Boris Kollár srpen 1965, Bratislava, je slovenský podnikatel a politik, současný předseda Národní rady SR za stranu SME RODINA. Boris Kollár pochází z chudé rodiny. Vychovávala ho matka. Jako dítě hrával tenis. Studoval na Gymnáziu Alexandra Markuše v Bratislavě ale přesto, že měl jen středoškolské vzdělání, stal se i předsedou správní rady Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě. V této funkci působil mezi lety 2010 a 2014. V letech 2010–2015 absolvoval vysokoškolské studium na Středoevropské vysoké škole v Skalici a v padesáti letech získal titul Magistra.

24. října 2020 měl v Bratislavě vážnou autonehodu. Byl převezen do nemocnice a druhý den bylo oznámeno, že si zlomil druhý krční obratel. Kromě něj byly při nehodě zraněny i další tři osoby, z nichž dvě byli odhaleny jako Kollárův řidič a jeho člen ochranky.
Kollár je svobodný a je otcem jedenácti dětí, a to celkem s deseti ženami. Vedle jeho boku se pohybovaly například Petra Krištúfková, moderátorka Zuzana Belohorcová, moderátorka TV JOJ Stanka Pavolová, herečka Karin Hayd nebo česká herečka Kateřina Brožová.

PODNIKATEL HOTELŮ, VLEKŮ, LYŽOVÁNÍ, RÁDIA

Podnikat začal již před Sametovou revolucí. Podle svých vlastních slov už tehdy měl 4 miliony korun. K velkým penězům přišel nejprve díky obchodu s počítači. Kollár uvedl, že: „V roce 1988 jsem dal inzerát s tím, že prodám počítač. Ozvalo se mi 10 státních firem.“ Po revoluci chtěl původně podnikat s prodejnami potravin. Koupil například hotel v Donovalech. Od roku 1990 své aktivity však náhodou obrátil především na provozování lyžařských hotelů a vleků. Koncem 90. let se podílel na rozběhu ružomberského lyžařského areálu. O tři roky později svůj podíl na něm ale prodal. Déle působil v lyžařském středisku v Štrbském Plesu, kterou později prodal společnosti Tatry mountain resorts. Tento obchod považuje za svůj nejlepší v životě. Poté, co vstoupil do politiky, své podnikatelské aktivity velmi utlumil. V současnosti patří k nejbohatším mužům na Slovensku.

V roce 1999 se stal vlastníkem rozhlasové stanice Fun rádio. V rozhlasové relaci o sexu „K-fun“ (Kefun) vysílané na Fun rádiu v letech 2004–2005 vystupoval jako odborný asistent Chlipnička. V roce 2016 se po vstupu do politiky rozhodl Fun rádio prodat. O rok později své rozhodnutí ale změnil.

Kollár měl v minulosti prokazatelně styky s bývalým bossem bratislavského podsvětí Peterem Steinhübelem a mafiánským prostředím obecně. Spolu se Steinhübelem údajně měl pašovat heroin. Na Kollárovy styky v dubnu 2016 veřejně upozornil podnikatel Marian Kočner. Kollár před Sametovou revolucí byl údajně rovněž vekslákem, což on sám ale popřel. „Dělal jsem biletára, prodával zmrzlinu, měl jsem za komunismu stánek s cukrovou vatou, prodával jsem lupínky před stadionem, vozil do ČSSR počítače, dělal jsem všechno možné, abych vydělal, ale vekslák jsem nikdy nebyl! Pokud bych byl, hrdě to budu uvádět, neboť to dnes dělá každá banka a nešpiníme ji za to“ řekl Kollár.

To, že se znal s mafiánem Peterem Steinhübelem, Kollár ale otevřeně přiznal. Uvedl, že se Steinhübelem se znal z dětství a vyrůstal sním. Dále Kollár prohlásil: „naše cesty se s Steinhübelem rozešly v roce 1992 a tehdy ještě nebyl žádným mafiánem, roku 1992 ještě mafie jako taková neexistovala“.

Do politiky se pokusil vstoupit již v roce 2010 jako kandidát číslo 7 za stranu Únia – strana pre Slovensko. Tento politický subjekt, který vznikl těsně před volbami sloučením tří stran: Svobodné fórum, Občanští kandidáti a Liga – občansko liberální strana, ve volbách však získal jen hlasů. V roce 2015 Kollár vytvořil, respektive získal a přejmenoval starší stranu Petera Marčeka Strana občanov Slovenska na politický subjekt SME RODINA – Boris Kollár, jehož se stal předsedou a se kterým úspěšně kandidoval v parlamentních volbách 2016. Jeho hnutí získalo 172 860, tedy 6,62 % platných hlasů, čímž dostalo 11 poslaneckých mandátů v nově zvolené Národní radě SR.

BORIS KOLLÁR, SPOLUPRÁCE S LE PENOVOU, JAKO SPD OKAMURY

Mandát v NR SR získal i sám Kollár. Ve volebním období 2016–2020 byl členem Zvláštního kontrolního výboru NR SR pro kontrolu činnosti SIS a předsedou Výboru NR SR pro veřejnou správu a regionální rozvoj. V květnu 2019 v Bratislavě hostil zasedání evropské strany Stranu identity a demokracie, včetně francouzské političky Marine Le Penové, do jíž Kollár zařadil i své hnutí.

Po volbách 2020 se stal předsedou Národní rady Slovenské republiky, a to i přesto, že usiloval o post ministra dopravy v nové vládě Igora Matoviče. Při sestavování vlády se totiž kvůli své minulosti stal terčem mediální kritiky. Jeho hnutí v nové vládě nakonec získalo tři křesla – ministrem práce, sociálních věcí a rodiny se stal Milan Krajniak, na post ministra dopravy, výstavby a regionálního rozvoje nastoupil Andrej Doležal a místopředsedou vlády pro legislativu a strategické plánování byl jmenován Štefan Holý, všichni tři z Kollárova hnutí SME RODINA.

Do jeho politického programu patří, že chce například udělit amnestii pro lidi v exekuci nebo zrušit doplatky na léky pro děti a důchodce. Rovněž požaduje masivní investování do státních nájemních bytů. Za hlavní prioritu ale považuje odstranění korupce ve státě a boj proti kriminalitě. Z hlediska ideologie je jeho hnutí však prakticky nezařaditelné.

Dne 23. června 2020 byl Boris Kollár obviněn, že jeho diplomová práce Zmena klímy a bioklimatický potenciál cestovného ruchu v oblasti Kysúc obsahuje několik stránek zkopírovaného textu. Kollár se ze částečného plagiátorství přiznal. Uvedl, že: V té době jsem měl hodně práce. Každý student si to nějakým způsobem zlehčuje. Zlehčil jsem si to i já. Přiznávám to, není to hezké, omlouvám se za to.

Státní antiplagiátorský systém zhodnotil, že Kollárova práce má 24,45 % shodu s jinými zdroji. Český systém odevzdej.cz použitý Denníkem N však shodu vyhodnotil až na 52 %.
Kollára následně koaliční (strana Za ľudí, ministr Ján Mičovský (OĽaNO) či poslanec Ondrej Dostál (SaS)) i opoziční (strana KDH, europoslanec Vladimír Bilčík (SPOLU)) politici vyzvali k vyvození odpovědnosti a v případě neschopnosti obhájení svého jednání k odstoupení z postu předsedy parlamentu. Kritizovalo ho také 7 rektorů slovenských univerzit ze sdružení V7 a předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík, kteří jeho jednání označili za parazitování na akademickém systému.

 Za Kollárovo odstoupení byla vytvořena rovněž petice slovenských studentů a absolventů vysokých škol. Kollára se naopak zastali jeho stranický kolega Milan Krajniak a premiér Igor Matovič. Na tiskové konferenci 26. června 2020 Kollár odmítl odstoupit z postu předsedy parlamentu. Zároveň ale oznámil, že aby zachoval vládní koalici, nebude nadále používat titul Mgr., který mu ale oficiálně zůstává.

