Premiér Fiala má daleko k evropským a světovým politikům, protože doposud měl kolem sebe jen studenty škol, a teď má začátečníky v politice. Kdyby byl prozíravý, už dávno by měl častá setkání a jednání s bývalých předsedou ODS prezidentem Václavem Klausem, který jezdil často po světě na mezinárodní konference. Fiala nemůže poslouchat jen rozmanitou a svéráznou Pekarovou, která se na sebe snaží upoutat výstupy, jako s lidmi u piva. Pro Fialu je velký státník premiér Maďarska Orbán, který nemyslí jen na svou zemi, ale i hlavně i novou moderní EU. A o to se zatím žádný politik z jiných zemí EU nesnaží, kromě Macrona, politiků Bavorska, Itálie a Polska.

Chybou Německa je, žen do čela EU postavilo Leyenovou, která absolutně EU nezmění, protože na to nemá umění, a kromě toho ji neuznávají ani politici Evropy a dalších zemí.

Fiala zaostává také v řízení ministrů vlády, aby si nedělali sami co chtějí, ale zaměřili se především na to, co potřebuje chudý lid státu, aby nespávali pod mosty a na smetištích, jako to bylo a je zvykem na Západě, kde už to začalo před 50 lety.

Fiala by měl už dávno zaúkolovat Piráta Bartoše, aby obnovil činnost Bytových družstev, v nichž si lidé si lidé i svépomocí stavěly byty, protože všichni lidé nejsou bohatí, nemají tolik peněz, jako premiér Fiala a ministři, jimž dal cestu funkcemi k milionům.

Prostý lid v ČR je chudý a stále víc chudne podle toho, jak takřka denně hlásají televize. Fiala by měl brzy vystoupit s tím, co udělají pro lidi v nejbližší době, aby neživořili. A o tom zatím nepronesl žádný projev. Víc by měl Fiala poslouchat i politiky Ruska, aby netroubil stále do světa, že je ohrožena Ukrajina, a Biden sám nezaslal Rusku žádné stanovisko o tom, že NATO na Ukrajině nebude. To žádný rozumný stát nemůže dovolit a měl by to už dávno pochopit i premiér Fiala a podle toho se chovat a jednat. NATO už před lety mělo zmizet, jak bylo dohodnuto, když končila Varšavská smlouva. Ale to Fiala ještě asi studoval a nepomýšlel na politiku, a že bude premiérem.

X X X

Velký státník, nebo ‚zrádce Západu‘? Orbánova cesta do Moskvy budí nesmyslnou kritiku, Rusku tím prý hraje do karet

Zatímco většina Evropské unie varuje Rusko před další agresí vůči Ukrajině a snaží se Kyjev podpořit, maďarský premiér Viktor Orbán navzdory eskalujícímu napětí zamířil do Moskvy utužovat vztahy s Kremlem. Kontroverzní schůzka s Vladimirem Putinem vyvolává kritiku maďarské opozice i jisté obavy uvnitř EU, Orbán ale trvá na svém. Vsází na to, že mu role ‚velkého státníka‘ může před dubnovými parlamentními volbami v Maďarsku pomoct.

„To po nás nikdo nemůže chtít.“ Tak minulý týden reagoval šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó na otázku provládního deníku Magyar Nemzet, zda v době napjatých vztahů s Moskvou západní země tlačí na Maďarsko, aby se dalšímu sbližování s Ruskem vyvarovalo.
„Je v zájmu Maďarska udržovat s Rusy pragmatický, normální vztah založený na vzájemném respektu,“ dodal v rozhovoru Szijjártó, podle kterého byl rok 2021 pro maďarsko-ruské vztahy tím „nejúspěšnějším“ a letošek má být v tomto směru ještě lepší.

Nejenže se má pokročit v otázce dostavby maďarské jaderné elektrárny Paks ruskou společností Rosatom, Maďarsko by také rádo zahájilo výrobu ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V na svém území a prohloubilo s Ruskem vesmírnou spolupráci. Budapešť totiž mimo jiné usiluje také o to, aby s ruskou pomocí mohla vyslat do vesmíru svého kosmonauta.
Nejen o těchto otázkách se má mluvit také během úterní schůzky Orbána s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, kde se podle maďarských představitelů bude jednat především o zvýšení dodávek zemního plynu do země. Zatímco však Orbán odletěl do Ruska s velkými plány, na maďarské i evropské politické scéně jeho cesta budí značné kontroverze.

Kritici premiéra a šéfa vládnoucí strany Fidesz dlouhodobě upozorňují na to, že Orbánovy vřelé vztahy s Ruskem často podkopávají jednotu Evropské unie a její společný postoj vůči Moskvě. To samé zaznívá i nyní. Cesta za Vladimirem Putinem, která se odehrává v extrémně napjaté době plné obav z další ruské agrese vůči Ukrajině, vyvolává ostré reakce a někteří Orbánovu politiku vůči Rusku dokonce označují za „zradu“ západních spojenců.

Této kritice se ale Orbán brání a poukazuje na to, že jakožto člen Severoatlantické aliance a Evropské unie Maďarsko tuto cestu se západními spojenci konzultuje. To vnímá jako důležité také analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavlína Janebová.

„Dlouho se říká, že Maďarsko je trojským koněm Ruska v Evropské unii, a poukazuje se na to, že tyto velmi blízké politické vztahy mezi Orbánem a Putinem znamenají pro EU hrozbu. Myslím, že návštěvou Moskvy se Orbán přiblížil tomu, co může představovat určitou mez, ještě ji ale podle mě nepřekročil. V posledních dnech totiž neustále upozorňuje na to, že si je vědom členství Maďarska v NATO a EU a že je třeba se primárně se západními spojenci koordinovat,“ říká pro iROZHLAS.cz

Podle odbornice na maďarskou politiku je ale otázkou, kde se tato mez vůbec nachází a jestli už to není pouhá skutečnost, že „Maďarsko staví s Ruskem jadernou elektrárnu za ruské peníze“.

Orbán – velký státník
Jako o „zradě“ Západu hovoří o politice maďarského premiéra vůči Moskvě především lídr sjednocené maďarské opozice Péter Márki-Zay, který se loni postavil do čela opoziční fronty odhodlané porazit Orbána v nadcházejících parlamentních volbách. Šéfa Fideszu přitom obviňuje, že mu v politice vůči Rusku jde „výhradně o jeho osobní finanční a politické zájmy“.

„Maďarsko tak v posledních letech zradilo své západní spojence, zradilo pobaltské státy, zradilo Polsko a Ukrajinu a zradilo všechny, kteří se kvůli svému politickému názoru ocitli ohrožení ruským státním terorem,“ napsal na facebooku Péter Márki-Zay, který bude v dubnových volbách s Orbánem soutěžit o křeslo premiéra.

Opoziční fronta, ve které jsou zastoupeny ideologicky velmi nesourodé strany od zelených, socialistů, přes liberály až po krajně pravicový Jobbik, se proti Orbánově cestě vymezila také ve společném prohlášení.
„Návštěva Viktora Orbána a skutečnost, že cestu navzdory situaci nezrušil, vysílá signál, že členské státy NATO a EU nejsou v otázce odmítnutí ruských návrhů jednotné,“ stojí ve společném prohlášení, ve kterém členové koalice premiéra vyzvaly, aby cestu do Moskvy v době enormního napětí způsobeného hromaděním ruských sil u hranic Ukrajiny odložil.
To Orbán odmítá. Do Moskvy se rozhodl odjet navzdory silné kritice opozice, obě strany se přitom kontroverzní cesty premiéra snaží využít ve svůj prospěch a získat tak v době před volbami cenné politické body.

„Situace v Maďarsku je celkově vyhrocená a je pravda, že cesta Orbána do Ruska a obecně jeho příklon k nedemokratickým režimům je jedním ze symbolických témat, kterými se maďarská opozice nyní vymezuje. Myslím si ale, že Orbán vsází na jednu věc,“ podotýká analytička AMO.

„Jeho egu určitě pomáhá, že se s ním Putin baví, v prosinci se ale Orbán sešel také s jedním z největších ideových protivníků v EU – s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem. Podle mě přitom Orbán vsází na pozici velkého státníka, se kterým se velmoci baví, je pro ně důležitý a Maďarsko pod jeho vedením je v Evropě velkým hráčem. To by mu mohlo ve volbách pomoci,“ dodává Janebová. Zcela opačně to podle ní vidí voliči opozice, kteří cestu do Moskvy vnímají velmi kriticky.

Ohrožení evropské jednoty
Jisté obavy nicméně zaznívají také zevnitř Evropské unie. V minulých dnech je vyjádřila například předsedkyně podvýboru Evropského parlamentu pro bezpečnost a obranu Nathalie Loiseauová.

„Putin se nás snaží rozdělit, například včera se setkal se zástupci italských podniků. A testovat nás bude i dál. Upřímně doufám, že si je Viktor Orbán vědom toho, co je v sázce, a že se bude držet poselství o jednotě Evropské unie,“ prohlásila koncem minulého týdne Loiseauová, podle serveru Euronews se ale v podobném duchu vyjádřili i někteří další zástupci Evropského parlamentu.

Kritické hlasy se ale maďarská vláda snaží uzemnit a tvrdí, že chce k ruským vztahům přistupovat pragmaticky.
„Je třeba se na to dívat v kontextu zahraniční politiky vlády Fidesz, která zůstává zakotvená v západních strukturách, zároveň ale razí takzvané otevírání na východ. Tak dochází například k posilování obchodních vztahů s Čínou, ale také vztahů s Ruskem. Rétorika Orbánovy vlády přitom tvrdí, že je v národním zájmu Maďarska, aby mezi Západem a Východem probíhal určitý dialog,“ říká Janebová.

Odbornice AMO přitom poukazuje na to, že se Rusko často stává ožehavým tématem také mezi zeměmi Visegrádu, tedy mezi Maďarskem, Polskem, Českem a Slovenskem. Tyto země k sobě mají tradičně velmi blízko, v otázce postoje vůči Moskvě se ale neshodnou.
„Rusko je otázka, která rozděluje jinak velmi blízké spojence Maďarsko a Polsko, což se ukázalo také během uplynulého víkendu,“ říká s odkazem na dvoudenní setkání lídrů některých krajně pravicových evropských stran v Madridu.
Summitu, který uspořádala španělská krajně pravicová strana Vox, se kromě Orbána zúčastnil například polský premiér Mateusz Morawiecki ze strany Právo a spravedlnost, ale také francouzská politička Marine Le Penová.

