S ostrou kritikou vlády i České národní banky vystoupil ve svém hodnocení týdne Čau, lidi na sociálních sítích předseda opozičního ANO Andrej Babiš. „Co nám vzkazuje vláda? Nejdřív nám vzkázali, že máme šetřit, že máme málo jezdit. Teď nám vzkazuje pan neviditelný ministr Síkela, že vytápíme v průměru o 4 stupně víc, tedy že údajně moc topíte všichni, chápete to?“ stěžuje si Babiš.

Babiš: Vláda by neměla upřednostňovat uprchlíky nad našimi občany | (4:30) | video: facebook/Andrej Babiš
„Takže nejdřív nám řekli nemáte jezdit, potom říkají nemáte topit a otázka je, kdy přijdou, že nemáte ani svítit. Co to je tohle?“ kritizuje expremiér.

„Kromě asociální vlády tady máme Rusnokovu drahotu,“ prohlásil také Babiš. Zdražili jste úvěry lidem, hypotéky, vytýká v Čau, lidi guvernérovi ČNB Jiřímu Rusnokovi. „Mladí lidé už budou mít problém si pořídit byt na hypotéku,“ uvedl bývalý premiér.

„Já jsem o tom přesvědčen, že vláda by měla dělat vyvážená opatření, že by neměla upřednostňovat uprchlíky a Ukrajinu nad našimi občany, oni skutečně mají těžké období a ještě bohužel to bude velice náročné,“ prohlásil Babiš. „Proboha, pomáhejme i našim lidem,“ řekl také šéf ANO.

Vadí mu zrušení povinného přimíchávání biopaliv do pohonnných hmot. „Nenávist vůči Babišovi je větší než vůči Putinovi,“ řekl doslova. Ruského prezidenta Vladimira Putina přitom kvůli agresi, kterou rozpoutal vůči Ukrajině, označují světoví politici i občané mnoha zemí světa za válečného zločince.

Babiš vládě vytkl rozhodnutí zrušit přimíchání biosložky do pohonných hmot už při debatě před hlasováním o státním rozpočtu na letošní rok. „Čtrnáct miliard dáte Putinovi, který zabíjí lidi,“ prohlásil Babiš. 
Největším výrobcem biopaliv v Česku je lovosická firma Preol, která je součástí holdingu Agrofert. Tu převedl Babiš do svého svěřenského fondu kvůli zákonu o střetu zájmů.

X X X

FIALA V NIČEM NEPOMOHL LIDEM BEZ DOMOVA, ZAČÍNÁ KRITIKA I V EU, POMOC UKRAJINĚ

Novináři: Vláda zastupuje bohaté. Musí pustit peníze i chudším voličům ANO a SPD.

Pomoc Ukrajincům, kteří prchají před válkou, je správná. Nesmíme ale zapomínat na chudší obyvatele, na které už nyní dramaticky dopadá palivová a energetická krize a kteří jsou současně spíše voliči ANO a SPD. Shodli se na tom komentátoři Info.cz Petr Holec a Mladé fronty Petr Kolář. Pokud vláda nesleví ze svých slibů a bude škrtit rozpočet i na úkor českých občanů, hrozí podle nich zhoršení nálady ve společnosti. Prozatím tichá opozice se navíc začíná probouzet.

„Vládní koalice zastupuje spíš bohatší lidi z měst, opozice ANO a SPD spíš lidi z malých měst a venkova. Na ty dopadá inflace a už velmi citelně. Uvidíme, jestli se vláda odkloní od svého slibu šetření a půjde cestou okolních zemí, kde lidem trochu ulevuje. Není to dogma, ale jde o to, jaké voliče zastupuje,“ prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS Petr Holec.
Hodnotil tak současnou situaci, kdy se v Česku vlivem zdražování, energetické krize i války na Ukrajině inflace vyšplhala nad 11 procent a stále stoupá. Česká vláda zatím proti růstu cen nafty a benzínu nepodnikla kroky jako snížení DPH nebo zastropování cen, k čemuž přistoupily některé okolní země. Rozhodla o zrušení silniční daně, zrušila povinnost přimíchávání biosložky do paliv a zavelela ke kontrole marží. To ale některým lidem nestačí.

Vláda Petra Fialy (ODS) při nástupu do vedení státu několikrát jasně zdůraznila, že hodlá šetřit a nikoliv zbytečně utrácet. Někteří občané mají ale dojem, že právě pomoc Ukrajině a Ukrajincům je zbytečné utrácení a začínají se ozývat s tím, že by peníze měli raději dostat chudí Češi.
Podle komentátorů je otázkou, zda v této situaci své sliby kabinet nezmění a nepůjde solidárnější cestou na úkor vyššího schodku státního rozpočtu.

„Vláda celou dobu říkala, že šetří a šetří, a teď dává peníze Ukrajincům. Za sebe musím říct, že je to správně. Ale pokud nepustí chlup i české straně, tak bude čelit kritice i ošklivé náladě ve společnosti a může se to obrátit proti nám všem. Může to přerůst v něco fakt ošklivého, co se může ve společnosti dít,“ hodnotil současné kroky vlády Petr Kolář.
Situace je podle něj mimořádná a vláda bude muset státní dluh navýšit, jelikož ušetřit se jí zřejmě nepodaří.

Podle Koláře se zatím překvapivě drží zpátky se svou kritikou opozice, což se ale může brzy změnit.
„Nemyslím si, že by opozice využívala uprchlíky. Dokonce i SPD Tomia Okamury se v tomto drží zatím zpátky, ale je otázka, jak dlouho jim to vydrží. Nemyslím si, že problém je pomoc Ukrajincům, ale to, že zatímco jim vláda pomáhá, tak se nedostatečně stará o české občany. A to bude to, na co bude opozice hrát a už to pomalu začíná,“ upozornil Kolář.

X X X

Havlíček: Rusové nemohli vyhrát tendr na Dukovany. Stalo se z toho politikum.

Ruský Rosatom neměl v tendru na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech žádnou šanci uspět. V pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS to řekl exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Podle něj se z ruské účasti navíc stalo politikum. Jeho slova kritizoval bývalý vládní zmocněnec pro jádro Jaroslav Míl. Udržování Rosatomu v soutěži, ačkoliv podle Havlíčka nemohl vyhrát, považuje za nejhorší ukázku, co lze při obchodním jednáním udělat.

Vyřazení Rosatomu z tendru o dostavbu Dukovan proběhlo loni na jaře poté, co vyšlo na povrch, že ruští agenti z GRU stáli za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014.

