„Po své návštěvě u prezidenta Zemana před třemi týdny jsem byl snad první, kdo obrátil šílenství, zejména v Senátu, kterému nešlo o zdraví prezidenta, ale o jeho nedočkavost smést někoho z funkce,“ uvedl bývalý prezident Václav Klaus v pořadu rádia Frekvence 1. Vyjádřil se i k Pekarové, která dělá, že rozumí všemu, ale ministryni po Maláčové nechtěla vzít, protože by se znemožnila.

Klaus: Pekarová bude bezvadnou předsedkyní Poslanecké sněmovny... „Bezvadná. Bezvadná. Ona byla vždycky můj kůň a já myslím, že si v této funkci povede velmi zdárně. Protože z ní – z jejích očí a tváře – čiší zlo. Myslím, že je tam kondenzované. Věřím, že bude toto schopna uplatňovat, když se budou poslanci bavit, nevěnovat dostatečnou pozornost projednávání, svačit ve Sněmovně, telefonovat, nenosit roušky. Tak bude mít šanci, aby své skutečné já uplatnila,“ reagoval bývalý předseda ODS Klaus, který se netají kritikou koalice Spolu a předsedy občanských demokratů Petra Fialy.

X X X

UŽ NA PRVNÍ SCHŮZI UKÁZALI MOC, ODMÍTLI HAVLÍČKA A OKAMURU, KTERÝ MÁ 20 POSLANCŮ

Pekarová vede Sněmovnu. Poslanci odmítli, aby proti ní kandidoval Havlíček
Pozici šéfky Sněmovny získala předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. V tajné volbě získala 102 hlasů, volební komise přitom poslancům vydala 194 lístků. Pekarovou Adamovou podporovali poslanci ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů, kteří nepřipustili, aby jejím soupeřem ve volbě byl za ANO vicepremiér Karel Havlíček.

„Budu zástupcem všech poslanců,“ slíbila ve Sněmovně již před samotnou volbou Pekarová Adamová.
Příští rok, když bude Česko předsedat Evropské unii, budou muset podle ní politici odložit stranou, koho v parlamentu zastupují. Co se týče jazykových schopností, řekla, že se bez problémů domluví anglicky.

„Nikdy jsem nenazvala Poslaneckou sněmovnou žvanírnou,“ řekla také poslancům šéfka TOP 09. Svou stranu vede dva roky. „Byla jsem nejprve v komunální politice,“ uvedla ke svým politickým zkušenostem.
Na kytaru hrát neumím, řekla šéfka TOP 09 v narážce na končícího předsedu Vondráčka

V čele Sněmovny vystřídá Radka Vondráčka z ANO. „Na kytaru hrát neumím,“ řekla Markéta Pekarová Adamová v narážce na končícího šéfa Sněmovny. Ten totiž vyvolal skandál, když hrál na kytaru v hlavním jednacím sálu Sněmovny a stál přitom na pultu předsedy Sněmovny.

ANO navrhlo do funkce předsedy dolní komory parlamentu vicepremiéra Karla Havlíčka, ten ale podle právníků Sněmovny nemůže kandidovat, pokud je ve vládě. „Předpokladem pro to, aby poslanec - člen vlády, mohl být volen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny, je nutný předchozí zánik členství ve vládě,“ píše se ve stanovisku sněmovních právníků, které si vyžádala volební komise
.
Havlíček by tedy musel nejprve dát demisi. Jeho šance by ale proti Pekarové Adamové ani tak nebyly vysoké. ANO má totiž jen 72 poslanců. Přesně tolik poslanců neodevzdalo hlasovací lístek, který si vyzvedlo před volbou nového předsedy Sněmovny.
„Nominaci od členů klubu ANO beru s pokorou. Nominoval mě nejsilnější klub ve Sněmovně,“ hájil svou nominaci Havlíček ještě před tím, než mu pětice stran, které vytvořily koalici, kandidaturu zatrhla.

Šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob se ptal Havlíčka, zda už rezignoval na své funkce ve vládě, když se uchází o funkci šéfa Sněmovny, a premiéra Andreje Babiše, kým by Havlíčka nahradil ve svém kabinetu.
Stanjura prosadil možnost jednat i po půlnoci
Na návrh šéfa poslanců ODS Zbyňka Stanjury Sněmovna odhlasovala, že poslanci mohou jednat o vedení Sněmovny klidně i po půlnoci.

Stanjura tak reagoval na sérií vystoupení ministrů a poslanců ANO před volbou šéfky Sněmovny.
Projevy členů ANO, kteří velebili Karla Havlíčka a jeho schopnosti, označil šéf lidovců Marian Jurečka za začátek Havlíčkovy „beatifikace“, tedy blahořečení v terminologii římskokatolické církve.
Několik poslanců ANO jí před tím vyčítalo, že neseděla v jednacím sále při vystoupení v rámci bodu, který se jí osobně týká.
Sněmovna bude mít nově šest místopředsedů

Do vedení Sněmovny kandiduje na post místopředsedy i lídr SPD Tomio Okamura. Se zastoupením SPD ve vedení komory ale nová většina ve Sněmovně nepočítá.

Mandátový a imunitní výbor vede Válková

VÁLKOVÁ DŘÍVE PSALA DOPIS S DR. URVÁLKEM, KTERÝ POSLAL NA SMRT MILADU HORÁKOVOU, POZDĚJI TVRDILA , ŽE TO NEVĚDĚLA.

URVÁLEK SI POZDĚJI VZAL ŽIVOT, OBĚSIL SE, TÍŽILO HO SVĚDOMÍ ZA VRAŽDU DR HORÁKOVÉ

VÁLKOVÁ NECHTĚLA PUSTIT Z VĚZENÍ ANI KÁJINKA, NA SVOBODU SE DOSTAL AŽ DÍKY PREZIDENTU ZEMANOVI

Poslanci ve středu také potvrdili členy nového mandátového a imunitního výboru. Výbor bude mít 16 členů a povede ho poslankyně za hnutí ANO a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková. Potvrdilo ji 181 poslanců ze 187 přítomných. Šest poslanců si při hlasování zdrželo.
Po ustavující schůzi Sněmovny musí podle Ústavy podat vláda Andreje Babiše demisi.

