Hradní kancléř Vratislav Mynář podle nevládní organizace Transparency International (TI) podváděl při čerpání dotací za 32 milionů korun na stavbu penzionu v Osvětimanech na Uherskohradišťsku. Peníze získal od ministerstva školství a EU. Podle organizace při podání žádostí o dotace účelově zatajil důležité informace.

Podle reportérů České televize byl příjemcem peněz od ministerstva školství a Evropské unie spolek, který Mynář založil, a firma vlastněná kancléřem. Podle TI Mynářův spolek i jeho firma porušily podmínky pro získání dotací. „V TI jsme přesvědčeni, že se kancléř dopustil trestných činů dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. Vzhledem k výši způsobené škody jde o zvlášť závažné zločiny s dlouhou promlčecí dobou,“ sdělil k trestnímu oznámení právník TI Jan Dupák.

Mynář jakákoliv pochybení při žádostech o dotace odmítl. „Jedná se o naivní pokus o mou diskreditaci, který se obrátí proti jeho původcům“ uvedl. Nejprve získalo podle TI v letech 2007 a 2008 od ministerstva školství dotace 26 milionů korun občanské sdružení Chřibák, které v roce 2006 založilo několik lidí z Osvětiman v čele s Mynářem. Peníze měly být použity na výstavbu sportovní ubytovny na Mynářově pozemku.

Mynářova obec dostala pokutu, čerpala vodu nad povolený limit

Ubytovna ale nebyla dokončena a její hrubou stavbu pak spolek Chřibák pronajal firmě Clever Management vlastněné Mynářem. Podmínky dotace přitom ale podle TI zakazovaly jakýkoli převod nemovitosti a jako podmínka splnění dotovaného projektu měla být doložena kolaudace ubytovny.

Mynářova firma Clever Management poté získala ještě dotaci šest milionů korun z evropských peněz z Regionálního operačního programu Střední Morava (ROP). Za tyto peníze byla hrubá stavba ubytovny přestavěna na wellness penzion. Při žádosti o peníze z ROP měli žadatelé podle TI uvést, zda na dotčený projekt byly použity i jiné dotace z veřejných zdrojů. „Ale firma Clever Management nás o tomto neinformovala,“ řekla ČT vedoucí odboru kontroly a plateb ROP Střední Morava Koplíková.

Mynář podá trestní oznámení na TI i na reportéry ČT

Mynář na zprávu o podaní trestního oznámení reagoval ze zahraniční cesty s prezidentem Milošem Zemanem v Číně. Vzkázal, že sám chystá žaloby a trestní oznámení na TI a reportéry České televize Adélu Paclíkovou a Vojtěcha Srnku.
„Máme listinné důkazy, které jasně dokazují, že jsme se žádných pochybení nedopustili. Naopak jsme zachránili prostředky státu před jejich zmarněním,“ uvedl. Pořad Reportéři ČT podle něj manipuluje se skutečnostmi a k pořadu nemá důvěru. V reportážích se také podle něj novináři dopustili porušení Kodexu ČT.

Vyšetřování případu podle něj ukáže, že se ničeho špatného nedopustil. „Pak podám zase já žaloby pro poškození dobrého jména a trestní oznámení za křivá obvinění na všechny, kdo stojí za touto špinavou diskreditační kampaní. Na ten okamžik se velmi těším,“ vzkázal z Číny.

Mynář také podle ČT v Osvětimanech vybudoval rybník, aniž by k tomu měl potřebná povolení. Kancléř prezidenta z rybníka navíc částečně zasněžuje vlastní sjezdovku, a ani na to podle ČT nemá povolení. Kancléř tvrdí, že má souhlas na čerpání vody od správce toku, ale přiznal, že na vybudování rybníka povolení neměl a nemá.

LIDÉ NEJMÉNĚ VĚŘÍ SENÁTU A SNĚMOVNĚ

Češi nejvíce důvěřují starostům a obecním zastupitelstvům. Také důvěra v prezidenta Miloše Zemana se po dvou měsících vrátila nad padesát procent, což je o dva procentní body více než v březnu a únoru. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění CVVM.

