Účinná strategie, nebo provokace vedoucí k další ruské agresi? Bidenův postup vůči Moskvě čelí kritice. Po rozkolu s ukrajinským vedením se administrativa amerického prezidenta Joea Bidena rozhodla, že přestane označovat hrozbu dalšího ruského vpádu na Ukrajinu za „bezprostřední“ a ubere tak na své dosavadní rétorice. Například deník The New York Times se nicméně zamýšlí také nad celkovou správností strategie Bílého domu v otázce ukrajinské krize a klade si otázku, zda postup Washingtonu ve skutečnosti nepodněcuje Moskvu k další eskalaci napětí.

Rozhodnutí přestat označovat hrozbu ruské invaze za bezprostřední vysvětlila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová během středečního tiskového brífinku.
„Přestali jsme ho používat, protože jsme tím, myslím, vyslali zprávu, že se (ruský prezident Vladimir) prezident Putin (pro invazi) už rozhodl. A to jsme nechtěli,“ řekla podle americké televize CNN Psakiová a dodala: „Stále nevíme, jestli se rozhodl.“
Podle amerického deníku The New York Times (NYT) tak Bidenova administrativa částečně zmírnila tón a dosavadní „poplašnou“ strategii, kterou uplatňuje v posledních měsících. List ve své analýze připomíná, že to byly právě Spojené státy, které odhalily informace o hromadění ruských sil u ukrajinských hranic a odtajnily některé další možné kroky ze strany Moskvy.

USA mimo jiné varovaly před „útokem pod falešnou vlajkou“, kterým by Moskva vytvořila záminku pro invazi na Ukrajinu. O smyšlených provokacích mluvil v polovině ledna v amerických médiích nejmenovaný vládní činitel, podle něhož ruští „vlivoví aktéři“ začali na sociálních sítích a ve státních médiích šířit tvrzení o omezování lidských práv na Ukrajině s cílem „vykonstruovat záminku pro invazi“.

„Máme informace, které naznačují, že Rusko už rozmístilo skupinu agentů pro provedení operace pod falešnou vlajkou na východě Ukrajiny,“ dodal představitel americké vlády s tím, že stejný postup bylo možné pozorovat v roce 2014 při obsazení Krymu.
Spojené státy podle NYT rovněž „povzbudily“ Velkou Británii, aby veřejnosti odhalila jeden z dalších ruských plánů. Stalo se tak ve druhé polovině ledna, když britské ministerstvo zahraničí obvinilo Kreml ze snahy dosadit do vedení Ukrajiny „loutkovou vládu“ v čele s proruským vůdcem.
Všechna tvrzení Moskva odmítla a Západ obvinila z provokací. Určité pochybnosti nad zveřejňováním informací nicméně projevuje také prestižní americký deník.

„Každé z těchto odhalení bylo součástí strategie, jak se dostat před Rusy v oblasti, kde Moskva dlouhodobě exceluje – v informační válce. Tato zveřejnění však zároveň vyvolala otázku, zda administrativa ve své snaze narušit akce Moskvy tím, že je dopředu odhalí, skutečně dokáže Rusko odradit od jeho akcí, nebo ho k nim naopak podněcuje,“ píše NYT v článku s titulkem „Funguje Bidenova strategie vůči Putinovi, nebo žene Moskvu k válce?“.

Podle listu je hlavním cílem Bidenovy strategie donutit Moskvu k tomu, aby po veřejném odhalení plánů své kroky ještě přehodnotila. „Ve chvíli, kdy se však Putin podle představitelů amerických zpravodajských služeb ještě nerozhodl, zda invazi provést, ho tento přístup může naopak vyprovokovat,“ varuje NYT.

Ukrajina brání panice
Dosavadní Bidenův postup však nezpochybňuje jen The New York Times, ale v uplynulých týdnech ho kritizovalo také ukrajinské vedení. 
Rozhodnutí přestat mluvit o „bezprostřední hrozbě“ další ruské invaze na Ukrajinu přišlo jen pár dní poté, co se americká rétorika stala terčem ostré kritiky ze strany prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších představitelů ukrajinského vedení. Opakovaně varovali, že příliš vyhrocený popis nebezpečí ze strany Ruska jen vyvolává paniku a ekonomickou nestabilitu Ukrajiny.

Například šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov se nechal slyšet, že „panika je sestrou selhání“. „Proto našim partnerům říkáme: ‚Nekřičte tolik‘. Vidíte hrozbu? Dejte nám každý den deset stíhaček. Ne jednu, ale deset, a hrozba zmizí,“ cituje The New York Times Danilova, podle kterého je velmi těžké udržet ekonomickou situaci na Ukrajině pod kontrolou, když média „opakují, že zítra začne válka“.

Rozkolu mezi Kyjevem a Washingtonem si v poslední době všímají také ruská státní či Kremlu nakloněná média, která využívají slova ukrajinských představitelů ve svůj prospěch. Snaží se na nich demonstrovat především to, že to jsou Spojené státy a NATO, kdo se pokouší napětí eskalovat a zvyšuje tím hrozbu konfliktu.

„Současná válka nervů kolem Ukrajiny má jeden paradoxní rys. Pokud pečlivě sledujete proud informací, je těžké této skutečnosti nevěnovat pozornost: nejdramatičtější, někdy až panická prohlášení pocházejí z Washingtonu a zejména z Londýna,“ napsal koncem ledna ruský deník Kommersant s tím, že naproti tomu v Kyjevě se nálada zdá být mnohem klidnější.
„Všechno, co se děje, připomíná absurdní divadlo. Hra v tomto divadle ale leze na nervy Ukrajincům, Rusům, Evropanům a sázky už jsou vysoko. Pokud bude situace dále uměle vyhrocována, může se v určité chvíli vymknout kontrole,“ uvedl na závěr Kommersant.

Co čekat od Putina?
Napětí mezi Ruskem a Západem mezitím dál roste. Biden tento týden v souvislosti s děním kolem Ukrajiny schválil rozmístění 3000 amerických vojáků, z nichž většina zamíří do Polska a do Rumunska. Rozhodnutí navazuje na krok z minulého týdne, kdy Pentagon na prezidentův příkaz uvedl do pohotovosti dalších 8500 vojáků, kteří mají být připraveni k rychlému přesunu do Evropy, pokud to bude potřeba.

