Zeman jako prezident bez pravomocí? Ústavní právníci se přou, zda je důvod. Parlament ČR, tedy shodně senátoři i poslanci, by mohli hlasovat o zbavení prezidenta Miloše Zemana jeho pravomocí. Alespoň pokud by došli k názoru, že prezident již není schopný nadále vykonávat úřad. Jestli je již na čase, aby začal Parlament o této možnosti jednat, se ale ústavní právníci neshodnou.

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je v posledních dnech a týdnech předmětem debat a spekulací. Poté, co Zeman odvolil za pomoci přenosné urny a zrušil svou účast v nedělním pořadu televize Prima, se hovoří i o tom, zda je způsobilý nadále vykonávat úřad.

Jak vysvětlil ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch, pokud by Parlament došel k takovému dojmu, může přijmout usnesení, že prezident republiky již není způsobilý vykonávat úřad, a aktivovat tak článek 66 Ústavy ČR.
Souhlasit by musely obě komory, rozhodnutí by musela učinit nadpoloviční většina přítomných poslanců i senátorů. „Ale měl by vycházet z nějakých konkrétních podkladů, v daném případě ze zdravotní dokumentace nebo nějaké lékařské zprávy, která by byla za tím účelem poskytnutá,“ uvedl pro iDNES.cz.

V praxi by tak poslanci a senátoři museli hlasovat dvakrát. Nejprve by si museli vyžádat zmíněnou dokumentaci. Rozhodnout mohou i bez ní, pokud by se ale prezident bránil u Ústavního soudu, je podle Gerlocha zjevné, že by v takovém případě vyhrál.

Zákon totiž přímo nepočítá se zdravotní nezpůsobností. „V zásadě se vychází z toho, že by to měla být nesporná situace. Tedy situace, kdy je třeba prezident republiky unesen nebo se dlouhodobě zdržuje třeba v zahraničí a odmítá se vrátit či je v bezvědomí a nemůže vykonávat úřad,“ vysvětluje Gerloch, za jakých podmínek by mohlo dojít k odebrání pravomocí.
Důvodem naopak podle něj není jen nemoc či hospitalizace. I v nemocnici totiž může hlava státu úřad vykonávat, přijímat návštěvy, jednat či rozhodovat.

Je čas hlasovat? Právníci se neshodnou
Zda by mělo plénum hlasovat o prohlášení prezidenta Zemana neschopného vykonávat funkci, již jednala senátní komise pro Ústavu ČR dvakrát, a to v červnu a v červenci. Tehdy jednání ale nedoporučila.
„Vzhledem ke konkrétní situaci zřejmě ne. Ta se samozřejmě může vyvíjet, ale nyní nikoli,“ řekl Gerloch na dotaz, zda již podle jeho názoru dospěla situace do fáze, kdy by měli poslanci o možnosti prohlášení Zemanovy nezpůsobilosti vykonávat úřad jednat.
Zeman je nemocný. Nebude v televizi, zvažuje odložit schůzku s Babišem

S ním však nesouhlasí ústavní expert a právník Jan Kysela. „Teď jsme v situaci, že prezidentovo tělo bez ohledu na stav mysli přestává fungovat v míře, která mu umožňuje být plnohodnotným prezidentem republiky. Už na jaře byl dle mého důvod zabývat se ústavním článkem 66, teď jsou důvody o to zřetelnější,“ řekl v rozhovoru pro Seznam zprávy. Dodal, že situace je podle jeho názoru vážná
.
Pokud by Parlament odejmutí pravomocí odhlasoval, Zeman by zůstal v úřadu. Přišel by ale o své pravomoci. Ty by přešly částečně na předsedu vlády, částečně pak na předsedu Sněmovny.
Zeman by se mohl bránit u Ústavního soudu, který by o věci rozhodl přednostně. Když by došel k závěru, že odejmutí pravomocí nebylo odůvodněné, prezidentovi by se vrátily, současně by ale zůstala platná rozhodnutí učiněná předsedou vlády a Sněmovny v mezidobí.

Komplikace v podobě voleb
Nyní ale vše komplikuje ještě jeden faktor: volby do Poslanecké sněmovny. „V zásadě by měla rozhodovat až nově ustanovená Sněmovna. Ta stará sice zůstává do konce volebního období, bylo by to ale historicky poprvé, že by o něčem rozhodovala po volbách,“ popsal Gerloch.

Nová Sněmovna ovšem nemůže zasednout jen tak, musí být předem ustanovena. A ustavující schůzi Sněmovny musí svolat právě prezident České republiky. „Když by ji nikdo nemohl svolat, sejde se třicátý den,“ doplnil ústavní právník. Jinými slovy by se mohlo stát, že by Sněmovna poprvé zasedla až měsíc po volbách, tedy devátého listopadu, a poslanci zvolení v roce 2017 by již zároveň neměli mandát na výkon funkce, který vyprší 21. října. Vládla by jen stará vláda v demisi.
Svolání zasedání Poslanecké sněmovny probíhá písemně. Zeman by se tak s nikým setkat nemusel - stačilo by poslat dopis. „Ke jmenování předsedy vlády sice tradičně dochází osobně, ale jistě si lze představit i to, že by tak učinil jenom písemně,“ uvedl pro Novinky.cz ústavní právník Marek Antoš s tím, že podobně by mohlo proběhnout i následné jmenování zbylých členů nového kabinetu.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil se již dříve pro iDNES.cz vyjádřil, že nyní neplánuje žádat o informace o Zemanově zdravotním stavu.
Zeman byl v druhé polovině září hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. Od té doby se šíří spekulace o jeho zdravotním stavu. Mluvčí Jiří Ovčáček v pátek přiznal, že prezident je nemocný. „Prezident Miloš Zeman je léčen ambulantně, součástí jsou pravidelné lékařské kontroly,“ potvrdila poté také mluvčí Ústřední vojenské nemocnice Jitka Zinke. Navzdory předchozím vyjádřením tak Zeman odvolil za pomoci mobilní volební urny.

X X X

Úmrtí prezidenta by bylo těžké tajit, říká bývalý hradní protokolář Forejt

Podle někdejšího šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta není právně možné utajit úmrtí prezidenta republiky. Zdravotní stav je soukromý, ale veřejnost by měla vědět, zda je schopný vykonávat svou funkci. Řekl to v pátek v Rádiu Impuls. Reagoval tak na spekulace ohledně zdravotního stavu Miloše Zemana, které se od začátku týdne šíří veřejným prostorem.
„Prezident je v okruhu lidí, kteří jsou bezprostřední spolupracovníci. Potom tam máte další, kteří patří k personálu zámku Lány. Myslím, že zpráva o prezidentově smrti by se tajila velmi obtížně. Pochopitelně máme ale neblahou historickou zkušenost, kdy o zdraví našich nejvyšších představitelů vznikaly fámy,“ řekl Impulsu Forejt.

Podle Jindřicha Forejta by měla veřejnost vědět to, jestli jsou ústavní činitelé schopní vykonávat svou funkci. Naproti tomu zdravotní stav je věcí soukromou. Tady je podle něj také hranice mezi právem na soukromí a veřejným zájmem. „Každý veřejný činitel, který vstupuje do veřejného prostoru, odevzdává se službě vlasti, musí souhlasit s tím, že jeho právo na soukromí nebude stoprocentní. To, jestli je schopný výkonu funkce, je informace zásadní a měli bychom ji mít.“
Jindřich Forejt si taky myslí, že by zákonodárci měli v budoucnu možná lépe formulovat kdy a za jakých okolností o zdravotním stavu ústavních činitelů informovat. Taková právní úprava zatím v Česku chybí. „Já myslím, že pokud by se zavedla třeba nějaká pravidelnost, že jednou za rok má veřejnost vědět o zdravotním stavu nejvyšších ústavních činitelů, musí se také upravit, jaké informace by veřejnost měla vědět,“ dodává.

Zeman je nemocný. Nebude v televizi, zvažuje odložit schůzku s Babišem
Současnost komunikaci Hradu o zdravotním stavu prezidenta Miloše Zemana označil za zavádějící a zmatečné.
Zdravotní stav Miloše Zemana začala veřejnost řešit v polovině letošního září, kdy byl pan prezident hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Po dlouhém mlčení Hradu byla první informace pro veřejnost taková, že pan prezident trpěl dehydratací a únavou.

Po propuštění z nemocnice byl jeho zdravotní stav dlouho neznámý. Ještě ve středu mluvčí Jiří Ovčáček označil spekulace kolem Zemanovy nemoci za nesmysly a ohlásil, že se Zeman v neděli zúčastní diskusního pořadu CNN Prima NEWS. Následně v pátek účast odvolal s tím, že je pan prezident nemocný a potřebuje odpočívat. Nyní se neví, ani zda se bude konat plánovaná schůzka prezidenta s Andrejem Babišem, která má proběhnou taktéž v neděli.
„Chtěl bych rozptýlit všechny informace o smrti pana prezidenta – četl jsem i SMS zprávy, které tvrdí, že je v kómatu – nic takového není pravda,“ sdělil Ovčáček. Podle něj je čtrnáctidenní stonání krátká doba a nelze ji srovnávat například s dlouhodobým pobytem Václava Havla v nemocničních zařízeních.