X X X

Banda trapných ufňukaných politických amatérů, odmítl Okamura kritiku

Předseda SPD Tomio Okamura se vysmál pětikoalici za kritiku, že opozice blokuje jednání Sněmovny. „Vládní poslanci zoufale brečí, že jim ve Sněmovně nic neprochází. Přestože mají většinu,“ reagoval. Předseda Poslaneckého klubu ODS Marek Benda označil postup SPD za destruktivní.

„Je to banda trapných ufňukaných politických amatérů. Neumí se ve Sněmovně s ostatními domluvit. Jen samé podrazy,“ pokračoval šéf SPD na Twitteru, který tak nepřímo připomněl, že vládní poslanci ho nezvolili místopředsedou Sněmovny.

Cílem nynějšího snažení SPD je oddálit schválení korespondenčních voleb ze zahraničí. Šéf klubu TOP 09 Jan Jakob se kvůli tomu vysmíval SPD s tím, že dosáhla akorát jednodenního odkladu.
Právě Okamura ve čtvrtek předvedl, jak lze snadno blokovat jednání parlamentu, i když jste v opozici a proti vám stojí vláda s přesvědčivou většinou.
Vzal si ráno slovo a téměř dvě hodiny nepustil k mikrofonu nikoho jiného. Něco takového předváděl v minulém volebním období Lubomír Volný, kterého musela několikrát násilím vyvádět sněmovní ostraha. Okamuru nikoli, umožnil mu to jednací řád.

Po sněmovních interpelacích se v podvečer mělo jednat o opozičních návrzích zákonů. Body navržené SPD však neprošly a Okamurova strana nakonec jednání ukončila přestávkou, přičemž využila toho, že nebylo schváleno jednání i po 19. hodině.
„Připadá mi to jako destrukce za každou cenu,“ komentoval čtvrteční jednání v Poslanecké sněmovně poslanec Marek Benda z ODS na CNN Prima News. V pořadu 360° mu oponoval poslanec SPD Radim Fiala „Křičíte na nás něco o nenávisti a jste zkrátka nervózní, za což my nemůžeme,“ řekl.

Kolik opravdu berou poslanci? Většina má plat mnohem vyšší než základní
„Interpelace měly ještě nějakou logiku, ale celé dopoledne bylo v duchu předvolebního mítinku pana Okamury, Radima Fialy a jejich kolegů. Večer, když dojde na opoziční okénko, si opoziční strana vezme pauzu, aby zablokovala jednání,“ prohlásil Benda, který však uznal, že parlamentní opozice má na to právo.

Z destruktivního chování byla v minulosti obviňována i ODS, když sama byla v opozici.
V nynější Sněmovně nejde o první konflikt. Vládní poslance před pár týdny zaskočili poslanci ANO, když při projednávání návrhu na roční odklad účinnosti většiny sporného nového stavebního zákona díky momentální převaze prosadili přerušení debaty do března. 

A opět to byl Benda, který se nejvíce rozlítil. „To, co se tady odehrálo, pokládám za velký faul,“ řekl a pohrozil, že by opozice nemusela mít řídící funkce ve Sněmovně samozřejmé. Postěžoval si v této souvislosti na nutnost ve Sněmovně „24 hodin denně sedět a poslouchat všechny ty řeči“.

X X X

NSZ STŘÍŽ BY MĚL UKONČIT FRAŠKU SE STÍHÁNÍM BABIŠE, NESTÍHAL SE BAKALA ZA 60 MLD OKD

Bývalá ministryně spravedlnosti Válková už před časem v televizi prohlásila, že celá věc s Babišem bude zřejmě ukončena. Sama ale neřekla, že bude hlasovat pro zastavení. Válková se vždycky bála něco důrazně prohlásit. Odmítala, jako ministryně, navrhnout prezidentovi Zemanovi i milost Kajínkovi. Zapírala i to, že neznala vraha dr. Horákové prokurátora Urválka. Babiš by takové lidi neměl tolerovat v hnutí Ano.

Sněmovní imunitní výbor doporučil vydání Andreje Babiše ke stíhání v kauze Čapí hnízdo. Válková určit neprotestovala...

Sněmovna pravděpodobně opět vydá bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo. Plénu to doporučil mandátový a imunitní výbor, jenž ke kauze také vyslechl státního zástupce Jaroslava Šarocha. O výsledku jednání informovala zpravodaje předsedkyně výboru Helena Válková (ANO).

Případ se týká údajného dotačního podvodu. Babiš, který v úterý možnost vyjádřit se před členy výboru nevyužil, vinu dlouhodobě odmítá. Šéf hnutí ANO zopakoval, že kauzu Čapí hnízdo má za vykonstruovanou. Zúčastnit se výboru nepovažoval za přínosné, své argumenty už dříve přednesl, sdělil.

Válková uvedla, že hlasování členů výboru o návrhu usnesení bylo většinové. „Nebylo to jednomyslné rozhodnutí,“ řekla. Od Šarocha, který strávil na jednání výboru asi půlhodinu, nezazněly podle Válkové žádné nové informace. „Pan Andrej Babiš zaslal své písemné vyjádření, kde říká stejné argumenty, jaké už uplatňoval v minulosti, když byl vydáván a když se osobně účastnil,“ dodala předsedkyně výboru.
Případ Čapí hnízdo pokračuje třetí volební období. Sněmovna Babiše ke stíhání v minulosti vydala už dvakrát.

X X X

V Rusku by Stehlíkovou našli vypadlou z okna, píše Putna ke sporu se Zemanem

Literární historik, kritik a pedagog Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Martin C. Putna vyjádřil na Twitteru podporu lékařce a bývalé ministryni pro lidská práva Džamile Stehlíkové. „Kdybychom byli v ‚křesťanském‘ Rusku, najdou Džamilu vypadlou z okna a ještě o ní státní televize natočí ‚reportáž‘, že dealovala heroin,“ napsal.

Stehlíková v loňském roce uvedla, že zdravotní problémy prezidenta Miloše Zemana souvisí s alkoholickou jaterní cirhózou. Prezidentská kancelář ve čtvrtek zveřejnila předžalobní výzvu, ve které žádá od lékařky omluvu, milion korun a seznam lidí, kteří jí informace o prezidentově stavu sdělili.

Bývalá ministryně pro lidská práva řekla, že svým sdělením přispěla do debaty ve veřejném zájmu a že se proti výzvě bude bránit i soudní cestou. 
„Zeman přežil jen díky obětavé a vysoce nadstandardní péči desítek lékařů, sester, ošetřovatelů a dalších lidí. Nyní po mě chce mimo milionu a omluvy, abych sdělila jména kolegů, od kterých jsem získala informace o jeho zdravotním stavu. Bylo to z otevřených zdrojů, pane prezidente!“ napsala Stehlíková na Twitter.

Na tuto zprávu ji odpověděl literární historik a kritik, překladatel, zpěvák, moderátor a pedagog Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy Martin Cyril Putna. „Milý Martine, děkuji Ti za podporu! Oba máme zkušenost se Zemaniádou,“ odpověděla mu Stehlíková

Tož kdybychom byli v "křesťanském" Rusku, najdou Džamilu vypadlou z okna, a ještě o ní státní televize natočí "reportáž", že dealovala heroin.
Miloš Zeman v roce 2013 odmítal jmenovat Martina C. Putnu profesorem. Jeho jmenování nakonec podepsal, ale titul mu musel předat tehdejší ministr školství Petr Fiala.

Získání informací z otevřených zdrojů však Hrad prudce odmítá. „V čase exposé nebyly žádné reálné veřejné ani neveřejné zdroje informací o zdravotním stavu mého Klienta, pouze lži, hoaxy a zlé pomluvy. Naopak, až po vyjádřeních Vaší klientky byl Klient řádně diagnostikován a veškerá zájmová tvrzení Vaší klientky byla jednoznačně vyvrácena,“ reagoval prezidentův právní zástupce Marek Nespala.