Jak upozorňuje CNN, rozmístění amerických vojáků ve východní Evropě podle očekávání vyvolá další „Putinův hněv“, podle televize ale Bílý dům podobné obavy bagatelizuje. „Důležité je, aby bylo jasno – je tu jen jeden agresor a tím agresorem je Rusko,“ cituje televize ze středečního vyjádření Jen Psakiové.

Kroky, které prohlubují napětí, nicméně lze sledovat také na druhé straně. Podle čtvrtečního prohlášení generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga Rusko v posledních dnech přesunuje své síly také do Běloruska. V současnosti se tak v zemi diktátora Alexandra Lukašenka nachází na 30 tisíc ruských vojáků, což je nejvíc od konce studené války.

Kromě nich Moskva na území svého západního souseda přesunula stíhačky, mobilní raketový systém Iskander či systém protivzdušné obrany S-400. „Hovoříme tedy o široké škále moderního vojenského potenciálu,“ uvedl Stoltenberg a vyzval Kreml, aby situaci deeskaloval.

Média v minulých dnech informovala také o obsahu písemných odpovědí, které Spojené státy a NATO zaslaly Moskvě v reakci na její bezpečnostní požadavky. Ty mimo jiné obsahují závazek, že se NATO nebude dál rozšiřovat o země východní Evropy včetně Ukrajiny a nebude na území členských zemí poblíž Ruska rozmisťovat zbraňové systémy.
To ale západní státy razantně odmítají a podle dokumentů, o kterých informoval španělský list El País, to daly Rusku najevo také v zaslaném dopise. Washington i Aliance nicméně navrhují ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jednání o odzbrojování a opatřeních na posílení vzájemné důvěry, Kreml přitom tyto nabídky má za nedostatečné.

Klíčová otázka, zda se situaci podaří vyřešit mírovou cestou, tak stále zůstává nezodpovězená. Někteří bezpečnostní analytici nicméně upozorňují, že Putin investoval do současné eskalace až příliš na to, aby se stáhl od ukrajinských hranic bez výsledku, který by doma mohl prezentovat jako úspěch.

Myslí si to také odborník na Rusko z britského think-tanku Chatham House Mathieu Boulegue, podle kterého bude Rusko ochotné zajít daleko, aby dosáhlo svých politických cílů.
„Nerozmístíte 100 tisíc vojáků a tolik lidí v zálohách jen pro to, abyste si něco dokázali. Rusko podle mě zvýšilo sázky tak moc, že se mi v této fázi zdá nepravděpodobné, aby se jen tak stáhlo, aniž by dostalo něco na oplátku,“ řekl televizi CNBC. Podle stanice však další oslovení experti podotýkají, že invaze by byla pro Rusko příliš nákladná – a to i z hlediska nových západních sankcí, které by po takovém kroku s největší pravděpodobností následovaly.

Také The New York Times se na závěr své analýzy zamýšlí nad dalšími kroky Ruska a tvrdí, že podle části odborníků – ať už z Bidenovy administrativy, nebo mimo ni – nebude nabídka Washingtonu Moskvě stačit. Rusko proto bude od Severoatlantické aliance chtít větší ústupky v oblasti bezpečnosti, aby se tak mohlo od ukrajinských hranic stáhnout.
Například bývalý americký velvyslanec na Ukrajině William B. Taylor se nicméně domnívá, že Bidenův „agresivnější postup“ a jeho snaha o „aktivní odstrašení“ Ruska funguje. Vladimir Putin podle něj „přecenil karty, které má v ruce“ a teď hledá cestu, jak se ze současné situace dostat.

X X X

Žádná Fialova drahota, ale bezradnost. Vláda pomůže jen minimu domácností, tvrdí Havlíček

Exministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček (ANO) zkritizoval pomoc vlády lidem s energetickou krizí. „Co vláda Fialy vytvořila, zasáhne jen plus minus pět procent domácností,“ prohlásil v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

Podle Havlíčka vláda nemůže za to, že jsou ceny energií vysoké. „Není to Fialova drahota, ale Fialova bezradnost. Vláda nedělá prakticky nic, aby pomohla občanům. To, co vytvořili, zasáhne jen plus minus pět procent domácností. Je to takzvaná sociální pomoc, proti ní nic nemám, není špatně připravena, je ale nesmírně komplikovaná: Úřad práce, deset formulářů, čekací doba, navíc je to nedůstojné. A opakuji, zasáhne to jen pět procent domácností,“ podotkl.

Avizované ceny za energie neplatí. Řada dodavatelů zdražila víc, než slibovala

Naopak připomněl nápady vlády Andreje Babiše. „My jsme navrhovali plošnou podporu, kterou jde Polsko, Německo nebo Rakousko. A to buď skrze odpuštění plateb za solární tunel – obnovitelné zdroje, nebo skrze snížení DPH,“ dodal.
Proti jeho slovům se však ostře ohradil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Z pana Havlíčka jsem překvapený. Pardon, ale vyčítat Fialovi cokoliv, třeba že nic nedělá, když ve funkci není ani dva měsíce, je nesmysl. Vy jste navrhli plošné odpuštění DPH, což nevyřeší růst cen, je to globální problém,“ oponoval.

Havlíček doplnil, že návrh plošné pomoci zahrnoval DPH i obnovitelné zdroje. „Tím by se dala cena energií snížit i o 35 procent, což by kompenzovalo plošný nárůst cen,“ dodal. Hostem pořadu byl i ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energie Jiří Gavor. Ten podotkl, že po současné zimě a energetické krizi si každý musí sáhnout do svého svědomí.
„Všichni se na příští zimu připravíme. Je to událost, kterou jsme nikdy v takovém rozsahu nezažili. Lze učinit opatření na případné výpadky plynu od globálních dodavatelů, stejně tak posílit strategické zásoby plynu. Zde věřím, že to nebude tak obtížné. Dodavatelé pak navíc budou nakupovat více dopředu,“ uzavřel.

X X X

Čaputová prezidentkou USA. Americké zájmy prosazuje od rána do večera, tvrdí Fico

Slovenský expremiér Robert Fico se v rozhovoru pro CNN Prima NEWS rozmluvil o současné tamní vládě i prezidentce Zuzaně Čaputové. Členy kabinetu premiéra Eduarda Hegera označil za hloupé neprofesionály a sociální netvory. Čaputové zase podle Fica záleží více na amerických zájmech než na těch slovenských.