Zemana dostal do nemocnice zřejmě metabolický rozvrat, tvrdí exministryně
Na veřejnost se však dostaly i jiné informace. Exministryně a psychiatrička Džamila Stehlíková na své blogu napsala, že lze předpokládat, že prezident Miloš Zeman byl v druhé polovině září hospitalizovaný kvůli metabolickému rozvratu v rámci alkoholické jaterní cirhózy.

Bývalý prezident Václav Klaus zase řekl pro Radio Impuls, že má pan prezident nejspíš problémy s játry. „S jeho stylem života, se skleničkou na jedné straně a cigaretkou na straně druhé to souvisí, to ví každé malé dítě,“ řekl ke spekulacím o zdravotním stavu prezidenta.

X X X

Merkelová na koni bez sedla a s typickým gestem. V Německu jí odhalili sochu

V malé bavorské obci odhalili jezdeckou sochu dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Vznikla z odlehčeného betonu na 3D tiskárně. Socha v životní velikosti znázorňuje političku v kalhotovém kostýmu, s typicky složenýma rukama a neproniknutelným výrazem. Ani její autor Wilhelm Koch nechce odpovědět na otázku, zda dílo zamýšlel jako poctu, nebo spíše jako ironii.
Jezdecká socha vysoká 2,7 metru je v životní velikosti a Koch o ní hovoří jako o „ambivalentní plastice“. Podle něj Merkelová v roli rytířky, která bez držení sedí na hřbetě neosedlaného koně, působí na mnoho lidí natolik absurdně jako „kočár s koňmi při závodě formule 1“.

Socha stojí poblíž muzea Tempel v malé obci Freudenberg a její autor ji prý záměrně na místo osadil bez podstavce a tak, aby metaforicky připomněl způsob jejího vládnutí. Politička proto podle něj pevně sedí na zvířeti, které nemá ohlávku ani uzdu, a hledí směrem k východu.

Kochovo dílo není jediné, které s blížícím se koncem kancléřčiny kariéry vzniklo. Na německé straně Krušných hor vyrábějí dřevěnou figurku se zrzavými vlasy, barevným kostýmkem a založenýma rukama. Panenka se prodává ve třech variantách – v tyrkysovém, růžovém nebo fialovém saku – a jde velmi dobře na odbyt. První várka byla brzy vyprodaná a nyní už jsou možné jen předobjednávky.
Rodinná firma Odenwälder Marzipankonditorei GmbH z Weilbachu v Dolních Frankách pak přišla s marcipánovou Merkelovou. „Vyrobili jsme ji tak, aby vydržela nejméně další dva roky, takže kdo bude chtít její mandát o tuto dobu prodloužit, klidně může,“ řekl s nadsázkou zástupce firmy Thomas Zuber.

Merkelová po šestnácti letech opustí úřad kancléřky i politiku vůbec koncem letošního roku. V nedávných volbách už nekandidovala a nyní jen čeká, až vítězné strany sestaví vládu. To však může trvat ještě týdny.

X X X

Sjednocení Tchaj-wanu s Čínou dokončíme, pohrozil prezident Si Ťin-pching

Prosazování nezávislosti Tchaj-wanu je největší překážkou „znovusjednocení“ Číny, tento proces ale „rozhodně bude dokonán“. I s tímto vzkazem dnes vystoupil čínský prezident Si Ťin-pching při příležitosti 110. výročí revoluce, která vedla ke svržení poslední císařské dynastie. Informovala o tom agentura Reuters, která podotýká, že prezident v projevu přímo nezmínil použití síly vůči Tchaj-peji.

„Tchajwanský separatismus je největší překážkou pro dosažení znovusjednocení vlasti a nejvážnějším skrytým ohrožením národního omlazení,“ řekl Si Ťin-pching v projevu ve Velkém sále lidu v Pekingu.
Válka může vypuknout kdykoliv. Tchaj-wan děsí čínské manévry, bojí se invaze

„Nikdo by neměl podceňovat vytrvalé odhodlání, pevnou vůli a silnou schopnost čínského lidu bránit národní svébytnost a územní integritu. Historický úkol kompletního znovusjednocení vlasti musí být dokonán a rozhodně bude dokonán,“ pokračoval.
Jakožto scénář nejbližší zájmům čínského lidu při tom uvedl „znovusjednocení mírovým způsobem“.
Projev čínského prezidenta přichází po dnech zvýšeného napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem. Na začátku měsíce čínská armáda čtyři dny po sobě vysílala letadla ke tchajwanskému pobřeží a tamní ministr obrany Čchiou Kchuo-čcheng ve středu mluvil o nejhorší situaci za posledních čtyřicet let. Ostrov ležící na jihovýchod od Číny se ocitá pod rostoucím tlakem, aby uznal nadřazenost Pekingu, Tchaj-pej to však odmítá.

Tchajwanská prezidentská kancelář v reakci na projev čínského prezidenta uvedla, že budoucnost ostrova spočívá jen v rukou jeho lidu a že většina veřejnosti jasně odmítá model „jedné země, dvou systémů“ prosazovaný Pekingem. Tchajwanský úřad pro záležitosti pevniny v odděleném prohlášení vyzval Čínu, aby zanechala „provokativních kroků“.
Výroky Si Ťin-pchinga byly tentokrát mírnější než v jeho předchozím velkém proslovu k Tchaj-wanu, kdy prohlásil, že Čína „rozdrtí“ jakékoli snahy ostrova o formální vyhlášení nezávislosti, napsala agentura Reuters. V roce 2019 Si přímo pohrozil použitím síly, aby dostal Tchaj-wan pod kontrolu Pekingu.

Tchaj-wan se vydal vlastní cestou v roce 1949, když se v Číně ujímali moci komunisté v čele s Mao Ce-tungem. Peking ostrov považuje za součást svého území a hrozí vojenským zásahem v případě vyhlášení jeho samostatnosti. Tchaj-wan nicméně už více než sedmdesát let funguje de facto nezávisle a má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

Na Tchaj-wanu tajně působí speciální jednotky americké armády, cvičí vojáky
Aktuální napětí kolem Tchaj-wanu bylo ve středu tématem schůzky mezi poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem a vysoce postaveným čínským diplomatem Jang Ťie-čchem.
Podle zdroje Reuters z americké administrativy dal při těchto rozhovorech Sullivan jasně najevo, že USA se postaví proti jakékoli snaze Pekingu změnit status quo Tchaj-wanu.

Prezident Si Ťin-pching posílil kontrolu vlády nad všemi stránkami života čínské společnosti. Ve svém projevu zdůraznil, že „k vedení země je zapotřebí pevné síly, jíž je Komunistická strana Číny“. „Bez Komunistické strany Číny by nebyla nová Čína,“ řekl.

X X X

Rusko obviňují z umělého zdražování plynu. Chyba Evropy, kontruje Putin

Evropské státy čelí nárůstu cen plynu a podle kritiků na něm má lví podíl Rusko. Obviňují ho, že se snaží Evropu vydírat, aby schválila ruský plynovod Nord Stream 2, který je považován za bezpečností riziko. Moskva tato obvinění odmítá, podle ruského prezidenta Vladimira Putina si za vysoké ceny energií může Evropa sama.

Rusko je pod tlakem, aby zvýšilo dodávky plynu do evropských zemí. Výkonný ředitel Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol vyzval Moskvu, aby dokázala, že je „spolehlivým dodavatelem“. Podle analýzy agentury by Rusko mohlo zvýšit export plynu o zhruba 15 procent.

EU tvrdí, že Rusko na rozdíl od Norska, jiného předního dodavatele této suroviny, nenaplnilo svá evropská skladovací zařízení. Ruský plynárenský gigant Gazprom připustil, že kvůli očekávání chladné zimy hodlá dát přednost domácímu trhu. Dodává ale, že své závazky plní. Podle agentury Reuters to potvrdili i největší evropští odběratelé.
Gazprom varoval, že ceny plynu mohou destabilizovat evropskou ekonomiku. Podle Trevora Sikorského, specialisty na plyn z výzkumné londýnské společnosti Energy Aspects, však k navýšení cen plynu přispěloprávě pozdržení dalších dodatečných dodávek.

Energetický konzultant z firmy RusEnergy Michail Krutichin podotýká, že Gazpromu unikají tím, že neuzavřel další smlouvy na dodatečné dodávky plynu, obrovské zisky. Někteří europoslanci naznačují, že gigant se řídí politickými plány Kremlu, nikoliv svými vlastními ekonomickými zájmy.

Britský bulvární list Daily Maill s odvoláním na vládní britské zdroje tvrdí, že podle ministrů Rusko „dusí“ export plynu, aby přinutilo státy EU povolit fungování kontroverzního Nord Stream 2. Německý regulátor posuzuje, zda plynovod splňuje předpisy EU.
„Přestože Nord Stream 2 nebude mít přímý dopad na energetickou bezpečnost Velké Británie, může mít vážné důsledky pro země střední a východní Evropy,“ uvedl podle listu The Times mluvčí britského premiéra Borise Johnsona. „Některé evropské země jsou téměř zcela závislé na ruském plynu, což vyvolává vážné obavy ohledně energetické bezpečnosti.“

Můžete si za to sami, říká Putin
Rusko obvinění odmítá. Podle Putina si za zvyšující ceny plynu může Evropa sama tím, že dala přednost spotovému trhu (veřejně přístupný finanční trh, na kterém se s aktivy obchoduje okamžitě) před dlouhodobými obchody. „Praxe našich obchodních partnerů znovu potvrdila, že se dopustili chyb,“ prohlásil.