X X X

Sněmovna zvolila místopředsedy, Babišova vláda podá demisi ve čtvrtek

Poslancům stačily dva dny, aby dokončili ustavující schůzi Sněmovny. Končící vláda Andrej Babiše se sejde ve čtvrtek v 8 hodin ráno, aby schválila demisi. Poslanci zvolili zatím pět místopředsedů Sněmovny, celkem jich má být šest, o jednoho více než dosud. V tajné volbě překvapivě až ve druhém kole uspěla místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.

Překvapivě proto, že se na nominaci místopředsedů domluvilo pět stran, které uzavřely koalici a sestavují vládu, kterou povede Petr Fiala.
Zvoleni kromě Richterové byli také Jan Skopeček z ODS, Věra Kovářová z hnutí STAN, Jana Bartošek z KDU-ČSL a Jana Mračková Vildumetzová z hnutí ANO.
V prvním kole bylo vydáno 195 hlasovacích lístků. Mračková Vildumetzová dostala 142 hlasů, Skopeček 102 hlasů, Bartošek i Kovářová 100 hlasů, Richterová 95 hlasů, Vondráček 92 hlasů a Okamura 80. Osm hlasů bylo neplatných, Richterové v prvním kole ke zvolení chyběly jen tři hlasy.

I ve druhém kole bylo vydáno 195 hlasovacích lístků. Richterová dostala 101 hlasů a prošla, Vondráček 92 a Okamura 87 hlasů.
Neuspěl tak ani bývalý šéf Sněmovny Radek Vondráček z ANO, ani šéf SPD Tomio Okamura. Jedno místo ve vedení dolní komory tak zůstává zatím neobsazené. A strany mohou kandidovat jiné kandidáty.

Se zastoupením SPD ve vedení dolní komory parlamentu nová většina ve Sněmovně nepočítá.  SPD argumentuje, že ji volilo více než půl milionu voličů a má 20 poslanců, zatímco Piráti jen čtyři.

Vláda může o demisi rozhodnout ve čtvrtek ráno, sdělil iDNES.cz Babiš
Po ustavující schůzi musí podle Ústavy podat vláda Andreje Babiše demisi a prezident Miloš Zeman má pak jmenovat nového předsedu vlády.

„Vláda je zítra v 8 hodin, pokud dnes schůze skončí,“ sdělil iDNES.cz premiér Andrej Babiš. Vláda by tak ve čtvrtek ráno mohla podat demisi.
V úterý Hrad oznámil, že prezident pověřil jednáním o sestavení vlády šéfa občanských demokratů a lídra koalice SPOLU Petra Fialu.
Ten se již před tím dokázal domluvit s šéfy KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů na koaliční smlouvě. Jména členů vlády chce představit nejprve prezidentovi Zemanovi.
V závěru ustavující schůze Sněmovny se poslaneckého mandátu vzdal zlínský hejtman za ANO Radim Holiš. Ve Sněmovně ho nahradí Margita Balaštíková, která byla poslankyní už v minulém volebním období.

X X X

Čaputová přijede do Prahy. Šéf Senátu jí předá stříbrnou pamětní medaili

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová přijede 16. listopadu do Prahy na pozvání předsedy Senátu Miloše Vystrčila. Ten jí předá stříbrnou pamětní medaili, ve středu to oznámil Senát. Podrobnější informace k programu Čaputové v české metropoli mají být zveřejněny dodatečně.
„Na půdě české horní parlamentní komory jí bude v předvečer výročí 17. listopadu, Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva, slavnostně udělena Stříbrná medaile předsedy Senátu,“ uvedla mluvčí Senátu.

Slovenská prezidentka byla v Praze během výročí listopadových událostí i před dvěma lety, kdy mimo jiné na pražské Národní třídě položila věnec u památníku událostí 17. listopadu 1989. Uvedla tehdy, že změny, které nastaly v listopadu 1989, jsou započaté, ale ne dokončené. Varovala před tím, že když se lidé nebudou angažovat ve věcech veřejných, demokracie se může změnit na úplně jiný režim.

Čaputová prožila pád komunistického režimu v bývalém Československu jako šestnáctiletá studentka gymnázia. Tehdejší události označila za klíčové pro novodobou historii. Jako určitý dluh vnímala to, že často jsou mnohé nabyté svobody a práva brána jako samozřejmost.

Loni v březnu se slovenská prezidentka zúčastnila v Brně slavnostního shromáždění ke 100. výročí československé ústavní listiny, které se konalo ve sněmovním sále Ústavního soudu. Kritizovala tehdy politiky, kteří vyvolávají konflikty, aby polarizovali společnost, a získávali tak voličské hlasy. Vyzdvihla roli ústavních soudů jako ochránců liberální demokracie a nezávislé justice.

Čaputová se zasadila mimo jiné o to, že Slovensko si letos poprvé od rozdělení Československa připomínalo 28. října vznik společného státu v roce 1918 opět jako státní svátek. Uvedla přitom, že první československá republika byla moderním státem a stala se předpokladem samostatné slovenské státnosti.

X X X

Cimický vyznamenání nepřevezme. Proti obviněním se bude bránit

Psychiatr a spisovatel Jan Cimický se rozhodl, že za současné situace nepřevezme státní vyznamenání, které mu chce udělit prezident Miloš Zeman. Proti tvrzením několika žen, které lékaře obvinily ze sexuálního napadení a obtěžování, se hodlá aktivně bránit. Kvůli lékařskému tajemství a respektu k pacientům nebude ale tato obhajoba veřejná, uvedl Cimický ve vyjádření, které dnes poskytl ČTK.

"Státní vyznamenání, na které jsem byl navržen, hodlám s ohledem na události posledních dní nepřevzít. Do doby uzavření této kauzy nechci, aby ocenění udělované každoročně významným osobnostem, které si toto uznání zaslouží, bylo letos jakkoliv zneváženo," napsal Cimický.

Obvinění, která jsou nyní vůči němu vznášena, dopadají podle něj hlavně na jeho rodinu, spolupracovníky a také na jeho současné pacienty. "Jsem připraven se plně hájit, neboť si nejsem vědom žádného provinění takového charakteru, o kterém se nyní z veřejného prostoru dozvídám," uvedl psychiatr. K vyjádřením pacientek o jeho údajném chování se kvůli lékařskému tajemství nemůže vyjadřovat. "Má obhajoba z podstaty mého povolání a hlubokému respektu ke všem svým pacientům a profesnímu okolí nebude veřejná," dodal.

