Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov připustil, že Moskva je připravena jednat o příměří a bezpečnostních zárukách pro ukrajinského prezidenta Zelenského. Podmínkou Rusů je určit konkrétní typy zbraní, které nebudou nikdy na Ukrajině rozmístěny ani vyrobeny. Moskva dnes poprvé částečně přiznala větší své ztráty v bojích. Podle Lavrova je možné, že bylo Rusko do konfliktu záměrně vylákáno.

Rusové se připravují na čtvrteční další kolo jednání s Ukrajinci. Ruské tiskové agentury citují svého vyjednavače Vladimira Medinského, podle něhož se bude jednat o příměří. Moskva ale má podmínky.
„Musí být identifikovány konkrétní typy úderných zbraní, které nikdy nebudou nasazeny na Ukrajině a nebudou ani (zde) vytvořeny,“ řekl Lavrov v rozhovoru pro stanici Al-Džazíra. Kreml odůvodňuje invazi obavou, že by Ukrajina mohla mít k dispozici jaderné zbraně či sloužit jako předsunutá základna pro vojenské operace NATO ohrožující bezpečnost Ruska. Ukrajina i NATO obvinění odmítají.

Podle Lavrova Moskva trvá na demilitarizaci Ukrajiny. Moskva při jednání s Ukrajinou nepožaduje kapitulaci, ale navrhuje dohodu, která zajistí zákonná práva všem národům této země, cituje ministra agentura TASS.
Moskva chce též docílit nejasné „denacifikace“ země, čímž naznačuje, že Ukrajinu vedou nacisté. Lavrov nicméně řekl, že o svých lídrech se musí Ukrajinci rozhodnout sami.

Rusko uznává ukrajinského prezidenta Zelenského jako lídra země a považuje za „pozitivní krok“, že Zelenskyj chce bezpečnostní záruky. „Naši vyjednavači jsou připraveni pro druhé kolo jednání, kde budou diskutovat o těchto zárukách,“ řekl Lavrov.

Zelenskyj ale požadoval bezpečnostní záruky po NATO, ne Rusku. Ukrajinský prezident též řekl, že jednání budou pokračovat, jen pokud Rusové přestanou v ostřelování ukrajinských měst.
První kolo jednání proběhlo v pondělí. Ukrajinská média uváděla, že by měla pokračovat ve středu. Podle vůdce ruské delegace Vladimira Medinského by druhé kolo rozhovorů mělo pokračovat ve čtvrtek ráno. Jednání by se měla týkat klidu zbraní.

Kritika Západu

Podle Lavrova má Rusko spoustu „přátel“, kteří na rozdíl od Evropy a dalších zemí neztratili svou nezávislost, a je proto „nemožné jej izolovat“. Obvinil USA, že jejich ambasadoři nutí jakoukoliv zemi v Asii, Africe a Latinské Americe, aby „udělali alespoň něco proti Rusku.“ „Tohle je nízké pro takovou velmoc, jakou jsou Spojené státy“.

Ministr obvinil Západ, že brání „fašistickou, neonacistickou moc na Ukrajině“ a používá ji proti Rusku. Podle Lavrova je možné, že někdo chce, aby Rusko zabředlo do Západem uměle vytvořeného konfliktu na Ukrajině.
Rusko je podle něj ale schopné ustát jakýkoliv tlak. „Doporučuji seznámit se s ruskou historií, dějinami Ruského impéria, dějinami Sovětského svazu a dějinami těch epizod v našich životech, kdy jsme byli napadeni nepřátelskými armádami,“ varoval.

Moskva poprvé přiznala ztráty, OSN ji odsuzuje
Moskva poprvé oficiálně přiznala ztráty v bojích na Ukrajině, 498 padlých a 1597 zraněných vojáků. Ukrajina uvádí výrazně vyšší ruské ztráty. Podle prezidentova mluvčího od začátku invaze padlo přes 7 000 vojáků.
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenko řekl, že ukrajinští „nacionalisté“ a vojáci mají 2 870 zabitých a asi 3 700 zraněných.
Mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN přijalo velkou většinou rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu. Vyzvalo Moskvu k stažení vojáků. Naposledy Rada bezpečnosti svolala mimořádné zasedání Valného shromáždění v roce 1982.
Pro usnesení hlasovalo 141 ze 193 členů shromáždění. Třicet pět členů včetně Číny nebo Indie se zdrželo hlasování. Pět zemí bylo proti - Rusko, Bělorusko, KLDR, Eritrea a Sýrie.
Agentura Reuters připomíná, že i když usnesení valné hromady jsou nezávazná, mají politickou váhu. Podle agentury je cílem usnesení politická izolace Ruska.

X X X

SPD odmítla zablokování dezinformačních webů i dodávky zbraní Ukrajině

Hnutí SPD kritizuje jako cenzuru zablokování osmi dezinformačních webů, ke kterému přistoupilo sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády. „Je zapotřebí, aby česká vláda situaci s válkou na Ukrajině nezneužívala k tomu, aby cenzurovala vyjádření opozice,“ prohlásil poslanec Jaroslav Bašta.

Důvodem zablokování dezinformačních webů bylo, že v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu ohrožovaly českou národní bezpečnost.
Zablokované byly Aeronet.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz, Skrytapravda.cz a Protiproud.cz. Poslední zmíněný web provozoval bývalý mluvčí Václava Klause a zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky Petr Hájek.

Šéf SPD Tomio Okamura uvedl, že na uzavřených webech publikovali i někteří zástupci SPD.
Zablokování stránek podle něj porušilo právo vyjadřovat názory zaručené Listinou základních práv a svobod. Argumentuje, že podle listiny lze svobodu projevu omezit jen zákonem, pokud je to nezbytné pro ochranu práv a svobod, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

„Toto právo nemůže omezovat zájmové sdružení právnických osob. Není možné, aby po konzultaci s vládou provádělo svévolně tyto kroky. Ty může ve výjimečných případech provádět pouze stát,“ řekl Okamura. Postrádá řádné odůvodnění zablokování stránek.

