Když byli Fiala a Válek v opozici, slibovali národu, že když se dostanou k veslu v ČR, skvěle povedou republiku k lepšímu. Zatím je to však mnohem horší až katastrofální. Poradce, které si najali z Brna, zřejmě kamarády, a určitě ne za hubičku, ale tučné statisícové odměny, a zlepšení ve válce s covidem nepřichází. Už bude málem 40 tisíc nebožtíků a řada nemocných čeká už dva roky na a potřebné operace.

Takřa denně všichni poslanci kolem Fialy a jeho ministři lidem vtloukají do hlavy, co všechno se bude zdražovat, ale nikdy ani pár slov neřeknou, co bude brzy levnější, a jak se o to postarají. Kamarád Fialy Válek vyhodil skvělého odborníka a ředitele nemocnice v Praze na Vinohradech dr. Arenbergera a z jeho objektů stěhují až na jih Čech nemocniční archív. A světě div se, bude to stát víc milionů než v objektu Arenbergera.

To je tak, když Fiala a Válek sami v ničem nepodnikali a nic nemají, a čekají, jako mnozí jejich poslanci a ministři, že zbohatnou a budou milionáři až funkcemi, které teď mají, Jsou to prostě asi “chudáci”. Proto závidí i Babišovi, že do politiky šel s miliardami, protože umí podnikat. Na Slovensku by si měli vzít příklad z předsedy parlamentu Kollára, který má v Tatrách plno hotelů, lanovek a další objekty pro volný čas. A politici mu nezávidí a váží si ho. A je skvělý politik.

Fiala by měl spíš mlčet, než hovořit o Rusku a Ukrajině, protože si z něho dělá už legraci i expremiér Topolánek, protože bez Ruska se nejen ČR, ale i celá EU neobejde, protože potřebujeme plyn a ropu z Ruska. Na Slovensku už dost politiků se brzdí v kritice Ruska, protože chtějí plyn a ropu z Ruska. S Ruskem chce být zadobře i Německo, Francie, Maďarsko a další země, neboť bez plynu a ropy z Ruska se neobejdeme.

Fiala by se měl spíš zaměřit na to, aby v ČR bylo dostatek řidičů na autobusy, kamiony, nákladní vozy, a pomoci lidem na Hodonínsku při opravě domů po tornádu a postavení nových objektů pro lidi, kteří o ně přišli. Celá vláda by se tam měla brzy vypravit, aby to viděla na vlastní oči. Někteří tam mohou rovnou zůstat týden nebo 14 dnů na brigádě.

Řidiče vychovávala dříve armáda, takže by se k tomu měla vrátit, a ministryně Černochová to brzy zajistit. Zrovna tak i Vojenské stavby, které vždycky zasahovaly, kde bylo třeba. Někteří odborníci i obyčejní lidé tvrdí, že Fiala by měl méně mluvit a slibovat, ale spíš zajistit to, co lidé v ČR potřebují. A hlavně přestat burácet zdražováním, když lidé jsou bez peněz. Spíš jim poradit, jak se dá dobře žít bez peněz.

X X X

Macron a Putin do konce týdne proberou situaci kolem Ukrajiny, oznámil Kreml
 
Spojené státy uvedly do zvýšené pohotovosti 8500 amerických vojáků, kteří mají být připraveni na rychlé nasazení v Evropě. To podle Peskova nemá žádný vliv na průběh jednání o bezpečnostních zárukách, které požaduje Moskva.
"Jednání jsou v současné fázi ukončena," uvedl mluvčí, který podle agentury TASS zároveň připomněl, že Kreml očekává písemné stanovisko USA k ruským požadavkům a doufá, že ho dostane tento týden. Moskva prý bude poté reagovat. Rusko po Západu mimo jiné požaduje, aby se NATO nerozšiřovalo směrem na východ. Washington i NATO požadavky odmítají.

