Západní politici už dávno měli s Ukrajinci otevřeně hovořit o tom, co je čeká a nemine. Biden a Stoltenberrg a spol. už dávno měli Ukrajincům říci, že do NATO se hned nedostanou a NATO také zdevastovanou Ukrajinu neobnoví, novou nevybuduje. Musel by se stát zázrak, kdyby se Anglie, Johnson a spol. práskli přes kapsu a zaslali jim miliardy liber, dolarů, euro nebo další měnu na výstavbu nových měst a obcí Ukrajiny. O tom jim zatím nikdo ze západních politiků nic neřekl a západní měnu nezaslal.

Jasné je jen to, že Rusko Ukrajinu varovalo před vstupem do NATO, protože nechce mít kolem svých hranic západní mocnost. To určitě nedovolí, a NATO mělo být zrušeno jako dříve Varšavská smlouva, o čemž byla dohoda. Ale zřejmě jen ústní dohoda. Rusko pořád myslí na to, že Hitlera od Moskvy hnala jen RA a osvobodila Ukrajinu, Polsko a další země Východu, včetně Itálie a spol. Západ, USA, Anglie, Kanada se zapojily proti Hitlerovi až později.

Na Ukrajině je jistě mnoho chytrých politiků, odborníků, poslanců a spol., kteří by se měli zamyslet nad tím, co už vědí, že NATO Ukrajinu nezachrání a nemá cenu dál nechat umírat další tisíce lidí ve své zemi a devastovat ještě to, co zatím stojí, nebylo rozstříleno a vybombardováno. Podle této situace se pak rozhodnout a jednat. Je jasné, že celý národ Ukrajiny se do jiných zemí nedostane, a ti, co jsou už v cizině, nebudou mít hned všichni, solidní bydlení, ale jen provizorní ve stanech, tělocvičnách, halách a podobně. Záleží teď jen na rozumných lidech Ukrajiny, jak dál se bude boj v zemi vyvíjet. Buď přestanou umírat další stovky, tisíce lidí, dospělých a dětí, nebo boj bude pokračovat. A jak dlouho? Čím to skončí? Lidé chtějí mít klid, žít bez potíží a strachu o život.

X X X

Šéf Roskosmosu pohrozil pádem ISS, pokud Západ nezruší sankce proti Rusku

Rogozin řekl, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování ISS bude sankcemi narušen. Ovlivní to podle něj i ruský segment ISS, který koriguje pohyb stanice po oběžné dráze.

"Může to skončit pádem (ISS) do moře nebo na zem. ISS váží 500 tun," prohlásil Rogozin. Na mapě světa ukázal, kam by případně stanice mohla spadnout, a prohlásil, že Rusko je z velké části v bezpečí. "Ale obyvatelé ostatní zemí, zejména zemí řízených válečnými psy (západními politiky), by se měli nad cenou sankcí proti Roskosmosu zamyslet," řekl Rogozin.

Šéf Roskosmosu hrozil potížemi ve vztahu k ISS hned po zahájení ruské invaze na Ukrajinu a vyhlášení prvních sankcí. Upozornil, že ISS drží na oběžné dráze jenom motory ruských lodí, které pravidelně vyrovnávají pokles trajektorie stanice. Roskosmos také ohlásil přerušení spolupráce s evropskými partnery na vesmírných startech z Kourou. Rusko tento kosmodrom využívá po dohodě s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) k vynášení různého nákladu do vesmíru, ruského i pro jiné zákazníky.

Americká vesmírná agentura NASA začala zvažovat, jak by mohla udržovat ISS na oběžné dráze bez ruské pomoci.

ISS je rozdělena na ruskou a americkou sekci. USA zastavily v roce 2011 program raketoplánů a doprava Američanů na stanici a z ní závisela na ruských raketách. To skončilo v roce 2020 po zapojení raket společnosti SpaceX.

Ruští kosmonauti jsou stále ve výcvikovém centru v Houstonu a na ISS je nyní Američan Mark Vande Hei. Drží rekord v délce pobytu na ISS, který má ukončit za tři týdny. Počítá se s tím, že se vrátí spolu se dvěma ruskými kosmonauty v ruské lodi Sojuz a přistanou v Kazachstánu. NASA oznámila, že zatím se neplánuje žádná změna. Rogozin ale 26. února zveřejnil video, v němž pohrozil, že Rusko nechá Vande Heie ve vesmíru a odpojí ruský segment od ISS.

X X X

Rusové si našli zadní vrátka, do Evropské unie cestují přes Srbsko

Cestování mezi Evropou a Ruskem je obtížnější než kdy dříve. Evropské unie a další státy uzavřely vzdušný prostor všem ruským letounům, Rusko v reakci zakázalo vstup do svého vzdušného prostoru desítkám zahraničních aerolinek. Ruští cestovatelé si však našli zadní vrátka, do Evropy se vydávají přes Srbsko.

Srbsko je po vyhlášení protiruských sankcí Evropské unie ohledně letecké dopravy a následných ruských odvetných sankcí jednou z mála evropských zemí, jehož letadla Rusko vpouští do svého vzdušného prostoru. Mezi oběma zeměmi nabízí spojení srbský letecký národní dopravce Air Serbia.

Podle analytické společnosti ForwardKeys kapacita dostupných sedadel směřujících z Ruska do Srbska v prvním březovém týdnu narostla o zhruba 50 procent ve srovnání s předválečnou úrovní. Cestování ze Srbska do dalších zemí, včetně Francie, Švýcarska, Itálie a Kypru se zvýšilo téměř o dvě třetiny.
Bez přestupu v Srbsku by bylo cestování daleko složitější, nabízí se například možnost přestoupit v Turecku, další variantou je cestování přes země Perského zálivu.

Hlavní letecký uzel
Podle prodejce letenek z bělehradského letiště srbský dopravce od začátku války minimálně zdvojnásobil kapacitu do Moskvy a Petrohradu a pro lety dokonce využívá širokotrupý letoun Airbus SE A330, který se dříve používal pro lety do New Yorku.

„Stali jsme se hlavním uzlem, a to zcela nečekaně,“ uvedl prodejce pod podmínkou anonymity. „Nemám dobrý pocit z toho, že profitujeme z cizího neštěstí. Je to neuvěřitelné. Všechny lety jsou plně obsazeny a cena letenky nepředstavuje žádný problém,“ uvedl.

Platební karty nefungují, aerolinky nelétají. Tisíce Rusů uvázly v Thajsku

Podle analytické společnosti se stalo Srbsko jedním z nejdůležitějších center pro cestování z Ruska do dalších evropských zemí, z 12. místa poskočilo na čtvrtou příčku. Na prvním místě je Turecko, které poskytuje spojení s Gruzií, Německem, Spojeným královstvím a USA.

Stránky dopravce ukazovaly v pátek v poledne nejbližší volný termín z Moskvy do Bělehradu 18. března, jednosměrná letenka pouze s příručním zavazadlem se prodávala za cenu 489,55 eur (zhruba 12 400 korun).

Další problémy
Ačkoliv byl vzdušný prostor pro ruské letouny v zemích EU uzavřen, Rusové vycestovat do unijních států zakázáno nemají. Je však zcela možné, že se setkají i s dalšími obtížemi.

„Moje banka je zablokovaná, zaměstnavatel mi už nemůže převádět plat,“ řekl agentuře Bloomberg Rus pracující v Itálii. „Všechno je najednou obtížné. Peníze, víza, cestování, vše,“ dodal.
Společnosti Visa i Mastercard v sobotu oznámily, že pozastavují ruské operace, což má mít dopad především na zahraniční platby. Místní spotřebitelé již například nebudou moci používat v zahraničí karty vydané v Rusku.

Srbsko je na Rusku závislé
Srbský prezident Aleksandar Vučić ohledně války na Ukrajině lavíruje. Den po invazi uvedl, že „plně podporuje územní celistvost Ukrajiny“ a začátkem března se podle srbských médií Srbsko připojilo k rezoluci Valného shromáždění OSN odsuzujícímu ruskou invazi. Vučić se nicméně odmítl připojit k unijním sankcím vůči Rusku, ačkoliv je země kandidátem na členství v Evropské unii, které předpokládá sladění zahraniční politiky se státy EU.

Rusko postrádá náhradní díly pro svá letadla, nepomůže ani Čína
Prezident minulý čtvrtek podle agentury Beta připustil, že Srbsko se nachází ve „velmi složité situaci“, a že ve světě „existuje menší pochopení pro pozici Srbska než kdy jindy“.

Srbsko s Ruskem tradičně udržuje silné vazby a je na něm do značné míry závislé v energetice. Významnou je pro Bělehrad podpora Moskvy v otázce Kosova, které v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku. Rusko může díky právu veta v Radě bezpečnosti OSN blokovat vstup Kosova do Organizace spojených národů.

X X X

Putin a Lukašensko chtějí sankcím čelit spolu – zbraněmi, traktory i cenami energií.

Čelní představitelé Ruska a Běloruska – zemí, které Evropa a Spojené státy viní z agrese na Ukrajině – budou postupovat proti sankcím společně a to včetně těch, které se projeví v cenách energií. Bližší podrobnosti nezazněly.
Běloruská agentura BelTA v pátek uvedla, že kromě společného postupu proti sankcím bude Rusko Lukašenkovu režimu dodávat moderní zbraně a vojenské vybavení, mělo by k tomu dojít v „blízké budoucnosti“. Bělorusko na oplátku poskytne sousední velmoci moderní zemědělské přístroje.