Moskva naznačuje, že už dostavěný plynovod je klíčem k řešení energetické krize v Evropě. Ruský vicepremiér Alexander Novak řekl, že schválení Nord Stream 2 pomůže prudce rostoucí ceny plynu „ochladit“.
Drahé energie drtí evropský průmysl, podniky musí omezovat výrobu

Dominantní postavení Ruska na energetickém evropském trhu dokládá středeční dění. Ceny zemního plynu v Evropě se v ten den zvýšily až o 40 procent a poprvé překonaly 160 eur (zhruba 4000 Kč) za megawatthodinu. Následně ale klesly, když Putin oznámil možné navýšení dodávek.

„Evropa se vydala Rusku kvůli dodávkám energie jako rukojmí,“ myslí si stratég pro rozvíjející se trhy evropské investiční společnosti Bluebay Asset Management. „Je zcela jasné, že Rusko energeticky drží Evropu pod krkem a Evropa je přliš slabá, aby s tím něco udělala,“ dodal.

EU dováží 90 procent plynu, přičemž Rusko bloku dodává přes 40 procent. Británie je na Rusku méně závislá, plyn získává z britských teritoriálních vod, Norska a Blízkého východu.
Kvůli vysokým cenám některé evropské firmy s vysokou spotřebou plynu musely omezit výrobu. Příkladem je rakouská chemička Borealis AG nebo norský výrobce hnojiv Yara International ASA.

X X X

Rusové se hlásí do války v Sahelu, Francouzi se stahují a zuří

Na Západě roste znepokojení z možného zapojení ruských vojenských kontraktorů do bojů s džihádisty v Mali. Námluvy vojenské junty v Bamaku s Moskvou dráždí především Francii, která se z vleklého konfliktu snaží se ctí vymanit.

„Pokud jsou tyto zprávy pravdivé, tak vzhledem k minulosti Vagnerovy skupiny lze konstatovat, že jakákoliv přítomnost ruských žoldnéřů v Mali dále ztíží už tak křehkou a nestabilní situaci,“ uvedla tento týden pro portál Voice of America (VOA) mluvčí amerického ministerstva obrany Cindi Kingová.
Pentagon se tak přidal k zástupu varovných hlasů, které se vládu plukovníka Assimi Goïty snaží odradit od využití služeb soukromé vojenské skupiny napojené na mocenské kruhy v Kremlu.

Vagnerova skupina by podle nepotvrzených zpráv měla do Mali poslat tisíc žoldnéřů, kteří pomůžou s výcvikem místní armády a zajistí bezpečnost představitelů státu. Přechodnou vládu v Bamaku to přijde na 10,8 milionu dolarů měsíčně.

Malijci existenci kontraktu zatím popírají, druhým dechem však upozorňují, že současný přístup Západu jim nedává jiné možnosti. „Bezpečnostní situace se každým dnem zhoršuje. Musíme si najít nové partnery, kteří nám mohou pomoci. Můžeme usilovat o partnerství s Ruskem i jakoukoliv jinou zemí,“ uvedl pro VOA malijský premiér Choguel Maïga.
„Opouštíte nás uprostřed boje“

Mali se potýká s bojem proti několika džihádistickým skupinám, které se ani přes osm let trvající nasazení francouzské armády nedaří zkrotit. Islamistická guerilla těžící z chronické korupce i místních kmenových nesvárů se postupně přelila i do sousedního Nigeru a Burkina Fasa.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, kterého příští jaro čeká obhajoba mandátu, se z čím dál více nepopulárního angažmá v Sahelu pokouší vybruslit. V nejbližší době by se pětitisícový kontingent francouzských vojáků měl smrsknout na polovinu, celá operace Barkhane by měla být ukončena v prvním kvartálu roku 2022.

Ruští snipeři mění poměr sil v Libyi. Zajcevův přízrak děsí provládní síly
Elysejský palác nefrustruje jen věčné nahánění povstalců na nekonečných planinách Sahelu, ale i fakt, že přítomnost někdejší koloniální velmoci vzbuzuje protesty místních obyvatel. Otázkou také je, za koho vlastně francouzští vojáci umírají (dosud jich v Sahelu padlo 55), protože Mali během posledních dvanácti měsíců zažilo dva vojenské převraty.
V posledních dnech tak mezi Paříží a Bamakem létají ostrá slova. Malijský premiér Maïga francouzskou vládu obvinil, že s ním stahování nekonzultovala a že „opouští jeho národ uprostřed boje“. Francouzská ministryně obrany Florence Parlyová se zase nechala slyšet, že malijská vláda „šlape po krvi prolité francouzskými vojáky“.

Vrtulníky a munice
Napětí a rostoucí podezíravost umocnil fakt, že Mali počátkem října obdrželo z Ruska čtyři helikoptéry, zbraně a munici. „Mali koupilo helikoptéry od Ruské federace, přátelského státu, s nímž jsme vždy udržovali velmi plodné partnerství,“ komentoval to místní ministr obrany Sadio Camara, který sám prošel výcvikem v Rusku.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov rovněž potvrdil, že Mali se obrátilo na „soukromou vojenskou společnost z Ruska“ aby mu pomohla v boji s džihádistickými skupinami. Podezření padá v první řadě na Vagnerovu skupinu, za kterou stojí Jevgenij Prigožin, oligarcha s úzkými vazbami na Putinův režim.

Šli na porážku. Vdovy ruských žoldáků padlých v Sýrii chtějí odpovědi
Vagnerovci se poprvé zjevili během bojů na východní Ukrajině a zapojili se i do syrské občanské války. V posledních letech je Kreml používá k prosazování svých zájmů v Africe. V Libyi bojují na straně maršála Haftara, drží u moci vládu v Středoafrické republice, spekuluje se o jejich roli při zabití dlouholetého prezidenta Čadu Idrisse Débyho.
Pokud Mali kontrakt s ruskými vojenskými kontraktory skutečně uzavře, bude to znamenat výraznou ránu západním strategickým zájmům v Africe. Paříž hrozí, že Mali v takovém případě ztratí podporu mezinárodního společenství. „S žoldnéři není možné fungovat společně,“ řekla koncem září Parlyová.

Odchodem svých jednotek pohrozilo také Německo, Estonsko či Česká republika. Čeští vojáci působí v neklidné západoafrické zemi nejen ve výcvikové misi Evropské unie, ale i v operaci Takuba, ve které se pod francouzským velením české speciální síly zapojily do bojových operací proti islamistům.

Džihád požírá další zemi Sahelu, Francie zabředá do války bez konce
Podle BBC jsou obyvatelé Mali v pohledu na ruské angažmá rozděleni. Alespoň podle některých z nich by však nebylo na škodu vyzkoušet pomoc jiného spojence než je Francie. „Rusko nemá v malijské politice žádné zájmy jako Francie, která se snaží konflikt řídit podle svých ekonomických a politických zájmů,“ řekl britské stanici místní aktivista Oumar Cissé.

X X X

Exekutor Martin Štika: Jak využít milostivého léta a zbavit se exekucí?

Milostivé léto je generální pardon, jenž podle letos přijatého zákona exekuci zastaví, pokud dlužník uhradí vymáhanou jistinu a poplatek ve výši 750 korun bez daně. Když dlužník splní náležitosti dané zákonem, jeho exekuce bude zastavena. „Povinný musí jistinu uhradit nikoliv pod tíhou úkonu exekutora nebo vydaného exekučního příkazu,“ upozorňuje soudní exekutor z Hradce Králové Martin Štika.

Lidé dostanou od 28. října tři měsíce na to, aby se za zvýhodněných podmínek vykoupili z dluhů. Jaké jsou podmínky?
Zákonných podmínek je hned několik. V první řadě se to týká exekučních řízeních, která byla zahájena nejdéle do 27.10.2021, ve kterých je povinným (dlužníkem) fyzická osoba a oprávněným (věřitelem) je některý ze subjektů, které výslovně uvádí právní úprava veřejnoprávního milostivého léta (jedná se o veřejnoprávní věřitele).

Budou-li splněny tyto zákonné předpoklady, nabízí zákon dvě alternativy. První alternativa dopadá na exekuční řízení, ve kterých není ke dni 28.10.2021 zcela uhrazena jistina. V takovém případě může povinný využít možnost v rozhodném období (od 28.10.2021 – 28.1.2022), jistinu uhradit a k tomu minimálně náklady exekuce ve výši 750 Kč a sazby DPH. Podstatné ovšem je, že úhrada jistiny musí být nad rámec plnění ze způsobů podle § 59 EŘ. Tzn. nestačí, že by jistina byla v rozhodném období povinnému sražena ze mzdy, z úču, zajištěna vykonavatelem při tzv. mobiliární exekuci, atd. Povinný musí jistinu uhradit nikoliv pod tíhou úkonu exekutora nebo vydaného exekučního příkazu.

Druhou alternativní podmínkou je, že v exekučních řízeních, kde k 28.10.2021 je zcela již uhrazena jistina a náklady exekuce v minimální výši 750 Kč a sazby DPH, exekutor i bez návrhu exekuci zastaví a povinného osvobodí od placení nezaplaceného příslušenství. Do té doby, pokud by již bylo příslušenství částečně uhrazeno a oprávněnému vyplaceno, tak se povinnému nevrací.

x Co tedy zadlužení lidé musí udělat?