„Krajně pravicové strany, které v minulosti projevily zájem vytvořit společný evropský projekt, jako je strana Marine Le Penové, Právo a spravedlnost, Fidesz nebo španělská strana Vox, po setkání zveřejnily společnou deklaraci. Vznikly ale dvě verze deklarace. V jedné byla kritika Ruska, zatímco v druhé ne, a řešilo se, která z nich je ta oficiální a kdo jakou z nich podepsal“ popisuje rozdělení evropské krajní pravice nad ruskou otázkou Janebová.

Ve prospěch Ruska
To, že Maďarsko razí vůči Rusku mírnější postoj než velká část ostatních evropských zemí, které neváhají Rusko ostře kritizovat či dokonce pomáhat Ukrajině s vyzbrojením, se v minulých dnech ukázalo vícekrát. Nejde jen o samotnou cestu Viktora Orbána do Moskvy, ale také některá vyjádření představitelů tamní vlády.

Podle Janebové se totiž do současné maďarské pozice promítá obecně přístup Orbánova kabinetu nejen vůči Rusku, ale také vůči Ukrajině. Ukazuje to také již zmíněný rozhovor, který minulý týden poskytl Szijjártó provládním novinám Magyar Nemzet.
Šéf maďarské diplomacie v něm mimo jiné uvedl, že je pro maďarskou vládu těžké v současném napětí Ukrajinu podpořit. Budapešť totiž v minulých letech udělala několik vstřícných gest, od Ukrajiny ale nedostala nic na oplátku.
„Maďaři v Zakarpatí se dočkali pouze zbavení práv, provokací a v mnoha případech také fyzického zastrašování… Pokud Ukrajinci neustoupí od této politiky, výrazně to omezí schopnost maďarské vlády poskytnout Ukrajině jakoukoli podporu, a to i v tomto konfliktu,“ prohlásil Szijjártó s odkazem na maďarskou menšinu, k níž se v ukrajinské Zakarpatské oblasti hlásí zhruba 150 tisíc lidí.

„Řekl, že pro Maďarsko je v tuto chvíli obtížné Ukrajinu podporovat, protože mezi nimi pořád existují problémy kvůli údajně utlačované maďarské menšině. To je problém už od doby přijetí jazykového zákona, jehož dopady na maďarskou menšinu žijící na Ukrajině vláda Fideszu důkladně kritizovala a stále kritizuje. Je tedy vidět, že obzvlášť ve středoevropském kontextu jsou postoje Maďarska vůči Rusku i Ukrajině velmi specifické,“ komentuje jeho slova analytička AMO.
Maďarská vláda se ale postavila odmítavě také k žádosti Spojených států, které se (stejně jako v případě některých dalších států na východě Evropy) obrátily na Budapešť kvůli možnosti dočasného umístění amerických jednotek v Maďarsku. Tamní ministr obrany Tibor Benkö ale takový krok koncem minulého týdne zamítl.

Napjatá situace kolem hromadění ruských sil u hranic Ukrajiny podle něj nepředstavuje pro Maďarsko bezprostřední nebezpečí, jeho země proto další síly NATO nepotřebuje. V rozhovoru pro maďarskou rozhlasovou Inforadio nicméně uvedl i to, že přesun ruských jednotek podél hranice s Ukrajinou nenasvědčuje tomu, že by Rusko chtělo na Ukrajinu zaútočit.
„Jsou oblasti, kde můžeme zaznamenat větší koncentraci ruských sil, ale pro to, co tu každý den slyšíme – že se Rusko snaží napadnout Ukrajinu – nejsou momentálně podmínky ani na jedné straně,“ řekl pro Inforadio Benkö s tím, že je potřeba řešit současnou situaci prostřednictvím dialogu.

Stejně jako Szijjártó se ale i on v rozhovoru dotkl problému maďarské menšiny na Ukrajině, která podle něj musí mít stejná práva jako ukrajinská menšina žijící v Maďarsku – jedině pak může Budapešť Kyjevu pomoct.
Jeho slova se následně objevila také v ruském tisku. Obsah rozhovoru přinesla například ruská zpravodajská agentura Interfax, svým čtenářům jej ale zprostředkovala například také srbská mutace serveru Sputnik, který je považován za jeden z hlavních nástrojů ruské státní propagandy v zahraničí. Odbornice AMO proto varuje, že podobná vyjádření maďarských politiků mohou hrát ve prospěch Ruska.

„Nechci se pouštět do hodnocení, jestli v Maďarsku jednotky mají být, nebo ne. Jak vidíme třeba na Slovensku, tato otázka může být předmětem důkladné vnitrostátní debaty. Maďarská rétorika ale rozhodně hraje Rusku do karet. Slova ministra obrany se objevují také v ruských médiích a samozřejmě to celkovému image NATO coby jednotného hráče nedělá dobře,“ uzavírá Janebová.

X X X

Má výsledky. Babiš a Okamura chválí Orbánův plynový byznys u Putina

Maďarský premiér Viktor Orbán se sešel v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Očekává vyšší dodávky plynu. Maďarsko ho už teď kupuje pětkrát levněji, než je jeho tržní cena. Premiér Andrej Babiš i šéf SPD Tomio Okamura jeho konání schvalují.
Maďarský prezident Orbán jednal s Putinem o navýšení dodávek plynu a krizi na Ukrajině | (1:15) | video: Reuters
K cestě se vyjádřil pro redakci iDNES.cz i bývalý premiér Andrej Babiš.„Nevidím v tom nějaký zlý úmysl, podle mého názoru jde čistě o byznys a o ochranu maďarských spotřebitelů. Maďarsko je náš spojenec v NATO a podobně jako ČSSR bylo v minulosti také okupováno Sověty,“ uvedl

„Takže nějaké výkřiky o tom, že Orbán nějak oslabuje pozici EU nebo NATO, nebo že se příliš kamarádí s ruským režimem, nejsou na místě. Viktor Orbán akorát plní své sliby, že Maďary nenechá na holičkách v současné energetické krizi. A má výsledky,“ pokračoval. „My máme silná slova, ale poloprázdné plynové zásobníky,“ dodal.

Předseda SPD Tomio Okamura cestu maďarského premiéra do Ruska ocenil. Podle něj by se měla Česká republika zachovat stejně jako Maďarsko. „Je v zájmu jak Maďarska, tak České republiky, udržovat nejen s Ruskem vzájemně výhodný dobrý vztah, tím spíše, že jsme závislí na dovozu plynu a dalších surovin z Ruska. Mít dobré vztahy neznamená být servilní,“ vyjádřil se Okamura. 

„Příklad s cenou plynu, za který přímo z Ruska nakupuje Maďarsko, ukazuje, že dobré vztahy mají také skvělý ekonomický efekt, a my bychom měli dělat totéž, co Maďaři, tedy neničit vztahy s tím, na kom jsme energeticky závislí, a naopak dělat vše pro to, aby naše spolupráce byla co nejvýhodnější pro naši zemi a občany. Jen hlupák plive na toho, kdo mu posila v tuto chvíli ničím nenahraditelnou energii,“ sdělil Okamura pro iDNES.cz. 

Maďarsko počítá s tím, že se dohodne s Moskvou na zvětšení dodávek ruského zemního plynu. Při úterním jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v moskevském Kremlu to řekl maďarský premiér Viktor Orbán.
„Vzhledem k tomu, že celá Evropa nyní prožívá energetickou, přesněji řečeno plynovou krizi, bylo velice důležité, že jsme uzavřeli dlouhodobé kontrakty. Děkujeme za to, že jsme je podepsali. Při dnešním setkání bych chtěl dosáhnout zvýšení objemu dodávek,“ řekl Orbán podle agentury TASS.

Maďarsko díky loňskému kontraktu, platnému do roku 2036, kupuje nyní ruský plyn „pětkrát laciněji, než je tržní cena v Evropě“, upozornil Putin. Připomněl také, že Rusko dodalo Maďarsku dva miliony svých vakcín proti covidu-19.

Ruský prezident ocenil přínos Orbánovy vlády pro rozvoj rusko-maďarských vztahů a uvedl, že Moskva doufá v pokračování této spolupráce. Vztahy mezi západními zeměmi a Ruskem jsou nyní velmi chladné a napjaté, také kvůli nevídané ruské vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích.

NATO, jehož je Maďarsko členem, i Spojené státy na přelomu roku odmítli jako nepřijatelné ruské požadavky na veto ukrajinského členství v Severoatlantické alianci a na to, jak členské země aliance rozmístí své jednotky na území východních států bloku.

„Obvykle v případech, kdy naše partnery čekají volby, říkáme, že budeme spolupracovat s jakýmkoliv zvoleným vedením. Ale měl bych říci, že podle výsledků vaší práce na ruském směru se hodně udělalo v zájmu maďarského lidu a v zájmu Ruska. Doufám, že taková vzájemná spolupráce bude pokračovat,“ řekl Putin.

X X X

POSLANEC KREJZA ODS NA SVĚDOMÍ OKRADENÍ LIDÍ O DVĚ MILIARDY?

Babiš obvinil poslance ODS Krejzu, že pomáhal okrást lidi o 2 miliardy

Tvrzení těžkého kalibru vytáhl proti poslanci vládní ODS Karlu Krejzovi bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. „Pan Krejza v 90. letech s panem Sisákem okradli lidi o 2 miliardy korun, pane premiére,“ prohlásil doslova Babiš v pondělí ve svém pořadu na sociálních sítích Čau, lidi. Krejza se brání, že rozhodně nikoho neokradl.

„Já jsem nikoho neokradl. Pana Sisáka znám podle jména a nemám s ním nic společného a nikdy jsem neměl nic společného. Pokud mi advokát doporučí, že to je žalovatelné, budu žalovat. Obávám se toho, že politik musí snést všechno v této zemi. Jakoukoli lež, jakoukoli urážku,“ řekl iDNES.cz Krejza.

Na podnikatelskou minulost poslance ODS Karla Krejzy ve společnosti Český Holding (dříve investiční fond Creditanstalt) v letech 2003 až 2012 dostal premiér Petr Fiala otázku i minulý týden při interpelacích od poslankyně ANO Bereniky Peštové.
Krejzově působení v investičním fondu se věnovali Reportéři ČT
Česká televize se totiž minulý týden ve svém pořadu Reportéři ČT zaměřila na Krejzovo působení v představenstvu velkého privatizačního fondu, který založila rakouská banka Creditanstalt. Fond dodnes působí pod jménem Český holding. Z původního majetku ve výši více než 2 miliardy korun ale nezůstalo skoro nic. Byly za tím nepovedené obchody. Jeden z nich řídil podle ČT Krejza.