Podle Peskovova dnešního vyjádření prezident Vladimir Putin v pondělním telefonátu se svým kubánským protějškem Miguelem Díazem-Canelem nehovořil o posílení bilaterální vojensko-technické spolupráce ani o rozmístění vojenských základen v karibské zemi, napsal TASS. Agentura Interfax v pondělí připomněla, že v polovině ledna náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v odpovědi na dotaz ohledně případného rozmístění ruských raket na Kubě a ve Venezuele v případě ztroskotání rozhovorů se Západem o bezpečnostních zárukách řekl, že nechce "nic potvrzovat ani vylučovat".

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová dnes v parlamentu uvedla, že britské jednotky pravděpodobně nebudou nasazeny v bojových operacích na Ukrajině. Podle agentury Reuters dodala, že Spojené království pracuje na tom, aby Ukrajina měla k dispozici zbraně a výcvik. Šéfka britské diplomacie, která se příští týden chystá do Kyjeva, zopakovala varování adresované Moskvě, že jakýkoli vpád na ukrajinské území by měl vážné ekonomické následky.

Severoatlantická aliance v pondělí oznámila, že kvůli hrozbě možné ruské invaze na Ukrajinu vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy. Ministři zahraničí zemí Evropské unie a šéf americké diplomacie Antony Blinken si následně potvrdili jednotný postoj. Moskvu vyzvali ke zklidnění situace a zopakovali, že sedmadvacítka je připravena přijmout masivní sankce v případě útoku na Ukrajinu. Rusko tvrdí, že nic takového nechystá.

Obavy z možné ruské invaze na Ukrajinu, u jejíchž hranic má Moskva desetitisíce vojáků, v posledních týdnech vedly k horečnatým diplomatickým snahám. Macron hodlá situaci probrat rovněž s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Dnes bude šéf Elysejského paláce jednat o situaci s německým kancléřem Olafem Scholzem. Ve středu se mají v Paříži setkat v takzvaném normandském formátu zástupci Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny.

X X X

Ministr Blažek poslal do USA Farskému analýzu ohledně rezignace na mandát poslance
 
Farský před týdnem odletěl na stáž do Spojených států, po tlaku opozice a posléze i koalice se později rozhodl, že na poslanecký mandát rezignuje. Zákon to ale umožňuje udělat jen osobně, nebo formou notářského zápisu.
Farský se na Blažka obrátil s dotazem, jak má v USA vyřešit situaci, ve které se nachází, uvedl ministr. "Jak se lze v cizím státě právně platně vzdát poslaneckého mandátu. Já jsem mu dnes odpověděl. Odpověď má asi dvě stránky. Provedli jsme různé analýzy," řekl ČTK Blažek.

Dopis poslal na vědomí i premiérovi Petru Fialovi (ODS) a ministrovi vnitra a šéfovi koaličních Starostů Vítu Rakušanovi. Obsah přiblížit nechtěl. "Myslím, že bude lepší, když to zveřejní buďto předsedové koaličních stran, nebo pan Farský," uvedl. Nepovažoval by za fér, kdyby dopis zveřejnil sám. O víkendu Blažek uvedl, že pokud se právní řešení nenajde do týdne, bude muset Farský přiletět do ČR.

Prezident Notářské komory Radim Neubauer dnešnímu vydání deníku Právo řekl, že Farský nemá jinou možnost než složit mandát na území ČR. Sepsat notářský zápis na dálku lze jen v případě obchodního rejstříku. V úvahu podle něj nepřichází ani alternativa, že by notář doletěl za Farským do USA, protože může vykonávat svou činnost jen na území ČR.
Farský před dvěma týdny oznámil, že Fulbrightova komise podpořila jeho projekt a že získal prestižní stipendium. Vzdal se poslaneckého platu a pozice šéfa klubu STAN a přislíbil, že i ze stáže případně dorazí na klíčová hlasování. Opoziční politici obvinili Farského z pohrdání voliči, ale i podle představitelů vládních stran bylo jeho rozhodnutí špatné. Kritizoval ho také předseda vlády Petr Fiala (ODS). Farský poté oznámil, že se mandátu vzdá.