Prezidentovi republiky v dubnu 2019 důvěru vyjádřilo 52 procent občanů. Vládě naopak jen dvě pětiny, což je asi 45 procent. Důvěra v prezidenta roste a nedůvěra klesá s narůstající spokojeností se současnou politickou situací. Častěji prezidentovi důvěřují lidé ve věku od 60 let výše, důchodci a obyvatelé měst s populací od 15 do 80 tisíc.
Na dolním konci žebříčku vedle Senátu, který je důvěryhodný pro 30 procent lidí, skončila Poslanecká sněmovna s 33 procenty.

Na krajské úrovni převažuje důvěra nad nedůvěrou. Konkrétně krajským zastupitelstvům důvěřuje 48 procent dotázaných, nedůvěřuje jim 35 procent. V případě hejtmanů a v Praze primátora důvěra činí 44 procent a podíl nedůvěřujících tvoří 35 procent.

Podstatně lépe než všechny výše uvedené instituce jsou na tom obecní zastupitelstva, případně zastupitelstva městských částí a starostové. Důvěra k nim dosahuje úrovně okolo dvou třetin. Konkrétně v případě obecních zastupitelstev podíl důvěry dosahoval až 66 procent. Srovnatelně hodnocení jsou i starostové, kterým důvěru vyjádřilo rovněž 66 procent dotázaných.

CVVM se současně dotazovalo na spokojenost se současnou politickou situací. „Kladně reagovala necelá čtvrtina občanů. Naopak nespokojeno se cítí 38 procent obyvatel Česka,“ uvedli průzkumníci.
V porovnání s minulým šetřením z března 2019 se celkové hodnocení politické situace nezměnilo. Oproti stejnému období minulého roku je však příznivější. Průzkum probíhal od 30. března do 10. dubna a zúčastnilo se ho tisícovka lidí starších 15 let.

ZMĚNY VE VLÁDĚ, MÍSTO BRABCE VÍCE PREMIÉŘI SCHLLEROVÁ A HAVLÍČEK

Vláda ANO a ČSSD pod vedením Andreje Babiše bude mít od úterý tři vicepremiéry. Dosavadního místopředsedu kabinetu Richarda Brabce na pozici vystřídají ministryně financí Alena Schillerová a nový šéf resortu průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Jejich jmenování k 30. dubnu už podepsal prezident Miloš Zeman.

„Dal jsem prezidentovi návrh na dva místopředsedy, jedním je místopředsedkyně pro ekonomiku a finance paní Schillerová, druhým místopředseda pro hospodářství pan Havlíček,“ potvrdil pro iDNES.cz Babiš. O prezidentově souhlasu informoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.„Pozice ministra financí je klíčová,“ uvedl premiér, proč se rozhodl posílit vládní angažmá Aleny Schillerové.

„Je potřeba mít místopředsedu, musíme definovat jasnou strategii našeho hospodářství. Pan Havlíček je na to ideální, aby mi pomohl s koordinací resortů, kterých se to týká,“ vysvětlil Babiš, proč se rozhodl jmenovat do funkce nového ministra průmyslu. Dosavadní místopředseda Brabec podle Babiše opouští pozici po vzájemné dohodě. „Není to nic proti němu. Pan Brabec se teď bude více soustředit na pozici ministra životního prostředí a má samozřejmě i jiné stranické povinnosti,“ uvedl premiér.

Změnu Babiš dále vysvětlil potřebou reagovat na změny ve struktuře hospodářství. „Musíme popsat závislost na jednotlivých oborech a řešit problémy pracovní síly,“ řekl Babiš Hospodářským novinám. O změně už Babiš minulý týden informoval ministra vnitra a prvního místopředsedu vlády Jana Hamáčka (ČSSD). Protože vicepremiéři nemají silnější hlas, poměry v kabinetu se nezmění.