Kdo je Petr Sisák

Miliardář, který má nyní trvalé bydliště na Maltě. Je mezi obviněnými v kauze insolvenčních podvodů, která souvisí s firmou Via Chem Group, která podle dostupných údajů jako akcionář v roce 2014 ve Spolchemii v Ústí nad Labem zhruba třetinový podíl.
Společnost v minulosti figurovala v některých kontroverzních obchodech. Dluhopisy společnosti Via Chem Group koupila firma Key Investments, které v minulosti svěřilo město Sokolov a městské části Praha 6, 10 a 13 dohromady několik desítek milionů korun.

CO OBJEVILI REPORTÉŘI

Akcionáři sice prodělali, ale poslanec zkrátka nepřišel. Z majetku fondu získal podle pořadu Reportéři ČT před šesti lety za 8 milionů korun dům v Praze Kobylisích, jehož tehdejší cena byl ovšem podle realitního makléře   citovaného televizí 15 až 20 milionů korun, a v roce 2018 také rekreační pozemek v Krkonoších o velikosti několik desítek tisíc m2 v hodnotě nad 10 milionů korun.

Krejza měl podle České televize na starosti projekt vybudování obchodně společenského centra v Českých Budějovicích, který ale v roce 2014 zkrachoval a společnost Český Holding se dostala do konkurzu.
„Byl jsem v orgánech, no. Tak jako úplně odpovědnosti se asi člověk zříci nemůže, ale ne každý může být úspěšný v takovýmhle podnikání. Tak já jsem v tomto prostě byl, je potřeba si říct, že to úspěšné nebylo. To přiznávám,“ řekl k tomu ČT Krejza.

Neměl by složit mandát? ptala se Fialy poslankyně ANO. Premiér se Krejzy zastal
„Upřímně, tento člověk, jestliže je členem výboru pro obranu, docela se obávám o další osud budoucích vojenských zakázek. Nehovořil jste s panem poslancem o možnosti složení mandátu?“ ptala se Fialy při interpelacích poslankyně Peštová.
Premiér Petr Fiala se svého poslance Karla Krejzy zastal. „Pan poslanec nijak netají to, že ten podnikatelský záměr nevyšel, že nedopadl dobře. K tomu se podle mě jasně postavil. Ale já si nejsem v tuto chvíli vědom toho, a ty signály nemám, že by se Karel Krejza dopustil něčeho, co by mělo zpochybňovat jeho další politické působení. A říkám to, co jsem vždycky říkal a platí to: pokud se politik dopustil něčeho nezákonného, nekalého, nemá v politice co dělat. My podle toho jednáme. A je jedno, jestli je to politik z ODS nebo z hnutí ANO,“ prohlásil Fiala.

X X X

NEVHODNÉ ŠIBENICE PROTESTUJÍCÍCH, POLICEJNÍ PREZÍDIUM

Vondrášek: Makety šibenic před sněmovnou jsou nevhodné, bez konkrétní hrozby ale zákon neporušují
Budoucí policejní prezident Martin Vondrášek považuje makety šibenic na protestech proti přijetí novely pandemického zákona za krajně nevhodný a nešťastný symbol. Pokud ale nejde o konkrétní pohrůžku osobě nebo skupině osob, není nezákonný. Řekl to na úterní tiskové konferenci. Také vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že se s šibenicemi na demonstracích vnitřně smířit nedokáže, není ale páchán trestný čin.

„Pakliže (šibenice) nesměřuje k nějaké konkrétní pohrůžce osobě či skupině osob a symbolizuje nesouhlas třeba s politikou, problematikou vzdělávání a podobně, z našeho pohledu je to krajně nešťastný, ale bez dalšího nikoli nezákonný projev,“ řekl Vondrášek.
Na Malostranském náměstí v Praze v úterý demonstranti mimo jiné vztyčili makety šibenic symbolizujících podle nich pandemický zákon. Na ně pověsili pytle s nápisy „Ekonomika“ či „Vzdělávání“.
Šibenice na demonstraci už před týdnem kritizovali mnozí politici jako nemístné vyhrožování násilím. Makety šibenic se objevily už při některých demonstracích v minulosti, policie je ani dříve nehodnotila jako přestupek, protože nebyly namířeny proti konkrétní osobě.

Policie nemůže zasáhnout
„Používání tohoto symbolu v této chvíli třeba stejně jako používání symbolu židovské hvězdy považuju za něco přinejmenším nevkusného, každopádně nevhodného a něco, s čím se jako demokrat vnitřně smířit nedokážu,“ řekl Rakušan. Zastal se ale policistů, kteří podle něj nemohou zasáhnout, pokud není nenávist určena konkrétní osobě nebo skupině osob.
„Není tam napsáno jméno nějakého konkrétního člověka, žádné politické strany, žádné skupiny obyvatel. A v této chvíli si můžeme myslet, že je to nevkusné, ale není páchán žádný trestný čin. Policie se musí řídit zákonem, ne tím, co se nám líbí, nebo nelíbí, nebo co nám přijde nevkusné,“ dodal Rakušan.

Akceptuje, že lidé dávají pod okny sněmovny najevo svůj názor. „Ten pandemický zákon měl být tím, aby do budoucna nemusel být aktivován nouzový stav jako ten extrémní právní instrument,“ poznamenal ministr.
O víkendu na svém blogu uvedl, že odborníci ministerstva vnitra navrhnou kroky, jak by se dal sjednotit přístup příslušných orgánů k incidentům, jako byla právě maketa šibenice na demonstraci minulý týden.

V úterý uvedl, že na vnitru bude působit skupina, která se bude dlouhodobě zabývat projevy nenávisti a jejich případným postihováním, a to v reálném prostoru i na sociálních sítích. „Budeme se bavit se sociology, s lidmi, kteří rozumí té společenské tenzi, která kolem nás je, abychom přišli s takovými opatřeními, která by byla do budoucna schopná nějakým způsobem toto mírnit,“ řekl Rakušan.

X X X

Maříková: Pandemický zákon je až fašistický paskvil. SPD jen vyhrožuje, reaguje Decroix

Hnutí SPD opět obstruuje jednání dolní komory kvůli novele pandemického zákona. Podle poslankyně Karly Maříkové na zvládnutí koronavirové krize stačí nouzový stav, projednávanou legislativu označila za paskvil. Právnička a poslankyně za ODS Eva Decroix se na oplátku pustila do zákonodárců SPD za to, že ve Sněmovně „vykládají o Kanadě a vyhrožují, co se stane, když se nebude respektovat jejich názor“.

Sněmovna hlasy koalice po deseti hodinách debaty rozhodla, že bude schvalovat spornou pandemickou novelu ve stavu legislativní nouze. SPD si pak vyžádalo hodinovou přestávku pro jednání klubu. Po ní se sejdou členové vedení dolní komory, aby se poradili o dalším postupu projednávání předlohy.

Okamura tři hodiny blokoval Sněmovnu. Má zadání z Kremlu, pustil se do něj bratr Hayato.

Jednání nicméně není ani zdaleka u konce. „Stále tu máme mnoho vystupujících ze strany SPD, kteří nám různě čtou rozsudek Ústavního soudu, podruhé nám vykládají, jak to vypadá v Kanadě a eventuálně nám vyhrožují, co se nám stane, pokud nebudeme respektovat jejich názor. Situace vypadá více či méně jako zablokovaná,“ popsala poslankyně ODS Eva Decroix situaci v dolní komoře.

Dodala, že ji mrzí slova ze strany opozičních politiků. „Až se skoro stydím je tady opakovat. Fašismus, totalita, paskvil. Během celého dne – těch několikahodinových proslovů – jsme neslyšeli jediný konstruktivní návrh, co by se mělo v zákoně změnit,“ pokračovala zákonodárkyně v pořadu 360°.
Podle poslankyně za SPD Karly Maříkové hnutí pouze chce, aby se pandemický zákon projednával ve standardním procesu, nikoliv v režimu legislativní nouze. Kdyby se koronavirová situace v České republice přece jen zhoršila, stačil by podle ní nouzový stav a jeho případné prodloužení skrze hlasy poslanců.

„Jako výhrůžku nevnímám to, že kolegové opakovaně argumentují předání stížnosti Ústavnímu soudu. To je možnost poslanců i senátorů. To, že to je paskvil – někdo se může vyjádřit i tak, že až fašistický – to není jen náš politický názor,“ reagovala na Decroix. Dle svých slov se opírá o pohledy některých právníků, kteří rovněž nejsou z pandemického zákona příliš nadšení.
Pandemický zákon je šetrnější než nouzový stav

Decroix nicméně sama doufá, že zákon nakonec nebude třeba ani použít, pokud se zklidní pandemická situace. „Problém je, co by nastalo, kdybychom v březnu tady měli novou variantu. Nevidím jako řešení vyhlašovat nouzový stav. Když je společnost nyní opravdu citlivá a obává se veškerých zásahů do soukromí – já tomu rozumím –, tak pandemický stav je ten mírnější. Je to snaha ošetřit práva občanů a veřejné zdraví mnohem citlivěji než nouzový stav. Mít zákon připravený vnímám jako odpovědné řešení,“ vysvětlila ve vysílání, proč pevně stojí za legislativou.

Podotkla také, že vláda Petra Fialy (ODS) i přes kritiku nepřijímá žádná drastičtější opatření, a naopak se snaží zmírnit takové restrikce, které už nemají příliš smysl. Připomněla také, že současný kabinet zrušil také vyhlášku o povinném očkování vybraných skupin.
Za svým názorem si nicméně stojí i Maříková – podle ní není úroveň rozvolňování dostačující. „Řada opatření, která tady máme, nemají s ochranou zdraví stejně nic společného. Prokazování bezinfekčnosti je zcela nesmyslné, protože i očkovaný se může nakazit a šířit nemoc. Pokud to nejsou cílená opatření, která nemají logiku a opodstatnění, měla by být zrušena,“ doplnila poslankyně za SPD.

X X X

Zrušme většinu covidových opatření, už nám nic nepřináší, vyzývá hejtman Kuba z ODS

Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) vyzval ke zrušení většiny současných protiepidemických opatření včetně plošného testování na pracovištích a ve školách či omezování vstupů do restaurací. Podle něj už tyto restrikce pro řízení pandemie nic pozitivního nepřináší. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) však chce data z omikronové vlny vyhodnocovat až v polovině února a větší rozvolnění plánuje na březen.

„Po vyhodnocení dnešních dat bych navrhl ukončit plošné testování, zrušit omezení vstupů a většinu opatření. Pro řízení pandemie už nic nepřináší. Test už jen po indikaci lékaře,“ napsal Martin Kuba na Twitter. Poté doplnil, že byl v minulosti vždy pro zavedení restrikcí, když to mělo smysl. „Opatření ale musí být funkční a trvat co nejkratší dobu,“ dodal.