X X X

Ústavní soud: Transparentnost losování veřejných zakázek se posuzuje z celého průběhu

Losování veřejných zakázek nemůže být označeno automaticky za netransparentní, nebyl-li dodržen specifický požadavek. Transparentnost se posuzuje z celého průběhu losování. Ústavní soud vyhověl stížnosti svazku obcí Čistá Odra pro porušení práva na ochranu majetku proti čtyřem rozsudkům obecných soudů. Kvůli netransparentnosti měly obce zaplatit 15 milionů korun, i když si nikdo na losování nestěžoval. Šlo o zneužití za účelem vrácení dotace, konstatoval Ústavní soud.

Vyplývá to z rozhodnutí z 25. října, které bylo vyhlášeno na začátku listopadu.
Svazek obcí chtěl v roce 2011 s pomocí dotace vybudovat kanalizaci. Podle zákona o veřejných zakázkách se rozhodl zúžit počet uchazečů veřejné zakázky losováním. Vylosoval elektronickým zařízením deset uchazečů, kteří postoupili do dalšího kola. Tři roky po tomto losování, v roce 2014, ovšem ředitel odboru fondů Evropské unie Operačního programu Životní prostředí informoval Svazek obcí o rozsudku Krajského soudu v Brně z června 2013. 
Transparentnost je, když se změní čísla před losováním
V předmětném rozsudku krajský soud dospěl k závěru, že u losování elektronickým zařízením je jediným způsobem, jak mohou zájemci sledovat transparentnost losování, změna čísel předem přiřazených jednotlivým zájemcům těsně před losováním, stojí v popisu případu.

Ministerstvo životního prostředí následnou kontrolou zjistilo, že i v případu losování zakázky Svazku obcí žádal jeden z uchazečů, aby byla předem přidělená čísla zájemců změněna. Organizátor losování to však zamítl.
Na základě dalšího šetření dospěl poté Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj k závěru, že odmítnutím změnit čísla porušil Svazek obcí v elektronickém losování zásadu transparentnosti a tím i pravidla ve smlouvě se Státním fondem životního prostředí a obce musí peníze vrátit.

Jenže zájemce chtěl změnit čísla během losování
Podle důvodové zprávy bylo losovací zařízení certifikované a zaplombované. Součástí spisu je i zápis o zkoušce zařízení – generátoru náhodných čísel. Losování se odehrálo pod dohledem notáře a jeho součástí byly dvě zkoušky za přítomnosti všech zájemců o zakázku: V první mohl kdokoli z účastníků hlasem zastavit generování čísla, vybrat počet losovaných i vyloučených. Poté se ve velké rychlosti zobrazovala tři čísla a zařízení bylo na pokyn zastaveno. Tím je určeno číslo vylosovaného, poučil přítomné notář.

V druhé zkoušce požádali zástupci zájemců, aby bylo losováno 28 čísel. Žádné nebylo vyloučené a vylosovalo se jich celkem pět. Losující takto vybral pět čísel. Zástupce společnosti provádějící losování vysvětlil, že po vylosování čísla s ním zařízení přestává pracovat a toto číslo nepostupuje do procesu dalšího losování.

V tu chvíli zasáhl však jeden ze zájemců a vznesl požadavek, „aby byla čísla zájemců náhodně změněna a aby zájemcům nebyla přidělena čísla dle pořadí určeného datem došlé nabídky“.
Přítomný notář sdělil, že pravidla losování určuje zadavatel veřejné zakázky a nelze je v průběhu losování měnit. „Není jasné, kdo by v tomto případě určil pořadová čísla zájemců. Ostatní přítomní zástupci zájemců o veřejnou zakázku se k této žádosti nepřipojili a proti způsobu losování, jak byl navržen, nevznesli připomínky,“ stojí v odůvodnění rozsudku Ústavního soudu.

Co je transparentnost?
Jak vyplývá z rozhodnutí Ústavního soudu, soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková se soustředila na posouzení zákonem vyžadované transparentnosti, její definici a kritérií k naplnění této transparentnosti.

„Transparentnost je neurčitým právním pojmem. Soudy zdůraznily, že jeho definování v právních předpisech ,nemusí být vhodné, dokonce ani možné´, a to i proto, aby takové normy mohly pružně ,reagovat na nekonečné množství životních situací, na něž nemůže ve své obecnosti jakákoliv konkrétněji formulovaná právní norma pamatovat´. Podle Nejvyššího správního soudu tak podmínkou pro dodržení zásady transparentnosti bylo zajistit takový průběh zadávacího řízení, ,který se navenek jeví jako férový a řádný´,“ stojí v odůvodnění.

Podle odůvodnění Soudu u losování elektronickými zařízeními nebylo dlouhou dobu jasné, jak lze zkontrolovat před zahájením losování elektronické losovací zařízení a rovněž zde vyvstávaly otázky ohledně zajištění transparentnosti takového losování. „Později judikatura dovodila, že právě přečíslování zájemců před losováním, pokud o to požádal jeden zájemců, k transparentnosti přispěje,“ uvádí se v odůvodnění.

Ministerstvo: Nikdo nepochyboval, přesto netransparentní
Poté se Ústavní soud opřel o judikaturu Evropského soudu pro lidská práva: „Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že ,normu nelze chápat jako zákon’ s výjimkou případů, kdy je formulována s dostatečnou přesností, aby umožnila občanovi regulovat své chování: musí být schopen – v případě potřeby díky přiměřenému poradenství – předvídat, v rozumné míře s ohledem na okolnosti, důsledky, které má jeho jednání. Tyto důsledky nemusí být předvídatelné s absolutní jistotou: máme zkušenost, že to je nedosažitelné. Ačkoli jistota by byla žádoucí, mohla by způsobit přehnanou strnulost a právo musí být schopno držet krok s měnícími se okolnostmi,“ cituje Soud ESLP. Je úkolem soudů interpretovat a pochybnosti rozptýlit, stojí dále v odůvodnění.

Podle zjištění Ministerstva životního prostředí provedeného podle uvedeného kontrolního listu nesplnil zadavatel v průběhu losování jedinou položku ze seznamu, a to že neumožnil změnu čísel zájemců. Na konci listu byl uveden závěr „netransparentní“, načež nahlásilo ministerstvo správci dani podezření z porušení rozpočtové kázně. Na otázku z kontrolního listu, zda některý z účastníků losování vyslovil pochybnosti o průběhu losování, odpověď zněla „Ne“, popisuje dále soud, jak rozhodují úředníci.

