameramana resortu financí. „Byli to profesionálové, kteří pracovali na tiskovém odboru a spolu i s dalšími kolegy utvářeli mediální obraz celého ministerstva,“ pokračovala exšéfka resortu.

„Takové pozice jsou v dnešní době běžné v podstatě na všech institucích a úřadech, kde se řeší vztah s veřejností a bere se to vážně. Myslím, že se nám podařilo zvednout zájem veřejnosti o resort financí a dařilo se nám vysvětlovat lidem i mnohdy komplikovaná témata,“ míní Schillerová. Dodala, že o její sociální sítě se nikdy nestarali.

Zdůraznila, že o platech ani o odměnách zaměstnanců jako ministryně nerozhodovala a nikdy do nich nezasahovala. „Proto mi to celé připadá úplně absurdní,“ konstatovala dále pro CNN Prima NEWS exministryně a nynější šéfka poslanců ANO.
Na prezentaci šly dva miliony korun
Na výdaje za prezentaci Schillerové upozornily Seznam Zprávy. Web napsal, že prezentace bývalé ministryně financí na Instagramu a Facebooku stála 1,93 milionu korun ze státního. Jde o souhrn platů včetně odměn fotografa a kameramana, které nechala Schillerová zaměstnat na ministerstvu financí, aby ji fotili a natáčeli na její sítě.

Schillerová svého fotografa a kameramana zaměstnala na ministerstvu jako řadové referenty v odboru vnějších vztahů a komunikace. Každý bral měsíčně včetně odměn zhruba 75 tisíc korun hrubého, informovaly Seznam Zprávy.
Do ministryně se už pustili její kolegové ve Sněmovně. „Paní exministryně by to měla vysvětlit. Pokud jde o zneužívání veřejných prostředků, tak by to měla vrátit,“ uvedl pro CNN Prima NEWS šéf SPD Tomio Okamura.

S nadsázkou si do Schillerové rýpnul i šéf lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. „Omlouvám se všem svým fanouškům, že si tento účet spravují sám. Kvalita fotek je úměrná mému telefonu a neschopnosti používat filtr. A tak to zůstane,“ glosoval na Twitteru.

X X X

LIDOVEC VÝBORNÝ PROTI KOMUNISTŮM, ZA DR. HUSÁKA SE ŠÉF LUX VŠEM HLUBOCE KLANĚL,

A LIDOVCI DOSTÁVALI PŘEDNOSTNĚ BYTY, PROTOŽE BYLI V NÁRODNÍ FRONTĚ

Po volbách odvoláme nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, sliboval v létě ještě z opozičních lavic nynější šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS). Stříž je kontroverzní kvůli minulosti u KSČ a vojenské prokuratury. Ve funkci ale zatím zůstává. Premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro CNN Prima NEWS jasný deadline neřekl.

Lídři pětikoalice před volbami tvrdili, že až budou u moci, odvolají nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) už ale několikrát prohlásil, že s ním spolupracovat chce. Ptali jsme se proto premiéra Petra Fialy, jak to se Střížem bude.

Nemusíme všechno měnit. Blažek zdůvodnil, proč proti vůli části ODS ponechá šéfa žalobců

„Bavíme se o novém zákonu o státním zastupitelství, který by měl být poměrně rychle přijatý a který bude znamenat úpravu funkčních období. Stanovisko pana ministra spravedlnosti mi připadá v tuhle chvíli rozumné. Dokud se nedohodneme na časovém harmonogramu, jak bude vše probíhat, tak bychom neměli dělat personální rozhodnutí,“ mlžil Fiala.
V budoucnu by podle něj Stříž skončit mohl, konkrétní však předseda vlády nebyl. „Neznamená to, že se to neudělá nikdy, že se o tom nebavíme. Ale s personálními rozhodnutími musíme postupovat s nějakým systémem a v nějakém čase,“ zdůraznil šéf ODS.
Dodal, že personální rozhodování nelze dělat ihned. „Nemá to žádný jiný důvod, než že ty věci vyžadují nějaký čas a musí se připravit. Budeme se o tom bavit,“ uvedl Fiala.