SPD vadí i dodávky zbraní a munice na Ukrajinu

SPD vadí i dodávky zbraní a munice na Ukrajinu. Podle opozičního hnutí tyto dodávky směřují proti úsilí o mírové vyjednávání v konfliktu s Ruskem.

„SPD odsuzuje invazi a agresi Ruské federace proti Ukrajině. Vyzýváme představitele Ruské federace a Ukrajiny k okamžitému zastavení bojových operací a pokračování v mírových rozhovorech,“ citoval z usnesení poslanec Bašta, bývalý ministr a později i velvyslanec v Rusku i na Ukrajině.

„Za této situace odmítáme, aby Česká republika dodávala zbraně a munici na Ukrajinu, protože to znamená přilévání oleje do ohně,“ řekl Bašta.
Ministři o víkendu schválili dodávku zbraní za 188 milionů korun a dalšího nespecifikovaného vojenského materiálu za 400 milionů.

Podobně uvažují i čeští komunisté. „Zbraně problém jen eskalují a neřeší. Když budeme kulminovat zbraně na obou stranách, znamená to další utrpení, můžeme zasáhnout dítě nebo ženu. Pro mě jsou zbraně něčím, co může zabíjet,“ řekla předsedkyně KSČM Kateřina Konečná CNN Prima News.

Nezávislý senátor Pavel Fischer jí oponoval. „Dodávat Ukrajině mávátka by bylo zbytečné. Potřebují se bránit, ale nemají čím. Staví se holýma rukama do cesty tankům. Můžeme jim dát bonbóny, ale to nefunguje. Když agresor ví, že se umíte bránit, uteče,“ řekl.

X X X

Rychetský navrhuje vyloučit Rusy a Bělorusy z organizací ústavních soudů

Předseda českého Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský navrhuje vyloučit ruský a běloruský ústavní soud z evropské i světové organizace, sdružující obdobné organizace. Důvodem je ruský vpád na Ukrajinu, na kterém má podíl také Bělorusko. O návrhu informoval ÚS na webu. Rychetský už dříve ruský vpád odsoudil, prezident Vladimir Putin podle něj patří před mezinárodní tribunál.

Konference evropských ústavních soudů (CECC) existuje od roku 1972. Jejími řádnými členy se mohou stát pouze evropské ústavní soudy a analogické instituce vykonávající nezávisle svou soudní činnost a dodržující základní zásady demokracie, právního státu a ochrany lidských práv.

Rychetský navrhl členským soudům organizace CECC, v jejímž čele stál v letech 2017 až 2021, aby bezodkladně hlasovaly o vyloučení Ústavního soudu Ruské federace, eventuálně o pozastavení jeho členství. Podle Rychetského si lze stěží představit jednání, které by více odporovalo zásadám demokracie, právního státu a ochrany lidských práv, než je právě vojenské napadení sousední země.

V návrhu Rychetský připomněl, že Rusko porušilo teritoriální integritu Ukrajiny už při anexi Krymského poloostrova. Ústavní soud Ruské federace svým rozhodnutím z března 2014 anexi legitimizoval.
Na vojenských operacích proti Ukrajině se podílí rovněž Bělorusko. Proto se Rychetského návrh týká také Ústavního soudu Republiky Bělorusko, který má status přidruženého člena.
Obdobný návrh podal Rychetský také stálému sekretariátu Světové konference ústavního soudnictví (WCCJ), jejímiž členy jsou rovněž ruský a běloruský Ústavní soud.

X X X

Dr. Rath povede řádný život „s vysokou mírou pravděpodobnosti“, konstatoval soud

Bývalý ministr zdravotnictví, poslanec a hejtman Středočeského kraje David Rath povede na svobodě řádný život „s vysokou mírou pravděpodobnosti, blížící se téměř jistotě“. K takovému závěru dospěl v lednu senát Krajského soudu v Brně (KS) v čele se soudcem Vlastimírem Čechem, když zamítl stížnost státní zástupkyně a potvrdil rozhodnutí brněnského městského soudu, který Ratha podmíněně propustil z výkonu trestu.

O Rathově podmíněném propuštění z výkonu trestu rozhodl senát Městského soudu v Brně (MS) v listopadu minulého roku. Proti tomu podala stížnost státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně (MSZ), kterou v lednu zamítl KS v Brně.
Státní zástupkyně ve stížnosti upozornila na to, že kladné hodnocení věznice je sice pozitivní moment, avšak jedná se také na druhé straně o mimořádné dobrodiní ze strany Vězeňské služby, která kvůli tomu, aby mohl Rath ve věznici pracovat jako lékař, upravila podmínky pro výkon trestu.

Zásadně ovšem nesouhlasila s tím, že by Rath litoval svých činů, byl si vědom jejich škodlivosti a trest přijal. Z jeho vyjádření před soudem je totiž podle ní „v náznacích zřejmé, že toto chování považoval za normu, nebyl si v průběhu jeho páchání vědom jeho trestnosti a obklopil se špatnými lidmi, které dostatečně nekontroloval“.