X X X

Přibylo 30 350 pozitivních případů, nejvíc od začátku epidemie

Laboratoře v ČR v pondělí odhalily 30 350 pozitivních případů nákazy covidem. Je to o polovinu více pozitivních záchytů než před týdnem, zároveň se jedná o nejvyšší denní přírůstek od začátku epidemie. Denní statistiky přírůstku nakažených se tak vůbec poprvé dostaly nad 30 tisíc případů. Číslo překonalo dosud rekordní zápis z minulého úterý. Nizozemsko uvolnilo další protiepidemická opatření navzdory rekordním počtům nově nakažených koronavirem.

 Od středy mohou znovu otevřít restaurace, bary i divadla, oznámil dnes premiér Mark Rutte. V pondělí Nizozemsko přibylo 60 tisíc nově nakažených. Ve Francii za poslední den přibylo rekordních více než půl milionu lidí s potvrzenou nákazou koronavirem. V nemocnicích je nejvíc pacientů od loňského dubna.

Na Maltě bude opět možný vstup do restaurací, klubů a dalších míst i bez předložení očkovacího certifikátu. Oznámil to maltský ministr zdravotnictví Chris Fearne. Podle něj je rozvolňování na místě, protože 75 procent obyvatel už dostalo posilovací očkovací dávku.
Za celou dobu epidemie v Česku od začátku března 2020 bylo zaznamenáno přes 2,79 milionu případů nákazy, s koronavirem zemřelo 37 080 lidí.

X X X

Pandemický zákon je útok státní moci na svobodu, napsal Klaus

Bývalý prezident Václav Klaus se v úterý ostře vyhranil proti chystané novele pandemického zákona, který se vládní koalice snaží prosadit v Poslanecké sněmovně v režimu legislativní nouze. Podle něho jde o „mimořádný útok státní moci na svobodu, demokratické uspořádání a ústavou chráněná práva“.
„Ve zkráceném procesu – tedy v režimu legislativní nouze, který obchází řádnou veřejnou společenskou i právní debatu – je projednáván vládní návrh zákona, který má umožnit, aby stát – hrubým způsobem a pod hrozbou drakonických sankcí – omezil ústavou chráněné základní občanské svobody vyhláškou tří ministrů,“ upozornil exprezident.

Podle Klause novela pandemického zákona dává do rukou ministerských úředníků možnost zavedení faktického válečného stavu a zmrazení života bez schválení vlády a parlamentu. 
„Alarmující je zejména způsob přijímání tohoto zákona, kdy má být během několika hodin proveden zásah do dělby moci, omezení nezávislosti justice a posílení represívních funkcí státu, přičemž tento spěch je zdůvodňován údajnou hrozbou vzniku podzimní ‚vlny‘ onemocnění covidem,“ pokračoval bývalý prezident.

Klaus doplnil, že útoky na svobodu byly v historii vždy vedeny pod zástěrkou vyšších cílů. „Nedovolme, aby pod záminkou ochrany zdraví obyvatel dostaly vybrané ministerské aparáty do rukou takovouto represivní moc,“ uzavřel.
Poslanecká sněmovna chtěla novelu projednat již v úterý, kvůli vetu hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) to však nestihne. Strany vládní koalice kvůli předpisu svolají mimořádnou schůzi dolní komory patrně na příští úterý. Předseda SPD Tomio Okamura novinářům řekl, že pandemický zákon je pouze jinak pojmenovaný nouzový stav.

X X X

Okamura: Vláda má diktátorské manýry. Omezuje práva lidí. jde proti ústavě.

Pandemický zákon je jen nouzový stav pod novým názvem, porušuje ústavní práva. Současná vláda sáhla po totalitních manýrech, řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Pokud novela zákona projde dolní komorou, obrátí se podle svých slov na Ústavní soud. Poslanec a lékař Tom Philipp (ODS) ale taková nařčení odmítl a upozornil, že není problém platnost pandemického zákona zkrátit, pokud se situace v ČR zlepší.

Zákonodárci měli novelu pandemického zákona projednávat v úterý ve stavu legislativní nouze, kvůli vetu ze strany hnutí SPD k tomu ale nakonec nedošlo. Podle Okamury je novela pouze jinak pojmenovaným nouzovým stavem. Kritizoval také jeho neomezenou platnost. Veškerá proticovidová opatření by podle něj měla být cílená, což se údajně neděje.