Ideálně si zjistit, zda-li vůbec exekuční řízení vedená v jejich neprospěch splňují zákonnou aplikaci veřejnoprávního milostivého léta (tzn. zda-li je věřitelem zákonem určený subjekt). V kladném případě potom výši nezaplacené jistiny. Při její úhradě nemohu než doporučit, aby povinný výslovně vůči exekutorovi vyslovil vůli, že hradí za podmínek veřejnoprávního milostivého léta (ústně do protokolu, procesním podáním podle § 42 a násl. OSŘ).

x Exekuce tedy bude zcela bez nákladů?

To je samozřejmě velice problematické. Konzistentní přístup k výkladu nákladů bude obtížný. Já osobně mám obavu, že určení částky 750 Kč není ústavně konformní. Lze do jisté míry pochopit, že zákonodárce může umožnit povinnému dluhovou amnestii vůči státu a veřejným subjektům. Za veřejnoprávní subjekt ovšem nelze považovat fyzickou osobu, která v rámci výkonu svobodného povolání jedná nezávisle, neboť není začleněna do organizace veřejné správy, přestože při výkonu tohoto povolání využívá výsad veřejné moci. Institut soudního exekutora nelze z hlediska právní úpravy veřejnoprávního milostivého léta považovat za veřejnoprávní subjekt. Bude patrně na Ústavním soudu, aby posoudil, zdali zvolený legislativní postup určení částky 750 Kč je souladný s Ústavou.
Statisíce Čechů mají problémy s dluhy Foto: Pixabay

x Jak se budou počítat už uhrazené splátky?

Ohledně této problematiky se bude muset postupovat standardně, tzn. podle závěrů konstantní judikatury nebo zvláštního právního předpisu. Pro správnou aplikaci právní úpravy veřejnoprávního milostivého léta je nutné provést tzv. časový test získaného vymoženého plnění včetně zjištění, jakým způsobem bylo vymožené plnění získáno.
Na veškerá vymožená plnění získaná nejpozději ke dni 28.10.2021 by se praxe započítávání výtěžku neměla odchylovat od výše citovaných závěrů konstantní judikatury (přednostní započítávání na příslušenství dluhu ke dni plnění), ledaže je započítávání upraveno zvláštním právním předpisem. K předchozímu prohlášení povinného o určení platby nemusí exekutor přihlížet.

Druhým časovým úsekem je od 28.10.2021 do 31.12.2021. Na vymožená plnění získaná prováděním exekuce způsoby podle § 59 odst. 1 EŘ může exekutor aplikovat konstantní judikaturu a zvláštní právní předpisy. Naopak, pokud povinný provede plnění nad rámec způsobů provádění exekuce podle § 59 odst. 1 EŘ, musí exekutor postupovat podle dispozice právní normy veřejnoprávního milostivého léta. Výtěžek započte na jistinu a náklady exekuce a následně i bez souhlasu oprávněného a návrhu exekuci zastaví.

V období od 1.1.2022, s účinností nového § 265a OSŘ, bude i pro dříve zahájená exekuční řízení platit, že výtěžek se započte nejprve na náklady výkonu rozhodnutí (náklady exekuce), pak na jistinu.

x Podmínkou využití milostivého léta je i to, že člověk nesmí být v oddlužení. Jsou nějaká další omezení?

Tím hlavním omezením je subjekt na straně oprávněné. Úprava tak nedopadá např. na případy postoupení pohledávek o veřejnoprávních věřitelů. Nedopadá na exekuce tzv. nepeněžitého plnění.

Zařazením právní úpravy veřejnoprávního milostivého léta toliko do exekučního řádu je vyloučeno jeho uplatnění ve výkonu rozhodnutí podle části šesté OSŘ. De facto je tímto postupem založeno nerovné postavení pro dlužníky, v jejichž neprospěch je veden výkon rozhodnutí nebo daňová a správní exekuce. Nemohou jej využit ani fyzické osoby, které svůj dluh plní formou splátkového kalendáře a není tak nutné vůči nim zahajovat žádné vykonávací řízení. Očekávám, že Ústavní soud bude v budoucnu agendu veřejnoprávního milostivého léta posuzovat hned z několika úhlů pohledu.

x Kolika lidem podle milostivé léto může pomoci a kolik z nich ho reálně využije?

Osobně odhaduji že 10%. Bohužel vnímám jako společensky nežádoucí, že jej mohou využít lidé, kteří se i několik let úspěšně a systematicky řešení své exekuce vyhýbají. Pro tyto lidi představuje milostivé léto jen další motivaci k tomu, že má smysl se řešením dluhů vyhýbat, protože stát to zase třeba někdy odpustí. Je ovšem v pořádku, pokud to pomůže lidem, kteří se před exekucí neschovávají a z obsahu exekučního spisu je patrné, že svojí exekuci pravidelně a adekvátně hradí.

x Zástupci lidskoprávních organizací doufají, že by milostivé léto mohlo pomoci mnoho lidem s návratem do života. Budou ale mít prostředky na splacení dluhů – byť bez příslušenství?

Pokud to někomu pomůže, uhradí si řádně i všechny své další exekuce (nejenom tzv. veřejnoprávní), tak je to v pořádku a tento přístup plně podporuji. Bohužel vnímám, že informační kampaně na lidi vytvářejí tlak a motivaci k dalšímu zadlužování, aby splnili podmínky osvobození. Milostivého léto by ani nemělo být prostředek k tomu, že si lidé někde zapůjčí na úhradu jistiny, aby následně vstoupili do oddlužení a vrátili 30%. Nelze ani dopředu vyloučit případnou budoucí aplikaci trestního práva (např. poškození nebo zvýhodňování věřitele, porušení povinnosti při správě cizího majetku, atd.).

x Co byste v souvislosti s milostivým létem lidem ještě doporučil?

Znova bych apeloval na to, aby opravdu zvážili další zadlužení a všechny ekonomické i právní důsledky plynoucí z toho, že například v budoucnu nebudu mít na splacení peněž, které si na uhrazení jistiny zapůjčili. Vybízím především k tomu, aby lidé nepodléhali tlaku na sociálních sítí a zodpovědně sami zvážili své ekonomické možnosti a rozhodli se, zda veřejnoprávního milostivého léta využijí nebo ne. Eva Paseková, ceskajustice.cz

X X X

Vitásková žádá stovky milionů odškodného. Je to nic za zničený život, říká

Soud sloučil žaloby někdejší šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové, které se týkají odškodnění za její trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Nyní tak v jediném soudním řízení žádá od státu zhruba 49 milionů korun za nemajetkovou újmu. Ve čtvrtek u soudu řekla, že v paralelním sporu o ušlý zisk vyčíslila požadovanou částku na 183 milionů Kč. Další peníze bude žádat ještě za své druhé stíhání.

Ministerstvo spravedlnosti Vitáskové dříve vyplatilo 450 tisíc korun, vyšší odškodné jí přiznat odmítá. Obvodní soud pro Prahu 2 chtěl ve čtvrtek rozhodnout ohledně nároku na 49 milionů, nakonec ale jednání znovu odročil s tím, že potřebuje vyslechnout ještě jednoho svědka.

„Vám se asi všem zdá, že je to hodně. Za ten zničený život to není vůbec nic,“ řekla dnes manažerka novinářům k tomu, jaké částky se domáhá. „Po osmi letech tahanic po soudech, kdy z vás stát udělá zločince prvního stupně, pak bojujete se státem znovu. Ministerstvo vám nezaplatí ani nároky na právníky, které musíte mít. Mně, mé rodině a mým blízkým zničili život navždy,“ prohlásila.

Vitásková nedostane odškodné ve výši 170 tisíc, soud její žalobu zamítl

Vitásková čelila od března 2013 stíhání v kauze chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun, které patří do impéria Zdeňka Zemka. Elektrárny získaly od ERÚ licenci na výrobu těsně před koncem roku 2010, tedy ještě za vysoké výkupní ceny, ačkoliv nebyly dokončené. Brněnský krajský soud Vitáskovou původně poslal do vězení na 8,5 roku za zneužití pravomoci, zastal se jí ale odvolací soud, který ji opakovaně osvobodil pro nedostatek důkazů.

Manažerka už dříve označila poškození své pověsti za nenapravitelné. Upozornila, že měla život vybudovaný na úspěších v zaměstnání a na odborných znalostech, které nyní nemůže uplatnit. Uvedla například, že kvůli stíhání přišla o neplacenou funkci poradkyně prezidenta Miloše Zemana, kterou vnímala jako prestižní. Zmínila také své zdravotní problémy způsobené stresem.

Bývalou šéfku ERÚ zprostil soud viny v kauze licencí k solárním elektrárnám
Vitásková vedla ERÚ v letech 2011 až 2017. Dlouhodobě uvádí, že tím, kdo připustil vydání licencí, nebyla ona, ale její předchůdce v čele úřadu Josef Fiřt. Své trestní řízení Vitásková označuje za vykonstruované. Prezident Zeman ji v roce 2018 vyznamenal medailí Za zásluhy.

Od roku 2015 byla stíhaná také v souvislosti s tím, že jmenovala místopředsedkyní ERÚ bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou. Policie manažerku vinila ze zneužití pravomoci a z porušení povinnosti při správě cizího majetku a způsobenou škodu vyčíslila na více než milion korun. Prvostupňový soud ženě uložil podmíněný trest, odvolací senát ji ale loni i v tomto případě pravomocně osvobodil.