„Velkým problémem je naše paní americká prezidentka (narážka na prezidentku Čaputovou – pozn. red.), která prosazuje americké zájmy od rána do večera. Jediné, co vláda udělala, je přivítání tří tisíc po zuby ozbrojených amerických vojáků na našem území,“ kritizoval Fico v rozhovoru.
Takzvaná obranná dohoda se Spojenými státy počítá s tím, že američtí vojáci budou moci využívat infrastrukturu dvou vojenských letišť na slovenském území. Slovensko by na oplátku mohlo získat přes 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun) na jejich modernizaci.

Opoziční strany v čele s Ficem ale tvrdí, že dohoda ohrozí suverenitu země. To představitelé slovenské vlády odmítli a text dokumentu schválili před dvěma týdny. Kvůli eskalujícímu ukrajinsko-ruskému sporu z posledních měsíců navíc hrozí, že by Slovensko na své území již brzy mohlo vpustit další vojáky i policisty ze členských zemí NATO včetně těch amerických.
Šéf slovenských sociálních demokratů Fico zároveň odmítá argument, že jsou Američané spojenci Slováků. „Budou si tu moci dělat, co se jim zachce. Co má tato zrádcovská smlouva společného s naší bezpečností? Žádný vojenský konflikt nehrozí. Maximálně se dá očekávat vojenské napětí na východní Ukrajině, které tam už ale bylo,“ řekl.

Popularita Směr-SD stoupá

Tím Fico narážel na fakt, že válka na východě země mezi ukrajinskými vojáky a proruskými separatisty podporovanými Ruskem započala již v roce 2014. Fico vládu premiéra Hegera viní rovněž z toho, že si prý neumí poradit s inflací či s covidovou krizí.

„Lidé, co sedí ve vládě, jsou hloupí neprofesionálové a sociální netvoři. Na lidi kašlou, a proto mají tak nízkou důvěryhodnost. Jediným demokratickým řešením jsou předčasné parlamentní volby, které chceme vyvolat referendem. Věřím, že referendum bude úspěšné a že příští rok budou na Slovensku předčasné volby,“ předpověděl.

O předčasné parlamentní volby skrze referendum se Fico pokoušel už v roce 2021. O nové referendum sice tehdy požádalo přes půl milionu Slováků, ústavní soud ale z podnětu prezidentky Čaputové rozhodl, že referendová otázka není v souladu s ústavou, a tak vypsání referenda zakázal.

Podle posledního průzkumu agentury Median SK je Ficův Směr-SD opět nejpopulárnější stranou v zemi. Výsledky potvrdily také výrazný propad preferencí nejsilnějšího vládního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO).

X X X

Bugár: Politika do sportu nepatří. Neúčast na hrách v Los Angeles mě psychicky zlomila

Zimní olympiádu v Pekingu provází mnoho kontroverzí. Některé západní země včetně České republiky vyhlásily diplomatický bojkot her z důvodu, že v Číně panuje totalitní režim. Patří ale politika do sportu? I o tom v pořadu 360° na CNN Prima NEWS hovořil stříbrný medailista letních her v Moskvě 1980 Imrich Bugár.

„Připravujete se a někdo se od stolu rozhodne, že nepojedete? Politika do sportu nepatří. Ať se politici starají o politiku, pomáhají sportu finančně a nemontují se do takových věcí,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Imrich Bugár.

Ten získal na olympiádě v Moskvě 1980 stříbrnou medaili v hodu diskem. Ve vrcholné formě měl být o čtyři roky později. Věřil tomu, že v Los Angeles dosáhne na zlato. Jenže Československo pod vlivem SSSR mohlo jen těžko vyslat své sportovce na olympiádu pořádanou v USA.

„Rok předtím jsem vyhrál mistrovství světa. Když si představím, že jsem tam (na olympiádě v Los Angeles) mohl vyhrát. Můj nejslabší výkon by stačil na bronz. Ta neúčast mě psychicky zlomila,“ dodal Bugár. Jako jeden z mála československých sportovců se tehdy veřejně pokoušel bojkotu vzdorovat.
Před funkcionáři tehdejšího Československého svazu tělesné výchovy dokonce prohlašoval, že na hry pojede třeba za své vlastní peníze. Ani to nestačilo. Později byl navíc kárán „za nepříliš dobré umístění na náhradní akci“, která byla pro sportovce socialistických zemí uspořádána pod názvem Družba v Moskvě.

Kritizovaná olympiáda
Že Čína nyní pořádá olympijské hry je kritizováno kvůli údajnému porušování lidských práv v zemi, koncentračním táborům či represím na ujgurské a tibetské obyvatelstvo. Například německý poslanec vládní strany FDP Peter Heidt v rozhovoru pro CNN Prima NEWS pekingskou olympiádu přirovnal ke hrám v Berlíně z roku 1936. Ty sloužily jako reklama pro Hitlerovo nacistické Německo.

Podle zemí Západu v čele s USA je tedy namístě hry diplomaticky bojkotovat.Co ale sportovní bojkot? K tomu docházelo nejčastěji během studené války. Nejdříve země Západu (ne všechny) nevyslaly své sportovce na olympiádu v Moskvě 1980. O čtyři roky později přišla pomsta. Zmiňovanou olympiádu v Los Angeles bojkotoval SSSR i všechny ostatní sovětské satelity včetně Československa.

X X X

ZOH: Paulovi prohráli oba zápasy, hokejistky ve formě. Sáblíková sahala po medaili

Během sobotního programu zimní olympiády v Pekingu nastoupilo do akce hned několik českých sportovkyň a sportovců. Rychlobruslařka Martina Sáblíková skončila v závodě na 3 000 metrů čtvrtá, biatlonová smíšená štafeta skončila dvanáctá. Hokejistky pak přehrály 3:1 Švédsko, sledovali jsme také curlingový program a manžele Paulovi, kteří prohráli oba své zápasy.

Martina Sáblíková se ve svém prvním závodě na olympijských hrách v Pekingu na trati 3 000 metrů představila v osmé rozjížďce společně s Ivanie Blondinovou z Kanady.

Trojnásobná 34letá olympijská vítězka nakonec obsadila stejně jako před čtyřmi lety v Pchjongčchangu čtvrté místo. O svou sedmou olympijskou medaili tak bude ještě bojovat.
Druhá Češka na startu Nikola Zdráhalová jela ve čtvrté rozjížďce. Její soupeřkou byla Jevgenija Lalenkovová z Ruska, na kterou nestačila a nakonec skončila celkově na 18. místě se ztrátou přes 16 sekund.

