Matiční ulice známá plotem proti nepřizpůsobivým možná změní písmeno v názvu. Ústecká Matiční ulice, která se před lety stala pro svět nešťastným symbolem rasismu kvůli stavbě plotu mezi činžáky obývanými Romy a domky majority, se možná přejmenuje. Radnice obdržela od jednoho z obyvatel návrh, aby se ulice jmenovala Maniční. Změnu názvu budou zastupitelé projednávat příští týden.

„V návrhu nevidím velký rozdíl a budu čekat, kolik obyvatel na zastupitelstvo přijde, jaké budou návrhy a většinový názor zastupitelů. Dokážu si představit i jiné, zásadně odlišnější názvy. Myslím si, že by bylo dobré zbavit se toho názvu a s tím i této historie,“ řekla neštěmická starostka Yveta Tomková (Vaše Ústí), do jejíhož obvodu ulice spadá.

Návrh na radnici poslal Martin Manič, který se nedávno do rohového rodinného domu v Matiční ulici přistěhoval.
„Slyšel jsem, že se stejně bude přejmenovávat, tak jsem to chtěl zkusit a navrhl, aby se ulice jmenovala po mém prapradědovi. Podle ohlasů si myslím, že by to mohlo projít. Mám přijít na zastupitelstvo, to ale nepůjde, jsem v karanténě kvůli covidu,“ říká navrhovatel.
Jeho prapraděda stejného příjmení nebyl výrazně proslulý, ale Martin Manič ho chce prostě uctít.

Název Matiční nese ulice dlouhá sotva 200 metrů a ještě rozdělená výpadovkou z Ústí na Děčín po nedaleko vybudované první české škole na Ústecku.
O vzdělávací ústav v tehdy samostatném Krásném Březně se zasloužila v roce 1896 Ústřední matice školská. Nedaleké významnější Ústí, které bylo taktéž většinově německé, mělo českou školu až o 22 let později.
Dnes je okolí Matiční vcelku opuštěné. Změna jména a následná výměna dokladů by se tak týkala pouze minimálního počtu obyvatel. 

Devastace lokality začala už v 70. letech 20. století. Někteří místní byli nastěhováni na nové ústecké sídliště a na jejich místo přicházeli do starých činžáků stále více problematičtější Romové. Spory pak vrcholily v druhé polovině 90. let, kdy obvodní radnice rozhodla o plotu oddělujícího činžáky a rodinné domy.
Ten stál v Matiční ulici stál od 13. října do 24. listopadu 1999. Hned ho kritizovali politici z celého světa, řešili ho v Bílém domě i ve vedení Evropské komise. Za to, že ho obvodní radnice nechala zbořit, poslala tehdejší vláda do Ústí deset milionů korun na vykoupení domů starousedlíků.

A z rodinných domů v ulici se odstěhovali nejprve oni a pak z vybydlených činžáků i Romové. Dnes jsou vchody do činžáků zazděné. Město rozhodlo o demolici dvou z nich, o osudu třetího jedná s Českými přístavy.
„Čekáme až budou přeloženy všechny sítě, aby se dokončila projektová dokumentace. Následně budou dva činžovní domy zdemolovány,“ dodala Tomková.

X X X

ÚOOÚ: Zaměstnavatelé včetně Ústavního soudu jsou povinni zjišťovat, zda jsou zaměstnanci očkovaní

Zaměstnavatelé jsou po 20. listopadu 2021 povinni zjišťovat, zda jsou zaměstnanci očkovaní. Uložilo jim to ministerstvo zdravotnictví mimořádným opatřením. Platí to i pro soudy včetně soudu Ústavního. Odůvodnění zamítavé odpověď generálního sekretáře Ústavního soudu ztratilo aktuálnost. Informace o očkování je údaj o zdravotním stavu zvláštní kategorie.

Vyplývá to ze stanoviska Úřadu pro ochranu osobních údajů k podnětu v souvislosti s odmítnutím Ústavního soudu sdělit, kolik soudců a jejich asistentů je očkovaných respektive rozočkovaných. ÚOOÚ k tomu vydal informaci v pátek 26. listopadu 2021.
Rozhodnutí nesdělit, kolik je očkovaných nebo rozočkovaných soudců a asistentů u Ústavního soudu vydal Soud prostřednictvím svého generálního sekretáře Vlastimila Göttingera 18. listopadu nikoli jako soudní rozhodnutí, nýbrž jako úřední rozhodnutí úřední osoby a povinného subjektu podle zákona 106.

Nejde o soudní rozhodnutí, proto není závazné
„Ústavní soud prostřednictvím svého generálního sekretáře vydal dne 18. listopadu 2021, č. j. SPR. ÚS 1003/21-3 INF, jako jeden z mnoha povinných subjektů podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, rozhodnutí o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace o tom, kolik soudců Ústavního soudu, resp. asistentů je očkováno proti COVID-19, resp. rozočkováno. Nejedná se tedy o rozhodnutí Ústavního soudu vydané v některém z řízení podle čl. 87 a násl. Ústavy potažmo podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ale pouze o rozhodnutí úřední osoby příslušné v rámci organizační struktury správy Ústavního soudu (jako povinného subjektu) k rozhodování podle zákona č. 106/1999 Sb. ve spojení se správním řádem o žádostech o poskytnutí informací,“ vysvětluje Úřad pro ochranu osobních údajů.
Dokument totiž mezitím koluje po internetu a mnozí lidé dokument pochopili tak, že jde o rozhodnutí soudní, a tudíž závazné pro všechny zaměstnavatele a že zaměstnavatelé podle tohoto rozhodnutí nesmějí zjišťovat, kdo ze zaměstnanců je naočkován a kdo nikoli.

Tak tomu ale není. „Pokud jde o závaznost uvedeného rozhodnutí, návazně na to, že nejde o rozhodnutí vydané v rámci soudní pravomoci Ústavního soudu (tj. nejde o soudní rozhodnutí, které by mohlo podle čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR být závazné pro všechny orgány a osoby), má toto správní rozhodnutí dopady pouze pro konkrétního žadatele ohledně konkrétního dotazu. V tomto smyslu je rozhodnutí zcela srovnatelné s obdobným rozhodnutím jakéhokoli jiného povinného subjektu od orgánů veřejné moci až po např. komunální podniky,“ upozorňuje Úřad pro ochranu osobních údajů.

Nové opatření výslovně jmenuje soudce
Navíc samotné odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu neposkytnout informaci o ne/očkovaných, protože Soud takové informace nezjišťuje, když je očkování navíc nepovinné, už ztratilo aktuálnost.  „Ústavní soud nezjišťuje a ani nemá právo zjišťovat tyto informace o zdravotním stavu soudců či asistentů soudce, ledaže by bezprostředně souvisely s výkonem práce či plněním povinností, které jsou ukládány zákony. Dobrovolné očkování však nemá vliv na způsobilost k výkonu práce a ani právní předpisy s vakcinací/non-vakcinací soudce či asistenta soudce nespojují žádnou povinnost ve vztahu k působnosti Ústavnímu soudu. Povinný subjekt tak není povinen ani oprávněn pro potřeby poskytování informací zjišťovat a shromažďovat výše uvedené osobní údaje,“ uvedl v zamítavém rozhodnutí Ústavní soud.

Nově tyto informace zaměstnavatelé shromažďovat musí, ačkoli je očkování stále nepovinné. To platí od 20. listopadu 2021, upozorňuje ÚOOÚ s tím, že Ústavní soud psal rozhodnutí dva dny před tím. „Je však třeba upozornit na to, že rozhodnutí bylo vydáno dne 18. listopadu 2021, tedy před vydáním aktuálně platného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 20. listopadu 2021, ukládajícího zaměstnavatelům povinnost testovat jejich zaměstnance, pokud se na ně nevztahuje některá z výjimek,“ uvádí dále Úřad pro ochranu osobních údajů.
Výjimku podle předmětného opatření mají všichni očkovaní. Odstavec II mimořádného opatření pak obsahuje seznam zaměstnanců a funkcionářů státu, kterých se opatření týká. V něm výslovně jmenuje soudce.

Zaměstnavatelé musí zjišťovat, kdo je očkovaný
Jak dále uvádí Úřad pro ochranu osobních údajů, před platností nového opatření ministerstva zdravotnictví, podle kterého se musí zaměstnanci testovat s výjimkou očkovaných, mohli všichni zaměstnavatelé zjišťovat „bezinfekčnost“ zaměstnanců podle zákoníku práce. Povinnost udržovat pracoviště bezpečné a zdraví neohrožující má každý zaměstnavatel podle zákoníku práce, upozornil už dříve Úřad. „Zákoník práce obecně ukládá zaměstnavateli povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.“

Nově však musí zkoumat kdo je očkovaný a kdo není, aby na neočkované uvalili povinnost testovat se, jak jim přikazuje ministerské opatření: „Nyní v návaznosti na povinnost stanovenou mimořádným opatřením jsou povinni tak činit (do doby zrušení tohoto opatření, ať již Ministerstvem zdravotnictví nebo Nejvyšším správním soudem),“ uvádí k tomu Úřad pro ochranu osobních údajů.

Informace o očkování je údaj o zdravotním stavu
Zaměstnavatelé mají současně povinnost tato data chránit jako zvláštní kategorii osobních údajů. „Zaměstnavatelé se při plnění státem nařízeného testování zaměstnanců stávají správci speciálních intimních dat lidí. Při zjišťování, zda je zaměstnanec nakažený Covidem -19 zpracovávají zvláštní kategorii osobních údajů o zdravotním stavu. Doba uchování těchto dat nebyla vládním opatřením stanovena, upozornil Úřad pro ochranu osobních údajů,“ uvedla již dříve Česká justice v souvislosti s povinným testováním.