Ukrajinští obránci své země dnes očekávali v 20:00 (SEČ) možné přímé zapojení Běloruska do války. Doposud sousední země nezapojila své vojáky, leč propůjčila ruským jednotkám své území, aby z něho vedly útok, a také odpalovala rakety směřující na ukrajinské území. Ve 21:30 (SEČ) však zatím o útoku Bělorusů nebyly žádné zprávy.

Varování před možným útokem předcházel ruský manévr, který měl dle Ukrajinců za cíl poskytnout záminku Bělorusku k zapojení. Podle velení ukrajinských vzdušných sil dostala v pátek státní policie ve 13:30 SEČ informaci, že ruská letadla přeletěla ukrajinskou obci Tumen a zasáhla Kopani a další dvě vesnice na běloruském území. Bělorusko obvinění kategoricky odmítlo.

Vstup Běloruska do války je blízko, ruské letouny provokovaly, tvrdí Ukrajina
Agentura Reuters citovala šéfa ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova, podle kterého je zatím Ukrajina vůči Bělorusku zdrženlivá, nicméně to se může rychle změnit. „Pokud jeden jediný běloruský voják překročí hranici, budeme se bránit,“ uvedl Danilov.

X X X

‚Porušení mezinárodního práva.‘ Starostu obsazeného Melitopolu Fedorova podle Kyjeva unesli ruští vojáci?

Ukrajinští činitelé v pátek obvinili ruské síly, že porušily mezinárodní právo a unesly starostu Melitopolu, informovala ukrajinská média. Město na jihovýchodě Ukrajině obsadily ruské jednotky pár dní po zahájení invaze.
Melitopol 22:45 11. března 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

Moskva se k údajnému únosu nevyjádřila. Informace ukrajinské strany, která tvrdí, že byl 33letý starosta obviněn z terorismu, nelze nezávisle ověřit.

„Na základě prvotních informací byl starosta Melitopolu (Záporožská oblast) Ivan Fedorov unesen vetřelci,“ napsal na telegramu ukrajinský vicekancléř Kyrylo Tymošenko.
Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka Fedorova unesla desetičlenná skupina, když odmítl spolupracovat s nepřítelem.

„Únos starosty Melitopolu je klasifikován jako válečný zločin podle ženevských úmluv a dodatkových protokolů, které zakazují brát civilisty během války za rukojmí,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí.
„Při únosu mu dali plastový pytel přes hlavu,“ napsal Heraščenko. Na sociálních sítích se objevily záběry z bezpečnostní kamery před melitopolskou radnicí, na nichž skupina vojáků vede osobu se zakrytou hlavou.

X X X

Ruská armáda změnila taktiku. Používá stejnou jako v Čečensku, říká vojenský expert.

Uběhly dva týdny od začátku války a ukrajinská armáda stále odolává ruským útokům. Podle britské vojenské rozvědky ukrajinské jednotky překvapují silou svého odporu. Situaci pro Radiožurnál a Český rozhlas Plus zhodnotil odborník v oblasti vojenství Dušan Rovenský.

X Je možné s jistotou říct, že ruská armáda změnila taktiku?

Můžeme vidět velmi radikální odklon od toho, co se dělo v prvních dnech invaze. Ruská armáda tehdy pravděpodobně počítala s rychlým obsazením klíčových měst výsadkovými jednotkami a jednotkami speciálních sil, příjezdem tankových a motorizovaných jednotek a pacifikací ukrajinského odporu.
 
Poslechněte si rozhovor s Dušanem Rovenským, zástupcem šéfredaktora časopisu ATM zaměřeným na vojenství
Nyní je jasné, že nic takového se konat nebude. Ruská armáda tedy přešla na taktiku, kterou dobře známe z předchozích konfliktů. Například v Čečensku používala v masivní míře dělostřelectvo a letectvo k oslabení obrany protivníka, následně podlomila morálku a obsadila území pozemním útokem.

X Bude se ruská armáda ještě intenzivněji zaměřovat na ukrajinské civilní cíle?

Určitě. Střílení po civilistech samozřejmě není primárním cílem. Města slouží jako opěrné body ukrajinské armády. Ruská armáda se primárně zaměřuje na vojenské cíle a přitom zasahuje i obytné domy.
Ale je možné, že důvodem útočení na civilní cíle je snaha Ruska vyvolat humanitární katastrofu, vyvolat uprchlickou vlnu a vyslat statisíce nebo miliony lidí do západní Evropy. Vlna by zahltila západní země, které by se musely zaměřit na zvládání humanitární katastrofy místo podporování ukrajinské armády.

X Kde teď ruská armáda postupuje nejrychleji a čím to je?

Nejdále armáda postoupila na jihu Ukrajiny, kde zaútočila z Krymského poloostrova. Část těchto jednotek postoupila směrem na východ k Mariupolu, a další část se naopak obrátila na západ a dnes (v úterý) útočí na město Mykolajiv. Důvodů může být více.

Ukrajinská obrana na jihu nemusela být tak silně vybudovaná jako na severu nebo na východě země. Ruské jednotky zde také mohly být lépe vedeny. Ovšem i na jihu jsou v posledních dnech postupy spíše v řádech kilometrů, nikoliv desítek kilometrů, jak tomu bylo na začátku. Je zřejmé, že prvotní plán invaze se rozpadl.

X Jsou ruské jednotky druhého sledu stále připravené v záloze a my zatím sledujeme útoky pouze prvosledových jednotek?

Není tomu tak. Ruská armáda nasadila veškeré síly, které měla připravené k invazi. Vyslala do boje i zálohy a nejlepší jednotky, které byly během prvních dnů v záloze. Ještě jí zbývá poměrně dost sil v jiných částech Ruska, ale to jsou jednotky nižší kvality. Ty by se musely přesunout až k Ukrajině.

Jejich kvalita techniky a personálu je nižší, stejně jako bojová hodnota jednotek. Pokud by tyto jednotky do války vstoupily, nebudou mít takové výkony jako ty, které jsou na Ukrajině nyní.

X Existuje stále hypotetická možnost použití jaderných zbraní?

To nemůžeme předvídat. Doufám, že k použití jaderných zbraní nedojde.

X Tajné služby, například britská vojenská rozvědka, často vyjadřují překvapení nad silou ukrajinského odporu. Byla Ukrajina na konflikt dostatečně vojensky přichystána?

Ukrajina měla na přípravu ke konfliktu osm let a je vidět, že čas nepromarnila. Vybudovala po Rusku a Turecku třetí početně nejsilnější armádu v Evropě. Naopak ruská armáda konflikt podcenila a Ukrajinci podávají na svoje možnosti velice dobré výkony.

X Na 20 000 lidí z celého světa vyjádřilo ochotu odjet bojovat po boku Ukrajinců. Mohli by Ukrajině tito „legionáři“ výrazně pomoci nebo jejich snaha naopak přináší rizika nebo možné komplikace?

Vesměs jde o lidi s vojenskými zkušenostmi. Jsou to bývalí vojáci, mnozí z nich například příslušníci speciálních sil, lidé s velice dobrými vojenskými znalostmi a návyky. Na druhé straně existuje riziko, že je Rusko využije propagandisticky.
Vladimir Putin řekne, že je potřeba denacifikovat Ukrajinu. Řekne, že opravdu na Ukrajině Rusové bojují proti evropským fašistům, kteří chtějí zničit ruský národ. Je to munice pro ruskou propagandu.

X X X

Vzpoura v ruské státní televizi? Zastavte válku na Ukrajině, vyzývali hosté pořadu?

Hosté ruské státní televize Rossija 1 se vzepřeli Moskvě a otevřeně kritizovali válku na Ukrajině. Invazi označili za „ještě horší než v Afghánistánu“ a dokonce vyzývali k jejímu ukončení. Podle nového zákona přitom lidem, kteří kritizují ruský postup vůči Ukrajině, hrozí dlouhý pobyt za mřížemi.

V talk show Kremlem podporované televize Rossija 1 vystoupili hosté odmítající podpořit narativ prosazovaný televizními moderátory, že Rusko provádí „speciální operaci“ s cílem „demilitarizovat“ Ukrajinu.

„Chceme se dostat do dalšího Afghánistánu?“ ptal se opoziční ruský poslanec Semjon Bagdasarov. Připomněl tak katastrofální invazi SSSR do Afghánistánu v roce 1979, která skončila o deset let později ústupem sovětských vojsk. Bagdasarov řekl, že „na Ukrajině je více lidí a jsou pokročilejší v zacházení se zbraněmi“, načež dodal: „To nepotřebujeme. Už toho bylo dost“. Jeho řeč poté přerušil moderátor Vladimir Solovjev. Ten je jedním z hlavních propagátorů Putinovy vlády a EU na něj uvalila sankce.

Svou obavu v pořadu vyjádřil i režisér Karen Šachnazarov. Podle něj kvůli konfliktu na Ukrajině hrozí izolace Ruska. „Pokud se bude situace dále měnit v absolutní humanitární katastrofu, budou se od nás muset distancovat i naši blízcí spojenci jako Čína a Indie,“ řekl filmař a požadoval ukončení války.

