Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář informoval premiéra Andreje Babiše minulý týden ve středu, že schůze Sněmovny bude Milošem Zemanem nejspíš svolána na 8. listopadu. O Vondráčkově návštěvě, která nastala o den později, nepadlo ani slovo, uvedl premiér. Mynář zveřejnil video. Zeman podepsal svolání Sněmovny bez data.

Mynář při čtvrtečním prohlášení novinářům řekl, že jej Zeman pověřil ještě před hospitalizací 10. října, aby připravil podpisovou listinu svolávací zasedání nové Sněmovny. Prezident podle něj zároveň rozhodl o Vondráčkově přítomnosti při podpisu listiny a uložil kancléři vše připravit.

Dále dodal, že ve středu 13. října o Zemanově rozhodnutí informoval Babiše. Pražský hrad na tiskové konferenci zveřejnil video, na němž Zeman 14. října mimo jiné za přítomnosti Vondráčka a Mynáře v nemocnici svolání Sněmovny podepisuje.
Babiš ČTK napsal, že schůzka s Mynářem trvala zhruba 15 minut a že jí byla přítomna i Tünde Bartha, která je pověřena řízením úřadu vlády. Kancléř je podle premiéra informoval, že schůze bude pravděpodobně svolána prezidentem na 8. listopadu. „O návštěvě pana Vondráčka u prezidenta nepadlo ani slovo,“ uvedl.

Pozval mě Zeman, říká Vondráček. Policie popřela jeho slova, že ho doprovázela
Vondráčkova návštěva u Zemana vyvolala kritiku i pochyby o jejím průběhu. ÚVN se distancovala od Vondráčkových výroků o prezidentově zdravotním stavu. Uvedla, že šéfa dolní komory k Zemanovi na jednotku intenzivní péče přivedl Mynář bez vědomí ošetřujícího lékaře. Vondráček reagoval, že byl přesvědčen o tom, že návštěva byla s nemocnicí konzultovaná. Zdůraznil, že Zemanův zdravotní stav nekomentoval, ale pouze popsal, jak na něho prezident působil a o čem spolu mluvili.

Babiš předsedu Sněmovny opakovaně za návštěvu kritizoval. Vondráček s Mynářem podle premiérova úterního vyjádření pro Českou televizi nemuseli kolem rozhodnutí svolat Sněmovnu dělat takové divadlo. „Bylo to zbytečné a akorát to vyvolalo emoce. Neměl tam chodit a myslím, že to bylo jeho pochybení,“ řekl tehdy.

X X X

28. říjen bez předání metálů. Slavnost nebude, pokud to nezmění Zeman

Předávání státních vyznamenání bude z 28. října odloženo na pozdější termín, pokud prezident Miloš Zeman nerozhodne jinak. Na dnešním tiskovém briefingu na Pražském hradě to řekl vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář.
„Ceremoniál bude odložen na pozdější termín, pokud pan prezident nerozhodne jinak,“ řekl na mimořádné tiskové konferenci kancléř Vratislav Mynář.

Ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš ještě před brífinkem řekl, že ohledně ceremoniálu čeká na rozhodnutí prezidenta. Aby bylo možné jej uspořádat, muselo by rozhodnutí padnout v řádu dnů. Způsob předání ocenění záleží na rozhodnutí prezidenta. Může například stanovit někoho, kdo za něj vyznamenání předá, rozhodnout se také může ceremonii odložit. Vyznamenání mohou být také odeslána poštou.

Slavnostní akt přitom měl být vyjímečný. Na pódiu si ocenění měli převzít také lonští laureáti. Pražský hrad kvůli pandemii v roce 2020 pouze zveřejnil seznam. Počet vyznamenaných měl být podobný jako v posledních letech. Zeman každý rok udílí přibližně kolem 40 řádů a medailí. Loni oceněných bylo 38.

Premiér Andrej Babiš před odletem na jednání do Bruselu řekl, že by bylo vhodné předávání vyznamenání odložit, pokud není Zeman ceremonie schopen. Předseda vlády je osobně předávat nechce. Za rozumný označil návrh odložit ceremoniál i předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

Pražský hrad tradičně do slavnostního ceremoniálu tají, koho se chystá prezident k 28. říjnu vyznamenat. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček dříve oznámil, že Zeman in memoriam udělí medaili Za hrdinství štábní praporčici Michaele Tiché, která zemřela na zahraniční misi na Sinaji po pádu vrtulníku. Oceněn bude i další tragicky zesnulý, nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva Zeman slíbil in memoriam udělit tehdejšímu většinovému vlastníkovi investiční skupiny PPF Petru Kellnerovi.

Prezident také zmínil, že pokud někdo navrhne vyznamenání pro zesnulého režiséra Františka Filipa, pak mu ho „zcela určitě“ udělí. Babiš avizoval, že navrhne, aby v souvislosti s řešením pandemie byl oceněn vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla. Vláda také navrhla na vyznamenání velitele jednotky Vojenské policie KAMBA, který se podílel na evakuaci českých diplomatů a afghánských spolupracovníků z Kábulu. Za tuto evakuaci Zeman slíbil ocenit i velvyslance v Afghánistánu Jiřího Balouna.

X X X

Šéfové států EU se nakonec shodli, jak se vyrovnat se zdražováním energií

Po několikahodinové debatě se lídři zemí EU shodli na společném postupu, jak se vyrovnat s rostoucími cenami energií. Závěry summitu nejprve zablokoval český premiér Andrej Babiš, který požadoval regulaci trhu s emisními povolenkami (ETS). Řada lídrů však podle diplomatických zdrojů nechtěla připustit příliš velké zásahy do trhu a do společného prohlášení nakonec přibyla výzva Komisi, aby prověřila fungování ETS.

Šéfové unijních států až do večerních hodin diskutovali o doporučeních Evropské komise, která minulý týden navrhla dopad zdražování zmírnit cílenými a dočasnými daňovými úlevami či finanční podporou ohrožených skupin obyvatel. V dlouhodobější perspektivě komise hovoří o společných nákupech plynu či rozšiřování strategických zásob.
Evropské vlády se v posledních týdnech snaží zmírňovat dopad zdražování elektřiny a plynu na obyvatele snižováním daní či finanční podporou ohrožených skupin obyvatel. 

„Problém je, že tady Evropský parlament a Komise vytváří velké problémy a draží nám energie, a ještě nám chtějí bránit, abychom lidem pomohli. To je nepřijatelné a já na svých požadavcích trvám,“ ohradil se před odletem do Bruselu Babiš.
Lídři Francie, Španělska či Česka již před summitem dávali najevo, že chtějí jít dál a reformovat trh s elektřinou či regulovat ceny emisních povolenek. Hlavním sporným tématem večera se podle zdroje seznámeného s průběhem jednání ukázaly být zmíněné povolenky, které chce do závěrů prosadit Babiš, podle něhož jsou jejich ceny neúnosně vysoké. Český premiér před summitem prohlásil, že chce usilovat o úpravu unijních pravidel ve snaze zamezit „spekulativnímu kapitálu“ v nákupu emisních povolenek.