Tato povinnost platí i pro shromažďování dat o tom, který zaměstnanec je očkován. „Dále je vhodné podotknout, že existuje-li pochybnost, zda je údaj o očkování údajem o zdravotním stavu, tj. spadá pod vymezení zvláštní kategorie osobních údajů, je třeba odkázat na společné stanovisko Evropského sboru pro ochranu osobních údajů a Evropského inspektora osobních údajů č. 4/2021 k tzv. covid pasům, kde se v bodu 34 nepřímo uznává, že se jedná o zvláštní kategorie osobních údajů,“ upozorňuje Úřad pro ochranu osobních údajů s odkazem na evropský dokument.
Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Němci bojují za stíhání Štrougala a Vajnara, rozhodne Ústavní soud

Pozůstalí Němci, jejichž příbuzní přišli na hranicích o život, nebo ti, kteří zde utrpěli zranění, podali ústavní stížnost. Vadí jim, že české orgány činné v trestním řízení zastavily stíhání komunistických pohlavárů Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara. Mezi nespokojenými Němci jsou i lidé, kteří se pokoušeli překonat hranice na Chebsku.

Jürgena Seiferta (vpravo) pokousali v listopadu 1983 psi pohraničníků na stehně a genitáliích. Na snímku je u chebského soudu společně se svými kamarády Peterem Pietruschinskim a Joachimem Ernstem (zleva). | foto: Martin Stolař, MAFRA
Ústavní soud České republiky tak bude v nejbližších dnech rozhodovat, zda zastavení stíhání někdejších komunistických pohlavárů bylo v souladu s právem.

Podle znaleckých posudků totiž oba vysocí představitelé dřívějšího režimu nejsou způsobilí plně porozumět trestnímu řízení a chápat jeho smysl.
„V současné době zastavený proces směřoval proti Lubomíru Štrougalovi, Vratislavu Vajnarovi a Milouši Jakešovi. Ten však již zemřel, v procesu proti bývalému generálnímu tajemníkovi komunistické strany tak není možné pokračovat. Jiná je ovšem situace u dvou prvně jmenovaných, protože ti stále žijí,“ uvedl advokát Lubomír Müller, který příbuzné mrtvých či zmrzačené na hranicích zastupuje.

Podle jeho slov podalo ústavní stížnost šest poškozených z Německa. Byla to Christa Brunies, matka Hartmuta Tautze, který byl v srpnu 1986 roztrhán pohraničními psy, a jeho sestra Carola Tautz-Bär.
Připojila se Astrid Schmidt, které v srpnu 1979 pohraničníci přímo před očima zastřelili otce Gerharda Schmidta, i Thomas Bartsch, který byl v červenci 1989 pohraničníky postřelen. 

„Stejně byl zraněn další stěžovatel Siegfried Karl Fröbel, a to v dubnu 1982. Ústavní stížnost využil i Jürgen Seifert, který byl v listopadu 1983 pokousán pohraničními psy na stehně a genitáliích,“ vyjmenoval advokát Müller.

Jak řekl, všichni namítali podjatost znalců, kteří posudek vypracovali. 
„Jeden ze znalců byl totiž od mládí horlivým členem KSČ, důstojníkem z povolání, který byl zařazen do armádních vzdušných sil, takže vlastně plnil ve vzduchu stejné úkoly jako Pohraniční stráž na zemi. O druhém znalci není známo, že by byl členem KSČ, nicméně i on byl za minulého režimu profesionálním vojákem, jehož spolehlivost byla důkladně prověřena Státní bezpečností i vojenskou kontrarozvědkou. A rovněž i on byl vázán přísahou věrnosti pracujícímu lidu vedenému Komunistickou stranou Československa,“ popsal Müller.

Jak řekl, stěžovatelé namítali, že tito znalci byli v minulosti fakticky podřízenými těch, na které nyní vypracovávali znalecký posudek. Mohli tak být nakloněni k tomu, aby svým bývalým chlebodárcům projevili přízeň, což vyvolává pochybnosti o jejich nestrannosti.
„Na webových stránkách Ústavního soudu je u případu v rubrice Stručná charakteristika uvedeno: Právo na účinné vyšetřování plynoucí z práva na život,“ dodal advokát Müller.

X X X

Rusko chce ukázat, kdo je tady pánem, říká analytik k napětí kolem Ukrajiny

Rétorika kolem krize na Ukrajině je každým dnem vyhrocenější. Západ viní Rusko z hromadění vojsk, Vladimir Putin kreslí nepřekročitelné „červené linie“. Analytik Michal Lebduška v rozhovoru pro iDNES.cz komentuje ruské obavy z rozšiřování NATO na východ i roli, jakou v současném napětí hraje ukrajinská domácí politika.

x Média v posledních dnech plní zprávy o přesunování ruských jednotek k ukrajinské hranici, ukrajinské tajné služby předpovídají na leden či únor invazi. Jak tyto zprávy číst?

Otevřená invaze na Ukrajinu, to mi přijde trochu přehnané. Je otázka, co by z toho Rusko mělo. Mělo by to pro něj velmi negativní následky, navíc Ukrajina už není tou zemí, kterou byla v roce 2014, a dokázala by se další ruské agresi výrazně lépe bránit. 

Samozřejmě, je klidně možné další vyostření situace podél linie fronty v Donbasu, což je ostatně věc, která se děje celkem pravidelně. Já jsem tam v září byl, jezdili jsme podél frontové linie a ta situace určitě klidná není.

x Co Rusko přesunováním jednotek a cvičením u ukrajinských hranic sleduje?

Je to ukázka síly, že si to může dovolit. Rusko se snaží ukázat, kdo je v oblasti pánem. Odrazuje Ukrajinu od dalšího sbližování se Západem a varuje NATO a EU před další spoluprací s Ukrajinou.

x Západní politici se shodují, že vstup Ukrajiny do NATO není v této chvíli reálný. Jakou pomoc ze strany aliance by si Kyjev nad rámec současné vojenské podpory představoval?

Ano, rozšíření NATO o Ukrajinu v této chvíli není na stole, to si lze jen velmi těžko představit – i když Ukrajinci by si to dnes i docela přáli. Nejen politici, ale i společnost, v této otázce se veřejné mínění po roce 2014 výrazně změnilo.
Michal Lebduška
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky. Specializuje se na politický, bezpečnostní a společenský vývoj na Ukrajině, v Polsku a Bělorusku.

Jaké jsou tedy možnosti? Dodávky vojenského materiálu, společná vojenská cvičení, pomoc s výcvikem vojáků, výměna informací. Také diplomatická podpora, tedy ukázat Rusku, že určité vojenské kroky jsou už pro NATO nepřijatelné. To jsou ostatně věci, které už delší dobu probíhají, ale v tento moment je to maximum možného.

x Mluvčí ruské diplomacie ve středu oznámila, že Kyjev k donbaské frontě přesunul asi 125 000 vojáků. Bez ohledu na věrohodnost této informace: panuje v Kyjevě chuť pro silové řešení konfliktu?

Silové řešení v tento moment není na stole, byť existuje spousta lidí, kteří by si to přáli. Koneckonců by to byl způsob, jak ten konflikt vyřešit. Víme, že v roce 2014, kdy probíhala jeho intenzivní fáze, byla ukrajinská armáda téměř schopna ztracená území znovu ovládnout a separatisty zachránil pouze zásah z Ruska. Proto také klíčová otázka stále spočívá v tom, co by udělalo Rusko, které tam opět může poslat své vojáky.

x Jakou roli v současném napětí hraje vnitropolitická situace na Ukrajině? Zprávy o eskalaci napětí přicházejí v době, kdy se popularita prezidenta Zelenského propadla na minimum a jeho stranu opouštějí klíčoví spojenci.

Takový proces je na Ukrajině poměrně standardní. Propad prezidentovy popularity je skutečně poměrně výrazný, ale na druhou stranu je Zelenskyj na ukrajinské poměry neobvykle populární. Obliba jeho předchůdců už během prvního roku vlády padala na naprosté minimum, týkalo se to i Petra Porošenka.

„Absolutně nepřijatelné“
Moskva považuje za přímé ohrožení Ruska úterní prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že hodlá Ukrajině vrátit Krym. Prohlásil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva podle něj rovněž považuje za velmi pravděpodobné vojenské akce "kyjevského režimu" vůči separatistickým oblastem v Donbasu.

Ruský ministr zahraničí Lavrov zdůraznil znepokojení Ruska nad rozšiřováním Severoatlantické aliance směrem na východ. "Udělat z našich sousedních zemí předmostí konfrontace s Ruskem a rozmístit síly NATO v přímé blízkosti oblastí strategického významu pro naši bezpečnost je kategoricky nepřijatelné," prohlásil před setkáním s ministrem zahraniční USA Anthony Blinkenem.

Současné politické turbulence jsou dány charakterem ukrajinské politiky, která je velmi chaotická. Politické strany a parlament jsou nestabilní a i když v něm Zelenského strana Sluha lidu má většinu, nic moc to neznamená, protože se neustále tvoří různé frakce a je tam extrémní množství přeběhlíků. U Zelenského strany je to umocněno tím, že je to zcela nová strana bez jakékoliv ideologie a kromě postavy prezidenta ji nic nespojuje.

Zelenskyj se nedávno pustil do střetu s nejbohatším oligarchou Rinatem Achmetovem. Obvinil ho, že je zapleten do pokusu o převrat, ke kterému by údajně mělo dojít v prosinci. Jaký je mezi nimi vztah?
Určitě není přátelský. Zelenskyj šel v roce 2019 do předvolební kampaně s rétorikou boje proti oligarchům a do toho zapadá i nedávné schválení zákona proti oligarchům, který je ostatně velmi problematický.