Putinova válka proti svobodě projevu
Ruský prezident nedávno zintenzivnil zásahy proti médiím a jednotlivcům, kteří se nepodřizují ruské straně ve válce. Zablokoval Facebook a Twitter a podepsal zákon, podle něhož  je možné jednotlivce a firmy postihovat za úmyslné šíření „falešných zpráv“ v Rusku. Co je za ně považováno určuje vláda. Lidem, kteří kritizují vpád na Ukrajinu, hrozí 15 let vězení, budou-li nezávislá média vojenskou operaci označovat za invazi, válku nebo útok, mohou obdržet vysoké pokuty nebo jim bude zastavena činnost.

X X X

Konvalinka: Menší vlna je tady, ale určitě nesouvisí s uprchlíky. To se ještě nemohlo nijak projevit.

„Menší vlna je tady. Vidíme to jednak na tom, že přestaly klesat počty nakažených, přestože výrazně méně testujeme. Z toho také matematicky vyplývá, že roste relativní procento nakažených mezi testovanými, což je vždy nejlepší ukázka, že se blíží další vlna. Ale pozor – není to ani strašení, ani varování,“ říká biochemik Jan Konvalinka v posledním 111. dílu pořadu.
„Zdá se, že to je ta BA.2 varianta omikronu. Všechno vypadá na to, že imunita, kterou máme z očkování nebo po prodělané chorobě, brání proti nejhoršímu průběhu. Čili bude přibývat nakažených, ale nevidím veliké nebezpečí nějaké vlny hospitalizací, nebo nedej bože úmrtí,“ upozorňuje.

Podle biochemika Konvalinky je každé rozvolňování politické rozhodnutí. „Kdybychom chtěli být úplně stoprocentně bezpeční, tak bychom měli ještě chvíli s rozvolňováním počkat. Ale je tady vždy ta otázka, jak dlouho ještě budeme chránit všechny neočkované?“

Přiznává, že vždy stál na straně opatrných doporučení a těch, kteří varovali před zlehčováním covidu-19. „Teď už ale přichází doba, kdy ten, kdo se chtěl naočkovat, mohl. Ostatní, kteří to odmítají nebo se spoléhají na ,ruskou ruletu‘, tak jim už asi musíme dát šanci, aby si to tedy vyzkoušeli.“

S uprchlíky to nesouvisí
Mírné vzedmutí počtu pozitivních testů ale podle Konvalinky rozhodně nijak nesouvisí s aktuálním přílivem uprchlíků z Ukrajiny.
„To se ještě nemohlo nijak projevit. Za druhé si myslím, že tady nejde o žádné nebezpečí. Jsem velmi pro to, abychom byli solidární vůči Ukrajině a skutečně bych byl opravdu nešťastný, kdyby měla jakákoli diskuse o koronaviru nějak zpochybňovat naší velkorysost a potřebu pomáhat,“ nabádá.

„Uprchlíkům samozřejmě musíme poskytnout zdravotní péči a její součástí je i očkování,“ připomíná Konvalinka s tím, že je známo, že Ukrajina je obecně „podočkovaná“, takže všichni příchozí dostanou i všechny vakcíny. „Ale je to jejich ochrana, nikoli naše,“ dodává.

Počty nemocných klesají i jinde v Evropě. „Když to zabalíme do balíčku, tak to teď vypadá opravdu velmi dobře. Počty obecně klesají, také úmrtí, ale máme malé výjimky jako Dánsko.“

„Tam rozvolnili dřív a teď mají větší počty už nikoli nakažených, ale i úmrtí. Vlastně nejvyšší než kdykoli v minulosti, protože se drželi velmi nízko. V tomto smyslu jsou vlastně obětí svého úspěchu, protože teď to u nich vypadá hůř než jinde, ale i tady to už klesá,“ popisuje Konvalinka.

Zároveň připomíná, že od začátku pandemie bojoval s formulací, že by lidé umírali s covidem. „Je to ten příběh, jak věci, které celé dva roky nebyly pravda, se teď pravdou stávají. Vždy jsem bojoval s tou až cynickou formulací, že lidé umírají s covidem, nikoli na covid. Říkal jsem, že také nikdo na světě nezemřel na HIV, ale na zápal plic či na nádory – takže lidé nezemřeli přímo na ten virus, ale s virem.“

„Teď, když se podíváte na stránky Českého statistického úřadu, tak zjistíte, že v lednu, kdy jsme měli nějakých 30 až 40 obětí denně, tak nenarostla průměrná úmrtnost v zemi a jen opisovala průměrnou úroveň posledních pěti let. Tohle dřív nikdy nebyla pravda. Ve všech epidemických vlnách bylo mrtvých ne stejně, nebo dokonce méně než těch s covidem, ale bylo jich víc.“

„Teď umírají už jen velmi staří lidé nebo nemocní s komorbiditami. A těch, kteří umírají v mladším věku, jsou neočkovaní, a je jich tak málo, že se to na celkové statistice neprojeví. Jinými slovy, teď už lidé opravdu většinově, ne všichni, umírají s covidem.“

Konspirační teorie
Biochemik dál připomíná, že jsme v pandemii byli zasažení také dezinformacemi, dokonce tvrdí, že se dá najít nějaká sjednocující linka mezi AIDS, koronavirem a ukrajinskou krizí.

„Ano, úplně jednoznačně. Víte, já strašně nesnáším konspirační teorie, považuji je za zlo. Snažím se vysvětlovat svět kolem sebe přirozeně – a když tam jsou nějaké divné věci, tak to jsou zpravidla omyly, chyby, neschopnosti a hlouposti než nějaké zlé úmysly. Bohužel, tady už nemůžeme zavírat oči před tím, že je tady organizované zlo, které plánovitě zasívá dezinformace mezi lidi.“

„U HIV je prokázané, zmapované, jak KGB udělala velmi úspěšnou dezinformační kampaň, kde přes východoněmecké a brazilské noviny zasela informaci o tom, že HIV vznikl v laboratoří CIA a byl uměle vytvořen. To je mimochodem velmi účinná dezinformace, protože tomu dodnes v průzkumech věří desítky procent Afroameričanů. Pořád si myslí, že je jejich vláda obelstila a zabíjí je, což je vlastně strašně demoralizující myšlenka.“

Stejně tak jsou podle biochemika prokázány i dezinformace o koronaviru, které pocházely z Ruské federace.
„U koronaviru je to už také prokázáno. Před časem jsem tady vyprávěl příklad s dezinformacemi kolem výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. A opravdu ty samé IP adresy, které nám tedy posílaly dezinformace o očkování, tak z hodiny na hodinu přeskočily na dezinformace o muničním skladu a roli KGB na výbuchu.“

„Mimochodem – podívejte se na některé velmi známé postavy protivakcinačního hnutí tady v Čechách, které dnes šíří ruskou putinovskou, mimořádně odpornou propagandu. Jsou to titíž lidé. A nejsou to jen ,profláklí‘ antivaxeři, ale do 24. února to byli ještě i někteří bývalí nebo současní prezidenti tohoto státu,“ uzavírá Jan Konvalinka.

X X X

Kontroly na Pražském hradě zůstanou, změna může přijít až po konci války

Bezpečnostní opatření na Pražském hradě nadále zůstanou v platnosti, a to i přesto, že ministr vnitra Vít Rakušan již dříve požádal policii i tajné služby o jejich revizi. Vyhodnocení mělo být hotové v únoru. Nyní však zátarasy na Hradě zůstanou, a to kvůli válce na Ukrajině.

„S ohledem na vývoj bezpečnostní situace na Ukrajině zůstane v tuto chvíli zajištění bezpečnosti areálu Pražského hradu v nezměněné podobě. O aktualizaci opatření se bude jednat po skončení ukrajinské krize,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Právě bezpečnostní opatření na Hradě a jejich nezbytnost řešil na začátku letošního roku ministr vnitra Vít Rakušan. Ten požádal policii i tajné služby o revizi bezpečnostních opatření, která tam platí. 

„Pražský hrad je symbol české státnosti. Patří nám všem. A my všichni opravdu nejsme teroristi, tak jak si teď možná připadáme při jeho návštěvě. Požádal jsem příslušné instituce o revizi všech bezpečnostních opatření, které kolem Hradu stvořila válečné opevnění,“ uvedl tehdy. 

Za kontroly na vstupu do nejnavštěvovanější české památky a zároveň sídla prezidenta čelí Pražský hrad dlouhodobé kritice. Jeho zástupci se brání, že bezpečnostní opatření odpovídají požadavkům policie. Ke zrušení kontrol na konci roku vyzvali senátor Jiří Růžička a poslanec Jan Lacinav otevřeném dopise. Bezpečnostní kontroly označili za zbytečné, potupné a v rozporu s postoji předchozích demokratických prezidentů. Obdobnou žádost mu poslali už koncem let 2018 a 2020.
Všichni nejsme teroristi. Rakušan chce revizi zátarasů na Hradě

Kancelář prezidenta republiky výzvu odmítla. Obvinila je z šíření dezinformací, Hrad je podle prezidentské kanceláře v rámci možností veřejnosti přístupný. Kontroly podle KPR provádí policie na základě vlastní analýzy rizik z letošního května. 
Policie kvůli současné geopolitické situaci posílila v polovině února také výkon služby na exponovaných místech, jako jsou vlaková a autobusová nádraží. Dohlíží na tzv. měkké cíle, tedy místa s vysokou koncentrací lidí, která nejsou trvale chráněna. 
Od roku 2016 platí v České republice první stupeň ohrožení terorismem, který tehdejší vláda schválila v reakci na teroristické útoky na bruselském letišti a v tamním metru. V rámci tohoto stupně už policie realizuje na vybraných měkkých cílech opatření, jejichž smyslem je zvýšený dohled a komunikace se zástupci objektů.