Zeman v úterý vedle Havlíčka jmenuje i novou ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, která má nahradit Jana Kněžínka, a nástupce ministra dopravy Dana Ťoka Vladimíra Kremlíka. Změny budou pouze na pozicích spadajících ve vládě pod kontrolu ANO, ČSSD výměnu svých ministrů podle Hamáčka neplánuje.
Personální změny v koaliční vládě Andreje Babiše

• 9. července 2018 - Odstoupila ministryně spravedlnosti Taťána Malá (ANO) po 13 dnech od jmenování do vlády. Čelila obvinění z plagiátorství ve svých diplomových pracích. V úřadě ji 10. července nahradil legislativec Jan Kněžínek.
• 18. července 2018 - Prezident Zeman přijal demisi ministra práce a sociálních věcí Petra Krčála (ČSSD), který rezignoval kvůli podezření z plagiátorství v bakalářské práci. Nahradila jej 30. července Jana Maláčová.
• 16. října 2018 - Ministrem zahraničí se stal Tomáš Petříček (ČSSD). Předtím byl vedením ministerstva pověřen první místopředseda vlády, ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček, protože Zeman odmítl jmenovat do funkce původního kandidáta ČSSD europoslance Miroslava Pocheho.

• 8. dubna 2019 - Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) oznámil rozhodnutí odejít z vlády.

• 10. dubna 2019 - Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) oznámila, že ji Babiš informoval o jejím konci ve funkci. Babiš týž den navrhl Zemanovi jmenovat místo Novákové ministrem průmyslu místopředsedu vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karla Havlíčka a ministrem dopravy náměstka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Vladimíra Kremlíka.

• 18. dubna 2019 - Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) oznámil, že se rozhodl skončit ve funkci. Ve funkci ho nahradí poradkyně prezidenta Miloše Zemana pro justici a bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
• 26. dubna 2019 - Prezident Miloš Zeman podepsal jmenování ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) a nastupujícího ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO) vicepremiéry. Ve funkci vicepremiéra nahradí ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).

POSLANCI NESOUHLASILI S ŠÉFEM SNĚMOVNY VONDRÁČKEM

Šéf Sněmovny Radek Vondráček z ANO utrpěl v pátek ve Sněmovně drtivou prohru. Poslanci z osmi stran odmítli a vrátili mu k přepracování návrh, který by změnil pravidla pro jednání Sněmovny. Vondráčka nepodrželi při hlasování o jeho návrhu ani komunisté, kteří s vládou často hlasují.

Pro vrácení Vondráčkova návrhu bylo 70 ze 132 přítomných poslanců. A to i když šéf Sněmovny před tím tvrdil, že to, co předložil, bylo výsledkem vyjednávání se zástupci všech stran. „Ten tisk jsem podával jako poslanec, nicméně je výsledkem jednání pracovní skupiny, ve které byli zastoupeni zástupci všech politických stran, které jsou v současné Poslanecké sněmovně,“ řekl předseda Sněmovny.

Vliv na výsledek hlasování měl i spor poslanců, kdy část opozice Vondráčkovi vyčetla, že svolal mimořádnou schůzi Sněmovny, o níž požádali poslanci ODS, KDU-ČSL a Pirátů na den, kdy byl premiér a šéf ANO Andrej Babiš na zahraniční cestě. ODS, Piráti a lidovci na ní chtěli probírat zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, státní rozpočet a Babišův střet zájmů. Program schůze nebyl schválen.

Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura řekl, že se Vondráček zachoval, jako kdyby někoho pozval do restaurace, nechal ho vybrat termín a neřekl mu, že zvolil takový, kdy je zavřeno. Vondráčkovi vzkázal, že z něho dělá vola. Vondráček opáčil, že odpovědnost za to, zda je, nebo není za vola, si každý nese sám.

Protestní dopis pětice opozičních klubů proti Vondráčkovu postupu přečetl na plénu šéf poslanců STAN Jan Farský. Žádali v něm po předsedovi Sněmovny omluvu. „Nezachoval jste se nadstranicky. Postupoval jste pouze v zájmu svého politického subjektu a v příkrém rozporu se zájmy zákonodárného sboru, v jehož čele stojíte,“ četl Farský. Vondráček se omluvit odmítl.