X X X

Západ nereaguje na ruské obavy, stěžuje si Putin. Lavrov ocenil slušnost USA

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru upozornil francouzskou hlavu státu Emmanuela Macrona, že odpovědi Spojených států a NATO na bezpečnostní požadavky Ruska nezohlednily zásadní obavy Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nicméně ocenil reakci USA na bezpečnostní požadavky Ruska jako skoro vzor diplomatické slušnosti.
„Vladimir Putin uvedl, že ruská strana pečlivě prostuduje písemné odpovědi na návrhy dohod o bezpečnostních zárukách, které 26. ledna obdržela od Spojených států a NATO, a poté rozhodne o svých dalších krocích,“ uvedl Kreml v prohlášení o rozhovoru šéfa Kremlu s francouzským protějškem Emmanuel Macronem.

Putin podle něj Macronovi nicméně zároveň sdělil, že odpovědi USA a NATO nezohlednily „tak zásadní obavy Ruska jako je zabránění rozšiřování Severoatlantické aliance, odmítnutí útočných zbraňových systémů v blízkosti ruských hranic a návrat vojenských kapacit a infrastruktury bloku v Evropě do stavu z roku 1997.“ Oba státníci se podle agentury TASS dohodli na pokračování dialogu mezi Moskvou a Paříží o problematice bezpečnosti v Evropě.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tvrdí, že Rusko se o válečný konflikt nesnaží. „Pokud to bude záviset na Ruské federaci, válka nebude. Nechceme války, ale nedovolíme, aby byly hrubě pošlapávány nebo ignorovány naše zájmy,“ uvedl ministr.
„Americká reakce je téměř vzorem diplomatické slušnosti,“ řekl dále Lavrov. „Od NATO je však odpověď tolik ideologizovaná, tolik dýchá výjimečností Severoatlantické aliance, jejím zvláštním posláním, jejím mimořádným předurčením, že jsem se trochu styděl za ty, kdo tyto texty psali,“ dodal.

Minulý měsíc Moskva vyzvala Washington, aby zaručil, že nepřipustí další rozšíření NATO na východ, ukončí vojenskou spolupráci s bývalými sovětskými republikami, stáhne z Evropy jaderné zbraně a nerozmístí tam žádné útočné zbraně, které by ho mohly ohrozit. Ve středu Moskva obdržela na své bezpečnostní návrhy od Washingtonu a NATO odpovědi.

Už ve čtvrtek Lavrov prohlásil, že odpovědi USA na bezpečnostní návrhy Ruska postrádají kladnou reakci na klíčový požadavek nepřípustnosti rozšiřování NATO na východ, ale dávají prostor k zahájení vážného dialogu o tom, co označil jako druhořadé otázky. V pátek prohlásil, že v reakci Západu v těchto podružných otázkách vnímá „zárodky racionality“, podotkla agentura TASS, podle níž jde o omezení rozmístění raket středního a kratšího doletu.

Smlouva o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) formálně zanikla v roce 2019 poté, co od ní odstoupily USA i Rusko. Obě velmoci se předtím vzájemně obviňovaly z jejího porušování.

Lavrov coby další body možného vyjednávání zmínil také opatření s cílem deeskalace napětí a budování důvěry, posunutí vojenských cvičení dále od hranic oddělujících NATO a Rusko či pravidla pro předcházení nehodám mezi válečnými loděmi a letadly. Ruský diplomat prohlásil, že Moskva navrhla projednání těchto otázek už před lety, ale Washington a jeho spojenci se tím až dosud nezabývali.

Jednalo se o jedno z nejsmířlivějších vyjádření Moskvy k ukrajinské krizi, která přerostla v jednu z nejvypjatějších situací mezi Moskvou a Západem od konce studené války, zhodnotila agentura Reuters Lavrovova slova.
Spojené státy Lavrov podle Reuters zároveň obvinil, že využívají vládu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k vyvolávání napětí ve vztazích s Moskvou. Prohlásil, že Rusko by možná mělo zvážit preventivní opatření na ochranu svých diplomatů na Ukrajině. Reagoval tak na fakt, že USA a některé další západní země nedávno dočasně stáhly rodiny svých diplomatů z Kyjeva. „Znamená to, že vědí něco, co ostatní nevědí? Možná bychom i my měli v očekávání nějakých provokací z jejich strany přijmout preventivní opatření pokud jde o naše diplomaty,“ poznamenal Lavrov.

X X X

BIDEN SE NESHODL S PREZIDENTEM UKRAJINY?

Biden se nepohodl se Zelenským kvůli názoru na hrozbu invaze, tvrdí CNN

Čtvrteční rozhovor mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se příliš nepodařil. Oba lídři se totiž neshodli na míře rizika ruské invaze na Ukrajinu. Tvrdí to CNN s odkazem na nejmenovaného vysokého ukrajinského činitele. Bílý dům se proti takové interpretaci ohradil stejně jako šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
Zdroj CNN popsal rozhovor jako „dlouhý a upřímný“, Biden v něm údajně svůj ukrajinský protějšek varoval před bezprostředně hrozícím útokem a řekl, že invaze je nyní v podstatě jistá a dojde k ní někdy v únoru, až dostatečně promrzne půda. 
Zelenskyj však prý znovu zopakoval svůj postoj, že hrozba z Ruska je „nebezpečná, ale nejednoznačná“.
Mluvčí bezpečnostní rady Bílého domu (NSC) Emily Homeová takovou interpretaci rozhovoru vyvrátila. 
„Nejmenované zdroje vynáší nepravdy,“ řekla. „Prezident Biden řekl, že je tu jasná možnost, že Rusové podniknou invazi na Ukrajinu v únoru. Řekl to veřejně a varujeme před tím měsíce. Zprávy o čemkoliv navíc nebo jiném jsou naprosto nepravdivé,“ dodala.
„Zprávy médií ohledně napětí nebo nějakém konfliktu, který se měl objevit včera, jsou nespolehlivé,“ řekl v pátek podle agentury TASS ministr zahraničí Ukrajiny Kuleba k hovoru Bidena se Zelenským.
Ukrajinský prezident na Twitteru po hovoru napsal, že oba lídři mluvili o deeskalaci situace a dohodli se na společném postupu do budoucna. Zároveň Bidenovi poděkoval za vojenskou podporu s tím, že se hovořilo rovněž o finanční asistenci pro Ukrajinu.

Podle prohlášení Bílého domu Biden zdůraznil závazek vůči svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny a rovněž řekl, že USA zkoumají možnosti další makroekonomické podpory Kyjevu, která by pomohla ukrajinské ekonomice v době ruského tlaku.
Rusko v posledních týdnech vyslalo desetitisíce vojáků do blízkosti hranic s Ukrajinou. Kyjev, USA i další západní země tvrdí, že Moskva připravuje invazi na Ukrajinu. 
Kreml, který v roce 2014 anektoval ukrajinský poloostrov Krym a podpořil proruské povstalce v Donbasu, však popírá, že by Rusko chystalo útok proti svému sousedovi. Zároveň však předložil řadu bezpečnostních požadavků, které Západ odmítl.

X X X

Si, Putin a kdo dál? Na zahájení olympiády přijede šéf WHO či saúdský princ

Zimní olympijské hry v Pekingu se blíží a finalizuje se seznam státníků, kteří se zúčastní slavnostního zahájení. Kromě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga je to ruský prezident Vladimir Putin nebo šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus. Spojené státy a někteří jejich spojenci vyhlásili diplomatický bojkot olympiády v Číně kvůli porušování lidských práv.
Mezi zahraničními hosty, kteří na zahajovací ceremoniál přijedou, je též polský prezident Andrzej Duda, jeho egyptský protějšek Abdal Fattáh Sísí  nebo saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán, informuje agentura AFP.

Spojené státy, Velká Británie, Kanada nebo Austrálie do Pekingu žádné zástupce svých vlád nepošlou. Čínský režim kritizují kvůli porušování lidských práv zejména muslimských Ujgurů v provincii Sin-ťiang.
Čínský ministr zahraničí Wang I ve čtvrtek v telefonátu vyzval šéfa americké diplomacie, aby Washington přestal narušovat olympiádu v Pekingu.