České hokejistky poté, co ve čtvrtek porazily Čínu 3:1, nastoupily proti Švédkám. A znovu vyhrály stejným výsledkem. Na turnaji jsou tak zatím stoprocentní, ve skupině B jim o skóre patří druhé místo za Japonskem.
Manželé Zuzana a Tomáš Paulovi ve smíšeném curlingu v sobotu nenavázali na pěkný začátek a nyní mají bilanci dvou výher a čtyř proher. V sobotu ráno českého času nestačili na Velkou Británií, odpoledne prohráli se Švýcary 3:11. V desetičlenné tabulce jim patří dělené sedmé místo.

Česká stopa olympioniků se mimo jiné ukázala také ve smíšené štafetě biatlonu. Kvartet ve složení Jislová, Davidová, Karlík a Krčmář jel dohromady na tři trestná kola a skončil na 12. místě, více než tři a půl minuty za vítěznými Nory.
Z kvalifikace pak postoupili skokané na lyžích Roman Koudelka a Čestmír Kožíšek, naopak ve slopestylu se dál neprobojovala snowboardistka Šárka Pančochová. Premiéru má za sebou nejmladší česká olympionička v historii, 15letá skokanka na lyžích Anežka Indráčková.

X X X

Konvalinka: Začínám být alergický na řeči o omikronové rýmičce. Zase se bude umírat

„Pořád jsme ještě před kulminací viru. A na číslech z toho týdne vidíme, že obsazenost lůžek v nemocnicích roste poměrně velmi rychle,“ upozorňuje biochemik Jan Konvalinka. „Navíc máme analogii z Velké Británie, Spojených států versus z Dánska nebo Izraele, kde roste obsazenost lůžek a bohužel roste i počet obětí,“ dodává pro Český rozhlas Plus.
Praha 15:28 3. února 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

„Omikron není chřipečka ani rýma. Je méně nebezpečný než delta, ale je podobně nebezpečný jako původní virus. A pořád je tady nebezpečí, že až se dostane mezi naše nenaočkované spoluobčany, tak že budou ležet na JIP a budou umírat,“ uvedl Konvalinka.

„To se prostě bude dít – a už se to děje ve Spojených státech. V Izraeli čísla u těch nenaočkovaných zase letí nahoru. Čili – můžeme se rozhodnout, že kdo měl šanci se naočkovat, tak to udělal. Kdo se nenaočkoval, tak je to jeho riziko a jeho smůla,“ upozorňuje prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum.

„Podle modelů, které jsem viděl, velmi pravděpodobně vyletí obsazenost nemocnic nahoru, ale asi nedojde k těm nejhorším číslům z loňského podzimu. Takže budeme někde na pěti tisících, možná šesti tisících lidí v nemocnicích. Ale pojďme si to přiznat a počítat s tím, že toto rozhodnutí bude stát něco mezi 500 a tisíci lidských životů a bude znamenat poměrně značné zaplnění nemocnic,“ varuje Konvalinka.

Připomíná, že jen za středu zemřelo 40 lidí a počítá s tím, že se na omikron bude také umírat. „Ano, počítám s tím a považuji to za jisté. Otázka je, jestli těch obětí bude 300, 800, nebo 1,5 tisíce, ale budou.“

Rozvolňovat?

Současné diskuse o rychlém, dokonce už o únorovém rozvolňování považuje biochemik za předčasné.
„Je to vlastně politické rozhodnutí a ani proti němu neprotestuji. Já jsem jen trochu alergický na řeči, že omikron je teď už jen rýma, že o nic nejde a vlastně je to úplně jedno. Není to jedno, ale jestli si chceme toto riziko vzít na sebe, tak to samozřejmě pojďme udělat. Ale vědomě,“ uvažuje.

O uvolnění opatření se začalo hovořit po středečním rozhodnutí Nevyššího správního soudu (NSS), který zrušil opatření ministerstva zdravotnictví o zákazu vstupu do restaurací, hotelů nebo klubů bez dokladu o bezinfekčnosti. I ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dřív hovořil o plánech na návrat do normálního stavu, ale směřoval je na březen až duben.
„Za prvé je hrozně zajímavé si to rozhodnutí NSS přečíst, což jsem dnes v noci udělal – a soud kupodivu neříká, že za situace, kdy nepouštíme lidi do restaurací, kteří nejsou očkováni, jde o diskriminaci. On říká, že se to nedá udělat podle současného pandemického zákona, čímž potvrzuje to, co neustále opakujeme, že současný pandemický zákon je špatný a nedají se podle něj legálně dělat žádná celoplošná opatření.“

A za druhé NSS říká: „Ochrana nemocničního systému je dost dobrý důvod na to, abychom jim zabránili ve vstupu do veřejných prostor, ale potřebujeme na to pandemický zákon, který nemáme.“
I Konvalinka si je přitom vědom, že lidé jsou ze všech opatření už opravdu unaveni. „Podle zkušeností se můžeme vsadit, že v létě bude klid, bude to v pořádku a na podzim budeme mít účinná virostatika.“

Naočkovaní s omikronem
V současnosti máme sice stále předběžná data o chování omikronu v populaci, ale už se dá podle Konvalinky tvrdit, že očkování funguje i pro tuto variantu.

„Máme dva měsíce zkušeností s tím, že se podávají boostery a pozorujeme, co dělá omikron v nemocnicích. Vypadá to, že třetí dávka opravdu velmi účinně brání proti těžkým průběhům nemoci a smrti. Je to na úrovni 85 až 90 procent. Nebrání tak dobře, a jen velmi krátce, infektivitě. Jak vidíme kolem sebe – lidé, kteří jsou očkovaní, běžně dostávají omikron, jsou nemocní, ale nekončí na JIPkách a neumírají,“ připomíná.

I u nás se objevuje další subvarianta omikronu BA.2. Omikron je podle biochemika geneticky nejdál od původního koronaviru, ale i u subvarianty platí, že tři dávky očkování velmi úspěšně brání těžkému průběhu a smrti.
„Je otázka, jak vznikla. Jsou dokonce tři – BA.1, BA.2 a BA.3. A protože je jich tam tak strašně moc, tak je nepravděpodobné, že bychom je takto postupně naakumulovali během tak krátké časové řady.“

„Byl jsem až šokován, když jsem zjistil, že máme 7,5 milionu sekvenací různých virů za celou dobu koronavirové epidemie. To je fascinující. Ale tady nemáme ty přechodové články. Normálně jde o evoluci, kdy vidíte, jak se postupně mutace naakumulují. A teď najednou máme omikron a BA.2, který je prostě opravdu odlišný.“ Podle Konvalinky vědci pracují s možností, že jde o opakovanou infekci mezi člověkem a křečky či potkany a pak zase nazpět.