Havlíček říká, že ruský Rosatom ale neměl šanci v tendru uspět. „Bylo vyloučené, že by to Rusko mohlo vyhrát,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS exministr. Firmu však chtěl v tendru ponechat a popřípadě ji vyřadit „kulturní formou“. „Bylo zjevné, že Rusko nemá šanci finálem projít. Museli jsme se s ním vypořádat nějakým korektním způsobem,“ vysvětlil Havlíček.
Důvodem byla podle něj také snaha neohrozit dodávky surovin do Česka. „Rusko nám dodává 90 procent plynu a 60 procent ropy,“ nastínil Havlíček. Rosatom nakonec nebyl vyřazen z ekonomických či technologických důvodů, ale z bezpečnostních kvůli Vrběticím. Z celého tendru se podle Havlíčka již dříve stalo politikum.

Jeho postup ovšem kritizuje bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. Podle něj bezpečnostní služby dlouhodobě na problematiku ruského zapojení do dostavby Dukovan upozorňovaly. „Ono mnohdy stačilo poslouchat bezpečnostní složky dřív a ne dělat různé šarády a hry, které vypadaly mediálně zajímavě, ale v konečném důsledku měly zakrýt to, že byla maximální snaha udělat tendr i s Rosatomem za každou cenu a držet tohoto hráče co nejdéle ve hře,“ poznamenal Míl.

Problém vidí také v tom, že jednání, které předvedl Havlíček, není korektní. „Pokud pan Havlíček říká, že ho stejně chtěl následně vyřadit, tak to je to nejhorší, co můžete při mezinárodních a obchodních jednáních udělat,“ řekl Míl s tím, že ve finále byla ruská společnost v podstatě „za blbce“.
Bývalý vicepremiér a nynější místopředseda Poslanecké sněmovny k tomu dodal, že na takovém postupu se před rokem dohodla celá vláda.

X X X

Sokol o Babišově kauze: Představa, že stačí vrátit, co jsem nezákonně získal, je nesmysl.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch v pondělí poslal soudu obžalobu na šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou. Obžaloba se týká kauzy padesátimilionové dotace na stavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo. Právník Tomáš Sokol v pořadu 360° na CNN Prima NEWS kauzu podrobněji rozebral. Mimo jiné zmínil, že v případě prokázání viny hrozí bývalému premiérovi až deset let vězení.
Reklama

Podstatou případu je, že Čapí hnízdo původně patřilo Babišovu holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se však přeměnilo na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získalo padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu nemělo nárok.

Co vedlo k obratu v kauze Čapí hnízdo? Nové důkazy a změny svědeckých výpovědí

Babiš podezření z dotačního podvodu dlouhodobě popírá a celou kauzu považuje za účelovou. Expremiér rovněž často argumentuje i tím, že dotace už byla vrácena. To však podle bývalého ministra vnitra a právníka Tomáše Sokola příliš neznamená.
„Představa, že stačí vrátit to, co jsem nezákonně získal, je nesmysl. Může to být maximálně polehčující okolnost,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS. Celou kauzu pak Sokol považuje za mimořádně složitou.

„Je to skutkově složité, není to jako případ vykradeného bytu, kdy se zloděj přiznal. Vede se trestní řízení, aby se zjistilo, jestli lze vinu dokázat, nebo ne. Soud by měl být vysoce nad tím. Chladný, neosobní, nestranný a nemělo by jej zajímat, co se děje v médiích. Nemám důvod systému nevěřit,“ zmínil.

Došetření i kvůli výslechu Babiše mladšího
Naopak státní zastupitelství kritizoval z důvodu, že mu prý rozhodnutí trvalo až přehnaně dlouho. V kauze Čapí hnízdo bylo původně obviněno 11 lidí včetně členů Babišovy rodiny. Státní zástupce Šaroch postupně zastavil stíhání všech obviněných.
Bývalý nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však v prosinci 2019 po přezkumu obnovil stíhání Babiše a Nagyové. Zároveň potvrdil, že stíhání Babišových blízkých definitivně skončilo.
Policisté následně ukončili vyšetřování kauzy na konci loňského května, oba obviněné navrhli obžalovat. Šaroch na konci srpna rozhodl, že jim případ vrátí k došetření. Učinil tak zejména proto, aby vyšetřovatelé doplnili výslechy svědků, mimo jiné premiérova syna Andreje Babiše mladšího.

„Něco se asi potvrdilo. Pokud by bylo jisté, že nedošlo k porušení zákona, státní zástupce by se takto nezachoval a neskončilo by to u soudu,“ doplnil Sokol. Policisté znovu navrhli oba obviněné obžalovat 20. září, vyšetřování ale následně zdržel fakt, že Babiš v říjnových volbách znovu nabyl poslanecký mandát a tím i imunitu. Sněmovna Babiše ke stíhání vydala na začátku března.

X X X

Nejen ropa, i léky jsou strategická surovina, říká šéf farmaceutické asociace.

Ruská agrese na Ukrajině ovlivňuje také trh s léčivy. Naštěstí pro Česko, výpadky dodávek léků k nám nehrozí. Opačná by byla situace, kdyby omezila své dodávky ve farmaceutickém odvětví Čína.

Problémem je ovšem zdražování cen energií. „Z hlediska marží jsou tak již u některých skupin léčiv na hranici udržitelnosti, a pokud se něco nezmění, může se stát, že výroba či dodávky některých léčiv, u kterých další uvádění na trh za stávající ceny bude nerentabilní, skončí,“ říká Filip Vrubel, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem.

X Můžou nějak ovlivnit sankce uvalené na Rusko dostupnost léků pro české pacienty?

Sankce, které Evropská unie na Ruskou federaci uvalila, se netýkaly obchodování s léčivými přípravky. Dovoz z Ruska ani jejich vývoz do Ruska tak není omezen. Na druhou stranu z logistických a finančních důvodů je nyní obchodování s Ruskem poměrně obtížné a někteří výrobci léčiv teď interně přehodnocují své závazky vůči ruským odběratelům.
Rusko pak v odpovědi na sankce uvalilo reciproční sankce.

Ty se v určitém zanedbatelném rozsahu týkají i vývozu zdravotnických materiálů z Ruska, ale vesměs nejde o léčivé ani pomocné látky pro výrobu léčiv. Někteří výrobci se operativně přeorientovali na subdodávky ze západních zemí již před několika lety v souvislosti s okupací Krymu a zvýšeným napětím mezi Ruskem a Ukrajinou.

X Případné potíže s dostupností léků by tedy mohlo teoreticky mít spíš Rusko?

Je třeba říct, že Rusko nepatří mezi frekventovaný zdroj pro dodávky léčiv do Evropy či látek pro výrobu léčiv v EU. Takže ano, je to spíše naopak. Rusko je do značné míry závislé na dodávkách ze zahraničí.

Ropa možná, plyn spíše ne. Nové sankce rozdělují Evropskou unii

X A umíte odhadnout, jak moc by případně sankce dostupnost léků v Rusku mohly ovlivnit?

V krátkodobém horizontu nemusí být dostupnost léčiv v Rusku ohrožena. Pokud však agrese ruské vlády bude trvat dlouho, a stejně tak sankce proti Rusku, může se stát, že některé globální farmaceutické společnosti se stáhnou z trhu po vzoru jiných velkých koncernů a světových značek.

V takovém případě doprodáním jejich léčiv v distribučním řetězci, což je většinou otázka několika týdnů, maximálně dvou tří měsíců, by skutečně mohl nastat znatelný nedostatek i život zachraňujících léků. K tomu zatím žádná velká farmaceutická společnost nesáhla, zejména z humanitárních důvodů. Objevují se ale již menší regionální hráči, kteří čistě z hodnotových důvodů omezili dodávky svých léčiv do Ruska. Uvidíme, zda to bude trend.

X Velké firmy se z Ruska stahují nebo tam už nechtějí investovat…

To, co ruská vláda způsobila, již zásadně ovlivnilo rozhodování farmaceutických firem o tom, zda budou investovat do vybudování nových výrobních kapacit v Rusku či rozšiřování výroby nebo do navazování kontraktů s místními partnery a podobně. Výrobci, se kterými hovoříme, se k rozvoji byznysu v Rusku staví velmi skepticky. Některé projekty již byly zastaveny.

X Sankce uvalené na Rusko způsobují zvyšování cen energií, paliv. Vnímáte to taky?

Ano, nepřímé dopady krize na výrobu léčiv už vidíme. Téměř všechny výrobce obrovsky zasáhlo navýšení ceny energií. I pro firmy v malém Česku jde o navýšení nákladů v řádech mnoha milionů korun. Přitom léky jsou cenově regulovaná komodita, a firmy tedy nemohou zvýšené náklady promítnout do cen.

Z hlediska marží jsou tak již u některých skupin léčiv na hranici udržitelnosti, a pokud se něco nezmění, může se stát, že výroba či dodávky některých léčiv, u kterých další uvádění na trh za stávající ceny bude nerentabilní, skončí.  Týkat se to bude zejména levnějších léčiv, které jsou často užívané denně tisíci pacienty v Česku. A nejde jen o výrobce. Velké problémy činí inflace a ceny energií i distributorům a lékárnám. Ti všichni mají regulované marže, do kterých novou situaci na trhu nemohou promítnout, a očekávám v tomto smyslu velký tlak na stát. 

X Může se válka na Ukrajině týkat potíží v samotné výrobě léků u nás či v Evropě?

Z dostupných dat je známo, že dvě třetiny účinných látek pro výrobu léků se vyrábějí v Indii a v Číně.
Jak jsem uvedl, v souvislosti se sankcemi vůči Rusku či recipročními sankcemi Ruska vůči EU žádné větší škody v oblasti dodávek léčiv nehrozí. Zcela opačná situace by ale byla v případě Číny. Globální farmaceutický obchod je do nezanedbatelné míry závislý právě na dodávkách surovin či léčivých látek z této asijské země. Nelze to ale chápat tak, že by bez čínských subdodávek nebyly na globálním trhu žádné léky.

Řada firem, zejména inovativních či firem sídlících v USA, je schopna výroby kompletně bez čínských dodávek. Jenže jejich podíl na trhu by nestačil na zachování dostupnosti léčiv pro pacienty ve vyspělých zemích. Řada levnějších alternativ, které vstupují na trh po uplynutí patentu originálních léčiv a které umožňují více pacientům dostat se k moderní a potřebné léčbě, se vyrábí buď přímo v Asii, nebo minimálně s použitím surovin a látek dovážených z Asie, zejména tedy z Číny.

Ekonomický růst se dramaticky sníží. Budeme rádi za nulu, říká Rusnok

X A co se týká Číny, nějaké potíže se v souvislosti se současnou situací objevují?

Problémy s dovozem léčiv a surovin z Číny a Indie nezaznamenáváme. Ale trh se ještě nevzpamatoval z pandemie, která narušila dodavatelský řetězec globálně a v mnoha sektorech hospodářství. Dodavatelský řetězec je stále ještě docela křehký a mnoho firem jej momentálně přehodnocuje a hledá záložní kapacity.

X Když se ještě vrátíme do Evropy, dostupnost léků obecně se ale netýká jen krizových situací. Vím, že je to i otázka evropské farmaceutické strategie. Jak chce výpadky léků EU řešit do budoucna?

V posledních týdnech se hodně mluví o závislosti Evropy na dodávkách ropy a zemního plynu. Mezi strategické suroviny však zcela jistě patří léky a léčivé látky. A v této oblasti je Evropa neméně závislá. Evropská komise si je toho již dlouho vědoma, a jak v Nové průmyslové strategii EU, tak ve Farmaceutické strategii pro Evropu se zamýšlí nad řešením problému. Zatím však konkrétní kroky učiněny nebyly.

Obávám se, že se to neobejde bez koordinované a masivní finanční i regulatorní podpory evropských producentů léčiv pro vytvoření nových výrobních kapacit a investic do technologií, které by umožnily výrobu také léčivých látek. A minimálně také i pro vytvoření a pravidelné obměny skladových zásob klíčových surovin.

X Může se to dořešit během českého předsednictví v Radě EU, které začíná v červenci?

Jakkoliv bych si přál, aby se řešení našlo v době našeho předsednictví, obávám se, že ve světle aktuálního dění to nemusí být prioritou. Jsem ale rád, že stejně jako u minulé vlády, u nového vedení ministerstva zdravotnictví cítíme ochotu ke spolupráci a společnému hledání cest. Česká republika má bohatou tradici farmaceutické výroby. Máme na čem stavět.
Výrobní továrny u nás vyrábějí léky a dodávají je do desítek zemí světa. A mají i rozvojové projekty a inovační plány. Ale potřebujeme aktivní podporu státu. Třeba skrze Národní plán obnovy, přinejmenším v tom smyslu, aby jednotlivé dotační výzvy byly koncipovány tak, aby farmaceutický sektor nebyl znevýhodněn.

X X X

Biden bude jednat ve Varšavě o reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

Americký prezident Joe Biden v pátek navštíví Varšavu, kde bude jednat o mezinárodní reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která vyvolala „humanitární a a lidskoprávní krizi“, uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Do Polska od začátku války rozpoutané Putinovým režimem přišly už více než dva miliony uprchlíků z Ukrajiny.

Na polském území jsou také tisíce amerických vojáků, Polsko je tak v řešení ukrajinské krize klíčovým spojencem, podotkla agentura AP.
Polsko je také jednou ze zemí, které nejhlasitěji volají po tom, aby Severoatlantická aliance zvážila důraznější kroky pro zastavení krvavých bojů na Ukrajině. 

Ve Varšavě má americký prezident na programu setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou.
Představitelé Bílého domu dříve uvedli, že přímo na Ukrajinu se Biden nechystá. Americký ministr zahraničí Antony Blinken se však tento měsíc na polsko-ukrajinských hranicích sešel se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou, a dal tak Ukrajině najevo americkou podporu.

Bílý dům také oznámil, že prezident Biden bude v pondělí vést konferenční hovor a diskutovat koordinovanou odpověď na ruskou invazi na Ukrajinu s francouzským prezidentem Emmanulem Macronem, německým kancléřem Olafem Scholzem, italským premiérem Mario Draghim a s britským premiérem Borisem Johnsonem.

Do Varšavy se Biden přesune poté, co se ve čtvrtek setká v Bruselu se zástupci Severoatlantické aliance a lídry Evropské unie a zemí G7.
Politici by v Bruselu měli jednat o pomoci napadené Ukrajině a dalším společném postupu vůči Rusku. Evropští lídři by na summitu měli hovořit mimo jiné o ukončení energetické závislosti na Rusku, k níž unijní země potřebují i americký zkapalněný zemní plyn.

X X X

Američané po celé zemi musí hledat plyn hlouběji. Vyplývá to z nedávné prezentace dat banklesstimes.com. Webová stránka ve své analýze ukazuje, že ceny čerpadel ve většině států vyletěly nad 4,0 USD.

Tato zpráva následuje po zveřejnění údajů o inflaci ministerstva práce za únor 2022. Tato zpráva ukázala, že inflace během té doby dosáhla 7,9 %. Ukázalo se také, že ceny benzínu vystřelily nahoru.
Zpráva přiřadila eskalaci cen plynu k válce na Ukrajině a krizi COVID-19.

Ceny plynu se v jednotlivých státech liší
Analýza BanklessTimes ukazuje významné rozdíly v cenách plynu v USA, což je způsobeno některými faktory, které jsou specifické pro stát. Například na Havaji přispívají vysoké náklady na dopravu a distribuci k vysokým cenám čerpadel.
Tento rozdíl je také v daních, které různé státy vybírají na benzín. Vyšší daně v Kalifornii vysvětlují, proč je tam komodita drahá.
Nejvíce peněz za benzin vypalují Kaliforňané. Zde se rozloučíte s téměř 6 dolary (5,794 $ v době psaní) za galon plynu. Tato cena následuje po zisku +0,012 ze závěrečných cen předchozího dne.

V sedmi dalších státech vás to také vyjde asi na pět babek za galon. V cenách plynu zde vedou Havaj a Nevada. Zatímco v prvním případě zaplatíte 5,119 $/galon, v druhém se rozdělíte s 5,031 $ za totéž.
Kromě toho vás bude stát palivo ve Washingtonu, Oregonu a Alabamě asi 4,7 USD. Nakonec plyn vyjde v Arizoně na 4,605 ​​USD a v Illinois na 4,535 USD.

Plyn je zde levnější
Na druhé straně platí, že Američané platí na pumpě v patnácti státech méně než 4,0 dolaru. Většina z nich zabírá oblasti Mid to Mountain West.
Ceny benzínu se zde pohybují od minima 3,782 $ v Oklahomě po nejvyšší 3,993 $ v Montaně. Tyto regiony také zaznamenaly snížení cen za posledních 24 hodin. Intent Holdings, Liverpool Street, Londýn

X X X

SOUDCI VS V OLOMOUCI SE ZASTALI ADVOKÁTKY KÝČKOVÉ

Případ soudce Elischer: Obhájce nelze redukovat na „oleandr“, zastal se soud advokátky

Vrchní soud v Olomouci (VS) zrušil rozhodnutí senátu Městského soudu v Praze (MS) v čele se soudkyní Veronikou Cukerovou, kterým se měla obhájkyně soudce VS v Praze Ivana Elischera Lucie Kýčková předat ke kárnému řízení České advokátní komoře (ČAK). Podle názoru senátu MS v Praze měla totiž Kýčková opakovaně mařit jednání soudu a jednat vůči němu urážlivě.

Senát VS v Olomouci v čele se soudcem Milanem Kaderkou vyhověl v lednu stížnosti obhájkyně Lucie Kýčkové, která se bránila tomu, aby byla předána ke kárnému řízení ČAK. O tom, že měla opakovaně mařit jednání soudu v případu soudce VS v Praze Ivana Elischera, kterého zastupovala, byl přesvědčen senát MS v Praze. Předsedkyně senátu Veronika Cukerová ve stížnosti popsala několik případů, kdy podle názoru senátu došlo k nedostatečné omluvě a urážlivému jednání obhájkyně.  

K prvnímu „maření“ mělo dojít v dubnu 2020, tedy v době první vlny epidemie koronaviru. Tehdy se obhájkyně omluvila z hlavního líčení, protože se musela postarat o nezletilého syna, neboť byla uzavřena školská zařízení. Senát Cukerové jí však nevyhověl s argumentem, že opatření se již rozvolňují, a navíc si může zajistit substituci. Na to reagovala obhájkyně sdělením, že substituce v dané věci není s ohledem na specifické okolnosti případu možná. Soud však opět jejímu návrhu na odročení nevyhověl s tím, že nebude při hlavním líčení rozhodováno meritorně, a proto si může Kýčková substituci klidně zajistit.
Protože první den hlavního líčení nebyla obhájkyně přítomna, bylo rozhodnuto o odročení a obhájkyně byla soudem vyzvána k doložení potvrzení, že čerpá na péči o syna ošetřovné. Když pak obhájkyně soudu sdělila, že nakonec od záměru čerpat ošetřovné upustila, považoval to soud za urážlivé jednání

VS v Olomouci však omluvu obhájkyně vyhodnotil jako včasnou a legitimní, a to především s přihlédnutím k tehdejším okolnostem. Pokud měl senát MS i přesto pochybnosti o pravdivosti tvrzení obhájkyně ohledně nemožnosti zajistit péči o nezletilého syna, měl to podle VS ověřit, což ovšem neučinil.

Co se týče možnosti zajistit si substituci, VS v Olomouci konstatoval, že takový požadavek soudu je sice obecně oprávněný, ovšem v dané situaci – především s ohledem na složitost případu – bylo zcela legitimní, když to obhájkyně odmítla. Během hlavního líčení, z něhož se obhájkyně omluvila, mělo navíc dojít k rozsáhlému dokazování. A podle VS v Olomouci „nelze redukovat účast obhájce vystupujícího v trestním řízení na základě udělené substituční plné moci, na jeho pouhou fyzickou účast u úkonu trestního řízení“. Nic urážlivého pak soud nespatřoval ani ve sdělení soudu, že obhájkyně nakonec ošetřovného nevyužila.

Další údajný prohřešek Elischerovi obhájkyně Kýčkové měl přijít v prosinci 2020, když se omluvila z hlavního líčení a soudu doložila lékařskými zprávami, že měla obtížný a bolestivý stomatologický zákrok, který jí znemožnil komunikovat. Senát MS však – přes dodané lékařské zprávy – tentokrát situaci ověřoval. Ovšem i přes sdělení sestry, že obhájkyně opravdu nevypadala po zákroku dobře, rozhodl, že omluva není dostatečná.

I v tomto případě dospěl VS v Olomouci k opačnému závěru, když konstatoval, že zdravotní stav obhájkyně vylučoval její účast na hlavním líčení. „Z obou citovaných lékařských zpráv bez jakýchkoliv pochybností vyplynulo, že posledně jmenovaná trpěla akutními bolestmi zubů, díky nimž bylo nutno dokonce nasadit antibiotika a aplikovat drén. Za takového stavu je podle mínění podepsaného soudu krajně obtížné nejen cestovat z místa sídla advokátní kanceláře JUDr. Kýčkové v Teplicích do Prahy, ale zejména realizovat v adekvátním rozsahu povinnosti obhájce u hlavního líčení, které, kromě jiného, zahrnují i verbální projev,“ uvedl VS v Olomouci. A opět zopakoval svůj závěr ohledně požadavku soudu na substituci, která podle jeho názoru není v tomto případě vhodná.

VS v Olomouci se za obhájkyni postavil i v případě, kdy jí senát MS v Praze vytýkal, že zmařila jednání soudu, když se omluvila, protože se nakazila koronavirem. Senátu MS vadilo, že to obhájkyně nedoložila PCR testem, ale pouze dokladem o pracovní neschopnosti, a navíc opět nezajistila substituci. To odůvodňovala obhájkyně mj. i tím, že za dané situace nelze ani realizovat předání spisového materiálu, který má u sebe, neboť by tím byly porušeny pravidla izolace.
Podle VS však v dané době stačil k prokázání onemocnění test antigenní, který obhájkyně měla a jako dostatečnou shledal soud i omluvu podloženou neschopenkou.

Hraniční omluva
Naopak ve dvou případech dal VS v Olomouci spíše zapravdu senátu MS v Praze.
Jako hraniční vyhodnotil omluvu ze začátku února minulého roku, kdy se na cestě autem do Prahy měla zhoršit v důsledku sněhové kalamity situace natolik, že se obhájkyně rozhodla v cestě nepokračovat a soudu to telefonicky oznámila. Jakkoliv VS v tomto případě omluvu jako dostatečnou nevyhodnotil, přihlédl k tomu, že soud na toto sdělení nijak nereagoval, neposunul začátek jednání a rozhodl, že se jednání ruší.

Se senátem MS v Praze se VS ztotožnil v názoru, že obhájkyně zmařila jednání, když v červnu 2021 – v době, kdy jeden z obžalovaných, kterého zastupovala, se nacházel ve Vietnamu a nemohl se na jednání soudu dostavit – poslala soudu jak omluvu jeho, tak svoji. Sama totiž vyhodnotila, že jeho nepřítomnost je překážkou pro jednání soudu a není možné, aby se hlavní líčení konalo.

S tím však VS v Olomouci vyslovil zásadní nesouhlas. „Zejména však podle stížnostního soudu nebyla obhájkyně v žádném případě oprávněna (ač tak argumentuje v podaném opravném prostředku), sama vyhodnotit, že ve věci nejsou dány důvody pro to, aby proti obžalovanému Nguyen Quoc Hungovi bylo vedeno řízení proti uprchlému, tudíž že se hlavní líčení v žádném případě nemůže konat a tím pádem není její přítomnosti třeba. Stěžovatelku je třeba důrazně poučit o tom, že o konání řízení proti uprchlému po podání obžaloby rozhoduje soud, a to buď na návrh státního zástupce, nebo i bez takového návrhu (§ 305 věta prvá tr.ř.). Rozhodně není na žádné z procesních stran, aby sama vyhodnotila, zda důvody pro posledně naznačený postup jsou, či naopak nejsou dány, a tomuto vyhodnocení následně přizpůsobila svůj procesní postup,“ uvedl k tomu VS v Olomouci.

Přes toto jedno pochybení VS v Olomouci stížnosti vyhověl a zrušil usnesení, kterým se senát MS v Praze obrátil na ČAK s podnětem na zahájení kárného řízení. Podle názoru VS toto jedno pochybení totiž nedosahuje takové intenzity, aby byl takový postup na místě.

VS v Olomouci navíc vyhodnotil, že vztahy mezi obhajobou na straně jedné a senátem Veroniky Cukerové na straně druhé, byly zatíženy nemalou mírou animozity.
„Aniž by v rámci tohoto rozhodnutí hodlal podepsaný soud jakkoliv arbitrárně rozhodovat o tom, kdo má na nastalé situaci větší míru viny, přesto je třeba říci, že nezpochybnitelným faktem je, že vztahy mezi soudem a procesními stranami, zejména pokud se týče obžalovaných, případně jejich obhájců, lze jen stěží označit za harmonické. Podle mínění Vrchního soudu v Olomouci právě tato situace byla do značné míry impulsem k postupu nalézacího soudu, jež se materializoval v napadeném usnesení,“ uvedl k tomu VS v Olomouci.

Ten také senátu MS vytkl, že za část procesních komplikací si může sám, když opakovaně nereflektoval jeho připomínky. „V této souvislosti nelze nepřiznat jistou relevanci tvrzení JUDr. Kýčkové v tom smyslu, že této situaci do jisté míry přispěl svým přístupem i samotný nalézací soud, který (byť mu samozřejmě toto právo stížnostní soud v žádném případě neupírá) opakovaně zamítal žádosti posledně jmenovaného o propuštění z vazby, případně prodlužoval dobu trvání vazby, aniž by zvážil a případně i využil, některý z institutů vazbu nahrazujících.

V této souvislosti je vcelku případný odkaz stěžovatelky na odůvodnění usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12.11.2020, sp. zn. 5 To 82/2020, potažmo na rozhodnutí téhož soudu ze dne 22.7.2020, sp. zn. 5 To 53/2020. V obou těchto rozhodnutích posledně zmíněný soud deklaroval, že s ohledem na délku řízení a pokročilost dokazování je vazební důvod vazby útěkové ve smyslu § 67 písm. a) tr. ř. ve vztahu k obžalovanému Nguyen Quoc Hungovi stále více oslabován a je třeba se důkladně zabývat možnostmi nahrazení vazby instituty k tomu určenými, jež jsou uvedeny v zákoně. Stejně tak v obou posledně citovaných rozhodnutích vytkl tehdejší stížnostní soud jistou menší míru přezkoumatelnosti příslušných částí rozhodnutí Městského soudu v Praze, v nichž se tento zabýval případnými možnostmi nahrazení vazby u obžalovaného Nguyen Quoc Hunga některým z institutů k tomu zákonem určených.

S ohledem na tyto úvahy je možné přiznat jistou relevanci argumentaci stěžovatelky v tom směru, že jen stěží může obstát úvaha Městského soudu v Praze, vtělená do napadeného usnesení, v tom smyslu, že údajné obstrukční jednání JUDr. Kýčkové, charakterizované zejména jejími opakovanými nedostatečně omluvenými absencemi u hlavních líčení, díky čemuž musela být hlavní líčení odročována, bylo hlavním důvodem toho, že nebylo možno v dané trestní věci rozhodnout do té doby, než uplynula maximální zákonem stanovená lhůta trvání vazby obžalovaného Nguyen Quoc Hunga,“ uvádí se v odůvodnění rozhodnutí VS v Olomouci. Petr Dimun, ceskajustice,cz

X X X

Zemřel korsický nacionalista Colonna. Jeho napadení vyvolalo nepokoje

Doživotně odsouzený korsický nacionalista Yvan Colonna v pondělí zemřel na následky svých zranění, která utrpěl začátkem března. Jedenašedesátiletého aktivistu tehdy napadl spoluvězeň. Útok na Korsice rozpoutal rozsáhlé protesty a nepokoje. Colonna si odpykával doživotní trest za vraždu prefekta Clauda Erignaca z roku 1998.

O úmrtí skrze právního zástupce informovala Colonnova rodina, napsala agentura AFP. „Rodina Yvana Colonny potvrdila, že zemřel dnes v nemocnici v Marseille. Požadují, aby lidé respektovali dobu smutku, a nebudou záležitost komentovat,“ uvedl v pondělí právní zástupce.

Colonnu 2. března pobodal a vážně zranil jiný trestanec ve věznici ve francouzském Arles. Aktivista byl od té doby v kómatu. Útok se vyšetřuje, podezřelý z činu je před soudem. Francouzská justice Colonnovi minulý týden kvůli zdravotnímu stavu pozastavila trest.
Napadení Colonny na Korsice zhoršilo už tak napjaté vztahy mezi nacionalisty a Paříží. Ostrov s historicky silným nacionalistickým hnutím zažil řadu násilných demonstrací a protestů, které si vyžádaly desítky zraněných.

Francie tiší nepokoje na Korsice, převeze tam odsouzené za vraždu prefekta
Minulý týden pak Korsiku navštívil francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Podle něj je vláda v Paříži připravena na ústupky a rozšíření autonomie.\
Protestující mimo jiné vinili francouzské úřady, že Colonnu navzdory jeho žádostem nepřevezly do věznice na Korsice.
Darmanin před týdnem v rozhovoru uznal, že za útok nese částečnou odpovědnost stát, který měl vězni zajistit ochranu.

X X X

MOSKVA KRITIZOVALA BIDENA, ODMÍTL MÍROVÉ JEDNÁNÍ O MÍRU S TOKIEM

Kreml vyčinil velvyslanci USA kvůli Bidenovi, odmítl mírové hovory s Tokiem.

Ruská diplomacie si v pondělí předvolala velvyslance Spojených států Johna Sullivana kvůli „nepřijatelnému“ komentáři amerického prezidenta Joea Bidena. Ten o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi prohlásil, že je to válečný zločinec a vrah. Kreml též uvedl, že zastaví mírová jednání s Japonskem týkající se sporu o část Kuril.

„Taková vyjádření od amerického prezidenta, nehodná státníka takového významu, posouvají vzájemné vztahy na hranici kolapsu,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.
Resort pohrozil, že by se bilaterální diplomatické vztahy mohly přerušit, velvyslanci předal protestní nótu. Ministerstvo též Sullivanovi sdělilo, že Rusko na nepřátelské akce „rozhodně a pevně“ odpoví.

Biden navíc Putina v souvislosti s tím, že vyvolal válku na Ukrajině, nenazval jen válečným zločincem, ale i „vražedným diktátorem“ a „čistým gaunerem“. Kreml odsoudil Bidenova slovo jako „osobní urážky“.
Biden označil Putina za válečného zločince: 

Rusko končí mírová jednání s Tokiem
Moskva rovněž uvedla, že zastaví mírová jednání s Japonskem týkající se sporu o část Kuril v reakci na japonské sankce vůči Rusku kvůli invazi na Ukrajinu. „Za současných podmínek Rusko nehodlá pokračovat v jednáních s Japonskem o mírové smlouvě,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení s odkazem na „otevřeně nepřátelské postoje Japonska a pokusy poškodit zájmy naší země“. 

Ruská invaze křísí staré územní spory. Tokio se znovu hlásí o Kurily
Japonsko prohlásilo, že ruská agrese je z hlediska mezinárodního práva stejně nelegální jako okupace jižních Kuril a připojilo se k dalším zemím, které na Rusko kvůli Ukrajině uvalily sankce. 

Spor o Kurily se táhne od konce světové války. Sovětský svaz čtveřici ostrovů anektoval tři dny po japonské kapitulaci. Zatímco Tokio obviňuje Moskvu z nelegální okupace, Rusko tvrdí, že jižní Kurily byly legálně převedeny do správy SSSR „jako součást trestu za japonskou agresi a jeho spojenectví s nacistickým Německem“.

X X X

V ČR ubylo lidí s tuberkulózou.

Migrační vlna může s čísly „zamávat“

Tuberkulózy v Česku opět ubylo. Po loňském rekordně nízkém počtu nemocných opět podle předběžných údajů klesl počet pacientů s TBC, a to o 31 na 337. Česká republika se tak řadí k zemím, kde TBC prakticky mizí. S tímto stavem ale může v dalších letech podle plicních lékařů zamíchat migrační vlna, která se nyní valí přes Evropu v důsledku válečného stavu na Ukrajině.

Lidé, kteří prchají před válkou, totiž doma obvykle neprocházejí tak důslednými zdravotními prohlídkami, jakých se dostává Čechům. Plicní lékaři nabídli hned ze startu uprchlíkům bezplatnou péči a chtějí při prohlídkách kontrolovat i TBC. Na situaci upozorňují ve Světový den boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března. Ve stejný den jen o 140 let dříve oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.

„Bohužel Ukrajina patří k zemím, které řadíme mezi rizikové, co se výskytu tuberkulózy týče. Vzhledem k tomu, že z Ukrajiny utekly více než tři miliony lidí, lze předpokládat, že statisíce najdou nový domov v Česku. O všechny se musíme postarat. Poskytnout jim lékařskou péči a těm, kteří u nás chtějí zůstat a zapojit se do pracovních nebo školních kolektivů, nabídnout základní prohlídku. Ta by v odůvodněných případech zahrnovala i rentgen hrudníku nebo provedení tuberkulinového testu,“ říká prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Jak dále uvedla, je pravděpodobné, že bude nedostatek vakcín, tuberkulinových testů a léků na tuberkulózu, proto je třeba, aby vláda začala jednat s výrobci o možném navýšení dodávek. „Objem našich objednávek odráží situaci v Česku. Ta se nyní změnila, je třeba se tomu přizpůsobit. Nebude to hned, firmy obvykle plánují výrobu na rok dopředu a nebude jednoduché rychle navýšit kapacitu,“ vysvětluje prof. Koziar Vašáková a připomíná, že v Česku bylo v listopadu 2010 zrušeno plošné očkování proti tuberkulóze a vakcínu lékaři dávají jen rizikovým skupinám dětí.

Podle MUDr. Jiřího Wallenfelse, vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou FN Bulovka, se TBC v případě cizinců v minulosti vyskytovala převážně u mužů, kteří sem jezdí za prací. „Nyní do Česka a potažmo Evropy proudí většinou ženy a děti, a je tedy velmi těžké odhadovat budoucí vývoj stavu nemocných,“ říká MUDr. Wallenfels. Čeští plicní lékaři v nemocnicích by se podle slov doc. MUDr. Milana Sovy, Ph.D., předsedy České aliance proti chronickým respiračním onemocněním (ČARO) měli také připravit na možný vyšší počet případů s tzv. multirezistentními formami TBC, které jsou necitlivé na běžná antituberkulotika. Pacienti s touto formou musí ležet v nemocnici dlouhé měsíce.

„Budeme se muset připravit na nápor těchto komplikovaných případů. Dosud je multirezistentní tuberkulóza v Česku spíše vzácná. Jedním z řešení by byla změna legislativy a možnost domácí léčby pacientů s běžnou TBC. Aktuálně je nutné takovéto lidi dva měsíce hospitalizovat v některé z léčeben, kde je již nyní lůžek kritický nedostatek,“ říká doc. Sova. Připomíná, že Česko je jednou z posledních zemí Evropské unie, která pacienty izoluje v nemocnicích. „V ostatních zemích je pouští domů a kontrolují pouze, zda dodržují léčbu, zdržují se doma a nosí roušku, žádná z těchto zemí přitom nemá s vyšším výskytem tuberkulózy problém,“ připomíná doc. Sova.

V loňském roce v Česku tuberkulózou onemocnělo podle předběžných údajů 337 lidí, většinou mužů, v šesti případech multirezistentní formou. Průměrný věk nemocných činil 49 let, ale lékaři objevili tuberkulózu také u sedmi dětí. Podíl TBC u osob narozených mimo Česko činil 34 %, mezi nemocnými byli zastoupeni nejvíce Ukrajinci, Vietnamci, Rumuni a Mongolové. Loni na tuberkulózu zemřelo 20 lidí. Mgr. Markéta Pudilová

X X X

Odborář Středula: Nepovažujme Ukrajince za levnou pracovní sílu. To je to nejhorší, co můžeme udělat.

V České republice se zaregistrovalo už přes 200 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Jak jejich příchod zasáhne sociální systém a pracovní trh? Je vláda na migrační vlnu připravena? A máme se obávat tlaku na pokles platů? Odpovídá předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

x Měla by podle vás vláda nějak selektovat, komu z válečných uprchlíků umožní pracovat a komu ne?

Je nutné, aby aktivovala například Státní úřad inspekce práce, celní správu, které mají právo kontrolovat všechna opatření. Dlouhodobě jsme požadovali, aby se česká pracovně-právní legislativa přetlumočila pro příchozí do jejich jazyků, ať si mohou přečíst, jaké jsou jejich práva a povinnosti.
Nevíme, z jakého kulturního prostředí přicházejí, nevíme, do jaké míry byla úcta k zákonům podobná jako v našem teritoriu, netušíme, jestli vůbec mají takové instituty jako my. Proto je důležité, aby když k nám přicházejí, ať už je to dobrovolně, nebo je to vynucený odchod a útěk, tak je potřeba jim pomoci a zachovat jejich důstojnost.

Jsou mezi nimi vědci a vědkyně i lidé pracující v továrnách a je potřeba jim zachovat důstojnost. Právě ten přátelský přístup je jedním z důležitých momentů, podle kterého by se dalo rozpoznat, do jaké míry je to bezhlavé, nebo do jaké míry je to skutečně něco, kde jsme si vědomi všech těch pro a proti a děláme všechno proto, abychom vyeliminovali velkou část nebezpečí, které by potom mohlo změnit atmosféru ve vztahu k lidem, kteří k nám hojně přicházejí.

x Proč bychom neměli a priori ukrajinskou pracovní sílu považovat za levnou?