X X X

Praha kapacity pro uprchlíky má, ale ne za 180 korun za noc, tepe vládu Hřib

Pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům odbavilo od začátku ruské invaze přes 25 tisíc lidí. Ve čtvrtek evidovalo 2 872 žadatelů, z nich 375 požádalo o ubytování. Situace v metropoli je podle primátora Zdeňka Hřiba vážná. „Ubytovací kapacity v Praze jsou, ale ne za 180 korun či stokorunu za dítě. To je zásadní věc, bez které na otázku, jaká je maximální ubytovací kapacita v Praze, odpovědět nelze,“ uvedl Hřib.

Vedení pražského magistrátu hledá další soukromé ubytování pro ukrajinské uprchlíky. „Pokud někdo může nabídnout ubytování dle sazby vlády, tedy za 180 korun za noc za dospělého a 100 korun za dítě do 10 let, tak ať tak učiní,“ vyzval primátor. Šéf pražských hasičů Luděk Prudil dodal, že o ubytování aktuálně žádá 300 až 500 lidí denně.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ve středu řekl, že kabinet se domluvil u příspěvku na dítě do deseti let na výši 90 korun. Definitivně ale ministři zatím o této podpoře nerozhodli.

Hlavní město Praha podle primátora Hřiba nyní pracuje s vládou určenými úhradami. „Nám to přijde také za Prahu nereálné, v tuto chvíli se snažíme zajistit cokoliv bude možné za tuto cenu,“ řekl. 

Dodal, že město bude s kabinetem jednat o zvýšení částky. „Nepochybuji o tom, že tohle se stane tématem dalšího jednání hejtmanů s ministry,“ řekl primátor. Jednání by se podle něj mělo uskutečnit příští týden a podobný problém jako Praha řeší i Jihomoravský kraj.
Ředitel hasičů Prudil řekl, že ubytování může být i mimo Prahu. „Je možné, že kontrakty na ubytování v nižších cenách najdeme mimo území Prahy,“ upřesnil.

V pátek večer se také podle primátora ubytují první uprchlíci v jedné z tělocvičen, které připravují po výzvě magistrátu městské části. O tom, kde přesně to bude, bude město informovat během dne.

Teoretická kapacita by měla být 100 lidí, ale kolik jich tam opravdu bude, to bude záležet na té aktuální situaci a operativním řízení v Kongresovém centru,“ sdělil. Město zadalo 22 očíslovaným městským částem, aby každá z nich připravila tělocvičny právě s kapacitou 100 lidí. Zbylé menší městské části, kterých je 35, se podle primátora rovněž hlásí.
Prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek uvedl, že členové asociace mohou dát v Praze k dispozici ještě 1 700 lůžek, přičemž už by to nemohlo být zdarma, ale předběžně byla stanovena částka 500 korun za noc. Zatím podle něj asociaci nikdo nekontaktoval, že by o to měl zájem.

Asociace dala už dříve Správě uprchlických zařízení seznam se 4 000 lůžky k dispozici po celé ČR, ta byla zdarma, podle vyjádření členů jsou stále některá volná. 
Stárek dodal, že asociace nemá detailní informace. Hotely mohou podle něj kapacity poskytnout na měsíc, tedy zhruba do začátku dubna. Upozornil, že ubytování uprchlíků v hotelech může být pomoc v době největší krize, ale není to dlouhodobé řešení.

Pražské centrum eviduje 25 tisíc uprchlíků
Celkem 188 uprchlíků odvezly autobusy a vlaky během uplynulého dne do jiných center. Pracovníci asistenčního střediska, které se před týdnem přesunulo z Městské knihovny do Kongresového centra, zatím nejvíc žadatelů odbavilo v úterý, konkrétně 3 667. I v jiné dny vyřídí průměrně kolem tří tisíc lidí, kapacita byla původně plánovaná na zhruba dva tisíce žadatelů.

Pracoviště funguje nonstop a je společné pro hlavní město a Středočeský kraj. V pondělí po poledni muselo kvůli obrovskému náporu pozastavit příjem nových žádostí, znovu se otevřelo v úterý brzo ráno. Hasiči část žadatelů už od víkendu převážejí do méně vytížených center v jiných krajích.

Od vypuknutí bojů na Ukrajině před dvěma týdny přišlo do Česka podle odhadů na 200 tisíc uprchlíků a další tisíce denně přicházejí, převažují mezi nimi děti a ženy. Velká část z nich míří do Prahy a okolí.

Ministerstva vnitra a pro místní rozvoj příští týden předloží vládě materiál, ve kterém vyčíslí náklady na budování humanitárního ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny po ruské invazi. 

Úřady podle ministra vnitra Víta Rakušana vybírají lokality, kam by mohly umístit uprchlíky poté, co se vyčerpají kapacity nabízené státem, samosprávami a soukromníky. Nechtějí budovat stanová městečka, ale uvažují o montovaných buňkách. Česko nyní zvládne umístit 250 tisíc ukrajinských uprchlíků do ubytování nehumanitárního charakteru, uvedl ve čtvrtek Rakušan.

V pátek Sněmovna schválila zákon o příspěvcích na uprchlíky, díky němuž by lidé, kteří ve své domácnosti uprchlíky ubytují, mohli získat od úřadu práce finanční podporu. Její výši a další podmínky by stanovila vláda svým nařízením. 
Na cizinecké policii nebo v asistenčních centrech se již v Česku zaregistrovalo 73 144 uprchlíků z Ukrajiny. Ve čtvrtek jich bylo 4 817, jejich počet od minulého týdne mírně klesá. Speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí vydalo ministerstvo vnitra 121 511, ve čtvrtek je dostalo 13 397 lidí. 

O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit.

X X X

Vláda nám dluží plán pro zvládnutí uprchlické krize, varují města a obce.

Svaz měst a obcí žádá vládu, aby nastavila systém financování pro zvládnutí uprchlické krize. Města a obce se obávají, že dopady uprchlické krize přesune stát na jejich rozpočty. To by podle nich mělo za následek propad finančních prostředků samospráv. „Chybí a budou chybět kapacity ve školství, v sociálních službách, chybí již teď lékařské služby,“ varovali zástupci obcí v pátek.

Místopředseda Svazu měst a obcí, olomoucký primátor Miroslav Žbánek poznamenal, že samosprávy vysílají humanitární konvoje, organizují charitativní sbírky a přijímají uprchlíky. „Městské rady uvolňují ze svých rozpočtů od pěti milionů korun výše a jsou připraveny svou pomoc i navýšit,“ uvedl.
Zároveň ale upozornil na problémy českých občanů v souvislosti s rostoucími cenami energií, pohonných hmot i potravin. „Mnozí budou stát na hranici chudoby. Nevíme, jak dlouho bude pomoc Ukrajině potřeba, potřebujeme tedy od vlády jasná pravidla,“ dodal.

Města a obce požadují od kabinetu Spolu a Pirátů se STAN dlouhodobější plán na zvládnutí uprchlické krize. „Voláme po nastavení systému financování, a to zejména stravování, provozu školských zařízení, personálního zabezpečení všech sociálních služeb a zejména financování ubytovacích služeb,“ uvedl svaz. Žádá též zjednodušení legislativních procesů při rekonstrukcích prostor na další ubytovací kapacity.

„Je potřeba nastavit fondy, připravit dotační tituly i finance na investice do infrastruktury. Chybí a budou chybět kapacity ve školství, v sociálních službách, chybí již teď lékařské služby,“ doplnil svaz, který sdružuje 2 772 obcí, což je více než 44 procent z celkového počtu obcí v Česku. Členské obce Svazu zastupují přes 8,5 milionu obyvatel.

Na cizinecké policii nebo v asistenčních centrech se již v Česku zaregistrovalo 73 144 uprchlíků z Ukrajiny. Ve čtvrtek jich bylo 4817, jejich počet od minulého týdne mírně klesá. Speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí vydalo ministerstvo vnitra 121 511, ve čtvrtek je dostalo 13 397 lidí. 

O víza mohou žádat nejen lidé, kteří z Ukrajiny uprchli po zahájení ruské agrese, ale například i ti, kteří v Česku žijí déle, končí jim pobytové oprávnění a museli by se jinak na Ukrajinu vrátit.
Ministr vnitra Vít Rakušan uvedl, že do Česka už přišlo 200 tisíc ukrajinských uprchlíků. Na cizinecké policii nebo v asistenčních centrech se již zaregistrovalo přes 73 tisíc z nich. Už dříve Rakušan řekl, že Česká republika je schopna poskytnout základní komfort a najít ubytování pro zhruba 250 tisíc lidí.

X X X

Polský ústavní soud rozhodl, že ESLP nemůže zpochybňovat jmenování soudců

Polský ústavní soud ve čtvrtek rozhodl, že Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nemá právo zpochybňovat jmenování polských soudců. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž tento verdikt může dále zhoršit vztahy Varšavy s Evropskou unií.
Konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), která je u moci od roku 2015, se střetává s evropskými institucemi v otázkách, jako jsou soudní reforma, migrace, změna klimatu či práva sexuálních menšin. Nyní však volá po evropské solidaritě a unijních fondech, aby zvládla příliv bezmála 1,5 milionu lidí prchajících z Ukrajiny před ruskou invazí, připomíná Reuters.