„Tato pravděpodobnost je hodně malá, ale vypadá jako jedna z docela možných variant, která by umožnila to, že se tam naakumulují mutace a pak se vrátí zpátky na člověka. Je to zajímavá, trochu tedy děsivá varianta, ale co nás ještě může uklidnit je, že pořád u člověka funguje imunita vyvolaná předchozí infekcí.“

Novavax?

Už v březnu by se i v Česku měla objevit nová vakcína firmy Novavax.
„Je to velmi účinná vakcína i proti omikronu po třetí dávce. Jak dlouhou bude ta účinnost trvat, jak dlouho vydrží, to zatím nemůžeme vědět. Ale zdá se, že je tam velmi silná účinnost i vůči přenosu. To znamená, že bude bránit infektivitě, ale skepticky bych poznamenal, že to za několik měsíců pravděpodobně zase vyvane.“
„V každém případě je to velmi dobrá vakcína založená na jiném principu než mRNA vakcíny. Je to výborný doplněk našeho zbrojního průmyslu proti těmto virům,“ uzavírá biochemik Jan Konvalinka.

X X X

Počet nakažených roste, jaká je situace ve vaší obci?

Varianta koronaviru omikron je hlavní příčinou rekordních přírůstků nově pozitivně testovaných. Někteří odborníci opakovaně tvrdí, že výrazně nakažlivější mutaci „se nikdo nevyhne“. Jaká je situace ve vaší obci? Podívejte se na přehlednou interaktivní mapu a tabulku.

Denní přírůstek případů koronaviru v Česku byl v úterý rekordní, testy jich potvrdily 57 195. Je to téměř o polovinu víc než před týdnem. Čísla rostou v souvislosti s šířením omikronu, který častěji proráží imunitu získanou proděláním nemoci i očkováním. Většinou má ale mírnější průběh.

Zmíněná data jsou ale součtem celé republiky. Jaký je aktuálně stav ve vaší obci?

„Počet případů na 100 obyvatel můžeme považovat za určitý indikátor promoření obyvatelstva. Data je však nutné brát s rezervou,“ vysvětluje datový analytik CNN Prima NEWS.

Rozdíl může dělat i dostupnost testování
Vysoké hodnoty jsou typické pro okolí velkých měst a nízké naopak pro takzvané vnitřní periferie, tedy oblasti na hranicích krajů. „To může být důsledkem charakteru měst, kde vyšší počet interakcí vede ke snadnějšímu šíření viru,“ podotýká Horák.

Roli ale samozřejmě může hrát i horší či menší dostupnost testování právě na vnitřních periferiích. Větší část případů koronaviru v těchto oblastech nemusela být nikdy diagnostikována.

Důvody potvrdil redakci CNN Prima NEWS šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Už v polovině ledna bylo nejvíce nakažených v Praze, kde je velká hustota obyvatel, intenzivní kontakty mezi lidmi nebo zhuštěná hromadná doprava. „Nemluvě o turismu a velké meziregionální výměně z důvodů cest za prací nebo do školy,“ dodal Dušek.
Čísla pozitivně testovaných podle něj rozhodně neodpovídají reálnému počtu nakažených, těch je prý v populaci dvakrát až třikrát více.
Přesto existují místa, kam koronavirus ještě nedorazil. Alespoň to tvrdí data ministerstva zdravotnictví, ze kterých grafy vychází. „Jedinou obcí, kde dosud nebyl diagnostikován ani jeden případ, je Sloupno v okresu Havlíčkův Brod. K 1. lednu 2021 mělo jen 38 obyvatel,“ prozrazuje analytik Horák.

Omikron je dosud nejinfekčnější variantou, dodržování osvědčených preventivních opatření může jeho šíření stále zabránit. „Jsem očkovaný. Nosím respirátor, kdykoliv jsem na veřejnosti a ve vnitřních prostorách mezi lidmi, které neznám. Nemám v úmyslu se virem nakazit,“ vysvětluje pediatr Paul Offit z oddělení infekčních nemocí v Dětské nemocnici ve Filadelfii.

X X X

Banky nemohou nárůst cen ‚pročekat‘. Krotit inflaci nejde jinak než snížením poptávky, míní ekonom

Po rozhodnutí České národní banky je základní úroková sazba v Česku nejvýše od roku 2002. Nejsou kroky bankovní rady odtržené od reality, jak se domnívá třeba bývalý premiér Andrej Babiš? Budou úroky dále stoupat, nebo k tomu už nemusí být důvod, jak opatrně předpovídá guvernér centrální banky Jiří Rusnok? Vladimír Kroc se ptal Miroslava Singera, hlavního ekonoma Generali CEE Holding a bývalého guvernéra České národní banky.

Bývalý viceguvernér ČNB a současný europoslanec Luděk Niedermayer v České televizi řekl, že bez vlivu České národní banky by inflace nezačala klesat a byli bychom na tom ještě hůř. Opravdu nelze inflaci krotit nijak jinak?

No, v tržní ekonomice velmi špatně. To se přiznám, že si neumím moc představit. Krátkodobě se dají odpouštět nějaké daně, to jsme teď také zažili, u DPH a spotřební daně, ale dlouhodobě to nejde, protože to naopak spíš zvyšuje deficit rozpočtu a ten zase naopak tlačí na to, aby ceny rostly. Prostě snižování inflace v tržní ekonomice probíhá přes snížení poptávky a na snížení poptávky, celkové poptávky v ekonomice, je prostě nejlepší prostředek zvednout sazby.
 
Peněz se v ekonomice točí hodně a rychle. Mít dvě volná místa na nezaměstnaného znamená mimořádně přehřátý trh, vysvětluje Singer

Co znamenají dva hlasy v bankovní radě proti zvyšování úrokových sazeb?

Upřímně řečeno, známe i poměr, 5:2, což je stále dost bezpečný poměr pro rozhodování.

Já to nezpochybňuju. Ale víte něco třeba o zákulisí toho jednání? Přece jen byli dva proti.