Podobné výraznější kroky však podle zmíněného diplomata narážely na odpor lídrů Nizozemska, Belgie a dalších států, podle nichž není nutné dočasné zdražení řešit tak zásadními zásahy do dosud fungujícího unijního trhu. Evropská komise tvrdí, že ETS se na zdražení energií projevuje jen okrajově a hlavní příčiny jsou ve vysoké poptávce způsobené pokrizovým oživením a nedostatečných zásobách plynu.

Boj proti váhavosti kolem očkování na covid-19
Evropská unie musí v souvislosti s pandemií covidu-19 zůstat ostražitá a vystupňovat úsilí ve snaze rozptýlit odpor vůči vakcínám, shodli se prezidenti a předsedové vlád členských zemí. Zároveň vyzvali ke krokům, které by umožnily unijním státům urychlit darování vakcín do chudších zemí .

"Očkovací kampaně napříč Evropou přinesly významný pokrok v boji proti covidu-19. Nicméně je nutné, abychom zůstali ostražití ohledně vzestupu a šíření možných nových mutací," píše se v závěrech přijatých na jednání Evropské rady. "Ve snaze dál navýšit míry proočkovanosti po celé unii by měly být zesíleny snahy o překonání váhavosti vůči vakcínám, například bojem proti dezinformacím," pokračuje schválený text.

Závěry naopak nepřináší žádná doporučení ohledně případných karanténních opatření při nepříznivém vývoji epidemické situace, jaký aktuálně zažívá řada zemí EU. Týká se to i ČR, které hlásí nejvíce hospitalizovaných pacientů s covidem-19 od konce května. Na Slovensku, v Rumunsku, v Bulharsku a v pobaltských zemích je situace ještě horší, přičemž Lotyšsko hlásí nejvyšší denní přírůstky nákaz od začátku pandemie.

V EU je podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) plně naočkovaných 63,4 procenta obyvatel, ovšem mezi jednotlivými členskými zeměmi jsou v některých případech dramatické rozdíly. 

Unijní právo a Polsko
Večer lídry vedle obecné debaty o aktuálně nepříliš úspěšném uzavírání obchodních dohod čeká také spor o podstatu unijního práva. Nizozemský premiér Mark Rutte chce za podpory pětice kolegů vyzvat Evropskou komisi, aby zablokovala Polsku finance z mimořádného fondu obnovy, dokud nezačne respektovat nadřazenost právních předpisů EU těm polským a řídit se verdikty unijního soudu. Merkelová či vůdci zemí východního křídla unie dávají najevo zdrženlivější postoj a nedá se proto čekat, že by diskuse přinesla jasný závěr.

Polsko se nenechá vydírat institucemi Evropské unie v otázce svých pravomocí, uvedl při příchodu na jednání unijních prezidentů a premiérů předseda polské vlády Mateusz Morawiecki. 

Polský soud popřel nadřazenost práva EU, ohrožuje tak unijní stabilitu
Otázka dlouhodobě napjatých vztahů mezi Polskem a zbytkem EU se na program summitu dostala poté, co polský ústavní soud zpochybnil přednost unijního práva před polským. Morawiecki ve čtvrtek prohlásil, že Varšava uznává nadřazenost unijních norem v oblastech, kde státy EU přenesly své pravomoci na unii, avšak nenechá se vydírat hrozbami zablokování fondů.

Německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek nabádala ostatní kolegy k dialogu, který je podle ní cestou k ukončení současných sporů.
„Musíme najít způsob, jak být opět jednotní, protože záplava žalob u Soudního dvora EU není řešením,“ řekla dnes Merkelová v narážce na to, že unijní justice řeší stížnosti Evropské komise na polskou reformu soudnictví prakticky každý týden. Kancléřka také poukázala na to, že dalším problémem, „který bychom měli brát velmi vážně, je otázka: Jak si jednotlivé členské země představují Evropskou unii?“. Kancléřka uvedla, že na jedné straně je EU se stále se prohlubující integrací, na druhé straně stojí otázka národních států. Dodala, že toto je předmětem debaty nejen v Polsku, ale i v jiných zemích sedmadvacítky.

Krátce po zahájení summitu schválil jasnou většinou hlasů rezoluci kritickou k Polsku Evropský parlament, který vyzval komisi k využití nového mechanismu spojujícího čerpání peněz s dodržováním principů právního státu. Předseda EP David Sassoli kvůli nemoci výjimečně nepromluvil na úvod schůzky k lídrům osobně, vážné znepokojení nad situací v Polsku však dal najevo v dopise.

"Nikdy dříve nebyla unie zpochybňována tak radikálně," napsal Sassoli. 
Za Morawieckého se při příchodu na jednání postavil maďarský premiér Viktor Orbán. Dlouhodobý spojenec polského kolegy prohlásil, že unijní smlouvy nadřazenost práva EU neřeší a že si instituce přizpůsobují jejich výklad svým potřebám. „Evropské instituce oklešťují práva národních parlamentů a vlád a upravují smlouvy, aniž by k tomu měly legitimní pravomoc,“ řekl Orbán novinářům.

Naopak český premiér Babiš současnou otázku ohledně Polska nekomentuje a svého souseda nekritizuje. „Je to záležitost Polska a já k tomu rozhodně nebudu vystupovat,“ uvedl ve čtvrtek premiér před odletem do Bruselu. Česko je nyní přitom ve sporu s Polskem kvůli hnědouhelného dolu Turów.

X X X

Hrad prodloužil smlouvu exzpravodajci BIS Romovi. Co dělá, se neví

Pražský hrad prodloužil o rok smlouvu bývalému řediteli analytiky Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiřímu Romovi. Informovaly o tom servery Aktuálně.cz a Respekt s odkazem na šéfa legislativního odboru prezidentské kanceláře Václava Pelikána. Kancelář ale dosud neuvedla, jakou přesně má Rom náplň práce.

V minulosti zpracoval například analýzu, v níž tvrdil, že ředitel BIS Michal Koudelka neplní své povinnosti. Rom přitom sám před několika lety patřil mezi kandidáty na šéfa služby, tehdejší vláda Bohuslava Sobotky ale dala přednost právě Koudelkovi.
„Smlouva byla jmenovanému po vzájemné dohodě prodloužena o rok, to je do 31. 8. 2022,“ sdělil Respektu a Aktuálně Pelikán. Rom opustil BIS loni v létě, Hrad ho přijal původně na jeden rok.