Zelenského vyjádření o státním převratu bylo velmi zvláštní. Čekal bych, že pokud někdo přijde s tak závažnou informací, tak udělá velkou tiskovou konferenci a ukáže důkazy, jako tomu bylo třeba v Česku v kauze Vrbětice. Tady to padlo uprostřed rozhovoru s novináři, bez jakýchkoliv důkazů, neproběhla žádná zatčení. Bylo to plácnutí do větru. 

Kolem Ukrajiny opět rachotí tanky. Invaze přijde v lednu, zní z Kyjeva
Důležité ovšem také je, že Zelenskyj přímo neřekl, že Achmetov připravuje státní převrat. Řekl, že má informace, že nějací lidé chystají převrat a chtějí do toho zapojit Achmetova. Podle mě je ovšem nesmysl, aby se Achmetov do takového podniku zapojoval. Nic by z toho nic neměl a pro jeho byznys by to bylo obrovské riziko.

x Čím je zákon o deoligarchizaci tak problematický?

Je velmi nekonkrétní, ale to je obecný problém ukrajinské legislativy. Rada národní bezpečnosti a obrany podle něj může kohokoliv zařadit na seznam oligarchů, takový člověk pak bude čelit sankcím a bude mít uzavřený přístup k velkým privatizacím. Je evidentní, že tento zákon může být účelově zneužíván pro boj s konkrétními protivníky. Je z toho vidět i boj Zelenského s Porošenkem, protože mezi nimi panuje výrazná animozita.

x Jaké důsledky může Zelenského tažení proti oligarchům mít?

Myslím si, že ve finále to skutečně drastické důsledky mít nebude. Ukrajinští oligarchové v tom umějí chodit. Dokážou svůj byznys diverzifikovat, v parlamentu mají své vlastní poslance, takže to pro ně zásadní problém nebude. Svědčí o tom i fakt, že pro zákon o deoligarchizaci zvedli ruce i někteří poslanci z okruhu Ihora Kolomojského, jednoho z nejznámějších a nejkontroverznějších oligarchů.
Zelenskyj ve středečním vystoupení v parlamentu vyslovil přání jednat o krizi v Donbasu přímo s Vladimirem Putinem.

x Jaké konkrétní výsledky si od takové schůzky – ke které se Moskva zatím vůbec nemá – slibuje?

To bych také rád věděl. On už v předvolební kampani říkal, že si rád sedne s Putinem a všechno si vyříkají. Samozřejmě se ukázalo, že to není tak snadné. I kdyby se nyní sešli, nedokážu si představit, že z toho vyjde nějaké řešení té krize. Asi by se mohli domluvit na deeskalaci situace, uzavřít příměří, které tam ostatně nikdy de facto nefungovalo.
25. listopadu 2021

Ono vlastně není o čem jednat, protože obě strany ten konflikt vnímají úplně jinak a za pomocí jiných pojmů. My víme, že Rusko je aktivní stranou konfliktu v Donbasu a bez Ruska by vůbec nezačal, nicméně Rusko to dlouhodobě odmítá a prezentuje se spíše jako zprostředkovatel mírových jednání. Už jen kvůli tomu je jakékoliv diplomatické řešení odsouzeno k neúspěchu.
Jakou roli v napětí kolem Ukrajiny hraje běloruský režim? Lukašenko se kromě vytváření migrační krize na polských hranicích v poslední době otevřeně staví na stranu Ruska – například ve středu uznal anexi Krymu....
Lukašenkův posun přímo vychází z toho, co se v Bělorusku stalo v loňském roce. Po zfalšovaných volbách a masivních protestech na něj Rusko získalo daleko větší páky a Lukašenkovi se hodně zúžilo manévrovací pole. 

Dříve se snažil vyvažovat ruský vliv snahami o navázání spolupráce s EU, ale to kvůli migrační krizi, únosu letadla Ryanair do Minsku a evropským sankcím už není možné. Ve vztahu k Ukrajině tak Lukašenko přejímá ruskou rétoriku a do toho zapadá i jeho středeční vyjádření ke Krymu.

x Občas se spekuluje o úplné integraci Běloruska do Ruské federace. Měla by Moskva o to zájem, nebo si chce Bělorusko ponechat jako jakýsi satelit nebo klientský stát?

Zájem o vyšší integracii určitě panuje. Ruskému režimu dlouho leželo v žaludku, že Lukašenko byl hodně svůj. Spoustu věcí rád podepisoval na papíře, ale reálně pak na ně nikdy nedošlo. 
Například už od konce 90. let existuje Svazový stát Ruska a Běloruska. Smlouva, která byla podepsána ještě za Borise Jelcina, předpokládala například zavedení společné měny. Ale nikdy na to nedošlo, Lukašenko podobné snahy rád sabotoval. 
Teď ale má daleko užší manévrovací prostor, daleko hůř odporuje a tlak z Ruska na užší integraci určitě bude: minimálně ekonomickou, ale asi – což je ze strategického pohledu Ruska nejdůležitější – i vojenskou.

X X X

Advokát soudu EU doporučil zamítnout žalobu na spojení právního státu a peněz

Generální advokát Soudního dvora Evropské unie dnes doporučil zamítnout žalobu Polska a Maďarska proti spojení právního státu a peněz. Mechanismus umožňující odebrat unijní dotace zemím omezujícím například nezávislost justice je podle advokáta v souladu s právem EU. Varšava a Budapešť, které jsou s unijními institucemi v dlouhodobém sporu, tvrdily opak.
Stanovisko advokáta není pro soudce závazné, většinou k němu však přihlížejí. Konečný verdikt soudu se očekává během několika měsíců.

Unijní instituce několik let vedou s oběma zeměmi řízení kvůli obavě, že tyto státy porušují evropské hodnoty, jako je nezávislost justice, pluralita médií či akademické svobody. Mnoho zejména západoevropských států však nebylo s průběhem bezvýsledného procesu spokojeno. Unie se proto i přes odpor Varšavy a Budapešti před rokem shodla na tom, že čerpání společných peněz bude podmíněno dodržováním pravidel.

Vlády obou zemí se na jaře obrátily na unijní soud s argumentem, že problémy okolo právního státu dostatečně řeší zmíněné řízení podle sedmého článku základní smlouvy EU. Unie podle nich zavedením nového pravidla překročila své kompetence.
Advokát Manuel Sánchez-Bordona však dnes jejich námitky odmítl s tím, že podmíněnost může na základě unijního práva fungovat paralelně se zmíněným článkem. Její využití „vyžaduje dostatečně přímou souvislost mezi porušováním zásad právního státu a plněním rozpočtu, takže se nepoužije na všechna porušení zásad právního státu, ale jen na ta, která mají přímou souvislost s řízením rozpočtu unie“, uvedl advokát podle tiskové zprávy soudu.
Konečné rozhodnutí soudu, proti němuž není odvolání, se očekává během několika měsíců. Pokud do té doby Polsko a Maďarsko nezmění svůj přístup k otázkám právního státu, může jim Evropská komise pozastavit některé dotace.

X X X

Problémy s náramky pro vězně se vystupňovaly, projekt byl ukončen

Probační a mediační služba (PMS) přestala v listopadu využívat elektronický monitoring odsouzených i obviněných. Místo takzvaných náramků se vrátila k namátkovým kontrolám. Důvodem jsou rostoucí problémy s dodavatelem systému, sdělil dnes mluvčí PMS Martin Bačkovský. S izraelskou firmou SuperCom ukončila probační služba spolupráci.

SuperCom neplnila podle PMS své povinnosti včas a řádně. „S přístupem dodavatele k plnění smluvních závazků je Probační a mediační služba dlouhodobě nespokojena a problémy v uplynulých týdnech eskalovaly,“ uvedl Bačkovský.
Elektronické náramky byly v provozu od září 2018. Vedle domácích vězňů, kterých bylo ke konci letošního října 111, hlídaly rovněž některé vězně podmíněně propuštěné na svobodu – koncem října jich kontrolovaly šest. U části obviněných také nahrazovaly pobyt ve vazební cele.

„Možná nefunkčnost elektronického monitorovacího systému by byla velkým rizikem pro zákonné plnění dohledové činnosti Probační a mediační služby. Abychom maximálně eliminovali dopady tohoto rizika, rozhodla se služba přejít v průběhu měsíce listopadu 2021 při výkonu dohledové činnosti zcela na formu fyzických namátkových kontrol, čím nebude činnost ohrožena a bude nezávislá na elektronickém monitorovacím systému,“ vysvětlil Bačkovský.
„Bylo odstoupeno od smlouvy s dodavatelem a Probační a mediační služba uplatňuje všechny smluvní sankce, které považuje za relevantní,“ zdůraznil mluvčí. Doplnil, že PMS o změně včas informovala všechny zainteresované subjekty v justici.
To potvrdil i mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka. „O dlouhodobých problémech ze strany dodavatele jsme od Probační a mediační služby věděli a průběžně o nich informovali. Připravili jsme se proto na variantu, že dojde k ukončení elektronického monitorovacího systému,“ sdělil.

„Příprava nového řešení elektronického monitorování osob je delší dobu ve vysokém stadiu příprav a bude předložena novému vedení ministerstva spravedlnosti, které bude moci rozhodnout o dalším postupu,“ dodal.
Vybrat dodavatele technologie trvalo státu osm let. Podařilo se to za ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO), který zvolil formu soutěžního dialogu poté, co pět předchozích tendrů skončilo neúspěšně. Při podpisu smlouvy úřad uváděl, že pořízení náramků a provoz monitorovacího centra bude stát 93 milionů korun na šest let. Za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatilo ministerstvo firmě SuperCom 15,6 milionu korun.