Rath podle státní zástupkyně navíc nesplatil celý uložený peněžitý trest a zárukou vedení řádného života není ani jeho návrat k rodině a práce ve firmě manželky, neboť ani to jej před pácháním trestné činnosti neodradilo. Stejně tak to platí i o záruce Svazu pacientů, s nímž spolupracoval již v době před svým odsouzením. „Státní zástupkyně byla toho názoru, že v kontextu dalšího probíhajícího trestního řízení a nezaplaceného peněžitého trestu, s přihlédnutím k osobě odsouzeného, by měla být stále upřednostněna funkce trestu spočívající v ochraně společnosti, kdy měla za to, že na odsouzeného je třeba stále působit v rámci výkonu trestu odnětí svobody tak, aby v budoucnu bylo možné uzavřít, že požadovaný předpoklad splnění třetí podmínky vyžadované pro podmíněné propuštění je splněn,“ uvádí se k argumentům státního zastupitelství v písemném odůvodnění rozhodnutí KS v Brně.

KS však dospěl k opačnému závěru, přiklonil se k názoru MS v Brně a stížnost státní zástupkyně zamítl.
Kladné hodnocení od věznice
Soud zopakoval kladné a bezvadné hodnocení Ratha ze strany Vězeňské služby. „Dosud vykonaná část trestu odnětí svobody plní stanovený účel v celém rozsahu. Byla zcela na místě úvaha soudu prvého stupně, která se vztahuje i na podanou stížnost státní zástupkyně, zda a jak vážné důvody by měly bránit podmíněnému propuštění u osoby, která je ve výkonu trestu poprvé, spáchala jeden skutek, vedla jinak řádný život do nástupu trestu, systematicky prokazuje polepšení během výkonu trestu a zcela se vyvaruje jakýchkoliv kázeňských přestupků.

Byl také zcela přiléhavý poukaz soudu prvého stupně na rozhodovací praxi Ústavního soudu, podle kterého je podmíněné propuštění hodnoceno jako významný prostředek k dovršení nápravy a resocializace odsouzeného a pokud bylo dosud vykonanou částí trestu odnětí svobody již dosaženo nápravy pachatele a ochrany společnosti, jako v nyní posuzované věci je další výkon trestu odnětí svobody nepotřebný a neodůvodněný,“ uvádí se k tomu v odůvodnění.

Ohledně námitky nesplacení peněžitého trestu KS upozornil, že Rath podniká kroky k jeho splacení. Zmínil v této souvislosti nedávné rozhodnutí Ústavního soudu (sp. zn. III. ÚS 688/21), který se týkal případu, kdy odsouzený splatil jen mizivou část způsobené škody, a přesto byl podmíněně propuštěn, neboť je předpoklad, že na svobodě bude jeho schopnost splácet vyšší.

Ani projevenou sebereflexi Ratha nepovažuje narozdíl od státní zástupkyně KS za formální. A odmítl i pochybnosti ohledně pozitivního vlivu práce a rodiny na jeho schopnost vést na svobodě řádný život.
„V této souvislosti je třeba připomenout, že odsouzený přislíbil, že bude vykonávat lékařskou praxi i pro Vězeňskou službu, bude nad ním po dobu podmíněného propuštění vykonáván dohled, takže bude nepochybně sledováno i plnění jeho příslibu práce vykonávané pro Vězeňskou službu a není zároveň žádné pochybnosti o tom, že Vězeňská služba bude o jeho práci podávat objektivní zprávy.

Také stížnostní soud má za to, že již délka vykonaného trestu a vzorný přístup odsouzeného k plnění povinností splnily účel trestu dostatečně a je možné odsouzenému dát šanci v podobě podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Lze rovněž konstatovat v této souvislosti, že s vysokou mírou pravděpodobností, blížící se téměř jistotě je možné očekávat, že do budoucna povede řádný život, a to i vzhledem k věku, kterého již dosáhl,“ uzavírá KS ve svém rozhodnutí. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Prezident Zeman dostal od zbrojařů medaili za zásluhy o bezpečnostní průmysl

Prezident Miloš Zeman ve středu na Pražském hradě jednal s ředitelem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem. Hlava státu od něj převzala medaili za zásluhy o český obranný a bezpečnostní průmysl. Hynek se během ruské invaze na Ukrajinu vyslovil pro dodávky zbraní a vybavení napadené zemi. Zeman ještě před válkou s darováním nesouhlasil.

Prezident Miloš Zeman převzal od výkonného ředitele Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka medaili za dlouholeté zásluhy o český obranný a bezpečnostní průmysl. (2. března 2022) | foto: Twitter/Jiří Ovčáček
O Hynkově návštěvě informoval ve středu na Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. „Předal prezidentu republiky medaili za dlouholeté zásluhy o český obranný a bezpečnostní průmysl,“ napsal.

Zeman přitom v posledních dnech čelí kritice za své minulé postoje k Rusku, které momentálně provádí invazi na Ukrajinu. Osm bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 prezidenta označilo za spoluviníka ruské agrese a vyzvalo k abdikaci.
Týdeník Respekt také ve středu upozornil na familiérní komunikaci Zemana s ruským prezidentem Vladimirem Putinem z loňského roku. V dopisu s žádostí o ruskou vakcínu proti covidu Sputnik V ho tehdy Zeman oslovoval „milý Vladimíre“.
Ve svém čtvrtečním projevu nicméně Zeman invazi odsoudil. „Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru,“ řekl. „Mám rád ruskou kulturu, vážím si obětí ruského lidu ve druhé světové válce, ale to neznamená, že budu souhlasit s tím, aby na území suverénního státu bez vyhlášení války vstoupila cizí armáda,“ prohlásil také.