Kuba například ve spolupráci s dalšími hejtmany v únoru 2021 žádal tehdejší opoziční poslance včetně kolegů z ODS, aby se s vládou Andreje Babiše (ANO) nějak domluvili a prodloužili nouzový stav. Jihočeský hejtman také za uplynulé dva roky opakovaně vyzýval zákonodárce napříč politickým spektrem, aby covidovou pandemii přestali politizovat.
Svým skeptickým postojem vůči plošnému testování se Kuba přidal k již mnoha odborníkům, kteří toto opatření ostře kritizují s tím, že je v současnosti už k ničemu. Tohoto názoru je třeba epidemiolog Roman Prymula, biochemik Zdeněk Hostomský či imunolog Jiří Šinkora.

„Zásadní opatření by se mohla rozvolnit. Teď už to není o číslech nakažených. Ve Velké Británii mají desítky tisíc nakažených, ten systém to zvládá,“ řekl Prymula v nedělním vysílání na CNN Prima NEWS

Válek: V půlce února přijdeme s novou strategií
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) ale ještě na rozvolňování není čas. Vláda očekávala, že omikronová vlna v tomto týdnu dosáhne svého vrcholu. „Průběžně vyhodnocujeme data. V půlce února dostanu informace od týmu profesora Romana Chlíbka a rád bych přišel s nějakou strategií k návratu do normálu,“ prohlásil Válek během minulého týdne.
Zrušit většinu opatření vláda plánuje v období mezi 1. březnem a 1. dubnem. Válek často připomíná, že ostatní země z Evropy, které v současnosti rozvolňují, měly dříve výrazněji přísnější restrikce než Česká republika.

X X X

ADVOKÁT SOKOL: NÁHRADY ŠKOD ZA COVID, STÁT PŘIDE O MILIONY

Právník a bývalý ministr vnitra Tomáš Sokol se ve vysílání CNN Prima NEWS rozpovídal o novele pandemického zákona, kterou chce prosadit vládní pětikoalice. Podle něj je zásadní, aby poslanci a senátoři vylepšili pandemický zákon, jak jen to jde. „Nejsem si jist, jestli demonstrující vůbec ten zákon četli,“ řekl Sokol v pořadu Co Čech, to politik

„Neříkám, že bych se přímo ztotožňoval s tím textem. Rozumím ale tomu, že aktuálnímu pandemickému zákonu skončí účinnost a pak by vládě zbyl pouze krizový zákon s podstatně radikálnějšími opatřeními. Nejsem si jist, jestli demonstrující vůbec pandemický zákon četli,“ zmínil Tomáš Sokol.

Podle něj by zástupci SPD a ANO udělali nejlépe, kdyby s vládními poslanci aktivně řešili, co na současném zákonu změnit, aby lépe fungoval. „Podotýkám, že pandemický zákon je zasažen od svého začátku. Žádný legislativní fešák to není, protože ho tak trochu vařili jako pejsek s kočičkou,“ dodal Sokol.

Pravdou je, že hnutí ANO společně s ČSSD se tento zákon příliš nepozdával ani před rokem. Tehdy ho s podporou budoucí pětikoalice a části komunistů schválili jako ústupek opozici, která už nechtěla prodloužit nouzový stav. Kritikům novely pandemického zákona vadí například to, že neřeší ušlý zisk při opatřeních.
Na to upozorňuje i právník Ondřej Dostál (Piráti). „Takové žaloby z minulosti už leží na soudech. Lze souhlasit s doktorem Dostálem, že tato věc by měla být nějak řešena. Podle původního krizového zákona stát odpovídá za škody, které způsobila jeho opatření, takže se nedá říct nic jiného, než že stát bude krvácet,“ dodal Sokol.

X X X

SOUDCE KS BRNO DR KNAIFL ZA DĚTSKOU PORNOGRAFII PŘED KÁRNÉ ŘÍZENÍ

Za nesplnění oznamovací povinnosti podle zákona o střetu zájmů dostalo 13 soudců či soudkyň důtku, jeden čelí kárnému návrhu. Podle zjištění České justice jde o soudce z Krajského soudu v Brně Karla Knaifla. Jde o trestně stíhaného soudce, kterému podle informací České justice policie loni prohledala kancelář, ve které hledala dětskou pornografii. Nejvyšší soud eviduje povinná oznámení o činnostech, majetku, příjmech a závazcích soudců v Česku. Kontroluje také údaje v jejich oznámeních.

U Knaifla šlo co se týče podávání majetkových přiznání o opakované pochybení, výtku dostal už dříve. „Kárná žaloba již byla podána,“ sdělil České justici mluvčí soudu Petr Tomíček s tím, že jde o trestně stíhaného soudce.
Policisté loni v soudcově kanceláři hledali důkazy o údajné soudcově trestné činnosti. Podle informací České justice v ní pátrala po dětské pornografii. „V této fázi vyšetřování, která je ze zákona neveřejná, se k tomu nelze nijak vyjadřovat,“ řekl tehdy pouze místopředseda soudu Aleš Flídr. Knaifl přišel do „moravské justice“ z té severočeské, kde působil na okresních soudech a také na KS v Ústí nad Labem.

Podle verze policie měl soudce vyhledat nezletilou dívku z případu, který jako soudce rozhodoval a scházet se s ní. Mělo dokonce dojít k vyžadování sexu. Kárnou žalobu už na soudce kvůli tomuto podezření podala exministryně spravedlnosti Marie Benešová. Požaduje zánik funkce soudce. Řízení je však přerušeno do skončení trestního stíhání. Podle zjištění České justice je soudce stále vylučován z rozvrhu práce a z přidělování věcí.

Soudcům, kteří byli v funkci k 1. lednu 2021, vznikla povinnost podat průběžné oznámení za rok 2020 nejpozději do 30. června loňského roku. Povinnost vůbec nesplnil jediný z necelých 3000 soudců a soudkyň v Česku, a to ze závažných zdravotních důvodů, avšak 43 soudců podalo oznámení po lhůtě.

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy pak v každém individuálním případě rozhodoval o možnosti udělení výtky. Zohlednil zdravotní a osobní důvody, které některým soudcům znemožnily splnit povinnost včas. Výtku nakonec udělil 13 soudcům.
Ve srovnání s rokem 2020 stoupl počet opožděných průběžných oznámení z 26 na 43. Výtek je stejný počet.
Kromě průběžných oznámení existují podle zákona ještě vstupní oznámení, která se týkají nově nastupujících soudců. V roce 2021 přišlo do justice 101 nováčků, oznámení všichni podali v pořádku. Oznamovací povinnost v souvislosti s ukončením výkonu funkce v roce 2021 vznikla u 109 soudců, většina povinnost splnila. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

‚Situace v Plzni byla specifická, Kryslova kroku si velmi cením,‘ říká místopředseda NS Šuk

Místopředseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Šuk potvrzuje, že rezignaci předsedy Krajského soudu v Plzni (KS) Alexandra Krysla předcházela jednání, v nichž se angažovaly špičky české justice. „Rezignace není řešením, ale pouze prvním krokem k němu. Pevně doufám, že pomůže k uklidnění zjitřené atmosféry,“ říká Petr Šuk v rozhovoru pro Českou justici.

X Jak hodnotíte rozhodnutí Alexandra Krysla rezignovat na funkci předsedy plzeňského krajského soudu?

S Alexandrem Kryslem jsme o Krajském soudu v Plzni opakovaně jednali. Jeho rozhodnutí rezignovat na funkci předsedy považuji za rozumný krok směřující k řešení situace, jež na tomto soudu panuje. Alexandr Krysl dal jasně najevo, že mu záleží více na soudu a justici jako takové než na sobě samém, čehož si velmi cením.
Čtěte také: Předseda plzeňského krajského soudu Krysl rezignoval

x Proč jste se v prosinci rozhodli s panem předsedou Angyalossym za předsedou Kryslem vyrazit na osobní jednání? Co tomu předcházelo a jaký byl průběh této návštěvy?

Nerad bych zde hodnotil poměrně vyhrocenou situaci na Krajském soudu v Plzni a její příčiny. Mohu potvrdit, že jsme ji s panem předsedou Petrem Angyalossym sledovali a považovali jsme za potřebné pokusit se pomoci s jejím řešením. Současně je třeba říci, že jsme nebyli jediní. Mnoho času a energie tomu věnovali předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl i prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

Krysl se specializuje na správní právo, absolvoval i stáž na Nejvyšším správním soudu Foto: KS v Plzni
V prosinci jsme se opakovaně setkali jak s panem předsedou Alexandrem Kryslem a jeho místopředsedy, tak i se zástupci soudcovské rady a soudců krajského soudu. S ohledem na naši dohodu, že obsah těchto schůzek zůstane neveřejný, nebudu rozebírat jejich průběh. Mohu jen poděkovat všem zúčastněným za jejich přístup a ochotu nalézt rozumné a smírné řešení.

X Odkud jste čerpali o situaci na KS v Plzni informace?

Od předsedy i soudců krajského soudu.

X Myslíte, že se rezignací problém na KS v Plzni vyřeší?

Rezignace není řešením, ale pouze prvním krokem k němu. Pevně doufám, že pomůže k uklidnění zjitřené atmosféry. Řešení problémů, s nimiž se soud nyní potýká, se bude muset ujmout nový předseda či nová předsedkyně.

X Neobáváte se, že se může jednat o precedent, kdy předsedové soudů budou omezeni ve výkonu svých pravomocí a v řízení soudu mírou aktivity a vlivu těch, kdo s jejich působením ve funkci nesouhlasí?

Určitě ne. Situace v Plzni byla poměrně specifická.

X Ukázal tento případ na nějakou systémovou vadu zákona o soudech a soudcích?

Nemyslím. Zde nešlo o důsledek nějakého systémového pochybení. Postavení předsedy soudu je velmi odlišné od postavení „šéfa“ jiné organizace. Předseda soudu je sice manažerem, ale současně zůstává „primus inter pares“. Není „nad“ ostatními soudci, a při řízení soudu se neobejde bez úzké spolupráce s nimi. Což s sebou logicky nese i názorové střety a konflikty. To je v pořádku. Ale pokud míra těchto střetů přesáhne určitou hranici, může se stát, že předseda nebude s to soud efektivně spravovat a řídit. Usoudí-li za této situace, že je na místě svoji misi ukončit a umožnit, aby se funkce ujal někdo jiný, nejde o projev systémového selhání, ale o zodpovědný krok. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Chyba žalobce v kauze Stoka? Nejčastější sankcí v kárných řízeních je snížení platu

Nejčastější sankcí v kárných řízeních se státními zástupci je snížení platu. Odvolání z funkce je výjimečné. Po dobu platnosti současné právní úpravy odvolal senát Nejvyššího správního soudu (NSS) jednoho žalobce a dvě žalobkyně. Nejméně 11 žalobců či žalobkyň odstoupilo z vlastní vůle ještě před tím, než kárný senát mohl definitivně rozhodnout, vyplývá z rozhodovacích statistik. Aktuálně je v běhu jediné kárné řízení se státní zástupkyní, jež byla údajně při práci pod vlivem léků či alkoholu.