České ministerstvo zahraničí oznámilo, že na olympijské hry nepojede ani nikdo z české vlády. O akcích, kterých se zúčastní čeští diplomaté včetně velvyslance, zatím Praha nerozhodla.
Peking podobné iniciativy už dříve označil za „politickou pózu“. AFP uvádí, že na 4. února je v Pekingu zároveň plánovaný čínsko-ruský summit.
Rusko si v současnosti odpykává dvouletý zákaz účasti na velkých sportovních akcích včetně olympijských her kvůli státem organizovanému dopingu. Ruští sportovci nebudou smět v Pekingu startovat pod vlajkou své země. Trest vyprší letos v prosinci.

X X X

„Brutální“ rozkol nacionalistů ve Francii. Neteř Le Penové stojí za Zemmourem

V nacionalistické části francouzského politického spektra se odehrává bouře, jež může poškodit jeho šance ve volbách. Neteř Marine Le Penové a bývalá politička Marion Maréchalová zvažuje, že by v prezidentské kampani podpořila konkurenta své tety Érika Zemmoura. Prohlášení Maréchalové pro deník Le Parisien vyvolalo emocionální odezvu u Le Penové, která její výroky v pořadu rozhlasové stanice CNews označila za „násilné, brutální a naprosto nečekané“.

Prezidentské volby ve Francii se konají v dubnu. Pro účast v nich musí zájemci o kandidaturu získat podporu 500 volených státních úředníků, například starostů nebo poslanců. Boj o jejich hlasy oficiálně začal ve čtvrtek, což podle komentátorů vystupňovalo agresivitu projevů mnoha kandidátů i jejich podporovatelů.

Názorový rozkol obou žen zaujal francouzská média, protože v minulosti političky spolupracovaly a byly členkami stejné strany, Národní fronty (FN, nyní Národní sdružení). V době, kdy FN vedla Le Penová, byla Maréchalová zvolena poslankyní i členskou regionální rady. Maréchalová se z politického života stáhla po prezidentských volbách v roce 2017, ve kterých Le Penovou ve druhém kole porazil Emmanuel Macron.

Maréchalová své rozhodnutí vysvětlila tím, že Zemmour má podle ní větší šanci získat další potenciální voliče z řad nižších tříd a lidí, kteří obvykle nechodí k volbám. Šéfka Národního sdružení (RN) Le Penová má přitom v posledních průzkumech volebních preferencí před bývalým novinářem Zemmourem několikaprocentní náskok.

Zhruba stejnou podporu jako ona má však mezi voliči i kandidátka pravicových Republikánů Valérie Pécresseová. Pokud se hlasy stoupenců populistické pravice rozmělní mezi Le Penovou a Zemmoura, může to být Pécresseová, kdo postoupí s nynějším prezidentem Emmanuelem Macronem do druhého kola voleb.

Maréchalová je vlivnou osobností nacionalistické pravice a její prohlášení má nejen rodinný, ale také politický rozměr. Ředitelka vzdělávací instituce ISSEP, kterou Maréchalová sama založila, v minulosti vyzývala, aby se krajní pravice ve volbách sjednotila a postavila se za toho z kandidátů, který bude v lepší pozici. Její čtvrteční prohlášení ale tomu předchozímu protiřečí.
„Nepopiratelně mám lepší pozici,“ uvedla Le Penová. „Nemyslím si, že by Éric Zemmour měl teď, zítra, pozítří ani kdykoliv do voleb šanci na prudký nárůst volebních preferencí a předstihnul mě. (...) Jeho taktika hlasitosti a hněvu není to, co Francouzi očekávají,“ dodala politička, která se v posledních letech snažila „dedémonizovat“ svou stranu, čímž si proti sobě pohněvala svého otce.
Maréchalová deníku Le Figaro řekla, že „má chuť se vrátit do politiky“, ale nechce stavět voliče před složitou volbu a nutnost volit mezi ní a její tetou. „Ve svém životě jsem postavena před tuto volbu. Musíte vědět, co a kdy je nejdůležitější. (...) Důslednost, vize a strategie způsobují, že se přikláním k Ériku Zemmourovi. To je jisté. Ale je tu rodinný problém,“ uvedla Maréchalová.
V rámci kampaně i své role stranické šéfky a europoslankyně míří v pátek Le Penová do Madridu, kde se setká s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a dalšími představiteli krajní pravice a evropských konzervativců, uvedla agentura AFP.

X X X

Návrh na regulaci Airbnb pomohl Nacherovi z ANO narušit vládní jednotu

Návrhem zastupitelstva Prahy z dílny Patrika Nachera z ANO, který se týká regulace ubytování přes Airbnb, se začali zabývat poslanci. Nacherovu žádost, aby problém regulace krátkodobého ubytování dostal přednost před korespondenční volbou, kvůli níž SPD blokovala chod Sněmovny, podpořili někteří poslanci TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů, hlavně z Prahy. Nepřidala se ODS.
Jednotu vládních poslanců se Nacherovi podařilo vůbec poprvé narušit zjevně i díky tomu, že Prahu čekají na podzim volby a regulaci Airbnb podporuje i současný pražský primátor za Piráty Zdeněk Hřib.

Pro návrh poslance opozičního ANO, aby se jednalo přednostně o řešení AirBNB, bylo 75 ze 145 přítomných, včetně jedenácti poslanců ze čtyř vládních stran.
„Jsem pravicový poslanec, ale aby to bylo úplně bez pravidel, to mi nepřijde úplně fér,“ řekl ve Sněmovně Nacher.

„Všichni si uvědomujeme potřebu nějaké regulace,“ řekl poslanec Vojtěch Munzar z ODS, ale má výhrady k návrhu, který do Sněmovny poslalo zastupitelstvo hlavního města Prahy. „Lišíme se v pohledu na tento konkrétní návrh,“ řekl Munzar, jehož strana jako jediná nepodporovala ani jedním hlasem projednávání návrhu o regulaci Airbnb.

Jednání o tomto bodu nakonec Sněmovna přerušila do příští schůze. Následně si pauzu na poradu klubu ANO vzala šéfka klubu Alena Schillerová a k ničemu dalšímu se už poslanci nedostali a krátce po třinácté hodině jim pracovní týden skončil.

X X X

Zaměstnavatelé dosud nahlásili 57 163 pozitivních lidí, přes polovinu nákaz potvrdil i PCR test

Zaměstnavatelé nahlásili dosud 57 163 pozitivních samotestů na covid-19 svých pracovníků. Informoval o tom mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Za pondělí až čtvrtek tohoto týdne jich bylo 32 418, což je zhruba o 30 procent víc než za celý první týden testování. Ministerstvo již dříve uvedlo, že testovat ve firmách i školách se bude nejméně do poloviny února.
„Asi 53,6 procenta všech nahlášených pozitivit bylo následně konfirmováno PCR testem. Potvrzená pozitivita je u 83,6 procenta konfirmovaných,“ sdělil Jakob.
Pozitivně testovaný pracovník automaticky odchází do pětidenní karantény. Na potvrzení výsledku PCR testem jít nemusí. Pokud ale PCR test absolvuje, po negativním se může vrátit do práce.

Plošné testování má být nástrojem, jak Česko zvládne vlnu nakažlivější varianty koronaviru omikron.
Od začátku letošního roku se dvakrát týdně testovalo nejprve ve školách, od 17. ledna už se žáci a studenti testují jednou týdně a dvakrát týdně všichni zaměstnanci nebo podnikatelé, kteří přicházejí do kontaktu s dalšími osobami.
Tento týden laboratoře zaznamenaly vůbec nejvyšší počty nákaz od začátku epidemie v březnu 2020. Ve středu bylo poprvé pozitivně testováno přes 54 600 osob a dalších téměř 5000 se nakazilo opakovaně.