X X X

Tajemství sponzorských peněz. ČEZ podporuje třeba akvapark v Čestlicích či výstaviště Letňany

Zhruba 400 milionů korun, v lepších letech to bylo až 500 milionů korun. Tolik Skupina ČEZ každým rokem vydá formou finančních nebo nepeněžních darů. Zatímco dary na neziskové aktivity ČEZ zveřejňuje ochotně včetně podpořených subjektů, sponzorování akcí soukromých firem je zahaleno mlhou tajemství.

ČEZ oficiálně nezveřejňuje, kolik ročně vydá na sponzorské či marketingové aktivity. Částečnou odpověď lze nalézt ve finančních výsledcích a Zprávách o udržitelném rozvoji Skupiny ČEZ. Konkrétně loni zde byl objem poskytnutých darů vyčíslen na 397 milionů korun. V minulosti to bývalo i více, například v roce 2010 Skupina ČEZ darovala celkem 511 milionů korun.
Jen část těchto peněz proteče Nadací ČEZ. Ta loni podpořila celkem 1851 veřejně prospěšných projektů částkou 195 milionů korun. Nadace podporuje třeba vznik dětských hřišť, bezpečných přechodů pro chodce, výsadbu zeleně ve městech a vesnicích a také podporuje neziskové organizace.

Na webu lze dohledat také finanční a hmotné dary, které poskytl přímo ČEZ. Loni se v součtu jednalo o 72 milionů korun, patří mezi ně třeba darování elektromobilu a dobíjecí stanice dětským domovům či dovybavení sportovišť pro děti a mládež. Podpora se často zaměřuje na obce a města v okolí velkých elektráren v majetku ČEZ.
Dobře střežený sponzoring
Horší je to s transparentností v otázce sponzoringu, tedy peněz vypláceným různým firmám. „V rámci sponzoringu částky ani celkový objem nezveřejňujeme z konkurenčních důvodů, ale i s ohledem na poskytovatele a jeho pozici při vyjednávání sponzoringových smluv s dalšími subjekty,“ vysvětluje tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Jedná se tedy o neznámé částky, které míří k vesměs neznámo ke komu. Jeden takový případ odhalilo nedávné vyšetřování, které postihlo okrajově i Skupinu ČEZ. V úterý 23. listopadu si vyšetřovatelé přišli pro informace ohledně finanční spolupráce s firmou Seven Days Agency. ČEZ této firmě sponzoroval různé sportovní akce, jako je City Cross Sprint či Riverside cross. Údajně se mělo jednat o 10 až 15 milionů korun ročně, mluvčí ČEZ však konkrétní částky nepotvrdil. Uvedl však, že se jednalo o „několik desítek projektů.“

Komu dalšímu z řad obchodních společností ČEZ sponzoruje sportovní či kulturní akce? Na přímý dotaz mluvčí ČEZ zmínil společnost Česká olympijská, která od ČEZ dostává 8 milionů korun za rok). Nebo také firmu Raul, kde se sponzoring týká akcií Jizerská 50, Skitour, Běhej lesy, Pražské primátorky či Sokolský běh Republiky.

Z veřejných zdrojů, třeba databáze veřejných zakázek, lze zjistit také další případy takové spolupráce. ČEZ v minulých letech platil firmě GMF Aquapark Prague, což je provozovatel akvaparku v Čestlicích, 30 milionů korun ročně za reklamní partnerství. Poslední smlouva z letošního srpna je nižší, a sice na 17 milionů korun. Nejedná se o jediný případ, kdy ČEZ finančně podporuje firmu ze skupiny SPGroup podnikatele Pavla Sehnala; reklamní partnerství má také s veletržním areálem PVA Letňany.
Rozhodující slovo má šéf
Podle dvou zdrojů Ekonomického deníku, kteří vidí do této problematiky, je rozdělování peněz na sponzoring značně nepřehledné a sporné. Vzniká tak podezření, že si ČEZ vhodným zacílením darů získává přízeň regionálních a vrcholových politiků či jiných vlivných osob. Organizačně přitom oblast marketingu i Nadace ČEZ spadají přímo do působnosti generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše. Podle zmíněných zdrojů se Beneš o tuto oblast hluboce zajímá a má rozhodující slovo v tom, kdo dar či jiný příspěvek dostane a kdo ne.

„Politika finančních darů i sponzorských reklamních smluv se řídí jasně danými útvarovými instrukcemi. Každá žádost prochází schvalovacím kolem, zde se vyjadřují ředitelé a další zainteresované strany dle lokality projektu. Jednou měsíčně jsou kladně ohodnocené a doporučené projekty schvalovány, následuje smlouva. Po skončení akce je subjekt do 10 dní povinen doložit reklamní plnění,“ uvedl k postupu výběru podpořených akcií mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
David Tramba, Ekonomický deník.cz

X X X

Omikron se bleskově šíří a umí brzy nakazit znovu. Britové na něj mají lék

Jihoafrická republika zaznamenala od pondělka zdvojnásobení rychlosti denních případů koronaviru. Tamní Institut nakažlivých chorob (NICD) také zjistil brzké opakované nákazy variantou omikron, což nebyl případ předchozích variant. V Británii schválili použití protilátkového léku, který by měl na omikron fungovat. Během několika měsíců může v Evropě varianta převážit.
Podle Michelle Groomeové z NICD je patrný exponenciální růst infekcí už dva týdny. JAR upozornila na novou variantu koronaviru omikron v listopadu jako první.

„Původně nákaza chránila před další nákazou variantou delta, avšak to není případ varianty omikron,“ sdělila na briefingu organizovaném Světovou zdravotnickou organizací (WHO) Anne von Gottbergová z jihoafrického centra pro respirační choroby a meningitidu.
Salam Gueye z afrického úřadu WHO oznámil, že jeho pracoviště posílá tým do jihoafrické provincie Gauteng, kde se omikron šíří nejrychleji. Leží tam Pretoria a také Johannesburg. Tým WHO má zajistit sledování výskytu případů a trasování kontaktů.

Gueye rovněž oznámil, že jeho pracoviště pomáhá Botswaně zajistit kyslík pro pacienty s covidem-19. Varianta omikron byla zjištěna i v této zemi sousedící s JAR.
Minulý týden se v JAR zvýšil počet denních přírůstků z 300 na 1000, později země zaznamenávala denně kolem 3500 nakažených, ve středu ohlásila za 24 hodin 8500 případů. „Ta rychlost šíření vyvolává obavy,“ sdělila Groomeová.
V celé Africe se v minulých sedmi dnech zrychlil přenos koronaviru o 54 procent, v JAR se podle WHO dá v příštích 24 hodinách očekávat až 10 000 případů.

Podle NICD bylo 74 procent vzorků sekvenovaných v listopadu varianta omikron, první byla ve vzorku odebraném 8. listopadu. JAR na novou variantu upozornila 25. listopadu a od té doby případy oznámila dvacítka zemí, mezi nimiž je i Česko.
Očkování v Africe nepostupuje dostatečně rychle, podle WHO tam má ukončené očkování 7,5 procenta z 1,3 miliardy lidí. Přes 80 procent Afričanů ještě nedostalo první dávku vakcíny.

„Pomalé očkování, trvalé šíření viru a jeho mutace, to je toxická kombinace. Varianta omikron musí být upozorněním, že hrozba covidu-19 je reálná. Africké země musejí rozšířit očkování a zajisti lepší ochranu obyvatelstva,“ řekla šéfka africké sekce WHO Matshidiso Moetiová.
Podle evropské agenturay ECDC může omikron může během několika měsíců představovat více než polovinu všech případů nákazy v Evropě.

Británie má lék, který proti omikronu zabírá
Velká Británie už schválila použití protilátkového léku proti covidu-19 od firmy GlaxoSmithKline (GSK). Přípravek sotrovimab, který se podává ve formě nitrožilní infuze, podle klinických studií snižuje u rizikových skupin pacientů hrozbu závažného průběhu nemoci, hospitalizace a smrti až o 79 procent. Výrobce léku, který se bude distribuovat pod názvem Xevudy, udává, že podle prvních zjištění jeho monoklonální protilátky fungují i proti variantě omikron.

Konec pandemie, či hrozba pro vakcíny? Čím je mutace omikron mimořádná
„Je to další léčivo, u něhož se prokázalo, že dokáže účinně ochránit ty nejzranitelnější proti covidu-19, a představuje významný krok v našem boji proti této ničivé nemoci,“ uvedla šéfka britského lékového úřadu MHRA June Raineová.
Lék sotrovimab vyvinuly společně firmy GSK a Vir Biotechnology. MHRA jej doporučuje aplikovat u lidí, kteří mají mírné příznaky covidu-19 a zároveň u nich existuje vyšší riziko těžkého průběhu nemoci, tedy například u osob s cukrovkou, srdečními chorobami nebo obezitou.

GSK uvedla, že první předběžná data ukazují, že sotrovimab je u lidí nakažených variantou omikron účinný. „Tato raná preklinická data podporují náš dlouhodobý názor, že sotrovimab si uchovává účinnost, i když virus mutuje,“ citoval list The Times vedoucího výzkumného oddělení GSK Hala Barrona.

„Sotrovimab jsme záměrně vyvinuli s vědomím, že virus mutuje. Zaměřili jsme se na jednu z velmi stálých oblastí spike proteinu, která mutuje s menší pravděpodobností, což umožní účinnost proti současnému viru SARS-CoV-2 i budoucím variantám, které jsou nevyhnutelné,“ uvedl George Scangos z Vir Biotechnology.

Mimořádné použití sotrovimabu v květnu schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), mimořádné použití v EU doporučila i Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která nyní posuzuje žádost výrobce o registraci tohoto léčiva.