Debatu o možném pochybení státního zástupce vyvolalo pondělní dění v korupční kauze Stoka. V průběhu líčení totiž vyšlo najevo, že Vrchní státní zastupitelství v Olomouci nepředalo soudu podstatnou část spisu, a to dvanáct tisíc stran důležitých dokumentů. Přestože mohou obsahovat důkazy i o nevině obžalovaných, jim a jejich obhájcům bylo znemožněno si tento spisový materiál nastudovat. Oprávnění podat kárný návrh má ministr spravedlnosti, nejvyšší státní zástupce nebo nadřízený žalobce. Nejvyšší státní zastupitelství už avizovalo, že si vyžádá informace.

Podle neoficiálních informací Ekonomického deníku ve spise chybí nejklíčovější informace z vyšetřování celé kauzy, a to protokol z prohlídky na radnici Brno-střed, kde se měla trestná činnost v kauze Stoka odehrávat. Není proto vyloučeno, že děj případu, tak jak jej popisuje obžaloba, dozná zásadních popisných změn.

Kárným proviněním je zaviněné porušení povinností státního zástupce, chování nebo jednání, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství, odbornost jeho postupu, případně snižuje vážnost a důstojnost funkce. Kárné řízení se žalobci funguje stejně jako u soudců. Rozhoduje senát NSS složený z představitelů různých právních profesí. Rozhodnutí je konečné, nelze se odvolat, v úvahu připadá jen ústavní stížnost. Před rokem 2009 bylo řízení dvouinstanční, rozhodovaly vrchní soudy a Nejvyšší soud

Podle zákona o státním zastupitelství lze nyní dle závažnosti provinění uložit v kárném řízení důtku nebo snížení platu až o 30 procent na dva roky, případně odvolat žalobce z funkce. „Drobné nedostatky a poklesky může vedoucí státní zástupce státnímu zástupci písemně vytknout, aniž by podal návrh na zahájení kárného řízení,“ stojí v zákoně.

Loni kárný senát snížil plat kladenské státní zástupkyni Martině Elfmarkové na 1,5 roku o 30 procent, a to za průtahy. Pražský žalobce Jaroslav Šaroch měl kvůli průtahům a nečinnosti snížený plat o deset procent na čtvrt roku. Kárné žalobě loni čelil také bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman kvůli postupu v restituční kauze rodu Czerninů. Kárný senát jej ale zprostil. V roce 2020 postihlo snížení platu například ostravskou státní zástupkyni Petru Tittkovou, která v pracovní době údajně pila alkohol.

Nejpřísnější postih, tedy odvolání z funkce, volí kárný senát u státních zástupců jen zřídka. V roce 2011 odvolal kladenskou žalobkyni, která se opila v pracovní době, obtěžovala hosty i personál restaurace, urážela a napadala strážníky a policisty. V roce 2009 odňal talár Eleně Votavové z Nejvyššího státního zastupitelství za výroky v médiích. Votavová se obsáhle vyjadřovala ke kontaktům s rodinou údajného mafiána.

V roce 2015 kárný senát zbavil funkce Olivera Pece z Okresního státního zastupitelství Plzeň-jih. Důvodem byly průtahy v řádu měsíců i let, ale i další porušení povinností. Odvolání z funkce je o něco častější u soudců, jejichž prohřešky kárné senáty NSS taktéž řeší, ceskajustice.cz

X X X

Pleny a jídlo na příděl. Ve Francii vyšetřují společnost, která provozuje síť domovů pro seniory

Francouzská vláda si kvůli údajně špatným podmínkám v domovech důchodců předvolala vedení nadnárodní společnosti Orpea. Reaguje tak na zjištění investigativního novináře Victora Castaneta. Ten ve své nové knize Hrobníci popsal, že i luxusní zařízení této firmy zavádějí příděly jídla a hygienických potřeb. Vedení podniku to odmítá. Vláda kvůli tomu zahájila vyšetřování.
„Musíme rázně zakročit a jasně ukázat, že není možné v této zemi dělat cokoliv. Lukrativní činnost by neměla být prováděna na úkor léčby a ošetřování,“ řekla pro rádio France Inter náměstkyně ministerstva zdravotnictví Brigitte Bourgignonová.
Chce, aby domovy seniorů řízené společností Orpea prověřila finanční inspekce i regionální zdravotnická agentura.
Novinář Victor Castanet ve své knize, která vyšla minulý týden, poukazuje na to, že i luxusní domovy důchodců, ve kterých se platí v přepočtu přes 100 tisíc korun měsíčně, zavedly příděly plen.

Senioři strádají hlady, protože také jídlo dostávají na příděl, aby společnost ušetřila. Tato praxe se má dít i v podmínkách, kdy jsou nemocní a mají zažívací potíže.
Zjištění potvrzují někteří zaměstnanci, kteří dosvědčili, že pleny nahrazovali například ručníky. Podobnou praxi potvrdily také rodiny seniorů: „Čtyřiadvacet hodin si nevšimli, že ji přivezli z nemocnice. Nechali ji bez péče i bez jídla. Byla úplně vyděšená.“
Chtějí se bránit soudní cestou. Hromadnou žalobu plánují podat začátkem března.

Orpea o sobě přitom tvrdí, že je „jedním z předních světových poskytovatelů komplexní péče se sítí 1156 zařízení a 116 514 lůžky“. Její výkonný ředitel Philippe Charrier po jednání na ministerstvu v úterý novinářům řekl: „Co jsme četli, absolutně nekoresponduje s realitou v našich zařízení.“
Dodal nicméně, že chápe rozjitřené emoce způsobené vyšetřováním. Zavázal se vše objasnit.

X X X

HOKEJOVÝ BRANKÁŘ ČECHMÁNEK DLUHY NEUHRADIL

Čechmánek mohl dluhy uhradit ze svých zdrojů, zaznělo u soudu.
Bývalý reprezentační brankář a držitel olympijského zlata z Nagana Roman Čechmánek byl schopen uhradit dluhy za sedm desítek miliónů korun ze svých zdrojů. V úterý to u Krajského soudu ve Zlíně potvrdil soudní znalec Petr Janíček. Podle Čechmánkova obhájce Tomáše Štípka se tak jeho případ nemusel vůbec dostat k soudu, který se táhne už několik let. Podle věřitelů však byl v minulosti problém peníze od hokejového reprezentanta dostat.

„Obžalovaný měl dostatek zdrojů na úhradu závazků. Do insolvenčního řízení byly přihlášeny pohledávky za sedmdesát milionů. To jsem porovnal s majetkem obžalovaného, který dosahoval osmdesáti milionů. Převyšoval tedy hodnotu závazků. Kdyby veškerý majetek směnil na finanční prostředky, mohl by veškeré identifikované dluhy uhradit,“ řekl u soudu Janíček.
„Tak jak znalecký posudek vypovídá, stejně tak jsem to já vnímal od začátku,“ reagoval Čechmánek.

„Neměl dostatek hotovosti, ale měl majetek, ze kterého mohl hotové peníze mít. Jenže nařízenou insolvencí je mít nemohl. K trestnímu soudu se případ nemusel vůbec dostat. Tyto věci by se měly řešit v soudech občansko-právních. Kdyby věřitelé zažalovali mého klienta klasicky o své peníze, tento soud by vůbec nebyl. A nemusela být ani insolvence či dražby pivovaru Čechmánek,“ řekl Štípek.

Žalobce Petr Matoušek Čechmánka viní z podvodu se škodou přesahující 15 milionů korun. Toho se měl dopustit mezi lety 2011 až 2014 především v souvislosti s výstavbou minipivovaru ve Zlíně a přestavbou bytového domu v Holešově.
Státní zástupce uvedl, že obžalovaný uzavíral smlouvy a dohody se záměrem získat majetkový prospěch, přestože jeho tíživá finanční situace mu nedovolovala je plnit. Na základě smluv odebíral služby, stavební materiál a bytové nebo restaurační vybavení.
Padesátiletý Čechmánek snahu o podvod dlouhodobě odmítá. Už dříve sdělil, že neměl důvod nikoho okrást a nikdy nepřemýšlel nad tím, že by se chtěl na někom obohatit.
Krajský soud ho v minulosti už třikrát obžaloby zprostil, nepodařilo se podle něj prokázat, že by někdejší hokejista měl v úmyslu obohatit sebe či někoho jiného. Jeho rozsudek však dvakrát zcela a naposledy částečně zrušil olomoucký vrchní soud a vrátil věc k projednání do Zlína.

Na podnikání si Čechmánek podle ČTK půjčoval peníze od známých, měl úvěry u bank. Minipivovar s restaurací ve Zlíně musel po roce fungování zavřít.
Přestavbu domu v Holešově nedokončil. Koupil také bývalý domov důchodců v Prostějově, investoval do developerského projektu v Chorvatsku, vlastnil byty ve Zlíně a v Čeladné. Od roku 2013 byl Čechmánek v insolvenci, o rok později vyhlásil soud konkurz na jeho majetek.
Předseda trestního soudního senátu hlavní líčení odročil na 23. března, kdy soud plánuje ukončit dokazování.

X X X

POPULÁRNÍ TELEVIZNÍ ŠLÁGR PETERKY KONČÍ? DLUHY 92 MILIONŮ

Šlágr TV: nulová činnost, na účtu čtyři miliony, dluhy 92 milionů.
Lidová hudební televize Šlágr dluží nejméně deseti subjektům přes 92 milionů korun. Stanice je v konkurzu, nevyvíjí žádnou podnikatelskou činnost a její majetek je minimální. Uvádí to souhrnný materiál insolvenčního správce pro Krajský soud v Českých Budějovicích. Podnikatel Karel Peterka mezitím pokračuje v provozování hudebních teleshoppingových programů přes jinou společnost a se slovenskými licencemi.

Celková výše přihlášených pohledávek je 92 396 164 Kč. Největším věřitelem je operátor Czech Digital Group, který až do srpna 2020 šířil programy Šlágru v terestrické digitální televizní síti. Po televizi vymáhá skoro 77 milionů korun. Významným veřitelem je také firma FWDS Europe, která místo Šlágru platila některé faktury, když exekutor obstavil televizi bankovní účty. Ta požaduje 5,7 milionu korun. Pohledávku přihlásil rovněž Finanční úřad pro Jihočeský kraj, jde o neuhrazenou daň ve výši 4,66 milionu koun. A o částku 2,8 milionu korun se hlásí spřízněné Peterkovo vydavatelství Česká muzika, které také uhradilo za Šlágr TV část faktur.