X X X

Zahraniční média čekají Babišovo vítězství, navzdory jeho skandálům

Stávající premiér Andrej Babiš je favoritem českých parlamentních voleb a očekává se jeho těsné vítězství, zmiňují často zahraniční média. Zároveň dodávají, že je to navzdory jeho četným skandálům, sporům s Evropskou unií a nepříliš dobře zvládnuté pandemii covidu.

Lídři osmi stran, hnutí a koalic dorazili do poslední předvolební debaty v Českém rozhlase. Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora) Robert Šlachta (Přísaha) Jan Hamáček (ČSSD) Vojtěch Filip (KSČM) Tomio Okamura (SPD) Vít Rakušan (PIRSTAN) Petr Fiala (ODS) Andrej Babiš (ANO).(8. října 2021) | foto: Petr Topič, MAFRA

Agentury AFP a AP také připomínají, že Babišovo jméno se objevilo v souvislosti s kauzou Pandora Papers, v níž minulý týden stovky novinářů z celého světa upozornily na zahraniční majetky politiků a podnikatelů vlastněné přes společnosti s anonymními majiteli. Televize Al-Džazíra se podrobně věnuje povolební roli prezidenta Miloše Zemana.
„Miliardář se pokusí se svým hnutím ANO vyhrát volby podruhé v řadě, navzdory nevalnému zvládnutí pandemie a svým sporům s justicí,“ napsal francouzský list Le Figaro.

Češi volí v zahraničí: v Austrálii mají trable, mnohde cestují velkou dálku
Francouzský deník Le Monde vyslal do Česka kvůli volbám zvláštního zpravodaje, které si všímá například dění v Čapím hnízdě. Novinář ekofarmu spojovanou s Babišem navštívil a ve svém textu konstatuje, že personál u vchodu neřeší protipandemická opatření, ale zato zdarma nabízí premiérovu knihu Sdílejte, než to zakážou! Deník Le Monde připomíná, že Evropská komise rozhodla, že Babiš má na dění ve svých firmách rozhodující podíl, ačkoliv je převedl do svěřeneckých fondů.

Le Monde popisuje Babiše jako „bývalého komunistu známého svou velkou proměnlivostí názorů“ a jako příklad uvádí, že ačkoli v Evropském parlamentu je ve stejné proevropské frakci jako strana francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jindy se setkává se svým „přítelem“ nacionalistickým maďarským premiérem Viktorem Orbánem.
Francouzský ekonomický deník Les Échos si všímá, že hnutí ANO má sice velké šance vyhrát, v české politice je ale značně izolované. „Přestože je (Andrej Babiš) favoritem, jeho šance na vytvoření silné koalice jsou chabé vzhledem k protibabišovské frontě, která vznikla.“

Koaličním potenciálem hnutí ANO se zabývá i francouzská redakce Rádia svobodná Evropa (RFE), podle níž ale může premiér spoléhat na podporu prezidenta Miloše Zemana. „Případnou koalici s extrémní pravicí by ovšem velmi negativně vnímali jeho spojenci v Evropském parlamentu, které už tak pořádně rozladilo jeho sbližování s Viktorem Orbánem“ píše RFE.
„Nemocný prezident bude hlasovat z domova,“ informovala agentura AFP; Miloše Zemana popsala jako „politika známého svou blízkostí k Rusku a k Číně“ a připomněla, že již dříve uvedl, že hodlá Babiše pověřit sestavením vlády v každém případě.

Al-Džazíra: Zeman plánuje prezidentský převrat
Prezidentově roli po volbách se věnuje i stanice Al-Džazíra, která uvedla, že „Miloš Zeman oznámil, že plánuje prezidentský převrat“. Obě koalice Pirátů a Starostů a Spolu sice podle stanice mají šance na úspěch, ale ani vítězství jim kvůli prezidentově postoji nemusí zajistit post premiéra. Mocenský pakt mezi Babišem a Zemanem vznikl už před čtyřmi lety a trvá dodnes, píše Al-Džazíra. „Vychytralý politický veterán testoval hranice svého převážně ceremoniálního postu už od svého příchodu na Pražský hrad v roce 2013,“ dodává.

Babiš a Bartoš volili s manželkami, šéfka Trikolóry odevzdala hlas bez roušky
„Premiér Andrej Babiš, populistický miliardář, má slušnou šanci udržet si svou práci navzdory novému skandálu okolo svých finančních operací,“ shrnuje předpokládaný výsledek českých voleb americká agentura AP.
Americký deník The Washington Post si klade otázku, zda odhalení kauzy Pandora Papers může nějak ovlivnit výsledek českých voleb. Kauza podle listu „dodala novou energii opozičním stranám“, ale protože průzkumy jsou těsně před volbami v Česku zakázané, případný dopad na rozhodování voličů se dozvíme až po jejich skončení.

„Babiš se spoléhal na politickou základnu převážně venkovských a starších voličů a důchodců - obě skupiny v posledních letech výrazně těžily z programů veřejných výdajů a je nepravděpodobné, že by se obrátily proti němu,“ konstatuje list a připomíná, že Babišovu kariéru neukončily ani předchozí skandály spojené s jeho majetkem.

Série skandálů a rozhořčení vyvolané jednou z nejvyšších úmrtností na covid-19 podle agentury Bloomberg připravilo Babiše o většinu šancí na nalezení koaličních partnerů. Mainstreamové strany hnutí ANO zavrhly, což „otevírá možnost, že se Babiš spojí s krajně pravicovými nacionalisty nebo nereformovanými komunisty a udrží se u moci“, poznamenává Bloomberg.
Na základě analýzy kampaně ANO a použitých sloganů novinář z britské stanice BBC píše, že „strategií ANO je nejspíš k smrti vyděsit starší a méně vzdělané voliče ANO a přimět je přijít k volbám“. BBC také připomíná, že kampaň ANO je dobře promazaný marketingový stroj, do jehož koncepce se premiér osobně příliš nezapojuje.

Babiš je podle BBC ve volbách mezi dvěma mlýnskými kameny. Z jedné strany čelí tlaku tradiční pravice a koalice Pirátů a Starostů, na druhé straně mu ale protiimigrační hlasy odebírá krajně pravicová SPD Tomia Okamury.
Bruselský server Politico připomíná Babišovo prohlášení, že pokud volby nevyhraje a hnutí ANo by mělo skončit v opozici, odejde z politiky úplně.

X X X

Solární podvod: Zemek starší se dohodl na trestu: 3 roky vězení s podmínkou na 5 let a 8 mil.

Krajský soud v Brně schválil dohodu o vině a trestu, kterou se státní zástupkyní uzavřel Zdeněk Zemek starší v případu solárního podvodu. Trest zahrnuje tři roky vězení s pětiletou podmínkou a zaplacení osmi milionů korun. Soud k rozhodnutí připojil ještě náhradu škody 18,6 milionu korun, které musí Zemek zaplatit České republice. Proti tomuto doplnění k dohodě se Zemek může odvolat, ponechal si ale osmidenní lhůtu na rozmyšlenou.

Obžaloba uvádí, že Zemkova solární elektrárna VT-Sun získala licenci 31. prosince 2010 v době, kdy nebyla dokončená, přičemž tak získala vyšší cenu za odběr. Podle obžaloby vznikla škoda přes 107 milionů korun. Původně byla v obžalobě uvedena škoda 89 milionů korun, tato suma byla bez DPH a solární daně.

Přijetím dohody o vině a trestu se Zemek přiznal k tomu, že se dopustil podvodu a pokusu o podvod, když podepsal nepravdivý předávací protokol. Důvodem bylo to, že pro elektrárny uvedené do provozu v roce 2010 platila garantovaná výkupní cena elektřiny 12.000 za megawatthodinu na 20 let, od roku 2011 tato cena klesla na 5500 korun za megawatthodinu.

„Po deseti letech soudního martyria, kdy se ukázalo, že soudy jsou schopny poslat do vězení i zcela nevinné lidi, kteří neporušili žádný zákon, a vyšší soudní instance tuto nespravedlnost nijak nenapraví, se rozhodl zachovat se až brutálně pragmaticky. Představa, že by šel do vězení, byť třeba na krátkou dobu, než by se s nejistým výsledkem podařilo zjednat nápravu, v jeho věku a s ohledem na jeho zdravotní stav, by mohla skončit pro něj až fatálně. V marném boji nakonec sklonil hlavu a pragmaticky vyhandloval ukončení nekonečného zbytečného boje s nespravedlností. Tímto je napsána definitivní tečka za touto tragikomickou kauzou.

Teď se bude moci plně soustředit na řízení skupiny Z-Group, která zaměstnává více než čtyři tisíce lidí, aby v této turbulentní době nedošlo ke krachům, a věnovat se své rodině a vlastnímu zdraví,“ komentoval výsledek řízení Miroslav Slaný, tiskový mluvčí Zdeňka Zemka.
Předseda senátu Petr Jirsa v odůvodnění konstatoval, že soud vzal v potaz dobu, která od spáchání podvodu uplynula, Zemkův věk i zdravotní stav i to, že kromě projednávaného podvodu jde o slušného člověka.