„Ochranu ohrožených skupin chceme všichni. Návrh zákona je přímo bezprecedentní útok na práva občanů, protože pro případy nouze tu je nouzový stav. Nebo máme zákon o veřejném zdraví, který neomezuje ústavní práva občanů. Vy (vládní koalice) jste si překlopili ustanovení, která jsou v nouzovém stavu, do běžného zákona,“ nešetřil kritikou kroků kabinetu Petra Fialy (ODS).

Současnou vládu označil za totalitní, podle něj nemůže omezovat ústavní práva, jako je svoboda podnikání. „Navrhujete omezení ústavních práv a svobod, což lze pouze formou nouzového stavu. Jsem zděšen těmito diktátorskými a totalitními manýry. Nemůžete (práva) omezit na základně toho, že si to řeknou ministerstva a schválí to vláda,“ pokračoval v pořadu 360°.
Pokud pandemický zákon projde dolní komorou, je Okamura připraven se obrátit na Ústavní soud. „Ochranu zdraví občanů chceme všichni, na tu ale je zákon o ochraně veřejného zdraví. Chcete nouzový stav pod novým názvem,“ dodal šéf SPD ve vysílání CNN Prima NEWS.

X X X

Karanténa přes SMS nestačí, říká právník. I další kritizují pandemický zákon

Novelu pandemického zákona, kterou projednává Sněmovna, kritizují politici i odborná veřejnost. „Karanténu a izolaci by měli zadávat pouze lékaři nebo hygiena,“ uvedl v pořadu K věci televize CNN Prima News právník Ondřej Dostál. Ten kritizoval ukládání karantény prostřednictvím SMS. Lídr hnutí SPD Tomio Okamura v novele zase vidí jinak pojmenovaný nouzový stav.
Dostál v CNN Prima News řekl, že jedním z problémů je ukládání karantén přes SMS. Dosud platilo, že karanténu nebo izolaci musí vystavit praktický lékař nebo hygienické stanice. Podle novely zákona by to ale nebylo nutné. Dostál poukázal na to, že by ji pak mohl vystavit prakticky kdokoliv.

Možnost udělení karantény prostřednictvím telefonátu nebo SMS zprávy označil Dostál za strojové. Problém nastává, když se po telefonátu nebo obdržení SMS člověk izoluje doma společně s rizikovou skupinou, například se seniory. 
„Důvod, proč by člověka měl někdo před uložením izolace nejdřív vidět, je ten, aby zjistil, jestli vůbec izolovat potřebuje. A popřípadě kde,“ řekl Dostál. Jako příklad uvedl smrt zpěvačky Hany Horké. 

Zpěvačka folkové kapely Asonance zemřela s covidem 17. ledna. Odpůrkyně očkování přitom pouhé dva dny před svou smrtí na Facebook napsala, že covid již měla. „Ano, jsem prodělanec. A přežila jsem i zbloudilou deltu,“ napsala

Novelu pandemického zákona, který předkládá současná vláda pětikoalice, už kritizovala také část politiků. Hnutí SPD v úterý jednání o novele vetovalo. Podle lídra hnutí Tomia Okamury se jedná jen o jiný název nouzového stavu. „Pakliže má být nouzový stav, ať si vláda vyhlásí nouzový stav,“ řekl šéf SPD.
Proti navrhované úpravě zákona se ohradil i bývalý prezident Václav Klaus. Podle něj by jeho zavedení znamenalo pro ministerské úředníky možnost zmrazení života bez schválení vlády a parlamentu.

Novela předpokládá, že protikoronavirová mimořádná opatření vydaná podle pandemického zákona budou moci zahrnout širší okruh činností než teď. Úřady budou moci nařídit testování na covid-19 také například podnikatelům, studentům, žákům a předškolákům, nejen zaměstnancům a jiným pracovníkům. Možnost vydávat opatření pro své resorty mají dostat také ministerstva obrany a vnitra.