Jediný majetek firmy Šlágr TV, spol. s r. o. tvoří podle aktuálního výkazu 4,38 milionu Kč na bankovních účtech. Soud svolal schůzi věřitelů na 1. února 2022.

X X X

Trump chtěl zabavit volební přístroje. Z jeho éry zbyly cáry slepené izolepou

Když byl ještě někdejší americký prezident Donald Trump v Bílém domě, míval jeden zvyk. Trhal papíry a házel je na zem, mezi nimi i cenné dokumenty, které se musejí archivovat. Problémy to přináší i při vyšetřování loňského vpádu do Kapitolu. Některé listiny totiž přišly slepené lepicí páskou. Vyšlo také najevo, že Trump chtěl po volbách zabavit hlasovací přístroje.

Někdo skartuje, někdo trhá. Někdy vejpůl, jindy na malé kousky. Z některých papírů zbyly cáry o velikosti konfet. I ty se archiváři Bílého domu obvykle snažili dát znovu dohromady. „Bylo to jako skládat puzzle. Dostali jsme lepicí pásku, ten průhledný druh,“ vzpomínal před lety Solomon Lartey pro Politico.

Právě tento portál tehdy vynesl na veřejnost informace o exprezidentově neblahém a zřejmě nezákonném zvyku. Trump to prý dělal ve chvíli, kdy nabyl dojmu, že už dané papíry dál nepotřebuje. Kusy oficiálních dokumentů pak hodil na zem Oválné pracovny či své soukromé rezidence.
A jeho spolupracovníci mu v tom neuměli zabránit. V oblíbeném zvyku tak pokračoval až do konce svého mandátu. V pondělí neobvyklou praxi potvrdil americký Národní archiv, když na dotaz listu The Washington Post (WP) uvedl, že některé zaslané dokumenty „roztrhal bývalý prezident Trump“. 

„Listiny byly předány Národnímu archivu na konci Trumpovy vlády, spolu s množstvím roztrhaných záznamů, které už Bílý dům nerekonstruoval. Zákon o prezidentských dokumentech ukládá, že všechny záznamy vytvořené prezidenty musí být předány Národnímu archivu na konci jejich vlády,“ dodala organizace.

Nálož sedmi set stran různých listin a zápisů, včetně těch očividně roztrhaných a následně znova slepených, nyní zkoumá speciální komise v Kongresu, která vyšetřuje události z loňského 6. ledna. Dav příznivců v prezidentských volbách poraženého Trumpa tehdy vtrhl do Kapitolu, sídla obou komor amerického parlamentu, aby zablokoval oficiální stvrzení volebních výsledků.

Při násilnostech tehdy zemřelo nejméně pět lidí a komise kromě samotného vpádu, jenž v americké historii nemá obdoby, vyšetřuje i Trumpovu roli v něm. Krátce před incidentem totiž končící lídr uspořádal mítink nedaleko Kapitolu a přítomné fanoušky přesvědčoval, že ve skutečnosti „ukradené“ volby vyhrál. A vyzýval je, aby „bojovali, protože jinak přijdou o svou zemi“.

Podle WP není přesně jasné, které papíry Trump zničil. Nicméně mezi záznamy, jejichž vydání se bývalá hlava USA snažila zablokovat, jsou například prezidentovy diáře, návštěvní knihy hostů v Bílém domě, návrhy projevů nebo ručně psané poznámky z vlastnictví Trumpova někdejšího personálního šéfa Marka Meadowse. V příštích týdnech a měsících archiváři Bílého domu komisi pošlou další zásilky. 

Jak upozorňuje profesor práva z Newyorské univerzity Stephen Gillers, i Trumpovy osobní poznámky, které si psal sám pro sebe, mohou podle zákona patřit mezi dokumenty podléhající povinnému archivování. „Jejich zničení se může považovat za kriminální čin ničení vládního majetku,“ míní.
Trump dodnes neuznal, že prezidentské volby prohrál. Krátce po předloňském hlasování se navíc se svými poradci vážně zabýval plánem nechat federální vládu zkonfiskovat volební přístroje v klíčových státech. „Šest týdnů po volebním dni... prezident Donald Trump pověřil svého právníka Rudolpha Giulianiho, aby absolvoval mimořádný telefonát,“ píše list The New York Times.

„Trump po něm chtěl, aby se zeptal ministerstva vnitřní bezpečnosti, zda je v jeho právních možnostech zmocnit se hlasovacích zařízení v klíčových státech,“ pokračuje. Giuliani si od resortu údajně vyslechl, že ministerstvo v této věci nemá právo konat. Trump ovšem uvažoval i o ministerstvu spravedlnosti. Tehdejší ministr William Barr však prý tento návrh okamžitě zavrhl.

Podle CNN kromě toho poradci končícího prezidenta vypracovali dekret, který by přikázal ministerstvu vnitřní bezpečnosti volební přístroje zabavit. Druhá verze údajně pověřovala stejným úkolem resort obrany. Ani jedna z nich nebyla nakonec vydána a není jasné, kdo je sepsal, dodává CNN.
V lednu se pak Trumpovi příznivci i pravicoví extremisté pokusili povolební oficiality zablokovat. Policie dosud v souvislosti s vpádem do Kapitolu obvinila přes 725 lidí, přičemž zhruba dvě stovky z nich přiznaly vinu. Dosud nejdelší trest – 63 měsíců vězení – soud minulý měsíc vyměřil Robertu Palmerovi, který se účastnil tvrdých bojů s policisty a podle prokuratury mimo jiné na strážce zákona hodil hasicí přístroj.

Sám Trump mezitím prohlásil, že pokud bude opět kandidovat na prezidenta a vyhraje, výtržníkům z Kapitolu udělí milost. „Budeme zacházet s těmi lidmi z 6. ledna spravedlivě,“ řekl na mítinku v Texasu za nadšeného jásotu svých fanoušků. „Pokud to bude vyžadovat milosti, udělíme jim milosti. Protože se s nimi zachází tak nespravedlivě,“ dodal.
Nejméně sedm lidí z řad pracovníků Trumpovy vlády nebo prezidentových externích poradců nicméně v posledních týdnech spolupracovalo s vyšetřovacím výborem a poskytlo požadované informace nebo důkazy.

X X X

Průmyslový palác v Praze konečně vstane z popela, převzali ho stavbaři

Zástupci magistrátu a městské firmy Výstaviště Praha předali stavební firmě k rekonstrukci Průmyslový palác. Vyhořel v roce 2008, po dlouhém období slibů tedy na obnovu dochází zhruba po třinácti letech. V plánu je replika vyhořelého levého křídla i vybavení moderními technologiemi.
Náklady na obnovu mají být zhruba 2,64 miliardy Kč, hotova má být v roce 2024. Kromě dostavby vyhořelého křídla bude opraveno rovněž druhé křídlo a střední trakt. Práce provede konsorcium Společnost pro Průmyslový palác vedené Metrostavem.
Vybrané konsorcium, které tvoří vedle Metrostavu také firmy Avers a Syner, vybuduje repliku vyhořelého křídla, která však bude uvnitř vybavena moderními technologiemi.
„Dnes jsme stavbařům předali klíče od Průmyslového paláce a zahájili jeho rekonstrukci. Od požáru uplynulo neuvěřitelných třináct let, od té doby si Pražané vyslechli o rekonstrukci celou řadu slibů. Tímto dnem tyto sliby plníme,“ uvedl Pavel Vyhnánek (Praha Sobě), náměstek primátora pro oblast financí a rozpočtu, který má areál Výstaviště Praha na starosti. 
Předání staveniště předcházela v minulých týdnech řada příprav. Z budov bylo odstraněno vnitřní vybavení a kilometry kabelů.
První „kopnutí do země“ proběhne zhruba za měsíc. Kompletní rekonstrukce středního a pravého křídla společně s výstavbou levého křídla by měly být hotové do tří let.
K vytápění tým využije tepelná čerpadla s hlubinnými vrty. Palác vybaví vzduchotechnikou a tzv. zastiňovací technologií.
Pod novým křídlem bude rozsáhlý suterén
.
Levé křídlo bude odpovídat podobě, kterou mělo před požárem. Pod levým křídlem vznikne nový masivní suterén, do kterého se umístí zázemí pro přípravu expozic. „Na konci foyer bude také podchod, kterým se návštěvníci dostanou rovnou ke Křižíkovým pavilonům. Kdyby lidé šli okolo, měli by to zhruba o 400 metrů dál,“ uvedl architekt Vladimír Thiele.

Výsledkem první etapy prací v letošním roce budou rozsáhlé výkopové a zemní práce, zajištění stavební jámy a navazujících částí stavby. Na tyto práce dále naváže položení základové desky levého křídla Paláce a provedení železobetonových konstrukcí jeho obvodových stěn.
„Je to pro nás taková schizofrenní situace. Jsme nadšení, že se začíná stavět, ale rekonstrukce výstaviště ve velké míře omezí. Věřím, že se nám podařilo sestavit silný tým zkušených odborníků, za kterými jsou reference z podobně náročných projektů,“ řekl Karel Volf, předseda sboru jednatelů společnosti Metrostav. Před nedávnem tým rekonstruoval například Národní muzeum.

„Dostavba levého křídla a celková rekonstrukce Průmyslového paláce je pomyslnou tečkou za zásadní proměnou a modernizací areálu. Jsem moc rád, že mohu se svým týmem stát u tohoto důležitého momentu, kdy se postupně přibližujeme k evropským špičkám mezi zábavními a veletržními areály,“ uvedl Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha.

Dodal, že stavba omezí průchod od tramvaje. „Provoz ve spodní části se nezmění. Tento rok také dokončíme Divadlo Spirála a Křižíkovy pavilony. Příchod od tramvaje však bude komplikovanější kvůli úzkým průchodům kolem obvodu paláce,“ vysvětlil. 
Po dokončení bude Průmyslový palác nabízet multifunkční haly pro společenské akce, výstavnictví, veletrhy, prodejní akce, prezentace firem, kongresy nebo kulturní akce jako koncerty, představení, projekce. 

Obnovu paláce doprovázely problémy
Úsilí o obnovu paláce dlouho doprovázely problémy. Město se například soudilo o peníze z pojistky po vyhoření křídla. Pražští zastupitelé rozhodli v roce 2018 o vypsání zakázky. Nynější vedení města ji ale v říjnu 2019 zrušilo, neboť byla vypsána chybně. Oprava se tak opět zpozdila.