Dodal, že agresi je třeba odsoudit „nikoliv pouze slovy, ale také činy.“ Vyslovil se pro tvrdé sankce proti Rusku, zejména vyloučení z platebního systému SWIFT. O české pomoci Ukrajině se má ve čtvrtek bavit na schůzce s premiérem Petrem Fialou.
Ještě začátkem února, tedy při rostoucím napětí na rusko-ukrajinských hranicích, se přitom Zeman k darům Ukrajině vyjadřoval spíš nesouhlasně. Nechal se slyšet, že dělostřelecké granáty za zhruba 37 milionů korun, jejichž darování schválila vláda, by „Ukrajině nevěnoval, ale maximálně prodal“. Tehdy však prezident ještě nepovažoval hrozbu války za reálnou.
Jeho středeční host, šéf zbrojařů Hynek, nyní vyzývá především k dodávkám těžké techniky na Ukrajinu. Pozdější dar zbraní za 188 milionů korun označil za „naprosté minimum toho, co česká armáda mohla udělat“.
24. února 2022

X X X

VÍC ZBRANÍ NA UKRAJINU?, VÍC JI ZDEVASTOVAT?, KDO UHRADÍ MILIARDOVÉ ŠKODY A VYBUDUJE

NOVÉ DOMY PRO LIDI, FABRIKY, HŘIŠTĚ...?, BUDOU TO USA, EU, BRITOVÉ, CELÝ SVĚT?

Na SPD se kvůli zbraním snáší kritika

Negativní vyjádření hnutí SPD na to, že nejen Česko zásobuje Ukrajinu, kterou napadlo Rusko, zbraněmi, vyvolalo bouřlivou reakci nejen mezi dalšími politiky. Podle opozičního hnutí tyto dodávky směřují proti úsilí o mírové vyjednávání v konfliktu s Ruskem. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka tím SPD vlastně chce, aby se Ukrajina vzdala.

„Pseudovlastenecká SPD se oklepala z prvotního šoku, který jim ruská bratrská invaze na Ukrajinu způsobila a už protestují proti poskytování obranného materiálu. Dále chtějí, aby Ukrajina zastavila palbu. Tím vyzývají Ukrajinu, aby se vzdala. Nic jiného. Styďte se!“ napsal Válek.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka též zkritizoval nesouhlas SPD s nedodáváním zbraní na Ukrajinu. „SPD radí nedodávat zbraně Ukrajině pro nutnou obranu před napadením, radí tlačit na jednání! Tak tlačte, tlačte kolegové z SPD …. Všichni tlačili a mezitím Putin zatlačil tak, že vraždí nevinné a je mu to …. Takže soudný člověk pochopí, že bez obrany se zbraně to nyní nejde!“ zveřejnil ve středu Jurečka na svém Twitteru.

Poslanec Evropského parlamentu Jiří Pospíšil se pro změnu vyjádřil k proměnlivým názorům šéfa hnutí SPD. „Ještě před týdnem Okamura tvrdil, že nesouhlasí se lživou rétorikou Putina, a že Ukrajina má plné právo na obranu svého území! Dnes by ČR podle SPD měla ‚přestat Ukrajině posílat zbraně a tlačit i na ni, ať zastaví palbu‘. Asi přišly noty aneb jednou Okamura, vždycky Okamura,“ napsal.

Výroky Tomia Okamury či poslance SPD Jaroslava Bašty nezůstaly bez povšimnutí nejen u českých politiků. Na svém Twitteru je okomentovala i česká nezávislá organizace Milion chvilek pro demokracii.
„Hnutí SPD po šesti dnech války mění názor a odsuzuje dodávky zbraní pro obránce Ukrajiny. Bez zbraní by Ukrajina nemohla invazi čelit a Kreml by na žádné vyjednávání nepřistoupil,“ píše organizace. „Pro Putina je pátá kolona v českém parlamentu důležitá karta, když s Hradem teď nemůže počítat,“ dodává.

K dalším neshodným hlasům se pak přidal i poslanec Zbyněk Stanjura. Na svém Twitteru uvedl, že Tomia Okamury pokračuje ve svých dlouholetých proruských postojích tím, že odmítá dodávky zbraní a vojenského materiálu na Ukrajinu. „SPD vyzývá Rusko (správně) i Ukrajinu (to by se Rusku moc líbilo) k ukončení vojenských operací. To jim podpora naší vlády dlouho nevydržela... “ píše Stanjura.

X X X

Ukrajině pomůže Světová banka i MMF. Poskytnou zemi tři miliardy dolarů.

Světová banka a Mezinárodní měnový fond (MMF) v úterý oznámily plán poskytnout Ukrajině finanční pomoc ve výši tří miliard dolarů (skoro 70 miliard Kč), z nichž by prvních 350 milionů mohlo být uvolněno už tento týden. Instituce zároveň varovaly, že ruská invaze může v konečném důsledku podpořit růst inflace a že turbulence na finančních trzích mohou pokračovat.

Kristalina Georgievová z Bulharska se stala novou výkonnou ředitelkou mezinárodního měnového fondu | foto: AP
„Připravujeme společně sadu podpůrných opatření o objemu tří miliard dolarů během následujících měsíců. Vyčleníme nejméně 350 milionů dolarů, které bude předloženo ke schválení správní radě tento týden,“ uvedli šéfka MMF Kristalina Georgievová a prezident Světové banky David Malpass.

MMF už v pátek informoval, že jej Kyjev požádal o krizovou podporu. Společný plán se Světovou bankou počítá po první finanční injekci s dalšími 200 milionů dolarů určenými pro „zdravotnictví a školství“.
Iniciativa reaguje na útok ruských vojsk, jemuž Ukrajina v úterý čelila šestým dnem. Lídři MMF a Světové banky v prohlášení uvedli, že jsou šokováni a zarmouceni „ničivými lidskými i ekonomickými“ dopady války. Připomenuli, že Kyjevu už jsou nyní k dispozici 2,2 miliardy dolarů, které MMF dává jinou cestou k dispozici do konce června. Agentura Reuters podotkla, že společné prohlášení výslovně nezmiňuje Rusko, které je v obou organizacích zastoupeno.