X X X

Vinohradská nemocnice v Praze stěhuje archiv od ředitele Arenbergera, zaplatí dvojnásobek

Pražská Fakultní nemocnice Královské Vinohrady vybrala nové prostory pro svůj archiv místo původního objektu, který měla pronajatý od bývalého ředitele nemocnice a exministra zdravotnictví Petra Arenbergera. Podle vyjádření nemocnice se archiv stěhuje do Vodňan na Strakonicku.

Za pronájem nových prostor začne nemocnice platit od 1. února, uvedl iROZHLAS.cz. Dosavadní prostory pro archiv byly v obci Netřeba na Mělnicku. Nemocnice si je pronajala v roce 2013 od Arenbergera, který byl tehdy náměstkem ředitele nemocnice a od roku 2019 jejím ředitelem.

Od 7. dubna do 26. května 2021 byl Arenberger ministrem zdravotnictví ve vládě Andreje Babiše. Ve funkci ministra skončil poté, co se v médiích objevily informace například právě o pronájmu budovy pro nemocniční archiv nebo o tom, že ke konci roku 2020 uvedl v majetkovém přiznání mnohonásobně vyšší majetek a příjmy, než udával v předchozích letech. Arenberger po rezignaci prohlásil, že jediným jeho pochybením bylo nesprávně vyplněné majetkové přiznání.

Pronájem budovy pro archiv od Arenbergera ukončila nemocnice už loni. Mluvčí nemocnice Tereza Romanová to tehdy potvrdila serveru iROZHLAS.cz 3. září. Smlouva na nový pronájem byla uzavřena na konci minulého týdne. „Nový prostor pro archiv už je vybraný, se stěhováním nebudeme otálet. Není důvod,“ řekl serveru náměstek nemocnice pro léčebně preventivní péči Jan Votava, který je po pátečním odvolání Arenbergera z funkce ředitele také dočasně pověřen vedením nemocnice.
Za pronájem budovy pro archiv od Arenbergera nemocnice platila podle dřívějších informací serveru Seznam Zprávy 100 tisíc korun měsíčně. Poté, co se Arenberger stal ministrem zdravotnictví, stanovil podle serveru nájemné na symbolickou jednu korunu měsíčně. V nových prostorách bude nemocnice platit za pronájem přes 200 tisíc korun měsíčně. „Vítězná nabídka splňovala všechna zadaná kritéria a zároveň byla ekonomicky nejvýhodnější,“ řekla serveru iROZHLAS.cz mluvčí nemocnice k novému pronájmu.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v pátek 21. ledna odvolal Arenbergera z čela Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. „Nové vedení se musí zaměřit především na otázku nastavení funkčních manažerských procesů a problematiku zadávání veřejných zakázek,“ uvedl poté Válek. Arenberger v médiích tvrdil, že rezignoval sám.

X X X

Třicet let platíme náklady transformace nízkými příjmy, říká Středula

Vláda kvůli úsporným opatřením zamýšlí zmrazit platy státním zaměstnancům, s tím ovšem nesouhlasí odbory. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula varuje před stávkami zaměstnanců, jejichž nespokojenost se může projevit také na výsledku následujících voleb. V úterním Rozstřelu šéf odborářů řekl, že do protestů lidi žene sama vláda.
„Protesty být mohou, bude záležet na tom, jak to zvládne vláda. Zatím je do protestů sama žene, lidé jsou hodně naštvaní. U těch, kteří volili tuto koalici, vyvolala vláda velkou nevoli,“ prohlásil Středula.
Stávky podle něj mohou být na lokální úrovni. „K dnešnímu dni jsme projednávali stávkové pohotovosti u firmy Arriva ve třech městech a firmy Nexen Tire v Lounech. Vše se týká pracovních podmínek, mezd,“ řekl Středula.