Ve čtvrtek mělo pozitivní test 34 740 lidí poprvé a 16 248 znovu, celkově tak počet pozitivních testů znovu překročil 50 000 za den. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve čtvrtek řekl, že očekává, že počty nových případů začnou příští týden klesat.

X X X

Tmavě zčervenala prakticky celá Evropa, nově Polsko a Rumunsko

Polsko a Rumunsko se s účinností od pondělí 31. ledna přesunou do kategorie zemí s velmi vysokým rizikem nákazy covidem-19, země dosud spadaly do červené kategorie s vysokou mírou rizika. Stále také platí zpřísněné podmínky pro cizince přijíždějící do České republiky.

Na základě dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ministerstvo zdravotnictví každý týden aktualizuje seznam zemí podle míry rizika nákazy. K územím s nízkým rizikem nákazy patří v Evropě pouze Vatikán. Z mimoevropských zemí to jsou Bahrajn, Chile, Indonésie, Jižní Korea, Katar, Kolumbie, Kuvajt, Macao, Nový Zéland, Peru, Rwanda, Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Tchaj-wan a Uruguay. Ze seznamu tak vypadnou Argentina, Austrálie a Kanada. V oranžové a červené kategorii nebude žádná země.

Do tmavě červené kategorie značící velmi vysokou míru rizika budou patřit mimo Polska a Rumunska také Andorra, Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Monako, Německo, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, San Marino, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Madeira, Azorské, Kanárské a Baleárské ostrovy a ostatní třetí země mimo EU.

Při návratu ze země s vysokou nebo velmi vysokou mírou rizika je povinný PCR test v Česku nejdříve pátý, ale nejpozději 14. den po příjezdu. Dotyčný člověk musí nosit respirátor mimo domov do obdržení výsledku testu. Pokud člověk použije veřejnou dopravu, musí mít test před návratem a zároveň jít na další pátý až sedmý den po příjezdu.

Podmínky při návratu se netýkají českých občanů a cizinců s povoleným pobytem, kteří mají dva týdny ukončené očkování nebo v posledních 180 dnech prodělali onemocnění covid-19. Zůstává ale povinnost vyplnit příjezdový formulář.
Z důvodu zabránění šíření varianty omikron jsou cizinci, kteří na území ČR nemají povolení k pobytu, povinni před vstupem do ČR disponovat negativním výsledkem PCR testu, i když cestují ze zelených či oranžových zemí.

Týká se to také cizinců s dokončeným očkováním či prodělaným onemocněním. Výjimku mají cizinci očkovaní třetí dávkou, děti do 12 let. Výjimku z předvstupního testu mají i děti ve věku 12 až 18 let, které mají ukončené očkování bez posilující dávky.
Neočkovaní cizinci nebo ti, kteří neprodělali covid, musí následně pátý až sedmý den po příjezdu do ČR podstoupit PCR test a nosit do doby obdržení výsledku respirátor při opuštění bydliště či ubytování. Ministerstvo zdravotnictví důrazně doporučuje, aby lidé kvůli šíření covidu-19 cestování omezili.

X X X

Nestačíme testovat, nakažených je reálně třikrát až čtyřikrát víc, říká Konvalinka

Testovat i přes čtvrtečních téměř 60 tisíc pozitivně testovaných dává podle biochemika Jana Konvalinky stále smysl. „Za prvé, abychom věděli, jak na tom jsme. Za druhé, aby se přece jen ti, kteří jsou pozitivní, mohli posílat do izolace. Aby zbytečně nezrychlovali už takto rychlou vlnu epidemie,“ vysvětluje.

„Hlavně, abychom to nepřinášeli mezi rizikové spoluobčany, kterých bohužel máme ještě asi tak 300 až 400 tisíc neočkovaných,“ dodává biochemik. Problém je ale s kapacitou PCR testů.
„Kdo teď měl v práci pozitivní antigenní test a objednával se na potvrzení PCR, tak si určitě povšiml, že už to většinou nedostane tentýž den, rozhodně ne v Praze, kde jsou kapacity vyčerpány,“ popisuje.
„Odhaduje se, že kapacita PCR testování je 150 tisíc denně, teď se dělá nějakých 130 tisíc testů denně, jestli jsem to správně četl. Takže jsme blízko této hranici, což má dva následky.“ 

Jeden je delší čekání na výsledky. „Druhý, že informace o 60 tisících pozitivních už skoro určitě není pravda. Protože to nestačíme protestovávat. Reálné číslo bude podstatně vyšší,“ uvažuje biochemik s tím, že v populaci odhaduje třikrát až čtyřikrát víc covid+ oproti statistikám ministerstva zdravotnictví.

Nemocnice to pocítí za tři týdny

Počty hospitalizovaných zatím na omikronovou vlnu nereagují. „Zatím ta čísla nevzbuzují znepokojení. Je zcela evidentní, že na konci minulého týdne přestaly klesat a teď začínají stoupat,“ shrnuje.

Konvalinka přitom odkazuje na zkušenosti ze zahraničí. „To, co může naznačit, co by se mohlo stát i u nás, je mezinárodní srovnání zkušeností ze Spojených států, Velké Británie a Dánska. A opravdu to hodně závisí na tom, kolik procent populace je proočkováno.“
Prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum připomíná, že oproti deltě, kde bylo zpoždění nástupu počtu nemocných v nemocnicích asi desetidenní, tak to u omikronu vypadá na větší odstup.

„Doufám, že podobně jako strašně rychle rostly počty pozitivních, tak podobně bude prudce klesat.“ Čísla ze zahraničí dál ukazují, že rozestup mezi vrcholem počtu pozitivních a vrcholem obsazenosti nemocnic bude delší.
„U delty to bylo týden až deset dní, u omikronu jsou to asi tři týdny. Takže je tady určité nebezpečí, že ačkoli už bude prudce klesat počet nakažených, tak pořád půjdou nahoru hospitalizace. Doufám, že ne nějak dramaticky. Nechci strašit, ale tady to asi několikatýdenní zpoždění bude.“
Varianta pí?
Koronavirus SARS-CoV-2 v průběhu času mutuje – aktuálně čelíme vlně způsobené variantou omikron B.1.1.529, teď se objevila subvarianta BA.2. V Dánsku tvoří až polovinu nákaz omikronem.
„My o této subvariantě BA.2 víme velmi málo. Můžeme jen předpokládat, že je infekčnější než původní omikron. Proto, že se zdá, že ho nahrazuje, takže je Dánsko pěkný laboratorní příklad.“

„Současně víme, že se s těmi počty mutací a jejich umístěním docela dramaticky liší od omikronu. Dokonce bych si osobně troufal říci, že už by to ani neměl být omikron, ale další řecké písmeno je pí, takže by mělo jít spíš o variantu pí. Mimochodem, už nám zbývá jen devět písmen řecké abecedy a jsme na konci,“ říká biochemik s nadsázkou. 

„Dánové se prostě rozhodli, že už nebudou věčně čekat, jaká další varianta se objeví a trochu spoléhají na to, že imunitní ochrana proti omikronu bude fungovat i proti variantě BA.2, takže to risknou. To riziko tady je, ale asi se bez rizika žít nedá,“ doplňuje Jan Konvalinka s tím, že právě Dánové velmi pečlivě sekvenují a testují, a když se objeví něco důležitého, tak to budeme brzy vědět.

Když pak biochemik přemýšlí o hmotnosti koronaviru, vychází mu femtogramy. „Já jsem to přepočítával a je to 10 na minus 15 gramu (10−15 g), čili jednička a patnáct nul. To mimochodem znamená, že celou virovou epidemii, co tady máme a miliony mrtvých, způsobilo něco mezi jedním a deseti kilogramy viru,“ uzavírá.

X X X

Fialova koalice hodila podnikatele přes palubu, Síkela řídí ministerstvo jako banku pro vyvolené.