Svůj nárok na finanční kompenzaci u soudu uplatňovaly kromě České republiky zastupované Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových i firmy OTE a ČEZ prodej. Soud rozhodl, že společnost OTE je pouze prostředníkem vyplácení podpory, a nemůže tak uplatnit nárok na náhradu škody, společnost ČEZ prodej sice škodu utrpěla, rozhoduje se o ní ale už ve správním řízení u Energetického regulačního úřadu, proto nemůže svůj nárok uplatnit zároveň v trestním řízení.
Soud už dříve poslal do vězení Zemkovy syny Alexandra a Zdeňka v případu solárních elektráren Saša-Sun a Zdeněk-Sun. Podle verdiktu neoprávněně dostali licence na základě nepravdivých revizních zpráv, přičemž získali výhodnější výkupní cenu za solární elektřinu.

X X X

Nečesaný vzkázal ministerstvu, že by přistoupil na odškodné pod deset milionů Kč

Právní zástupce Lukáše Nečesaného dnes řekl soudu, že jeho klient je ochotný jednat s ministerstvem spravedlnosti o mimosoudním vyrovnání pod deset milionů korun. Žalobou se Nečesaný, který nyní vystupuje pod příjmením Bartoš, domáhá 18,8 milionu korun. Takto vyčíslil nemajetkovou újmu, kterou mu podle něj stát způsobil trestním stíháním a uvězněním za pokus o vraždu kadeřnice z Hořic na Jičínsku.

Útok na kadeřnici se stal v únoru 2013. Pachatel udeřil ženu do hlavy polenem a vzal jí přes 10.000 korun. Obžaloba z činu vinila tehdejšího středoškolského studenta Nečesaného, který pak za pokus o vraždu strávil dva roky za mřížemi. Z vězení se dostal na základě zásahu Nejvyššího soudu. Justice ho nakonec definitivně zprostila viny kvůli nedostatku důkazů a případ zůstal neobjasněný.

Nečesaného nárok na odškodnění od státu dnes začal projednávat Obvodní soud pro Prahu 2. Žalobce nepřišel a jeho právník Michal Pokorný uvedl, že klienta postihla náhlá zdravotní indispozice v souvislosti s dnešním jednáním a jeho medializací. Soudkyně reagovala tak, že tuto indispozici bude chtít lékařsky doložit. Nečesaného totiž plánovala vyslechnout.
Nečesaný žádal po ministerstvu 20 milionů korun, úřad mu za způsobenou nemajetkovou újmu přiznal a vyplatil přes 1,2 milionu. Takové zadostiučinění pokládá ministerstvo za plně dostačující a usiluje o zamítnutí žaloby.
Pokorný zdůraznil výjimečnost Nečesaného případu, který podle něj v české justici nemá obdoby. Soudu předal čtyři tlusté šanony a řekl, že obsahují negativní zprávy, které o Nečesaném zveřejnila média. Klientovu ochotu jednat o mimosoudním vyrovnání označil za padesátiprocentní ústupek. Zástupkyně ministerstva však uvedla, že i deset milionů je naprosto nepřiměřenou částkou, kterou úřad nikdy v minulosti nepřiznal, a že na tento požadavek není možné přistoupit.
Právník také poukazoval na to, že medializace případu měla negativní dopad na Nečesaného život a soukromí. Zástupkyně ministerstva ale reagovala tak, že Nečesaný se publicitě nebránil. Připomněla, že jeho rodiče založili internetové stránky s jeho veškerými osobními údaji a snímky z dětství, kde zveřejňovali informace z trestního spisu. „O svém případu vydal knihu, kterou prodával. Na svém facebooku poskytuje aktuální informace k žádosti o odškodnění,“ podotkla.
Zpozice svědka dnes u soudu vypovídal Nečesaného otec Luděk, bývalý ředitel liberecké krajské nemocnice. „Případ není justičním omylem, ale justičním zločinem,“ prohlásil. Policie podle něj účelově obcházela metodické postupy i zákony.
Ministerstvo jeho synovi vyplatilo za každý den ve vazbě tisícikorunu, za den ve vězení pak 1500 Kč, respektive 2000 Kč za období, kdy už byl ženatý. Za nezákonné stíhání mu úřad přiznal 1500 Kč měsíčně, tedy celkem 108.000 korun. Posttraumatickou stresovou poruchu Nečesaný podle ministerstva neprokázal, nárok na odškodnění za nepřiměřenou délku řízení podal podle úřadu pozdě.

Nečesaného rodiče, manželka, bratr a prarodiče rovněž žádali ministerstvo o odškodné, nároky vyčíslili na celkem 25 milionů. Poté, co jim úřad nevyhověl, podali žaloby, které ale později stáhli. Luděk Nečesaný se s manželkou domáhá dalších zhruba 1,5 milionu korun za jejich vlastní stíhání v korupční kauze. Soudy je osvobodily, Luděk Nečesaný obvinění dával do souvislosti se svým bojem za očištění syna.
Napadená kadeřnice Nečesaného nejprve jako agresora nepoznala, později jej označila za útočníka. Podle soudních znalců trpěla po napadení výpadky paměti. Královéhradecký krajský soud mladíka nejprve opakovaně poslal za mříže, po zásahu Nejvyššího soudu a změně trestního senátu jej dvakrát zprostil viny. Pražský vrchní soud osvobozující rozhodnutí vždy zrušil a žádal nové projednání a loni i druhou změnu soudního senátu, což po Nečesaného stížnosti odmítl Ústavní soud.
Poté už vrchní soud v březnu 2019 zprošťující rozsudek potvrdil. Předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička k tomu tehdy uvedl, že rozhodnutí je z jeho pohledu špatné, ale že vzhledem k procesní situaci neměl jinou možnost. Za tato slova pak dostal výtku od předsedy Nejvyššího soudu. Luděk Nečesaný i advokát jeho syna dnes u soudu oba tvrdili, že Lněnička výrok pronesl před novináři na tiskové konferenci, kterou si svolal. Ve skutečnosti ale Lněničkovo vyjádření zaznělo v jednací síni při odůvodňování verdiktu.

X X X

Bez svobody slova není demokracie. Nobelova cena míru do Ruska a na Filipíny

Nobelovu cenu za mír získali novináři Maria Ressaová a Dmitrij Muratov. Dvojice usiluje o zajištění svobody projevu na Filipínách a v Rusku. Nobelův výbor ocenil jejich snahy o zachování svobody projevu, jež je podle něj předpokladem demokracie a míru.

„Svoboda projevu a svoboda informací jsou klíčovými předpoklady demokracie a chrání před válkou a konflikty. Držitelé Nobelovy ceny za mír za rok 2021 jsou zástupci všech novinářů, kteří hájí tyto ideály ve světě, kde demokracie a svoboda tisku čelí čím dál nepříznivějším podmínkám,“ uvedl Nobelův výbor ve svém prohlášení.

Muratov je spoluzakladatelem a šéfredaktorem ruského opozičního listu Novaja gazeta, pro nějž pracovala i uznávaná novinářka Anna Politkovská zavražděná v Moskvě v roce 2006. Ressaová v roce 2012 spoluzaložila zpravodajský portál Rappler, který je jedním z mála místních médií kritických ke kontroverznímu filipínskému prezidentovi Rodrigovi Dutertemu.
Zástupci norského Nobelova výboru letos vybírali z 329 kandidátů: 234 jednotlivců a 95 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesl Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech.
Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která letos činí deset milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč). Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896).

Na Thunbergovou se opět nedostalo
Stejně jako loni a předloni se opět hovořilo o tom, že by ocenění mohla získat 18letá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová. „Nobelův výbor by tím vyslal silný vzkaz před klimatickou konferencí OSN (COP26)“, která začne v listopadu ve Skotsku, uvedl ředitel Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Dan Smith.
Dalšími velkými tématy, o nichž se před vyhlašováním Nobelovy ceny za mír mluvilo, byly demokracie a svoboda.

Předpokládalo se, že ocenění by si mohla odnést nevládní organizace Reportéři bez hranic, Výbor na ochranu novinářů (CPJ) anebo některý z význačných disidentů, jako například exilová vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská či uvězněný ruský opoziční předák Alexej Navalnyj. Vítězství novinářské organizace by odráželo „širokou debatu o významu svobodného zpravodajství a boje proti falešným zprávám pro demokratický režim“, řekl ředitel norského mírového institutu PRIO Henrik Urdal.

„Udělení ceny Cichanouské samostatně, či spolu s dalšími vůdčími osobnostmi běloruské opozice Maryjou Kalesnikavovou a Veronikou Capkalovou, by zdůraznilo současně důležitost žen, demokracie a nenásilného odporu,“ poznamenal švédský odborník na mezinárodní vztahy Peter Wallensteen. Vyznamenání Cichanouské by bylo rovněž nepřímou formou kritiky ruského prezidenta Vladimira Putina „vzhledem k tomu, že je Rusko hlavním podporovatelem běloruského režimu“, uvedl norský historik Asle Sveen, který o Nobelově ceně za mír napsal několik knih.

Ke skloňovaným jménům patřila také německá kancléřka Angela Merkelová či hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží), jež upozorňuje na případy policejního násilí na černoších. U sázkařů si dobře stál hongkongský prodemokratický aktivista Nathan Law či vězněný akademik Ilham Tohti z etnické menšiny Ujgurů žijící v Číně.

x x x

Tálibán má nového vnitřního nepřítele. Používá k útokům jeho vlastní taktiku

Tálibánci čelí novému nepříteli, který od nich převzal jejich strategii. Uskupení na tálibance zaútočilo pomocí lepivých bomb přichycených na spodní části aut. Podle zpravodajců je jejich hlavní struktura rozbitá a jsou rozděleni do malých skupin, které provádějí útoky.