Rusko v návaznosti na vpád svých jednotek na Ukrajinu čelí tvrdým ekonomickým sankcím Západu, které míří proti komerčním ruským bankám nebo měnovým rezervám centrální banky země. Georgievová a Malpass varovali, že dopady války by se mohly „výrazně přelít“ do jiných zemí.

„Ceny komodit jsou na vzestupu a hrozí, že dál zhorší inflaci, která nejtvrději zasahuje chudé,“ citovala z komuniké AFP. „Problémy na finančních trzích se budou dál zhoršovat, bude-li konflikt přetrvávat,“ uvádí Georgievová a Maplass.

X X X

V Rumunsku se při pátrání po stíhačce zřítil vrtulník, sedm mrtvých

V Rumunsku se zřítila armádní záchranářský vrtulník. Pátral po stíhačce Mig-21, který zmizel z radarů. Ve stroji zahynulo sedm lidí. Zprávu potvrdil mluvčí ministerstva obrany. Na vině je zřejmě počasí.
Zprávu o nehodě přinesl rumunský web romanialibera.ro. Stroj IAR 330-Puma vzlétl kolem půl deváté večer v rámci pátrání po stroji Mig 21 Lance R, který o chvíli dříve ztratil spojení s řídící věží a zmizel z radarů. Podle původních zpráv ministerstva zahynulo pět vojáků.

Záchranářský vrtulník ztratil kontakt s řídící věží kolem 20:44 hodin. Těsně před tím ohlásil pilot vrtulníku špatné povětrnostní podmínky a dostal příkaz vrátit se zpět na základnu.

Poslední známou pozicí vrtulníku byla oblast Gura Dobrogei, asi 11 kilometrů od letiště a nedaleko břehů Černého moře. „Bohužel všech pět členů posádky přišlo o život. Pátrání po letounu stále pokračuje,“ řekl mluvčí ministerstva obrany Constantin Spanu.
„Je předčasné teď hovořit o příčinách. Můžu ale jistě říct to, že byly špatné povětrnostní podmínky,“ dodal.
Stroje odstartovaly ze základny Mihail Kogalniceanu poblíž černomořského přístavu Konstanca. Stíhačka vykonávala hlídkovou misi v přímořském regionu Dobrudža, který hraničí mimo jiné s Ukrajinou.

X X X

Mluvčí Zacharovová: Moskva vychází z toho, že jaderné tlačítko nezmáčkne

Moskva vychází z toho, že scénář stisknutí „jaderného tlačítka“ ze strany Ruska se za žádných okolností nenaplní. Podle agentury Ria Novosti to dnes prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová v kolumbijském rozhlase.

„Vycházíme z předpokladu, že tento apokalyptický scénář se neuskuteční pod žádnou záminkou a za žádných podmínek,“ odpověděla na otázku kolumbijského redaktora, na čem závisí, zda Rusko stiskne „nukleární tlačítko“.
„Myslím, že si nás pletete s někým jiným,“ dodala a zmínila přitom Spojené státy. „Pokud jde o použití nukleárních zbraní... v Ruské federaci se o tomto nikdy nemluvilo,“ řekla také rádiu W, které patří pod kolumbijskou rozhlasovou stanici Caracol.

Mluvčí ruské diplomacie reagovala na dotaz týkající se dřívějšího výroku ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, který dnes uvedl, že třetí světová válka by byla jaderná a zničující. Lavrov to prohlásil v interview, jehož části zveřejnila televize Al-Džazíra.
Ministr přitom podle agentury TASS poukázal na údajný výrok amerického prezidenta Joe Bidena v jeho projevu o stavu unie, že alternativou k tvrdým sankcím, které Washington a Západ uvalili na Moskvu, by byla třetí světová válka. Biden ale ve zmíněném vyjádření dával najevo, že se snaží třetí světové válce zabránit.

Ruský prezident Vladimir Putin vyvolal v neděli ve světě znepokojení, když oznámil, že nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Podle svého vyjádření se tak rozhodl v reakci to, co označil za agresivní prohlášení vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska.
Rusko minulý týden ve čtvrtek zahájilo invazi v sousední Ukrajině. Putin si také postěžoval, že Západ přijímá nelegitimní sankce proti Rusku.

X X X

Generál Pavel: Pokud by Kyjev a Charkov padly, Rusové věří, že se zbytek ukrajinské obrany začne drolit

Ani po pěti dnech války na Ukrajině ruská vojska neohlásila dobytí žádného velkého ukrajinského města. A to ani přes mohutné útoky na Kyjev, Charkov, Cherson a Mariupol. Podle ukrajinské samosprávy je centrum Charkova ostřelováno, je částečně bez dodávek elektřiny a vody. „Především pokud jde o Kyjev, Charkov, tak to jsou dva základní pilíře ukrajinské obrany,“ říká armádní generál ve výslužbě a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel.

Nejprve k těm samotným bojům. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko tvrdil, že se Bělorusko neplánuje přidat k ruské vojenské operaci na Ukrajině. Nyní ale přišly zprávy, že běloruská vojska vstoupila do Černihivské oblasti Ukrajiny. Sám Lukašenko oznamuje, že posiluje jednotky na hranici s Ukrajinou. Jak vidíte další roli Běloruska v celém konfliktu?
Myslím si, že není vůbec třeba pochybovat o tom, že prezident Lukašenko udělá všechno, co po něm bude prezident Putin chtít. Takže jakékoliv jeho ujišťování, že se bude držet v tomto konfliktu stranou, lze brát s velkou rezervou.

X Mluvili jsme o tom masivním ostřelování velikých ukrajinských měst. Vypadá to, že Rusové mění taktiku po tom, co se jim nepodařila takzvaná „rychlá válka“?