Tak oba dva kolegové – předpokládám, že to byli kolegové Dědek a Michl – se vyjadřovali proti nárůstu sazeb docela zřetelně, myslím, že své názory komunikovali v médiích srozumitelně. Ale mně se zdá, že ten vývoj spíš ukazuje, že ta většina má pravdu. Koneckonců i ty centrální banky, velké centrální banky, které se snažily to tak nějak pročekat, už začínají buď signalizovat nebo zvyšovat úrok. Centrální banky kolem nás, třeba Polska a Maďarska, už také zvedají sazby. Nezdá se mi, že je tady velký prostor k pochybám.

Například Evropská centrální banka ale dává najevo, že základní úrokové sazby zvyšovat nehodlá.

Ta komunikace zrovna z tohoto čtvrtka je hodnocená jako poměrně rozporuplná. Na té tiskovce prezidentka Evropské centrální banky Lagardeová odmítla opakovat to, co zatím říkala vždy, že letos k žádnému zvýšení sazeb nedojde. Na druhou stranu samozřejmě upozornila, že předtím by chtěli spíše zastavit další uvolňování peněz do ekonomiky, což je logické.
Mimochodem ale už sama tato ochota připustit, že se něco takového stane, tu jednak před pár měsíci nebyla, druhak naznačuje, že si ECB začíná uvědomovat, že těžko může doufat, že pročeká období, kdy ceny stále rostou o 5 %, v některých částech eurozóny i o 12 % a oni mají základní úrokovou míru -0,5 %. Je těžké někoho přesvědčovat, že to je přiměřená měnová politika.

Už zmíněný Luděk Niedermayer nedávno Hospodářských novinách konstatoval, že současný růst inflace komplikuje život podnikatelům, pro které je těžké při prudkém zdražování peněz dělat finanční plány. Dodal, že být v eurozóně, byl by pro naše podnikatele život snazší. Má v tom pravdu?

Záleží jak dlouho a jak kdy. Já myslím, že není úplně snadné být v měnové oblasti, na které se na pětiprocentní inflaci reaguje tak, že se zatím nereaguje.

X X X

Nejvyšší odměny vyplatil resort dopravy. Náměstek Úřadu vlády dostal 650 tisíc

V průměru nejvyšší odměny ředitelům odborů a náměstkům loni ze všech ministerstev vyplatilo ministerstvo dopravy. Jeden z náměstků Úřadu vlády ČR získal odměnu 650 000 korun, což bylo nejvíce mezi všemi ministerstvy. Naopak nejnižší odměny vyplácelo ministerstvo zahraničních věcí.

Ředitelé jednotlivých odborů ministerstva dopravy získali v průměru více než 279 000 korun, náměstci 443 000 korun. Následoval Úřad vlády s 240 000 korunami pro ředitele a 434 000 korunami pro náměstky.
„Odměny byly přiznány za úspěšné splnění mimořádných a zvláště významných služebních a pracovních úkolů na návrh náměstků/ministra,“ sdělilo serveru ministerstvo dopravy, které většinu loňského roku řídil Karel Havlíček (ANO). Podobné vysvětlení většinou poskytovaly i další úřady.

Mezi řediteli odborů byla nejvyšší odměna pro jednoho člověka 450 000 korun, vyplatilo ji ministerstvo práce a sociálních věcí. Jeden z náměstků na MPSV si za loňský rok přilepšil k platu o dalších 465 000 korun. Sedm z osmi náměstků pak překročilo hranici 400 tisíc korun. Bývalá ministryně Jana Maláčová (ČSSD) se k odměnám nevyjádřila.

Štědré odměny úředníkům. Prémie za „covidový rok“ rozdával stát i kraje

Někdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO), která předloni vyplatila dvěma svým náměstkům 715 000 korun, loni odměny snížila. Ředitelé odborů získali v průměru 225 600 korun, náměstci 396 000 korun. Server upozornil, že Schillerová loni vyplatila na odměnách svým osmi náměstkům meziročně téměř o milion korun méně.
Nejnižší odměny získali loni vysocí úředníci ministerstva zahraničí. Pro ředitele odborů byl průměr necelých 75 000 korun, nejvyšší odměna byla v jejich případě 210 000 korun. U náměstků na MZV činil průměr bezmála 127 000 korun, maximum pro jednoho bylo 200 000 korun.

Server uvedl, že tři ministerstva se zdráhala zveřejnit informace o odměnách podle informačního zákona. Ministerstvo zdravotnictví na žádost například vůbec nereagovalo, ministerstvo průmyslu a obchodu ji jako jediné zamítlo.
„Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě, bez ohledu na osobu či politickou příslušnost ministryně či ministra, zastává názor, že informace o platu zaměstnance je osobní údaj, se kterým je nutné tak zacházet a bez svolení příslušného zaměstnance ho není možné zveřejnit, pokud v konkrétním případě nepřeváží ‚veřejný zájem‘. Něco takového lze při plošných dotazech na platové poměry vyšších desítek zaměstnanců jen obtížně dovodit,“ sdělil serveru mluvčí MPO Vojtěch Srnka.

X X X

Celníci pokutují za dálniční známky. Neplatičům zabavují registrační značky

Pražská celní správa od začátku roku rozdala už přes osm set pokut kvůli nezakoupeným dálničním známkám. Dohromady na pokutách vybrala už přes milion korun. Nově také spolupracuje s Policií České republiky, může tak řidičům za prohřešky na silnicích dát botičku nebo sebrat státní poznávací značku.
„Zaměřujeme se, zda mají řidiči řádně koupené dálniční známky. Od začátku roku jsme zjistili 815 nedoplatků na pozemních komunikacích, byla za ně vybraná částka 1,5 milionu korun,“ informovala mluvčí pražských celníků Ivana Kurková.
Celní správa má novou kompetenci. Spolupracuje s Policií České republiky. Pokud zjistí při kontrolách, že je řidič pokutován za prohřešky v dopravě (špatné parkování či jízda na červenou), může mu v případě nezaplacení na místě nasadit botičku nebo odebrat SPZ. „Dnes jsme jich odebrali deset,“ sdělila Kurková.

Na videu celníci hlídají u vjezdu do Komořanského tunelu. V mobilní kanceláři hlídají systém mýtné brány. Pokud auto nemá dálniční známku, oznámí to vysílačkou kolegům, kteří si řidiče odchytí.
„Pokud je řidič slušný, můžeme občas přimhouřit oko. Jinak jsme ale nekompromisní,“ uvedla mluvčí. Dodala také, že kontroly jen tak neopadnou. „V terénu jsme opravdu každý den,“ řekla.