Moc hledá chyby, protože chce zpět dotace
Poté ústavní soud mimo jiné shrnul: „V daném případě zadavatel nastavil pravidla zúžení výběru zájemců a v průběhu losování se jedno z těchto pravidel pokusil jeden ze zájemců změnit. Není zcela lichý argument stěžovatele, že kdyby připustil, aby se v průběhu losování měnila předem stanovená pravidla, i to mohlo vyvolávat pochyby o transparentnosti ze strany dalších zájemců anebo zvenčí.“

Soudci dále zopakovali, jak bylo losování ve skutečnosti organizováno a zajištěno proti manipulaci.  „Pokud soudy k uvedeným částečně odlišným skutkovým okolnostem nepřihlédly a podobně jako správce daně pouze mechanicky převzaly jeden ze způsobů, jak zkontrolovat elektronické losovací zařízení a zajistit vyšší transparentnost, aniž by posoudily okolnosti ve svém souhrnu, ve skutečnosti tím vytvořily další pravidlo, které nebylo v zákoně o veřejných zakázkách formulované a nebylo zadavatelům v předmětné době známé. Toto pravidlo pak využila veřejná moc k tomu, aby zpětně hledala pochybení jednotlivých zadavatelů, jež umožnila požadovat vrácení dotací či jejích částí,“ uvedl doslova Soud v důvodové zprávě.

ÚS: Soudy vytvořily podmínku losování až po losování
Ústavní soud poté pokračoval kritikou obecných soudů, které podle Soudu při výkladu neurčitého právního pojmu transparentnosti a abstraktního pojmu „kontroly losovacího zařízení“   vytvořily ve své judikatuře další povinnost zadavateli zakázek, a to umožnit přečíslování zájemců losování bezprostředně před losováním. „Tato povinnost však byla vytvořena až poté, co stěžovatel organizoval veřejnou zakázku, a proto její nedodržení mu nemohou přičítat orgány státní moci k tíži a jen na základě jejího nedodržení požadovat vrácení dotace či její části, neboť by tím došlo k zásahu do právní jistoty a předvídatelnosti práva,“ stojí v důvodové zprávě.

V závěru pak Ústavní soud uvedl: „Při posuzování, zda bylo losování dle § 6 ve spojení s § 61 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách ve znění do 31. 3. 2012 transparentní, je třeba vzít v úvahu průběh a okolnosti losování v jejich souhrnu. Dovodí-li judikatura specifický požadavek pro zajištění transparentnosti losování, nemohou být předcházející losování automaticky označena za netransparentní pouze z toho důvodu, že v nich takový požadavek nebyl dodržen. Rozhodnutí o vrácení dotace či její části opírající se o takový důvod představuje porušení práva na ochranu majetku podle čl. 11 Listiny a práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Soudci na sociálních sítích? Není možné je z využívání vyloučit, míní Angyalossy

Dva tematické bloky měl ve středu 10. listopadu na programu kulatý stůl, který uspořádal Nejvyšší soud v Brně k aktuálním otázkám soudcovské etiky pro předsedy a místopředsedy nejvyšších soudů, vrchních a krajských soudů, zástupce Ministerstva spravedlnosti, představitele některých dalších justičních institucí, akademiky a odborníky dlouhodobě se zabývající soudcovskou etikou.

Diskuzní seminář se konal díky zapojení Nejvyššího soudu do Globální sítě pro integritu soudnictví (Global Judicial Integrity Network). Tato iniciativa vznikla v roce 2018 pod záštitou Organizace spojených národů, konkrétně Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu.

Zmíněnými dvěma ústředními tématy, o kterých přibližně padesát účastníků diskutovalo, byly aktivity soudců na sociálních sítích a vedlejší činnosti soudců. K prvnímu z témat předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy ve svém úvodním vystoupení mimo jiné uvedl: „Sociální sítě nám přinášejí široké možnosti kontaktu a vzájemného sdílení názorů i jiného nehmotného charakteru a soudce z jejich využívání není možné předem vyloučit. Mnohdy ovšem bude tenká hranice mezi profesně vhodnou sebeprezentací na sociálních sítích a projevy, které jsou již za hranou soudcovské vážnosti. Také nesmíme zapomínat na to, že sociální sítě o nás vypovídají mnohem více než jen to, co přímo vyplývá z námi prezentovaného obsahu.“ Aktivitu soudců na sociálních sítích už dříve řešila Soudcovská unie.

Opakovaně se kromě vymezených témat diskutovalo také o tom, do jaké míry mají být etické normy závazné a vymahatelné. Téměř všichni diskutující se přitom shodli, že případné porušení etických pravidel ze strany soudce nemůže být stavěno na stejnou úroveň, jako by daný soudce porušil zákon. Jak zdůraznil Petr Angyalossy: „Etický kodex soudce České republiky má jen doporučující charakter a není podkladem pro kárné žaloby. Jestliže zde existují pevně daná pravidla pro chování soudců obsažená v zákoně o soudech a soudcích, snaha přeměnit soubor etických zásad v další právně závaznou normu by vedla k nežádoucí duplicitě“.

Účastníci semináře se v té souvislosti shodli na tom, že logická provázanost mezi zákonem o soudech a soudcích s etickými kodexy, kterými by se měli soudci řídit, samozřejmě existuje, etická pravidla, která v poslední době jejich tvůrci na různých úrovních v České republice sestavili, přirozeně ze zákona vycházejí. Samotný výklad zákona o soudech a soudcích, který se může zdát ve vztahu k uvedené problematice někomu příliš obecný, by však měly provádět výhradně jen kárné senáty prostřednictvím svých judikátů.
Nejvyšší soud hodlá založit novou tradici a v pořádání kulatých stolů k aktuálním otázkám soudcovské etiky pokračovat i v příštích letech, ceskajustice.cz

X X X

Ministryně Benešová chce, aby její nástupce řešil výši odměn pro znalce

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla v podkladech pro nové vedení úřadu jako prioritu zvýšení znalečného a vyřešení dalších otázek ve znalectví. Napsala to v odpovědi na otevřený dopis, který jí v říjnu zaslali někteří znalci v čele s chirurgem Pavlem Pafkem. Podle těchto expertů znalců ubývá kvůli neadekvátnímu ohodnocení jejich práce ze strany státu.