BIS, která ve svých zprávách opakovaně upozorňuje například na nebezpečí ruských či čínských špionů, čelí dlouhodobé kritice prezidenta Miloše Zemana. Prezident tvrdí, že Koudelka není člověk na svém místě, šestkrát ho odmítl povýšit na generála. A výroční zprávu BIS z prosince 2018, ve které tajná služba varovala před ruskými a čínskými agenty, označil Zeman za „plácání“ a zpravodajce za „čučkaře“.

Loni v říjnu v rozhovoru pro MfD uvedl, že by podle jeho názoru měl být Koudelka odvolán. Svůj názor mimo jiné opřel o materiál, který vypracoval právě Rom. Podle dokumentu Koudelka „neplní své povinnosti, dlouhodobě zamlčuje a neposkytuje informace zákonným adresátům a zveřejňuje informace v rozporu se zákonem.“

Šéf BIS Koudelka se povýšení opět nedočká
Koudelku prezident kritizoval i za další věci. Letos v létě ho například obvinil z toho, že před několika lety nařídil odposlechy lidí z prezidentova nejbližšího okolí včetně ekonomického poradce Martina Nejedlého. Protože sám nemá telefon a využívá telefony spolupracovníků, týkaly se podle Zemana odposlechy i jeho. Koudelka poté před sněmovní komisí uvedl, že BIS své zákonné povinnosti neporušila.

Deník N ve středu uvedl, že prezident a jeho nejbližší okolí čelí podezření z úniku tajných informací a případem se zabývá BIS a také Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Podle Respektu a Aktuálně se to týká právě prohlášení o odposleších, o kterých se údajně Zeman dozvěděl od nejmenovaného důstojníka kontrarozvědky.
Koudelkovi skončilo funkční období letos v polovině srpna. Vláda ho ale pověřila vedením služby do té doby, než nového ředitele BIS jmenuje kabinet vzešlý z říjnových sněmovních voleb.

X X X

Covidová situace není dobrá a bude eskalovat, říká šéf Lékařské komory Kubek

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na středeční tiskové konferenci představil nová protiepidemická opatření. Mimo jiné již testy nebudou hrazeny ze zdravotního pojištění pro ty, kteří se doposud nenechali naočkovat. Předseda České lékařské komory Milan Kubek tuto skutečnost kvituje, přesto se obává, že je epidemická situace až moc rozjetá na to, aby nová opatření byla zcela účinná.

x Co říkáte na ve středu zveřejněná vládní opatření?

Považuji je za racionální. Situace je vážná, máme naočkováno pouze asi
56 % obyvatel a to nestačí. Je zde velmi nakažlivá varianta delta, stoupají počty nemocných, ale i počty pacientů v nemocnicích včetně těch ve vážném stavu. 

Vláda od listopadu omezí bezplatné testování, odborníci rozhodnutí kvitují
Začínáme si zvykat na to, že denně budou umírat dvouciferné počty lidí , takže opravdu není na co čekat. Je potřeba si uvědomit, že všechna opatření se vždy projeví až s určitým zpožděním. Situace, která je nyní v nemocnicích, je obraz epidemie před přibližně deseti dny. 

Je jasné, že počty pacientů porostou, povedete to bohužel opět k omezování dostupnosti zdravotní péče, zase se budou muset odkládat plánované výkony a budou trpět lidé, kteří se chovají zodpovědně a kteří nechali naočkovat.
Stáváme se rukojmími nezodpovědné menšiny. Je tady většina zodpovědných a slušných občanů, kteří se nechali naočkovat, mají zájem chránit sebe a své okolí, ale pak je tady menší skupina lidí, kteří jsou přesvědčeni, že mají jenom práva, ale nemají povinnosti a necítí zodpovědnost vůči ostatním. 

Pokud se chceme vyhnout dalšímu lockdownu, pokud se chceme vyhnout tomu, aby děti nechodily do školy, tak nic jiného než důsledné vymáhání platných opatření nemůže pomoct. Čím dál tím více ve hře začíná být, a to nejenom u nás, ale v celé Evropě, povinné očkování. Nemůžeme si dovolit takhle živořit roky.

x Nejpozději od 1. listopadu budou platit všechna nová nařízení. Dokážete predikovat, jaká bude situace třeba za dvanáct dní od tohoto okamžiku?

Obávám se, že opatření, jak jsou, mohou namotivovat některé lidi k očkování, to je určitě dobře, ale efekt očkování se projevuje s velkým odstupem. Jedna dávka, pak druhá a teprve čtrnáct dní od ní je imunita dostatečná. 
Když se teď někdo nechá očkovat, tak rozhoduje o tom, co se bude dít na Vánoce nebo po Novém roce. Ale jinak už je to moc rozjeté. Jde o to, kde se epidemie zastaví a kolik lidí zbytečně umře. Je škoda každého člověka, který zbytečně umře, když máme očkování. Nyní se hraje i o čas, aby se lidé, kteří byli očkovaní na začátku, mohli nechat přeočkovat.

x Jaký máte názor na zkrácení doby platnosti testů?

Že jsou lhůty příliš dlouhé, o tom se vědělo. Byl to jakýsi kompromis v situaci, kdy byla epidemiologická situace poměrně dobrá během letních měsíců. Tam to bylo vysvětlitelné. Také v situaci, kdy nebyla možnost pro všechny lidi se nechat naočkovat, ale teď již každý měl dost času, aby se naočkoval a je určitě dobře, že ochrana vymáhání bezinfekčnosti bude důslednější. 
Školy čelící covidu ať prodlouží podzimní prázdniny, navrhují města i kraje

x Co říkáte na konec hrazeného testování pro dospělé?

Je to rozumné. Podpořil jsem to už v létě, kdy s tím pan ministr Vojtěch přišel. Nevím, proč by z veřejných prostředků měly být hrazeny vstupenky do divadla, hospody nebo cesty ke kadeřníkovi lidem, kteří se na základě nejrůznějších výmluv odmítají nechat očkovat. 

Je zde varianta bezplatného očkování, které je pro každého dostupné. Samozřejmě musí být zachováno, a to tak taky bude, bezplatné testování pro děti, které se nemohou očkovat, ty za nic nemůžou a pro lidi, kteří test budou potřebovat ze zdravotní indikace.

Stejně tak je určitě správné, že provozovatelé ubytovacích a stravovacích zařízení budou povinni kontrolovat bezinfekčnost. Platí určitá pravidla, ale nikde nikdo nic nekontroluje a samozřejmě hygienici nemůžou být všude, to by jich musely být desetitisíce, aby něco mohli zkontrolovat. A když tento mechanismus funguje u prodávání alkoholu mladistvým, nebo prodeje cigaret, tak nevím, proč by nemohlo fungovat kontrolování očkovacích průkazů, případně potvrzení o prodělané nemoci nebo testu. 
Hospodští jsou taky povinni kontrolovat občanky a jsou zodpovědní za to, že nebudou nalívat mládeži. Je to jediná cesta, jak to vymáhat, zodpovědnost musí nést provozovatel služby.

x Blíží se další vlna covidu-19. Myslíte si, že za to můžou primárně neočkovaní, nebo se do toho propisují i další faktory?