Nespokojenost zaměstnanců se podle něj projeví různým způsobem. „Buď to bude ohledně navyšování platů, nebo se to projeví v politické rovině, tedy ve volbách do Senátu a krajských zastupitelstev. Projeví se to taky v průzkumech,“ míní šéf odborářů.
Podle Středuly je nespokojenost spojená také s obavami týkajícími se rostoucí cenové hladiny. Problém státního rozpočtu je podle jeho názoru primárně na straně příjmů. „O tom rozhodla minulá vláda. Říkáme, že žádná kuchařka, školník, civilní zaměstnanec u armády nebo hasičů tento problém nezpůsobil. Nejvyšší se zajistil, v jednom měsíci dokonce několik tisíc korun. Tomu, kdo má peněz nejméně, ale vláda nepřidá vůbec nic,“ upozornil Středula.

Předseda ČMKOS se vyjádřil také k programovému prohlášení nové vlády Petra Fialy. „Programové prohlášení vlády je spíš seznam přání než sofistikovaný dokument,“ míní Středula. Politické subjekty vládní koalice do prohlášení pouze překlopily své názory, aniž by zvážily, zda jsou jejich přání realizovatelná.

S moderátorem Vladimírem Vokálem projednal Středula také otázku daní. „Největším daňovým soumarem je zaměstnanec, má to být lépe vyváženo. Musíme se podívat, jak je to se zdaněním firem. Je otázkou, jestli jsou daňové výjimky oprávněné,“ míní šéf odborářů.

Na závěr Rozstřelu položil moderátor svému hostu také dotaz ohledně kandidatury na Hrad. „Čas nedozrál k tomu, abych takové rozhodnutí přijímal. Prezidentské volby budou v lednu 2023, před námi je spoustu událostí. Budeme mít sjezd ČMKOS, kde bych rád obhájil post předsedy, pokud mě navrhnou,“ uzavřel Středula.
Josef Středula působí ve funkci předsedy ČMKOS od dubna 2014, v letech 2005 až 2014 byl předsedou Odborového svazu KOVO.

X X X

POPLATKY ZA RÁDIO A ČT MÍSTO ZVÝŠENÍ ZRUŠIT, JAKO V SR, SNÍŽIT POČET PRRACOVNÍKŮ V ČT

Česká televize rozhazuje, kde může miliony a miliardy. Nova a CNN mají jen pár zaměstnanců, a přitom mnohem zajímavější a pestřejší programy a vysílají bez poplatků lidí.

ČR takřka stále opakuje pořady ještě z doby dr. Husáka a generálního ředitele Jana Zelenky. Od té doby žádné nové zábavné programy nepřipravila. Je to i vinou ředitele Dvořáka, který měl být už dávno vyměněn. Za neschopnost, kterou ukazuje, má ještě milionové odměny. Prezident Zeman už dávno upozorňoval na to, že se ČT neměl schválit rozpočet, a tím by se mohla činnost usměrnit.

V ČT mají neschopné pracovníky, protože ve sportu mají plno poradců na sporty, jako kdyby redaktoři nic neuměli, takže by se měli vyměnit. Na Nově stačí jeden redaktor a stačí na komentování sám. Za poradce ČT určitě utrácí statisíce korun, a na to potřebuje i poplatky od občanů. Už před lety Vladimír Železný a Bobošíková upozorňovali na to, že kdyby byli v čele ČT, polovinu pracovníků by propustili. Více by se měli na ČT zaměřit i poslanci a nový ministr kultury, a navrhnout snížení počtu zaměstnanců v ČT.

FIALA CHCE JEN ZDRAŽOVAT, TO BY OVŠEM MĚL MÍT KAŽDÝ DIVÁK TAKOVÝ PLAT, JAKO MÁ PREMÉR

Babiš chce poplatky zrušit důchodcům.

Televize a rádio se domácnostem možná prodraží. Vláda zvažuje, že by po 14 letech zvýšila koncesionářské poplatky. Ty slouží k financování veřejnoprávních médií České televize a Českého rozhlasu. Jednání na toto téma redakci iDNES.cz potvrdil premiér Petr Fiala.

Koncesionářské poplatky se nezvyšovaly od roku 2008, aktuálně činí měsíční poplatek ze zákona 135 korun za televizi a 45 korun za rozhlas.
„V programovém prohlášení vlády se zavazujeme k tomu, že se zaměříme na udržitelnost financování veřejnoprávních médií a tento závazek chceme naplnit. Čeká nás ale debata o tom, jakým způsobem k tomu dojít, bez toho nelze odpovědně říct, jak se bude výše poplatku vyvíjet,“ sdělil premiér Fiala (ODS). Stejnou informaci redakci sdělila předsedkyně Sněmovny a Markéta Adamová Pekarová (TOP 09).