Kritici obviňují PiS z porušování principů vlády práva a politizace soudů prostřednictvím dosazování vybraných osob do funkcí či disciplinárních řízení s nepohodlnými soudci. Vláda tvrdí, že reforma je nutná ke zvýšení efektivity a očištění justice od pozůstatků komunistické éry.
Polský ústavní soud dnes uvedl, že ESLP nemá právo zpochybňovat jmenování polských soudců. „ESLP nemá právo měnit autentický text (jmenování) podle vlastních představ soudců,“ uvedl ústavní soudce Mariusz Muszynski, který je soudem ve Štrasburku sám považován za nezákonně jmenovaného člena polského ústavního soudu.

ESLP řeší několik desítek soudních sporů týkajících se jmenování polských soudců. Jeden z nich se týká tří ústavních soudců vybraných předchozí vládou, které v roce 2015 odmítl jmenovat do funkce prezident Andrzej Duda a na místo nich dosadil tři soudce nominované nově vládnoucí stranou PiS. Štrasburský soud loni konstatoval chyby a porušení zákona při jmenování soudců a verdikty ústavního soudu v novém složení uznal za neplatné.

„Polský ústavní soud se nyní vyrovnal ruskému ústavnímu soudu,“ napsal na twitteru bývalý polský ombudsman Adam Bodnar v narážce na zákon z roku 2015, který umožňuje ruskému soudu rozhodnout o plnění či neplnění verdiktů ESLP.
Polsko v minulosti několikrát ignorovalo rozhodnutí evropských orgánů týkajících se svého soudnictví a dalších záležitostí s tím, že se jedná o nezákonné a politicky motivované zásahy. Koncem tohoto měsíce má ústavní soud projednat, zda může Soudní dvůr EU uložit Polsku předběžná opatření nebo finanční postihy.

X X X

Francie tiší nepokoje na Korsice, převeze tam odsouzené za vraždu prefekta

Francouzský premiér Jean Castex změnil status dvou vězněných korsických nacionalistů a umožnil tím jejich převoz do věznic na Korsice. Vláda tímto krokem vyšla vstříc požadavkům protestujících. Na francouzském ostrově už několik dní zuří nepokoje.
Protesty na Korsice propukly na začátku března, kdy byl nacionalistický aktivista Yvan Colonna, který si odpykává trest za vraždu prefekta Clauda Erignaca z roku 1998, násilně napaden spoluvězněm. Od té doby je jedenašedesátiletý Colonna v kómatu.
Bezodkladné povolení přesunu na Korsiku se týká Alaina Ferrandiho a Pierra Alessandriho, kteří se rovněž podíleli na vraždě prefekta. Přesun Colonny, který ale kvůli jeho zdravotnímu stavu není možný, Castex povolil už v úterý. V prohlášení uvedl, že tak učinil z humánních důvodů.

Castex nepokoje na Korsice odsoudil a rázně odmítl spekulace demonstrantů, že útok na Colonnu zosnoval stát. Slíbil rychlé prošetření incidentu, ke kterému došlo ve věznici v Arles na jihu Francie. Pod podmínkou zklidnění situace na Korsice demonstrantům premiér nabídl dialog o změně statusu ostrova a možném přesunu části kompetencí z Paříže a korsické metropole Ajaccio. Formulací konkrétních bodů Castex pověřil ministra vnitra Géralda Darmanina.

V Bastii na severu ostrova bylo ve středu zraněno 23 policistů, nejméně tři demonstranti a jeden fotoreportér, informovala agentura DPA s odvoláním na místní úřady.
Demonstranti zaútočili na policisty v budově městské prefektury zápalnými lahvemi. V Ajacciu protestující rovněž útočili na policisty zápalnými lahvemi a kameny. Zápalná lahev zasáhla také Justiční palác. Policie proti demonstrantům použila slzný plyn a zábleskové granáty.

X X X

Dalších 32 kilometrů dálnice. Startuje výstavba D4 mezi Příbramí a Pískem, řidiče čekají omezení

Po zhruba osmi měsících přípravných prací se rozjíždí budování 32 kilometrů dálnice mezi Příbramí a Pískem u středočeské obce Milín. Výstavba dálnice je prvním PPP projektem v oblasti dopravní infrastruktury. Kromě zcela nových 32 kilometrů dálnice D4 z Příbrami do Písku zahrnuje projekt modernizaci 16 kilometrů již zprovozněných úseků.

 „Projekt postupuje podle plánu a už od položení základního kamene je možné pozorovat, jak se stavba každým dnem mění a roste. Po měsících přípravných prací začíná etapa, v níž budou stavební aktivity stále viditelnější.“ uvedl generální ředitel Via Salis Christian Biegert.

Dopravní omezení
Práce budou probíhat paralelně na několika úsecích. S tím souvisí i plánovaná dopravní omezení. První takové omezení se připravuje u obce Milín, kde dojde během následujících sedmi dní k zúžení jízdních pruhů na silnici I/4, tak aby se v tomto úseku mohl rozšířit původní násyp.

 „Vítáme, že stavební práce jedou. Sice to bude znamenat dočasná dopravní omezení, ale ve finále se zbavíme každodenního hluku a kouře z projíždějících kamionů. Obec bude tišší a bezpečnější. Současné silnice skutečně nebyly plánovány na takovou intenzitu dopravy, která je tu v posledních letech,“ uvedl Pavel Nekl, starosta obce Milín.
Přípravné práce jsou naplánovány na víkend, tedy do doby nejslabšího provozu, aby byla co nejméně narušena plynulost dopravy, poté během týdne budou osazena betonová svodidla tak, aby byla oddělena doprava od staveniště.

Dálnice D4.
Od počátku března byla uzavřena část místní komunikace směřující od hlavní silnice č. III/1757 do obce Boudy a od 14.března se chystá uzavírka sjezdů z I/4 tedy části silnic č. III/00421 a č. III/00421a do obce Nerestce.
V dubnu se obdobně jako na u Milína se zúží silnice č. I/4 u Mirovic, aby mohly být zahájeny práce na rozšíření silnice na dálnici i v tomto úseku.

„Prosíme řidiče o ohleduplnost a dodržování stanovené rychlosti, aby v místech dopravních omezení docházelo k co nejmenšímu zdržení. Zároveň chci poděkovat všem za trpělivost,“ dodal Christian Biegert ze společnosti Vialis, která stavbu v rámci PPP projektu provádí.

Stále pokračují i skrývky ornice, dokončují se archeologické záchranné průzkumy a pokračují přeložky elektrického vedení a ostatních sítí křižujících budoucí dálnici.
Stavba bude podle smlouvy hotova v prosinci 2024 a dalších 24 let bude konsorcium dálnici provozovat. Jana Bartošová, ekomocký deník.cz

X X X

Veteráni francouzských legií mohou být pro Ukrajinu přínos, říká historik

Synem Francie se cizinec nestává krví přijatou, ale krví obětovanou, říká motto legionářů. Podstupují nejtvrdší výcvik a jsou nasazováni na ty nejriskantnější operace. Jak mohou legionáři ve výslužbě přispět ke konci války na Ukrajině? O historii a současnosti francouzských cizineckých legií jsme si povídali s nastupujícím ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů docentem Ladislavem Kudrnou.

X Jaký je původní smysl vzniku a nasazování cizineckých legií?

Už jen motto francouzské legie, tedy „Legio Patria Nostra“ neboli „Legie je naše vlast“, už její smysl naznačuje. Nezáleží na tom, odkud pocházíte, prostě jste legionář. Ztrácíte svou národní identitu a stáváte se součástí většího kmene, společenství legie. Legie byla součástí francouzské koloniální expanze a každého konfliktu od druhé poloviny 19. století, tudíž i Velké války a druhé světové války. 

Zejména byla legie nasazena do nepopulárních válek, jakými byly válka v Indočíně a alžírská válka, v nichž tvořila páteř všech jednotek. Francouzi proti Američanům zakázali nasazení branců v Indočíně, jelikož si byli vědomi toho, že by to vyvolalo domácí nepokoje, jak se ostatně stalo ve Spojených státech na konci 60. let 20. století.

X Zůstává v době postkoloniální toto poslání?

Ne. To se radikálně změnilo po stažení Francie z Alžírska, kdy se restrukturalizovalo složení francouzské cizinecké legie, kde už jádro netvořili jen Němci, ale také Španělé i Francouzi. Díky dekolonizaci se jí také změnila náplň práce. Francie stále měla obchodní styky a zájmy ve svých bývalých koloniích a zemích rovníkové Afriky. Také zde žilo hodně francouzských občanů. 

Pokud by v těchto oblastech vypukly například nepokoje, jako bylo povstání v roce 1978 v Kongu, Francie vyslala cizineckou legii, aby chránila její lidi. Později se legie začala nasazovat v souladu s politikou Severoatlantické aliance, tedy Afghánistán nebo Irák. Od roku 1931 je součástí francouzské armády a přijímá úkoly přímo od vlády. Jinými slovy, řídí se politickými rozhodnutími vlády.

Válka v Indočíně byl konflikt mezi Francií a osvobozeneckým levicovým hnutím Viet Minh vedeným Ho Či Minem období od prosince 1946 do července 1954 na území Vietnamu, Laosu a Kambodži. 
Těmto státům předcházela koloniální správa francouzské Indočíny, neboli Indočínská federace. Konflikt probíhal souběžně s medializovanější válkou v Koreji, z které vzešly státy Severní a Jižní Korea. 

Na první válku v Indočíně navázala druhá, vietnamská válka. Do konfliktů se nepřímo zapojily Spojené státy, Čína, Sovětský svaz a její satelitní státy.