Kdybychom měli naočkováno 90 % populace, tak žádnou další vlnu nemáme, respektive by byl covid-19 už běžnou nemocí jako je chřipka. Žili bychom v něčem, jako když přijde chřipková epidemie. Teď bohužel budou zase lidé umírat po desítkách a v nemocnicích během dvou tří týdnů bude ležet přes tisíc osob a ve vážném stavu jich budou také stovky.

Ta situace opravdu není dobrá a je úplně zbytečná, očkování tady je, je bezpečné, dostupné. Máme spoustu lidí s mentalitou černých pasažérů, kteří by rádi těžili ze všech výhod, ale nejsou ochotni se spolupodílet na tom, abychom dostali virus pod kontrolu a mohli normálně žít.
Vojtěchův tým je nekompetentní, stále mění názory, vybuchl Plaga

x Napadá vás nějaké další opatření, které byste ještě zavedl?

Ve vzduchu je povinné očkování minimálně pro některé skupiny zaměstnanců. Všichni doufáme, že opět nedojde k zavírání kulturních zařízení a rušení společenských akcí a podobně, ale pokud by se epidemie dále rozjížděla, tak by se muselo přistoupit i k tomu. 

Myslím, že by bylo smysluplné i testování ve školách. Řada z nich se o to snaží, ředitelé za to bojují a snaží se testování organizovat z vlastních zdrojů. Různě rozdělují třídy na očkované a neočkované, snaží se udržet vyučování v chodu, ale mají to hodně těžké. Těm by měl stát pomoct svojí autoritou. Přeci jenom autorita státu vůči některým rodičům je větší než autorita samotného vedení školy.

x Ředitelé škol a školských asociací po testování volají, ale chtěli by ho i v zaměstnáních, nejen děti jsou přenašeči. Byl byste pro tento krok?

Je určitě lepší testovat, než čekat na to, aby se zavřelo. Určitě bude dobře, když se budou dodržovat pravidla s nošením respirátorů i v pracovních kolektivech, protože infekce je mezi lidmi hodně. I očkovaní můžou infekci přenášet, ale jejich rizikovost je nesrovnatelně menší než u lidí, kteří očkovaní nejsou.
Na jedné straně vláda volá po nošení respirátorů, na druhé se ve volebních štábech nenosily. Může to vysílat špatný vzkaz k lidem?

To víte, že to má symbolický význam. Myslím, že politici mají někdy tendenci podceňovat význam symbolů jít příkladem. Jsme v situaci, že když přijdete někam a pravidla dodržujete, tak na vás dokonce lidé koukají přes prsty a vysmívají se vám. Jsme v tom opravdu zvláštní.

X X X

ŘEDITEL NEMOCNICE V PRAZE MOTOLE LUDVÍK SE COVIDU NEBOJÍ?

Nešiřme paniku, říká o nárůstu covidu šéf Motola. Školní volno nedoporučuje
Statistika prokázaných infekcí covid-19 poslední dny strmě roste, poslední vývoj neznačí nic dobrého. Přibývá rovněž hospitalizovaných lidí s covidem-19, i když v pražské Fakultní nemocnici Motol zatím nástup další vlny pandemie není vidět. V Rozstřelu to řekl šéf nemocnice Miloslav Ludvík. Myslí si však, že přijde doba, kdy zahlcené nemocnice opět odloží operace.

Čísla nakažených podle ředitele Fakultní nemocnici Motol Miloslava Ludvíka neříkají veřejnosti nic o počtu nemocných. Ne všichni lidé nakažení covidem-19 se totiž dostanou do nemocnice. Důležitost proočkovanosti populace je podle Ludvíka vidět na rozdílech mezi kraji.

Nově nakažených je znovu přes 3200, přibývá i hospitalizovaných
Například více zatížené jsou nemocnice v Moravskoslezském kraji, který je jedním z nejméně proočkovaných.
V největším zdravotnickém zařízení v Česku - pražské FN Motol nyní leží s covidem-19 patnáct pacientů, z toho pět v těžkém stavu. Nástup další vlny pandemie covidu-19 tedy její ředitel Ludvík zatím sám nepozoruje.

Většina hospitalizovaných je neočkovaných
Hovoří se o tom, že větší část covidových pacientů, kteří nyní plní lůžka nemocnic, není očkovaných proti covidu-19. Potvrzuje to i Ludvík. „Sedmdesát procent z těch patnácti pacientů nejsou proti covidu-19 naočkováni,“ řekl v Rozstřelu ředitel pražské nemocnice s tím, že několik z těch zbylých pacientů nemohlo být naočkováno kvůli kontraindikaci.

Ve FN Motol je naočkovaná drtivá většina pracovníků. „Devadesát procent zdravotnického personálu FN Motol je očkováno proti covidu-19,“ uvedl Ludvík s tím, že pět procent není kvůli nedávnému prodělání nemoci a pět procent je zatvrzelých odmítačů.
Ludvík v Rozstřelu připomněl, že Česko má léky, které snižují riziko hospitalizace, ale nevyužívají se. Jeho nemocnice aplikuje tyto léky v jednotkách za týden, přitom jejich účinnost je vysoká. Například užívaný lék REGN-COV2 však musí být podán do 10 dnů od nástupu příznaků nemoci.

„Ve chvíli kdy máte pozitivní PCR test a jste rizikovým pacientem třeba kvůli nadváze, diabetu nebo věku, tak vás lékař může poslat na infuzi. Jednu hodinu to do vás kapu, druhou hodinu vás pozorují a jdete domů. Hospitalizace na jednotce intenzivní péče se vám pak vyhne s téměř 100 procentní jistotou,“ popsal v Rozstřelu Ludvík aplikaci léku snižujícího riziko hospitalizace při nákaze covidem-19.

Ludvík: U dětí bych to řešil jako chřipku
„U dětí bych se k tomu choval jako ke standardní chřipce, protože je to opravdu neohrožuje,“ řekl v Rozstřelu šéf nemocnice v Motole, která je jednou z největších dětských nemocnic na světě.
Zvažované opatření ředitelů škol v některých covidem zasažených krajích udělit v pondělí a úterý ředitelské volno a prodloužit dětem podzimní prázdniny na týden by mohlo podle Ludvíka udělat medvědí službu.

Školy čelící covidu ať prodlouží podzimní prázdniny, navrhují města i kraje
„Když budou doma, tak je někdo musí hlídat a zase to půjde k dědečkům a babičkám, nebo s nimi budou muset zůstat doma rodiče, kteří budou chybět ve svém zaměstnání, třeba v nemocnicích. A děti se budou více potkávat, než když jsou více méně homogenně v jedné třídě,“ míní Ludvík.