Zatímco cena znaleckých posudků pro soukromé objednatele není nijak omezená, maximální výši znalečného za posudky pro stát stanoví vyhláška, a to na 450 korun za hodinu. Tato částka letos vzrostla poprvé po 18 letech. Předtím činila 350 korun a do roku 2003 to bylo 125 korun za hodinu. Pafko, znalec v oboru dopravních nehod Aleš Vémola a expert na autorské právo Ivo Telec tvrdí, že taková odměna není objektivně spravedlivá. Připomněli také, že ministerstvo dříve slibovalo navýšení znalečného na 500 až 750 korun za hodinu.
„Danou otázku v žádném případě nepovažuji za uzavřenou a pevně věřím, že se částka odměny a systém odměňování jako celek v nejbližší možné době změní k lepšímu,“ reagovala Benešová, kterou by mohl v nové vládě nahradit poslanec Pavel Blažek (ODS).

„V zájmu zachování kontinuity prací, které jsem během svého funkčního období započala, jsem zadala přípravu komplexních podkladů pro nové vedení ministerstva, v nichž je zdůrazněna priorita zvýšení znalečného a vyřešení dalších zásadních koncepčních otázek v oblasti znalectví,“ uvedla. „Tyto jsou již dílem hotové s tím, že ministerstvo dále pracuje na sběru dat tak, aby mělo co nejpřesnější podklady pro následná vyjednávání s dalšími resorty, zejména ministerstvem financí,“ pokračovala.

Ministryně podotkla, že trvajícího problému s takzvanou vyhláškovou výší znalečného si je vědomá. Uvedla, že ministerstvo původně navrhovalo stanovení podstatně vyšších sazeb, což se ale nepodařilo prosadit i s ohledem na stav státního rozpočtu. „Věřím, že se nové vedení ministerstva s mým náhledem na závažnost situace na úseku znalecké činnosti ztotožní. A že bude i nadále pokračovat ve snahách o vylepšení znaleckého prostředí, které by mělo přinést také další navýšení odměn za výkon znalecké činnosti,“ uzavřela.

Pafko, Vémola a Telec již dříve zdůraznili, že znalečné je odměnou za vysoce kvalifikovanou činnost špičkových odborníků. Mělo by tak podle nich odrážet i veškeré finanční a časové náklady vynaložené na studium, následnou specializaci, výzkum v oboru, rozvoj a prohlubování vzdělání a odborných dovedností včetně odborné praxe. Trojice poukázala na to, že za posledních 13 let se počet znalců snížil o 40 procent, přičemž o 12,5 procenta to bylo jen za minulý rok, ceskajustice.cz

X X X

EXEKUTORKA STUDENÁ Z PŘEROVA DO VĚZENÍ, ZPŮSOBILA ŠKODU PŘES 26 MILIONŮ

Exekutorka přiznala chyby, soud ji za zpronevěru potvrdil 8,5 roku vězení
Bývalá přerovská soudní exekutorka Jitka Studená si za zpronevěru a zneužití pravomoci úřední osoby pravomocně odpyká 8,5 roku vězení. Trest uložený olomouckým krajským soudem jí dnes potvrdil vrchní soud. Žena podle soudu způsobila škodu přes 26 milionů korun, u odvolacího soudu se domáhala pouze snížení trestu. Peníze získané z exekuční činnosti posílala žena podle rozsudku na chod exekučního úřadu, jeho rekonstrukci i na bankovní účet svého přítele.

Vrchní soud zároveň během projednávání případu nepřijal její prohlášení viny s tím, že měl pochybnosti, zda je míněno vážně, uvedl předseda senátu. Obhajoba se dnes odvolávala pouze do výroku o výši trestu. „Trest považujeme za nepřiměřeně přísný, bez ohledu na to, zda soud přijal prohlášení o vině či nepřijal. Z její strany došlo k tomu, že pochopila, že konečná zodpovědnost je vždy na ní, jako na vedoucí exekutorského úřadu. K pochybení došlo, šlo ale o manažerské selhání,“ uvedl její obhájce.

Bývalá exekutorka dnes na soudce apelovala, aby jí trest snížili. Poukazovala na své rodinné poměry i snahu peníze splácet. „Nikdy mé jednání nebylo vedeno snahou získat majetkový prospěch. Uvědomuji si ty chyby, neměla jsem nikdy nastoupit do pozice manažera,“ uvedla Studená. Dodala, že škodu splácí ze současného výdělku a to již několik let. Naopak žalobce s trestem i zákazem činnosti souhlasil. „Trestná činnost byla páchána po celou dobu výkonu funkce soudní exekutorky, soud se zabýval i tím, jakým způsobem byla ohrožena důvěra v právní stát a justiční systém,“ podotkl žalobce.
Podle žalobce zmařila žena vyplácení peněz v 281 exekučních řízeních a způsobila tak škodu přesahující 26 milionů korun. Obžaloba postihovala jednání šestapadesátileté bývalé přerovské soudní exekutorky při výkonu exekuční činnosti v letech 2009 až 2013. Studená podle žalobce jako jediná rozhodovala o odchozích platbách a výběrech peněz, tato vymahatelná plnění však nevyplácela, ale používala na chod úřadu, na rekonstrukci úřadu v Komenského ulici v Přerově nebo je převáděla na bankovní účet svého přítele.

Svým jednáním bývalá exekutorka poškodila podle žalobce jednotlivce, státní správu i řadu firem. S nárokem na finanční odškodnění se připojilo ministerstvo spravedlnosti, banky či okresní správa sociálního zabezpečení. Z firem jde především o pivovarnickou skupinu středomoravských pivovarů PMS Přerov, do které spadá Pivovar Litovel, Pivovar Zubr a Pivovar Holba z Hanušovic.

Rozsáhlý případ mapovali policisté několik let. Na kauzu se zaměřili jihomoravští specialisté z odboru hospodářské kriminality na základě žádosti o změně místní příslušnosti kvůli možné podjatosti jejich kolegů. Ze seznamu exekutorů podle webu profesní komory Studená vypadla v roce 2013, v jejím obvodu ji nahradil jiný exekutor.