Nekompetentní nebo blokující. Takovými výrazy častují poslanci opozičního ANO současnou vládu. Kritizují, že kabinet podle nich zastavil některé dotační programy. Tvrdí, že rozpočtové provizorium znemožňuje čerpání kompenzací za covidová omezení. Na pátečním jednání sněmovny se proto poslanci ANO budou snažit prosadit mimořádný bod, který by se kompenzacím věnoval. Mluvil o tom ve vysílání Radiožurnálu exministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).

x Vládní koalice má ve sněmovně většinu. Máte s ní nějak předjednáno, že vám vůbec podpoří zařazení tohoto bodu na program, nebo už předem počítáte s tím, že se to nestane?

Je pravděpodobné, že se to nestane, protože vládní koalice rezignovala na podporu podnikatelů. Ačkoliv nás kritizovala za to, že jsme měli v době covidu dávat více, dnes nedává vůbec nic. Dovedu si představit, že náš požadavek bude zamítnut.
Na druhou stranu jsme opozice, musíme to zkoušet a uvidíme, jaké argumenty koalice přinese a proč tedy podnikatele hodila totálně přes palubu

x I kdyby se v pátek mimořádný bod do programu schůze vešel, čeho tím dosáhnete?

Dosáhneme tím toho, že alespoň podnikatelé budou vědět, na co se mohou připravit. My jsme připravili kompletní program podpory tak, jak to bylo na jaře, jak to bylo v měsících předtím. Předali jsme to vládě, bylo to projednáno s asociacemi, se svazy a vláda mohla od 17. prosince k tomu zaujmout různé postoje. Mohla to takto vypsat, mohla to zredukovat, mohla si stoupnout před podnikatele a říct: „I když jste byli omezeni, i když my jsme to v minulosti požadovali, nedostanete kvůli úsporám vůbec nic.“ Ale vláda neudělala nic.

Dnes máme měsíc a půl poté, co nastoupila, a podnikatelé neví, jestli kompenzační bonus končí v lednu, jestli se programy, které jsme připravili, zredukují, částečně vypíšou, anebo jestli tedy skutečně nedostanou vůbec nic. To znamená, že potřebujeme vládu dostat alespoň do takového módu, že řekne, co bude, protože mimo jiné každý z ministrů to říká v tuto chvíli trošku jinak.

x Ale vláda Petra Fialy z ODS už oznámila, že kompenzace pro podnikatele schválí na některém z následujících jednání. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka z ODS chystají kompenzace, které budou cílit na nejohroženější podnikatele. To nestačí?

To nestačí, protože jsme v situaci, kdy každý z ministrů to říká trochu jinak. Pan ministr (pro místní rozvoj z Pirátů Ivan) Bartoš tento týden řekl „ano, připravujeme programy COVID 21 a nepokryté náklady“. To jsou ty, které my jsme připravili. Pan premiér říká „ano, je třeba podnikatelům pomoci“. Ale na druhou stranu pan ministr (za STAN Jozef) Síkela řídí ministerstvo průmyslu a obchodu jako banku pro vyvolené, kdy vlastně říká „tomu možná dáme, tomu nedáme“ a víceméně rezignuje z té podpory, která byla plošného charakteru, ale pro všechny, kteří byli omezeni.

Včera jsem interpeloval pana ministra, ale nedozvěděl jsem se vůbec nic. Mimo kritiky toho, jak jsme to dělali my. Očekáváme, že vláda bude jednat jedním hlasem, že se těch pět koaličních aktérů domluví a řeknou: bude to od února, od března. Kdy budou výzvy? Jak budou zaměřeny? To prostě dnes nevíme.

x Premiér Fiala řekl že se vládní koalice dohodla na omezení platnosti pandemického zákona. Účinný by měl být jen do konce letošního roku. Když tady budeme mluvit o nějaké - zkusíme to - konstruktivní spolupráci. Souhlasíte s tím krokem? Podpoříte ho ve sněmovně?

Nechápu, proč se vůbec bude zavádět, když je to na několik měsíců. Vláda má dnes v rukou úplně jednoduchý nástroj – nemusí nic nového připravovat – a to je nouzový stav. Pokud si ho vyhlásí, tak může všechna opatření, která chce udělat, udělat. Nepotřebujeme na to zákon, notabene zákon, který je šitý horkou jehlou. Zákon, který má platit několik měsíců a který de facto nebude umožňovat nic jiného než to, co umožňuje nouzový stav. Tak jako jsme ho vyhlašovali my, tak to vláda může udělat.

x Vláda ho ale vyhlašovat nechce, protože má pocit, že byl nadužíván.

Záleží na tom, jak si ty parametry nastaví. Nouzový stav přece není o tom, že využiji stoprocentně všechno to, co mi umožňuje, ale tento zákon je trhán na kusy ústavními právníky. Je tam celá řada chyb, tak proč vymýšlet něco, co dnes už existuje, když si mohu na týden, na 14 dní, na měsíc, bude-li to nezbytně nutné, ten nouzový stav bez problémů udělat a mohu v něm udělat všechny kroky, které dnes chtějí dělat v rámci pandemického zákona.
Kdyby to byl zákon, který je dlouhodobého charakteru a do značné míry reflektuje to, že mohou přijít nejen pandemie, ale jiné pohromy tohoto charakteru, pak bych to chápal. Ale dělat něco na pár měsíců, co mi nahradí něco, co už existuje? To přece nedává smysl.

x Podporu tedy čekat nelze... V úterý jste znovu neuspěl ve volbě posledního místopředsedy sněmovny. Budete se o funkci ještě ucházet dál?

Nemáme důvod měnit naše stanovisko a současně jasně říkáme, že ani na minutu nemůže nikdo předpokládat, že budeme handlovat křesla ve sněmovně, notabene křesla, která nepatří současné koalici. Za poslušnost, za vyšší stupeň loajality, anebo dokonce za rychlejší schvalování zákona. My jsme sebevědomá opozice a nemůžeme to takto vyměňovat.

x Ale politika přece je i o kompromisech. Nebo ne?

Politika je o kompromisech a my jsme připraveni diskutovat nad jakýmkoliv zákonem, ale nemůžeme měnit loajalitu a poslušnost vůči většinové koalici za funkcionářské křeslo. To nám za to nestojí.

Nekompetentní nebo blokující. Takovými výrazy častují poslanci opozičního ANO současnou vládu. Kritizují, že kabinet podle nich zastavil některé dotační programy. Tvrdí, že rozpočtové provizorium znemožňuje čerpání kompenzací za covidová omezení. Na pátečním jednání sněmovny se proto poslanci ANO budou snažit prosadit mimořádný bod, který by se kompenzacím věnoval. Mluvil o tom ve vysílání Radiožurnálu exministr průmyslu Karel Havlíček (ANO).

x Vládní koalice má ve sněmovně většinu. Máte s ní nějak předjednáno, že vám vůbec podpoří zařazení tohoto bodu na program, nebo už předem počítáte s tím, že se to nestane?

Je pravděpodobné, že se to nestane, protože vládní koalice rezignovala na podporu podnikatelů. Ačkoliv nás kritizovala za to, že jsme měli v době covidu dávat více, dnes nedává vůbec nic. Dovedu si představit, že náš požadavek bude zamítnut.
Na druhou stranu jsme opozice, musíme to zkoušet a uvidíme, jaké argumenty koalice přinese a proč tedy podnikatele hodila totálně přes palubu.

x I kdyby se mimořádný bod do programu schůze vešel, čeho tím dosáhnete?

Dosáhneme tím toho, že alespoň podnikatelé budou vědět, na co se mohou připravit. My jsme připravili kompletní program podpory tak, jak to bylo na jaře, jak to bylo v měsících předtím. Předali jsme to vládě, bylo to projednáno s asociacemi, se svazy a vláda mohla od 17. prosince k tomu zaujmout různé postoje. Mohla to takto vypsat, mohla to zredukovat, mohla si stoupnout před podnikatele a říct: „I když jste byli omezeni, i když my jsme to v minulosti požadovali, nedostanete kvůli úsporám vůbec nic.“ Ale vláda neudělala nic.