X X X

Povinné očkování je krok do tmy. Nyní je to zcela mimo realitu, říká Válek

Bavit se v nynější fázi o povinném očkování je podle kandidáta na ministra zdravotnictví nové vlády Vlastimila Válka zcela mimo realitu. Povinné očkování pro dospělé je podle něj krokem do tmy, nikdy tady nic takového nebylo, řekl v rozhovoru pro DVTV. Prioritou je nyní podle Válka přeočkování lidí třetí dávkou a jiné další úkoly.

„Povinné očkování u dospělé populace je krok do tmy. Nikdy nic v historii lidstva jako povinné očkování u dospělé populace nebylo,“ prohlásil v rozhovoru pro DVTV kandidát na ministra zdravotnictví nové vlády Petra Fialy lékař Vlastimil Válek.
Povinné očkování chce zavést vláda v demisi Andreje Babiše pro některé profesní skupiny, například zdravotníky, policisty nebo pracovníky sociálních služeb, a lidi nad 60 let. Konkrétní podobu vyhlášky, která by mohla začít platit od března roku 2022, má v nejbližší době představit ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch.

K povinnému očkování seniorů je Válek kritický. „Podle mého názoru není smysluplné, aby se lidé nad 60 let museli povinně očkovat. To není problém, který bychom teď měli řešit,“ míní Válek.
Bezesporu je však podle něj potřeba, aby se proti covidu naočkovali všichni příslušníci složek integrovaného záchranného systému, tedy pracovníci Zdravotnické záchranné služby, hasiči a policisté.

Finský institut národního zdraví ve čtvrtek doporučil očkovat vakcínou Pfizer/BioNTech jen děti od pěti do 11 let, u kterých hrozí těžký průběh nemoci covid-19 nebo mají ve společné domácnosti rizikového pacienta.

Válek uvedl spoustu jiných priorit než je povinné očkování, které je podle něj potřeba řešit přednostně. „Máme několik milionů lidí, co čekají na třetí dávku a nedostávají ji. Máme očkování pro děti od pěti pěti let, které schválila EMA (evropská léková agentura, pozn. red.) a nevíme, jak ho zrealizovat. Máme deset tisíc policistů, kteří se nechtějí očkovat. Máme spoustu lidí, kteří dostali jednodávkovou vakcínu a měli by být přeočkování,“ rozvedl v rozhovoru Válek.

Záměr povinného očkování hájil v Poslanecké sněmovně tento týden Babiš jako „jasný signál pro občany, že očkování je jediná cesta“. „Vyčerpali jsme všechny pozitivní motivace k očkování,“ prohlásil premiér v demisi.

X X X

Praktik z Moravy: Místo léčby papíruju. Zatvrzelé už k očkování nepřemlouvám

Nekončící pracovní povinnosti, jejichž součástí není jen léčba nemocných pacientů, ale také hromada papírování. Tak popisuje svůj běžný den v práci v době další vlny epidemie covidu-19 praktický lékař z Moravské Nové Vsi a Lužic v Jihomoravském kraji Jiří Bartoš, který byl hostem Rozstřelu moderátora Vladimíra Vokála.

Náročný a hektický, tak popisuje pracovní den každého praktického lékaře v dnešní době praktický lékař z Jihomoravského kraje Jiří Bartoš. Registrováno má pod sebou tři tisíce pacientů. Tornádo v červnu poničilo jeho ordinaci v Moravské Nové Vsi, opravena zatím není, všechny pacienty tak nyní přijímá v malé ordinaci ve vedlejších Lužicích.

Praktik z obce postižené tornádem: Jsme vyčerpaní, na vyvracení lží nemáme sílu
„Ordinujeme minimálně jedenáct, dvanáct hodin denně. Jsme zahlceni neskutečnou administrativou, která nepolevuje, i když je tady nouzový stav. Nadále nám chodí žádosti sociální správy o vypracovávání různých posudků na péči nebo důchody a samozřejmě vypracováváme neschopenky a další,“ vyjmenoval frustrovaně lékař.

Praktici: Očkujme místo žádostí o zbrojní průkazy či posouzení závislosti
Drtivou většinu pracovní náplně lékařům nyní obstarává covid, nejen vlastní léčba pacientů, ale také administrativa kolem každého covid pozitivního pacienta. Bartoš to považuje za naprosto zbytné a nesouvisející s odbornou prací lékaře.
„Člověk dostane výsledek PCR testu, že je pozitivní, nemá žádné potíže, nepotřebuje předepsat žádné recepty na léky, ale potřebuje vypsat nechopenku a lístek na peníze (státní příspěvek k náhradě příjmů zaměstnanců v karanténě či izolaci, pozn. red.). Po uplynutí izolace nebo karantény zase kontaktuje kvůli ukončení neschopenky,“ popisuje praktik.
Necovidové pacienty nelze dát stranou

Největším problémem v péči o ostatní necovidové pacienty je podle Bartoše kolabování nemocnic a odkládání neakutní péče, například plánovaných operací. Bartoš se neztotožňuje s názorem budoucího ministra zdravotnictví Vladimíra Válka, že se veškerá péče nyní musí věnovat léčbě covidových pacientů a ostatní počkají.
„Nemůžeme všechny ostatní pacienty dát na stranu a říct jim počkejte tři měsíce až skončí koronavirus a potom vás ošetříme. Jsou diagnózy, které nepočkají, kdy časové zanedbání jednoho či dvou měsíců může znamenat pro pacienta zkrácení života nebo dokonce až úmrtí,“ míní praktik.

Česko zaplavuje vlna uzavírajících se nemocnic. Omezují se na akutní péči
Ve středu se reprodukční číslo R, které udává rychlost šíření nákazy, poprvé od srpna dostalo pod hodnotu 1. Úbytek pacientů s covidem-19 ve své ordinaci však Bartoš nezaznamenal.
„Spíše naopak, počet pacientů, kteří nás kontaktují je obrovský,“ říká praktik, druhým dechem ale dodává, že „naštěstí jsou to většinou lidé jen s pozitivitou testu a příznaky chřipkového onemocnění“

Politici teď vinu házejí na nás, míní praktik
Kritiku některých politiků směrem k praktikům, že málo přesvědčují své pacienty k očkování považuje Bartoš za úsměvnou. „Lidé, kteří tento stav de facto zavinili, to teď házejí na bedra praktických lékařů,“ říká Bartoš a připomíná jak situace vypadala na jaře.

„Byla tady armáda praktických lékařů, kteří chtěli očkovat, byli vybídnuti, aby si vytvořili seznamy, nad kterými strávili spoustu času po večerech i o víkendu a obvolávali pacienty. A poté se dozvěděli, že vakcíny nelze distribuovat do ordinací lékařů, protože nemají pořádné ledničky a neumí s tím zacházet. Dle mého názoru to bylo díky tomu, že hejtmani si chtěli vytvořit velká očkovací centra. Pak když to skončilo se zjistilo, že vakcíny distribuovat lze a vydrží praktikům v ledničkách i měsíc,“ říká Bartoš.

Vyčerpali jsme pozitivní motivace, hájil Babiš před poslanci povinné očkování
Sám už své pacienty k očkování aktivně nepřemlouvá. Snažil se o to hlavně na jaře, kdy pacienty obvolával a část z nich se podařilo naočkovat, i když lidé museli čekat, až do ordinace dostane se zpožděním přislíbené vakcíny.
„Nyní na to při zahlcení ordinace nemáme čas a navíc jsme zjistili, že lidé, kteří jsou zatvrzelí, tak je k očkování stejně nepřesvědčíte,“ uzavřel praktik s tím, že někteří lidé prostě věří dezinformacím.

X X X

Proočkované Portugalsko opět zavedlo stav nouze. Zaměří se na třetí dávky

Portugalsko se vrátilo do stavu nouze, který se vláda rozhodla vyhlásit kvůli rostoucímu počtu případů koronavirové infekce v zemi. Ve středu zdravotnické úřady oznámily bezmála 4700 nových případů, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku února. Desetimilionové Portugalsko, jež patří mezi premianty v očkování proti covidu-19, také zpřísnilo kontroly při vstupu do země.

Podle portugalské agentury Lusa se před velkým očkovacím centrem, které začalo znovu fungovat ve veletržním areálu v hlavním městě, tvořily fronty.
„Úřady to doporučily, takže jsem přišel bez objednání a vše velmi dobře dopadlo,“ řekl agentuře AFP bývalý učitel José Barreto.
V Portugalsku má dokončené očkování proti covidu-19 téměř 87 procent obyvatel, což patří k nejvyšším údajům v Evropské unii a na světě. Vláda se zaměřila na přeočkování seniorů a lidí z rizikových skupin. Chce, aby do konce roku pětina obyvatel dostala třetí dávku.

V Portugalsku ve středu po několika měsících znovu začal platit stav nouze, což přineslo zpřísnění některých pravidel. Při vstupu do vnitřních prostorů restaurací, kaváren, hotelů, posiloven či na některé kulturní a sportovní akce je nutné se prokázat covidovým certifikátem. Ten je vystavený očkovaným, lidem, kteří se uzdravili z nemoci covid-19 či měli negativní test.
Testy i pro očkované turisty
Také se zpřísnila pravidla pro vstup do země. Negativním testem se musí prokázat i lidé, kteří jsou naočkovaní proti covidu-19. Podle agentury EFE na pozemní hranici se Španělskem jsou namátkové kontroly a na letišti v Lisabonu několik desítek lidí dostalo pokutu, že přiletěli do země bez testu. Pokutu dostanou i letecké společnosti, které cestující bez testu přepravily.

V Portugalsku a Španělsku skončí epidemie díky očkování na jaře, míní virolog.
Podle agentury AFP vláda nová opatření přijala také kvůli obavě, že se zopakuje situace ze začátku letošního roku, kdy zemi zasáhla silná vlna pandemie. Proto počítá po vánočních svátcích, v prvním lednovém týdnu, s povinnou prací z domova, prodlouženými školními prázdninami i uzávěrou barů. Na konci ledna se v Portugalsku uskuteční předčasné parlamentní volby.