X X X

Extrémně přísná vazba. Stát vyplatí anarchistovi 665 tisíc korun za nezákonné stíhání

Anarchista Petr Sova získá od státu za své nezákonné trestné stíhání a za pobyt ve vazbě celkem 665.000 korun. Většinu z této částky mu společně s omluvou dobrovolně vyplatilo ministerstvo spravedlnosti, dalších 110.000 korun se dnes Sova pravomocně domohl u soudu. Muž žádal celkem zhruba 2,5 milionu za újmu způsobenou tím, že čelil obvinění z přípravy teroristického útoku na vlak.

Obžaloba tvrdila, že Sova společně s Martinem Ignačákem a Alexandrou Ščambovou „chtěli zastrašit obyvatelstvo a jejich cílem bylo ohrozit lidské životy“. Měl jim k tomu posloužit plánovaný útok na nákladní vlak s vojenským materiálem. K útoku chtěli podle státního zástupce použít v úseku mezi pražským Radotínem a Berounem zápalné lahve, které v dubnu 2015 zakopali poblíž železničního mostu v Chuchli.

Justice však Sovu i ostatní obžalované v březnu 2018 pravomocně zprostila viny. Mimo jiné tehdy vyjádřila výhrady k postupu policie, která do anarchistické skupiny infiltrovala dva své agenty. Obžalovaní argumentovali právě tím, že celý případ byl policejní provokací. Sova k tomu dříve vypověděl, že mužům nevěřil a schválně „hrál jejich hru“. Prozradilo je podle něj mimo jiné to, že si navzdory proklamacím o ochraně práv zvířat dali v restauraci svíčkovou. Popsal také aktivitu agentů: platili prý za nákup materiálu na zápalné lahve, vybírali místo útoku a tlačili skupinu k násilné akci, kterou Sova podle vlastních slov záměrně obstruoval a odsouval.

Sovovi hrozilo 12 až 20 let za mřížemi, případně propadnutí majetku nebo i výjimečný trest. Jeho stíhání trvalo dva roky a 11 měsíců. Částka, kterou mu po jeho osvobození dobrovolně vyplatilo ministerstvo, se skládala ze 140.000 korun za nezákonné stíhání, 196.000 korun za ušlou mzdu a 219.000 korun za vazbu, což představovalo 1000 korun za každý den strávený v cele. Soudy daly následně Sovovi za pravdu v tom, že tisícikoruna je v jeho případě málo.

„Odškodné je nutné přiznávat podle toho, jaký dopad měl konkrétní průběh vazby na danou osobu. V případě žalobce (Sovy) se jednalo se o extrémně přísný výkon vazby,“ konstatoval dnes předseda odvolacího senátu pražského městského soudu Lubor Veselý. Připomněl, že judikatura stanoví horní sazbu odškodného za vazbu na 1500 korun za den, a právě tolik podle něj Sovovi náleží. Mužovu vazbu totiž provázela mimořádně přísná bezpečnostní opatření, čas trávil na samotce, denně se musel podrobovat prohlídkám a při přesunech byl spoutaný na rukou i nohou.

Spoluobžalovaný Ignačák, který byl ve vazbě déle než Sova, dostal už dříve od státu odškodné 910.000 korun, přičemž žádal přes 4,2 milionu. Kritizoval mimo jiné, že mu stát ve vazební cele nezajistil veganskou stravu. Ščambová získala za nezákonné stíhání 140.000 Kč.
Sova čelí obžalobě ještě v dalším případu, který se týká podpory extremistického hnutí, konkrétně Sítě revolučních buněk. Mostecký okresní soud ho letos v červnu nepravomocně zprostil viny.

X X X

Ústavní soud: Transparentnost losování veřejných zakázek se posuzuje z celého průběhu

Losování veřejných zakázek nemůže být označeno automaticky za netransparentní, nebyl-li dodržen specifický požadavek. Transparentnost se posuzuje z celého průběhu losování. Ústavní soud vyhověl stížnosti svazku obcí Čistá Odra pro porušení práva na ochranu majetku proti čtyřem rozsudkům obecných soudů. Kvůli netransparentnosti měly obce zaplatit 15 milionů korun, i když si nikdo na losování nestěžoval. Šlo o zneužití za účelem vrácení dotace, konstatoval Ústavní soud.

Vyplývá to z rozhodnutí z 25. října, které bylo vyhlášeno na začátku listopadu.
Svazek obcí chtěl v roce 2011 s pomocí dotace vybudovat kanalizaci. Podle zákona o veřejných zakázkách se rozhodl zúžit počet uchazečů veřejné zakázky losováním. Vylosoval elektronickým zařízením deset uchazečů, kteří postoupili do dalšího kola. Tři roky po tomto losování, v roce 2014, ovšem ředitel odboru fondů Evropské unie Operačního programu Životní prostředí informoval Svazek obcí o rozsudku Krajského soudu v Brně z června 2013.
 
Transparentnost je, když se změní čísla před losováním
V předmětném rozsudku krajský soud dospěl k závěru, že u losování elektronickým zařízením je jediným způsobem, jak mohou zájemci sledovat transparentnost losování, změna čísel předem přiřazených jednotlivým zájemcům těsně před losováním, stojí v popisu případu.

Ministerstvo životního prostředí následnou kontrolou zjistilo, že i v případu losování zakázky Svazku obcí žádal jeden z uchazečů, aby byla předem přidělená čísla zájemců změněna. Organizátor losování to však zamítl.
Na základě dalšího šetření dospěl poté Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj k závěru, že odmítnutím změnit čísla porušil Svazek obcí v elektronickém losování zásadu transparentnosti a tím i pravidla ve smlouvě se Státním fondem životního prostředí a obce musí peníze vrátit.

Jenže zájemce chtěl změnit čísla během losování
Podle důvodové zprávy bylo losovací zařízení certifikované a zaplombované. Součástí spisu je i zápis o zkoušce zařízení – generátoru náhodných čísel. Losování se odehrálo pod dohledem notáře a jeho součástí byly dvě zkoušky za přítomnosti všech zájemců o zakázku: V první mohl kdokoli z účastníků hlasem zastavit generování čísla, vybrat počet losovaných i vyloučených. Poté se ve velké rychlosti zobrazovala tři čísla a zařízení bylo na pokyn zastaveno. Tím je určeno číslo vylosovaného, poučil přítomné notář.

V druhé zkoušce požádali zástupci zájemců, aby bylo losováno 28 čísel. Žádné nebylo vyloučené a vylosovalo se jich celkem pět. Losující takto vybral pět čísel. Zástupce společnosti provádějící losování vysvětlil, že po vylosování čísla s ním zařízení přestává pracovat a toto číslo nepostupuje do procesu dalšího losování.