Noví afghánští vůdci z řad Tálibánu svrhli před více než měsícem vládu v Kábulu podporovanou Západem, nyní ale v zemi čelí vnitřnímu nepříteli. Ten od nich přitom převzal mnoho strategií, jimiž se vyznačovalo jejich vlastní úspěšné partyzánské vojenské tažení. Jednou z nich je takzvaná městská válka, napsala v sobotu agentura Reuters.
Srpnový smrtící atentát na kábulském letišti a série bombových explozí ve městě Dželálábád na východě země, tedy útoky, k nimž se přihlásila místní odnož Islámského státu, podtrhují bezpečnostní hrozbu ze strany militantních uskupení majících s Tálibánem rivalské vztahy.

Tálibán neplatí účty za elektřinu. Afgháncům hrozí, že se brzy ponoří do tmy
Zatímco mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid hrozbu zlehčuje a tvrdí, že Islámský stát není v Afghánistánu fakticky přítomen, velitelé v terénu nebezpečí nepodceňují. Podle dvou nejmenovaných členů zpravodajských služeb hnutí, kteří vyšetřovali některé z nedávných útoků v Dželálábádu, použité taktiky ukazují, že uskupení nadále představuje nebezpečí, přestože nemá dost členů a prostředků, aby se mohlo zmocnit určitého území.

Uskupení zaútočilo na členy Tálibánu pomocí „lepivých bomb“, tedy magnetických výbušnin přichycených na spodní část aut, úplně stejným způsobem, jakým Tálibán dříve útočil na veřejné činitele a představitele občanské společnosti, aby narušil stabilitu bývalé vlády.
„Ty lepivé bomby, které jsme dříve sami používali k zacílení našich nepřátel v Kábulu, nám dělají starosti. Máme obavy o členy našeho vedení, protože by se na ně mohli zaměřit,“ řekl Reuters jeden z představitelů zpravodajské služby Tálibánu.
Organizace Islámský stát-Chorásán, jejíž jméno odkazuje k historickému území, které zahrnovalo i dnešní Afghánistán, se poprvé objevila na konci roku 2014, ale kolem roku 2018 již začala upadat po sérii těžkých ztrát způsobených Tálibánem a americkými silami.

Bezpečnostní síly Tálibánu v provincii Nangarhár, kde leží Dželálábád, uvedly, že ve středu v noci usmrtily tři členy této odnože Islámského státu. Zpravodajci Tálibánu ale tvrdí, že hnutí má stále možnosti, jak působit problémy cestou menších útoků.
„Jejich hlavní struktura je rozbitá a jsou rozděleni do malých skupinek, které provádějí útoky,“ řekl jeden ze zpravodajců.
Tálibán opakovaně uvedl, že nedovolí, aby se Afghánistán stal výchozím bodem pro provádění útoků na jiné země. Někteří západní analytici se ale domnívají, že návrat islamistického hnutí k moci vlil novou krev do žil uskupením jako Islámský stát-Chorásán nebo Al-Káida, která si během minulé vlády Tálibánu udělala ze země svoji základnu.

Přišli jsme o možnost stát se mučedníky, litují tálibánci. Chybí jim válka
„Návrat Tálibánu v Afghánistánu je velkým vítězstvím islamistů,“ myslí si Rohan Gunaratna, který se specializuje na mezinárodní terorismus a vyučuje bezpečnostní studia na Technologické univerzitě Nanyang (NTU) v Singapuru. „Návrat Tálibánu oslavovali, takže se domnívám, že Afghánistán je jejich novou scénou,“ uvedl Gunaratna.
Má se za to, že Islámský stát-Chorásán přebral mnoho bojovníků z řad Tálibánu nebo pákistánské verze tohoto hnutí, známé jako Tehríke Tálibán (TTP). Ví se ale málo o tom, jakým způsobem funguje.

Islámský stát-Chorásán bojoval s Tálibánem kvůli pašeráckým trasám a dalším ekonomickým zájmům. Na rozdíl od Tálibánu, který tvrdí, že mu jde jen o Afghánistán, podporuje tato organizace přidružená k Islámskému státu myšlenku světového chalífátu řízeného islámským právem.

Většina analytiků a OSN odhadují sílu Islámského státu-Chorásán na méně než 2000 bojovníků, zatímco Tálibán jich má k dispozici až 100 000. Řady této odnože Islámského státu se však rozšířily díky vězňům, které Tálibán osvobodil z věznic během svého tažení napříč zemí.

Podle červnové zprávy Rady bezpečnosti OSN se finanční a logistické vazby Islámského státu-Chorásán na jeho mateřskou organizaci Islámský stát a její jádro v Sýrii oslabily, přestože některé komunikační kanály přetrvávají.
„Předpokládá se, že finanční podpora pro odnož Chorásán ze strany jádrové organizace fakticky skončila,“ uvádí se ve zprávě.
Dokument ale podotýká, že známky rozkolu uvnitř Tálibánu, které se již začaly objevovat s tím, jak se válečné povstalecké hnutí snaží přetvořit do mírové administrativy, by mohly další bojovníky motivovat k přeběhnutí.

Američané jednají s Tálibánem
V katarském hlavním městě Dauhá se bude v sobotu a neděli konat první osobní jednání mezi vysokými představiteli Spojených států a radikálního hnutí Tálibán od odchodu amerických vojsk z Afghánistánu. S odvoláním na dva nejmenované vysoce postavené americké činitele to v sobotu napsala agentura Reuters.

V americké delegaci budou údajně zástupci ministerstva zahraničí, vládní humanitární agentury USAID i pracovníci amerických tajných služeb. Při jednání s „vysoce postavenými zástupci Tálibánu“ bude jejich cílem přimět nové vládce Afghánistánu, aby nadále umožňovali odchod ze země americkým i jiným občanům a aby propustili Američana Marka Frerichse uneseného v roce 2020.

„Další hlavní prioritou bude vymáhat dodržení závazku Tálibánu, že neumožní, aby se Afghánistán znovu stal útočištěm Al-Káidy nebo jiných extremistů, a zároveň tlačit na hnutí, aby zlepšilo přístup pro humanitární pomoc v momentě, kdy země čelí hrozbě ‚velmi vážného a pravděpodobně neodvratitelného‘ ekonomického zpomalení,“ píše s odvoláním na nejmenované činitele Reuters.
X X X

X X X

Je libo útočnou pušku či kulomet? Afghánci nabízejí arzenál „Made in the USA“

Když radikální islamistické hnutí Tálibán v srpnu za chaotické situace převzalo vládu nad Afghánistánem, jeho bojovníci se při obsazování vládních základen zmocnili tisíců zbraní vyrobených v USA. Tento arzenál nyní na jihu země otevřeně prodávají obchodníci, kteří za zbraně, munici i další vybavení předtím zaplatili vládním vojákům či islamistům.

Trojice prodejců zbraní z provincie Kandahár listu The New York Times popsala, že si desítky Afghánců na jihu země otevřely obchody se zbraněmi, kde nabízejí americké pušky, pistole, granáty či brýle pro noční vidění.
Vláda Spojených států toto vybavení původně poskytla afghánským bezpečnostním silám v rámci amerického výcvikového a asistenčního programu, jenž během dvou desetiletí války stál americké daňové poplatníky více než 83 miliard dolarů (1,8 bilionu korun).

„Tálibán během povstání dychtivě hledal americké zbraně a vybavení. Nyní je však velká část těchto zbraní prodávána afghánským podnikatelům, protože poptávka Tálibánu se s koncem bojů zmenšila,“ uvedli prodejci.
Mnozí afghánští obchodníci proto podle nich zbraně pašují do sousedního Pákistánu, kde je poptávka po zbraních z USA velmi silná.
Afghánská armáda dostala od USA během let množství zbraní a vozidel, včetně útočných pušek M4, lehkých letadel A-29, raket, munice do pušek i kulometů či vozidla Humvee. V posledních dvou letech činila částka vynaložená na afghánskou armádu 2,6 miliardy dolarů (57 miliard korun).

Tálibán má naše zbraně, uznal Pentagon
Pentagon v pondělí uznal, že v Afghánistánu zůstalo mnoho zbraní dodávaných Američany. „Od roku 2005 poskytla americká armáda afghánským bezpečnostním silám tisíce ručních střelných zbraní, od pistolí po kulomety,“ řekl mluvčí Rob Lodewick. „Uznáváme, že velké množství těchto zbraní je pravděpodobně nyní v rukou Tálibánu,“ prohlásil.
Ministr obrany Lloyd J. Austin v minulém týdnu uvedl, že sofistikovanější zbraně, které američtí vojáci v Afghánistánu používali, armáda odvezla. „Vyspělé zbraně poskytované afghánským bezpečnostním silám, jako jsou helikoptéry a letadla, byly před odjezdem Američanů deaktivovány,“ dodal.

Tálibán oficiálně odmítá, že jsou americké zbraně na afghánském trhu. „Zcela to popíráme. Naši bojovníci nemohou být tak neopatrní. Nemohou prodat ani kulku,“ uvedl s tím, že zbraně americké výroby, ukořistěné během války, jsou vedeny na seznamech a bezpečně uloženy.