Podle návrhu, který neúspěšně obhajoval, by například Sněmovna mohla zákony schvalovat ve středu celý jednací den až do 19 hodin a novela by zavedla i vynutitelnost úhrady pokuty, kterou poslanci uložil mandátový a imunitní výbor v disciplinárním řízení.

POSLANKYNI MAJEROVOU ODVOLALI Z VÝBORŮ, PODPOŘILA SYNA KLAUSE

Poslankyni Zuzanu Majerovou Zahradníkovou, která opustila klub ODS poté, co se postavila za Václava Klause mladšího, odvolali v pátek poslanci ze školského a ze zahraničního výboru. Do školského výboru za ni klub ODS nominoval Bohuslava Svobodu a do zahraničního Marka Bendu.

Klause mladšího ODS vyloučila ze strany v polovině března, protože podle předsedy Petra Fialy svým jednáním a vystupováním dlouhodobě poškozoval dobré jméno ODS. Občanští demokraté potom ve Sněmovně prosadili jeho odvolání ze školského výboru.

Majerová Zahradníková se Klause zastala a nepodpořila jeho odvolání. Následně oznámila, že sama odchází z poslaneckého klubu a potvrdila iDNES.cz, že dostala od Klause nabídku, aby s ním šla do jeho nové strany, kterou připravuje a chce ji představit po volbách do Evropského parlamentu. Majerová Zahradníková skončila i ve sněmovní komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Nahradil ji poslanec ODS Pavel Žáček. Postupem Majerové Zahradníkové se bude v pondělí zabývat místní stranická organizace.

V TRAMVAJÍCH V PRAZE LZE PLATIT KARTOU

Cestující v Praze už mohou platit za jízdenky bezkontaktně kartou ve všech tramvajích. Terminály jsou vícejazyčné a s grafickým návodem, takže je využijí i turisté. Vedení Prahy chce stejnou možnost zavést i v autobusech. Bezkontaktní oranžové platební terminály najdou cestující u prostředních dveří, v kloubových tramvajích jsou umístěny dva.

Dodavatelem systému je Československá obchodní banka (ČSOB), která uzavřela smlouvu s dopravním podnikem na čtyři roky. Kromě klasické platby mohou cestující využít také mobilních aplikací Apple Pay a Google Pay.

Den před ostrým spuštěním provozu si jízdenku přímo v tramvaji koupil jeden z mimopražských redaktorů iDNES.cz.
„Ovládání terminálu je jednoduché a názorně vysvětlené. Zaujalo mě, že vyžaduje delší dobu přiložení karty než třeba terminály v supermarketu,“ popsal svou zkušenost. Podle mluvčí ČSOB Michaely Průchové šlo v tu dobu o testovací provoz a nyní by měla být rychlost placení stejná, jako při běžném placení kartou.

Vytištěná jízdenka už se znovu neoznačuje, je na ní výslovně uveden čas vydání a že „platí xx minut od vydání“.
„Ještě mě zaujalo v internetovém bankovnictví, že se na platební kartě bezprostředně po použití zablokovala jen jedna koruna místo čtyřiadvaceti za cenu jízdenky, tak uvidíme,“ dodal cestující ke čtvrtečnímu nákupu.

Během testovacího provozu na linkách číslo 18 a 22 se ukázalo, že nový systém placení si oblíbili i cizinci, kterých bylo mezi uživateli 46 procent, nejvíce ze Spojených států, Polska a Německa.

Pro dopravní podnik je nový systém finančně výhodnější. Zatímco u papírových jízdenek platí Praha prodejcům provizi čtyři procenta, bance dává necelá dvě procenta.

Bezkontaktní platbu dopravní podnik testoval už v roce 2016 na tramvajové lince 22. První zkouška provedená tehdejší primátorkou Adrianou Krnáčovou ale příliš nefungovala. Při placení v tramvaji vypadly jističe. V ČR už fungují také jiné systémy bezhotovostního placení v MHD. Například v Ostravě si jízdenku „pamatuje“ přímo bankovní karta, navíc systém naúčtuje cestujícímu nejvýhodnější tarif, například celodenní jízdenku místo několika krátkodobých.