Téměř milionu řidičů končí platnost dálniční známky. Začíná prodejní špička

Přelom ledna a února je obdobím největší špičky prodeje dálničních známek. Jen poslední lednový den vypršela platnost viněty přes 927 tisícům řidičů.
Elektronické známky loni nahradily papírové kupony. Jsou vázány na poznávací značky aut, není už tak nutné je lepit na přední sklo vozidla. Ceny známek zůstaly proti loňsku stejné, roční stojí 1 500 korun, 30denní 440 korun a desetidenní 310 korun.
Ministr dopravy Martin Kupka v minulých dnech připustil, že by se ceny dálničních známek mohly v následujících letech
změnit. Řidiči zatím od předloňského prosince nakoupili přes sedm milionů známek za více než 6,6 miliardy korun.

X X X

PROČ SOUDCI V CHOMUTOVĚ TAJÍ JMÉNO ŽENY, CO NAPADLA DÍVKU? JAKÝ DOSTALA TREST?

Srazila mě a dupla mi na hlavu. Žena, která v Chomutově zbila cizí dívku, dostala trest

Žena, která loni v Chomutově brutálně napadla patnáctiletou dívku, už dostala trest. Soud rozhodl o jejím postihu, přesnou podobu však nezveřejnil. Reportér CNN Prima NEWS v sobotu mluvil s napadenou dívkou.
Celý incident se odehrál na chomutovském hřišti. Tehdy prý 15letá Tereza dala „výchovnou facku“ jinému chlapci. „On se začal navážet do osmileté holčičky, mojí kamarádky, a ukazoval na ni pěstí. Tak jsem mu ji prostě malou flákla,“ popsala CNN Prima NEWS napadená dívka Tereza.

Chlapec se rozhodl přivolat na pomoc svoji matku. „Ona na mě začala řvát, že kdo je tady Tereza, tak jsem si stoupla. Srazila mě na zem a dupla mi na hlavu,“ vyprávěla napadená dívka.
„Zeptala jsem se, proč to udělala, a ona řekla, že jí měla na hlavu šlápnout ještě víc,“ vyprávěla matka napadené dívky
Dagmar.
Útok dospělé ženy byl natolik brutální, že dívce museli přijet na pomoc záchranáři. „Utrpěla středně vážná zranění, se kterými byla následně převezena do chomutovské nemocnice,“ uvedl mluvčí ZZS Ústeckého kraje Prokop Voleník.
Podle matky se dívce točila hlava, nemohla chodit a byla malátná. „Ještě nás čeká nějaké vyšetření,“ podotkla matka.
Bojím se chodit ven

Záchranáři za minulý rok evidují zvýšený počet podobných brutálních napadení. „Dochází ke kopání, šlapání a skákání na hlavě nebo na hrudníku. Může dojít i ke krvácení do mozku, k poranění krční páteře nebo k poranění velkých cév či průdušnice, která prochází krkem. Zároveň se může poškodit i srdce či plíce. Následky můžou být fatální,“ zdůraznil mluvčí záchranářů.

Státní zástupce před několika dny ženu obžaloval. Dívka útok dodnes nemůže vymazat z paměti. „Bojím se chodit ven, spíš jsem zalezlá doma. A furt mě bolí hlava,“ upozornila Tereza.
Podle informací CNN Prima NEWS soud v Chomutově už útočnici potrestal za výtržnictví. Prozatím ale soud nekomentuje výši trestu ani to, jestli už je pravomocný.

X X X

Od sudu s mrtvolou jsem se poleptal. Na orlické vraždy nelze zapomenout, přiznal detektiv

Podílel se na dopadení sériového vraha Ivana Roubala a také vytahoval sudy s mrtvými těly z orlické přehrady. Právě o takzvaných orlických vraždách z devadesátých let se legendární pražský detektiv Jan Štoček rozpovídal v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Jak silně medializovaný případ zpětně hodnotí?

Orličtí vrazi v letech 1991 až 1993 zavraždili minimálně pět lidí, a to převážně za účelem peněžního zisku. Své oběti většinou ukrývali do sudů s louhem. Ty pak shazovali do orlické přehrady.
Organizátorem gangu byl Karel Kopáč. Ten byl od roku 1994 kvůli následkům autonehody upoután na invalidní vozík. Vykonavatelem vražd byl Ludvík Černý. Dalším členem gangu byl Vladimír Kuna, který mimo jiné přišel s nápadem dávat mrtvoly do sudů, v nichž byl nalitý louh.

Vraždy

Hrůzný nález na Jihočesku: Policisté objevili mrtvolu v sudu zalitém do betonu

První sud kriminalisté za pomoci báňských potápěčů vytáhli v červenci roku 1995. Na tom se podílel i pražský detektiv s mnohaletou praxí Jan Štoček. „Mám na to památku. Od jednoho z těch sudů s mrtvolou jsem si poleptal ruku. Říkám si: Sakra, že jsem neměl rukavice, když jsem na to sahal. Byla to ale vypjatá situace, kdo si měl vzpomenout na rukavice,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS

Flek má na ruce dodnes. Většinou se prý zvýrazní v létě, když více svítí slunce. Jizva však není jediným úkazem, který na Stočkovi orlické vraždy zanechaly. „Občas o tom přemýšlím, když je ještě teď o tu věc velký mediální zájem. Na orlické vraždy se nedá jen tak zapomenout. Každý lidský život je nenahraditelný, proto se každému případu musíte věnovat více než na 100 procent,“ uvedl.

Případ podle něj ale prý nebyl tak složitý, jak v současnosti někteří prezentují. „Na začátku byl složitý, když jsme tušili něco o Černým, ale neměli jsme to jak dokázat. Když se ale vytáhl první sud a Kopáč začal mluvit, už to šlo. Dalo se to udělat i líp, ale dopadlo to dobře,“ dodal.
Policejní síň slávy
Vyšetřovatelé například zvažovali, že Černého obviní ještě z další vraždy. Nakonec ale usoudili, že pro věc nemají dostatek důkazů. Štoček ve vysílání přiznal, že orlický gang či sériový vrah Ivan Roubal mohou mít na svědomí daleko více obětí, než je známo.

Konečné rozsudky padly v dubnu 1997. Ludvík Černý a Vladimír Kuna byli odsouzeni na doživotí, Karel Kopáč na 21 let. Další členové gangu – Petr Chodounský a Irena Meierová – dostali po 14 a 12 letech.
Vyšetřovatel Štoček byl v roce 2012 uveden do policejní síně slávy jako nestor pražského oddělení vražd. Mezi mediálně známé případy, které vyšetřoval, patří i vražda Ireny Neffové nebo případ devítileté Aničky, která zmizela v říjnu roku 2010.