Dnes máme měsíc a půl poté, co nastoupila, a podnikatelé neví, jestli kompenzační bonus končí v lednu, jestli se programy, které jsme připravili, zredukují, částečně vypíšou, anebo jestli tedy skutečně nedostanou vůbec nic. To znamená, že potřebujeme vládu dostat alespoň do takového módu, že řekne, co bude, protože mimo jiné každý z ministrů to říká v tuto chvíli trošku jinak.

x Ale vláda Petra Fialy z ODS už oznámila, že kompenzace pro podnikatele schválí na některém z následujících jednání. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka z ODS chystají kompenzace, které budou cílit na nejohroženější podnikatele. To nestačí?

To nestačí, protože jsme v situaci, kdy každý z ministrů to říká trochu jinak. Pan ministr (pro místní rozvoj z Pirátů Ivan) Bartoš tento týden řekl „ano, připravujeme programy COVID 21 a nepokryté náklady“. To jsou ty, které my jsme připravili. Pan premiér říká „ano, je třeba podnikatelům pomoci“. Ale na druhou stranu pan ministr (za STAN Jozef) Síkela řídí ministerstvo průmyslu a obchodu jako banku pro vyvolené, kdy vlastně říká „tomu možná dáme, tomu nedáme“ a víceméně rezignuje z té podpory, která byla plošného charakteru, ale pro všechny, kteří byli omezeni.

Včera jsem interpeloval pana ministra, ale nedozvěděl jsem se vůbec nic. Mimo kritiky toho, jak jsme to dělali my. Očekáváme, že vláda bude jednat jedním hlasem, že se těch pět koaličních aktérů domluví a řeknou: bude to od února, od března. Kdy budou výzvy? Jak budou zaměřeny? To prostě dnes nevíme.

x Premiér Fiala řekl ve čtvrtečních Dvaceti minutách Radiožurnálu, že se vládní koalice dohodla na omezení platnosti pandemického zákona. Účinný by měl být jen do konce letošního roku. Když tady budeme mluvit o nějaké - zkusíme to - konstruktivní spolupráci. Souhlasíte s tím krokem? Podpoříte ho ve sněmovně?

Nechápu, proč se vůbec bude zavádět, když je to na několik měsíců. Vláda má dnes v rukou úplně jednoduchý nástroj – nemusí nic nového připravovat – a to je nouzový stav. Pokud si ho vyhlásí, tak může všechna opatření, která chce udělat, udělat. Nepotřebujeme na to zákon, notabene zákon, který je šitý horkou jehlou. Zákon, který má platit několik měsíců a který de facto nebude umožňovat nic jiného než to, co umožňuje nouzový stav. Tak jako jsme ho vyhlašovali my, tak to vláda může udělat.

x Vláda ho ale vyhlašovat nechce, protože má pocit, že byl nadužíván.

Záleží na tom, jak si ty parametry nastaví. Nouzový stav přece není o tom, že využiji stoprocentně všechno to, co mi umožňuje, ale tento zákon je trhán na kusy ústavními právníky. Je tam celá řada chyb, tak proč vymýšlet něco, co dnes už existuje, když si mohu na týden, na 14 dní, na měsíc, bude-li to nezbytně nutné, ten nouzový stav bez problémů udělat a mohu v něm udělat všechny kroky, které dnes chtějí dělat v rámci pandemického zákona.

Kdyby to byl zákon, který je dlouhodobého charakteru a do značné míry reflektuje to, že mohou přijít nejen pandemie, ale jiné pohromy tohoto charakteru, pak bych to chápal. Ale dělat něco na pár měsíců, co mi nahradí něco, co už existuje? To přece nedává smysl.

x Podporu tedy čekat nelze... V úterý jste znovu neuspěl ve volbě posledního místopředsedy sněmovny. Budete se o funkci ještě ucházet dál

Nemáme důvod měnit naše stanovisko a současně jasně říkáme, že ani na minutu nemůže nikdo předpokládat, že budeme handlovat křesla ve sněmovně, notabene křesla, která nepatří současné koalici. Za poslušnost, za vyšší stupeň loajality, anebo dokonce za rychlejší schvalování zákona. My jsme sebevědomá opozice a nemůžeme to takto vyměňovat.
Ale politika přece je i o kompromisech. Nebo ne?

Politika je o kompromisech a my jsme připraveni diskutovat nad jakýmkoliv zákonem, ale nemůžeme měnit loajalitu a poslušnost vůči většinové koalici za funkcionářské křeslo. To nám za to nestojí.

X X X

Budu pokračovat, ať mě třeba zavřou, říká muž stíhaný za stalking Kubka

Patrik Tušl, který je stíhán za nebezpečné pronásledování předsedy České lékařské komory Milana Kubka, v pátek odmítl obvinění, že lékaře pronásledoval. Tvrdí, že mu jen chtěl klást otázky týkající se například povinného očkování. Tušlovi hrozí v případě odsouzení až roční vězení.
„Já jsem nikdy nikoho nepronásledoval, já jsem si nemapoval, kudy Kubek chodí, já jsem si nemapoval, v kolik hodin a kam chodí a podobně. Já jsem vždycky náhodně přijel buď na adresu, kde on bydlí, která byla veřejná na sociálních sítích, nebo k němu do práce a chtěl jsem se ho dotazovat na dotazy, které jsem na něj měl,“ řekl Tušl novinářům v restauraci Šeberák v pražských Kunraticích. Muž zároveň odmítl tvrzení, že na Kubka jakkoli útočil.

Dodal, že chce Kubkovi dotazy pokládat i nadále. „Budu to dělat trochu jinak, a to tak, že pokaždé, když za panem Kubkem půjdu, tak to oficiálně oznámím na úřadu, nahlásím událost třeba u něj v ulici, třeba shromáždění,“ řekl Tušl. „Aby nikdo nemohl říkat, že ho pronásleduju,“ doplnil.

Tušl natáčí videa, ve kterých nadává zdravotníkům v očkovacích centrech nebo pronásleduje u jejich bytů Kubka nebo imunologa Václava Hořejšího. Videa pak zveřejňuje na internetu a od svých fanoušků a sledujících vybírá dary. Tušl dnes tvrdil, že u bytu Hořejšího byl pouze jednou, s imunologem údajně nemluvil.

O tom, že policie stíhá dva lidi, devětadvacetiletého muže kvůli pronásledování známého lékaře a pětačtyřicetiletou ženu kvůli šíření poplašné zprávy, informoval policejní mluvčí Jan Daněk ve středu. Muž podle policistů dlouhodobě pronásledoval lékaře, motivem podle nich bylo získávání finančních darů od podporovatelů.

Šiřitelka hoaxu nedorazila
Tiskové konference se původně měla zúčastnit i druhá obviněná Jana Peterková. Je stíhána mimo jiné kvůli tomu, že podle policie tvrdila, že po očkování proti koronaviru umírají důchodci. Právník Norbert Naxera za ni přečetl prohlášení. V tom podle něj žena mimo jiné poukázala na svobodu vyjadřování. Stíhání je podle ní na politickou objednávku a má ji zastrašit.
Peterková je podle serveru Aktuálně.cz součástí skupiny lidí, kteří šíří dezinformace o covidu-19 a očkování proti této nemoci nebo útočí na zdravotníky. Na ženu bylo uvaleno několik exekucí a na své akce požaduje finanční dary od lidí, kteří sledují její videa na internetu. 
Za lži o úmrtích po očkování na nemoc covid-19 v domově pro seniory uložil Městský soud v Praze podle webu
Peterkové v polovině ledna pokutu 250 000 korun. Domu, který na ni žalobu podal, se musí také omluvit. Rozsudek není pravomocný, Peterková avizovala, že se proti němu odvolá.
Podle Naxery se Peterková nemohla dopustit šíření poplašné zprávy, protože by musela nepravdivou informaci šířit úmyslně. To se ale podle něj nestalo, Peterková údajně dala jen prostor jiné ženě, která nepravdivou informaci uvedla.