Jiní tálibánští představitelé ovšem potvrdili, že na trh dorazila velká várka amerických zbraní. Ty podle NYT během léta buď ukradli a prodali afghánští vojáci nebo se k nim Tálibán dostal při kapitulacích, kdy mu vojáci a policisté zbraně předali výměnou za slib, že je nechá žít. V dalších případech po sobě bezpečnostní síly vybavení zanechaly při útěku.
Puška z USA stojí čtyřikrát víc než kalašnikov

„Obchodníci se zbraněmi vojákům za jednu americkou ruční zbraň Beretta M9 zaplatili asi 1 200 dolarů (26 tisíc korun),“ uvedli prodejci pro NYT.
„Plně vybavenou americkou pušku M4 lze prodat za čtyři tisíce dolarů (87 tisíc korun),“ dodali s tím, že ruský kalašnikov se oproti tomu prodává za zhruba 900 dolarů (20 tisíc korun). Pistole, které síly NATO dodaly afghánským policistům, se prodávají za 350 dolarů (7 600 korun).

Jeden z trojice obchodníků si v Kandaháru otevřel prodejnu před osmi měsíci poté, co Tálibán získal kontrolu nad většinou provincie. Předtím si podle svých slov vydělával jako potulný obchodník se zbraněmi. Navštěvoval vládní základny, aby nakoupil zbraně a střelivo od vojáků a policistů toužících po hotovosti a domnívajících se, že je vláda opustila.

Přišli jsme o možnost stát se mučedníky, litují tálibánci. Chybí jim válka
„Dříve jsme pracovali jako mobilní tým. Potkávali jsme mnoho vládních vojáků a kupovali od nich zbraně, které jsme potom prodávali tálibáncům nebo komukoli, kdo nabídl dobrou cenu,“ popsal. Dnes obchodníci prodávají zejména podnikatelům a běžným občanům.
Ti zbraně chtějí na přeprodání, sebeobranu či k urovnání dlouhodobých osobních a kmenových sporů. „Zbraně americké výroby jsou velmi žádané, protože fungují velmi dobře a lidé vědí, jak je používat,“ uzavírá prodejce.

X X X

Na Tchaj-wanu tajně působí speciální jednotky americké armády, cvičí vojáky

Členové speciálních jednotek americké armády a námořní pěchoty již nejméně rok v tajnosti pomáhají s výcvikem vojáků na Tchaj-wanu, píše list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na vyjádření nejmenovaných činitelů americké administrativy. Američtí vojáci na ostrově natrvalo nesídlí od roku 1979, kdy Washington navázal diplomatické styky s Čínou.
Asi dvě desítky členů amerických speciálních jednotek cvičí malé skupiny tchajwanských pozemních sil. Členové námořní pěchoty pak trénují místní vojáky v ovládání malých člunů, uvedl zdroj WSJ.

Podle listu je vyslání amerických speciálních sil známkou toho, že v Pentagonu panují obavy o schopnostech tchajwanské armády ve světle rostoucí agrese Pekingu vůči ostrovu. Tým na ostrov poslala už předchozí administrativa exprezidenta Donalda Trumpa.

Čína Tchaj-wan považuje za svou vzbouřenou provincii a hrozí mu, že jej v případě vyhlášení nezávislosti ovládne silou. Tchaj-wan nicméně již nyní de facto nezávisle funguje, má vlastní vládu, parlament a demokratické zřízení odlišné od vlády jedné strany v pevninské Číně.
Čína se však dlouhodobě netají svou ambicí získat nad ostrovem kontrolu. Za poslední týden například vyslala přes 150 vojenských letounů do blízkosti Tchaj-wanu, což je dosavadní rekord. Letouny sice nenarušily vzdušný prostor ostrova, tchajwanská vláda však přelety označuje za agresivní výpady, které destabilizují regionální stabilitu.

Válka může vypuknout kdykoliv. Tchaj-wan děsí čínské manévry, bojí se invaze
Vysocí představitelé americké armády letos uvedli, že se Peking zřejmě pokusí získat kontrolu nad ostrovem v příštích šesti letech, jiní činitelé hovoří o ještě dřívějším zásahu.
Tchajwanský ministr obrany Čch’u Kchuo-čcheng ve středu varoval, že by Čína mohla do roku 2025 uskutečnit invazi na ostrov jen s minimálními ztrátami.

X X X

Thajskou restauraci spasily záplavy. Obsluha je v holínkách, hosté milují vlny

Jednu z thajských restaurací ležící nedaleko Bangkoku zasáhly záplavy, její majitel ji však nezavřel. Naopak, nadále zde vítá hosty a z půlmetru vody v prostorách své provozovny udělal zajímavost, která láká strávníky z širokého okolí. Poté, co musel před časem svůj podnik uzavřít kvůli koronaviru, myslel, že záplavy budou tečkou za jeho podnikáním. Nyní díky svému nápadu prosperuje.

Zákazníci, kteří do jeho podniku v Nonthaburi nedaleko Bangkoku nyní jezdí na lodích, si během večeře pouze musejí dávat pozor, aby jim vlny vyvolané projíždějícími čluny po rozvodněné řece Čao Pchraja nepřevrhly talíře.
„Zákazníci vlny milují,“ raduje se majitel podniku Titiporn Jutimanon. „Myslel jsem si, že nás postihla katastrofa, ale nakonec je z toho podnikatelská příležitost. Líbí se jim atmosféra, záplavy z naší restaurace udělaly jedinečný podnik. Mám takové štěstí, že se jim to líbí. Ani povodně lidem nezabránily, aby k nám dorazili,“ dodává.

Videa ze zaplavené restaurace, kde obsluha chodí v holínkách a zákazníci sedí na promáčeném nábytku, zaplavila sociální sítě. Před povodněmi byl podnik několik měsíců uzavřený kvůli pandemii covidu a hrozilo mu, že bude muset zavřít definitivně. Teď sem chodí každý večer dvě vlny zákazníků. „Večery jsou nejoblíbenější, protože tehdy je hladina řeky nejvyšší a zážitek nejintenzivnější,“ říká majitel.
„Je to super výzva, když během jídla nevíte, jestli vás vlna nesmete někam pryč,“ říká Jetdanai Boonrod, jeden z nadšených návštěvníků podniku.

Voda ničila domácnosti i chrámy
Thajsko v posledních dvou týdnech zasáhly silné monzunové deště, které vyvolaly záplavy ve 32 ze 76 provincií. Šestnáct z nich je stále zatopeno, postiženo je 300 000 domácností. Záplavy si vyžádaly životy devíti lidí.
V historickém městě Ajuttchaja voda zaplavila několik chrámů a pronikla do několika desítek historických staveb.
„Jsou to nejhorší záplavy za posledních deset let,“ řekl představený chrámu Vat Sate, kde voda dosahuje až ke krku a mniši pádlují z místa na místo na loďkách.

Nejhorší záplavy Thajsko zažilo před deseti lety, kdy bylo postiženo 65 provincií a zemřelo až 900 lidí. Období dešťů trvá od června do října a často při něm vznikají povodně.
Meteorologové předpovídají novou tropickou bouři na příští týden.

X X X

Obézní syn Arnolda Schwarzeneggera zhubl díky pohybu už desítky kilogramů

Syn Arnolda Schwarzeneggera Christopher (24) se do svých dvaceti let projedl téměř až k morbidní obezitě. Předloni šel ale pomalu do sebe a začal úspěšně hubnout. Dosud shodil úpravou jídelníčku a pravidelným cvičením už desítky kilogramů.
„Christopher Schwarzenegger začal v posledním roce opravdu hodně cvičit a také mnohem zdravěji jíst. Donedávna žil jako typický vysokoškolák dost nezdravým způsobem života. Ale teď už je dospělý a rozhodl se začít o své zdraví i vzhled víc starat,“ píše magazín Hollywood Life.

Christophera vyfotili v úterý paparazzi fotografové se zcela novou vizáží při návštěvě pedikúry, na kterou zašel společně se svou matkou Mariou. Absolvent Michiganské univerzity začal intenzivně cvičit před osmi měsíci.
Dočkal se za to i veřejného obdivu svého otce Arnolda Schwarzeneggera, který během rozhovorů dlouhé roky vychvaloval převážně jen svého nemanželského syna Josepha, se kterým často společně sportují.

Zatímco Joseph jde od puberty ve stopách svého táty, pravidelně tvrdě posiluje a usiluje o úspěšnou kariéru v Hollywoodu, Christopher byl podle svých slov vždy spíš studijní typ. Posilovny nesnášel a naopak velmi miloval americké jídlo.
Akční hrdina Arnold Schwarzenegger (74) začal před pětadvaceti roky milostný poměr s rodinnou hospodyní Mildred Baenovou. Za zády manželky Marie Shriverové, s níž právě v tu dobu počal jejich nejmladšího potomka Christophera. Mildred ve stejné době otěhotněla také a jen pár dní po narození Christophera přišel na svět Joseph. Když před deseti roky celá věc praskla, Shriverová se s hercem rozvedla.

Arnold Schwarzenegger má dohromady pět dětí. Kromě Josepha a Christophera má s manželkou Marií Shriverovou ještě dcery Katherine a Christinu a syna Patricka, který se kromě herectví věnuje i modelingu.