Stříž se stal nejvyšším zástupcem vloni v červenci, když vláda Andreje Babiše v červenci schválila návrh tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO). Stříž je bývalým členem KSČ a vojenským prokurátorem.
Odvolání Stříže slibovala i Pekarová
ODS, TOP 09 i KDU-ČSL, které byly tehdy v opozici, nešetřili ostrou kritikou. „Hanebná personální politika vlády Andreje Babiše a Jana Hamáčka. Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci. Jeden z nich se dnes, 32 let po listopadu 1989, stal nejvyšším státním zástupcem. Po volbách ho odvoláme,“ sliboval tehdejší šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

A nebyl jediný, kdo Stříže kritizoval. Jeho odvolání slibovala z opozičních lavic i šéfka TOP 09 a nynější předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová. „Nejvyšším státním zástupcem se stane bývalý komunistický prokurátor Igor Stříž, který posílal do vězení za to, že někdo nechtěl sloužit socialistické vlasti. A rozhodla o tom vláda trestně stíhaného premiéra, na jehož řízení může mít státní zástupce vliv. Po volbách ho odvoláme,“ psala v červenci na Twitter

Ke Střížovi měl negativní postoj i šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný. „Pro mě je naprosto neakceptovatelné, aby nejvyšším státním zástupcem, to znamená hlavou veřejné žaloby, byl člověk, který na sobě nese ten škraloup, že byl součástí vojenské prokuratury před rokem 1989. Tedy té prokuratury, které se báli i sami komunisté,“ kritizoval ve stejné době pro Radiožurnál Výborný

Teď dává od Stříže ruce pryč, i když je jeho strana ve vládě. „Tato personálie je plně v pravomoci vlády a ministra spravedlnosti. Je tedy třeba se obrátit na vládu,“ napsal CNN Prima NEWS Výborný, který působí „jen“ jako šéf lidoveckých poslanců ve Sněmovně.

Stříž se funkce ujal poté, co skončil Pavel Zeman a navrhla ho tehdejší ministryně spravedlnosti Benešová. Stříž působí ve veřejné žalobě od roku 1986. Nejprve byl právním čekatelem, později vyšetřovatelem a prokurátorem. Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem.

X X X

WHO vyšetřuje ředitele své asijské pobočky, údajně šikanoval zaměstnance

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyšetřuje obvinění ředitele regionální pobočky v Asii. Údajně šikanoval své podřízené, měl rasistické narážky a také předal Japonsku citlivá data o vakcínách proti covidu-19. Lékař Takeši Kasai nařčení popírá, připustil však přísnější styl vedení. Japonsko odmítlo, že by dostalo jakékoliv nepovolené informace

Agentura AP ve čtvrtek informovala, že obvinění pocházejí z interní stížnosti, kterou už v říjnu a posléze i minulý týden vedení odeslal „znepokojený pracovník WHO“. Jeho identita zůstává skrytá.
Podle stížnosti měl Kasai rasistické a pohrdavé poznámky na zaměstnance kvůli jejich národnosti a „systematickou šikanou a ponižováním vytvářel toxické prostředí,“ uvedla agentura Reuters.

Kasaiův „autoritářský“ způsob vedení údajně způsobil odchod 55 klíčových pracovníků WHO za poslední rok a půl. Většinu z nich navíc nikdo nenahradil, dodal anonymní zdroj.
Poskytnutím tajných dat měl lékař Kasai své rodné zemi udělat diplomatickou službu, Japonsko by informace podle Reuters využilo při distribuci a dárcovství dávek svým sousedům.

„Jsme si vědomi obvinění a podnikáme příslušné kroky k vyšetření dané věci,“ reagovala v prohlášení WHO. Japonská vláda uvedla, že vyšetřování sleduje. Popřela, že by obdržela „nevhodné“ tajné informace o vakcínách.
„Japonsko bere velmi seriózně důležitost rovného přístupu k účinným vakcínám pro všechny státy a regiony, podporuje v tomto ohledu řadu mezinárodních programů distribuce,“ nechal se slyšet Koičiró Macumoto z úřadu premiéra.

Snažím se zlepšit, řekl ředitel
Kasai, ředitel regionální pobočky pro západní Tichomoří se sídlem ve filipínské Manile, připustil, že byl na zaměstnance tvrdý. Nařčení z rasismu či sdílení tajných informací s Japonskem však popřel.
„Rasismus jde proti všem principům a hodnotám, kterými se jako člověk a úředník řídím,“ sdělil. Doplnil, že si uvědomuje vážnost situace a hledá cesty ke zlepšení svého stylu vedení a pracovního prostředí.