Počet nakažených se v Portugalsku už několik týdnů zvyšuje. Ve středu se dostal na nejvyšší hodnotu od 6. února, kdy v zemi panovala silná vlna epidemie a nemocnice čelily akutnímu nedostatku lůžek na jednotkách intenzivní péče. Zátěž nemocnic je v současnosti nižší a v souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo za posledních 24 hodin 17 lidí.

X X X

Nádraží Florenc v Praze a okolí se promění podle českého návrhu, vyhrál soutěž

Více menších budov místo rozlehlých monobloků. Autobusové nádraží schované v přízemí a případně v suterénu domů. Urbanistická soutěž na podobu celé Florence má vítěze. Vyhrál společný návrh dvou českých ateliérů – UNIT architekti a studio A69 – spolu s londýnskou firmou Marko&Placemakers.

„Když se podíváme na vítězný návrh, tak asi nejcennější je měřítko,“ hodnotí místostarostka Prahy 7 a architektka Lenka Burgerová (Praha sobě), která byla jednou z členek poroty.
Návrh respektuje strukturu okolní zástavby nejen v bezprostřední blízkosti, ale i směrem do Karlína a nevnáší do místa žádné větší monobloky.

Vítězný návrh a dva další finalisté
Kromě Florence se řešila i navazující plochu Těšnova. „Ta tvoří důležitou část zeleného pásu utvářeného parkovými plochami a významnými kulturními stavbami,“ uvedli autoři vítězného projektu.
Soutěž vyhlášená letos na jaře se týkala autobusového nádraží, sousedního areálu bývalých skladů a nákladové části Masarykova nádraží severně od kolejiště a východně od magistrály.

Vznikne nová ulice, propojí Florenc se Žižkovem
Většinu pozemků tam vlastní společnosti ČSAD Praha holding a Masaryk Station Development (developerská společnost, jejímž většinovým akcionářem je Penta Investments, staví u Masarykova nádraží – pozn. red.).
„Návrh navazuje na strukturu okolního města. Dobré je také propojení mezi Florencí a Žižkovem, které zajistí nově vytvořená ulice. Líbí se nám rovněž promenáda podél železnice. Je to lepší, než kdyby tam byly směrem k železnici například nějaké zadní dvorky domů. Navíc tam bude výhled na Vítkov a na Žižkov. Vznikne urbanisticky moc pěkný kus města,“ míní Petr Palička ze společnosti Penta Real Estate.

„Toto je pouze podklad pro změnu územního plánu a není to ještě architektura. Je to vlastně takový rámec, jak se to území bude dále vyvíjet. Teprve studie, která vznikne v návaznosti ve spolupráci s investory a s městem, nám řekne víc,“ zdůrazňuje Burgerová a dodává, že dva týmy, které skončily na sdíleném druhém místě, měly také řadu podnětných návrhů: „Měly například výrazně lépe vyřešenou oblast autobusového nádraží.“

Podle Burgerové je také důležité, že město našlo společnou řeč se soukromými vlastníky pozemků.
„Soutěž byla společná a poprvé po velmi dlouhé době se v Praze hledalo řešení složitého území způsobem, ve kterém je zapojen soukromý investor i město,“ oceňuje Burgerová.

Náměstek primátora Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu / TOP 09) potvrdil, že na soutěž naváže další studie, která bude sloužit jako podklad pro změnu územního plánu. Bez té investoři na území nemůžou stavět. Dodal, že s dalšími dvěma týmy chce město spolupracovat na plánovaných úpravách magistrály a Těšnova.

X X X

Tuřanské letiště nevzkvétá, Brno chce zlepšit spojení na vídeňské

Už roky politici na jižní Moravě usilují o to, aby se z brněnského letiště dalo někam dostat. Pravidelné linky postupně odpadly, momentálně zůstala jediná. Cestující tak musejí buď do Prahy, nebo nedaleké Vídně. Brno se proto rozhodlo, že raději bude usilovat o lepší vlakové spojení do Rakouska.

Letiště v Tuřanech momentálně mnoho cestujících nevyužije, když z něj nejen kvůli krizi v letectví v souvislosti s covidem dnes létá jen jedna pravidelná linka do Londýna.
„Mnohaleté snahy o zavedení více linek jsou bez jakéhokoliv efektu. Zájem leteckých společností o Brno takový není, jaké byly představy,“ uvedl brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS).
Přišel proto s myšlenkou, že se pokusí zajistit rychlejší a lepší vlakové spojení Brna s Vídní, kde je velké mezinárodní letiště a spousta Jihomoravanů tam už v současnosti míří.

„Dnes ale musí každý při cestě na vídeňské letiště s kufry a třeba i celou rodinou na hlavním nádraží ve Vídni složitě přesedat a není to pro něj komfortní,“ vysvětlil radní komplikace, které by chtěl odstranit.
„Chtěli bychom, aby byl člověk z Brna na vídeňském letišti za jeden a půl hodiny,“ nastínil své plány. Viděl by také jako přínosné, aby jeden vlak vyjížděl z Brna už brzy ráno a opačným směrem se vracel pozdě večer. Nový vlak by měl také zastávku v Břeclavi a na hlavním nádraží ve Vídni.

Šéf vídeňského letiště podle Kratochvíla zareagoval na nápad rychlejšího spojení pozitivně. To se dalo celkem čekat, když by díky tomu mohlo do Vídně na letiště zamířit více cestujících z České republiky, zejména tedy Moravy.
Myšlenku by měl podpořit i kraj
Podle brněnského radního přitom plány nejdou proti tuřanskému letišti, respektive Jihomoravskému kraji, který brněnské letiště vlastní.

„Obě letiště, brněnské i to vídeňské, mohou fungovat paralelně vedle sebe. Nedokážu si představit, že by to nebylo v zájmu kraje,“ prohlásil.
O svém nápadu se prý už krátce bavil se svým protějškem v krajské radě, který má na starost dopravu Jiřím Crhou (ODS). Redakce iDNES.cz zatím jeho stanovisko nezískala, nezvedal telefon.

Přímo hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) říká, že o tom slyšel, ale je podle něj nutné si nad tím s Brnem sednout. 
„Musíme si v krátké době vyjasnit, jestli se budeme dál bavit o rozlétávání brněnského letiště, nebo lepším spojení na to ve Vídni. Pro mě je to nová věc, takže na to ještě nemám názor,“ sdělil.

Kratochvíl plánuje vytvořit pracovní skupinu se zástupci kraje, ministerstva a rakouské strany a pokusit se vše dotáhnout do konce. Kdy by se mohlo cestovat z Brna na letiště ve Vídni rychleji a bez přestupů, to zatím radní nedokázal říci.
Brno soustředí svou pozornost na železnici, protože spojení po silnici ještě asi dlouho optimální nebude. V těchto dnech uplyne rovných 25 let od chvíle, co se otevřel zatím jediný úsek dálnice D52 z Brna do Vídně, který vede k Pohořelicím. Stavba dalších částí ke státní hranici jsou v nedohlednu. Rakousko má svou část hotovou.

X X X

Kurz končí po aféře s politikou. Postu kancléře se vzdá i Schallenberg

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz oznámil, že odstupuje z čela lidovců (ÖVP) a zcela se stáhne z politického života. Odchod odůvodnil mimo jiné nedávným narozením syna. Rakouský kancléř Alexander Schallenberg později oznámil, že dá funkci k dispozici, jakmile si ÖVP vybere nového šéfa po Kurzovi. Lidovce i kabinet by mohl vést ministr vnitra Karl Nehammer.

Kurz řekl, že je nesmírně vděčný za deset let své politické kariéry. Uvedl, že na některé věci neměl čas a zanedbával zejména „vlastní rodinu“. S narozením syna si ale uvědomil, kolik „krásných a důležitých věcí je mimo politiku“.
Bývalý kancléř se vyjádřil i k obviněním z úplatkářství a zpronevěry. „Nejsem světec ani zločinec,“ prohlásil. Těší se prý na den, kdy prokáže, že obvinění jsou nepravdivá. Uvedl, že kvůli nim pohasl jeho plamen pro politiku.

Kurz poděkoval své Rakouské lidové straně i koaličním Zeleným „Bylo neuvěřitelně krásné, že jsem mohl sloužit své zemi,“ uvedl. V pátek svolá schůzi strany, kde předá svou funkci předsedy poslaneckého klubu ÖVP svému prvnímu zástupci Augustu Wögingerovi. V následujících dnech se chce pak zbavit veškerých dalších funkcí. 
Projev zakončil slovy, že nyní chce jet do nemocnice vyzvednout „svou přítelkyni a malého syna“.

V čele rakouské vlády Kurze 11. října nahradil dosavadní ministr zahraničí Schallenberg. Ve čtvrtek se potvrdily i spekulace tisku, že dvaapadesátiletý Schallenberg ve funkci brzy skončí. V podvečer oznámil, že dá úřad kancléře k dispozici, „jakmile budou uvnitř strany nastaveny výhybky“ pro její další směřování.

„Není mým úmyslem a nikdy nebylo mým cílem převzít funkci spolkového předsedy nové lidové strany. Jsem přesvědčen, že oba úřady - šéfa vlády a předsedy podle hlasů nejsilnější strany Rakouska - by měly být urychleně opět sjednoceny v jedněch rukou,“ uvedl Schallenberg v písemném prohlášení.

Schallenberg zdůraznil, že byl ochoten převzít úřad kancléře v náročné době pro vládu i stranu. Ve svém prohlášení neupřesnil, zda se opět vrátí na ministerstvo zahraničí. Kurzovi za rozhodnutí vzdát se všech politických funkcí vyjádřil „velký respekt“.

Kancléř Kurz kvůli podezření z korupce rezignuje, zůstane jen předsedou lidovců.
Nástupcem Kurze v čele strany se má stát rakouský ministr vnitra Karl Nehammer. Vídeňský deník Der Standard s odvoláním na zdroje z vládních kruhů tvrdí, že Nehammer se stane i novým kancléřem. Pokud by se tak stalo, byl by současný předseda vlády Alexander Schallenberg kancléřem, který v úřadu pobyl nejkratší dobu v novodobých dějinách Rakouska.
Kurz, který byl nejmladším rakouským kancléřem, odchod z čela vlády oznámil 9. října kvůli vyšetřování pro podezření z úplatkářství a zneužití důvěry.

Státní zastupitelství politika a několik jeho nejbližších kolegů vyšetřuje kvůli podezření, že v roce 2016 nechali za peníze daňových poplatníků vypracovat průzkumy veřejného míněni zfalšované v Kurzův prospěch. To mělo zajistit postup mladého politika do čela strany i vlády. Všichni obvinění popírají.
V čele koaliční vlády se Zelenými, kteří na odchod Kurze tlačili, jej nahradil tehdejší ministr zahraničí Schallenberg.

X X X

Loučení s Merkelovou. Vojáci zahráli končící kancléřce východoněmecký hit

S dosluhující německou kancléřkou Angelou Merkelovou se ve čtvrtek večer slavnostní ceremonií zvanou velké čepobití rozloučila německá armáda. Merkelová v děkovném projevu ocenila nejen práci vojáků a mezinárodních organizací, ale vyjádřila úctu také lékařům a zdravotníkům bojujícím s pandemií nemoci covid-19. Svému nástupci Scholzovi popřála úspěch ve funkci.
„Když dnes večer před vámi stojím, cítím radost i pokoru,“ řekla Merkelová. V projevu prohlásila, že uplynulých 16 let bylo plných událostí a výzev. „Politických i lidských,“ řekla. „Nyní bude na nastupující vládě, aby na tyto výzvy hledala odpovědi,“ uvedla. 

Ceremonii v 19:30 zahájil slavnostní nástup armády, která kancléřce vzdala poctu a zahrála například východoněmecký hit. Krátce před jejím začátkem vystoupila Merkelová s projevem, ve kterém poděkovala vojákům, mezinárodním organizacím, zdravotníkům a lékařům. Svému sociálnědemokratickému nástupci Olafu Scholzovi, kterého Spolkový sněm zvolí kancléřem 8. prosince, dále popřála nejen úspěch a šťastnou ruku, ale také práci s radostí v srdci.
Merkelová pohovořila také o významu demokracie. „Demokracie žije i z toho, že všude tam, kde jsou nenávist a násilí pokládány jako legitimní prostředek k prosazování vlastních zájmů, musí naše demokratická tolerance najít hranice,“ řekla. 
Demokracie podle ní žije také ze solidarity a důvěry v doložitelná fakta. Považuje proto za nezbytné hlasitě se ohradit vždy, když lháři popírají vědecká fakta, nebo když se šíří nenávist. „Chci vás také povzbudit, abyste na svět nahlíželi i očima druhých,“ dodala.

Kancléřka si podle tradice mohla vybrat tři písně, které jí vojenská kapela za svitu loučí zahraje.
Zvolila píseň Du hast den Farbfilm vergessen (Zapomněl jsi na barevný film), což byl největší hit extravagantní a punkové zpěvačky Niny Hagenové v době jejího působení v někdejší Německé demokratické republice (NDR), dále duchovní skladbu Großer Gott, wir loben dich (Velký bože, chválíme tebe) a píseň Für mich soll’s rote Rosen regnen (Pro mě mají pršet rudé růže) od německo-americké zpěvačky Hildegard Knefové.

„Byl to hit mého mládí, které jsem, jak je známo, prožila v NDR,“ odpověděla Merkelová na otázku, proč si vybrala píseň Du hast den Farbfilm vergessen. 
Merkelová se sice narodila v Hamburku v rodině luteránského pastora Horsta Kasnera a učitelky latiny a angličtiny Herlind Kasnerové, dětství však prožila ve východoněmeckém Templinu a fyziku vystudovala na univerzitě v Lipsku. Jako vědkyně se v 80. letech také dostala do Prahy.

Velké čepobití je v Německu největší pocta, kterou se armáda loučí s nejvyššími ústavními činiteli. Právo na takovéto rozloučení s vojenskými poctami je u civilních osob vyhrazeno jen pro kancléře, prezidenty a ministry obrany.
Slavnostní ceremonie se ve čtvrtek stala tématem jednání Merkelové a zemských premiérů, kteří se dohodli na rozsáhlých omezeních pro neočkované. Podle informací deníku Bild se durynský premiér Bodo Ramelow zeptal kolegů, jak se bude postupovat s rozlučkami. 
Toho využil nástupce kancléřky Olaf Scholz, který si na její adresu neodpustil žert. „Odřekneme velké čepobití?“ zeptal se Scholz Merkelové, která podle Bildu popíchnutí přijala s úsměvem.

X X X

Je smutné, že Británii vede takový klaun, řekl Macron o Johnsonovi

Francouzský prezident Emmanuel Macron si v soukromých hovorech se svými poradci postěžoval na britského premiéra Borise Johnsona. Údajně ho označil za klauna, který si z Francie dělá obětního beránka, aby stoupl v očích Britů.
„BoJo se mnou mluví otevřeně, všechno jde dobře, vedeme konverzaci jako dospělí. A pak nás takhle nevkusně potopí. Je to pořád ten samý cirkus,“ prohlásil údajně Macron o britském premiérovi, kterého měl nazvat také „plebejcem“. 
Z Francie si Johnson podle prezidentova mínění udělal obětního beránka. „V soukromí říká, že je mu líto, že se tak chová, ale prý musí mít především na paměti veřejné mínění,“ uvedl.

O soukromých hovorech Macrona s poradci píše list The Independent s odkazem na zdroje francouzského magazínu Le Canard Enchaîné. Francouzský prezident se takto podle novinářů vyjádřil poté, co si s Johnsonem telefonoval o tragické smrti běženců v Lamanšském průlivu. 
Případů utonutí v posledních týdnech opět přibývá, vztahy mezi oběma zeměmi jsou však ve velmi špatném stavu i kvůli sporům o rybolov a dalším problémům, které s sebou přinesl brexit. Ten přitom podle Macrona Johnsonův cirkus odstartoval.
Tragédie v La Manche zažehla vášně, Francouze rozzuřil Johnsonův dopis
Premiér Johnson pak v dopise adresovaném Macronovi apeloval na zřízení společných britsko-francouzských hlídek nebo nasazení soukromých bezpečnostních firem. Zopakoval také požadavek na uzavření dohody umožňující deportace migrantů zpět do Francie.
Zveřejnění dopisu ještě před tím, než se vůbec dostal k Macronovi, vládce Francie naštvalo ještě víc. „Je smutné vidět, že tak velkou zemi, se kterou bychom dokázali vykonat spoustu věcí, vede takový klaun,“ poznamenal

X X X

Za ohrožení justice bez dotací. Advokát EU odmítl námitky Polska a Maďarska

Generální advokát Soudního dvora Evropské unie ve čtvrtek doporučil zamítnout žalobu Polska a Maďarska proti spojení právního státu a peněz. Mechanismus umožňující odebrat unijní dotace zemím, jež omezují například nezávislost justice, je podle advokáta v souladu s právem EU. Varšava a Budapešť, které jsou s unijními institucemi v dlouhodobém sporu, tvrdily opak.

Stanovisko advokáta není pro soudce závazné, většinou k němu však přihlížejí. Konečný verdikt soudu se očekává během několika měsíců.
Unijní instituce několik let vedou s oběma zeměmi řízení kvůli obavě, že tyto státy porušují evropské hodnoty, jako je nezávislost justice, pluralita médií či akademické svobody. Mnoho zejména západoevropských států však nebylo s průběhem bezvýsledného procesu spokojeno. 

Unie se proto i přes odpor Varšavy a Budapešti před rokem shodla na tom, že čerpání společných peněz bude podmíněné dodržováním pravidel. Vlády obou zemí se na jaře obrátily na unijní soud s argumentem, že problémy okolo právního státu dostatečně řeší zmíněné řízení podle sedmého článku základní smlouvy EU. 

Unie podle nich zavedením nového pravidla překročila své kompetence. Advokát Manuel Sánchez-Bordona však nyní jejich námitky odmítl s tím, že podmíněnost může na základě unijního práva fungovat paralelně se zmíněným článkem. 
Její využití „vyžaduje dostatečně přímou souvislost mezi porušováním zásad právního státu a plněním rozpočtu, takže se nepoužije na všechna porušení zásad právního státu, ale jen na ta, která mají přímou souvislost s řízením rozpočtu Unie“, uvedl advokát.
Konečné rozhodnutí soudu, proti němuž není odvolání, se očekává během několika měsíců. Pokud do té doby Polsko a Maďarsko nezmění svůj přístup k otázkám právního státu, může jim Evropská komise pozastavit některé dotace.

X X X

Francouzští Republikáni nominují na prezidenta Pécresseovou, nebo Ciottiho

Členové opoziční francouzské pravicové strany Republikáni (LR) v prvním kole hlasování zúžili výběr kandidátů do nadcházejících prezidentských voleb. V dubnovém prezidentském klání je bude reprezentovat buď Valérie Pécresseová, či Éric Ciotti. Rozhodne se ve druhém kole interní volby v pátek a v sobotu.