V tu chvíli zasáhl však jeden ze zájemců a vznesl požadavek, „aby byla čísla zájemců náhodně změněna a aby zájemcům nebyla přidělena čísla dle pořadí určeného datem došlé nabídky“.
Přítomný notář sdělil, že pravidla losování určuje zadavatel veřejné zakázky a nelze je v průběhu losování měnit. „Není jasné, kdo by v tomto případě určil pořadová čísla zájemců. Ostatní přítomní zástupci zájemců o veřejnou zakázku se k této žádosti nepřipojili a proti způsobu losování, jak byl navržen, nevznesli připomínky,“ stojí v odůvodnění rozsudku Ústavního soudu.

Co je transparentnost?
Jak vyplývá z rozhodnutí Ústavního soudu, soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková se soustředila na posouzení zákonem vyžadované transparentnosti, její definici a kritérií k naplnění této transparentnosti.

„Transparentnost je neurčitým právním pojmem. Soudy zdůraznily, že jeho definování v právních předpisech ,nemusí být vhodné, dokonce ani možné´, a to i proto, aby takové normy mohly pružně ,reagovat na nekonečné množství životních situací, na něž nemůže ve své obecnosti jakákoliv konkrétněji formulovaná právní norma pamatovat´. Podle Nejvyššího správního soudu tak podmínkou pro dodržení zásady transparentnosti bylo zajistit takový průběh zadávacího řízení, ,který se navenek jeví jako férový a řádný´,“ stojí v odůvodnění.

Podle odůvodnění Soudu u losování elektronickými zařízeními nebylo dlouhou dobu jasné, jak lze zkontrolovat před zahájením losování elektronické losovací zařízení a rovněž zde vyvstávaly otázky ohledně zajištění transparentnosti takového losování. „Později judikatura dovodila, že právě přečíslování zájemců před losováním, pokud o to požádal jeden zájemců, k transparentnosti přispěje,“ uvádí se v odůvodnění.

Ministerstvo: Nikdo nepochyboval, přesto netransparentní
Poté se Ústavní soud opřel o judikaturu Evropského soudu pro lidská práva: „Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že ,normu nelze chápat jako zákon’ s výjimkou případů, kdy je formulována s dostatečnou přesností, aby umožnila občanovi regulovat své chování: musí být schopen – v případě potřeby díky přiměřenému poradenství – předvídat, v rozumné míře s ohledem na okolnosti, důsledky, které má jeho jednání. Tyto důsledky nemusí být předvídatelné s absolutní jistotou: máme zkušenost, že to je nedosažitelné. Ačkoli jistota by byla žádoucí, mohla by způsobit přehnanou strnulost a právo musí být schopno držet krok s měnícími se okolnostmi,“ cituje Soud ESLP. Je úkolem soudů interpretovat a pochybnosti rozptýlit, stojí dále v odůvodnění.

Podle zjištění Ministerstva životního prostředí provedeného podle uvedeného kontrolního listu nesplnil zadavatel v průběhu losování jedinou položku ze seznamu, a to že neumožnil změnu čísel zájemců. Na konci listu byl uveden závěr „netransparentní“, načež nahlásilo ministerstvo správci dani podezření z porušení rozpočtové kázně. Na otázku z kontrolního listu, zda některý z účastníků losování vyslovil pochybnosti o průběhu losování, odpověď zněla „Ne“, popisuje dále soud, jak rozhodují úředníci.

Moc hledá chyby, protože chce zpět dotace
Poté ústavní soud mimo jiné shrnul: „V daném případě zadavatel nastavil pravidla zúžení výběru zájemců a v průběhu losování se jedno z těchto pravidel pokusil jeden ze zájemců změnit. Není zcela lichý argument stěžovatele, že kdyby připustil, aby se v průběhu losování měnila předem stanovená pravidla, i to mohlo vyvolávat pochyby o transparentnosti ze strany dalších zájemců anebo zvenčí.“

Soudci dále zopakovali, jak bylo losování ve skutečnosti organizováno a zajištěno proti manipulaci.  „Pokud soudy k uvedeným částečně odlišným skutkovým okolnostem nepřihlédly a podobně jako správce daně pouze mechanicky převzaly jeden ze způsobů, jak zkontrolovat elektronické losovací zařízení a zajistit vyšší transparentnost, aniž by posoudily okolnosti ve svém souhrnu, ve skutečnosti tím vytvořily další pravidlo, které nebylo v zákoně o veřejných zakázkách formulované a nebylo zadavatelům v předmětné době známé. Toto pravidlo pak využila veřejná moc k tomu, aby zpětně hledala pochybení jednotlivých zadavatelů, jež umožnila požadovat vrácení dotací či jejích částí,“ uvedl doslova Soud v důvodové zprávě.

ÚS: Soudy vytvořily podmínku losování až po losování
Ústavní soud poté pokračoval kritikou obecných soudů, které podle Soudu při výkladu neurčitého právního pojmu transparentnosti a abstraktního pojmu „kontroly losovacího zařízení“   vytvořily ve své judikatuře další povinnost zadavateli zakázek, a to umožnit přečíslování zájemců losování bezprostředně před losováním. „Tato povinnost však byla vytvořena až poté, co stěžovatel organizoval veřejnou zakázku, a proto její nedodržení mu nemohou přičítat orgány státní moci k tíži a jen na základě jejího nedodržení požadovat vrácení dotace či její části, neboť by tím došlo k zásahu do právní jistoty a předvídatelnosti práva,“ stojí v důvodové zprávě.

V závěru pak Ústavní soud uvedl: „Při posuzování, zda bylo losování dle § 6 ve spojení s § 61 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách ve znění do 31. 3. 2012 transparentní, je třeba vzít v úvahu průběh a okolnosti losování v jejich souhrnu. Dovodí-li judikatura specifický požadavek pro zajištění transparentnosti losování, nemohou být předcházející losování automaticky označena za netransparentní pouze z toho důvodu, že v nich takový požadavek nebyl dodržen. Rozhodnutí o vrácení dotace či její části opírající se o takový důvod představuje porušení práva na ochranu majetku podle čl. 11 Listiny a práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Tenisové mistryně jdou do neznáma. Jak Krejčíková a spol. zkrotí nezbedné míčky?