Placení jízdného v Ostavě funguje takto:

Další změna přijde do autobusů

V pražských autobusech zatím zůstávají staré terminály na označování jízdenek, ale i ty budou v budoucnosti nahrazeny novými. Podle ředitele Petra Witowského dopravní podnik do konce roku vyhlásí soutěž na jejich dodavatele a k dispozici by měly být během příštího roku.

Možnost platit kartou mají i některé z tisícovky výdejních automatů u zastávek. Kartou zaplacená jízdenka v automatu vypadá stejně, jako jízdenka zaplacená mincemi a musí se po nástupu do tramvaje označit ve strojku.
„Chceme směřovat dopravní podnik ke smart společnosti a přispívat k naplnění cíle Prahy jako smart city. V metru každý týden instalujeme v průměru čtyři platební terminály umožňující bezkontaktní nákup jízdenek,“ prohlásil Witowski.

„Do poloviny roku vyměníme kolem stovky výdejních jízdenkových automatů na zastávkách MHD a bude v nich možné platit kartou i hotově a zároveň také vyhledávat spojení,“ sdělil náměstek primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr na Facebooku.

Poslanci podpořili v prvním čtení návrh zákona, který má umožnit, aby se penze příští rok zvýšily v průměru o 900 korun. „Zvedáme důchody, protože chceme bránit seniory před chudobou, i když jsme si vědomi enormních rozpočtových dopadů,“ řekla poslancům ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová.

Vláda navrhla vyšší růst penzí, než jaký by vyplýval z platného zákona, podle nějž by se se důchody měly zvýšit v průměru o sedm stovek. Státní rozpočet by vládní návrh zatížil asi sedmi miliardami korun navíc. Průměrná penze by měla dosáhnout příští rok asi 14 200 korun.

Důchody se skládají ze dvou částí. Pevný díl je pro všechny stejný a nyní činí 3270 korun. V procentní výměře se odráží odpracovaná doba a výše odvodů.„Chtěla bych se zeptat, zda má ministerstvo připravený plán dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému,“ řekla Pavla Golasowská z KDU-ČSL. „Náš systém není neudržitelný,“ opáčila Maláčová.

Stanjura: Umožněme dát procento z odvodů na penzi rodičů

„Bavme se o tom, aby mohli lidé jedno procento z odvodů odvádět na penzi svých rodičů nebo prarodičů,“ řekl v rozpravě šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

„Žádná důchodová reforma se neobejde bez prorodinných opatření,“ řekl šéf poslanců KDU-ČSL a místopředseda strany Jan Bartošek. Jedinné smysluplné opatření podle něj je umožnit nižší odvody na sociální zabezpečení podle počtu vychovávaných dětí. „Kde vláda sežene peníze na důchody v horizontu delším, než je jedno volební období?“ ptal se vlády Bartošek. Je podle něj také třeba, aby ženy, které vychovaly děti, byly bonifikovány příplatkem k důchodu.

Poslanec za ANO Jiří Bláha prohlásil, že když mluvil s poslanci napříč spektrem ve Sněmovně, nejvíce ho zasáhlo, když mu jeden z opozičních poslanců řekl, že strany, které nejsou ve vládě, nemají zájem dohodnout se s vládou na ničem.
Nezařazený poslanec, bývalý člen ODS Václav Klaus mladší, a po něm i sociální demokrat Roman Sklenák, aby se poslanci drželi tématu a mluvili o vládním návrhu, jak zvýšit penze v příštím roce. „Není možné oddělit debatu o zvýšení důchodů s debatou o udržitelnosti důchodů,“ namítl poslanec za Piráty Mikuláš Ferjenčík.

Nikdo z poslanců nenavrhl ani zamítnutí zákona, ani vrátit ho vládě Andreje Babiše k přepracování. Naopak zkrátili lhůty pro projednání zákona, kterým se bude zabývat rozpočtový a sociální výbor.