Především pokud jde o Kyjev a Charkov, tak to jsou dva základní pilíře ukrajinské obrany. A pokud by tato dvě města padla, tak Rusové věří, že zbytek ukrajinské obrany se začne postupně drolit. Takže je celkem pochopitelné, že směřují hlavní úsilí proti těmto velkým městům.

X Co se dá čekat do budoucna od Rusů? Co dalšího by do bojů mohli nasadit?

Ruská armáda má bohužel pro Ukrajinu a i pro nás mnoho různých zdrojů, nejen těch, které udržují tu velkou vojenskou mašinerii v chodu, ale také zbraně. A to nejen konvenční, ale i jaderné. Zatímco v případě jaderných zbraní bude určitě prezident Putin velice zvažovat, jestli je vůbec použít, do jaké míry hrozit jejich použitím, tak z těch konvenčních může použít téměř cokoliv. Zatím ruská armáda na Ukrajině zdaleka nepoužila ty nejničivější konvenční zbraně, které má k dispozici.

X Říkal jste, že Rusové věří, že pokud padne Kyjev a Charkov, tak se začne drolit ukrajinská obrana. Myslíte si to také? Ono se dost často mluví o tom, že by pak mohla nastat něco jako partyzánská válka.

Partyzánská válka je samozřejmě výrazem odhodlání Ukrajinců bránit se, i když by případně hlavní obranné síly byly poraženy. To je spíš výrazem bojového odporu než toho, že by to byla válka jako taková. Protože v okamžiku, kdy by ruské síly kontrolovaly velkou část ukrajinského území, tak by čelily ojedinělým útokům, a to už se nedá nazvat válkou.

X Rusové mají ohromnou leteckou převahu, přesto se jim zatím zřejmě nepodařilo ovládnout letecký prostor nad Ukrajinou. Jak si to vysvětlujete?

Je to zčásti tím, že Ukrajinci nepoužili veškerou svoji leteckou technikou a měli ji schovanou, takže nebyla zničena. A je to také tím, že nejenom Ukrajina, ale i západní země Ukrajině poskytují protiletadlové řízené střely, takže má přeci jenom Ukrajina ještě prostředky, jak se bránit proti ruské dominanci ve vzdušném prostoru.

X Působil jste ve vrcholných strukturách NATO. Co se tam v tuto chvíli může odehrávat, zvlášť potom, co Vladimir Putin tvrdí, že uvedl do bojové pohotovosti jaderný arzenál?

Je to samozřejmě naprosto zásadní hrozba, která budí velké obavy na všech stranách. Jejím cílem je nejen vystrašit ukrajinské obyvatelstvo, ale samozřejmě vystrašit i veškeré země Západu, které Ukrajinu podporují. A z tohoto důvodu je jasné, že prezident Putin používá hrozbu použití jaderných zbraní jako velký nátlak na změnu pozice Západu i Ukrajiny.

X Jak může NATO zareagovat? Zatím NATO nevydalo žádné prohlášení, že by také uvádělo do pohotovosti jaderný arzenál a podobně.

Myslím si, že NATO v poslední době ve vztahu k Rusku zachovávalo vždycky velkou zdrženlivost. A není to o nějakém ustupování, žádném výrazu slabosti, ale je to spíš výrazem toho, že NATO nemá v úmyslu eskalovat situaci. V této chvíli by samozřejmě mnozí očekávali, že NATO přijme reciproční kroky. Já nepochybuji o tom, že aliance prověřila veškeré své systémy, že má řadu sil v pohotovosti a je připravena jednat i v případě významného zhoršení situace. Není důvod přijímat stejná opatření jako Rusko, aby docházelo k ještě větším reakcím na ruské straně.

X Jaké prostředky má NATO k tomu, aby dokázalo ověřit, jak jsou ve skutečnosti opravdu aktivovány ruské jaderné síly?

K tomu jsou určité prostředky zpravodajské, samozřejmě jsou to z větší části nepřímé indicie, protože nikdo u těch jejich prostředků nesedí, takže to nemůže potvrdit jako očitý svědek. Ale samozřejmě se dá technickými prostředky zjistit mnoho přípravných opatření a samotný rozkaz prezidenta Putina k uvedení do nejvyššího stupně je v podstatě už potvrzením toho, že k tomu došlo, protože nikdo by asi nepochyboval o tom, že strategické jaderné síly neuposlechnou rozkaz vrchního velitele.

X Severoatlantická aliance upozorňovala už v minulosti ve svých zprávách, že Rusko je bezpečnostní riziko. Mělo to i nějaké praktické dopady? Vznikly nějaké strategie, co dělat právě v případě vyhrocení vztahů s Ruskem?

Jsou přiměřené, protože aliance vyhodnocuje bezpečnostní rizika průběžně. Každý rok se vyhodnocuje kompletní zpráva. Na základě ní se upravuje celý proces obranného plánování jednotlivých členských zemích i v celé alianci a Rusko s jeho rostoucí agresivitou bylo samozřejmě jednou z primárních hrozeb, kterými se NATO zabývá.

X X X

Naše naděje je v Rusech samotných. Až se vytratí iluze Putinovy absolutní moci, věří bývalý analytik NATO

„Vladimir Putin se nás snaží vtáhnout do svého starého světa, ve kterém vyrůstal, ve kterém se tvořil jeho světonázor a který se mu tak líbil. Pak viděl, jak se mu systém, kterého už byl součástí, drolí,“ komentuje projev ruského prezidenta a následnou invazi Ondřej Ditrych, šéf pražského Ústavu mezinárodních vztahů a bývalý analytik pro Severoatlantickou alianci.