X X X

Paříž postaví svou první lanovku, kopcovité předměstí propojí s metrem.

Několik lidnatých pařížských čtvrtí na jihovýchodním okraji francouzské metropole by mohla do roku 2025 propojit lanovka. Tento týden schválili studii proveditelnosti lanové dráhy, která by měla mít pět zastávek a délku 4,5 kilometru. Nevšední druh městské dopravy má usnadnit cesty mezi sítí škol, univerzit, nemocnic a úřadů rozesetých po celé oblasti.

Câble A, tedy lanovka A, má předměstí propojit s konečnou linky metra číslo osm. Poprvé ji navrhli v roce 2008. Její propagátoři argumentují tím, že přidání běžných spojů veřejné dopravy do této oblasti by bylo komplikované a nákladné. 
Oblast je kopcovitá, a navíc ji protíná několik dálnic, trať rychlovlaku TGV a koleje vedoucí do velkého nákladního železničního depa. Položení tramvajové trati by vyžadovalo rozsáhlé inženýrské práce v podobě mostů a tunelů.

Lanová dráha tyto překážky překoná a její nároky na půdu jsou minimální. Kromě stanic potřebuje pouze prostor pro sloupy. Náklady na projekt byly vyčísleny na 132 milionů eur (3,2 miliardy korun). Vzhledem k tomu, že lanovka bude na elektřinu, nezvýší znečištění ovzduší v oblasti ani emise skleníkových plynů.

Návrh se dlouho odkládal kvůli kontroverzím, které vyvolaly obdobné projekty. Lanové dráze se také vzpírají někteří Pařížané, kteří bydlí v blízkosti plánované trasy. Obávají se, že jim pasažéři budou nahlížet do dvorů a oken, a nepřejí si ani, aby jim klid narušoval hluk a světlo. 
Jeden z problémů by mělo vyřešit technické řešení oken, která v blízkosti domů nebudou průhledná. Tento trik už funguje v městské lanové dráze v přístavním městě Brest na západě Francie. Okna se v ní automaticky zamlžují, když se přiblíží k domům.
Câble A může být nakonec jen jednou z mnoha lanových drah v metropoli nad Seinou. V oblasti zvané Velká Paříž nyní zvažují dalších pět návrhů na lanovky. Žádný z nich však zatím nedospěl tak daleko.

X X X

Dort a recepce pro Sandringham. Alžběta II. zahájila oslavy 70 let na trůnu

Britská královna Alžběta II. v sobotu zahájila oslavy svého platinového výročí na trůně. V rezidenci Sandringham přijala skupinu místních obyvatel a rozkrojila dort. V neděli, kdy oslaví sedmdesát let od nástupu na královský trůn, se panovnice žádných veřejných akcí nezúčastní. Oslavy výročí vyvrcholí na začátku června.

Pro pětadevadesátiletou královnu byla sobotní recepce od loňského října první veřejnou akcí naživo s účastí většího počtu lidí. Po několika vyšetřeních totiž lékaři Alžbětě II. nařídili klidnější pracovní tempo a více odpočinku. Královna se však zúčastnila několika akcí po internetu.
Mezi lidmi, kteří se v sobotu setkali s královnou, byla podle stanice BBC i bývalá studentka hotelové školy Angela Woodová, která se podílela na přípravě pokrmu nazvaného Coronation Chicken (Korunovační kuře).

Chod poprvé podávali v roce 1953 při korunovačních oslavách. V britské gastronomii si ho pak oblíbili.
Britská monarchie slaví poprvé platinové výročí panovníka. Alžběta nastoupila na trůn 6. února 1952, v den úmrtí svého otce krále Jiřího VI. 
Vzhledem k tomu, že začátek panování připadá na stejný den jako úmrtí otce, královna výročí neslaví okázale. Na neděli nemá panovnice na programu žádné oficiální akce. Oslavy vyvrcholí na začátku června, kdy ho budou doprovázet koncerty a pouliční akce.

X X X

V Argentině otrávený kokain usmrtil 24 lidí, podle médií mohlo jít o důsledek boje gangů

V Argentině už zemřelo 24 lidí po požití otráveného kokainu a 23 dalších je kvůli tomu s různým stupněm intoxikace v nemocnici. Osmi pacientům s dýcháním pomáhají přístroje. V sobotu o tom informovala agentura AFP s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví provincie Buenos Aires. Úterní bilance neštěstí, které může být podle místních médií důsledkem konkurenčního boje gangů, byla 16 úmrtí.

Oběti si drogu pořídily na místě známém jako Puerta 8 na chudém předměstí Loma Hermosa, asi 40 kilometrů od argentinské metropole. Polovina z nich zemřela doma dřív, než se stihly dostat do nemocnice. Otrava se u nich projevila velmi rychle, dva lidé zemřeli přímo na ulici. Zhruba 200 lidí s příznaky otravy od úterý konzultovalo svůj stav s lékaři.
Místní média spekulují o tom, že zásilku kokainu mohl otrávit jeden z gangů, aby zničil obchod s drogami nepřátelským dealerům, a rozšířil tak své pole působnosti.

Policie při vyšetřování zdroje smrtícího kokainu zadržela 13 podezřelých, je mezi nimi i místní drogový král přezdívaný El Paisa (Venkovan). Vyšetřování podle AFP ale zatím nenašlo žádnou spojitost mezi 33letým šéfem obchodu s drogami na severozápadě Buenos Aires a otráveným kokainem.

250 000 dávek denně
Technikům v laboratořích se zatím nepodařilo určit látku, se kterou byl kokain smíchán. Podle úřadů půjde nejspíš o derivát opiátu. Kriminalisté od úterý, kdy se objevily první případy otravy, zabavili 20 000 dávek kokainu. Není zatím jasné, jaký podíl ze zabavených drog je nebezpečný, ale prokuratura varovala před dávkami v malých růžových nylonových obalech.

Hromadná otrava poukázala na hojný výskyt kokainu, včetně levného a pochybné kvality, i v těch nejchudších částech Buenos Aires. Podle ministra bezpečnosti provincie Sergia Berniho se zde denně prodá nejméně 250 000 dávek, ve skutečnosti bude ale spotřeba drog ještě vyšší.