X X X

Ficův syn si koupil stometrový byt bez hypotéky, sám by šetřil 17 let

Osmadvacetiletý syn slovenského expremiéra Roberta Fica Michal se stal vlastníkem luxusního bytu v centru Bratislavy. Pořídil si ho před pár dny a zaplatil za něj v přepočtu zřejmě kolem 11 milionů korun. Kde na byt vzal, není jasné. Podařilo se mu nicméně předběhnout vlastního otce, který stále bydlí v nájmu. I Fico starší nicméně čelí otázkám, z čeho financuje svůj životní styl.
Byt se nachází na lukrativní adrese v centru Bratislavy a podle odhadů mohl stát kolem 450 tisíc eur (téměř 11 milionů korun). Michal Fico na jeho koupi nepotřeboval hypotéku. Z platu by si na něj však nevydělal.

Syn někdejšího slovenského premiéra pracuje poslední tři roky v české firmě ČEZ jako manažer projektů strategie. Pokud by celou svou mzdu dával stranou – podle listu Sme může v přepočtu vydělávat od 65 tisíc korun hrubého – musel by na něj šetřit sedmnáct let.
Výpis z katastru údajně ukazuje, že k nákupu došlo letos 20. ledna. Kde na přibližně stometrový byt v uzavřeném komplexu vzal peníze, zatím Fico mladší neřekl. Odpovědi slovenským novinářům neposkytl ani jeho otec. 

„Bývalý premiér a předseda opoziční strany Směr Robert Fico by měl vysvětlit, odkud jeho mladý syn vzal peníze na to, aby si bez hypotéky koupil byt v takové luxusní čtvrti,“ uvedla šéfka Nadace Zastavme korupci Zuzana Petková.
Otázky nad životním stylem Fica seniora

V pouhých osmadvaceti letech je tak Fico junior zaopatřený lépe než jeho otec. Ten po letech bydlení v pronájmu v bytovém komplexu Bonaparte, který patří odsouzenému daňovému podvodníkovi Ladislavu Bašternákovi, ani nyní nežije ve „vlastním“. 
Nájem bytu, který má podle médií hodnotu půl milionu eur (přes 12 milionů korun) posílá bývalému poslanci Směru Dušanu Muňkovi. Ten za Fica šéfoval jedné z pojišťoven a za minulého režimu byl agentem slovenské StB.

Ficův pád. Expremiér přichází o papalášské výhody, sebrali mu i ochranku

Bašternákovo sídlo expremiér opustil v létě 2019 po osmi letech. Ještě než odešel, dal si záležet na tom, aby nikdo nemohl poznat, na jak vysoké noze žil. Z apartmánu o ploše 377 metrů čtverečních, se dvěma terasami a výhledem na Bratislavský hrad, se stal holobyt.

Nejenže zmizel drahý italský nábytek a veškeré vybavení, v bytě nebyla ani kuchyňská linka, chyběly umyvadla, vana, vodovodní baterie, lustry, zárubně či mramorové desky. Na krbu už nebylo obložení, z podlah někdo dokonce vytrhal parkety. Byt šel následně do dražby, ale dosud si ho podle posledních informací nikdo nekoupil.

Bývalý předseda vlády na otázky ke svému majetku tradičně neodpovídá. A pokud ano, novináři se od něj dozví třeba větu: „Že se nestydíte.“ V souvislosti s Ficovým nejasným bohatstvím médii před časem proletěla ještě jedna kauza. Poté, co expremiéra začala sledovat policie na lovecké chatě, vyšlo najevo, že z Ficovy kanceláře někdo odcizil zlaté mince a 50 tisíc eur (1,2 milionu korun). 

Okradený politik to však nehlásil, protože by podle svých slov musel policii vysvětlovat, proč měl v centrále Směru tolik peněz a kde k nim přišel. Na služebnu nicméně i tak musel, ovšem mince se prý do té doby našly a Fico tak policistům oznámil, že se vše vyřešilo interní kontrolou v rámci strany.

Předloni se pak do podobné situace jako nyní Fico dostal i někdejší šéf slovenských hmotných rezerv Kajetán Kičura. I jeho syn si totiž koupil bydlení v Bratislavě bez hypotéky. Krištof Kičura si pořídil rovnou dva byty v historickém centru města, a to navíc v době, kdy jeho otec jednal o nákupu předražených pomůcek pro boj s pandemií a v trezoru schovával desítky zlatých cihel.