Většina odborníků včetně zpravodajských služeb totiž tvrdí, že ruský prezident je odtržen od reality, možná nemá plný obraz dění na Ukrajině.
„V těchto prohlášeních se může promítat i to, že se snažíme pochopit, jak tam ten rozhodovací proces funguje. Co přimělo Putina k tomu, že se k takové akci rozhodl – jako člověk, o kterém jsme si přinejmenším mysleli, že nemá rád riziko a že se nepouští do velkých dobrodružství,“ uvažuje.

Analytik přiznává, že z rozsahu ruské invaze na Ukrajinu byl sám překvapen, třeba i kvůli vysokým nákladům, které s sebou každá válka nese.
„Je ale otázka, jestli se to dostalo i k Putinovi, protože jeho iracionalita může vycházet i z toho, že člověku ,přeskočí‘ a už nepropojuje cíle a záměry. Ta iracionalita může spočívat i v tom, že zkrátka nemá povědomí o světě kolem sebe, že je odtržený od reality.“

Problém je Putin

Ditrych tak připouští, že hlavním problémem je prezident Ruské federace.
„Ano, problémem je Vladimir Putin, protože ruský stát je autoritářský. Je to stát, který se léta snaží odříznout společnost od politiky – což je definice autoritářského státu. Teď to tedy ještě akceleruje potlačováním nezávislých médií, nevládních organizací a tak dál.“

„Naše naděje spočívá tom, že se iluze absolutní moci, kterou Putin živí, v nějaké chvíli vytratí.“

Ondřej Ditrych
„Naše naděje spočívá tom, že iluze absolutní moci, kterou Putin nyní živí, se v nějaké chvíli vytratí. Zdvihne se ten oblak a bude to znamenat politickou změnu. Musíme to pravděpodobně nechat na Rusech samotných, protože my se nyní opravdu dostáváme na velice tenkou hranici, do strašně rizikové situace.“

V opačném případě podle analytika hrozí přímá konfrontace Ruska a NATO. „Proto se také Aliance teď tak snaží vyhnout pokusům o uvalení bezletové zóny nad Ukrajinou. To totiž může vyústit v mnohem větší tragédii, než které nyní svědčíme. A politika je tragická.“
Putina tak podle bývalého analytika NATO může zastavit pouze diplomacie. „Neměli bychom podceňovat ani dopady mimořádně rozsáhlých sankcí,“ uvažuje.

„Sankce a mezinárodní izolace ruského státu, kterou sledujeme, je opravdu bezprecedentní. Na druhé straně – ruská vojenská operace, respektive invaze, neprobíhá zřejmě podle původních Putinových představ.“
Ruská armáda evidentně nebyla připravená, a ani schopná, vést takto velkou konvenční válku a vysvětlení je řada.

„Možná, že toho schopna není, možná, že rozhodnutí bylo drženo v takové tajnosti, že se na to jednotlivé složky nemohly dobře připravit – a ještě uvidíme něco jiného, až se celý aparát zkonsoliduje. Zde bych nebyl příliš optimistický.“
„Ve výsledku to, co Vladimira Putina zastaví, bude diplomatická dohoda v nějaké chvíli. Doufejme, že to bude co nejdřív, protože lidské utrpení je strašlivé. Můžeme jen doufat, že zbraně utichnou co nejdřív a pak se, doufejme, otevře prostor pro diplomatické řešení celé situace,“ uzavírá ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych.

X X X

Ostřílený diplomat, exnovinář i producent. Kdo jsou Zelenského klíčoví muži

Z ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se přes noc stal světoznámý válečný vůdce. Jeho vyrovnanost, odvahu a odhodlání bojovat oslavují zahraniční lídři, analytici i Ukrajinci, jejichž dobrou morálku se snaží udržet. On však skromně říká, že sám by to nedokázal. Po jeho boku stojí hned několik blízkých spolupracovníků.

„Všichni jsme tady, naši vojáci tu jsou, občané tu jsou. Všichni tu bráníme naši nezávislost, naši zemi a tak to taky zůstane,“ řekl prezident minulý pátek ve videu natočeném před prezidentským palácem, které okamžitě obletělo svět a stalo se symbolem ukrajinského odhodlání zvítězit.

„Je tu vedoucí prezidentské kanceláře, premiér, ministr obrany, prezident. Jsme tu a nikam nejdeme,“ dodal Zelenskyj, ze kterého se přes noc stal hrdina, jenž za své rozhodnutí zůstat a bojovat proti okupantům se zbraní v ruce sklidil obdiv od domácích kritiků i zahraničních lídrů.

Když se stanice CNN Zelenského v úterním rozhovoru zeptala na proměnu z komika ve světoznámého válečného vůdce, odpověděl skromně. „Nejsem žádná ikona. Myslím, že Ukrajina je ikonická,“ řekl s tím, že není na práci sám. Kdo tedy patří k jeho nejbližším spolupracovníkům?

Poradce Michail Podoljak

Jedním z můžu, kteří se objevili na videu po boku Zelenského je Michail Podoljak. Padesátiletý rodák ze západoukrajinského Lvova svou kariéru začínal jako novinář. Mimo jiné působil v listu Narodnaja Volja či jako zástupce šéfredaktora opozičních běloruských novin Vremja.

Běloruské úřady Poljaka v roce 2004 obvinily, že se snaží „destabilizovat politickou situaci v zemi“ a deportovali ho na Ukrajinu. Tam posléze pracoval jako šéfredaktor listu Ukrajinska gazeta. V roce 2006 Podoljak založil poradenskou společnost a zaměřil se na strategickou a krizovou komunikaci. V politických kampaních radil mnoha politikům.
Pro Zelenského prezidentskou kancelář začal Podljak jako poradce pracovat v dubnu 2020. Své rozhodnutí vysvětlil „touhou vybudovat účinný, kompaktní, ale tvrdý stát“. Mezi jeho úkoly patří vyhodnocování krizí a vedení zpravodajství či vysvětlující komunikace.