Palác byl postaven při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v roce 1891 podle návrhu architekta Bedřicha Munzbergera. Od počátku sloužil k pořádání výstav a dalších kulturních akcí, i když původně mělo jít o dočasnou stavbu. 
V letech 1952 až 1954 komunistická vláda rozhodla o změně funkce a hlavní halu paláce nechala přestavět na společenský a taneční sál. Změnilo se i jeho jméno na Sjezdový palác, který byl součástí tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka.

X X X

Dánsko jako první v EU ruší prakticky všechna omezení, následují další země

Dánsko jako první země Evropské unie zrušilo téměř všechna opatření proti šíření koronaviru. Kodaň už covid nepovažuje za nemoc kriticky nebezpečnou pro společnost. Dánové od úterý nemusejí nosit roušky ve veřejné dopravě či v obchodech a nepotřebují covid pas ke vstupu do restaurací a kaváren. Více či méně rozvolnila opatření i řada další zemí v Evropě.

Dánské úřady své rozhodnutí zdůvodnily tím, že se v zemi nyní šíří koronavirová varianta omikron, která je sice vysoce nakažlivá, ale nepředstavuje takovou zátěž pro zdravotnický systém. Podle představitelů pomáhá také vysoká proočkovanost.
Dánsko, které má asi 5,8 milionu obyvatel, v posledních týdnech zaznamenávalo kolem 50 tisíc nových nákaz denně. Za pondělí v zemi evidují na 45 tisíc nových případů nákazy. Počet pacientů na jednotkách intenzivní péče se však postupně snižoval.
„Toto číslo klesalo a teď je neuvěřitelně nízké,“ prohlásil šéf dánského zdravotnického úřadu Sören Broström. Nyní je na jednotkách intenzivní péče 32 lidí, před několika týdny to bylo až 80, dodal.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová je přesto ve svých vyjádřeních opatrná. „Netroufám si říci, že dáváme restrikcím definitivně sbohem. Nevíme, co se stane na podzim. Jestli se neobjeví nová varianta,“ řekla.

Zrušení protipandemických opatření znamená, že se v Dánsku mohou znovu otevřít noční kluby a restaurace mají opět neomezenou otvírací dobu s možností podávání alkoholu. Covidový pas není potřeba. Ruší se také pravidlo o rozestupech, takže se mohou konat hromadné akce a obchody nemusejí omezovat počet zákazníků uvnitř.
Zatímco ve veřejné dopravě a v obchodech se lidé nyní obejdou bez roušek, ve zdravotnických zařízeních a domech s pečovatelskou službou je úřady dál doporučují. Dánové jsou rovněž vyzýváni, aby se pravidelně testovali, a pokud to bude třeba, rychle reagovali.

Zmírňují se i pravidla při vstupu do Dánska ze zahraničí, který je pro očkované lidi přijíždějící ze zemí schengenského prostoru, pro děti do 15 let a pro ty, kdo covid v nedávné době prodělali, bez omezení. 
Platnost očkovacího pasu je pět měsíců. Neočkovaní lidé starší 15 let musí předložit negativní test na koronavirus. Nutnost karantény se ruší.
Konec opatření v dalších zemích

S okamžitou platností ruší většinu dosud platných protipandemických opatření také Norsko. Podle agentury Reuters to v úterý řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Lidé už nemusí povinně pracovat z domova, ruší se také limit deseti osob pro návštěvy v domácnostech. Vláda přesto lidem doporučila, aby nadále dodržovali odstupy, a varovala, že opatření se mohou kdykoliv vrátit.
„Přestože se mnoho lidí nakazí, stále méně jich končí v nemocnicích. Všechny nás dobře chrání očkování. Právě díky tomu můžeme uvolnit mnohá omezení navzdory rychlému růstu počtu nakažených,“ uvedl norský premiér.

Bary a restaurace budou opět moci podávat alkohol i po jedenácté hodině večerní. V místech, kde je větší koncentrace lidí, by podle premiéra veřejnost měla nadále nosit roušky a dodržovat nejméně metrové rozestupy. Toto doporučení podle agentury Reuters ovlivní chod nočních klubů a dalších zábavních podniků.

S protipandemickými opatřeními se chystá tento měsíc skoncovat i Finsko. V pondělí byly zrušeny pohraniční kontroly mezi Finskem a dalšími zeměmi Schengenu. Dosud se opatření zmírnila třeba v Irsku, kde mohou mít restaurace opět delší otevírací dobu a jejich návštěvníci nemusejí prokazovat očkování ani dodržovat rozestupy. Roušky jsou však nadále povinné.
K rozvolnění přikročilo i Rakousko, ve kterém od 1. února platí povinnost nechat se proti covidu očkovat, a v plánu ho má také Španělsko. V jedné ze zemí Spojeného království, Anglii, pak skončila většina koronavirových omezení k datu 27. ledna.

X X X

Polský soud zrušil platnost dokumentu k prodloužení těžby v Turówě

Správní soud ve Varšavě zrušil platnost jednoho z dokumentů, které pojednávají o těžbě v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Konkrétní spis se týká posouzení vlivu na životní prostředí v případě prodloužení koncese na těžbu. Informovala o tom organizace Greenpeace. Polská společnost PGE, které důl i nedaleká elektrárna patří, plánuje těžbu do roku 2044.

„Dnešní rozhodnutí soudu znamená, že (polská ministryně životního prostředí Anna) Moskwová nemůže vydat definitivní rozhodnutí umožňující těžbu v Turówě do roku 2044,“ uvedl v tiskové zprávě polské pobočky organizace Greenpeace právník Hubert Smoliński z Nadace Frank Bold.
„S udělením koncese musí počkat do doby, než generální inspektorát ochrany životního prostředí posoudí námitky a výhrady občanské společnosti k vlivu dolu na životní prostředí,“ dodal.

Rozhodnutí o posouzení ekologických dopadů z roku 2020 vydané úřadem pro ochranu životního prostředí na nižší úrovni umožnilo provizorní prodloužení koncese na těžbu do roku 2044. 
Proti tomuto urychlenému postupu úřadů se ale odvolaly nevládní organizace, což podle Greenpeace znamená, že skupina PGE nemůže dočasné prodloužení koncese využít do doby, než o odvoláních bude rozhodnuto. V dole se bude těžit uhlí na základě koncese platné do roku 2026, jejíž legálnost zpochybnilo Česko před Soudním dvorem Evropské unie.

Podle české strany polské úřady schválily prodloužení těžby do roku 2026 bez dodatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí. Takový názor má i Evropská komise. Varšava veškeré námitky Prahy i Bruselu odmítá.
Unijní soud loni v květnu nařídil Polsku ukončit práce v dole Turów až do vydání konečného rozsudku. Protože Varšava se odmítla podřídit a v dole se těží dál, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,1 milionu korun) denně. Ve čtvrtek stanovisko k české žalobě kvůli Turówu zveřejní advokát Soudního dvora EU, samotný rozsudek se pak očekává v první polovině letošního roku.

Česko a Polsko se zároveň už několik měsíců snaží dojednat mezivládní dohodu, která by stanovila například kompenzace za dopad dobývání uhlí na obce na české straně hranice. Jejich obyvatelé už několik let proti rozšíření dolu bojují, boj se o zdroje pitné vody, zvýšeného hluku i prašnosti.

X X X

Antverpy prohrávají boj s narkomafií. Belgičtí celníci jsou bezradní

I když děláme maximum, efekt je nulový. Šéf belgických celníků Kristian Vanderwaeren popsal boj s pašeráky drog. Ti bez skrupulí infiltrují jeho jednotky, zastrašují politiky, uplácí úředníky a vraždí konkurenci. Je to větší hrozba než terorismus, varuje primátor Antverp. Jen loni tam odhalili rekordních 90 tun kokainu. Pro mocnou narkomafii je to však zlomek.

Zaklepou vám na rameno, když tankujete na pumpě. Nabídnou vám drink nebo spíš výhodnou půjčku od příbuzného. Zavážou si vás a pak začnou využívat. Chtějí informace. Když je nedostanou, přijdou výhrůžky. I taková je dnes práce belgických celníků.
V celé zemi jich pracuje přes tři tisíce. Z obavy o vlastní bezpečí si střeží své soukromí a objektivům fotografů se straní. Jejich šéf, generální ředitel belgické celní správy Kristian Vanderwaeren, říká, že podlehnout není tak těžké. „Hledají slabé kusy, ty nejchudší, ty s osobními problémy, ty, kteří hodně utrácejí. Zeptají se vás: Nechceš si vydělat trochu peněz?“ vypráví.

Minulý měsíc policie zatkla zaměstnance soudní správy, který měl přístup do národních finančních databází a seznamů zadlužených celníků, policistů a dalších úředníků. Narkomafie si tak díky němu mohla vytipovat, koho oslovit. A uplatit, aby se přidal na jejich stranu.

Jedním z loňských zatčených byl i muž, který díky své bezpečnostní prověrce přesně věděl, které kontejnery v přístavu ostatní označili jako potenciální zásilky kokainu. Za takovou informaci pašeráci podle Vanderwaerena ochotně platí kolem 50 až 80 tisíc eur (až dva miliony korun). 
Dokážou totiž díky tomu náklad včas přesunout do méně nápadného kontejneru anebo ho někde uložit a počkat na příhodnější dobu. Svou roli v dovozu kokainu z Latinské Ameriky hrají i balkánské gangy. Jako pověstný trojský kůň se Srbové či Albánci schovávají v kontejnerech z Evropy, které se tolik nekontrolují a jsou uskladněné blízko těch jihoamerických. 

V noci se pak vynoří a nelegální náklad přestěhují. I to podle šéfa celníků umožňuje rozšířená korupce pracovníků logistiky v přístavu. 
Mafiáni jim nabídnou mnohem víc, než kolik si tam dokážou vydělat. A mladíkům z chudého přistěhovaleckého severu města zase dávají svým bohatstvím, vystaveným na odiv, najevo, že pokud se k nim přidají, budou se mít dobře i oni.
Půlmilionové Antverpy, známé pro své historické centrum s cechovními domy, Rubensovu tvorbu, obchod s diamanty i módu, jsou tak dnes metropolí kokainu, odkud do Evropy proudí čím dál větší hromady drog. „Děláme skvělou práci, ale když se podíváte na výsledky, jsou bohužel nulové. Nechci být pesimista, ale tady to vidíte,“ říká Vanderwaeren pro The Times. 

Agentura Evropské unie pro drogy (EMCDDA) navíc upozorňuje, že se Evropa stala hlavním tranzitním bodem pro přepravu drog na východ do Ruska a do asijských a blízkovýchodních zemí.
Jen loni v obrovském antverpském přístavu zachytili necelých 90 tun kokainu, dosavadní rekord a o 33 procent víc než v roce 2020. Dvakrát víc než před pěti lety. Zabavená droga by v pouličním prodeji měla hodnotu závratných 12,8 miliard eur (přes 313 miliard korun). 