„Budeme o tom jednat v rámci pětikoalice. Předpokládám, že pan ministr (kultury, pozn. red.) Baxa předloží data a návrh jak valorizovat koncesionářské poplatky,“ uvedl pro iDNES.cz ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Ministři a předsedové koaličních stran Vít Rakušan a Ivan Bartoš na zaslané dotazy neodpověděli.
„Diskuse o výši koncesionářských poplatků zapadá do debaty o mediálních zákonech,“ uvedl pro server Blesk.cz ministr kultury Martin Baxa, pod jehož resort záležitost věcně spadá. Pro iDNES.cz doplnil, že dokud neproběhne debata na vládě, nebude skrze média kolegům nic vzkazovat.

Slovensko vzorem

Pro úpravu stávajícího systému financování by byl i expremiér Andrej Babiš, nicméně ve zcela jiné formě, než jakou zvažuje vláda. „Na Slovensku veřejnoprávní média financuje státní rozpočet. A u nás by to bylo taky dobré,“ sdělil expremiér ve svém pondělním internetovém pořadu Čau lidi.

„Veřejnoprávní média jsou důležitá a stát by je financovat neměl. Taková situace už tu byla před listopadem 1989 a ti, co si to pamatují, si také pamatují, jak vypadalo například tehdejší zpravodajství,“ oponuje mu Barbora Osvaldová, mediální expertka, novinářka a vysokoškolská pedagožka působící na Fakultě sociálních věd UK.

Babiš poplatky navyšovat rozhodně nechce, jsou podle něj dostatečně vysoké, expremiér naopak chce žádat jejich odpuštění. „My vůbec nevíme, kam jdou peníze České televize. Nikdo to neví, NKÚ (Nejvyšší kontrolní úřad, pozn.red.) to nekontroluje,“ doplnil Babiš pro iDNES.cz. Uvedl taktéž, že se neobává možného zneužití veřejnoprávních médií politiky, pokud by jejich financování šlo ze státního rozpočtu, o kterém politici přímo rozhodují.
Kromě Slovenska jako další příklad Babiš uvedl Velkou Británii, kde premiér Boris Johnson plánuje zmrazit na dva roky výši koncesionářských poplatků.

Britská vláda nechce zvyšovat poplatky pro BBC, píše Mail on Sunday

Pokud vláda bude projednávat na plénu Sněmovny navýšení koncesionářských poplatků, Babiš prý navrhe odpuštění poplatků důchodcům, zdravotně postiženým a lidem, kteří mají nízké příjmy. 
Od placení poplatku již ale jsou v současnosti osvobozeny osoby postižené oboustrannou hluchotou nebo slepotou, lidé nevlastnící rozhlasový a televizní přijímač, dále lidé s nízkými příjmy – odvozeno od životního minima – cizinci, kterým nebylo na území České republiky uděleno povolení k trvalému nebo dlouhodobému pobytu a taktéž školy.

„Hnutí SPD nepodporuje navýšení poplatků pro Českou televizi či Český rozhlas, protože obě instituce nepostupují v souladu se zákonem, který jim káže vyváženost. Budu konkrétní: já jsem již 7 let nebyl pozván do pořadu Otázky Václava Moravce. Voliči SPD ale platí koncesionářské poplatky úplně stejně jako ostatní, tedy to opravdu není objektivní,“ uvedl pro iDNES.cz předseda SPD Tomio Okamura.

Statistiku zastoupení zmínek o hnutí SPD ve vysílání Českého rozhlasu už jeho radní dříve řešili. „Poměr zastoupení SPD absolutně neodpovídá poměru k ostatním stranám. SPD má přibližně výsledek 10 procent. V situaci, kdy média nepostupují v souladu se zákonem, tak samozřejmě rozhodně nemůžeme podporovat navýšení poplatků,“ dodal Okamura.