X Co dělá francouzskou cizineckou legii tak elitní? Podstupují její členové vyšší míru rizika?

Bezpochyby tomu tak v minulosti bylo a je tomu tak i dnes, ale pověst legendárnosti si získala i díky náročnosti výcviku příslušníků legie. Mluvil jsem s Čechy a Slováky, kteří v jejich řadách sloužili od roku 1990, popisovali téměř tu samou obtížnost přípravy jako českoslovenští veteráni, kteří se k legii přidávali po roce 1948. 

Záleží na specializaci, ale výcvik trvá obvykle 5 až 6 měsíců. Uměli třeba poslepu rozebrat a složit zbraně všeho typu, které se v Indočíně vyskytly. Ten výcvik je skutečně velmi tvrdý. Na jejím konci je legionář perfektně připraven jak po fyzické, tak psychické i ideologické stránce, kterou cizinecká legie neopomínala. 

Ptal jsem se veteránů války v Indočíně, zda věděli, za co jsou bojovat. Odpovídali, že instruováni byli a věděli, proč tam jdou, což nebyl třeba případ amerických vojáků ve válce ve Vietnamu. Ideologický aspekt boje je důležitý faktor a nelze jej podceňovat.

X Jak legie funguje z hlediska komunikace? Užívá se výhradně oficiálního jazyka?

Ano, každý musí umět francouzsky. A teď si představte, že přijdete do legie, neumíte ani slovo a musíte se jazyk naučit za běhu. Je to každodenní dril, ke kterému mají motivaci, protože za každé nesprávné slovíčko je 20 kliků navíc. Výhoda Čechů, kteří po komunistickém převratu roku 1948 vstoupili do legií a vyrůstali za německé okupace, uměli dost dobře německy, což byl neoficiální jazyk legie. S německými vojáky, kteří v druhé světové válce bojovali za wehrmacht a poté tvořili páteř legie, se v pohodě domluvili.

Podplukovník Pavel Knihař, který nastoupil v sedmnácti do legie a sloužil dalších třicet let, mi vyprávěl o svém prvním nasazení v Indočíně. Měl štěstí, že jako nováček byl nasazen do relativně klidné oblasti jižního Vietnamu proti severu, což byla bašta Vietkongu. Tam proudila čínská vojenská pomoc a dobrovolníci. Veteráni mu ukázali, jak přežít, využít džungli ve svůj prospěch, ale hlavně se tam konečně naučil francouzsky. 

Vzpomínal na svou první hlídku, velitel mu dal instrukce, kterým vůbec nerozuměl, ale pochopil, že ho někdo přijde vystřídat. Vzbudil ho za pět hodin úder pažbou do břicha a křik velitele, že ho postaví před vojenský soud a nechá zastřelit. Ale za půl roku, díky kamarádovi, který na něj mluvil jen francouzsky, byl schopen nějak komunikovat. Mimochodem, dost se zapomíná, že právě největší válečné nasazení Čechoslováků od druhé světové války bylo právě v Indočíně, kde jich bojovalo 1620, a toto číslo nebylo dodnes překonáno.

x Cizinecká legie je srovnatelná velikostí s jakým vojenským útvarem?

To se různí v čase. Dnes má legie pod sebou zhruba 8 tisíc legionářů, což platí od odchodu Francie z Alžírska v sedmdesátých letech. Je to divize, kterou tvoří 9 pluků a půlbrigáda. V Indočíně nicméně měla k dispozici až 40 tisíc příslušníků, ale v období míru počet mužů kolísal vždy okolo 12 tisíc.

Doc. PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. (1975)
Autor jedenácti monografií, stovek článků a studií, mezi jehož odborné zaměření náleží Československý zahraniční odboj za 2. světové války, účast Čechoslováků v nejdelším konfliktu 20. století, první a druhé vietnamské válce (1946–1954, 1964–1975), československá opozice v období tzv. normalizace, 1969–1989 a historie českého (proto)undergroundu, 1964–1989. Dne 2. 3. 2022 byl zvolen novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů.

x Jaká byla napříč historií motivace těch, kteří do služeb cizineckých legií rukovali?

Záleží na historických okolnostech. Za Velké války, kdy vznikla uvnitř francouzské cizinecké legie slavná česká rota Nazdar!, tam byla touha vybojovat samostatnost Československa. Za druhé světové války zažili českoslovenští dobrovolníci šok, když jim Francie oznámila, že nemohou vstoupit do regulérní armády, ale jen do cizinecké legie. Slíbila však, že pokud budou za Francii sloužit v severní Africe, tak až začne válka s Německem, nastoupí do francouzské armády. To se předtím ani potom nestalo. 

Po roce 1948 se spousta Čechoslováků během cesty do zaslíbené Ameriky ocitla v německých utečeneckých táborech, ve kterých životní podmínky byly strašné, bída, hlad a špatná hygiena. Toho využili verbíři francouzské cizinecké legie, kteří nabízeli prospekty, kufry plné jídla a říkali: „Tady shniješ, přidej se k nám! Odkroutíš si to v severní Africe, dostaneš hezkej žold a po pěti letech i francouzský občanství.“ Na to vojáci slyšeli, ale byli i tací, kteří chtěli dál bojovat proti komunistům. Po roce 1990 byla motivace jednak slušný plat a jednak seberealizace, profesní růst a touha po dobrodružství.

x Využívalo se v propagandě rámování cizineckých legií ve špatné víře jako žoldáckých jednotek?

Nepochybně, od 20. let 20. století se táhne vykreslování legií jako žoldáků a hrdlořezů, což gradovalo během studené války. Komunisté vykreslovali legionáře jako zneužité chudáky, kteří bojují po boku nacistů za peníze amerických a francouzských imperialistů hájí jejich zájmy.

x Vstupují do legií výlučně zelenáči bez vojenské zkušenosti?

Pokud to vztáhneme na dobu po roce 1989, pak určitě ano.

x Jak je to s legalitou vstupu do cizineckých legií?

U nás v Česku byla do přijetí do NATO služba pro cizí armádu trestným činem. V dobách před 12. březnem 1999, když se příslušníci legií vraceli domů o dovolené, příliš se nechlubili tím, co ve Francii dělají. Do roku 1999 byla pro službu ve francouzské cizinecké legii nebo armádě jiného státu podmínka, že dotyčný musí disponovat souhlasem prezidenta republiky. Po vstupu do Aliance se může kdokoliv ze států NATO přihlásit legálně.

x Ukrajinská vláda spustila web, přes který se zájemci o vstup do jejich cizineckých legií mohou přihlásit. Již v době spuštění jich evidovala přes 16 tisíc. Když přihlédneme k tomu, že Ukrajina odmítá přijímat bojovníky bez předchozí vojenské zkušenosti, nakolik může vznik legií ovlivnit průběh konfliktu?

Jestli si dobře pamatuji, minulý týden Francouzi zadrželi 14 legionářů ukrajinské národnosti, kteří chtěli utéct na Ukrajinu bojovat za svou vlast. To je z pohledu cizinecké legie trestný čin, protože má pětiletý závazek. Do té doby je příslušník francouzské armády a nemůže opustit svou jednotku. 

Pokud však jde o vysloužilce, spousta španělských, irských, britských, italských, českých, polských, ukrajinských a jiných veteránů tam míří a nic jim nebrání, aby do ukrajinských legií vstoupili. Podle mě bojový přínos a efektivita bude obrovská, protože mají za sebou elitní výcvik a bojovat umějí.

X Kreml naproti založení legií vyrukoval s prohlášením, že legionáři nebudou požívat výsad válečných zajatců a budou postaveni před vojenský soud. Je to normální přístup k vojákům legie či zahraničním vojákům armády?

Tady vidím paralelu s Velkou válkou, kdy rakousko-uherská armáda stála proti té ruské, jejíž součástí byly regimenty československých legionářů. Pokud vojáci Rakouska-Uherska chytili Čecha či Slováka v ruské uniformě, byl namístě popraven kvůli dezerci k nepřátelské straně. Je to odsouzeníhodné, ale legální. Ale v případě, že dobrovolníci budou sloužit v rámci ukrajinské armády v ukrajinské uniformě, pak se na ně bezpochyby vztahují ženevské konvence.

To je stejné, jako když čeští či polští piloti sloužili v britském Královském letectvu. V případě, že byli sestřeleni a padli do zajetí, měli stejná práva jako Britové. Sice ze začátku Němci hrozili, že s Čechy bude jednat jako s dezertéry a zrádci, kteří pozvedli zbraň proti své mateřské říši, a vztahuje se na ně jurisdikce třetí říše. 
Churchill na to odpověděl, že za jednoho zastřeleného Čecha popraví deset německých zajatců. Pokud by Rusové takhle jednali, znamenalo by to nebezpečný precedens a porušení konvencí.

X X X

Rath si přibral služby ve vězení. Jako lékař bude střídat Brno s Prahou

Přesně před dvěma měsíci propustili bývalého politika a lékaře Davida Ratha z věznice v Brně, kde si odpykal polovinu ze sedmiletého trestu za korupci. V Brně před svým propuštěním pracoval jako lékař a tuto práci vykonává dál. Portálu iDNES.cz Rath ve čtvrtek potvrdil, že bude od dubna pracovat vedle Brna také v pražské vazební věznici na Pankráci. Spolupráce je bez časového omezení.

„Pracuji jako praktický lékař v brněnské vazební věznici a od dubna bych měl toto působiště střídat s ordinací ve vazební věznici na Pankráci. Nic jiného k tomu jako zaměstnanec Vězeňské služby ČR říci nemohu, protože tak činit nesmím. O čemkoli jiném a podrobnějším smí mluvit jen mluvčí,“ řekl iDNES.cz Rath.
Redakce iDNES.cz proto oslovila i vězeňskou službu. Její mluvčí Markéta Prunerová uvedla, že Vězeňská služba ČR disponuje dvěma nemocnicemi, a sice při vazební věznici a nemocnici Brno a Praha-Pankrác.

„Doktor David Rath je v současné době činný na dohodu o pracovní činnosti na zdravotním středisku při vězeňské nemocnici v Brně, od příštího měsíce bude činný také na zdravotním středisku při pankrácké vězeňské nemocnici,“ potvrdila pro iDNES.cz Prunerová.

Z vězně ombudsmanem. Rath bude hájit pacienty i před svými kolegy
Ta současně zdůraznila, že jde o pracovní zařazení. „Spolupráce byla uzavřena bez časového omezení,“ doplnila mluvčí vězeňské služby s tím, že jakou Rath za práci pobírá odměnu, neví. „Ani nejsem kompetentní ji znát, natož ji sdělovat,“ dodala.
David Rath za mřížemi strávil tři a půl roku, tedy polovinu soudem vyměřeného trestu za korupci. Od svého nástupu do vězení měl zájem o možnost ordinovat i za mřížemi, což se mu vyplnilo v době epidemie covidu.

Po jeho propuštění 11. ledna 2022 však spolupráce s věznicí neskončila. „Co se týče mé práce ve věznici, pak se mohu vyjádřit jen v tom smyslu, že pracuji jako praktický lékař v brněnské vazební věznici dva dny v týdnu,“ řekl pro iDNES.cz Rath, který se po svém propuštění z věznice stal ombudsmanem Svazu pacientů pro Středočeský kraj a Prahu a v lednu také uvedl, že chce pracovat v ordinaci v Hostivici.

X X X

Nemáme problém s lidmi, ale s místem, říká ředitel IKEM Stiborek

Lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) zvládnou provést více než pět set transplantací orgánů za rok. Ani covidová pandemie se na tomto čísle nijak nepodepsala. Nyní ředitele specializované nemocnice Michala Stiborka nejvíc zaměstnává výstavba nových pavilonů G1 a G2 za víc než miliardu. „Maximálně jsme se snažili, aby nedošlo k omezení poskytování péče,“ říká v rozhovoru pro MF DNES.

X Ve funkci ředitele IKEM jste tři roky. Proč jste do toho šel a co se vám zatím podařilo uskutečnit?

Když jsem se hlásil do výběrového řízení, bylo pro mě a celý IKEM rozhodující, abychom měli kvalitní lidi, kvalitní techniku a dost peněz na to pořídit jedno i druhé. Po třech letech se nám to poměrně daří. Máme přední odborníky nejen v rámci Česka, ale i střední Evropy, a v mnoha případech i světa. Relativně se nám daří i ekonomicky. To znamená, že pro pacienty i lékaře můžeme kupovat moderní techniku. Ve výsledku díky tomu všemu můžeme moderně léčit.

x Co věda a výzkum?

Máme přislíbeno historicky největší peníze věnované na výzkum, které jsme kdy v IKEM měli, a jsme poměrně daleko ve fázi jejich schvalování.

x O jaké částce se bavíme?

To nemůžu do schválení prozradit, ale hovoříme o vyšších stovkách milionů korun.

Michal Stiborek
Michal Stiborek vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a Nottingham Trent University.
Přes dvacet let strávil v manažerských pozicích: obchodní ředitel Svit Zlín, Setuza, generální ředitel Marila-Balírny. Od roku 2011 působil v pozici ekonomicko-provozního náměstka IKEM. 
Od roku 2019 je ředitelem IKEM.

x Jaké priority máte nyní?

Jedna z věcí, na kterých usilovně pracujeme poslední tři roky, je výstavba pavilonů G1 a G2. Už jsme se totiž dostali na hranu našich prostorových i léčebných kapacit. Potřebujeme víc lůžek, moderní a novou techniku pro rozvoj zdravotní péče. Budou to hlavně pavilony kardiologie a transplantační chirurgie. 
V minulém roce se nám podařilo dosáhnout historicky nejvyššího počtu transplantovaných orgánů – celkem to bylo 542. I přesto, že to byl covidový rok. Nové pavilony stavíme i proto, aby pacientů po transplantaci orgánů mohlo být ještě víc.

x Jak jste zvládali covidovou situaci?

IKEM byl v trochu odlišné situaci od ostatních českých nemocnic. Je to dáno naším místem v systému zdravotní péče. Ministerstvo zdravotnictví se v době covidu snažilo o to, aby lidé měli přístup do nemocnic, kde může být léčen covid. Zároveň ale nechtělo omezovat neodkladnou péči. IKEM má proti ostatním nemocnicím relativně málo oborů i lůžek, těch máme 315. 
Pro nás by větší počet covidových pacientů znamenal v podstatě zastavení transplantační aktivity a kardiovaskulární péče v nemocnici. To je rozdíl proti fakultním nemocnicím nebo těm v krajích, které mají tisíce lůžek. Naše je stavěná na provedení výkonu, léčbu a následné propuštění pacienta. Nikoli na dlouhodobou hospitalizaci. Stovky pacientů s covidem-19 jsme měli, ale bylo to v rámci námi léčených diagnóz.

x Pomáhali jste nějak ostatním nemocnicím?

Uchovali jsme si operační kapacity, takže jsme mohli operovat pacienty z nemocnic, které byly kvůli covidu přeplněné a nemohly výkony provádět. Byli to lidé z celé republiky. Kromě toho jel naplno transplantační program, který je život zachraňující a nejde odložit, protože dárce orgánu buď je, nebo není.

V IKEM poprvé transplantovali játra od žijícího dárce dospělému pacientovi

X Na začátku rozhovoru jste zmínil nutnost mít kvalitní personál. Jak jste na tom s lidmi?

Jsme na tom dobře s lékaři, zdravotníky i sestrami ve vyšší a střední věkové struktuře. Problém cítíme u mladých, těch bychom potřebovali podstatně více. Snažíme se je přilákat, vypsali jsme pro ně stipendia, děláme pro ně školení, kurzy, prohlídky.

X Čekal bych, že zájem o IKEM bude enormní.

Víte, ono je to trochu i v tom, že když máte v nemocnici skutečné legendy v jednotlivých oborech, udávají příklad. Nově příchozí vidí, že se tady pracuje více než v jiných zdravotnických zařízeních. Zároveň po nich stále chceme, aby se ve svém oboru vzdělávali. Na mezinárodní kongresy, stáže či hrazené zahraniční pobyty vynakládáme vysoké desítky milionů. Snažíme se, aby nejezdil jen přednosta, primář nebo šéf oddělení, ale aby jel každý, kdo má zájem. To se týká lékařů i sester. Slibujeme si od toho větší iniciativu. 

Dnes už to nevypadá, jako když se díváte na Nemocnici na kraji města. I sestřičky a zdravotní bratři pracují se supermoderními přístroji, navíc u pacientů, jejichž stav je velice vážný. Na druhé straně máme reálný problém v tom, že spousta mladých klade důraz na osobní život. U starších jsme byli zvyklí na obrovské zapálení pro medicínu.

X Pojďme k novým pavilonům. Jaký budou mít přínos pro pacienty?

IKEM byl stavěn v devadesátých letech a byl stavěn velice chytře. Ve stávajících prostorách jsme mohli fungovat třicet let. Počet pacientů, o které se IKEM stará, se ale logicky zvyšuje. Jenom transplantační program je za 12 let, co zde působím, dvojnásobný. To se děje i v jiných oblastech jako je kardiologie, kardiochirurgie, hepatogastroenterologie, nefrologie nebo diabetologie. Objemově rosteme, a tak potřebujeme stále více prostoru. Víc ordinací, víc vyšetřoven, sálů i lůžek. Dostali jsme se na kapacitní hranu. Byli jsme zřízeni primárně kvůli transplantačnímu a kardiovaskulárnímu programu. Nemáme tudíž problém s lidmi, ale s místem.

X A ten nové pavilony vyřeší?

Ano. Podařilo se nám přesvědčit vládu, aby nás zařadila do programu strategických vládních investic, a jako takoví jsme dostali příspěvek od státu na tuto stavbu. Mluvím o příspěvku, stavba není celá hrazena ze státních peněz. My se na investici významně podílíme, stát nám dává 600 milionů korun, my ze svého 450 milionů. Kromě této investice musíme ještě udělat redesign stávajícího monobloku, kdy vytvoříme větší prostor pro některé stávající kliniky, aby i ony mohly rozšiřovat péči.

Zvířecí orgány? Stojíme na začátku převratné doby, říká šéf Transplant centra

x To vyjde na kolik?

Bude to asi jako naše investice do pavilonů G1 a G2 – více než 400 milionů korun. Díky tomu všechny naše kliniky získají expanzí prostor na dalších 10 až 15 let. Když to vezmu přes kupecké počty… máme 540 transplantací orgánů za rok, takže asi 500 pacientů. Když probíhá vše dobře, pacient dochází jednou za čtvrt roku na kontrolu. Když ne, častěji. To znamená, že každý rok vám přibude 2 000 kontrol pacientů. Za deset let je to 20 tisíc pacientů, to je obrovský nárůst. Tohle vytváří tlak na náš růst. 

Jsme rádi, že lidí odléčíme víc a máme je v péči. Naši lékaři jsou schopni léčit pacienty v těžším stavu. Před nějakými deseti roky by to nešlo. Dnes ho díky vývoji medicíny, technologií, znalostí a erudice nejenom zachráníme, ale udržíme mu i rozumnou kvalitu života.

X Takže víc práce a pacientů je pro vás vlastně úspěch.

Rozhodně. Kvůli tomu jsme byli zřízeni a i kvůli tomu se snažíme růst.

Chirurgové IKEM loni vyměnili rekordních 542 orgánů. Nejvíce ledvin a jater

X Zní to jako velké rozšíření. Zvládne to kapacitně i váš personál?

Náš personál je skvělý, umí si poradit a pomoci při akutním výpadku na některých odděleních, ale přes 50 nových lůžek s tím narůstající objem další péče určitě nezvládne. Proto budeme hledat 100 nových kolegů a kolegyni. 70 z nich budou zdravotníci, 30 technicko-hospodářští pracovníci. S jejich hledáním začínáme už teď. Máme dveře otevřené pro každého, nemusí to být nutně erudovaný specialista, nyní máme čas mladé lidi hned po škole zaškolit, zacvičit, aby se po otevření nových pavilonů v roce 2023 mohli stát erudovanými členy nových týmů.

X Ještě se chci vrátit k financím a kofinancování státem. České zdravotnictví je nechvalně proslulé pletichami při zadávání veřejných zakázek. Máte ošetřeno, aby na tomto projektu potenciálně nedošlo k úniku peněz?

My jsme se už před začátkem této investice rozhodli k ní přistoupit jinak, než je v Česku zvykem. Při konzultaci zadávacích dokumentací dlouhodobě spolupracujeme s Transparency International. Asi před pěti lety jsme tušili, že budeme stavět nové pavilony, proto jsme je požádali o dlouhodobou spolupráci. Začali jsme na menší zakázce, na výstavbě Energocentra, která pavilonům předcházela. 

Celá naše spolupráce nezahrnuje jen přezkum zadávací dokumentace, ale i dohled a vyhodnocení výstavby. Podepsali jsme na naše poměry unikátní věc – tzv. Pakt integrity mezi námi, Transparency a zhotovitelem stavby. Máme společné kontrolní dny, oni mají kontinuálně přístup k veškeré dokumentaci. Pokud dochází ke změnám, což se děje u každé stavby, tak bez jejich souhlasu je my vůbec nepodepíšeme.

X Začali jste stavět před půl rokem. V jaké fázi jste a kdy by mohlo být hotovo?

Stavbu máme rozdělenou na klíčové body, říkáme jim milníky a nyní jsme před třetím. Pod úrovní země jsou celkem tři patra, přičemž dokončujeme třetí. Máme za sebou měsíce budování inženýrských sítí, při hloubení stavební jámy bylo odvezeno 48 tisíc tun zeminy. Byli tu s námi horníci, kteří pomáhali razit 3 štoly v celkové délce 103 metrů a v hloubce 11–14 metrů. Dokonce jsme museli odstřelovat skálu, která se objevila v cestě. 

Vrtaly se energopiloty, díky nimž budou nové budovy energeticky soběstačné. V budoucnu v nich budou tepelná čerpadla, která nám v zimě zajistí teplo a v létě s nimi budeme budovy chladit. Teď na přelomu února a března pokládáme základovou desku v jakoby bodě nula. A pak už to poroste rychle. Během tohoto roku bude hrubá stavba hotová a nový IKEM bude konečně vidět.

X Omezuje stavba chod nemocnice?

Maximálně jsme se snažili, aby nedošlo k omezení poskytování péče. To je pro nás základ, i když výstavba omezuje komfort. S tím ale nic neuděláme, pokud chceme pavilony za dva roky otevřít. Prostě se musíme omezit. To se týká jak zaměstnanců, tak bohužel i pacientů. My se jim za diskomfort omlouváme, ale celé to děláme proto, aby to měli napříště pohodlnější. 

X X X

Vědci dokáží stanovit prognózu Parkinsonovy nemoci podle typu řečové poruchy

Většina pacientů s Parkinsonovou nemocí trpí nějakou formou poruchy řeči. Jakou, to dosud lékaři v klinické praxi běžně nerozlišovali. Vědci z 1. lékařské fakulty UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT nyní pomocí speciálního softwaru identifikovali u nově diagnostikovaných pacientů tři typy řečové poruchy. Výzkumníci jsou nyní přesvědčeni, že podle typu vady řeči lze předvídat, jak se bude Parkinsonova nemoc u pacienta celkově rozvíjet a jak bude reagovat na léčbu. 1. lékařská fakulta zveřejňuje objev v souvislosti s Evropským dnem mozku, který připadá na 11. března.

Neurodegenerativní Parkinsonovu nemoc způsobuje ztráta mozkových buněk, které produkují dopamin – látku přenášející nervové impulsy. Mezi velké množství pohybových, ale i psychických příznaků Parkinsona patří také porucha řeči. Podle doc. MUDr. Petra Duška, Ph.D., z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze trpí poruchou řeči až 90 procent pacientů a zkušení neurologové dokáží nemoc i díky tomuto příznaku v počátcích rozpoznat. „Poruchy řeči v časné fázi nemoci pacienty příliš neobtěžují, ale postupně se řeč u některých z nich může stát nesrozumitelnou,“ přibližuje docent Dušek.

Odborníci se dosud neshodli, zda léky proti Parkinsonově nemoci, které mají za cíl nahradit dopamin v mozku, mohou poruchu řeči ovlivnit. „Ve světové literatuře panuje v tomto ohledu rozpor. Většina studií tvrdí, že levodopa – nejčastější a stále nejúčinnější lék proti Parkinsonově nemoci – na poruchu řeči neúčinkuje, ale starší práce z 80. let docházely k závěru, že ano. Naše studie ukázala, že u pacientů s Parkinsonem se objevuje více typů řečových poruch. Mají různý mechanismus vzniku, léčba nefunguje na všechny, a s tím souvisí i prognóza celkového onemocnění,“ vysvětluje hlavní autor studie, která vyšla v časopise Neurology, doc. Ing. Jan Rusz, Ph.D., z 1. LF UK a Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Vědcům se podařilo pro studii získat 111 nově diagnostikovaných pacientů, kteří absolvovali test složený z několika řečových úloh. Speciální software vyvinutý na ČVUT vyhodnotil z audionahrávky parametry jejich intonace, kvality hlasu, artikulace a řečového tempa. Analýza přivedla výzkumníky k vymezení tří typů řečové poruchy u pacientů s Parkinsonem: prozodický, hlasově-prozodický a artikulačně-prozodický. „Čistě porucha prozodie, tedy zejména snížená hlasitost a monotónnost řeči, je patrná prakticky u všech nových pacientů s Parkinsonovou nemocí, kteří už trpí nějakou poruchou řeči. Snížená kvalita hlasu, jeho hrubost, se objevuje přibližně u jedné třetiny nově diagnostikovaných pacientů. Artikulační porucha, tedy porucha výslovnosti, kdy se snižuje rozsah pohybu jazyka a rtů, se pak objevuje spíše v pozdějších stádiích Parkinsonovy nemoci,“ říká Petr Dušek.

Po roce sledování lékaři zjistili, že léčba zafungovala u jednotlivých typů různě. Pacienti s ryze prozodickou poruchou se zlepšili mírně, také proto, že jejich výchozí řečová vada byla mírná. Nejúčinnější byla léčba u pacientů s hlasově-prozodickou poruchou, u kterých došlo i ke zlepšení dalších, pohybových projevů. Naopak u pacientů s artikulačně-prozodickou poruchou ke zlepšení nedošlo. Proč tomu tak je, vysvětluje Petr Dušek: „Dle naší hypotézy je hlasově-prozodická porucha hlasu způsobena ztuhlostí svalů ovládajících hlasivky a hrtan v důsledku nedostatku dopaminu. Doplněním dopaminu do mozku se tento deficit zmírní, což vede k opětovnému uvolnění svalů a zlepšení řeči. Naproti tomu se zdá, že porucha artikulace u Parkinsonovy nemoci není způsobena nedostatkem dopaminu, ale rozsáhlejší degenerací motorických oblastí v mozku, a proto nereaguje na léčbu dopaminem.“

Podle autorů studie ze získaných poznatků vyplývá, že na základě typu poruchy řeči je možné předpovídat, jak se vyvine nejen tento příznak, ale i celkové onemocnění. „Tím, že jsme určili, která skupina pacientů reaguje na léčbu, jsme pochopili, jak jednotlivé typy poruchy řeči vznikají a jak souvisí s úbytkem dopaminu. U pacientů s prozodickou nebo hlasově-prozodickou poruchou, kde je na vině nedostatek dopaminu, lze díky léčbě levodopou, která pomáhá množství dopaminu stabilizovat, očekávat i příznivější vývoj nemoci. Artikulační porucha je ovšem signálem celkově horší kondice pacientů a většího postižení mozku. Může se u nich objevovat také porucha chůze nebo myšlení,“ doplňuje Jan Rusz a jeho kolega Petr Dušek dodává, že určení typu řečové poruchy umožní zpřesnit realistická očekávání vývoje nemoci a také nastavit adekvátní léčebnou strategii. Mgr. Lukáš Malý, Oddělení komunikace 1. LF UK