Většina oblíbené drogy pocházela z Ekvádoru, Panamy a Paraguaye. Podle odhadů OSN však zásahem celníků mafie přišla o pouhých deset procent pašovaných drog. Kromě kokainu Vanderwaerenovi lidé loni v Antverpách zadrželi také 1,3 tuny heroinu a 11,7 tun hašiše.
A rok 2022 začal zostra. Jak tento týden napsal list The Brussels Times, v antverpském přístavu už stačili zabavit 657 kilogramů kokainu v zásilce z Brazílie. Bílý prášek byl rozdělený do dvaceti sportovních tašek v kontejneru s kovem, uvedla belgická vláda. Na ulici by se kokain prodal odhadem za 32 milionů eur (784 milionů korun).

Rekrutují lidi a infiltrují je do celní správy
Poté, co Velká Británie opustila Evropskou unii, Belgičané zvýšili počty celních kontrol. Potřebovali proto nabrat stovky nových zaměstnanců. I toho drogové gangy využily a infiltrovaly úřad přímo. „Záměrně rekrutují lidi a posílají je do naší organizace. Jakmile jsou uvnitř, zkouší získat informace a také se jim to daří,“ přiznává Vanderwaeren.

Loni se policii podařil velký zásah, když pronikla do systému stamilionů šifrovaných zpráv a dokázala tak zatknout stovky lidí a posunout celé vyšetřování zase o další krok, napsal list The Wall Street Journal. Policie jedním dechem přiznává, že je to boj s větrnými mlýny. 
„Za pár měsíců se objeví další lidé, kteří zatčené nahradí. Ale získaná zkušenost nám pomáhá vyvíjet nové strategie. Vždycky je to trochu hra kočky s myší,“ podotýká antverpský státní zástupce Franky De Keyzer.

Tamní primátor Bart De Wever (lídr separatistické Nové vlámské aliance) pak před časem poznamenal, že se i do lokální politiky nenápadně vkrádá nová třída bohatých podnikatelů, za kterými stojí vyprané špinavé peníze z drog. „Tito kriminálníci vyhledávají společnost respektovaných lidí. Ani se nenadějete a jste v pasti. Nebo vás dohoda s nimi láká. Nikdo vůči tomu není imunní,“ upozornil.

Po zprávách tajných služeb, že se gangy chystají De Wevera zabít, získal primátor nepřetržitou policejní ochranu. Sám považuje aktivity narkomafie za větší bezpečnostní hrozbu než terorismus. S tím si přitom zrovna Belgie už prožila své. Na útoky na bruselském letišti Zaventem z března 2016 ještě nezapomněla.

Gangy nakonec vyženou slušné lidi
Se silnější mafií ve městě přibylo i násilí. Jednak si gangy vyřizují účty mezi sebou – poslední obětí je Bledar Muca, údajně člen albánského gangu, zastřelený o víkendu před svým domem na předměstí Antverp. Cílem útoků se však stávají i restaurace a domy běžných občanů. Třeba zaměstnanců přístavu, kteří tak mají přistoupit na výzvu ke spolupráci.
Antverpský primátor dodává, že narkomafie svými zisky v širším kontextu tráví celou společnost. Peníze totiž pere přes nakoupené vily či fast foody a poctivé podniky ve městě pak těmto byznysům nedokážou konkurovat. „Špinavé peníze předhoní čisté peníze. Vyženou čestné lidi,“ míní politik.

Postřelený nizozemský novinář zemřel. Proslavil se reportážemi o podsvětí

A Vanderwaeren souhlasí. „Infiltrují normální ekonomický život. Stejně jako v Jižní Americe to začne tady, pak vstoupí do veřejných služeb a pak začnou ovlivňovat politiky. Pokud dál půjde o miliardy, kde budeme za pět let?“ obává se šéf belgických celníků.

Problém se netýká jen Belgie, ale i sousedního Nizozemska. „Hlava drogové mafie je v Amsterdamu, ale ruce a nohy má v Antverpách,“ říká primátor. Za belgickými hranicemi se totiž tuny kokainu roztřídí a vyšlou do zbytku Evropy. V Nizozemsku také sídlí přistěhovalecká „Mocro mafie“.

Gang vede král kokainu Ridouan Taghi, který je spolu s dalšími zločinci podezřelý z několika vražd a pokusů o ně. Policie věří, že některé si objednal přímo z vězení, odkud se mimochodem také plánoval dostat na vlastní pěst.
„Musí to být ve stylu Navy SEALS,“ nabádal prý svého právníka a bratrance. Narkobarona mělo vysvobodit komando žoldnéřů z Balkánu. Taghi údajně stojí i za vraždou nizozemského investigativního novináře Petera de Vriese, který byl zastřelen loni v létě.

X X X

Rekordní blesk trval 17 sekund, potvrdili vědci. Nejdelší pak měřil 768 km

Časově nejdelší blesk trval přes 17 sekund. Přírodní úkaz z předloňského června zaznamenaný v Jižní Americe potvrdili nyní vědci ze Světové meteorologické organizace (WMO). Zároveň verifikovali i rekordně dlouhý blesk, a to v horizontální vzdálenosti 768 kilometrů. To je zhruba vzdálenost mezi Prahou a Ženevou.

Rekord nejdelšího blesku byl zaznamenán na jihu Spojených států v dubnu 2020. Podle expertů WMO ale oba rekordy mohou být i vyšší, píše agentura AFP.
Předchozí dva rekordy WMO potvrdila v Latinské Americe. Nejdéle trvající blesk zaznamenali v březnu 2019 v Argentině a oblohu rozzářil na 16,73 sekundy. Nejdelší blesk byl zaznamenán na konci října 2018 v Brazílii a měřil 709 kilometrů.

„Pravděpodobně bylo dosaženo i extrémnějších hodnot a budeme je moci zaznamenat, až se zlepší prostředky na pozorování blesků,“ uvedl zpravodaj WMO pro extrémní meteorologické jevy Randall Cerveny. V posledních letech se technologie pro zaznamenání blesků mění a více se používají data získaná ze satelitů na oběžné dráze kolem Země.

„Blesky představují významnější riziko, které každým rokem stojí život mnoho lidí,“ uvedl šéf WMO Petteri Taalas. Například v srpnu roku 2019 v Tatrách blesky zabily pět lidí. Nejsmrtelnější úder blesku stál v roce 1975 v Zimbabwe život 21 lidí. 
Nejtragičtější událost způsobená bleskem je zřejmě požár skladu pohonných hmot v Egyptě v roce 1994. V souvislosti s požárem zemřelo 469 lidí, uvedla agentura AFP.

X X X

KRAJSKÉ CENY CESTOVNÍHO RUCHU NA OSTRAVSKU STARTUJÍ, HLASUJÍCÍ MOHOU VYHRÁT POBYTOVÉ

BALÍČKY

Startuje třetí ročník Cen cestovního ruchu Moravskoslezského kraje 2021. I letos se o prvenství v pěti kategoriích „utkají“ výjimečné a kvalitní projekty cestovního ruchu a také osobnosti, které se minulý rok svými aktivitami zasadily o rozvoj turismu v Moravskoslezském kraji. O vítězích bude rozhodovat také veřejnost, každý hlasující má navíc šanci vyhrát atraktivní ceny. Vyhlášení vítězů je naplánováno na 11. března 2022.

„Chceme i v tomto roce vyzdvihnout to nejlepší z turistické nabídky v Moravskoslezském kraji. Ceny cestovního ruchu představují výjimečné atraktivity, ale také upozorňují na práci těch, kteří i přes těžkosti způsobené pandemií dotáhli své aktivity do zdárného konce. Aktérům v cestovním ruchu chceme touto soutěží poděkovat a zároveň i motivovat k další činnosti. Aby svou nabídku nadále rozvíjeli, zkvalitňovali své služby a přicházeli s novými nápady,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro regionální rozvoj a cestovní ruch Jan Krkoška, který nad soutěží převzal záštitu. Připomněl, že v minulém roce Cenu cestovního ruchu MSK získaly například meandry Odry v Bohumíně, Karlova Studánka nebo šikmý kostel v Karviné.

„I letos bude v některých kategoriích rozhodovat veřejnost. Lidé mohou z pěti nominovaných finalistů označit svého favorita v kategoriích Nejhezčí turistická trasa či naučná stezka, Nejfotogeničtější místo a Nejoblíbenější regionální pochoutka. Hlasovat mohou v průběhu celého února na stránkách soutěže Ceny cestovního ruchu,“ vysvětlil náměstek hejtmana kraje Jan Krkoška s tím, že o vítězích zbylých dvou kategorií – Nejlepší počin v cestovním ruchu a Osobnost cestovního ruchu – rozhodnou odborníci v turismu znalí místních poměrů.

„Abychom veřejnost k účasti v hlasování motivovali a také respondentům poděkovali za podporu, připravili jsme pro hlasující atraktivní ceny. Ty lze získat úplně jednoduše – stačí hlasovat pro své favority. A pak už stačí jen čekat na oznámení, zda byl jejich hlas 1. března 2022 vylosován,“ představil novinku tohoto ročníku Petr Koudela, jednatel krajské destinační společnosti Moravian-Silesian Tourism, která soutěž ve spolupráci s Moravskoslezským krajem pořádá. „Ceny jsou vskutku lákavé! Hlasující mohou vyhrát pobyt pro dvě osoby na dvě noci v Horském rezortu Kopřivná, v pokoji superior se snídaní, neomezeným vstupem do wellness a třicetiminutovou relaxační masáží, či jednu noc ve stylovém apartmánu v historickém Vodním mlýnu Wesselsky v Loučkách u Oder s piknikovým košem plným dobrot a volným vstupem do mlýnské expozice nebo rodinnou vstupenku do Světa techniky v Dolních Vítkovicích,“ prozradil šéf MS Tourismu Petr Koudela a dodal, že všechny tři výhry si mohou vítězové vybrat až do konce roku 2022.

„Cestovní ruch je pro ekonomiku našeho kraje velmi důležitý, přináší významné investice i pracovní příležitosti. Věřím, že soutěží i oceněními poskytovatele turistických, ubytovacích a gastronomických služeb alespoň trochu povzbudíme. V důsledku covidové pandemie zažívali poslední dva roky opravdu těžké časy. Jejich práce si skutečně vážíme a smekáme před všemi klobouk. Vždyť právě díky nim byl minulý rok na poli cestovního ruchu i přes všechny nesnáze plný novinek a nabídka turistických služeb se opět vylepšila,“ uzavřel Jan Krkoška. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí