Amnézie elitní policistky v kauze Bereta.Nejprve si nemohla vzpomenout na komunikaci s kolegou, prozradily ji SMS.Známá kauza Bereta přináší u soudu jedno překvapení za druhým. Mimo jiné podrobnosti o nezákonné prohlídce jednoho z obžalovaných, bývalého policistu Igora Gáboríka. Nebo o tom, že detektivové Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu měli za úkol „něco najít“ na státní zástupkyni Dagmar Máchovou, která také figuruje mezi obžalovanými.

Velké pozdvižení vyvolal u soudu také výslech elitní policistky Jany Šebkové z Národní centrály proti organizovanému zločinu, které se podílela mimo jiné na vyšetřování exhejtmana Davida Ratha, Nemocnice na Homolce nebo soudce Vrchního soudu Zdeňka Sováka. Ta si u soudu nejprve nemohla rozvzpomenout na úzký kontakt s kolegou, který spáchal v roce 2017 za záhadných okolností sebevraždu. Paměť jí oživily až předložené SMS zprávy.

Před soudem se řešil mimo jiné úzký kontakt vedoucí odboru závažné hospodářské trestné činnosti Národní centrály proti organizovanému zločinu Jany Šebkové s někdejší pravou rukou náměstka Policejního prezidenta Zdeňka Laubeho – Davidem Záhorským. Ten se mimo jiné dobře znal i s šéfkou Vrchního státního zastupitelství Lenkou Bradáčovou, která kauzu Bereta dozoruje.

Klidnou část pražských Běchovic rozrušily koncem září roku 2017 policejní manévry. Výjezdovka k jednomu z domů dorazila kvůli oznámení o úmrtí. Detektivové zjistili, že mrtvým je policejní plukovník David Záhorský. A že byl zastřelen.
Záhorský pracoval v minulosti na Útvaru speciálních činností. Ten zajišťuje ochranu svědků, nasazování agentů, nebo předstírané převody peněz. Od roku 2014 pak působil jako pravá ruka náměstka Policejního prezidenta Zdeňka Laubeho a je považován za jednoho z architektů reorganizace elitních útvarů z roku 2016 – sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu ÚOOZ a protikorupční policie (ÚOKFK). Kvůli ní opustil řady policie šéf ÚOOZ Róbert Šlachta a jeho nejbližší podřízení.

Záhorský byl mimo jiné vyslýchán v přípravném řízení v kauze Bereta. V té jsou obviněni dva bývalí policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal, příslušník protikorupční policie Radek Holub, celník Pavel Šíma a pražská žalobkyně Dagmar Máchová. Vyšetřovatelé Záhorského vyslechli v prosinci roku 2016 a zazněly hodně zajímavé věci.

Například, že se stýkal s někdejším vysokým policistou, dnes soukromým detektivem Liborem Gregorem. Pro osvěžení paměti, Gregor inicioval vyšetřování případu středočeského hejtmana Davida Ratha. Po Záhorském Gregor žádal pomoc kvůli svému synovi, který měl být údajně šikanován kvůli angažmá otce v kauze Rath. S Gregorem Záhorský také řešil věci týkající se lobbistů Ivo Rittiga a Romana Janouška. Například firmy Sitewell, která přišla o zakázku na ministerstvu zemědělství a Gregor v této souvislosti zmiňoval podvody.

„Slíbil jsem mu, že tu informaci postoupím dál, což se stalo,“ uvedl při podání vysvětlení Záhorský.
Ve výslechu David Záhorský také hojně zmiňuje jméno bývalého policisty Petra Bacovského, mimo jiné vyšetřovatele kauzy vytunelovaných CS Fondů. Bacovský v policii skončil před delším časem a podle Záhorského se měl stýkat s aktéry kauzy Bereta a předával mu o nich informace.

Do Berety nicméně osobně zasáhl i Záhorský. V roce 2016, 11. ledna, poslal Vrchní státní zástupkyni v Praze Lence Bradáčové SMS zprávu: „Podle osoby pracující ve prospěch Igor na Muz převzal zakázku a předal Radkovi, Ten zpracoval ten svůj pamflet. A vrátil Igorovi. A byl chycen.“ Záhorský tak Bradáčové popsal údajnou výrobu kompromitujícího materiálu na pražského advokáta Karla Muzikáře, který zastupoval v miliardové arbitráži kvůli lokomotivám České dráhy ve sporu se Škodou Transportation. Informace měly podle Záhorského pocházet právě od Bacovského, jak stojí v policejním protokolu.

Lenka Bradáčová pak na zmiňovanou Záhorského SMS nezareagovala. Při výslechu v prosinci 2016 pak Záhorský uvedl, že se s ní zná od dob studií a tykají si. Kontakt na ni dostal od dalšího kolegy ze studií, na privátní email.
„Přes ten email jsem ji kontaktoval. Ona mi pak poslala číslo,“ řekl Záhorský. Vyšetřovatelé kauzy Bereta, kterou od počátku Bradáčová dozoruje, se už pak ale dál na jejich vztah neptali.

Nevybavuji si, proč jsem se s ním sešla
Komunikace se zemřelým Davidem Záhorským přišla na přetřes při výslechu vedoucí odboru závažné hospodářské trestné činnosti Národní centrály proti organizovanému zločinu Jany Šebkové jako svědkyně před soudem v kauze Bereta letos v srpnu. S tou byl totiž Záhorský také v kontaktu jako s Lenkou Bradáčovou. Do detailů se na komunikaci se Záhorským začal ptát obhájce jednoho z obžalovaných Vlastimil Rampula. Jana Šebková si na začátku výpovědi na komunikaci a vztah se Záhorským příliš nevzpomínala.

„K otázce, jaké informace mi sděloval pan David Záhorský, uvádím, že já si nevybavuji, že bych se s ním poté sešla, nebo že by mi něco konkrétního říkal,“ začala svou odpověď Jana Šebková.
K další otázce, zda něco napsala o Záhorského informaci, že „je něco cinklé IT na ministerstvu zemědělství, nějaký úřední záznam, že jsem dostala takovou informaci, uvádím, že to je tak obecná informace, že není o čem sepsat úřední záznam, podle mě“.

„K otázce, pokud se tam pisatel odkazuje na paní vrchní, zda jsem kontaktovala paní vrchní s vyššími informacemi, dotázat se na vyšší informace, uvádím, že ne. Jak říkám, já jsem k tomu člověku přistupovala s tím, že je zvláštní, těm jeho informacím jsem nepřikládala žádnou větší váhu, z toho, jak jsem ho vnímala, jak se choval. K otázce, zda jsem se s ním někdy sešla, uvádím, že si právě pamatuji, že jsem za ním byla na Policejním prezidiu. K otázce, v jaké souvislosti, uvádím, že to si nemohu vybavit, proč jsem tam za ním byla. Byla jsem za ním pracovně. On si mě tehdy z nějakého důvodu zavolal, on tehdy pracoval pro policejního prezidenta v nějaké pozici po nějakou krátkou dobu.

K otázce, jak si mě mohl takový člověk zavolat, z jakého titulu, z jaké pozice, uvádím, že si ten kontakt nevybavuji, ale pokud by mi zavolal někdo z Policejního prezidia, tak se tam dostavím. K otázce, zda mám informaci o tom, že by pan Záhorský byl v nějakém kontaktu s paní JUDr. Bradáčovou, uvádím, že ne. On mluvil o spoustě lidech, se kterými je v kontaktu, ale nevím, jestli to tak bylo. Mě přišlo, že ne, tak obecně z toho, jak mluvil, všechno věděl, o všem věděl. Měla jsem z něho dojem, že něco je pravdivého, ale že si to neumí uspořádat tak, aby to dávalo hlavu a patu,“ rozmluvila se Jana Šebková před soudem v kauze Bereta.

Měli bychom si na to sednout s Lenkou
Jenže pak advokát Vlastimil Rampula položil „na stůl“ SMS zprávu Záhorského Šebkové z18. února roku 2015.
„K otázce, zda si pamatuji na tuto SMS, kde pan Záhorský píše: ´Měli jste tam zajišťovat. Měli bychom na to sednout i s Lenkou.´, zda vím, o co se jedná, co jsme měli zajišťovat na ministerstvu zemědělství, jak je možné, že pan Záhorský ví o tom, že jsme něco zajišťovali, jestli to je tedy pravda, uvádím, že si tuto komunikaci nevybavuji. Mohu říci, protože ta věc je odložena, že jsme v určitém období měli nějakou věc, kterou jsme prověřovali na ministerstvu zemědělství. Jestli to časově zapadá, to nevím. Teoreticky jsme tam dělali i nějaké zajišťovací úkony ve smyslu prohlídek, což většinou se o tom píše ve všech novinách, ideálně po té realizaci, ne předem

K otázce, zda jsme si někdy sedli s Lenkou, jak říká v té SMS, uvádím, že ne, rozhodně ne. K otázce, kolikrát jsem se s ním setkala a co jsme řešili, uvádím, že si myslím, že jen jednou na tom Policejním prezidiu, protože ten dojem jsem z něj měla takový hrozně zvláštní, takže sice jsem s ním takto komunikovala asi, ale myslím si, že jsem ho neviděla vícekrát, nevybavuji si to. K otázce, zda vím o tom, že by psal i někomu jinému takovéto informace, uvádím, že nevím o tom, jestli někomu psal. K otázce, zda si vybavím, jak dlouho ten případný kontakt s panem Záhorským byl, uvádím, že také ne,“ pokračovala ve své výpovědi Jana Šebková.

Pak ale Rampula předložil další SMS zprávu s gratulací Davida Záhorského Janě Šebkové, tentokrát z února 2015.
„Netuším, k čemu mi gratuloval. Jestli nebyla anketa Policista roku v tu dobu. Nejsem si jistá. Je to možné. Dostala jsem cenu Policista roku,“ uvedla Šebková.
Jenže anketa Policista roku 2015 byla vyhlášena až 10. září 2015 v pražském Top Hotelu, jak vyplývá z tiskové zpráva Policejního prezídia.

„Vítězkou v kategorii Policista roku je plukovnice Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování, která byla vedoucí týmu, jenž od roku 2012 prověřoval a vyšetřoval případy s pracovními názvy SVÍČKA (korupce soudců v Litoměřicích) a DŮVĚRA (korupce při zadávání veřejných zakázek ve Středočeském kraji s hlavním aktérem MUDr. Rathem). Oceněná vyšetřovatelka byla hlavním zpracovatelem obou těchto případů, současně se však výrazně podílela i na výkonu operativně pátrací činnosti. V pozici vedoucí oddělení se pak v roce 2014 zasloužila o zdárný průběh prověřování a vyšetřování případu s pracovním názvem HOMOLE III (hospodaření pražské Nemocnice Na Homolce). V této věci státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze nedávno podal obžalobu. Kvůli služebnímu zařazení vítězky nelze zveřejnit její jméno a příjmení,“ stojí v tiskové zprávě policie.

Rampula předložil další SMS zprávu, o více jak půl roku mladší, z 29. října roku 2015, kde Záhorský píše cosi o oslavě. Ta už mohla s anketou Policista roku souviset.
„Tak to tak bude, to časově odpovídá. Jeho šéf byl pan Laube, nebo přímo prezident. Já vím, že jsem v rámci toho byla pak na nějaké takové oslavě,“ zareagovala Šebková a na dotaz Rampuly odvětila.
„K otázce, zda jsem na nějaké oslavě byla, uvádím, že to byla oficiální oslava. K otázce, zda i s panem Záhorským, uvádím, že ten tam, myslím, nebyl. K otázce, zda vím, odkud pan Záhorský bral informace, které mi sděloval do té SMS, uvádím, že jestli pracoval na Policejním prezidiu, tak asi věděl, kdo je tam pozvaný. Pokud není myšlena tato konkrétní oslava, ale ty další informace, uvádím, že to netuším.“

Následně vystoupil s jinou otázkou další z obhájců Václav Němec. Šebkové se zeptal, „o jakou Lenku se jedná ve zprávě, ve které se uvádí ´Měli bychom si na to sednout i s Lenkou´“.
„Uvádím, že nevím. Chápala jsem to tak, že myslí paní doktorku Bradáčovou, ale protože on se jí zaštiťoval, ale nevím, jestli se někdy potkali. Jak říkám, on na mne působil tak, jako že se hodně chvástá, že s každým mluví, všechno ví, nepůsobil na mě dobrým dojmem. K otázce, zda jsem věděla, že jsme spolužáci z vysoké školy, uvádím, že ne, to nevím.

K otázce čteného úředního záznamu, který jsem sepsala o tom, že mi volala paní vrchní státní zástupkyně JUDr. Bradáčová ohledně toho, že byla kontaktována novinářem Hynkem a k otázce, proč volala mě, uvádím, že asi proto, že já jsem byla hlavním zpracovatelem a vyšetřovatelem věci. Vím, že jsem byla na pozici vedoucí, ale současně jsem byla vyšetřovatel té věci. K otázce, zda jsem věděla, proč paní doktorka volala přímo mně a ne nějakému funkcionáři zodpovědnému za činnosti ÚOKFK, uvádím, že to netuším. K otázce, zda mohu popsat svůj vztah s paní JUDr. Bradáčovou, uvádím, že vztah je to takový, že ona je pro mne vrchní státní zástupkyně, přijdu s ní do kontaktu v rámci trestních věcí, kterou ona případně dozoruje, nebo někdo z jejích podřízených, pokud je tam nějaké širší konzultace v dané věci. Přátelský vztah mezi námi neexistuje,“ rozvzpomínala se před soudem Jana Šebková.

Ekonomický deník narazil ještě na další kontakt Záhorského se Šebkovou. V podání vysvětlení jej zmiňuje sám Záhorský.
„Dále jsem k osobě Radek Holub (jeden z obžalovaných v kauze Bereta – pozn. red.) získal poznatek z prostředí bývalých policistů ÚOKFK, že se Radek Holub pro Rittiga (míněn lobbista Ivo Rittig – pozn. red.) bude snažit získat informace ze spisu k nemocnivi Homolka. Tento poznatek jsem předal někdy kolem prázdnin 2014 zpracovatelům z ÚOKFK, a to Šebkové a Ševcovicovi,“ stojí v Záhorského podání vysvětlení.

Ekonomický deník se proto pokusil Janu Šebkovou kontaktovat prostřednictvím mluvčího Národní centrály proti organizovanému zločinu, aby se ke kontaktům s Davidem Záhorským, výpadku paměti a náhlému prozření, vyjádřila.

Reakce Národní centrály proti organizovanému zločinu byla bohužel odmítavá a sama Jana Šebková nezareagovala.
„Policisté (policistky) našeho útvaru, nekomentují probíhající hlavní soudní líčení, v rámci kterého vypovídali (vypovídaly), a to z důvodu, aby nedošlo k jeho ovlivnění,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí policejní centrály Jaroslav Ibehej. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

Žalobce v kauze Stoka nepochybil, podle NSZ soudu předal kompletní spis

Dozorující státní zástupce v takzvané kauze Stoka nepochybil, když na konci ledna nepředal Krajskému soudu v Brně asi 11 tisíc stran spisu. Podle názoru Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) žalobce předložil kompletní spisový materiál, který obsahoval všechny relevantní důkazy. Nedodané listiny neměly podle závěrů NSZ důkazní význam.
Na webu Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) o tom dnes informoval mluvčí Petr Malý.
Rozhodnutí v kauze Stoka, která se týká podezření z korupce na radnici Brno-střed, mělo být původně vyneseno poslední lednový den. Soud ale rozsudek nevynesl, ve spisu mu chybělo 10 tisíc až 12 tisíc stran.

„Krajskému soudu v Brně byl společně s podanou obžalobou předložen kompletní spisový materiál, a to v rozsahu, který podle názoru dozorového státního zástupce plně odůvodňoval podanou obžalobu a který obsahoval veškerý relevantní důkazní materiál,“ uvedl Malý. 
Kauzu dozoruje Vrchní státní zastupitelství (VSZ) v Olomouci, informace k postupu žalobce si NSZ od zastupitelství vyžádalo. V případě nedodaných materiálů šlo podle NSZ o listiny, které podle názoru dozorového státního zástupce neměly žádný důkazní význam.

Jediný nedostatek lze tak podle Malého spatřovat v interní komunikaci mezi státními zástupci VSZ v Olomouci.
„Nejvyšší státní zástupce uložil vrchnímu státnímu zástupci v Olomouci přijetí takových opatření, aby do budoucna byly médiím a veřejnosti poskytovány výhradně přesné informace o trestním řízení, a to v souladu s příslušnými ustanoveními trestního řádu,“ dodal Malý. 

O kauzu se v této souvislosti zajímal i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který jednal s olomouckým vrchním státním zástupcem Ivo Ištvanem i s oběma moravskými krajskými státními zástupci v první polovině února. 
„Mluvili jsme kromě jiného i o kauze Stoka, respektive o tom, proč nebyl vynesen rozsudek ve věci minulý týden. Shodli jsme se, že počkáme, jak tu věc prošetří Nejvyšší státní zastupitelství a na jeho závěry,“ uvedl tehdy Blažek.
Krajský soud v Brně, který se případem zabývá, bude pokračovat v dokazování, jednání je odročeno na 23. března a další dny.
V případu možného ovlivňování zakázek čelí obžalobě 11 lidí a dvě firmy včetně bývalého místostarosty a radního městské části Jiřího Švachuly (dříve ANO), který byl podle obžaloby hlavou organizované skupiny. Švachula vinu popírá.

X X X

Rusko vyhostilo zástupce amerického velvyslance, čeká americkou odvetu.

Rusko vyhostilo zástupce amerického velvyslance v Moskvě Bartleho Gormana, oznámila ve čtvrtek agentura TASS s odvoláním na americké velvyslanectví. „Můžeme potvrdit, že Rusko vyhostilo dvojku velvyslanectví, jednoho z klíčových pracovníků týmu,“ uvedla ambasáda.
Zatím není jasné, jakými příčinami Moskva vyhoštění odůvodnila. Očekává se odveta Washingtonu, poznamenala agentura Reuters. 

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek řekl, že nebezpečí ruské invaze na Ukrajinu je velmi vysoké. Vše podle něj nasvědčuje tomu, že Rusko je připraveno do sousední země vpadnout. „Všechny indicie, které máme, směřují k tomu, že jsou připraveni zaútočit,“ prohlásil. 

Šéf Bílého domu podle agentury Reuters rovněž poukázal na informace, podle nichž Rusko provádí operace, které mají působit jako akce někoho jiného, a tím si vytváří záminku k vojenské akci.
„Důkazy z terénu ukazují, že Rusko směřuje k bezprostřední invazi. Toto je klíčový okamžik,“ oznámila před tím velvyslankyně Spojených států při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová.

Vyhoštění Gormana podle agentury AP potvrdilo i americké ministerstvo zahraničí. Jednalo se podle něj o krok, který americká diplomacie nevyprovokovala a označilo ho za „nepodložený“. Ministerstvo zahraničí zvažuje, jak zareaguje, uvedla agentura AFP. Gorman působil na americkém velvyslanectví v Moskvě méně než tři roky.

Diskreditace Ukrajinců
Po opatrném optimismu Západu z předchozích dnů ve čtvrtek opět zesílily obavy z reálného nebezpečí ruské invaze na Ukrajinu, u jejíchž hranic Moskva v poslední době nashromáždila více než sto tisíc vojáků. Od noci na čtvrtek se totiž na východě Ukrajiny ozývala minometná střelba, z níž se navzájem obviňovali Ukrajina a místní proruští separatisté.
Podobně jako americký prezident se ve čtvrtek vyjádřili i někteří evropští činitelé. Například britský premiér Boris Johnson označil za takovou operaci útok na školku v Luhanské oblasti. Podle Johnsona měla tato operace „diskreditovat Ukrajince“. „Velmi se obáváme, že v příštích několika dnech něčeho takového uvidíme víc,“ uvedl Johsnon. 

Bidenova slova zopakoval ve čtvrtek také americký ministr zahraničí Antony Blinken, podle nějž by invaze mohla začít v příštích dnech odpálením raket a bombardováním společně s kyberútoky.
Rusko trvá na svých požadavcích

Rusko ve čtvrtek reagovalo na lednovou americkou odpověď na své návrhy ohledně bezpečnostních záruk. Moskva zopakovala požadavek na stažení sil Severoatlantické aliance ze střední a východní Evropy. Opět také zmiňuje námitku proti případnému vstupu Ukrajiny do NATO.

V odpovědi, jejíž převzetí už potvrdila i americká strana, je také zdůrazněno, že Rusko nemá v plánu „vtrhnout na Ukrajinu“. Moskva ale opět varuje, že bude muset přijmout blíže neupřesněná vojenská opatření, pokud Západ její návrhy zavrhne. „Rusko bude nuceno reagovat, a to i uskutečněním opatření vojensko-technického charakteru,“ uvedl Kreml.  
Pro snížení napětí kolem Ukrajiny je podle Moskvy zapotřebí zastavit dodávky zbraní na Ukrajinu nebo stažení „veškerých západních poradců a instruktorů“ z této země. 

Členské státy NATO také mají podle ruského přání odmítnout účast na jakýchkoli společných armádních cvičeních s ukrajinskými ozbrojenými silami. Moskva rovněž uvedla, že trvá na stažení všech amerických ozbrojených sil a zbraňových komplexů ze střední ze střední a východní Evropy, jihovýchodní Evropy a pobaltských zemí.

X X X

Invaze na Ukrajinu? Jsme přece jeden lid. Moskvané spílají Američanům.

Zatímco svět nervózně sleduje dění u hranic s Ukrajinou, kde Rusko shromáždilo desetitisíce vojáků, Moskvany podle listu The Moscow Times možnost invaze do sousední země příliš neznepokojuje. „Jsme jeden lid, proč bychom bojovali proti našim bratrům,“ říkají obyvatelé ruské metropole s tím, že své vládě důvěřují.

„Je to stejná stará situace s Američany. Nic se nestane a oni pak budou chodit a říkat, že všechny porazili,“ cituje The Moscow Times (TMT) devětačtyřicetiletého Moskvana, jenž nechtěl publikovat své jméno.
Ačkoli Kreml u hranic s Ukrajinou od listopadu shromáždil už více

X X X

Za Ukrajinu chtějí nejvíce bojovat Poláci, nejméně Finové a Němci

Kdo by měl v případě ruské invaze přispěchat Ukrajině na pomoc? Jaká rizika jsou ochotni Evropané ve snaze pomoci obklíčené zemi podstoupit? Atmosféru obyvatelstva v Německu, Francii, Polsku a dalších čtyřech evropských zemích zkoumal průzkum think tanku European council on foreign relations (ECFR).

Průzkum jednoho z nejvýznamnějších evropských think tanků zaměřených na zahraniční politiku byl proveden na konci ledna v sedmi evropských zemích: Finsku, Francii, Německu, Itálii, Polsku, Rumunsku a Švédsku. Reprezentuje tedy názory starých a velkých unijních zemí i největších států východní Evropy. Celkem v něm odpovídalo 5 529 respondentů.

Jak se tedy Evropané na současnou krizi kolem Ukrajiny dívají? Za prvé: zvykají si na myšlenku, že válka v Evropě už není něco nemyslitelného. V každé zemi s výjimkou Finska je většina lidí přesvědčena, že Rusko letos provede novou invazi na Ukrajinu.
V Polsku si to dokonce myslí 73 procent respondentů. V ostatních zemích se v tomto směru ukazuje generační rozdíl: ve Švédsku a Francii jsou o pravděpodobnosti blížící se agrese přesvědčeni spíše senioři, v Rumunsku, Itálii, Německu a Finsku to je hlavně generace narozená po konci studené války.

Vyjevilo se i jisté „geopolitické probuzení“ mezi Evropany. Zatímco anexi Krymu a agresi v Donbasu v roce 2014 považovali hlavně za rusko-ukrajinský problém, dnes ruské chování považují za bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu. Na prvním místě je znepokojuje energetická závislost na Rusku, následují obavy z vojenských kroků, kybernetických útoků, hospodářských důsledků a uprchlické vlny.

Evropané si podle autorů průzkumu myslí, že Ukrajina by v případě nové ruské agrese měla být bráněna. Téměř dvě třetiny oslovených je přesvědčeno, že na obranu čtyřicetimilionové země by se mělo postavit NATO, pouze Poláci by v této roli možná o maličko raději viděli Evropskou unii. To je dost překvapivý závěr. 

„Hrozba ruské invaze narušila rozšířený názor, že v oblasti bezpečnosti východoevropané Evropskou unii přehlížejí a za jediného spolehlivého partnera považují Spojené státy. Faktem je, že ve většině zkoumaných zemí kromě Německa si většina lidí myslí, že na ruskou agresi by mělo reagovat jak NATO tak EU,“ komentují to autoři výzkumu.

Naopak 65 procent Poláků je pro to, aby se polská armáda zapojila do obrany východního souseda. Toto odhodlání odráží jak historickou zkušenost, tak tvrdé postoje Varšavy vůči Rusku. Premiér Mateusz Morawiecki počátkem února Kyjevu slíbil dělostřeleckou munici, přenosné protiletadlové střely, lehké minomety a pozorovací drony.

Situace Finska je specifická. Jde o neutrální zemi, která si během studené války vymohla respekt Moskvy a přestože v Helsinkách čas do času ožívají debaty o vstupu do NATO, většina Finů je proti. Opatrný postoj Němců je utvářen postojem k nacistické minulosti i silnými hospodářskými kontakty s Ruskem. Berlín proto v posledních týdnech čelí kritice, že Ukrajině odmítá dodávat zbraně a nechce obětovat plynovod Nord Stream 2.

To potvrzuje i průzkum ECFR: Němci, Finové, Rumuni a Italové se v případě agrese na prvním místě obávají toho, že Rusové utáhnou kohoutky s plynem. Poláky zase straší hlavně představa uprchlické vlny a Francouze a Švédy možnost kybernetických útoků. Jenže zatímco Poláci, Švédové a Rumuni jsou všechna možná rizika kvůli obraně Ukrajiny ochotni podstoupit, Němci a Francouzi ne.

X X X

Bulharský poslanec hajloval v europarlamentu na podporu Polska a Maďarska

Bulharský krajně pravicový poslanec Evropského parlamentu Angel Džambazki ve středu při odchodu od řečnického pultu na plenárním zasedání ve Štrasburku zvedl pravici v nacistickém pozdravu. Protestoval tím proti středečnímu rozhodnutí Soudního dvora EU namířenému proti Maďarsku a Polsku. Vedení europarlamentu Džambazkimu za gesto hrozí sankcemi.
Džambazki, který je součástí euroskeptické frakce ECR, se bezprostředně po svém středečním vystoupení v rozpravě o právním státě v Polsku a Maďarsku otočil, několik vteřin držel zvednutou pravou ruku a poté odešel. Jeho gesto zachytily kamery sledující dění v jednacím sále.

„Nikdy vám nedovolíme, abyste nám říkali, co máme říkat a co máme dělat. Ať žije Bulharsko, Maďarsko, maďarský premiér Viktor Orbán, maďarská vládní strana Fidesz a Evropa národních států,“ řekl předtím bulharský nacionalistický poslanec za nacionalistickou stranu VMRO.

Na Twitteru pak označil za „ohavnost“ rozhodnutí Soudního dvora EU, který ve středu potvrdil Varšavou a Budapeští zpochybňovaný mechanismus, jenž Bruselu umožní zastavit čerpání unijních peněz v případě nedodržování principů právního státu.
„Fašistický pozdrav v Evropském parlamentu je nepřijatelný,“ uvedla předsedkyně této instituce Roberta Metsolaová. „Uráží to mě i všechny v Evropě. Toto gesto je součástí nejtemnější kapitoly našich dějin a musí tam také zůstat,“ napsala. 
Francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune, který se debaty účastnil jako zástupce předsednické země EU, označil gesto za „skandální a nedůstojné“. 

Idiotské chování, říká Zdechovský
Chování bulharského poslance odsoudily také levicové kluby, liberálové či skupina Evropské lidové strany, největší klub v parlamentu. Předsedkyni vyzvaly, aby poslance okamžitě potrestala.
Místopředsedkyně Evropského parlamentu Pina Piciernová, která rozpravu vedla, již dříve uvedla, že instituce prověří, „zda se jednalo o fašistický pozdrav, či nikoliv“, a pokud ano, budou přijaty sankce.

Europoslanec Tomáš Zdechovský, který mluvil krátce po Džambazkém, řekl, že situace v sále byla napjatá. Během Džambazkého projevu začali poslanci v levé části sálu bučet a bouchat do stolů. 
Bulharský poslanec byl podle něj plný emocí a při odchodu od řečniště se na schodech obrátil směrem do sálu a zdvihl pravici. Zdechovský, který gesto viděl, nemá pochyby, že se jednalo o hajlování.

„Nebylo to mávání na komisi,“ řekl Zdechovský, který považuje chování Džambazkého za „idiotské“ a „neomluvitelné“.
Pirátský europoslanec Marcel Kolaja uvedl, že vysvětlení Džambazkého, že se jednalo o nedorozumění, neobstojí. Podle něj je to pro ODS, která je ve stejné skupině jako bulharský politik, „další ukázka toho, že by v této politické frakci skutečně neměla nadále zůstávat“.

„Pan Džambazki dostane příležitost, aby své chování vysvětlil na zasedání poslanecké frakce. Pokud se vše potvrdí, podpoříme ty nejpřísnější sankce, včetně jeho odchodu z frakce,“ uvedl europoslanec za ODS Jan Zahradil.
Jednací řád Evropského parlamentu podle AFP stanovuje, že se poslanci musí „zdržet jakéhokoliv nevhodného chování“ a „jakýchkoli urážlivých poznámek“. Nedodržení těchto pravidel může vést k sankcím, například ztrátě finančních příspěvků.

X X X

Konvalinka: Pomalu začíná být pravda, že řada lidí je v nemocnicích s covidem, nikoliv kvůli němu.

Počty nově zjištěných nákaz koronavirem dál klesají, přesto máme stále relativně vysoké počty úmrtí. „Jsme nad padesáti denně,“ upozorňuje biochemik Jan Konvalinka. „Většina hospitalizovaných má lehký průběh. Lékaři tvrdí, že vidí relativně málo těžkých zápalů plic, které viděli ve všech předchozích vlnách. Pomalu začíná být pravda, že řada lidí je v nemocnicích s covidem, nikoliv kvůli němu.“ A vyhlídky na jaro jsou podle něj nadějné.
Praha 22:00 17. února 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu
 
Profesor Jan Konvalinka, biochemik, vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd
„Ani varianta omikronu BA.2 nám podle mého odhadu jaro nezkazí. Je sice infekčnější, má zřejmě horší průběhy, ale jsme velmi slušně chráněni předchozími vlnami. Bohužel těch 40 tisíc mrtvých je vysoká cena, kterou jsme zaplatili.“
Nová vláda má zřejmě několik měsíců na to, aby se připravila na případné další podzimní zhoršení situace. „Nepokoušel bych se vymyslet kolo, ale spíš sledovat politiku a chování států, které jsou úspěšnější než my,“ radí biochemik a jako vzor uvádí například Finsko nebo Dánsko.

Pokud jde o dilema, zda si jít pro třetí dávku vakcíny, je podle Konvalinky na místě neotálet zejména v případě starších lidí. Mladší ročníky mohou počkat na podzimní vlnu, uvažuje.
Na čí slova došlo?
S postupně ustupující omikronovou vlnou covidu některé dříve liché argumenty – například ty o promořenosti – nabývají na autenticitě, uznává s jistou dávkou nadhledu Jan Konvalinka.

„Je to až trochu zábavné – jako když 15. prosince řeknete, že za chvíli tady bude jaro a že zimní pneumatiky jsou jen pro zbabělce. Když to budete říkat dost dlouho, tak dříve nebo později budete mít pravdu, nejpozději v dubnu. Ale mezi tím může zemřít spousta lidí ve smyku na zasněžených silnicích.“
Lidé, kteří v roce 2020 říkali, že naše populace už je promořená a tím pádem další vlna nepřijde, tehdy prokazatelně pravdu neměli. „Mají ji teď, ale je to až o dva roky a 40 tisíc mrtvých později.“

Účinnost lockdownů
Podle metaanalýzy vědců z Johns Hopkins University ve Spojených státech z ledna tohoto roku se prostřednictvím lockdownu sníží úmrtnost na covid-19 jen o pouhá dvě procenta. Konvalinka nicméně upozorňuje, že studie neprošla recenzním čtením a jedná se tedy o takzvaný preprint. „Není to ani oficiální stanovisko univerzity,“ dodává.

„Metaanalýza je zvláštní vědecký žánr, kde se berou dohromady práce, které vychází k nějakému subjektu. Udělá se statistická analýza všech výsledků, a pak se z toho vyvozují nějaké dlouhodobé důsledky. Je ale strašně důležité, jak tu metaanalýzu uděláte – jaké práce zařadíte a jaké naopak vynecháte,“ vysvětluje odborník.
„Když si nedáte pozor a budete pečlivě vybírat jen informace, které vám zapadají do předem připraveného schématu, můžete prokázat všechno.“

Jan Konvalinka
Kritika předních světových výzkumníků na tuto studii ale říká, že autoři si pečlivě vybrali práce, které se jim hodily do předem vymyšlené hypotézy. „Což prostě nesmíte udělat, musíte se na ta data dívat zcela objektivně.“
Vzhledem ke kritickým ohlasů z velké části vědecké obce není důvod se domnívat, že by tato studie definitivně rozhodla o tom, že lockdowny nefungují, konstatuje Konvalinka, který sám tento nástroj považuje za selhání, byť v některých okamžicích předchozích let šlo o opatření nezbytné.

„Každý den vychází stovky prací o koronaviru, z nichž velká část se nepotvrdí. Když si nedáte pozor a budete opravdu pečlivě vybírat jen informace, které vám zapadají do předem připraveného schématu, tak můžete prokázat úplně všechno. I to, že je Země placatá. “

V případě epidemie bohužel nesmyslné vývody z pochybných závěrů některých studií mohu vést ke ztrátám lidských životů, varuje vědec. Radí proto čerpat informace z webových stránek nebo sociálních sítí odborných pracovišť.
„I tam se mohou objevit chyby, ale mnohem méně pravděpodobně než na Facebooku nějaké české celebrity.“

X X X

Klaus: Covid ustupuje, covidismus nikoliv. Pandemie zbožštila vědu a její vykladače

Přestože epidemie nemoci COVID-19 ustupuje, ideologie „covidismu“ nikoliv. Na neformální diskusi se svými příznivci to ve čtvrtek pronesl bývalý prezident Václav Klaus. Kritizoval také tzv. experty a „zbožštění vědy“. Výtky exprezidenta mířily na současnou vládu, která aktuálně v Poslanecké sněmovně prosazuje novelu pandemického zákona.
„Covid ustupuje, covidismus nikoliv. V důsledku nástupu nové mírnější varianty covidu, v důsledku vysoké promořenosti obyvatelstva a v důsledku úlevy, kterou pro část populace přineslo masivní očkování, u nás došlo k zásadnímu posunu ve společnosti,“ řekl exprezident.

Ve svém projevu se rozhodl nepouštět se do rozporování účinnosti respirátorů či vakcín, varoval však před ideologií „covidismu“, která je podle něj nebezpečná. „Konec epidemie stejně jako nebezpečí návratu dalších regulací a restrikcí není v dohlednu. Covidoví mágové nám normální život nedovolí, to by totiž popřeli sami sebe. Získanou moc, s jejíž pomocí se jim život v posledních dvou letech tak líbil, už ze svých rukou nepustí,“ sdělil Klaus.

Nezapomenul zároveň zmínit, že byl sám ministrem zdravotnictví označován za dezinformátora. Skutečný boj však podle něj není proti nemoci, ale o svobodu a demokracii. „Covidismus“ podle něj představuje novou a mírnější verzi již dříve známých útoků na svobodu člověka. Řadí jej k progresivistickému proudu myšlení.

„Společným jmenovatelem jsou tyto faktory: Levicový požadavek rovnosti, dlouho existující ambice odstranit národní státy a pomocí toho se zbavit parlamentní demokracie, záměr povýšit elitářství na skutečně správný princip řízení lidské společnosti, pošlapávání minulosti, znevážení řádu a zbožštění vědy a jejích samozvaných vykladačů,“ sdělil bývalý prezident.

Vláda dala prostor Okamurovi
Klaus kritizoval také současnou vládu Petra Fialy (ODS). V ODS již nespatřuje tradiční pravicovou stranu. Nechápe například aktuální dění kolem novely pandemického zákona. „Je například zcela nejasné, proč šla vláda do zbytečného souboje o pandemický zákon,“ uvedl.

Podle něj tím dal kabinet zbytečný prostor předsedovi SPD Tomiu Okamurovi. „Zásadní byla jejich snaha neprohrát s Okamurou a jeho SPD. Ukázalo se, že tím Okamurovi akorát umožnili úspěšný návrat na světla ramp. Řadu měsíců tam přitom nebyl, protože takové velké téma neměl. Oni jej do téhle pozice katapultovali,“ sdělil.

X X X

Zemřel první biskup ostravsko-opavské diecéze František Václav Lobkowicz. Bylo mu 74 let

V Městské nemocnici Ostrava ve čtvrtek zemřel ve věku 74 let biskup František Václav Lobkowicz. Radiožurnálu to potvrdil mluvčí ostravsko-opavské diecéze Pavel Siuda. Biskup František Václav podlehl dlouhé nemoci, kvůli které ho v posledním roce a půl ve funkci zastupoval pomocný biskup Martin David. Termín pohřbu bude znám pravděpodobně během příštího týdne.

František Václav Lobkowicz stál v čele ostravsko-opavské diecéze od jejího založení v roce 1996. Za tu dobu vysvětil desítky kněžích.
V posledních šesti letech mu začaly službu komplikovat zdravotní problémy. V roce 2016 podstoupil operaci, po zotavení se znovu zapojil do vedení diecéze.

„Díky jeho zdravotnímu stavu, který nebyl dobrý, tak už pan biskup neměl tuto starost na sobě, ale o řízení diecéze se staral biskup Martin David. A ten ho samozřejmě povede dál,“ uvedl Siuda.
František Lobkowicz se narodil 5. ledna 1948 v Plzni. Jeho rodiči byli Jaroslav Claude, kníže z Lobkowicz a Gabriela z Korff-Schmising-Kerssenbrocku. Pocházel z pěti sourozenců. Mladší bratr Filip je opatem premonstrátského kláštera Teplá u Mariánských Lázní. Členem řádu premonstrátů byl také zesnulý biskup.

V březnu 1990 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován titulárním biskupem v Catabum Castra a světícím biskupem pražské arcidiecéze. Jako biskup v Praze působil do roku 1996.

Po zřízení ostravsko-opavské diecéze ho papež Jan Pavel II. v květnu 1996 jmenoval prvním sídelním biskupem nové diecéze. Vznikla vydělením z dosavadního olomouckého arcibiskupství a zahrnuje oblast, která svými hranicemi zhruba odpovídá Moravskoslezskému kraji rozšířenému o okres Jeseník.

„Současně se založením diecéze čekala na prvního sídelního biskupa řada úkolů. Od zřízení diecézní kurie, vytvoření týmu spolupracovníků, zakládání pastoračních center až po stavbu budovy biskupství na Kostelním náměstí, která byla otevřena v roce 2000,“ vysvětlil mluvčí.
Biskup je veden v seznamech spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti v letech 1984 až 1989. Podle svých slov si však nebyl vědom, že je veden jako spolupracovník. „Kontaktovali mě asi dvakrát do roka, bral jsem to spíše jako výslechy,“ řekl před časem Lobkowicz.

X X X

Francouzi kvůli diplomatickému napětí stáhnou z Mali bojové jednotky. Odejde i část českých vojáků.

Západoafrické Mali zcela nebo částečně opustí vojáci několika zemí. Odejdou hlavně Francouzi, jejichž velvyslance malijská junta vyhostila. Skončí také vojenské operace, na kterých se podílí Kanaďané a evropští partneři Francie, včetně Čechů.
Na končící vojenské operaci Takuba, která začala z francouzské iniciativy v roce 2020, se podílí asi 14 evropských zemí včetně České republiky. Skončí také operace Barkane.
Obě mise mají za cíl bojovat s islamistickými milicemi. Není to ale tak, že by ty západní armády zcela odešly - výcvikové mise na místě zatím setrvávají.

„V Mali máme tři mise, na kterých participujeme jako Česká republika. Jedna je EUTN, ta by měla pokračovat. Druhá je v rámci UN, tedy Spojených národů. A třetí je Takuba, která je samostatná - tvoří ji země v různé koalici podle dohody,“ popsala Radiožurnálu situaci ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Konec francouzské mise není náhlý, jednotky se z Mali stahují už několik měsíců, a to z rozhodnutí vlády. Opustily už například město Timbuktu.

Francouzi s islamisty v Sahelu bojují už devět let. Vztahy s Mali se ale zhoršují od vojenského převratu v roce 2020. Koncem ledna letošního roku pak Mali vyhostilo francouzského velvyslance a vyzvalo Dánsko, aby ze země okamžitě stáhlo své vojáky. Odchod jednotek následně oznámilo také Švédsko, a to kvůli přítomnosti ruských žoldnéřů, které do Mali pozvala vláda.

Malijská junta sice přítomnost Vagnerovy armády, jak se žoldáci nazývají, popírá. Družicové snímky, o kterých pojednává  zpráva amerického think tanku Center for Strategic and International Studies (CSIS), ale vypovídá o opaku.
Ačkoliv obě bojové operace v Mali končí, Francie chce - společně se svými spojenci - v regionu zůstat. V úvahu připadá jako náhradní hostitelská země Niger.
Vojenské síly zůstanou nasazené také v Burkině Faso, kde kvůli špatné bezpečnostní situaci armáda letos provedla převrat.

Zahraniční vojáky chtějí
Představitelé zemí západní Afriky o zahraniční vojenskou přítomnost přitom stojí. Například podle prezidenta Ghany Nany Akufo-Adda je existence mise OSN v Mali zásadní. O pokračování boje s islamisty má zájem také senegalský prezident Macky Sall, který zároveň předsedá západoafrickému hospodářskému společenství ECOWAS.
Je šance, že se končící operace Takuba změní v jinou misi působící v některé ze sousedních zemí Mali. Pokud by k tomu došlo, Česká republika by na to podle ministryně obrany reagovala.

„V tuto chvíli Česká republika žádnou takovou žádost na stole nemá. Vím i z nějakých neformálních jednání, že se o něčem takovém jedná. Samozřejmě, pokud by k něčemu takovému došlo, tak by nás čekalo hlasování na vládě, v obou komorách Parlamentu, v obou výborech, protože by to byla úplně nová mise,“ řekla Černochová.
Region Sahelu je významný pro mezinárodní bezpečnost a působí zde hned několik teroristických skupin. Využívají toho, že je řídce osídlený a moc z hlavních měst tam často nedosáhne.

X X X

Slovenští dopravci dočasně přeruší protesty. Od pondělí blokovali dopravu

Slovenští dopravci přeruší protesty až do 23. února. Chtějí jednat s ministry financí a dopravy. Od pondělí dopravci částečně blokovali i dálniční hraniční přechod s Českem Brodské/Břeclav. Autodopravci požadují kromě jiného snížení mýta a spotřební daně z pohonných hmot.

Protesty budou přerušeny od čtvrtečních 22:00 do půlnoci 23. února.  Slovenský ministr dopravy Andrej Doležal i ministr financí Igor Matovič dali už dříve najevo, že s protestujícími dopravci nebudou jednat, dokud ti nepřestanou blokovat silnice. 
Oba ministři se rovněž spíše odmítavě postavili k požadavkům dopravců a připomenuli, že stát zavedl slevy na mýtném či snížil sazbu silniční daně po jejich podobných protestech před dvěma lety.
Kromě blokád dopravy na zmíněném přechodu s Českem dopravci a jejich partnerské organizace protestovaly i na hranicích s Maďarskem a Polskem. Svými akcemi zkomplikovali jízdu přes hranice zejména kamionům, ke kolapsu provozu ale nedošlo.
Unie autodopravců Slovenska (UNAS) žádá snížení spotřební daně z pohonných hmot o 30 procent na období půl roku, dále stejný krok v případě sazeb mýtného a úlevy na silniční dani. Dopravci upozorňují, že po opatřeních maďarské a polské vlády jsou pohonné hmoty v těchto dvou sousedních zemích Slovenska levnější.

Ministr financí Matovič dříve v tomto týdnu možnost snížení sazeb spotřební daně z pohonných hmot odmítl. Připomenul rovněž, že stávající mýtný systém je pro zemi nevýhodný, protože jeho provozovateli SkyToll připadla v kontrolovaném období ve formě odměny až zhruba polovina z vybraného mýtného. Slovensko nyní vybírá dodavatele nového mýtného systému, který pak hodlá provozovat stát.

X X X

Agrofert se hájí proti žalobě: Dotace naše firmy čerpaly správně a v souladu se zákonem

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond požaduje po Agrofertu ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše (ANO) vrácení dotace 5 milionů korun, protože firmy z koncernu nesplňovaly parametry malých a středních podniků. O případu psal iROZHLAS.cz ve středu. Společnost se nyní brání tím, že v době čerpání dotace nebyly firmy ještě součástí koncernu a žalobu vítá jako možnost prokázat, že postup byl v souladu se zákonem.

Jak psal ve středu server iROZHLAS.cz, spor se týká pěti milionů korun, které Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) vyplatil čtyřem dceřiným firmám Agrofertu na podporu pojištění hospodářských plodin a zvířat.

Sporné dotace od fondu získaly firmy ZEMOS, AGS AGRO České Budějovice, ZS Vilémov a SPV Pelhřimov z Agrofertu v letech 2010 až 2013, ještě před Babišovým vstupem do vlády.

Po loňské vnitřní prověrce ale vedení fondu zjistilo, že firmám byla poskytnuta dotace neoprávněně. Společnosti podle něj neměly splňovat status malých a středních podniků.

Úředníci proto vymáhali peníze zpět. Vyzvali čtveřici firem, aby peníze vrátila. Jenže Agrofert pochybení odmítl a požadované peníze nevrátil. Neuspěly ani předžalobní výzvy, které fond do schránek firem rozeslal v červnu.
I proto fond nakonec podal na koncern žalobu. „Bylo přikročeno k soudnímu řešení,“ uvedla na dotaz serveru iROZHLAS.cz mluvčí fondu, který rozděluje národní dotace pro zemědělce, Barbora Šenfeldová. Bližší informace k žalobám ale nechtěla uvést. „S ohledem na probíhající řízení se nebudeme k těmto věcem blíže vyjadřovat,“ dodala.
Reakce Agrofertu

Ještě ve středu nechtěl kauzu komentovat ani mluvčí Agrofert Pavel Heřmanský. „Děkujeme za dotaz, ale nebudeme se vyjadřovat,“ napsal pouze v e-mailu.  
Ve čtvrtek ale koncern vydal prohlášení, ve kterém uvádí, že společnosti podávaly žádosti o dotace v době, kdy nebyly součástí koncernu.
„Neztratily status malého a středního podniku dle pravidel EU a příslušných nařízení. S tímto právním výkladem se v minulosti ztotožňoval i PGRLF. V roce 2021 však PGRLF tento výklad náhle změnil a požaduje po nás vrácení dotací,“ uvedla firma. Věří, že žaloba přispěje ke sjednocení přístupu fondu při poskytování dotací.

Agrofert bere žalobu také jako příležitost prokázat, že postup byl v souladu se zákonem. „Ostatně žádosti byly ze strany PGRLF řádně přiznány, a tedy schváleny jeho kontrolními mechanismy,“ stojí v prohlášení. Firma podle něj při svých administrativních pochybeních v minulosti dotace řádně vracela. „Pokud soud rozhodne v náš neprospěch, jsme připraveni jeho rozhodnutí respektovat. Věříme však tomu, že soud naše závěry potvrdí,“ doplnila společnost.

Kvůli sporu o vrácení dotací Agrofert nemůže čerpat další podporu od fondu. Podle dotačních podmínek totiž nesmí mít žadatel o podporu nedoplatky vůči státu či dalším institucím, včetně PGRLF. Fond je akciovou společností, jejímž jediným vlastníkem je ministerstvo zemědělství.

Další dotace
Podle uživatelské příručky Evropské komise je malý a střední podnik firma, která zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jejíž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur (asi 1,3 miliardy korun). V případě, že se firma spojí s větší skupinou, daný status ztrácí a stává se velkou firmou.

Ze stejného důvodu nyní od Agrofertu vymáhá neoprávněně vyplacené dotace také ministerstvo zemědělství. Na podpoře spojené s ovocnými sady určené pro nejmenší farmáře získala trojice dceřiných firem Sady CZ, M+A+J a Lužanská zemědělská – podle resortu v rozporu s dotačními pravidly – celkem 5,5 milionu korun.

Dotační vratka nařízená ministerstvem se ale týká také dalších velkopodniků s miliardovými obraty. Peníze resort vymáhá od koncernu Úsovsko, v jehož čele stojí exministr za ANO Jiří Milek, či firem agrobarona Gabriela Večeři. Zmíněné podniky se vůči vymáhání dříve vyplacených dotací brání u soudu. A rozjel se kvůli tomu také audit Evropské komise.
Na dotace určené pro malé a střední podniky, které čerpaly firmy z holdingu Agrofert prostřednictví Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu, upozornili už v roce 2018 analytici Pirátské strany.

„Konečně nám dal rolnický fond za pravdu a dotace požaduje po Agrofertu nazpět. Je přeci zcela neakceptovatelné, aby dotace určené pouze malým farmářům putovaly do Agrofertu, který by měl všechny nezákonné dotace vrátit,“ uvedl k tomu nyní předseda poslaneckého klubu strany Jakub Michálek.

Vyjádření Agrofertu podle něj není pravdivé. „Tyto společnosti byly součásti koncernu Agrofert v době, kdy byla podepsaná smlouva o přidělení dotací. Není tedy divu, že krátce po zveřejnění kauzy Piráty zahájila Evropská komise v této věci hloubkové šetření,“ dodal.

X X X

Cena zlata je nejvyšší od loňského června. Vyšplhala se na 1900 dolarů za troyskou unci.

Cena zlata ve čtvrtek poprvé od loňského června překročila hranici 1900 dolarů (téměř 41 000 Kč) za troyskou unci (31,1 gramu). Vzhůru ji tlačí zejména napětí kolem Ukrajiny. Investoři zlato obvykle považují za bezpečné útočiště v období politické či ekonomické nejistoty. ​
Podle internetových stránek agentury Bloomberg cena zlata během čtvrtečního obchodování vystoupila až na 1901,16 dolaru za troyskou unci.

Podle amerického prezidenta Joea Bidena vše nasvědčuje tomu, že Rusko je připraveno na Ukrajinu vpadnout v nejbližších dnech. Ukrajinské síly a proruští separatisté na východě země se dnes navzájem obvinili z ostřelování.
Investory znepokojila rovněž zpráva, že Rusko vyhostilo zástupce amerického velvyslance v Moskvě Bartlea Gormana.
„Když se doba stává opravdu nejistou a panují velké obavy, zlato je stále bezpečným přístavem, kam se lze uchýlit,“ uvedl podle agentury Reuters analytik Jim Wyckoff ze společnosti Kitco Metals.
„Zlato rovněž nabízí ochranu před inflací v době rostoucích cen a vyhlídek na dražší ropu a plyn, pokud Rusko uskuteční invazi,“ upozornil Craig Erlam z firmy OANDA.

X X X

NABUBŘELÝ MINISTR FIALOVY VLÁDY SÍKELA CVIČÍ V TĚLOCVIČNĚ BABIŠE

Diskuse o cenách energií ve v Sněmovna přerostla v osobní spor. „Raketový nárůst cen pokračuje a vymyká se kontrole,“ řekla šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. „Nebudu rozhazovat peníze z helikoptéry a nebudu se fotit s pávy,“ řekl ministr průmyslu a obchodu za STAN Jozef Síkela. Narážel na to, že Schillerová utrácela peníze ministerstva financí za fotografie na Instagramu.

„Já nechápu, proč paní Schillerovou urážíte,“ zastal se Schillerové bývalý premiér Andrej Babiš.  
„Když chcete dělat odborné souboje, tak si to rozdejte se mnou a ne s paní Schillerovu,“ prohlásil také ve Sněmovně Babiš.
Řekl, že se zná se Síkelou dlouho, protože současný ministr chodí i s rodinou do Sokolovny v Průhonicích, tedy do Babišovy restaurace.

„Ano, chodím tam roky, mám to tam rád,“ připustil Síkela.
Nabubřelý bankéř, zhodnotila Schillerová ministra průmyslu Síkelu
„Nebubřelý bankéř, který nepochopil, že  je vládě a že se má starat o lidi,“ reagovala Schillerová na slova ministra průmyslu a obchodu. Síkela je podle ní pro současnou vládu darem z nebes, protože vystupuje jako její bavič.

Mimořádnou schůzi Sněmovny o růstu cen energií a koronavirové pomoci podnikatelům iniciovalo ANO. Vládní strany ale mají ve Sněmovně většinu a neumožnily schválit program schůze. Před tím ale mohli vystoupit poslanci s přednostním právem.
​„Navýšení cen energií není konečné. Celou řadu domácností to vrhá do ohrožení,“ varovala Schillerová.  Patří mezi poslance s právem vystoupit přednostně a mluvit, i když ještě nebyl schválen program mimořádné schůze. Mezi takové poslance patří šéfové poslaneckých klubů a stran, členové vlády či vedení Sněmovny.

„Odpuštění DPH je rozumným krokem. Úkolem státu není bezpodmínečně zdanit všechno, co je možné,“ uvedla šéfka poslanců ANO a dodala, že stejnou cestou se vydala řada zemí EU, nejnověji Chorvatsko.
„Mám pocit, že tady převládla ješitnost. Tváříte se, že cokoli připravila Babišova vláda, je špatně,“ prohlásila bývalá ministryně financí Schillerová.

​Byli jsme „best in covid“, teď „best in inflation“, reagoval Síkela
Ministr průmyslu a obchodu za STAN Jozef Síkela v reakci na vystoupení Schillerové řekl, že lidé, kteří tu vládli v posledních letech, jsou ti, kdo mají odpovědnost za ekonomickou situaci, v níž se Česká republika nyní nachází.
„Vypadá to, že když jsme za vaší vlády byli best in covid, tak teď jsme „best in inflation“, prohlásil ministr Síkela v reakci na to, že inflace v Česku dosáhla 9,9 %.
„Udělali jste si výdejnu peněz,“ vyčetl Schillerové. Řekl, že mu vadí zadlužování dětí. „Já to dělat nebudu,“ řekl Síkela.

Proti ministrovi průmyslu a obchodu se vzápětí vymezil expremiér Babiš. Stejně jako Schillerová argumentoval bývalý premiér také, že úpravami DPH limituje nárůst cen elektřiny řada evropských zemí, stejně jako o tom dříve rozhodla vláda, kterou vedl právě Babiš. Ohradil se také proti Síkelovým slovům, že jeho bývalá vláda může za inflaci.
„Tato vláda nechce lidem pomoci. My jsme byli první v Evropě, kteří odpustili lidem DPH, ale jen do konce roku,“ řekl Babiš. Současná vláda se podle něj jen vymlouvá.

První místopředseda ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček označil kabinet Petra Fialy za korporátní vládu pro elitu s asociálním ministrem financí Zbyňkem Stanjurou a jeho náměstky, ministrem průmyslu a obchodu Síkelou a ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou.

Vládní pomoc? Jen kosmetická úprava, řekl šéf poslanců Radim Fiala
.
„Problém s cenami energií, který se na nás valí, se dotkne úplně každého,“ řekl také šéf poslaneckého hnutí SPD Radim Fiala. Je to největší sociální problém dneška, zdůraznil lídr poslaneckého klubu opozičního hnutí.
Žádná reálná vládní pomoc ohroženým lidem podle něj neexistuje. Úpravy příspěvku na bydlení, které vláda navrhla a prosadila, označil za kosmetické. Za klíčovou označil výstavbu jaderných bloků v Česku a upuštění od obchodování s emisními povolenkami.

„Pokud nestačí příspěvek na bydlení, mohou si lidé požádat i o mimořádnou okamžitou pomoc,“ řekl ve Sněmovně ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Doporučil domácnostem, aby šetřily při spotřebě energií.
K mimořádné schůzi se poslanci sešli po druhém nočním jednání v řadě kvůli novele pandemického zákona, jen pár hodin poté, co vládní koalice prosadila, že hlasování o novele bude až v pátek ve 13 hodin. V jednacím sále měla totiž jen 97 svých poslanců a k přehlasování veta Senátu jich potřebuje nejméně 101 z celkového počtu 200.

X X X

​Koten přirovnal pandemický zákon k norimberským zákonům, pobouřil koalici
..
Poslanec opoziční SPD Radek Koten přirovnal pandemický zákon k únorovému komunistickému převratu v roce 1948 a k norimberským rasovým zákonům z roku 1935, které připravily základ pro nacistickou protižidovskou politiku. Vyvolal tím v řadách koaličních poslanců rozhořčení. Šéf KDU-ČSL Kotenovi vzkázal, že je „úplně mimo“.

Koten uvedl, že vidí paralelu v tom, že lidé bez covidového certifikátu nesměli například do restaurací. „Pomocí pandemického zákona můžete dělat podobné věci, které se děly v minulém století,“ řekl poslanec při projednávání vládní novely zákona.
Výborný vzkázal Kotenovi, že je „úplně mimo“. Jeho vystoupení vnímá jako plivnutí do tváře lidem, kteří v minulém století trpěli. „Silná káva,“ zhodnotil projev poslance SPD Karel Haas z ODS. Zdůraznil, že množství protikoronavirových opatření vydaných podle pandemického zákona, které soud zrušil, ukazuje na efektivní soudní kontrolu.

Ústavní soud, jak Haas připomněl, ústavnost zákona potvrdil. Poslanec STAN Ondřej Lochman pak obvinil SPD, že právě kvůli takovým přirovnáním nese odpovědnost za vyděšení obyvatel.
Koten reagoval, že chtěl koalici „jenom nastavit zrcadlo“. Koalice podle něho při projednávání sporné vládní pandemického zákona porušovala jednací řád podle hesla „účel světí prostředky“. Koten pak dodal, že jeho vystoupení splnilo účel.

X X X
​
Politolog: Obstrukce SPD ukazují slabost vlády, chybí jí řečník typu Kalousek
.
Vláda potřebuje strategii a potřebovala by silného řečníka, který by se Tomiu Okamurovi u pultu ve Sněmovně postavil, míní politolog Lukáš Valeš. Obstrukce podle něj poukazují na slabost vlády a posilují vliv opozice. Tomio chce získat větší autoritu, mediální vliv a posbírat voličské hlasy „ztracených oveček“, řekl politolog pro iDNES.cz.

X Opoziční SPD již druhý den ve Sněmovně blokuje projednávání pandemického zákona. Čeho se snaží docílit?

Zaprvé na sebe chtějí strhnout mediální pozornost, což se jim velmi daří. Zejména první hlasování o pandemickém zákoně a důvěře vládě bylo zajímavé, dnes už obstrukce tolik pozornosti nepřivolávají. Druhým motivem SPD je ukázat vládě, že i když má většinu ve Sněmovně, tak to nebude mít jednoduché. 

Opozice chce ukázat, že je silná a odhodlaná vládu vláčet za použití všech legálních prostředků a pro mě je překvapením, jak dobře se jí to daří. Ukazuje to na slabost vlády a neschopnost se obstrukcím bránit. Tomio Okamura nenašel v řadách koaličního tábora důstojného protivníka a dokáže koalici trápit.

X Snaží se SPD také zapůsobit na své voliče?

Určitě. Snaží se také získat takzvané ztracené ovečky, které volily například Volný blok, Přísahu nebo Trikoloru. SPD doufá, že v nadcházejících volbách, ať už v komunálních, senátních nebo parlamentních, získá ztracené hlasy. Voličský elektorát SPD je proti pandemickému zákonu, ale toto téma rezonovalo i v ostatních protisystémových stranách. Tomio se tedy snaží sám sebe učinit tím jediným hráčem, který bojuje proti povinnosti očkovat a proti opatřením. Chce posílit svou autoritu.
Každý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně.

X Má vláda nějakou možnost, jak s obstrukcemi bojovat?

Měla by si především z řad poslanců najít někoho rétoricky schopného, kdo by dokázal vládní nápady srozumitelně prezentovat veřejnosti a vyvracel by argumenty, často pseudoargumenty, které SPD používá. Nyní je vidět, že ve vládních stranách panuje velká personální nouze a chybí jim lidi, kteří by znali jednací řád, věděli co se smí a co se nesmí. Ukázalo se to například na úterním rozhodnutí pana Skopečka o prodloužení jednání, který rozhodl, ačkoliv už na to neměl právo, protože bylo po sedmé hodině. Koalici chybí lidé, kteří by byli schopní a ochotní bránit svou vládu.

X Jak by měl takový člověk vypadat?

Podle mě by mělo jít spíše o poslance než ministra. Měl by to být člověk, který bude ochotný a schopný se toho ujmout. Bylo by dobré, kdyby měli takového řečníka, jako byl Miroslav Kalousek. 
Vláda se nyní dopouští řady chaotických kroků, návrh pandemického zákona měl podle mě spadnout pod stůl, když se proti vládě postavili vlastní senátoři. Pokud narazí v Senátu, mělo by to pro ně být znamení, že je třeba to lépe promyslet. Chybí jim sebereflexe a strategie.

X Čeho reálně může SPD obstrukcemi docílit?

V politice se těžko hledají hmatatelné výsledky, ale mediální obraz a vliv už jí neodpářeme. Nebude možné obstrukce protahovat donekonečna, ale ukazuje se, že opozice má takovou sílu a odhodlání, že je schopná rozbourat program schůze a vytvořit obraz neschopné vlády. SPD tím získává silný argument proti vládě.

Boj o pandemický zákon. Koalice uťala Okamuru. Jste srab, vyčetl premiérovi

X Obstrukce zažil český parlament již několikrát, třeba při projednávání zákona o EET nebo v roce 2010 v době úřednické vlády. Čím se lišily od dneška?

Dnešní opozice je mnohem sebevědomější, možná i proto, že cítí podporu velké části veřejnosti. Je to mnohem ostřejší než dříve. Tehdy také probíhala třeba jedna obstrukce za rok, toto je už třetí zasedání Sněmovny, kdy jsme něčeho takového svědky.

X Obstrukce mají různou podobu, poslanci v minulosti například předčítali z knih...

V rakouském parlamentu nebo za první republiky si poslanci brali nástroje a foukačky, a když mluvil ministr nebo koaliční poslanec, spustili takový randál, že ho nebylo slyšet. Docházelo i k bitkám, poslanci rozbíjeli lavice. Na Slovensku v parlamentu došlo před týdnem k potyčce. Oproti zahraničí jsme ještě stále politicky krotká země.

X X X

Pověst britské monarchie dál upadá. Po Andrewovi hrozí škraloup i Charlesovi
.
Image britské královské rodiny dostává po sexuálním skandálu prince Andrewa další trhliny. Nyní se pozornost obrací na jeho staršího bratra, budoucího krále Charlese. Scotland Yard prověřuje podezření, že princova charita rozdávala vyznamenání výměnou za peníze. Královna Alžběta II. letos slaví sedmdesát let na trůnu, skandály však na monarchii vrhají stín..
„Monarchie prožívá hrozný týden, přitom se má těšit z platinového jubilea. Je přece úžasné mít panovníka, kterému je pětadevadesát a na trůnu sedí už sedmdesát let. A je velice smutné, že by se to teď mělo nějak zkazit,“ říká autorka knihy o britské královské rodině Angela Levinová.

Princ Charles už prohlásil, že je připravený s policií spolupracovat. V případu by se mohl objevit jako svědek. Hlavním podezřelým je podle listu The Times Charlesův bývalý komorník Michael Fawcett, který loni skončil ve funkci výkonného ředitele Nadace prince z Walesu.

Scotland Yard nyní prošetřuje podezření, že saúdskoarabský miliardář  Mahfúz Marei Mubarak bin Mahfúz dostal Řád britského impéria třídy Komandér za „služby britským charitám“ poté, co princově nadaci věnoval 1,5 milionu liber (43,5 milionu korun). Předtím zaplatil desítky tisíc liber Charlesovým spolupracovníkům, kteří tvrdili, že vyznamenání umějí zařídit.
Komandérem se filantrop žijící v Londýně stal v listopadu 2016 během soukromého obřadu v Buckinghamském paláci. Ceremonie se neobjevila ani v oficiálním věstníku královského dvora. A Fawcett měl bohatému Saúdovi údajně také slíbit, že mu pomůže získat britské občanství a povýšit jej do rytířského stavu.

Sám Charles, který sice nadaci předsedá, ale nepodílí se na jejím chodu, prohlašuje, že o pokoutních dohodách neměl tušení. Bývalý britský ministr Norman Baker, který svým dopisem zaslaným londýnské Metropolitní policii vyšetřování odstartoval, však něco takového považuje za „nepředstavitelné“. 
„Je mi líto královny. Nejdřív princ Andrew a teď Charles. Toto je nyní nejvážnější problém, protože Charles je nástupníkem trůnu. Královská rodina si s arogancí sobě vlastní myslí, že jí to projde,“ říká Baker.

Z Camilly bude královna choť, přeje si Alžběta II. k 70. výročí své vlády

Policie ve středu oznámila, že má dost důkazů na to, aby formálně spustila vyšetřování podezření, že nadace porušila zákon z roku 1925. Ten prodej královských vyznamenání zakazuje. 
A pokud by zjistila, že Charles o rozdávání titulů výměnou za peníze věděl, pro nástupníka trůnu by to znamenalo obrovský problém. „Čas běží. Rodina se Charlesovi zoufale snaží umést cestičku. Tu mu teď zaházel Michael Fawcett,“ vysvětluje bývalý královský zpravodaj BBC Peter Hunt. 

Kde vezme Andrew peníze na své pokání?
Nový případ policie rozjela jen den poté, co se princ Andrew dohodl na mimosoudním vyrovnání s Američankou Virginií Giuffreovou, která jej obviňuje ze znásilnění v době, kdy ji jako nezletilou nabízel k sexu finančník Jeffrey Epstein. 
V soudním oznámení právníci Giuffreové i Andrewa sdělili, že dohoda zahrnuje blíže nespecifikovanou sumu. Tu chce princ věnovat charitativní organizaci Giuffreové na podporu obětí sexuálního násilí. Podle listu Telegraph zaplatí v přepočtu kolem 350 milionů korun, podle The Times víc než 290 milionů korun.

Vévoda z Yorku nařčení z napadení od začátku popíral a vyplacené peníze ho měly zbavit nekončící ostudy, jež padá nejen na něj, ale i na zbytek královské rodiny. Místo tichého vyšumění skandálu však nyní královský palác čelí tlaku, aby veřejnosti vysvětlil, kde princ peníze na své vykoupení vezme.

Podle analytiků, na které se odkazuje list The New York Times, je totiž nepravděpodobné, že by byl Andrew schopný zaplatit celou částku sám. Zřejmě mu tak bude muset pomoci královna nebo jiný příbuzný. Příští týden se tématem budou zabývat i britští poslanci. 

Zástupce opozičních labouristů Andy McDonald totiž žádá ujištění, že se na zametení hříchů královnina druhého syna nepoužijí veřejné peníze. „Vysoce postavený člověk je zapletený do případu, v němž docházelo ke zneužívání pozice autority a privilegií. Navíc jde o enormní částku,“ řekl McDonald.

Princ Andrew zaplatí Američance, která ho obvinila ze sexuálního napadení

„Nevíme ji zcela přesně, ale hrozí zde riziko, že to půjde z veřejných financí, takže je potřeba, abychom to vyřešili. Musíme vědět přesně, odkud ty peníze pocházejí,“ dodal.

Andrew se zavázal, že začne pomáhat obětem obchodu s bílým masem, aby tak odčinil své hříchy z éry přátelství se zvrhlým finančníkem, který podle policie vykořisťoval desítky mladých dívek. Slib však podle některých ukazuje vévodův nesmírný cynismus. A navíc nepochopení, že s ním žádná důvěryhodná charita nebude chtít spolupracovat.

X X X

​Vodičkův svaz bojovníků dostane méně financí. Ve hře je zrušení úplné dotace
.
Kabinet Petra Fialy poskytne menší finanční podporu Českému svazu bojovníků za svobodu (ČSBS), který vede kontroverzní politik Jaroslav Vodička. Informoval o tom deník FORUM 24, který citoval poslance Jakuba Jandu. Podle něj si komunistické postoje, jaké Vodička zastává, nezaslouží podporu státu. Přichází s pozměňovacím návrhem, kvůli kterému by svaz nedostal částku žádnou.

Český svaz bojovníků za svobodu získával v minulých letech na svůj provoz více než šest milionů korun ročně. „V loňském roce to bylo o něco méně, pět milionů. Nicméně nyní máme v návrhu na státní rozpočet jeden milion pro ČSBS,“ uvedl pro FORUM 24 Jakub Janda.

Podle Jandy se jedná o prvotní návrh, který budou ještě upravovat pozměňovací návrhy. Poslanec přichází s možností, kde by vláda nevyčlenila ČSBS ani zmíněný milion. „Proto podávám i já tento pozměňovací návrh, aby i tato ‚zbytková‘ částka šla na smysluplnější účely,“ uvedl pro redakci iDNES.cz Janda. Částku by podle něj měly dostat organizace, které mají větší morální kredit a které lépe veřejné prostředky využijí.

Jandovi vadí zejména způsob vedení svazu. Spolek podle něj kdysi měl svou vážnost, po příchodu Jaroslava Vodičky ale upadá. „Důvodů je řada, od komunistické minulosti jeho současného předsedy, po diskutabilní akce ČSBS až po závažné chyby v hospodaření, na které upozornili i kontroloři ministerstva financí za uplynulé vlády,“ vysvětlil své rozhodnutí pro pozměňovací návrh poslanec.

Podle Jandy zastává Vodička, který je předsedou ČSBS, komunistické názory. Zmínil Vodičkovu kontroverzní minulost, kdy byl agentem Veřejné bezpečnosti. Že je ve vedení svazu právě on nazval Janda výsměchem všem, kteří během totality trpěli. „Takže je třeba tu vodičkovskou frašku ukončit a vrátit ČSBS prestiž, kterou si zaslouží,“ uvedl.
Jak upozornil deník FORUM 24, v minulých letech měl Český svaz bojovníků za svobodu problémy s kontrolami využití dotací. Část státních finančních prostředků musel svaz vrátit, kontroly totiž ukázaly, že vedení svazu využívalo dotace k nákupu čokolády či špekáčků.

Limuzína i kontroverzní ocenění
Předseda ČSBS poté čelil kritice za to, že mu svaz platí limuzínu i se službami řidiče. Váleční veteráni přitom na pietní akce dojíždí veřejnou dopravou.
Vodička je bývalým členem pohraniční stráže a agentem Veřejné bezpečnosti. Dvakrát také vstoupil do KSČ. Největší kontroverze vyvolal udělením medaile tehdejšímu komunistickému poslanci Zdeňku Ondráčkovi.

Udělení obhajoval tím, že Ondráček přispívá na opravy pomníků obětem války, kritici oponovali, že Ondráček během demonstrací roku 1989 jako příslušník tehdejší Veřejné bezpečnosti bil lidi demonstrující za změnu režimu.
Vodička se vyjadřoval také k otázce migrační krize. Ve svém vystoupení na terezínské tryzně v roce 2016 označil migraci za invazi, uprchlíci podle něj neutíkají před válkou. „Prchají ne s touhou bránit svou vlast, prchají, aby vytěžili náš léta a prací generací před námi budovaný evropský sociální, ekonomický systém,“ řekl.

X X X

Zemřel první klinický psycholog v ČSSR Srnec. Milované túry mu zatrhla pandemie

​Ve věku 93 let v úterý zemřel psycholog Jan Srnec. O jeho úmrtí ve čtvrtek informoval Psychologický ústav Akademie věd ČR. Srnec se v roce 1952 stal prvním klinickým psychologem v Československu, obor v zemi spoluzakládal a rozvíjel. Srnec se profesně věnoval psychodiagnostice, metodologii, etice a poradenství.

​„Jen v redakční radě Československé psychologie působil od roku 1990. Vždycky tu byl,“ uvedli ve čtvrtek na facebooku zástupci Psychologického ústavu.

Srnec od roku 1949 pracoval jako laborant ve výzkumném oddělení Psychiatrické kliniky Univerzity Karlovy (UK). Počátkem 50. let, mimo jiné s psychologem Janem Doležalem, spoluvytvářel obor klinické psychologie v Československu. V letech 1953 - 1954 byl u zrodu oddělení klinické psychologie. Působil také desítky let na katedře psychologie UK, odešel v roce 2001.

Srnec byl držitelem Medaile za zásluhy o rozvoj Univerzity Karlovy a Medaile J.E. Purkyně za činnost v České lékařské společnosti. V roce 1948 spoluzakládal Demokratický klub, který byl legalizován až v roce 1990.
Srnec se narodil v roce 1928 v Žalově nedaleko Prahy. Na Filozofické fakultě UK začal studovat psychologii, lékařskou psychologii, ale i filozofii a sociologii v roce 1947.

„Ohrožení do budoucna vidím v komercionalizaci oboru psychologie a v orientaci absolventů na finančně lákavé aplikace,“ řekl Srnec loni v rozhovoru pro časopis Počitek.
Poslední rozloučení bude 22. února od 11:00 v kostele Nanebevzetí Panny Marie a svatého Karla Velikého v Praze.