Právě Ukrajinští zaměstnanci, kteří tady dlouhodobě pracují, mají v mnoha případech svoji průměrnou mzdu hluboko pod průměrnou mzdou. Statistici to sledují a Ukrajinci mají průměrnou mzdu úplně nejhorší ze všech entit, které v Česku pracují. Ročně se to vydává v publikaci, která se jmenuje Cizinci v České republice a je tam od jejich počtů podle regionů až třeba po trestné činy, které dělají, aby bylo zřejmé, co se v těch komunitách děje. Jeden z údajů je i to, jaký je průměrný výdělek podle jednotlivých skupin.

Proto říkáme, abychom si dali pozor. Nepovažujme v žádném případě kohokoliv, kdo sem přichází, za levnou pracovní sílu, protože to je to nejhorší, co jim můžeme udělat. Jestli je chceme skutečně seriózně začlenit, chceme, aby si tady vydechli a aby nemuseli bezčinně sedět, tak v tom případě musíme dbát na to, aby to bylo opravdu důstojné. Asi před 14 dny jsme měli jednání s místopředsedou vlády Jurečkou, kde odbory přišly s návrhem, aby se v tom přijímacím formuláři napsala také profese toho člověka. To proto, abychom mohli případně velmi rychle a flexibilně začít třeba nabízet práci.
Řeknu příklad, který jsem viděl na sociálních sítích a moc se mi to líbilo.

Někdo zprostředkoval, že přichází vědkyně, která je specialistkou na polymery, což je velice úzká specializace. Hned došlo k tomu, jestli někdo neví, kde by mohla začít pracovat. Okamžitě přišlo několik nabídek. To je ten cíl. To je to plus, které by mohlo z celé situace nastat – využít jejich kvalifikace, rozvinout ji, třeba tady zůstanou nebo potom opustí Českou republiku, ale už tady bude velice příjemná spojitost a může z toho vzniknou velice hezká multiplikace.

x Jsem rád, že to říkáte, protože z Ukrajiny přichází spousta kvalifikovaných lidí, kteří na zdejším trhu práce zoufale chybí, ať jsou to lékaři, zdravotní sestry, stomatologové a tak dále. Jak bychom měli využít jejich kvalifikaci, aby v Česku nemuseli pracovat manuálně?

To má několik důležitých aspektů. Ten první je, že jestliže by někdo chtěl pracovat v lékárně, ve farmacii, tak musí mít nějakou kvalifikaci. Pro některé profese je to nutný předpoklad.

x To je zřejmé, ale jak ji budou prokazovat?

V některých případech se někdo pokouší o to, že by byly nějaké možné úlevy. Já ale varuji před některými jejich typy. Když se dotknu farmacie, tak pokud je tam předpoklad, že musí být nějaká kvalifikace, tak musí dojít k její verifikaci. Dokonce jsem slyšel, že řada ukrajinských úřadů funguje a poskytují doklady.

Samozřejmě je potřeba udělat nějaký typ zkoušky. U některých zaměstnání je ale také důležitý předpoklad, že mluví česky a domluví se s klientem. Každá profese je jiná, ale umím si představit, že sem někdo přijde a bude mít napsáno, že svařoval ocelové konstrukce v továrně. Zkouška nemusí být tak složitá a komplikovaná. Přesto je ale důležitá. Je to vysoce kvalifikovaná profese, ale je o něco jednodušší projít nějakou aprobací. Nemůžeme si v žádném případě dovolit riskovat, protože pokud někdo udělá chybu, přijme někoho na kvalifikaci, kterou neovládá, tak může dojít k problémům. To by nám nejen společnost neodpustila.

X X X

Nacher o korespondenční volbě: Za plentou nesmí být dva. Všude to funguje?, oponuje Czernin

Senátor Tomáš Czernin (TOP 09) a poslanec Patrik Nacher (za ANO) se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS střetli kvůli možnosti korespondenční volby. Podle Nachera by se tím narušil princip svobody. S tím ale Czernin nesouhlasil. „Je to dlouhodobý dluh vůči našim občanům, kteří jsou v zahraničí. Moc toho od ČR nechtějí, chtějí mít jen snadnější právo volit,“ zdůraznil.
Poslanci budou výhledově jednat o možnosti korespondenční volby. Češi, kteří dlouhodobě žijí v zahraničí nebo jsou v době voleb za hranicemi České republiky, by tak mohli volit poštou ve sněmovních a prezidentských volbách. Jako jeden z cílů si zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí stanovila i vláda premiéra Petra Fialy (ODS) ve svém programovém prohlášení.

Vláda zastupuje bohaté. Musí pustit chlup i chudším voličům ANO a SPD, míní komentátoři.

Podle Nachera ale není toto téma aktuální. „Máme důležitější věci týkající se Ukrajiny, zdražování energií, Milostivé léto 2. Musíme se věnovat věcem, které před sebou valíme,“ má jasno. „Když to bude někdo tlačit na sílu, není to z principu, ale čistě z kalkulu, aby se stihly prezidentské volby,“ dodal.

Jde o zachování anonymity

Czernin jako jeden z iniciátorů korespondenční volby s Nacherem nesouhlasí. „Je to dlouhodobý dluh vůči našim občanům, kteří jsou v zahraničí. Moc toho od ČR nechtějí, chtějí mít jen snadnější právo volit. Minulá vláda to měla ve svém programovém prohlášení a nesplnila to, co slíbila. Není to nic nového,“ upozornil ve vysílání CNN Prima NEWS.
„Volba má být svobodná na individuální bázi, což v tomto případě nemůže být. To, že jdu za plentu, je princip svobodné volby. Stejně jako zachovávání anonymity a tajnosti voleb. Toto všechno není možné korespondenční volbou ze sta procent zajistit,“ trval si na svém Nacher.

Hádka kvůli plentě

Podle Czernina korespondenční volba svobodná je. „Je zaručeno, že každý občan může volit pouze jednou. I dnes si můžu vzít za plentu kohokoliv, komu důvěřuji,“ řekl Czernin.
Nacher ale oponoval, že správně za plentu nikdo další nesmí. „Mně tam nepustili ani dítě, není to vůbec pravda,“ zdůraznil. „Byl jsem za plentou s tetou a nikdo nic nenamítal. Ta volba ale svobodná je. Rád bych připomněl, že jsme jednou z posledních zemí EU, kde korespondenční volba nefunguje,“ reagoval Czernin.