Přístup k očkování této věkové skupiny, tedy dětí do 12 let by měl být podle něj velmi individuální. „Očkování má bránit tomu, aby se člověk nedostal do nemocnice. Děti do 12 let se do ní skoro nedostanou,“ uvedl ředitel FN Motol.
Miloslav Ludvík je český manažer a politik a člen ČSSD. Rok byl také ministrem  zdravotnictví, a to od prosince 2016 do prosince 2017 ve vládě Bohuslava Sobotky. Ředitelem pražské Fakultní nemocnice v Motole je s onou roční přestávkou od roku 2000. Mezi roky 2002 až 2017 byl zastupitelem hlavního města Prahy.

X X X

PAROUBEK PREZIDENTEM?

Uvažuji o kandidatuře na prezidenta, prohlásil někdejší premiér Paroubek

Jiří Paroubek zvažuje kandidaturu na příštího českého prezidenta. Někdejší premiér a šéf ČSSD to řekl ve vysílání Rádia Impuls. Rozhodnout se chce během několika příštích měsíců.
Uvažuji o tom. A pokud bude společenská potřeba, tak nevylučuji, že bych o tom mohl dál vážně uvažovat,“ prohlásil Jiří Paroubek.
V souvislosti se svou kandidaturou se také zmínil o potenciální kandidatuře stávajícího premiéra - Andreje Babiše.
„Ten je do kandidatury lákán jak dobrý sparingpartner budoucího kandidáta pravice. Andrej Babiš by mohl být tím nejsilnějšími prezidentských kandidátem nalevo od středu a měl by být obezřetný, když mu radí osoby jako Karel Schwarzenberg, nebo další lidé z pravice.“ dodal bývalý šéf ČSSD.

Přestože se domnívá, že má Babiš volební potenciál, tak jeho šance na zvolení jsou malé. „Nemá potenciál, aby získal 50 procent plus jeden hlas. A tyhle ty volby ho o tom měly přesvědčit.“
Paroubek se také vyjádřil k aktuálnímu dění na Pražském hradě. Reakce Senátu jsou podle něj přehnané. „Prohlašovat ho (prezidenta Miloše Zemana) za člověka, který už není schopný výkonu svého úřadu, tak to vidím jako příliš. Byl bych v tom opatrnější.“
Politicky ho prý chápe a domnívá se, že kroky horní parlamentní komory jsou řízené tím, aby Zeman nepověřil sestavením vlády někoho jiného, než chce sám Senát. „Ale domnívám se, že tohle je něco, co bude tu společnost dále rozdělovat.“
Ovčáček je schopný člověk, ale jeho výstupy jsou zbytečné

Bývalý premiér také okomentoval práci stávajícího tiskového mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka. Ten byl za Paroubkova premiérování (duben 2005 - září 2006) zástupcem ředitelky tiskového odboru Úřadu vlády a Paroubek ho tedy zná.
„Měl jsem s ním trošku rozporné zkušenosti. On je velmi schopný člověk. Na Úřadu vlády se to tolik neprojevovalo. Je ale velmi schopný člověk v té mediální oblasti, ale měl jsem s ním osobně nepříjemnou zkušenost, kdy jsme se soudili a k mému překvapení jsem v tom prvním stupni ten soud prohrál a pak už jsem nepokračoval.“
Prezidentovi republiky, ale podle Paroubkových slov slouží Ovčáček dobře. „I když teď ty jeho výstupy jsou zbytečné, někdy je lepší mlčet.“

Paroubek pak promluvil i k případnému návratu do ČSSD, která neuspěla ve volbách a poprvé v samostatné éře České republiky bude chybět ve Sněmovně.
„Já o nic neusiluji. Obracejí se na mě ve vlnách desítky lidí, oslovují mě na ulicích, v restauracích....oni mají obavu o budoucnost sociální demokracie a chtějí, abych se tam vrátil a třeba za ni převzal odpovědnost. Ale to je možné jen tehdy, pokud si to bude přát většina členů. Ale v takové situaci dnešní ČSSD není. Je tady několik adeptů, kteří říkají, že to zvládnou ale zatím nezvládli nikdy nic, jako je třeba pan Petříček. Těch 4,6 procent není žádné dno. Ale kdyby mě oslovili, tak bych se vzdal na nějaký čas svých zájmů a práce a přispěl bych k tomu, aby ta strana šla nahoru.“
Kdo by byl podle vás lepší prezident?

X X X

Alzheimer trápí v ČR 160 tisíc pacientů. Čísla rostou, varují odborníci

Alzheimerovou chorobou v Česku trpí zhruba 160 tisíc pacientů. Počet meziročně vzrostl o pět procent. V příštích dvaceti letech to může být až dvakrát tolik, uvádí průzkum Psychiatrické kliniky 1. LF a Všeobecné fakultní nemocnice. V Česku chybí hlavně lůžková kapacita.

Nové zařízení pro seniory a osoby s Alzheimerovou chorobou v Karlových Varech. | foto: Domov seniorů Karlovy Vary
Nárůst onemocnění potvrzuje přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Martin Anders, který uvádí, že „v posledních pěti letech byl zaznamenán průměrný meziroční nárůst počtu pacientů s Alzheimerovou nemocí o 4,8 procent. A tento trend bude s největší pravděpodobností pokračovat i v dalších letech“.
Podle odborníků jsou kapacity pro tyto pacienty v zařízeních nedostatečné a je potřeba se připravit i na další roky, kdy bude nemocných přibývat i v důsledku stárnutí populace.

Na akutní nedostatek volných míst v domovech seniorů upozorňuje i organizace Centrum sociálních služeb na Praze 2, která dlouhodobě nedisponuje takovým počtem lůžkových míst, aby uspokojila poptávku.

Praha 2 je v rámci hlavního města územím s nejvyšším indexem stárnutí. „Očekává se, že během příštích dvaceti let vzroste počet seniorů nad 75 let dvojnásobně a bude nezbytné pro ně zajistit dlouhodobou péči. Dlouhodobou celodenní péči o seniora s demencí totiž není ve většině případů možné zajistit vlastními silami rodin, a to ani se zapojením širších terénních služeb,“ dodala místostarostka Prahy 2 pro sociální oblast Alexandra Udženija, která tento trend růstu intenzivně sleduje.

Počet lidí s Alzheimerovou chorobou bude podle výzkumu dále růst. (21. října 2021)
Zástupce největší profesní organizace sdružující poskytovatele sociálních služeb Jiří Procházka prosazuje v tomto ohledu prosazuje reformu dlouhodobé péče, která reaguje na aktuální problémy.

Odborník z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Roman Jirák uvedl, že v současnosti je většina demencí nevyléčitelná. „I přesto se je odborníci snaží léčit, a tím alespoň zpomalit proces deteriorace a prodloužit lehká stadia demencí na úkor těžkých,“ dodal. V budoucnu se léčba může provádět léky, které fungují na na principu protilátky proti beta-amyloidu, což je degenerativní protein způsobující rozpad nervových buněk a vláken. 