Hvězdná tenisová společnost se pro následující dny sletěla do mexické Guadalajary. Turnaj mistryň pro osm nejlepších hráček sezony nemine ani Barboru Krejčíkovou, která v roce 2021 raketově vyletěla vzhůru. Poprat se bude muset stejně jako ostatní hráčky – včetně další Češky Karolíny Plíškové – se specifickými beztlakými míčky. Dějiště akce totiž leží v nadmořské výšce, která není pro zápasy úplně běžná.

Sledovat Turnaj mistryň se vyplatí z mnoha důvodů.
Jedním z minipříběhů může být setkání Barbory Krejčíkové ve skupině s názvem Teotihuacán s krajankou Karolínou Plíškovou, která je na rozdíl od ní zkušenou účastnicí finálové akce sezony pro ty nejúspěšnější hráčky.
Ale možná ještě pikantnější bude zápas Krejčíkové se Španělkou Garbine Muguruzaovou. Krejčíková s ní hrála letos už třikrát. Každopádně nejvyhrocenější dohru mělo poslední vzájemné utkání na US Open, kde na sebe narazily v osmifinále. Češka končila zápas se zdravotními problémy a zcela vyčerpaná.

Muguruzaová měla za to, že šlo jen o taktické hrátky, a proto po duelu, ze kterého postoupila dál soupeřka, utrousila u sítě před Krejčíkovou: „Tak neprofesionální.“ Překvapená rodačka z Brna později řekla: „Ještě jednou jsem se podívala na záznam zápasu a musím říct, že jsem byla ponížena grandslamovou vítězkou. To bych nikdy nečekala. Abych řekla pravdu, jsem z toho dost smutná.“

Skupiny na Turnaji mistryň
Skupina Chichén Itzá: Aryna Sabalenková (Bělorusko), Maria Sakkariová (Řecko), Iga Swiateková (Polsko)
Paula Badosaová (Španělsko), Skupina Teotihuacán, Barbora Krejčíková (Česko), Karolína Plíšková (Česko), Garbiñe Muguruzaová (Španělsko), Anett Kontaveitová (Estonsko)

Zda bude mít spor z New Yorku nějaké pokračování, se uvidí až poté, co světová trojka sehraje úvodní zápas s Anett Kontaveitovou. Krejčíkovou lze označit za kometu letošní sezony. Loni touto dobou byla až na 74. pozici v žebříčku a byla brána především za výbornou hráčku do čtyřhry. Od začátku tohoto roku ale začala strhávat „deblovou nálepku“ a řádila i na menším kurtu. Vyjímá se zejména senzační vítězství na Roland Garros, které má největší podíl na tom, že v žebříčku byla katapultována tak vysoko.

Ale podobně jako udivuje Krejčíková, sbírá zvláště v posledních týdnech pochvaly i Kontaveitová. Od srpna se jí povedla zcela jedinečná věc – za takto krátkou dobu ovládla čtyři turnaje – v Clevelandu, Ostravě, Moskvě a na konci října v Kluži. A to ještě k trofeji došla skoro ve všech případech dominantním způsobem, aniž ztrácela sety.
Vzhledem k fazoně Estonky by se nabízelo, že ji lze považovat za nejžhavější aspirantku na vítězství i na Turnaji mistryň. Jenže tenisový svátek v Mexiku je zcela nepředvídatelnou událostí.

Guadalajara se chopila pořadatelství poté, co bylo jasné, že v obvyklém dějišti, čínském Šen-čenu, se vinou koronavirové situace hrát nebude. Kvůli tomu spadla celková dotace turnaje ze 14 milionů dolarů na „pouhých“ pět. Proč lze výsledky jen těžko předpovídat?

Věštění z křišťálové koule
Hostitelské město se nachází ve výšce 1 566 metrů nad mořem. Žádný extrém, ovšem pořád jsou to zcela jiné podmínky, než na které jsou hráčky zvyklé. Hůře se dýchá a hlavně kvůli zmíněné nadmořské výšce budou v akci speciální beztlaké míčky, které reagují oproti normálním totálně odlišně.

„Skáče to tady strašně vysoko a přijde mi, že i nepravidelně. Mám podezření, že jsou kurty trošku křivé. Nemám ideální timing na údery,“ konstatovala Karolína Plíšková s úsměvem v rozhovoru pro web iSport.cz. „Já navíc hraju ploché údery a míče hodně letí, takže dost kazím. Prostě to není perfektní, ale to ani nepotřebuji k tomu, abych vítězila. Myslím, že se s tím pereme všechny,“ dodala letošní finalistka Wimbledonu, která na travnatém grandslamu prohrála závěrečný duel se světovou jedničkou Ashleigh Bartyovou. Ta na Turnaji mistryň chybí kvůli koronavirovým pravidlům v rodné Austrálii.

Na Billie Jean King Cupu jsme pořadatelsky čarovali, říká Kaderka. Pachuť ale zůstává
Hráčky se zkrátka v Mexiku vymaní z rutiny a „divoké“ míčky jim mohou způsobovat noční můry. Už dříve o nich mluvil trenér absentující Bartyové Craig Tyzzer: „Beztlaké míčky létají jako šílené. Přitom kdybyste je použili za normálních podmínek, neodskakují.“ Ještě ve chvíli, kdy si myslel, že jeho svěřenkyně v Guadalajaře nebude chybět, označil rozhodnutí uspořádat akci v náročném prostředí za směšné.

„Chci říct, že to není ta nejlepší reklama pro nejlepší tenistky na světě, když prakticky hrají něco, co nikdy předtím nedělaly. Je to směšné, když mají zápasy v podmínkách, ve kterých nikdy nehrály,“ pokračoval.
Prezident Českého tenisového svazu Ivo Kaderka si neodvažuje tipnout, jak by mohly následující boje v Mexiku dopadnout, a to právě kvůli specifické geografii turnaje.

„Je absolutně těžké dělat jakékoliv prognózy. Bylo by to úplně věštění z křišťálové koule. Nadmořská výška tady může být určujícím faktorem, ne pouze limitujícím. Míče tam budou létat úplně jinak, než na co je člověk zvyklý. Opravdu nevím, jak se s tím kdo vyrovná,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Logicky ale dodal, že doufá, že se nejvíce povede českým tenistkám. Barbora Krejčíková je mezi osmi šampionkami jedinou hráčkou, která v této sezoně triumfovala na grandslamu. Završí životní rok v pohádkovém stylu?