Podoljak v současnosti tvoří celou informační politiku kanceláře prezidenta a radí přímo Zelenskému. Kromě toho připravuje ministry ukrajinské vlády na vysílání v médiích.

Premiér Denys Šmyhal

Denys Šmyhal nastoupil do premiérské funkce na jaře 2020, předtím zastával post gubernátora Ivanofrankivské oblasti na jihozápadě země.
Šmyhal se od vypuknutí invaze soustředil zejména na jednání se západními lídry, s nimiž řešil zavedení sankcí proti Rusku a materiální i finanční pomoc. Rovněž apeloval na Evropskou unii, aby Ukrajině přiznala status kandidátské země a začlenila ji do jednotného unijního trhu.

„Jsme vděční za nejnovější kolo finančních sankcí uvalených na Rusko USA a jejich stoupenci. Děkujeme našim přátelům za závazek vyřadit několik ruských bank ze systému SWIFT a za ochromení aktiv ruské centrální banky,“ vzkázal Šmyhal tento týden na Twitteru.
Šestačtyřicetiletý Šmyhal se v předchozích letech intenzivně zabýval ukrajinskou reakcí na pandemii koronaviru, kterou měl na starost.

Předtím, než se v roce 2009 rozhodl pro politickou kariéru, působil Šmyhal jako ekonom a podnikatel. Postupně zastával několik politických postů ve Lvovské oblasti. Předtím než v premiérském křesle vystřídal Oleksije Hončaruka, jeden měsíc působil jako ministr regionálního rozvoje
Ministr zahraničí Dmytro Kuleba

Mezi nepostradatelné členy Zelenského týmu jednoznačně patří ministr zahraniční Dmytro Kuleba, jenž má letité diplomatické zkušenosti.

Čtyřicetiletý Kuleba na ukrajinském ministerstvu zahraničí začal pracovat už v roce 2003, ale kvůli nesouhlasu s politikou proruského exprezidenta Viktora Janukovyče úřad v roce 2013 opustil.
Po ruské okupaci Krymu se Kuleba aktivně zapojil do protestů na Euromajdanu a v roce 2014 se na ministerstvo zahraničí vrátil. Do agendy ministerstva zavedl pojmy jako strategická komunikace, digitální diplomacie nebo kulturní a veřejná diplomacie.

Od roku 2016 Kuleba zastával post stálého zástupce Ukrajiny v Radě Evropy. Posléze byl místopředsedou vlády pro záležitosti evropských vztahů a nyní dva roky působí jako ministr zahraničních věcí.
Kuleba je nejen ostříleným diplomatem, ale také spisovatelem. V roce 2019 napsal bestseller „Válka o realitu. Jak vyhrát ve světě fake news, pravd a komunit“, jenž pojednává o moderní komunikaci, mediální gramotnosti a boji proti dezinformacím.
Vedoucí kanceláře prezidenta Andrij Jermak

Zelenského pravou rukou je bezesporu šéf jeho prezidentské kanceláře Andrij Jermak, který léta působil jako právník. Po studiích mezinárodního práva založil vlastní mezinárodní advokátní kancelář.
Jermak rovněž podnikal v kulturní oblasti - v roce 2012 stál u zrodu filmové produkční společnosti Garnet International Media Group. Se Zelenským se Jermak spřátelil v roce 2011, když budoucí prezident pracoval jako producent na ukrajinském televizním kanálu Inter.

Jermak se v roce 2019 podílel na Zelenského předvolební kampani. Nově zvolený prezident ho následně jmenoval poradcem v otázkách zahraniční politiky. Jermak v této roli například vyjednával s Ruskem výměnu vězňů během války na Donbasu. Šéfem Zelenského kanceláře je Jermak od února 2020, rovněž je členem Rady národní bezpečnosti a obrany.
Ministr obrany Oleksij Reznikov

Na rozdíl od dalších spolupracovníků prezidenta je ministr obrany Oleksij Reznikov na vrcholné politické scéně relativním nováčkem. Funkce se ujal loni v listopadu uprostřed stoupajícího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, které vyvolalo shromažďování ruských vojáků na hranici mezi zeměmi.

Ačkoli práce v obraně je pro Reznikova nová, v ukrajinské vládě působil již dříve. Mimo jiné zastával post vicepremiéra, ministra pro reintegraci dočasně okupovaných území Ukrajiny, byl také zástupcem vedoucího státní správy Kyjeva a náměstkem primátora městské rady.

Reznikov dává od počátku ruské invaze najevo, že nepochybuje o tom, že Ukrajina agresora ve válce porazí. „Rusové se snaží zlomit náš odpor, ale to se jim nepodaří. Jsme v hlavním městě. Žádná kapitulace. Pouze vítězství,“ vzkázal ministr v úterý na Twitteru
Reznikov se v pondělí rovněž účastnil jednání s Ruskem na ukrajinsko-běloruské hranici. Šlo o první schůzku vyjednávačů bojujících stran od vypuknutí ruské invaze. Výsledkem byla shoda na dalším kole rozhovorů.
Šéf bezpečnostní rady Oleksij Danilov

Mezi výrazné postavy boje proti ruské invazi patří také šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Ten je sice vystudovaným veterinářem, rozhodl se ale pro politickou dráhu a v roce 1994 se ve svých jednatřiceti letech stal nejmladším starostou v historii Luhansku.
V roce 2005 pak působil jako gubernátor Luhanské oblasti. O rok později byl zvolen do ukrajinského parlamentu za Blok Julije Tymošenkové.

Znovuzvolení se však nedočkal a odešel pracovat pro Institut evropské integrace a rozvoje. Ve funkci šéfa ukrajinské bezpečnostní rady působí od října 2019.