Lidí s demencí celosvětově přibývá, říká WHO. Vývoj léků na nemoc stagnuje
Lidé s demencí potřebují přátelské prostředí a služby, které jsou u nás mnohdy nedostačující, potvrdila předsedkyně Alzheimer Europ Iva Holmerová a upozornila na možný růst počtu lidí s demencí.

Domácí péče je však náročná pro rodinu i blízké. „Onemocnění je závažné pro pacienty i pro jejich rodiny. Příbuzným v náročném prostředí hrozí syndrom vyhoření,“ dodávají odborníci.
Podíl případů narůstá s věkem. Nejvíce pacientů je věku od 75 do 89 let. Ženy onemocněním trpí až dvakrát častěji než muži. Podle dat z Národního registru hrazených zdravotních služeb je v Česku 637 případů Alzheimerovy choroby na sto tisíc obyvatel.

X X X

NA VEDENÍ ČSSD Z KRIZE SE NIKDO NEHLÁSÍ, PROČ NEPOMŮŽE PRÁVNÍČKA VALACHOVÁ?

Skončit má celé vedení, říká Netolický. Vést ČSSD nechce ani on, ani Petříček
Sociální demokracie bude účtovat po propadáku v říjnových volbách, po nichž vypadla ze Sněmovny. Odchod z funkce předsedy již oznámil šéf strany, ministr vnitra Jan Hamáček. Z funkcí v grémiu ČSSD by ale podle hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického kraje měli odstoupit nebo být odvoláni všichni členové nejužšího vedení.

Ve volbách strana získala 4,65 procenta za 250 397 hlasů voličů, což znamená její historický pád mimo Sněmovnu.
„Nejpozději v prosinci musí být volební sjezd. Skončit musí celé grémium, jen jeden má být do sjezdu pověřen podpisem faktur,“ řekl iDNES.cz Netolický. Na jarním sjezdu ČSSD, kde Hamáček porazil Tomáše Petříčka a nechal ho vzápětí vyhodit z vlády, byl právě Netolický jedním z hlavních kritiků spolupráce s ANO Andreje Babiše.

Funkci hejtmana a šéfa strany skloubit nelze, říká nyní nejúspěšnější politik ČSSD
Sám nyní ambici vést stranu nemá. „Ne, neuvažuji o tom, jsem politik regionální. Nedovedu si představit skloubit práci hejtmana a řízení strany. Už jsem to i řekl a nejsem Andrej Babiš, abych měnil často názory,“ uvedl hejtman.
„Pokud sjezd nebude velmi rychle, tak je to faktická smrt sociální demokracie,“ je přesvědčen starosta Nového Města na Moravě a bývalý místopředseda ČSSD Michal Šmarda, jehož sociální demokracie nedokázala protlačit do vlády na post ministra kultury, když ho odmítl akceptovat prezident Miloš Zeman.

„Nemyslím, že je nutné odvolávat politické grémium, pokud prokáže politickou odvahu a pomůže svolat sjezd co nejrychleji,“ řekl iDNES.cz Šmarda. Sociální demokracii by podle něj měl vést člověk, který dokáže získat mandát od voličů, má zkušenosti ze všech pater politiky a který má jasnou vizi, co se sociální demokracií udělá.

Poukázal na to, že právě Netolický je dnes nejúspěšnější politik sociální demokracie. „Je to náš jediný hejtman, který dokázal obhájit svou funkci. Myslím, že by tu pozici zvládl, je to prototyp úspěšného politika,“ řekl o pardubickém hejtmanovi, který ale o funkci předsedy nemá zájem.

Šmarda vylučuje fierlingerovskou politiku směrem KSČM
„Spolupráce s dalšími levicovými, středovými a občanskými iniciativami je tou cestou dopředu. Vylučuji jakoukoli fierlingerovskou politiku směrem ke KSČM,“ uvedl Šmarda v narážce na bývalého místopředsedu Michala Haška, který hovořil o sjednocování levice. Zdeněk Fierlinger se do dějin zapsal černým písmem kvůli sloučení ČSSD s KSČ po 25. únoru 1948.

„Vidím velkou budoucnost v tom, že se sociální demokracie stane skutečně centrem levicového a progresivního myšlení,“ říká Šmarda, který razil spolupráci se Zelenými.
„Já se přiznám, že bych rád obhájil v Novém Městě na Moravě pozici, kterou tam mám, protože nás tam čeká hodně práce. Pokud by vzniklo vedení sociální demokracie, ve které bych měl důvěru, tak jsem ochoten s takovým vedením ČSSD spolupracovat, protože mi na budoucnosti strany záleží,“ uvedl pro iDNES.cz Šmarda.

Roli zachránce ČSSD neplánuje ani bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Na předsedu sociální demokracie kandidovat nebudu. Rád pomůžu novému vedení,“ uvedl pro iDNES.cz Petříček. „Mě by zajímalo pomoci straně s posílením odborného zázemí, s prací na konkrétních tématech jako je budoucnost práce, technologické změny, které budou mít vliv na trh práce a na českou ekonomiku,“ uvedl Petříček.

Tajemná Maláčová
Tajemná je ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. „Všechno chci říct nejdřív spolustraníkům,“ uvedla před klíčovým jednáním předsednictva ČSSD. Na otázku iDNES.cz, zda vylučuje, že by se mohla pokusit stranu vést ona osobně, odvětila: „Bez komentáře.“

„Moje představa trvalá byla, že se sociální demokracie má stát jádrem širšího levicového hnutí od levicových liberálů po levicové křesťany, zelené, odbory a podobně,“ uvedl bývalý premiér a nyní poradce Maláčové Vladimír Špidla. „To je otázka, ke které nemám žádné komentáře,“ odvětil na dotaz, zda doporučil Maláčové, aby zkusila převzít vedení strany. Není podle něj vhodné teď házet jmény.

X X X

Končí stávající Sněmovna. Největší odchodné 912 500 korun dostane Filip

Poslední den v roli poslanců stráví ve čtvrtek zástupci ČSSD a KSČM, kterým se ve volbách nepodařilo ve Sněmovně udržet. Končící poslanci mají nárok na odchodné, které může činit až pět jejich posledních měsíčních platů podle počtu odsloužených let. Nejvyšší výslužku si odnese Vojtěch Filip z KSČM. Byl prvním místopředsedou Sněmovny a obdrží 912 500 korun.
Každý z řadových místopředsedů Sněmovny, který v parlamentu končí, bude mít nárok na 866 tisíc korun. To se tak týká Piráta Vojtěcha Pikala a sociálního demokrata Tomáše Hanzela.