X X X

Ústavní soud udělal definitivní tečku za první větví kauzy Rath. Odmítl stížnost na politizaci procesu

Ústavní soud odmítl stížnost bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, udělal tak poslední tečku za první větví jeho korupční kauzy. Rath si odpykal polovinu ze sedmiletého trestu vězení, 11. ledna se dostal podmínečně na svobodu. Ústavní soud rozhodoval koncem roku bez veřejného jednání, nyní usnesení zpřístupnil ve své databázi. Zároveň také odmítl stížnost dalšího z odsouzených, manažera Tomáše Mladého, který dostal pětiletý trest.

„Je přirozené, že média a veřejnost obecně věnují značnou pozornost trestním řízením vedeným proti osobám politicky činným, respektive zastávajícím vysoké politické funkce. To byl i případ stěžovatele,“ reagovali ústavní soudci.
Podle Ústavního soudu je také přirozené, že policie a státní zastupitelství komunikují s médii a v zákonných mezích jim poskytují některé informace. Požadavky na co nejširší přístup k přímým informacím o trestním řízení je třeba do určité míry akceptovat, míní soudci.
Kauza podle nich nebyla ani nepřípustně zpolitizovaná nad rámec prosté skutečnosti, že Rath byl veřejně činný, a proces tak sledovala i politická scéna.

Ústavní soud nevidí rozpor
Rath dále zkritizoval výsledky dokazování, některé svědecké výpovědi, zpochybnil odposlechy, poukázal na údajnou podjatost soudců, stěžoval si na to, že byl opakovaně eskortovaný v poutech před objektivy médií.
Kritizoval délku procesu a také podle něj nepřiměřeně přísný trest. Zopakoval také to, že nevěděl, co je v krabici od vína, kterou přebíral ve chvíli, kdy jej zadržela policie. Podle spisu uvnitř byly peníze.

Ústavní soud nevidí mezi důkazy a skutkovými zjištěními žádný rozpor. Připomněl, že Rath byl spolu s dalšími lidmi odsouzen za promyšlenou a připravenou trestnou činnost, která spočívala v manipulaci s veřejnými zakázkami.
„Jestliže tedy trestní soudy dospěly k přesvědčení, že stěžovatel dobře věděl, že v krabici od vína, kterou přebíral v době svého zadržení, se nachází úplatek, skutečně nejde o závěr, který by se jevil jako nelogický a Ústavní soud by byl oprávněn jej rozporovat,“ stojí v usnesení.

Pražský vrchní soud později uznal Rathovu vinu v případech ovlivňování tendrů na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku.
V této takzvané první větvi kauzy Rath dostal sedmiletý trest vězení a také desetimilionový peněžitý trest a zákaz činnosti, a to za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a poškození finančních zájmů Evropské unie. Z částky zatím zaplatil zhruba polovinu. Rozsudek v této větvi korupční kauzy kolem Ratha loni potvrdil Nejvyšší soud, když odmítl všechna dovolání.

Ve druhé větvi kauzy prodloužil Krajský soud v Praze Rathovi nepravomocně trest ještě o rok, uložil mu také osmnáctimilionový peněžitý trest. Trestné činnosti kolem zdravotnických zakázek v kraji se podle senátu dopustilo i dalších osm obžalovaných lidí a devět firem, včetně stavební firmy Metrostav. Druhou větví se teprve bude zabývat odvolací vrchní soud, a to v dubnu.

X X X

ZBYTEČNÉ MILIONY ZA EXTERNISTY NA MINISTERSTVU FINANCÍ, PROČ NEBYLI ZAMĚSTNANCI?

Ministerstvo zaplatilo za fotografa a kameramana skoro dva miliony. Starali se Schillerové o sociální sítě

Ministerstvo financí zaplatilo za profesionálního fotografa Davida Šedivého a kameramana Jakuba Konečného 1,93 milionu korun. Náplní jejich práce bylo starat se o účty tehdejší ministryně Aleny Schillerové (ANO) na sociálních sítích Facebook a Instagram. Informoval o tom server Seznam Zprávy s tím, že fotograf působil na ministerstvu od ledna 2021, kameraman od září 2020. Oba skončili na vlastní žádost loni v listopadu.

„Ministerstvo financí vám sděluje, že za období 23. září 2020 až 30. listopadu 2021 byly náklady na platy a odměny obou referentů v souhrnu 1 930 769 Kč (bez odvodů),“ sdělil Miloš Nagy z kanceláře státního tajemníka serveru Seznam Zprávy.
Ten žádal o vyčíslení nákladů na fotografa a kameramana podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Odpověď dostal až po opakovaných urgencích s tím, že kvůli ochraně osobních údajů není možné sdělit konkrétní sumy u jednotlivých pracovníků.
Server připomíná, že profesionální fotograf David Šedivý pořizoval zejména snímky ministryně na instagram a na financích působil od ledna 2021. Kameraman Jakub Konečný přišel v září 2020. Oba dva skončili na vlastní žádost dva dny poté, co byl Petr Fiala z ODS jmenován premiérem.

Ještě loni v září přitom ministerstvo uvádělo, že „nezaměstnává ani nenajímá žádné fotografy“. Sociální sítě si měla tehdejší šéfka resortu Schillerová spravovat sama a fotografie měli pořizovat zaměstnanci v rámci svých běžných povinností.
Schillerová, která je v současnosti předsedkyně poslanců hnutí ANO, žádost o vyjádření odmítla a novináře odkázala na resort financí.
„Ukazuje se, že Alena Schillerová byla nejen ministryní dluhů, ale také ministryní instagramu,“ reagoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

X X X

Kdo je Menšík, finalista juniorského Australian Open? Vysoký a ambiciózní talent, který míří za Djokovićem

Šestnáctiletý Jakub Menšík se probojoval do finále grandslamové juniorky Australian Open. A v sobotu zhruba od čtvrté hodiny ranní středoevropského času bude hrát o svůj zatím největší titul kariéry. Nedávný vítěz kategorie Talent roku v domácí anketě Zlatý kanár potvrzuje i v Melbourne, že může být velkým příslibem pro český mužský tenis.

Není divu, v šestnácti letech už měří možná tak akorát, třeba o tři centimetry výš než jeho velký vzor, Srb Novak Djoković.
„To, co dokázal, je neuvěřitelné a výjimečné. Někteří lidé ho mají rádi, někteří ho nenávidí. Já jsem rád za to, co dokázal. Chtěl bych, aby se mi podařilo splnit některé cíle, které dokázal,“ říká pro Radiožurnál.

„Na tomhle turnaji jsem hodně fandil Augeru-Aliassimeovi a Tayloru Fritzovi. Bohužel oba prohráli. Jinak je můj vzor Novak Djoković. Směřuju tam kam on. Snad, jsou to velké cíle.“

Mentální kouč
Také Jakub Menšík by se jednou rád prosadil mezi dospělými tenisty, pomáhá mu trenér Tomáš Josefus, zázemí má v prostějovském centru a má také svého mentálního kouče.
„Pomáhá Dragan Vujović. Žije v Česku už asi dvacet let, mluví česky. Už asi tři roky spolupracujeme. Vzniklo to tak, že moje máma byla na jednom z jeho seminářů v práci a zalíbil se jí. Tak mě zkontaktovali a pak jsme si sedli,“ pokračuje talent českého tenisu.

„Začali jsme si povídat o tenise. Pak jsme zašli trošku dál a předal mi svoje techniky a zkušenosti. Protože má spoustu dalších hráčů, kteří se objevili na juniorských grandslamech,“ vysvětluje.
Konkrétní rady si však Jakub Menšík střeží jako své tajemství, ale je možné, že se pro nějaké přihlásí i teď před svým největším zápasem v mládežnické kategorii.
S nejvýše nasazeným tenistou Američanem Brunem Kuzuharou si v sobotu zhruba od čtyř hodin ráno českého času zahraje o titul v grandslamové juniorce Australian Open.