V prvním kole zvítězil šéf regionální rady departementu Alpes-Maritimes na francouzské Riviéře Éric Ciotti, který získal 25,59 procenta hlasů. Prezidentka pařížského regionu Valérie Pécresseová obdržela 25 procent.
O pozici usilovalo celkem pět osobností, v primárkách neuspěl například bývalý evropský vyjednavač pro brexit Michel Barnier.
Kromě Barniera se o nominaci neúspěšně pokoušeli také prezident severofrancouzského regionu Hauts-de-France Xavier Bertrand a vedoucí oddělení urgentního příjmu jedné z velkých pařížských nemocnic Philippe Juvin, kterého ale média považovala za outsidera. Bertrand již oznámil, že v dalším kole hlasování podpoří Pécresseovou.

Prezidentské volby ve Francii se uskuteční v dubnu příštího roku. Průzkumy veřejného mínění favorizují současného prezidenta Emmanuela Macrona. Za jeho hlavní vyzývatelku je považovaná šéfka krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová.
O prezidentskou funkci se chce rovněž ucházet kontroverzní francouzský komentátor Éric Zemmour.

X X X

Ve Francii útočil muž převlečený za ninju. Mečem zranil dvě policistky

Muž převlečený za ninju ve čtvrtek mečem napadl a zranil dvě policistky ve francouzském Cherbourgu. Obě utrpěly lehká zranění. Třetí policista útočníka nakonec zneškodnil. Muž je nyní se střelným zraněním ve vážném stavu v nemocnici, uvedla agentura AFP. Policie zatím vyloučila teroristický motiv.

Šestatřicetiletý útočník ukradl automobil, nad kterým následně ztratil kontrolu a způsobil dopravní nehodu. Poté z vozu vyskočil a s japonskou katanou v ruce zaútočil na dvě policistky, které kolem něj zrovna projížděly. 
Jednu zranil na obličeji a druhou na bradě. Útočníka třikrát postřelil další policista. Muže následně převezla do nemocnice v Caenu helikoptéra. Celá oblast je nyní uzavřená, na místě jsou policisté, zdravotníci i hasiči. 

Státní zástupce Yves Le Clair uvedl, že zranění, které ženy utrpěly, jsou jen povrchová. Podle serveru France Bleu jsou však v šoku. Útočník neměl žádný teroristický motiv, dodal Le Clair. Incident na Twitteru potvrdil francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin.

X X X

Zadrželi jsme tři ukrajinské agenty, jeden plánoval bombový útok, tvrdí Rusko

Rusko zadrželo tři Ukrajince, kteří v zemi působili jako agenti ukrajinské tajné služby, oznámila ve čtvrtek agentura TASS s odvoláním na ruskou tajnou službu FSB. Podle ní jeden ze zadržených, který pracoval pro ukrajinskou vojenskou rozvědku, plánoval v Rusku teroristický útok.
Ruská tajná služba agentuře TASS sdělila, že dva ze zadržených, otec a syn, přijeli do Ruska s cílem sbírat informace o strategických objektech dopravní infrastruktury.

Podle ruských tajných služeb přiznali, že je naverboval třetí zadržený, agent ukrajinské vojenské rozvědky, který jim zadal úkol shromažďovat informace o strategických objektech za odměnu 10 tisíc dolarů (asi 224 tisíc Kč).
Agent ukrajinské vojenské rozvědky připravoval teroristický útok v Rusku, který měl provést odpálením dvou improvizovaných výbušných zařízení, uvedla ruská tajná služba.

Sílící napětí mezi Ruskem a Ukrajinou
Mezi Ruskem a Ukrajinou v posledních týdnech roste napětí kvůli zprávám o stahování ruských ozbrojených sil k ukrajinským hranicím. Rusko obviňování, že se chystá na Ukrajině zaútočit, odmítá a naopak obviňuje Ukrajinu a Spojené státy z destabilizace situace.
Moskva podezřívá Kyjev, že se chystá silou vyřešit krizi s proruskými povstalci ovládajícími s podporou Ruska oblasti na východě Ukrajiny od roku 2014. To ale ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá a ujišťuje, že je pro politické řešení konfliktu.
Ve středu Zelenskyj v parlamentu prohlásil, že Ukrajina potřebuje přímé rozhovory s Moskvou, aby mohla v oblasti Donbasu na východě země ukončit válku proti silám, které mají ruskou podporu. 

Nepřekročte červenou čáru. Zaplatíte. NATO a Rusko si hrozí kvůli Ukrajině
O napjaté situaci mezi Ruskem a Ukrajinou jednali tento týden ministři zahraničí NATO. Ukrajinu jednomyslně podpořili. „Za případnou agresi ponese Rusko následky,“ varoval šéf NATO Jens Stoltenberg. Členské země NATO jsou podle něj připraveny sáhnout k politickým a ekonomickým sankcím.

X X X

Zbili mě a s migranty poslali pryč po řece. Tlumočník EU si stěžuje na Řeky

Tlumočník EU, který pracuje pro evropskou pohraniční agenturu Frontex, obviňuje řecké pohraničníky, že si ho spletli s migrantem, zbili jej a vyhnali do Turecka. Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová označila případ za znepokojující. Řecko jakékoliv pochybení odmítá.
„Jsem extrémně znepokojena jeho zprávou,“ uvedla Johanssonová, která se s tlumočníkem setkala minulý pátek. „Jeho tvrzení, že to nebyl ojedinělý případ, je vážný problém.“

Tlumočník, který si přeje zůstat v anonymitě, řekl listu The New York Times, že podal stížnost na řecké činitele. Evropští představitelé jeho slova potvrdili s tím, že obvinění je věrohodné s ohledem na předloženou dokumentaci, která obsahuje i audiovizuální záznamy.
Překladatel tvrdí, že řecká pohraniční stráž jej spolu s dalšími lidmi bila a přinutila svléci. Vzala jim mobily, peníze a dokumenty. Jeho vysvětlení, že není migrantem, ale občanem EU, se strážci údajně smáli. Ještě víc ho pak bili.
Pohraničníci jej odvedli do odlehlého skladiště, kde byl držen spolu s nejméně dalšími sta lidmi, včetně žen a dětí. Poté je přemístili do člunů, které poslali přes řeku Marica (řecky Evros) na turecké území.

Tlumočník, který je původem z Afghánistánu, ale roky žije v Itálii, se dostal do Istanbulu, kde kontaktoval italskou ambasádu. S její pomocí se vrátil do Itálie.
Podle Johanssonové řecký ministr civilní ochrany Takis Theodorikakos přislíbil, že případ prošetří. Podle ministerstva ovšem „předběžné vyšetřování naznačuje, že fakta nejsou taková, jak jsou prezentována“.

Řecko dlouhodobě čelí obviněním, že ve vztahu k migrantům nedostává svým závazkům vyplývajícím z mezinárodního humanitárního práva. To po Řecích vyžaduje, aby poskytlo žadatelům o azyl ochranu, zajistilo jim humánní podmínky, a pokud je jejich žádost zamítnuta, aby je bezpečně poslalo zpět.

Turecko vytlačuje běžence k Řekům. Chová se jako piráti, stěžují si Athény
Humanitární organizace osočují řeckou pohraniční stráž, že vyhání migranty zpět do Turecka, aniž by jim poskytla možnost požádat o azyl. Kritika zaznívá i z Ankary. Turecké ministerstvo obrany nedávno zveřejnilo video, které údajně zobrazuje činitele řecké námořní stráže se zbraněmi, jak odhánějí člun s migranty zpět do tureckých teritoriálních vod.

Athény veškerá obvinění odmítají. Podle řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise je řecká migrační politika „tvrdá, ale spravedlivá“.
Řecká pobřežní stráž zveřejnila vlastní videa, jež mají odhalovat cílené turecké tlačení migrantů do Řecka. Athény viní Ankaru, že nedodržuje dohodu o zadržování migrantů na svém území, za kterou dostává od Evropské unie miliardy eur.

X X X

Thajský král se bojí svržení. Do Bavorska stěhuje poklad, milenky i pudly

Po roce, který strávil kvůli koronaviru ve své domovské zemi, se thajský král Mahá Vatčirálongkón, známý také jako Rama X., vrátil do Bavorska. Kromě dvou nových milenek, které rozšířily jeho harém, s sebou vládce přivezl i část své domácnosti. Od konce října zamířilo z Bangkoku do Mnichova několik letadel, která převážela panovníkovy cennosti.

Kromě nových členek harému a třiceti pudlů nechal do Bavorska tajně přepravit umělecká díla, cennosti a poklady z thajských chrámů nejméně čtrnácti speciálními lety, píše deník Bild. K přemístění majetku podle deníku dochází proto, že se král bojí sesazení z trůnu.
Rama X. nechal náklad o hmotnosti několika tun označit jako „diplomatické zavazadlo“. Němečtí celníci tak neměli oprávnění ho zkontrolovat.

Skotský novinář zaměřující se na lidská práva Andrew MacGregor Marshall nastínil důvod, proč Rama X. nezůstává ve své zemi. „Král se v Thajsku necítí dobře. Musí tam reprezentovat a nemůže uzákonit všechny své rozmary. V Bavorsku si může užívat veškeré svobody se svým harémem a milenkou Koi,“ uvedl novinář.
Od roku 1972 byl Vatčirálongkón thajským korunním princem. Na trůn nastoupil až 1. prosince 2016, po smrti svého otce, oficiální korunovace ale proběhla až v květnu 2019.

V březnu loňského roku se král přestěhoval do čtyřhvězdičkového hotelu v bavorském letovisku Garmisch-Partenkirchen, který obsadil se svým harémem čítajícím dvacet žen. Kvůli koronaviru přitom měly být hotely a další ubytovací služby zavřené.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas se v říjnu 2020 nechal slyšet, že si německá vláda nepřeje, aby král vládl své zemi z Německa. Stejný názor zastávají pravděpodobně také Thajci, kteří od června loňského roku konají demonstrace za reformu monarchie a ústavy.