Základní měsíční plat poslance činí 90 800 korun, zvyšují ho příplatky za různé funkce. Poslanci, kteří končí a kteří byli ve Sněmovně celé volební období, mají nárok na odchodné ve výši pěti platů.
Odchodné bude moci dolní komora parlamentu vyplatit po třech měsících od ukončení výkonu funkce, tedy v lednu. V návrhu státního rozpočtu je na to vyčleněno 66,5 milionu korun.

Poslanecký mandát ve volbách, které se konaly 9. a 10. října, obhajovalo 164 dosavadních členů dolní komory. Úspěšných bylo 99 z nich. Bezprostředně po volbách jich bylo 98, ale nově zvolený poslanec a zlínský hejtman za ANO Radim Holiš mandát přenechal současné poslankyni Margitě Balaštíkové. Nárok na odchodné má tak 101 poslanců, kteří mandát neobhajovali nebo neobhájili.
Do ustavující schůze Sněmovny v novém složení, která začne 8. listopadu, bude jedinou funkční komorou parlamentu Senát.

X X X

Realitní magnát Vítek nakupoval sídla ve Francii podobně jako Babiš

Realitní magnát Radovan Vítek před lety použil podle serveru Investigace.cz téměř totožné schéma pro nákup nemovitostí ve Francii jako současný premiér Andrej Babiš. V roce 2009 byli oba miliardáři klienty téže francouzské právní kanceláře DB Legal Artwell, oba si objednali stejnou službu.
A to založení řetězce offshorových firem, přes které si koupili sídla na jihu Francie, uvedl ve čtvrtek server v tiskové zprávě.
Zjištění vychází z mezinárodního projektu novinářů Pandora Papers, který se zabývá využitím takzvaných offshorových společností při netransparentních transakcích kvůli anonymitě a daňové optimalizaci.

V Pandora Papers figuruje v uniklých dokumentech 300 Čechů a 178 offshorových firem s českým pozadím. Jsou mezi nimi podle webu Investigace.cz bývalý ministr, zločinec, lokální politici, bankéř, zbrojaři, realitní i mediální magnáti i nejbohatší lidé Česka. Vítek je po Babišovi druhým jménem, které server zveřejnil.

Firmy podnikatelů Babiše i Vítka byly založeny ve stejnou dobu i za stejným účelem, podle zakládajících dokumentů na „investice do realit“. „Schéma společností v obou případech obsahuje firmu ve Washingtonu a Monaku, které nakupují nemovitosti na jihu Francie. Mougins, kde Andrej Babiš přes své schéma nakoupil šestnáct nemovitostí včetně zámečku Bigaud, je vzdušnou čarou přibližně 200 kilometrů od míst, kde si své luxusní nemovitosti nakoupil Radovan Vítek. Ve firmách figuroval také stejný nastrčený ředitel Edgard E. Díaz,“ napsali novináři z Investigace.cz.

Radovan Vítek s médii nekomunikuje
Francouzská právní kancelář v jednom z e-mailů v databázi Pandora Papers urguje své panamské kolegy, aby zaslali slíbené dokumenty.„Ještě jsme neobdrželi zakládací dokumenty firem pro pana Babiše a pana Vítka. Můžete nám prosím zaslat sledovací čísla dopisů, abychom se mohli podívat, kde se nacházejí?“, píše podle serveru na konci srpna 2009 asistentka Frederica Bartha, zakladatele právní kanceláře DB Legal Artwell, v e-mailu do panamské právní kanceláře Alcogal, která se specializuje na zakládání firem v Karibiku
.
Úřad zjišťuje, zda Babiš spáchal přestupek v kauze Pandora Papers
Radovan Vítek s médii nekomunikuje. Server oslovil Martina Němečka, generálního ředitele Vítkovy CPI Property Group a jeho dlouholetého spolupracovníka. Němeček odmítl případ komentovat s poukazem na skutečnost, že offshorové schéma využíval Radovan Vítek jako fyzická osoba, nikoliv jeho společnost CPI Property Group.

Podle mezinárodního novinářského týmu poslal Babiš na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře přes své offshorové firmy zhruba 380 milionů korun. V dokumentech souvisejících s kauzou podle webu Investigace.cz neuvedl, že vlastní akcie offshorových firem. Premiér už dřív v souvislosti s kauzou odmítl, že by se dopustil čehokoliv nelegálního. Tvrdí, že před 12 lety poskytl půjčku, která byla řádně zdaněna, a při nákupu postupoval podle doporučení realitní kanceláře. Zdůrazňuje také, že v té době nebyl v politice. Černošický městský úřad zjišťuje, zda Babiš nespáchal přestupek podle zákona o střetu zájmů neúplným oznámením o majetku v kauze Pandora Papers. Informace z takzvaných Pandora Papers zajímají také policii.

Získané dokumenty popisují podezřelé finanční transakce kolem stovek politiků a dalších osobností z více než 90 zemí, projekt zmiňuje mimo jiné prezidenty Ukrajiny, Keni a Ekvádoru, bývalého britského premiéra Tonyho Blaira či 130 miliardářů z Ruska, USA nebo Turecka. Projekt Pandora Papers je založený na téměř 12 milionech dokumentů ze 14 právních kanceláří, spolupracovalo na něm přes 600 novinářů z více než stovky zemí světa.

X X X

Vláda nakoupila nové skartovačky. Nemáme co skartovat, brání se Babiš

Vláda objednala několik skartovacích strojů. To vyvolalo pozornost médií a spekulace, o co před koncem vlády premiéra Andreje Babiše jde. Předseda vlády před odletem na summit EU v Bruselu vysvětlil, že přístroje nakoupila úřednice tajné spisové agendy podle nového nařízení.
„To je skvělý příběh, že úřad vlády nakoupil nějakou skartovačku, ale ředitelka úřadu to neví. Takže ono to vypadá, že my chceme něco skartovat,“ reagoval se smíchem Babiš na dotazy novinářů.

Babiš doplnil, že samotná vláda nemá co skartovávat, čímž měl patrně na mysli co tajit.
„My jsme byli vždycky transparentní. Já chápu, kam tím směřujete, ale možná byste si to mohli nechat pro novou vládu,“ dodal.
Úřad vlády ČR uvedl, že se jedná o dvě skartovací zařízení „pro potřeby tajné spisovny“. „Požadavek reaguje na novelizaci předpisů NATO, který stanovuje velikosti střihu při skartaci dokumentů. Požadovaným parametrům a certifikaci NBÚ neodpovídá žádný stávající skartovací stroj,“ uvedl na Twitteru. 

Skartovačky jsou zpravidla určeny pro likvidaci citlivých informací jako jsou osobní data, firemní reporty, soukromé adresy, účty a faktury. Mají je mít v podstatě všechny instituce, které musí plnit obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).  

X X X

Šéf tchajwanské diplomacie míří do Česka za Vystrčilem a Hřibem

Čína ve čtvrtek vyjádřila rozhořčení nad plánovanou návštěvou tchajwanského ministra zahraničí Josepha Wua v České republice a na Slovensku. Wu se nejprve v úterý zúčastní na Slovensku konference organizované tamní nevládní organizací a poté se vydá do Prahy, kde se sejde s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem.

Podle mluvčí tchajwanské diplomacie Joanne Ouová by se měl Wu v Praze sejít také s pražským primátorem Zdeňkem Hřibem. Vystrčil i Hřib loni Tchaj-wan navštívili a vyvolali tím ostrou reakci Pekingu.
Wuova návštěva Česka byla potvrzena již dříve, o jeho cestě na Slovensko média informovala až ve čtvrtek.

Wu chce také virtuálně vystoupit na schůzce Meziparlamentní aliance pro Čínu (IPAC), která se bude konat příští týden v pátek v Římě a zúčastní se jí i šéf tibetské exilové vlády Penpa Cchering.
„Budeme se aktivněji snažit získat podporu mezinárodního společenství a těšíme se na posílení vztahů mezi Tchaj-wanem a demokratickými zeměmi střední a východní Evropy,“ prohlásila Ouová.

Peking dlouhodobě upozorňuje ostatní státy, aby nejednaly s tchajwanskými činiteli a nebudily tak zdání, že uznávají samostatnost ostrova. Tchaj-wan funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
Šéf senátu Vystrčil navštvívil Tchaj-wan loni v září: 

Nenarušujte vzájemné vztahy, vzkázala Čína
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin dal ve čtvtek najevo „silnou nespokojenost“ s tím, že Česko a Slovensko návštěvu tchajwanského ministra zahraničí umožní. Obě země přitom vyzval, aby „nenarušovaly politické základy vzájemných vztahů“.

Tchaj-wan, který Čína považuje za své území, nemá navázané oficiální diplomatické vztahy s žádnou evropskou zemí kromě Vatikánu, připomíná agentura Reuters. V roce 2019 ale šéf tchajwanské diplomacie například navštívil Dánsko, kde vystoupil na demokratickém summitu v Kodani.
Podle slovenského tisku se Wu na Slovensku zúčastní konference na téma Odolnost a globální ekonomická spolupráce po pandemii, kterou organizuje slovenská nevládní organizace Globsec. Do Česka přijede Wu na dvoudenní návštěvu na pozvání projektu Sinopsis.

X X X

Migranti vzali ztečí plot na bělorusko-polské hranici, házeli klády a kameny

Situace na bělorusko-polské hranici se opět zhoršila poté, co se skupina migrantů ve středu pokusila proniknout na polské území. Hraniční bariéru z ostnatého drátu se nedaleko vesnice Usnarz Górny snažila prorazit pomocí klád, které na plot házela. O incidentu na Twitteru informovala polská pohraniční stráž. Hasiči téhož dne vylovili z řeky Bug tělo devatenáctiletého Syřana.
Na záběrech z incidentu je vidět, jak běženci útočí na bariéru pomocí klád i kusů dřeva. Na strážce hranic skupina házela i kamení, někteří migranti v rukou třímali nože a sekery. „Museli jsme použít přímá donucovací opatření, včetně slzného plynu,“ uvedli pohraničníci.

Dodali, že šestnácti migrantům se podařilo bariéru překonat a proniknout na polské území, pohraniční stráž je ale nakonec zatlačila zpět do Běloruska. Na místě kvůli vyostření situace zasahovala také polská armáda a policie. Skupina běženců táboří na běloruské straně hranic už od srpna.

Kromě incidentu u Usnarz Górny se polská policie ve středu zabývala i případem devatenáctiletého Syřana, jehož tělo polští potápěči vylovili na hranici z řeky Bug. Mladík byl pohřešován od úterního rána. Tělo vylovili potápěči z řad hasičů a předali ho pohraniční stráži.

„Totožnost utonulého Syřana potvrdil druhý z mladých mužů, se kterým se o den dříve pokusil Bug nelegálně překročit. U těla se našly také mužovy dokumenty,“ uvedl policejní mluvčí Andrzej Fijolek. Dodal, že se chystá pitva a že okolnosti smrti má objasnit vyšetřování.

Podle polských médií jde přinejmenším o osmého mrtvého z řad migrantů, kteří se pokoušejí z Běloruska dostat do Polska.
Nejen Varšava, ale také Riga a Vilnius, obviňují režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, že migranty z Blízkého východu, Asie a Afriky využívá jako „hybridní zbraň“ v odvetě za západní sankce, přijaté po zfalšování prezidentských voleb z loňského srpna a potlačení následných masových demonstrací.

Dotčené země kvůli přílivu migrantů zesilují ochranu hranice a budují zde fyzické překážky v podobě plotů z ostnatého i žiletkového drátu.
Proti postupu polských úřadů vůči migrantům na hranicích minulou neděli ve Varšavě demonstrovaly tisíce lidí. Účastníci protestu, jehož sloganem bylo „Stop mučení na hranici“, obvinili úřady z krutého zacházení. Pohraniční stráž migranty většinou zahání zpět do Běloruska. 

Demonstranti rovněž kritizovali vedení země za vyhlášení výjimečného stavu u hranic, který brání humanitárním pracovníkům poskytovat migrantům pomoc. Lidé vyšli do ulic rovněž v Krakově.

Německo chce společné hlídky s Poláky
S čím dál větším počtem migrantů přicházejících z Běloruska se potýká i Německo. Tamní ministr vnitra Horst Seehofer v úterý řekl, že chce, aby v německo-polském pohraničí v zesílené míře působily společné hlídky.

Seehofer svému polskému protějšku Mariuszovi Kamińskému navrhuje, aby hlídky působily zejména na území Polska. Jeho cílem je vyhnout se zavedení hraničních kontrol a migranty zastavit ještě na polském území.
Od léta se z Běloruska přes polské území k německé východní hranici dostalo asi pět tisíc lidí z Iráku, Sýrie a dalších krizových oblastí. 

Polsko zavedlo u hranic s Běloruskem výjimečný stav, brání se přílivu migrantů
Agentura DPA uvádí, že se tak rodí nový možný konflikt mezi Berlínem a Varšavou. Podle pravidel platných v Evropské unii by migranty mělo zaregistrovat Polsko a umožnit jim požádat o azyl, což se ale často neděje. Místo toho pokračují tito lidé v cestě do Německa. 

Kvůli tomu šéf německých policejních odborů Heiko Teggatz varoval před hrozící migrační krizí na hranici mezi Německem a Polskem. Podle jeho názoru situaci může vyřešit jedině dočasné zavedení hraničních kontrol.
Polský prezident Andrzej Duda v úterý podle portálu gazeta.pl ujišťoval, že německá strana o takovém řešení neuvažuje. V pondělí o tom mluvil se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem.