Šlachta. Jasný důkaz o nezákonné prohlídce ÚOOZ v kauze Bereta. Ve známé kauze Bereta, která se týká údajného vynášení informací z trestních řízení, se už delší čas řeší zákonnost jedné z nejzásadnějších policejních prohlídek. Ekonomický deník nyní zveřejňuje důkaz, že Útvar pro odhalování organizovaného zločinu v roce 2014 protizákonně vnikl do automobilu osoby, kterou sledoval.

Pod protokolem z prohlídky, v němž chybí jména těch, kdo prohlídku prováděli, je podepsán někdejší šéf ÚOOZ Róbert Šlachta. V kauze Bereta čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policisal. Máchová podala začátkem na Šlachtu kvůli nezákonné prohlídce trestní oznámení. Generální inspekce bezpečnta protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a bývalí policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhostních sborů oznámení nicméně odložila a do případu se vložila i náměstkyně inspekce Pavlína Foglar Marušincová – bývalá podřízená Šlachty z ÚOOZ.

Žalobkyně Městského státního zastupitelství v Praze Dagmar Máchová, která je v kauze Bereta obžalována, podala začátkem léta na pražské policii trestní oznámení na bývalého šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Róberta Šlachtu pro zneužití pravomoci úřední osoby.

Oznámení souviselo s nezákonným vniknutím detektivů ÚOOZ do auta soukromého detektiva Igora Gáboríka v roce 2014, díky kterému zajistili čísla jeho mobilních telefonů, začali ho odposlouchávat, a rozjela se tak ve velkém stylu kauza s krycím jménem Bereta.
Máchová oznámení podala, protože předseda senátu Okresního soudu Praha-východ Michal Matouš, který má kauzu Bereta na starosti, v hlavním líčení potvrdil, že prohlídka Gáboríkova uata bez povolení byla prohlídka „jak vyšitá“. Čímž tedy byla bez soudního povolení nezákonná.

„Pokud jde o prohlídky vnitřních prostor ve voze, tak ze strany státní zástupkyně zde zaznělo, že to bylo ohledání. Ne, nebylo. Byla to prohlídka jak vyšitá a vyžadovala povolení,“ prohlásil předseda soudního senátu.
Za standardních okolností by bylo jednání detektivů Roberta Šlachty označeno jako vloupání do vozu, respektive zneužití pravomoci úřední osoby, a následovalo by trestní stíhání, soud. Jenže na standardní okolnosti v kauze Bereta lze narazit stěží.
GIBS se pak podle poznatků Ekonomického deníku oznámením Máchové vůbec nezabývala. Nic neprověřovala, a odložila je.
Respektive, inspektor GIBS zkonstatoval, že nezjistil, že by se jakýkoli příslušník policie dopustil trestného činu. Podnět Máchové potom vyhodnotil jako stížnost na postup policejního orgánu v rámci trestního řízení a postoupil jej Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze. Což je v poslední době bohužel běžnou praxí. Jakékoli podněty na možnou trestnou činnost vyšetřujících orgánů končí u státních zástupců jako stížnosti na detektivy a nikdo je řádně neprověřuje.

Dagmar Máchová podala proti rozhodnutí stížnost. A do věci se následně vložila náměstkyně GIBS Pavlína Foglar Marušincová. Ta se podílela na klíčových kauzách Šlachtova ÚOOZ a patřila do okruhu nejbližších někdejšího náčelníka.
Vlastní technická prohlídka
Ekonomický deník proto pátral po protokolu z údajné skryté prohlídky vozu bez povolení soudce. Kopie dokumentu, který se podařilo získat, je sice zčásti špatně čitelná, nicméně jasně dokladuje, jakých protiprávních kroků v kauze, kterou osobně dozoruje šéfka pražského Vrchního státního zastupitelství Lenka Bradáčová, se ÚOOZ v rámci trestního řízení čele s ředitelem Šlachtou dopustili.

V rámci skryté prohlídky vozu detektivové získali telefony, ze kterých „vlastní technickou prohlídkou“ zjistili údaje o provedených hovorech, SMS, emailech. Tyto informace mohou být vyžádány u operátora na základě příkazu soudce dle § 88a/1 trestního řádu v případě že nebyly získány zákonnou cestou – například dobrovolně vydány nebo policii předány po výzvě výzvou k vydání věci.

Kromě uvedeného nebyl tento protokol o sledování pořízen v souladu se zákonem, protože podle § 55 trestního řádu má být o úkonech trestního řízení sepsán protokol, který musí obsahovat obecné náležitosti.

Mezi ty patří jména a příjmení osob, které se úkonu zúčastnily, u policistů i funkce a osoby, které odpovídají za tento úkon. V daném případě jména tří příslušníků, kteří se do auta vloupali nejsou uvedena. Protokol obsahuje pouze podpis tehdejšího ředitele ÚOOZ, a z dokumentu není zřejmé, jestli se takzvaného tajného výjemu osobně zúčastnil.
Kvůli této nezákonné akci ÚOOZ podali dva obžalovaní z kauzy Bereta Igor Gáborík a Dagmar Máchová trestní oznámení. Obě ale skončila nakonec na Nejvyšším státním zastupitelství, které rozhodlo, že jde o součást obhajoby obžalovaných a oznámení postoupilo k vyřešení Obvodnímu soudu Praha-východ do spisu kauzy Bereta.

Jestli šlo nebo nešlo v případě prohlídky detektivů ÚOOZ o trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele, a to včetně konkrétních osob, které se na nezákonné prohlídce podílely, nebo které k ní daly pokyn, vůbec nikdo řádně, jak mu velí litera zákona, nezjišťoval.

Rozhodl tak Pavel Bernát z Nejvyššího státního zastupitelství, který současně po celou dobu prováděl dohled v kauze Bereta a jako odhledový orgán si měl této nezákonnosti všimnout a vyslovit k ní právní názor v rámci dohledu. Ten tak ovšem neučinil ě věc řešil až po podání trestních oznámení.

Skrytá prohlídka vnitřních prostor vozidla
Co trestnímu oznámení obžalovaných Igora Gáboríka a Dagmar Máchové předcházelo?
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v roce 2014 a následujících letech povolila sledování osobních motorových vozů řady osob, mimo jiné i Škody Fabia bývalého detektiva Igora Gáboríka, kterého ÚOOZ podezříval z toho, že získával z policie a státního zastupitelství neveřejné informace.

Detektivové ÚOOZ při sledování Gáboríka ovšem provedli 24. září 2014 v ulici Na Příkopě v Praze 1 bez jakéhokoliv povolení prohlídku jeho vozu. Našli při ní Gáboríkovy osobní věci, které zadokumentovali v protokolu ze sledování o den později. Velitel ÚOOZ Robert Šlachta v protokolu ze sledování věcí pak o den později označil vniknutí do Gáboríkova auta za „skrytou prohlídku vnitřních prostor vozidla“.

Při prohlídce detektivové našli osobní věci, především mobilní telefony. Po jejich rozebrání detektivové zajistili identifikační údaje IMEI a následně i telefonní čísla, se kterými byly přístroje užívány. Poté policie požádala o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačnímu provozu těchto telefonů.

Dozorující státní zástupkyně Lenka Bradáčová v ten samý den, kdy jí byla doručena žádost Šlachty o odposlouchávání nově nalezených Gáboríkových telefonů, podala místně nepříslušnému Okresnímu soudu v Chebu návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.

V žádosti uvedla, že telefony byly nalezeny při sledování vnitřních prostor vozidla. Byla si tedy vědoma toho, jakým způsobem byly IMEI telefonů a jejich čísla získány. Měla k dispozici žádost Šlachty a protokol o provedení této prohlídky, kterou Šlachta označil jako „skrytou prohlídku vozu“. Zákon ale takový termín nezná.

Soudkyně Okresního soudu v Chebu Věra Mathauserová přesto odposlechy povolila, ačkoliv musela ze spisu zjistit, jakou kontroverzní metodou byly přístroje získány, respektive identifikovány.
V příkazu k odposlechu se ale o způsobu jejich získání nezmínila. Buďto jí velmi kontroverzní způsob zajištění identifikátorů telefonů přišel nedůležitý, nebo prostě spíš podrobně nečetla spis a a návrh vrchní státní zástupkyně v Praze.
Následně právě na základě zmíněných identifikačních údajů k nalezeným telefonům byly postupem trestního řádu zjištěny údaje z odposlechu těchto telefonů a staly se podkladem trestního stíhání Igora Gáboríka.

Podle § 83a odstavce 1 trestního řádu je přitom oprávněn nařídit prohlídku jiných prostor (automobil) a pozemků předseda senátu, a znovu soudce v přípravném řízení na návrh státního zástupce. Příkaz k prohlídce se pak následně doručí osobě, u které se prohlídka koná. Žádné povolení státního zástupce.

Podjatí řešitelé
Dagmar Máchová proti předání věci GIBS a jejím vyřízení podala stížnost a požádala Městské státní zastupitelství v Praze o přezkoumání postupu Policie a zároveň navrhla odnětí věci GIBS.
Máchová to odůvodnila argumentem, že v GIBS v současné době pracují bývalí podřízení Róberta Šlachty. A mohou to být i lidé, kteří se měli dopustit nezákonného vniknutí do vozidla jejího spoluobviněného.

Dále argumentovala tím, že ředitelem GIBS je bývalý státní zástupce, který se dle jí známých mediálních informací dobře zná s pražskou vrchní státní Lenkou Bradáčovou, která kauzu Bereta dozoruje. Bradáčová podle Máchové musela vědět o protiprávním jednání Róberta Šlachty a „podporovala ho“. Podle Máchové tyto skutečnosti skutečnosti mají vylučovat nestranné a objektivní prověření a vyšetření trestního oznámení inspekcí. Ve zkratce řečeno, věc řeší podjatí lidé.

Předáno Bradáčové
„Z obsahu Vašeho podání nebyly zjištěny žádné skutečnosti, že by se nějaký příslušník PČR mohl
dopustit jakéhokoli trestného činu, Vaše podání bylo po obsahové stránce vyhodnoceno jako stížnost na postup policejního orgánu v rámci trestního řízení, podléhající dozoru příslušného dozorového státního zástupce. Z uvedeného důvodu Vás vyrozumívám, že Vaše podání bylo

dnešního dne postoupeno Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze k dalšímu opatření,“ vzbudil následné aktivity v Dagmar Máchové inspektor GIBS Tomáš Zugar.
Do řešení stížnosti už vstupuje náměstkyně GIBS a letitá podřízená a přítelkyně Róberta Šlachty Pavlína Foglar Marušincová.

Z jejího vyjádření vyplynulo, že GIBS vůbec nezahájila úkony v trestním řízení, přestože soud zkonstatoval, že v případě vniknutí detektivů ÚOOZ do Gáboríkova auta šlo o prohlídkou bez povolení „jak vyšitou“.
Zde je na místě konstatovat, že Šlachta a jeho detektivové zahajovali trestní řízení klidně na základě úředních záznamů, vzniklých po hospodách a na základě drbů. V tomto případě, navíc podloženém jasným argumentem soudu, inspekce akční rozhodně nebyla.

Ekonomický deník poslal proto na GIBS několik otázek. Odpovědi ale nepřišly.
Otázky, které nechala GIBS bez povšimnutí. Inspekce ostatně na otázky Ekonomického deníku nereaguje už delší čas.

Náměstkyně GIBS a Šlachtova letitá podřízená Foglar Marušincová také zkonstatovala, že neshledává pochybení v postupu pražské policie, která trestní oznámení na dnes už civilistu Šlachtu předala do kompetence GIBS, která vyšetřuje trestnou činnost v ozbrojených sborech.

„O námitkách oznamovatelky a brojení proti tomuto postupu nemá Policie ČR žádnou zákonnou možnost rozhodnutí. Policie ČR by v této věci nebyla ani oprávněna zahájit úkony trestního řízení a zcela správně věc postoupila GIBS i pro případnou možnost vypořádání námitky podjatosti. Jiná situace by byla, kdyby bylo rozhodnuto státním zástupcem o odejmutí věci GIBS. Už i vzhledem k absentujícímu trestnímu řízení takového rozhodnutí není,“ tvrdí Foglar Marušincová.
K námitkám Máchové o možné podjatosti inspekce náměstkyně GIBS a Šlachtova letitá podřízená Foglar Marušincová oznamovatelky uvedla, že se s nimi nelze ztotožnit.

Příslušníci GIBS, kteří byli dříve zařazení na ÚOOZ, kteří se podíleli na zpracování přípravného řízení v kauze Bereta jsou podle ní zařazeni na jiném organizačním článku GIBS, než který zpracovává podání oznamovatelky.
V tom má Foglar Marušincová pravdu, tito exdetektivové ÚOOZ jsou zařazeni na zvláštním. utajovaném – solitérním – pracovišti, i se zvláštním vchodem.

„Na toto bylo pamatováno již při přidělení věci ke zpracování. Vzhledem ke specifičnosti zaměření oddělení GIBS, na kterém jsou tito bývalí příslušníci ÚOOZ SKPV zařazení se tito ani nedozví, že GIBS takové oznámení zpracovává. Jejich služební činnost je odlišná od činnosti oddělení, na kterém je oznámení zpracováváno. Oznámení bylo přiděleno ke zpracování oddělení GIBS Praha, kde nepracují žádní bývalí příslušníci ÚOOZ… …Žádní bývalí podřízení Roberta Šlachty se tedy na zpracování oznámení JUDr. Máchové nepodílí a nemají k němu ani žádný přístup,“ tvrdí Marušincová. Jenže už jen v jejím angažmá je argument o možné podjatosti nad jiné zřejmý.
K námitce Máchové ke známosti ředitele GIBS Radima Dragouna s vrchní státní zástupkyní v Praze Lenkou Bradáčovou

„Ředitel GIBS žádná oznámení sám osobně nezpracovává, do těchto řízení nijak nezasahuje a je absurdní se domnívat, že by se jakékoliv řízení ze své pozice pokoušel ovlivnit. K tomu, že zná vrchní státní zástupkyni v Praze lze uvést jen to, že ředitel GIBS zná většinu vrcholných funkcionářů na obou vrchních státních zastupitelství, ale i všech krajských státních zastupitelství,

ovšem pouze ze svého úředního postavení. Jako nejvyšší představitel GIBS je jeho primárním úkolem strategický management a proto jsou jeho úřední styky na úrovní státních zastupitelství nejen zcela normální, ale i žádoucí. Jeho kontakty a známost s vrchní státní zástupkyní v Praze není o nic větší či menší, než úřední styk s jinými státními zástupci. Skutečnost, že i on sám býval státním zástupcem, je pro oznamovatelkou napadanou ´podjatost´ GIBS zcela irelevantní. Za zcela nepřijatelnou lze považovat skutečnost, že o známostech ředitele GIBS s vrchní státní zástupkyní v Praze se oznamovatelka dovídá formou mediálních informací a takto získaný poznatek pak prezentuje v rámci namítané ´podjatosti´,“ argumentuje dále Foglar Marušincová.

Nicméně Foglar Marušincová opomněla jeden podstatný fakt: Dragounovo působení v nátlakové organizaci žalobců – Unii státních zástupců. V prosinci 2017, ještě před jmenováním do pozice ředitele GIBS, se Dragoun stal členem výkonného výboru unie. A vztahy představitelů unie s Lenkou Bradáčovou jsou víc než jen úzké a vřelé.
Náměstkyně GIBS a Šlachtova letitá podřízená Foglar Marušincová dále uvedla, že Róbert Šlachta z pozice ředitele ÚOOZ řídil řadu lidí a ti podle ní nemohou být v kauze Bereta podjatí.

„Tito však nemohou být všichni apriori vyloučeni z úkonů trestních řízení a prováděných šetření v jiných bezpečnostních sborech jen z toho důvodu, že jim jmenovaný v minulosti velel. Stejně jako v případě ředitele GIBS, je ředitel ÚOOZ či NCOZ SKPV vrcholný manažer, jehož úkoly jsou zcela jiné, než faktický výkon úkonů trestního řízení,“ tvrdí dále Foglar Marušincová.
Jenže ani v tom nemá pravdu, Róbert Šlachta nebyl jen manažerem, byl aktivním operativcem. Ekonomický deník zajistil další důkazy, že Šlachta se v kauze Bereta osobně velmi intenzivně angažoval.

Jak už víme, Róbert Šlachta byl přímo v epicentru dění ohledně nezákonné prohlídky Igora Gáboríka. 25. září totiž 2014 sepsal úřední záznam, že 24. září 2014 v době od 15 do 15,30 hodin, v Praze 1, v ulici Na Příkopě provedl policejní orgán takzvanou „skrytou prohlídku“ vozu. V úředním záznamu dále stojí, že ve voze byly nalezeny různé věci a telefonní přístroje Igora Gáboríka, „odkud byl technickými prostředky získán vnitřní obsah v podobě SMS a seznamu telefonních kontaktů“.
I přes tyto známé skutečnosti a fakta náměstkyně GIBS a Šlachtova letitá podřízená Pavlína Foglar Marušincová v reakci na stížnost, že GIBS trestní oznámení v podstatě neprověřovala, napsala: „Bez ohledu na uvedené námitky a stížnosti oznamovatelky, nejsou náměstkyni známy ani žádné jiné skutečnosti, proč by policejní orgán GIBS neměl provádět vyhodnocování a šetření v této věci a tedy považuje toto stanovisko za konečné a řádně odůvodněné.“
Róbert Šlachta s autorem článku nekomunikuje, přesto že se jej pokusil několikrát kontaktovat. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Ministerští kandidáti s vroubkem u Zemana. S kým může mít prezident problém?

„Jak známe prezidenta republiky, tak ani nemocniční pobyt z něj hodného beránka, který přestane aktivně zasahovat do české politiky, neudělá. Určitě mu nebude vyhovovat pan Lipavský, mimo jiné kvůli naprosto rozdílným pohledům na problematiku státu Izraele,“ podotkl politolog Lukáš Valeš ve vysílání CNN Prima NEWS.
Politolog Jiří Pehe dodal, že v minulosti byl Bek k prezidentovi poměrně kritický. „Byli spolu v konfliktu. Víme, že Zeman politiku pojímá osobně a má tendenci se mstít lidem, které nemá rád a co mu šlápli na kuří oko,“ podotkl.

Zeman může vyčkávat
Otázce zahraniční politiky přikládá hlava státu podle komentátorů velkou váhu. Proto by kvůli rozdílnému pohledu na stát Izrael mohl mít Zeman s Lipavským problém. „Nepředbíhejme. Ústava mluví jasně, předseda vlády je ten, kdo předkládá návrh na jmenování členů vlády a prezident by měl návrh akceptovat,“ sdělil šéf koalice Spolu Petr Fiala (ODS).

Sociolog Herzmann podotkl, že prezident může na Fialu tlačit. „A to tím způsobem, že bude čekat, až mu pan Fiala přinese jména, která mu budou vyhovovat, a teprve potom ho jmenuje premiérem,“ uvedl. Prezidentovo zasahování do jmenného seznamu by nebylo premiérou.
V minulosti Zeman například prosadil, že na post šéfa diplomacie nebude jmenovat sociálního demokrata Miroslava Pocheho či na pozici šéfa kultury Michala Šmardu.

X X X

Patříš k plotně, napsal Černochové. Šovinistický exzáklaďáky miluju, reagovala

Podle dosavadních spekulací by měla post ministryně obrany obsadit první místopředsedkyně klubu ODS Jana Černochová. Nahradila by tak současného ministra Lubomíra Metnara. Její nominace na post ale vzbuzuje kontroverze. Mimo jiné některým vadí fakt, že je to žena. „Patříš k plotně,“ napsal Černochové voják v záloze ve zprávě, kterou zveřejnila na Twitteru.
„Já tyhle šovinistický exzáklaďáky miluju,“ okomentovala e-mail, který Černochové přišel v reakci na její možné jmenování do funkce ministryně obrany. Autor zprávy, Jiří Alex, jenž o sobě v textu píše, že je major v záloze, Černochovou nazval „sebestřednou husičkou“.

V e-mailu se možné ministryně obrany ptá, zda ví, kde jsou všechny čtyři světové strany. „Víte, taková funkce vyžaduje mnoho vědomostí. To není o tom si vystřelit párkrát ze vzduchovky,“ napsal Černochové. Na světové strany se jí prý zeptal z důvodu, aby nenasměřovala armádu směrem na Západ místo Východu. 

Ve zprávě s řadou pravopisných chyb mimo jiné zmínil, že být aktivním vojákem, tak by její rozkazy zajisté neposlouchal. Na větu o tom, že Černochová patří k plotně místo na ministerstvo nebo do armády, zareagovala pozvánkou na Den válečných veteránů na Praze 2. „Součástí ukázek bude i supermoderní vojenská polní kuchyně,“ odpověděla Černochová.

Den válečných veteránů je v České republice připomínán od roku 2001. Konkrétní termín 11. listopadu se vztahuje k událostem první světové války, kdy 11. listopadu 1918 bylo ve vlakovém voze u severofrancouzského města Compiegne v 11 hodin podepsáno příměří mezi Spojenci a Německem a tím ukončeny boje první světové války

Za válečné veterány a veteránky jsou považovaní nejen účastníci dvou světových válek minulého století a významných vojenských střetů a konfliktů, ale také českoslovenští a čeští vojáci z novodobých vojenských  mírových misí.
Jana Černochová, starostka Městské části Praha 2, byla doposud předsedkyní výboru pro obranu, nyní se spekuluje o tom, že zamíří do ministerského křesla. Byla by tak čtvrtou ministryní obrany.

Nečekají nás lehké časy, řekl Fiala při podpisu koaliční smlouvy o nové vládě V této funkci sloužila nejdéle Vlasta Parkanová v letech 2007 až 2009. Karolína Peake byla ministryní pouhý týden v roce 2012 a Karla Šlechtová půl roku, od prosince 2017 do června 2018.
„Já se celou dobu specializuji na oblast obrany a bezpečnosti, takže pokud by taková nabídka přišla, bylo by logické, že přijde za někým, kdo tuto oblast více než deset let dělá. Neumím si říci o pozice, pokud nabídka přijde, budu ji v tom reálném čase řešit,“ řekla iDNES.cz v červnu před volbami Černochová.

X X X

Co nás čeká s novou vládou Petra Fialy? Deset změn, které pocítíme v praktickém životě

Koalice Spolu a Piráti se STAN v pondělí podepsali koaliční smlouvu. Celkem má 43 stran. Některé plány jsou obecné, jiné konkrétnější. Experti vybrali 10 věcí, které by se v praktickém životě mohly s novou vládou Petra Fialy (ODS) změnit.

1)  Babička a děda na rodičovské
V koaličním programu kladou strany poměrně velký důraz na sladění rodičovského a pracovního života. Píšou například o tom, že rozšíří počet dětských skupin nebo zvýhodní zkrácené úvazky. Jednou z nejzásadnější plánovaných změn je, že rodičovský příspěvek by dostávali i prarodiče. Na rodičovskou by tak mohla jít babička nebo děda.
Strany také chtějí zavést daňové prázdniny se zastropováním výše příjmů pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí.

2)  Zrušení EET
Koalice slibují, že zruší elektronickou evidenci tržeb (EET), kterou zavedl Andrej Babiš (ANO). Některé strany, zejména ODS či TOP 09, proti zavedení EET hlasitě protestovaly už z opozičních lavic. EET nejprve začala platit pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 byla povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit i o další obory podnikání, ale kvůli pandemii je EET do konce roku 2022 přerušena.

3)  Důchodová reforma
O tom, že je penzijní reforma nutná, mluví dlouhodobě všechny strany. Reformu důchodů chtěla i vláda Andreje Babiše (ANO), ale nedokázala se dohodnout. Koalice Spolu a PirSTAN v programu slibují, že nastaví stabilní systém férových důchodů.
Důchod by se měl skládat ze dvou hlavních složek a třetí dobrovolné. První složka by byla základní garantovaná pro všechny, druhá zásluhová odvíjející se od odvodů do systému a počtu vychovaných dětí. Třetí, dobrovolná složka, má vycházet ze švédského modelu, kdy si lidé dobrovolně spoří ve státním či veřejnoprávním fondu.

Hladík resort životního prostředí nepovede. Okamura a Havlíček chtějí do čela Sněmovny
Koalice také chtějí, aby děti mohly platit jedno procento svého důchodového pojištění rodičům či prarodičům. Větší podpory se mají dočkat pracující senioři. „Více jim zohledníme celkové odpracované roky ve výši důchodu,“ slibují koalice

4)  Po dálnici až 150 kilometrů za hodinu
Maximální povolená rychlost na dálnicích by se mohla zvýšit ze současných 130 kilometrů na 150 kilometrů za hodinu. „Po odborném posouzení vlivu na bezpečnost provozu zvýšíme v úsecích, kde to bude možné, povolenou rychlost na dálnicích na 150 km/h,“ stojí v prohlášení.

5)  Levnější bydlení
O tom, jak bydlení zdražuje, mluví všichni. Vznikající vláda chce s cenami bytů či domů zatočit. Je však otázkou, zda se jí to povede. Koaliční smlouva se zaměřuje hlavně na pomoc pro mladé rodiny.
„Zajistíme zvýhodněné hypotéky na první bydlení (snížení povinné spoluúčasti, přímá pomoc státu se spoluúčastí, bonus za každé narozené dítě),“ slibuje koalice. Chce také změnit pravidla pro dostupné startovací a sociální bydlení. Jak konkrétně, zatím strany neříkají.

6)  Dostavba Dukovan bez Ruska a Číny
Z tendru na dostavbu Dukovan mají být vyloučeny Rusko a Čína. Všechny koaliční strany dlouhodobě upozorňují, že bezpečnostní rizika by pro Česko byla příliš velká. „Podporujeme výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech pod podmínkou, že ho nebudou stavět ruské ani čínské firmy,“ píše se v dokumentu.

7) Učitelé si přilepší
Strany slibují, že si učitelé přilepší. „Garantujeme, že udržíme platy pedagogických pracovníků minimálně na úrovni 130 procent průměrné mzdy,“ zní další z plánů. Stejnou výši platů stanovovala novela zákona o pedagogických pracovnících, minulá Sněmovna ji však neschválila.

Piráti jsou nevyzpytatelní, mohou ještě zamíchat kartami, varuje politolog Pehe
Podle Českého statistického úřad v roce 2020 pobírali učitelé v průměru 43 318 Kč měsíčně hrubého. V porovnání se mzdou všech zaměstnanců to představuje 112 %, ale v relaci se zaměstnanci s vysokoškolským vzděláním pouze 74 %.
8)  Volba na dálku
Další z priorit vlády bude zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Pro některé byly doposud volby velmi komplikované a aby mohli odvolit, museli cestovat i stovky kilometrů.

9) Méně úředníků a byrokracie
Strany, které byly doposud v opozici, hlasitě kritizovaly Babišovu vládu za přebujelou byrokracii. V koaličním programu proto slibují, že sníží počet úředníků a lidé nebudou muset běhat po úřadech. „Pokud občan státu data jednou poskytne, už je po něm stát nesmí znovu vyžadovat,“ uvádějí například. Vznikající vláda už ale i čelí kritice například za to, že sice chce snižovat byrokracii, ale zřídí tři nová ministerstva.

10)  Daně
Nově vznikající vláda chystá zavést valorizaci daňové slevy na poplatníka, což je částka, kterou si každý plátce daně z příjmu může odečíst ze své daňové povinnosti. Podle letošní novely zákona, která mimo jiné zrušila superhrubou mzdu, činí letos sleva 24 840 korun ročně, příští rok stoupne na 27 840 korun a následující rok na 30 840 korun. Zaměstnavatelům chce budoucí vláda snížit odvody na sociálním pojištění o dva procentní body. Podmínkou je ale konsolidace veřejných financí. Nyní platí zaměstnavatelé za zaměstnance sociální pojištění ve výši 25 procent z hrubé mzdy.
Stoupnout by naopak mohla spotřební daň na škodlivé výrobky. To se týká například cigaret, alkoholu, ale také třeba nezdravých potravin.

Perlička na závěr: Volba národního ptáka
V koaliční smlouvě nechybí bod z programu ODS, a tím je volba národního ptáka. Občanští demokraté mají ptáka ve svém znaku. „Ve spolupráci s Českou společností ornitologickou a základními školami spustíme anketu, která vybere nový symbol Česka – českého národního ptáka,“ plánují strany v koaliční smlouvě

X X X

JUDr. Kubek: Ve skutečnosti si covid vybral už asi 41 tisíc obětí. Odhadem bude umírat 100 lidí denně

V Česku opět sílí epidemie koronaviru. Za sobotu přibylo 5736 nově nakažených. To je zhruba o 700 více než před týdnem. V nemocnicích je nyní 2585 nakažených, z toho 360 ve vážném stavu. „Optimismus, který jsem šířil před měsícem, už mě opouští,“ komentuje současnou situaci prezident České lékařské komory Milan Kubek pro Radiožurnál. Vyzývá lidi, aby se dál očkovali

x Mohl byste nám poskytnout komentář k aktuálním číslům, k tomu, že v Česku přesáhl počet úmrtí s nákazou koronavirem 31 tisíc a že teď umírá denně s nákazou přes 40 lidí?

Těch 31 tisíc, to je statistika. Ve skutečnosti víme, že umřelo o několik tisíc lidí víc, takže přibližně si covid vybral asi 41 tisíc obětí. Je to ta podzimní vlna loňského roku, kdy řada seniorů umřela v domácím prostředí, aniž se u nich stanovila diagnóza.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek vyzývá lidi k očkování
Ale máte pravdu. Situace opravdu není dobrá. Epidemie nekontrolovaně roste. Máme přibližně asi tři týdny časové zpoždění oproti minulému roku, takže nás opravdu nečeká nic dobrého.
Chtěl bych vyzvat všechny, kdo se ještě nenaočkovali, aby se běželi naočkovat. A pokud to odmítají, tak nabádám alespoň ty zodpovědné, kteří už naočkovaní jsou, ale mají nárok na přeočkování, tak aby neváhali a šli se okamžitě přeočkovat.
Opravdu se, bohužel, ukázalo, že jak po prodělané nemoci, tak po očkování ta imunita klesá rychleji, než jsme si přáli a to očkování je potřeba.
Naočkovat by se měli i lidé, kteří nemoc prodělali, protože ani přítomnost protilátek neznamená, že by se nemohli očkovat. Nic jim nehrozí, ba naopak, jejich imunita bude ještě lepší. Nějaké plošné stanovování protilátek je nesmysl. Utráceli bychom miliony korun a nezachránili ani jeden jediný život. Ty životy zachraňuje očkování.

Pokud už někdo onemocní, a patří do té rizikové skupiny, pak by měl okamžitě kontaktovat svého praktického lékaře, aby ho poslal na podání infuze monoklonálních protilátek, které fungují jako taková krabička poslední záchrany. Mohou zabránit tomu, aby ten člověk nemusel skončit v nemocnici nebo, nedej bože, neskončil doslova.

x Obraťme teď pozornost směrem ke zdravotnickému personálu, kterému se covid také nevyhýbá. Počty nemocných lékařů a sester jsou ale oproti loňskému roku podstatně nižší. Kolik nakažených zdravotníků bylo loni touhle dobou? Kolik jich je teď?

Loni touto dobou už jsme měli naráz více než 10 tisíc nemocných zdravotníků. Teď se to číslo pohybuje okolo dvou tisíc. Ta situace je teď samozřejmě díky proočkování zdravotníků výrazně lepší. Bylo to právě očkování, které se stalo prioritním pro zdravotníky, a to i díky nám, České lékařské komoře, které se podařilo prosadit, že zdravotníci se proočkovali hned v té první vlně začátkem roku. Díky tomu jsme zabránili kolapsu zdravotnictví, protože ta tehdejší míra nemocnosti byla skutečně enormní.

Česko přijalo v sobotu dva rumunské pacienty s covidem v těžkém stavu. Přiletěli vládním speciálem

Teď je situace lepší a kolegové a kolegyně se nechávají přeočkovávat, protože většině z nás už právě od toho druhého očkování uplynulo více než půl roku.

x Jaká je konkrétně proočkovanost mezi lékaři a zdravotními sestrami? Máte přesné číslo?

To číslo zůstává přibližně stabilní. Je to 87 % lékařů a téměř 80 % všech zdravotních sester, kteří jsou naočkováni minimálně těmi dvěma dávkami.

x Koronavirus tedy teď zdravotníky tolik neohrožuje. Jak ale zvládají narůstající počet hospitalizovaných? Myslíte, že v létě a předchozích měsících ušetřili alespoň nějaké síly?

My jsme se v létě snažili dohánět ty odložené výkony a operace, protože když zdravotnictví řeší pouze covid, tak na to nakonec doplatí úplně všichni včetně těch, kteří žádný covid nemají a těch, kteří se zodpovědně nechali naočkovat a chránili se. Zdravotnictví totiž musí, a dochází k tomu právě teď, vyčleňovat kapacity na pacienty s covidem a na to ostatní není ani čas, ani místo.

Mě velmi mrzí, že jsme promeškali tu „letní přípravu“. Tím, že se v létě naočkovalo minimum lidí, tak kvůli tomu se zdravotnictví opět zahlcuje a zahlcuje se hůře, než jsem očekával.
Přiznávám, že optimismus, který jsem šířil před měsícem, už mě opouští. Tehdy jsem očekával, že díky proočkované části populace a tomu, že nemoc už někdo prodělal, bude zatížení zdravotnictví i při více než deseti tisícových počtech nových případů čtvrtinové. Že tedy nebudeme mít naráz 10 tisíc, ale řekněme dva a půl tisíce v nemocnici, že nebudeme mít na JIP dva tisíce lidí, ale řekněme 500 a nebude umírat 250 lidí denně, ale řekněme „jen“ padesát.

Teď svůj odhad poupravuji. Když to všechno dobře dopadne, tak budeme na „pravidle jedné poloviny“. To znamená, že v nemocnici bude 5 000 lidí, 1000 na JIP a umírat bude 100 lidí denně. To je hrozné, když si uvědomíme, že už nejsme tak bezbranní, jako jsme byli loni. Máme očkování, jen jsme hloupí a nejsme schopni ho využívat.

x Kdy očekáváte největší nápor hospitalizovaných? Jsou to zhruba ty dva týdny od teď?

Záleží na tom, jestli se koronavirus opět přesune z východní části republiky na tu, v současnosti méně postiženou, západní část. Pokud se tak stane, tak by se vrchol epidemie určitě odložil do doby k vánočním svátkům. Upřímně, teď nikdo není schopný predikovat, jak dlouho potrvá ta stávající vlna a co na ni naváže. Jestli budeme zase opakovat stejné chyby jako vloni.
Chtěl bych zdůraznit, že dosud neplatí žádná protiepidemická opatření, která by nějakým účinným způsobem tuto vlnu brzdila. Ta vlna do značné míry běží samospádem, a jestliže vláda vyhlašuje nějaká opatření s tím, že odloží jejich účinnost o více než 14 dní, tak je to směšné. Politici jakoby stále nepochopili, že volební kampaň dávno skončila.

X X X

Základní školou na Teplicku otřásla smrt oblíbené učitelky. Nakazila se covidem

Základní škola potvrdila odchod jedné z pedagožek.
Učitelka ZŠ Za Chlumem v Bílině na Teplicku, která se nakazila koronavirem, zemřela. Právě v této škole vzniklo velké covidové ohnisko. O smutné skutečnosti informovalo vedení školy na svých stránkách.
Reklama
„S velkou lítostí a bolestí Vám oznamujeme, že zesnula jedna z našich zaměstnankyň a blízkých kolegyň. S ohledem na rodinu a blízké v současné chvíli nebudeme více sdělovat, vzpomínku zveřejníme během tohoto týdne,“ zní v prohlášení.

Komentátor: Máme tu apartheid neočkovaných. Svět nechce uhnout z cesty a uznat protilátky
Příčina specifikovaná není, avšak deník Právo informoval, že tato učitelka byla nakažená koronavirem. „Je to bohužel pravda,“ řekla starostka města Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO) s tím, že blíže se k tragické události nebude vyjadřovat. „Je to soukromá věc rodiny,“ dodala.

V okrese Louny týdenní výskyt případů překonal 300 nákaz na 100 tisíc obyvatel. I ZŠ Za Chlumem se proto nevyhnula testování. Hlavní epidemioložka teplické hygienické stanice Eva Poláčková v pondělí řekla, že se ze školy otestovalo zhruba 85 procent dětí, devět jich je pozitivních.

Odchod pedagožky školou otřásl. Kolegové, žáci, známí i blízcí nyní na ni symbolicky vzpomínají. „Svíčky a vzpomínky je možné položit a zapálit na prostor okolo ‚bazénu‘ v předním atriu školy nebo předat službě na vrátnici během úterý a středy v době od 8:00 do 14:00. Děkujeme za Váš respekt a tichou vzpomínku,“ dodali zaměstnanci školy.
V Ústeckém kraji je uzavřeno několik školních kolektivů. Na Teplicku nefunguje ještě mateřská škola Újezdeček, na Lounsku pak základní škola Ročov. Případy se podle hygieniků objevují v rodinách, v karanténě je pak azylový dům v Ústí nad Labem a výskyty jsou i na ubytovně v Lounech.

X X X

Polsko by podle Tuska mělo kvůli Bělorusku zvážit aktivaci čtvrtého článku smlouvy o NATO

Bývalý premiér, někdejší předseda Evropské rady a současný vůdce polské opozice Tusk uvedl, že opoziční síly jsou velmi znepokojené vývojem na východní hranici Polska s Běloruskem. Podle něj by vláda měla situaci projednat s opozicí. "Možná tím nejdůležitějším je zvážit aktivaci článku čtyři smlouvy o NATO, pokud jsou naše hranice pod přímým fyzickým tlakem při zapojení Běloruska, a tím myslím běloruských státních sil," uvedl Tusk. Současnou vládu vedenou konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) kritizoval za to, že "nikdo neví, co chce dělat". To by podle Tuska mohlo vést ke zhoršení vztahů se členy východního křídla NATO.

K větší podpoře Polska a dalších zemích, jež čelí migračním tlakům z Běloruska, dnes vyzvaly pobaltské státy. "EU musí zrychlit zavedení dalších sankcí (proti Bělorusku) a financovat posílení (své) vnější hranice," uvedl lotyšský ministr zahraničí Edgar Rinkévičs. Podobný názor má i Estonsko. Litevský prezident Gitanas Nauséda vyjádřil Polsku solidaritu.
Varšava dnes oznámila, že její pohraniční stráž zabránila stovkám migrantů dostat se z Běloruska na polské území. Mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb Stanislaw Žaryn dříve uvedl, že začal největší pokus o hromadný násilný vstup na území Polska, a situaci označil za "další běloruskou nepřátelskou akci namířenou proti Polsku".
V polském pohraničním pásmu platí od začátku září výjimečný stav kvůli příchodu zvýšeného množství migrantů, zejména z Blízkého východu a Afriky, kteří se pokoušejí dostat do země nelegálně přes Bělorusko. Polská pohraniční stráž od začátku roku zaznamenala více než 30.000 pokusů o překročení hranice z běloruské strany, připomněla agentura PAP.
Vyššímu počtu příchozích migrantů z Běloruska čelí rovněž Litva a Lotyšsko. Varšava, Vilnius a Riga viní Minsk z toho, že migranty na jejich území posílá záměrně. Činí tak podle nich ve snaze destabilizovat EU a pomstít se za sankce, které unie uvalila na běloruský autoritářský režim kvůli porušování lidských práv a brutálnímu potlačování běloruské opozice. Minsk obvinění z vyvolávání migrační krize opakovaně odmítá.

X X X

Polsko musí pracovat na nápravě svého soudnictví, uvedl soud ve Štrasburku

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) dnes uvedl, že Polsko musí rychle jednat, aby vyřešilo problémy kolem Zemské soudcovské rady (KRS). Podle soudu byla porušena práva dvou polských soudců, kteří se ucházeli o pracovní místo, ale nezískali doporučení od KRS. Rozsudek podle agentury Reuters zpochybňuje nezávislost polského soudnictví.
Evropský soud pro lidská práva v dnešním rozsudku kritizoval KRS, převážně zvolenou parlamentem ovládaným vládní stranou, která rozhoduje o ustavení soudců v Polsku.

Soudkyně Monika Dolińská-Ficeková a soudce Artur Ozimek si u soudu stěžovali poté, co jim v Polsku zamítli jejich žádosti o zaměstnání. Oba uvedli, že soudcovská rada i disciplinární komora a komora pro mimořádnou kontrolu a veřejné záležitosti nejvyššího soudu, které projednávaly jejich odvolání, nebyly nezávislé a nestranné. Obě komory se totiž skládaly ze soudců, které doporučila právě KRS.

Soud rozhodl, že Polsko musí každému soudci zaplatit odškodné ve výši 15.000 eur (378.000 korun). Podle ESLP je „ze strany polského státu vyžadována rychlá náprava v zájmu právního státu a nezávislosti soudnictví“. Soud rovněž uvedl, že komora pro mimořádnou kontrolu a veřejné záležitosti nejvyššího soudu není „nezávislý a nestranný soud zřízený zákonem“.
„Evropský soud pro lidská práva vydal další rozsudek, ve kterém napadá Zemskou soudcovskou radu na základě bizarního principu, že existují státy s vyspělými demokraciemi, jako je Německo, které může mít extrémně politické způsoby výběru soudců, a státy jako Polsko, které potřebují opatrovnictví,“ reagoval na verdikt na twitteru náměstek ministra spravedlnosti Sebastian Kaleta.

Verdikt soudu, který ale není institucí EU, souvisí se širší pří o polskou justiční reformu, jejíž části podle názoru Evropské komise ohrožují nezávislost soudnictví v zemi. Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) tvrdí, že její soudní reformy jsou nutné, aby se systém zbavil zbytků komunismu.

Soudní dvůr Evropské unie na konci října udělil Polsku pokutu ve výši milion eur (25,7 milionu korun) denně za to, že nepozastavilo činnost disciplinární komory nejvyššího soudu trestající soudce. Nejvyšší soudní instance EU v červenci konstatovala, že disciplinární komora, která rozhoduje o postavení soudců a prokurátorů, jejich trestním stíhání a případném uvalení vazby, není v souladu s unijním právem. Polská vláda následně oznámila, že činnost orgánu ukončí. Evropská komise však v září konstatovala, že komora nadále pokračuje v projednávání dříve zahájených případů. Pokutu by země měla platit až do doby, kdy se zcela podřídí příkazu soudu a sporný orgán přestane fungovat.

X X X

Policie prověřuje případy sexuálního zneužití několika žen. Měl je spáchat psychiatr Cimický?

Pražská policie se začala zabývat případy sexuálního obtěžování, na které upozornil nedělní pořad České televize 168 hodin. V něm zazněla svědectví několika žen, které ze sexuálního násilí obviňují psychiatra Jana Cimického. Informaci o zahájení prošetřování potvrdil serveru iROZHLAS.cz mluvčí policie Jan Daněk. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by neměl Cimický dostat plánované vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana.

„Mohu potvrdit, že na základě informací, které včera zazněly v médiích, jsme dnešního dne začali situaci prověřovat. Začali jsme zjišťovat, zda došlo k trestnému činu,“ potvrdil pro iROZHLAS.cz informaci mluvčí pražské policie Jan Daněk. Na zahájení prošetřování sexuálního obtěžování jako první v pondělí upozornila Mf Dnes.

Ženy v pořadu popsaly, co zažily na konci 80. a v polovině 90. let minulého století. Jedna z nich se anonymně svěřila, že ji lékař vydíral. Vyhrožoval jí aplikováním elektrošoků, pokud by o sexuálním nátlaku Cimického řekla někomu jinému. Její zkušenost potvrdila v pořadu také sexuoložka, která léčila ženu několik let po propuštění z léčebny.

„Celou hospitalizaci jsem mu byla tak nějak nucena být jako k dispozici, kdykoliv si mě pan doktor pozval. Nevím přesně, jak se to stalo, nebo jak… najednou mi prostě strčil přirození do ruky. Musela jsem ho uspokojit rukou. Pak mi ještě teda tlačil hlavu do rozkroku, takže jsem ho najednou uspokojovala orálně,“ popsala pro pořad 168 hodin.

„Ležela jsem na lehátku, dal mi tam řadu jehliček a pustil relaxační hudbu. Tak jsem chvíli ležela. A pak přišel a začal mě hladit po prsou, jako obou prsou střídavě. A ptal se mě, jestli se mi to líbí,“ řekla v pořadu další z jeho bývalých pacientek.
Impulzem pro to, že několik žen zveřejnilo v médiích svou negativní zkušenost, bylo udělení státního vyznamenání psychiatrovi Cimickému, shodly se. Jako první na sexuální obtěžování ze strany doktora upozornila zpěvačka a herečka Jana Fabiánová, svůj příběh zveřejnila na sociálních sítích.

Ještě předtím se ale o sexuálním napadení zmínila v pořadu 13. komnata. „Na druhém sezení mě sexuálně napadl. Použil i násilí a já jsem se mu vytrhla a utekla jsem. Byla to veliká rána pro mojí důvěru v systém lékařství a možná i muže,“ řekla Fabiánová. Jméno psychiatra ale v té době nezveřejnila.

Babiš: Šokující
„Zprávy o doktorovi Cimickém jsou šokující, zvlášť když jde o takto známou a uznávanou osobnost. Nejsem schopen posoudit jejich pravdivost, nicméně v této situaci si myslím, že by bylo rozumné od vyznamenání upustit. Pan doktor by měl nejprve očistit své jméno,“ napsal Babiš serveru iROZHLAS.cz a Deníku N.

„Jednoznačně odmítám jakékoli nařčení, které proti mně bylo vzneseno na sociální síti. Ženu, která mě obvinila, jsem znal, léčila se u mě, a já samozřejmě nemohu sdělovat žádné bližší informace,“ řekl Cimický v minulosti pro ČTK. Na aktuální dotazy redakce nereagoval. 
Cimický měl zneužít svého lékařského postavení v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Podle tehdejšího nadřízeného Zdeňka Bašného musel psychiatr z nemocnice odejít už v roce 1996 právě kvůli sexuálnímu obtěžování.

„Odchod z léčebny s tím souvisel přímo. Bylo to po dvou podáních, po dvou informacích, které jsem získal a které zněly velmi věrohodně. Kolega Cimický popřel, že by to takto probíhalo, ale ty výpovědi byly obdobné, popis byl shodný, jako je popisováno teď v médiích,“ řekl Bašný v pořadu České televize.
Cimický v roce 1996 otevřel centrum duševního zdraví Modrá laguna, kde působí dodnes.

X X X

NĚMECKO DOSTANE PLYN Z RUSKA, DOHODA NERKELOVÉ S PUTINEM

Po německých volbách panuje v Moskvě panika, Nord Stream 2 ale bude uveden do provozu, říká odborník
Už jen týdny dělí plynovod Nord Stream 2 od uvedení do provozu. Podle odborníka na německo-ruské vztahy Vladimíra Handla tomu nezabrání ani vznikající nová německá vláda tvořená sociální demokracií a dvěma stranami, které jsou k Nord Streamu skeptické – Zelenými a liberální FDP.

x Hraje v aktuální energetické krizi související s nárůstem cen energií nějakou roli Nord Stream 2?

Hlavním německým argumentem pro Nord Stream 2 je zajištění plynu jako přemosťovací technologie, než dosáhnou klimaticky neutrální energetiky. Současná cenová krize s tímto moc nepohnula. I když v argumentaci je vidět, že Němci chápou, že současný stav přidává síle ekonomickému argumentu prospěšnosti Nord Streamu 2. Na tom ale není shoda.
NORD STREAM 2

Nord Stream je plynovod, který po dně Baltského moře přivádí zemní plyn z Ruska do Německa, odkud částečně míří dál do západní Evropy. Plynovod Nord Stream 1 s kapacitou 55 miliard m³ funguje od let 2011-2012, druhý projekt Nord Stream 2 taktéž s kapacitou 55 miliard m³ byl dostavěn v září 2021, zprovozněn bude moci být až jej odsouhlasí německý regulátor. Oba plynovody kritizují hlavně Ukrajina, Pobaltí a Polsko, přes které vedou starší plynovody a na kterých jako tranzitní země vydělávají. Nord Stream 2 čelí dodnes mnohým kritikám, které přicházejí s politickými, ekonomickými, ekologickými či normativními a morálními argumenty.

Někteří říkají, že plynovod se vyplatí, jiní to kritizují. I výzkumné práce, které byly publikovány v rámci Německého hospodářského institutu, říkaly, že Nord Stream 2 ve středně a dlouhodobém horizontu není nezbytný zdroj. Takto náhlá a nečekaná krize ale posiluje argument, že aspoň jako přemosťovací technologie Nord Stream 2 přeci jen význam má.
Jedním z hlavních argumentů pro výstavbu Nord Streamu 2 je, že zamezí opakování plynové krize z let 2006 a 2009, kdy Rusko zastavilo plyn mířící přes Ukrajinu do Evropy.

Takto o tom mluvila i německá kancléřka Angela Merkelová – skrze Nord Stream 2 a odběr ruského plynu se vytvoří páka na Rusko, které si rychle zvykne, že od něj Evropa odebírá hodně plynu, stane se to pro něj výhodné a nebude si moct dovolit o to přijít. Podle tohoto argumentu by se tak Putin už nemohl rozhodnout, že kohouty s plynem prostě zavře, Nord Stream pro to má být pojistkou. Není to iluzorní představa?

Doufání v to, že Putin něco neudělá, jsme se vzdali už dávno. Nevíme přesně, jak daleko půjde v eskalaci nějakého problému. Že bychom v tomto měli nějakou jistotu, to určitě nemáme. Pokud jde o to, nakolik je to pravděpodobné, tak asi úplně není, protože i ruská strana má velký zájem na tom Nord Stream provozovat.
Moc dobře ví, že pro Gazprom je tato příležitost, toto okno otevřené už jen poměrně krátce, protože dekarbonizace evropských a světových ekonomik bude pokračovat, takže mají nějakých deset patnáct let na to, aby využili potenciál svého plynu, vydělávali na něm a pokusili se i o svou modernizaci. Myslím, že pobídka udržovat Nord Stream v chodu a být spolehlivým dodavatelem je poměrně velká.

JUDR. VLADIMÍR HANDL, CSC.

Odborník na mezinárodní vztahy z Ústavu mezinárodních vztahů. Vyučuje na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Specializuje se na zahraniční politiku Německa a na německo-české či německo-ruské vztahy.

Pro Rusy je to důležitý projekt…
Ano, předpokládám, že s tím nebudou cvičit tak, aby celý projekt ohrozili, protože vždy budou vědět, že je v Německu i mimo něj dost politických sil, které budou sledovat chování Ruska, a kdyby se něco takového objevilo, tak budou tlačit na to, aby s tím Německo a Evropská unie něco dělaly.

Argumentem pro to, že Rusové nebudou „hodní“ a nadále budou plyn mocensky zneužívat, je i to, jak letos velmi pomalu napouštějí německé plynové zásobníky. Je to proto, aby tlačili na Němce, aby už konečně spustili Nord Stream 2?
Určitě, je to propojené i argumentačně – jsme sice ochotní, ale pusťte to už. Fakt je ten, že Rusové ohledně naplňování zásobníků neporušují žádné smlouvy a všechny dodací kontrakty dodržují. Německá strana říká, že to je pravda, ale že když každoročně vznikaly dodatečné požadavky na doplnění zásobníků, tak to Gazprom vždy bez problémů doplnil.

Tyto dodatečné dohody letos nedělají, což samozřejmě nemusí, ale je to gesto. V tomto smyslu nejsou Rusové vstřícní. Putin říká, že to samozřejmě udělají, ale že je tu nová infrastrukturní cesta Nord Stream 2, která je na to skvěle připravená, tak to pojďme spustit a budeme vás zásobovat. To je pro ně docela dobrá pozice. Takže ano, využívají toho k tlaku na Německo.

Očekávané zprovoznění

x Jak daleko ke spuštění vlastně Nord Stream 2 má? Je nějaký horizont, kdy se to dá očekávat?

Teď vyšla zpráva ministerstva průmyslu Petera Altmaiera, která dokládá, že projekt neohrožuje bezpečnost dodávek energie na německý, potažmo evropský trh. To je jedna ze zákonných podmínek pro projekt tohoto typu. Teď to přechází do spolkové regulační agentury, která se stará o energetické sítě v Německu. Ta teď musí vyslovit konečný verdikt pro uvedení do provozu. Bude se dívat, jestli jsou splněny všechny právní podmínky, které pro tento proces předepisuje Evropská unie.
Když jsem teď po zářijových německých volbách byl v Berlíně a vedl jsem rozhovory s odborníky, tak mi bylo ohledně toho řečeno, že se předpokládá, že provozovatel udělá vše pro to, aby vyhověl právním podmínkám, které jsou docela ostré a Gazprom proti nim mnohokrát protestoval.

Plynovod Nord Stream 2 je dostavěný. Gazprom tak zdvojnásobí vývoz ruského plynu do Evropy

x A počítá se s nějakým datem, pokud půjde vše podle plánů a předpokládaných lhůt?

Počítá se, že agentura to schválí v prosinci nebo v lednu. Jedna trubka už je naplněná technickým plynem a ruská strana říká, že otázka spuštění by potom mohla být v rámci dnů. Druhá trubka má být tím technickým plynem naplněna někdy v půlce prosince.

Čili technicky vzato – jestli tomu správně rozumím –, tak by to mohli v půlce prosince spustit, ale to ještě zřejmě nebude hotov schvalovací proces. Jak to člověk může sledovat a číst, tak Nord Stream 2 – za předpokladu, že vyjde vstříc všem podmínkám – asi schválen bude a bude spuštěn. Ale nakolik a jak se bude využívat, to myslím bude nadále otevřené pro další jednání.
Jeho předchůdce Nord Stream 1 byl budován a schvalován v úplně jiné geopolitické situaci i za úplně jiných německo-ruských vztahů, kdy bylo Rusko – dá se říci – německým spojencem, protože Němci Rusům pomáhali při integraci do mezinárodních struktur atd. To se změnilo po Putinově návratu do prezidentského úřadu v roce 2012 a následné agresivní ruské politice. 

x Může dnes přes to všechno Nord Streamu 2 pomoci, že už první Nord Stream funguje a je s ním dobrá zkušenost?

Určitě pomáhá, že je to jeden z příkladů ruské spolehlivosti jako dodavatele. Němci vždy říkali, že je Rusko jako dodavatel energií spolehlivý. Samozřejmě zažili šok, kdy například v roce 2009 ruská strana použila plyn jako politický instrument, ale nikdy to nebylo využito vůči Německu a západní Evropě.
V tomto smyslu je určitě Nord Stream 1 argumentem pro to, že to může fungovat, může to bezproblémově běžet. Když už někdo přijme logiku, že se objede Ukrajina, což je samozřejmě politický problém, tak funkčnost Nord Streamu 1 tuto logiku posiluje a je argumentem pro to, že bude fungovat také Nord Stream 2.

Potvrzení tohoto „obchvatu“ Ukrajiny a dalších tranzitních zemí dlouho blokovaly Spojené státy americké. Bývalý prezident Donald Trump říkal, že kvůli odběru ruského plynu je Německo Rusku podřízené a že je Rusy drženo pod krkem. Trumpův nástupce Joe Biden ale s Němci podepsal dohodu a řekl, že sankce na Nord Stream 2 by byly kontraproduktivní a jen by zhoršily americko-evropské vztahy…

Tato americko-německá dohoda, která otevřela Nord Streamu 2 dveře, dává pozor na Ukrajinu. Je tam ošetřeno, že nesmí být znevýhodněná, že musí být dodávky plynu přes Ukrajinu dodrženy. Není tam samozřejmě řečeno kolik, ale nějaké dodávky tam být musí.

x Ale jak daleko bude ruská strana ochotna v použití plynovodu přes Ukrajinu jít, to je otevřené.

Každopádně smlouva o dodávkách ruského plynu přes Ukrajinu je Rusy a Ukrajinci podepsaná myslím do konce roku 2024. Do té doby je to zajištěné. Německá strana tuto rusko-ukrajinskou dohodu o dodávkách vyjednávala, tlačila na ni a ve vlastní smlouvě s USA se zavázala, že udělá vše proto, aby byla tato smlouva na dalších deset let prodloužena. Tohle bude, myslím, součást dalšího vyjednávání.
Jinými slovy: případným spuštěním Nord Streamu 2, které se dá očekávat, nekončí Nord Stream 2 jako politické téma. Vyjednávání a podmínky spojené s provozem budou pokračovat.

x Znamená to tedy, že do té doby, kdy se bude Rusko chovat takto nepřátelsky a nevyzpytatelně, tak Nord Stream nepřestane být problémem? Může se vůbec debata, která je teď velmi rozjitřená, emocionální, někdy zklidnit?

Jedna věc, která nenastala a kterou jsme čekali, je, že německá strana říkala, že Nord Stream bude nástroj, jak obecněji ovlivnit ruskou politiku i ve vztahu k Ukrajině. To úplně nenastalo. Co ale zcela jistě platí – a na tom německé straně opravdu záleží – Ukrajina nesmí být vyřazena z plynového trhu a z plynových dohod s Ruskem…
Když se bude Rusko chovat tak, že by třeba přestalo posílat dodávky přes Ukrajinu nebo je nějak radikálně snižovalo, tak se dá čekat, že nastoupí německý závazek vůči Americe z té dohody. Německo bude muset nasadit všechny své instrumenty, aby tato blokace a politické vydírání bylo zastaveno.

Jak to Německo udělá, to mi také není úplně jasné. Kromě toho, že bude vyjednávat, tlačit a zdůrazňovat, že to bude ztrátové i pro Rusko. Jestli je ten instrument tak silný, aby ovlivnil obecněji ruské chování, to si nemyslím. Viděli jsme, že to úplně nefunguje ani se sankcemi, které sice v nějakém smyslu fungují, ale že by změnily ruskou politiku… Třeba jí omezily, ale že by ji změnily, to se nepodařilo. Tohle je něco podobného.

Nová německá vláda

x Jak se tato situace změnila zářijovými volbami, ze kterých s největší pravděpodobností vyjde vláda SPD, Zelených a liberálů FDP, přičemž liberálové a hlavně Zelení mají na Rusko daleko přísnější pohled než sociální demokraté nebo křesťanští demokraté (CDU/CSU)?

Po německých volbách určitě v Moskvě panuje panika, jestli dostanou ministerstvo zahraničních věcí Zelení, což není vyloučené. To by bylo velice těžké a pro Rusko určitě nepříjemné. Zelení jsou normativní strana, která za sebou nemá žádné silné hospodářské kruhy, které by měly zájmy v Rusku. Kladou například daleko větší důraz na dodržování lidských práv či právního státu.

Němečtí Zelení a FDP dlouho nebyli ve vládě, to napomáhá jejich spolupráci, shrnuje expertka Lizcová.

Ale myslím, že pro Rusko by nebylo o moc lepší, kdyby ministerstvo zahraničí dostal Alexander Langsdorff z FDP, který má ve vztahu k Rusku a Číně v podstatě stejný pohled jako Zelení, protože zažil konflikty s Ruskem a Čínou jako poslanec Evropského parlamentu. Tam by si Rusko také nepomohlo. Obě varianty by znamenaly ostřejší německou politiku vůči Rusku.

Ono se asi nedá očekávat, že by ministerstvo zahraničí měli sociální demokraté, když budou mít zřejmě kancléře…
Ano, tak vždycky bývá, že druhá nebo třetí koaliční strana má resort zahraničí. Dvojka v tomto systému – pokud jde o váhu jednotlivých ministrů – už není zahraničí, ale finance. Toto ministerstvo ale zase obsadí Zelení nebo FDP. Myslím, že ruská politika musí počítat s tím, že to s Německem bude prostě složitější.

Pojede německá energetická politika pod vznikající novou vládou v podobných kolejích jako dosud? Asi se dá čekat, že bude ještě zelenější…
Zelení i FDP dlouhodobě považují Nord Stream za chybu. Zelení přitom jak politicky, tak ekologicky, FDP zejména politicky a SPD s Nord Streamem tak nějak umí žít. V Berlíně mi v SPD bylo řečeno, že se neočekává, že by Nord Stream 2 byl kritickým momentem při vyjednávání koalice. Debatu se podařilo přesunout do právní polohy – když celý projekt splní evropské právní normativy, tak už je vše tak daleko, že nějaké veto neočekávají ani od Zelených.
Něco podobného mi řekli i lidé z okruhu Zelených, že na Nord Streamu 2 vyjednávání o nové vládě nepadne. Je ale třeba říci, že například lidé v SPD vědí, že zpětně není dobře, že se Nord Stream 2 dojednal v roce 2015 na vrcholu rusko-ukrajinské krize. Že je to politický problém, to vědí všichni.

‚Ruska se nikdy nevzdá‘
Je původním cílem Nord Streamu ekonomický, nebo politický cíl? Byl vymyšlen a z poloviny postaven ještě před německým odchodem od jaderné energetiky…
Na jedné straně to byla ekonomická logika, snaha diverzifikovat energetickou skladbu. Ale z hlediska Angely Merkelové a sociálních demokratů (SPD), tedy velké koalice, byla primárně politická. Primárním imperativem německé politiky totiž je, že se Ruska nikdy nevzdá – never give up on Russia.

Tento přístup ale přeci jen museli změnit pod tlakem ruské anexe Krymu, celého rusko-ukrajinského konfliktu, případů otrav dvojitého agenta Skripala nebo opozičníka Navalného atd...
Ano, tento imperativ neznamená, že německá politika bude Rusko vždycky v tom, co dělá, podporovat. To určitě ne, to se teď ukazuje, Rusko totiž prakticky Německo jako vstřícného partnera ztratilo. Zůstalo mu jen Německo jako aktér, který s ním spolupracuje, ale strategické partnerství, které mělo vzniknout, je pryč, nemluví o něm vůbec nikdo.

Že Německo udržuje dialog a instituce s Ruskem, je v podstatě jen pokračování charakteru německé politiky, která investuje do vyjednávacích procesů, do institucí, do ritualizace vztahů s předpokladem, že se to někdy vyplatí. Můžu ale říct, že teď na německé politické scéně skutečně není nikdo, kromě proruské Die Linke, kdo by řekl, že očekává změnu a zlepšení německo-ruských vztahů. Vidím tam jen ochotu trvání na imperativu nikdy se nevzdávat Ruska, že perspektivně to snad bude lepší, ale teď to musíme přežít, protože momentálně se to nezlepší.

Ale mají teď vůbec perspektivu, že se to může do budoucna zlepšit? Byť byl Vladimir Putin v čele Ruska i v době, kdy vzájemné vztahy vzkvétaly, teď to vypadá, že jeho setrvávání v čele Ruska znamená jen další oddalování obou zemí.
Skutečně nikdo nečeká, že se to změní, což v německém pojetí neznamená, že by se těch snah zbavili. Když jsem se na to ptal v SPD, tak mi bylo jasně řečeno: víme, že to nemá šanci na změnu, ale ta změna přijde třeba příští generaci a my u toho chceme být. Chceme být partner, který tam bude mít vazby aspoň s těmi lidmi, se kterými je možné udržovat styky.
Neodejdeme, chceme tady být a až se tyto věci posunou, tak chceme zase budovat sbližování. Nevzdávají se budoucího sblížení v otázkách právního státu, lidských práv atd. To všechno se do té agendy vrátí, i proto je dnes německo-ruská agenda především udržovací.

Podívejte se třeba na Petrohradský dialog (diskusní fórum založené v roce 2001 snažící se pomáhat lepšímu porozumění mezi Ruskem a Německem, pozn. red.), který německá strana vypověděla. Ne, že už nebude fungovat nikdy, ale očekávaná setkání byla odvolána, protože ruská strana zase v mezidobí zakázala další tři německé nevládní organizace, čímž dala jasně najevo, že s Německem tuto úzkou spolupráci nechce.

x Vypadá to, že si tímto přístupem ale Rusové škodí?

Ruská strana vůbec nerozumí tomu, proč na ně Německo takhle ostře reaguje. Je to strašně zajímavé, Rusové se cítí ukřivdění, že je Německo zradilo tím, že vydalo Navalného, že vlastně celý případ s Navalným vůbec otevřelo. Ukazuje se, že Rusové předpokládali, že Navalného Angela Merkelová vyřeší nějak do ztracena a neotevře mezinárodně žádost vůči Rusku, aby to začalo vyšetřovat. Z ruské strany je to úplně jiné vnímání partnera.

Řekl bych, že tam je něco, čemu Angličané říkají cognitive disorder, porucha vnímání, že vážně nerozumí tomu, že překročili tolik hranic, jak ukrajinskou krizí, tak chováním vůči svým lidem doma v Rusku i jak se chovají vůči německým partnerům a nevládním organizacím atd. Teď nemůžou od Německa očekávat vůbec nic než tento udržovací režim ve stylu: dobře, uvidíme, ještě budeme ten dialog nějak podporovat, aniž bychom od toho cokoliv očekávali. Německo do této spolupráce investuje zdola – hospodářská a kulturní spolupráce, výměna studentů…

To běží, na to se snaží soustředit.
Nord Stream 2 je primární projekt tohoto přístupu k Rusku. Na jedné straně Německo drží sankce a říká o ruském chování, že je nepřijatelné, na druhé straně nechává otevřené dveře alespoň praktické spolupráci tam, kde je to možné. Ostatně prezident Frank-Walter Steinmeier nedávno Nord Stream 2 označil za „možná poslední most do Ruska“. To je přesně vyjádření toho, co si myslím, že od toho chtěla Merkelová a co chce i Steinmeier. Na jedné straně budeme zásadoví, nebudeme ustupovat, na druhé straně tam, kde je to možné, chceme mít pootevřené dveře. To je role Nord Streamu v politickém smyslu.

x Zaujalo mě, že německý establishment drží tyto udržovací vztahy s Ruskem s vyhlídkou třeba na celou generaci dopředu, což je málo vídaná věc - takto dlouhodobá úvaha. Nemůže ale to, že se vztahy udržují, že se staví Nord Stream, vlastně pomáhat tomu, že Rusům se z německé strany nedostane jasného vyjádření, že překročili hranice, a proto to Rusové nechápou, protože s nimi Němci nadále udržují alespoň nějaké vztahy?

Myslím, že takhle to je. Německá strana je velice zklamaná tím, jak to probíhá, a frustrovaná neúspěchem svého mnohaletého snažení. Současná ruská elita, která je u moci, to není schopná reálně interpretovat, proto říkám, že tam je nějaká porucha vnímání.

To je spojeno s tím, že se ukazuje, že Putinova skupina, která rozhoduje, je hrozně úzká a uzavřená do sebe, už ani nemá velký kontakt s vlastními expertními kruhy a vytvořili si vlastní expertní legitimizaci svých rozhodnutí, což je ale hrozně uzavřené. Připadá mi, že má ruské vedení – včetně samotného Putina i jeho štábu – klesající schopnost správně vyhodnocovat situaci.

Nemyslím tím rychlá rozhodnutí na taktické úrovni, která jsou někdy až překvapivě pružná a efektivní jako nasazení v Sýrii atd., což jim pomohlo vrátit se na mezinárodní vojenskou scénu, ale dlouhodobá rozhodnutí spojená s hodnotovou orientací. Tam se mi zdá jejich rozhodovací schopnost velmi narušená

Odkaz Merkelové

x Jakou roli hrála a hraje ve vztazích s Ruskem končící kancléřka Angela Merkelová?

Je součástí problému, který mají Němci v nastavení vztahů s Ruskem. Ale nejen s ním. Raději jednat a postupovat opatrně než něco skutečně rázně udělat. Stačí se podívat, jak Merkelová nakládala s Viktorem Orbánem – neustále se to protahovalo, čekalo se, že se to třeba podaří vyřešit v rámci Evropské lidové strany, neustále se dělaly nějaké hodnotící komise. Způsob řešení je součástí dlouhého procesu, který oddaluje nějaký krach, protože krach je obava, krach je ještě dražší a problematičtější než toto postupné, trochu trapné odsouvání a vyhýbání se problémům.

Toho jsou si myslím vědomi a je to pro ně problém, jestli takhle pokračovat, případně jak jinak. Takhle německá politika funguje, má dlouhý dech, strategickou trpělivost, je primárně inkluzivní, vtahuje partnery do spolupráce. A že si toto německé chování Rusové špatně čtou, tak je samozřejmě špatné, ale ještě to neznamená, že se toho vzdají. Ví, že Rusko není jen Putin, je tam více aktérů. Aby tam vůbec mohli cokoliv dělat, tak musí běžet aspoň nějaký formální dialog.

Jak moc tento postup Německu škodí uvnitř Evropské unie či vůbec Západu? Objevuje se kritika, že se Němci chovají pokrytecky – výstavbou Nord Streamu 2 podemílají evropskou solidaritu tím, že oslabují tranzitní země ve středovýchodní Evropě, nebo pomáhají Rusku přestát ekonomické sankce…
Němci skutečně řeší, že je problém, jak na toto jejich chování koukají ostatní státy Západu – že Německo není ochotno a schopno ještě více vůči Rusku přitvrdit, být jasnější, proto má Nord Stream, proto přišla v lednu Merkelová spolu s Macronem s úplně nesmyslným návrhem udělat summit Evropské unie s Putinem. To byl úplný nesmysl.

Ale snažil jsem se do té logiky dostat. Bylo to strašně úzké rozhodnutí na úrovni kancléřství a zdá se, že to zřejmě bylo osobní rozhodnutí Angely Merkelové, která – stejně jako ve vztahu s Čínou – chtěla ve vztazích s Ruskem vytvořit nějaký svůj odkaz a přeci jen je tlačit ke stabilnější formě dialogu, který by nebyl jen německo-ruský, ale evropsko-ruský. Argumentovala tím, že když už s nimi jedná Biden, tak my musíme přeci jednat také. Byla to investice, snaha pokračovat nebo posilovat dialog, který snad i Rusko a Putina zainteresuje na nějaké větší normalitě ve vzájemných vztazích.

To ale, musím říct, byla tak iluzorní představa, že mě Merkelová fakt překvapila. Co si myslela, že nastane? Kdyby to udělala aspoň třeba ve formátu Německo, Francie a Benelux, ale vždyť musela vidět, že s tím v Evropské unii narazí, v Pobaltí, Polsku. To bylo zvláštní, ale asi jí na tom opravdu záleželo. Skutečně teď Němci mají trochu problém, protože tím posílila skepsi, kdy ostatní evropské státy neví, jak daleko ve vztazích s Ruskem Německo půjde.

Jak bude v tomto případě vůči Rusku postupovat pragmatik Olaf Scholz, který Merkelovou jako kancléř nejspíš vystřídá?
Scholz bude pokračovat ve směru nastoleném Merkelovou, ale nemá k Rusku žádný vztah. To je rozdíl. Merkelová k nám, Polsku i Rusku měla vztah, ale on nemá žádný vztah, je to čistě pragmatický politik. U něj už nějaká až emoční investice k Rusku rozhodně nebude.
Německo pod ním asi bude pokračovat v podobné trajektorii, ale skutečně to není člověk, který by se tomuto věnoval. Jeho současný náměstek na ministerstvu financí a velký politický spojenec Wolfgang Schmidt, kterého si s sebou vezme i na kancléřství, také nemá o Rusku žádné iluze. Obecně je třeba říct, že v SPD nejsou o Rusku žádné iluze.
Už zmizely? Protože před 15-20 lety byla SPD relativně proruskou stranou, ať už za předsedy Wolfganga Schrödera nebo Franka-Waltera Steinmeiera…

Když se podíváte, kdo tam teď je, tak svůj opravdu osobní vztah tam dnes k Rusku nemá nikdo. Jediný Steinmeier, ale to je spolkový prezident, u něj to je jiné. I on samozřejmě vidí to, jak se v únoru choval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov k Josepu Borrellovi (vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, pozn. red.), že Rusové Němcům vyhazují a zakazují nevládní organizace a dělají z nich agenty atd.
To jsou strašně těžké rány i pro optimisty jako je Steinmeier. Myslím, že už ani on nemá žádnou iluzi, že by se to teď mělo někam posunout.

Zezelená Ukrajina?
Zpátky k energetice. Mají Rusové nějaký záložní plán, komu plyn kromě Evropy prodávat? Mají na Evropu nějakou páku, kdy řeknou, když nebudete chtít, tak to můžeme posílat třeba do Číny nebo střední Asie?
Čína určitě. Tam je ale otázka, nakolik je to pro ně výhodné, protože se ukazuje, že je Čína v silnější pozici, takže si vyjednává takové ceny, které pro Rusko nejsou úplně výhodné.

Alternativu v tomto smyslu tedy do jisté míry mají, ale zase vztah s Čínou je takový, že by potřebovali mít slušné vztahy se západní Evropou, aby měli naopak zase lepší postavení ve vyjednávání s Čínou. Je to dvousečné, takže konflikt se západní Evropou úplně nepotřebují. Neříkám, že do něj nepůjdou, ale teď si neumím představit, proč by do něj šli teď . Spíš by teď potřebovali vydělávat na vysokých cenách plynu a doplnit strategické rezervy.

Jak jsou na tom vlastně tranzitní země, které Nord Stream obchází? Od začátku jej Ukrajina, Polsko nebo Pobaltí kritizují. Změní se jejich situace se spuštěním Nord Streamu 2, nebo to zůstane přibližně stejné už proto, že už je obchází Nord Stream 1?

Podle všech dohod, včetně dohody Ukrajiny s Ruskem za přispění Německa, by se jejich situace nijak změnit neměla a měly by pokračovat dojednané objemy plynu posílané stále přes potrubí vedoucí z Ruska do Evropy přes Ukrajinu. Otázka je prodloužení dohody, to uvidíme.
Co vím, tak teď Rusové posílají ročně 87 miliard m³ přes Ukrajinu, přes Nord Stream jde dvakrát 55 m³. Aby Rusové splnili požadavky evropských odběratelů, tak potřebují i ukrajinskou větev a Nord Stream jim nestačí. Je tam jen obava, že to potom budou moct třeba dočasně zastavit nebo s tím nějak politicky manipulovat, protože tady bude další potrubí. Proti tomu je ale vystavěna ta německo-americká dohoda, jejíž sankční mechanismy by v tomto případě měly plně vstoupit v platnost a ruská strana si je snad vědoma, že to by byl problém.

Co se ale málo uvádí, tak je tam důležitý moment, který ukazuje na konečnost této specifické síly ruské ekonomiky – velká část německo-americké dohody je investice do zelené ekonomiky Ukrajiny. Závazek dekarbonizace ukrajinské ekonomiky a tím pádem i její osvobození od ruských dodávek. To je něco, co pro Rusko určitě není příjemné, protože to je ambiciózní plán, takový Green New Deal pro Ukrajinu. Jsou tam závazky na investice ve stovkách milionů dolarů. Jestli se toto bude naplňovat, tak je to pro Rusko nepříjemný scénář, Ukrajina by se od něj odpoutala, modernizovala, což je pro ně problém.

Česká situace
Změní Nord Steram 2 něco pro Českou republiku? Visegrádská čtyřka se proti němu vymezila, ale Česko leží daleko od problémů tranzitních zemí a je velmi provázané s Německem, takže případná odstávka ukrajinské cesty nám výrazněji nehrozí…
My vyděláváme na Nord Streamu 1, přes nás vedou trubky do jižního Německa, do Bavorska. Jsme tranzitní země tohoto plynu. Samozřejmě se tím také zvýšila naše energetická bezpečnost, protože máme možnost případně tento plyn odebírat. Také proto jsme se nikdy úplně nezapojili do polsko-baltského i slovenského odporu proti Nord Streamu.

V roce 2016 nebo 2017 vyšlo vyjádření Visegrádské skupiny a k tomu dopis proti Nord Streamu 2, ale my jsme to nepodepsali a k vyjádření jsme se nepřipojili. Pro nás je to ekonomicky výhodný projekt. Samozřejmě jsme si vědomi, že politicky je to problém, když je to problém pro Polsko, tak je to tím pádem problém i pro nás. Totéž se týká Ukrajiny, když je to problém pro ně, tak to samozřejmě musíme také řešit.

Ale jsme spíš na straně toho, že je třeba pracovat na tom, aby se posilovaly garance, že Nord Stream 2 nebude znamenat znevýhodnění a destabilizaci Ukrajiny. K tomu úplně tvrdému odporu – zejména polskému či baltskému – jsme se nikdy nepřipojili.

x Takže pokud to politicky nebude problém, pokud bude Nord Stream 2 fungovat čistě jako roura dodávající plyn do Evropy, tak nemáme ani důvod se vůči němu vymezovat?

V podstatě ano. Jak jste zmiňoval, jsme ekonomicky natolik propojení s Německem, že pro nás to není problém, ale jsme politicky solidární, rozumíme, že je to citlivé a jsme pro to, aby státy měly jistotu, bezpečnost a tranzitní poplatky.
Ale Poláci a Baltové jsou v jiné situaci. Poláci si ve Świnoujście vytvářejí terminál pro LNG (zkapalněný zemní plyn, dopravován tankery, nikoliv plynovody, pozn. red.), aby se v dodávkách emancipovali. Litva si také udělala LNG terminál, aby se zbavila totální závislosti na ruských dodávkách. Tyto země jsou v jiné situaci, řeší to bezpečnostně, za pomoci těchto alternativ. To my řešit nemusíme, protože jsme vlastně součástí německého postupu.

Asi to někdo nebude slyšet rád, ale tak to je. Nikdy jsme proti tomu nějak zásadně neprotestovali, neodmítli jsme to a kritika byla spíše v politických debatách, ale v našem postupu jsem neviděl nějaký radikální odpor./agentury/

X X X

Ve Feriho kauze se vyměnil žalobce i vyšetřovatel. Kriminalisté se nyní soustředí na dění v jeho bytě

Bývalý poslanec TOP 09 Dominik Feri je od června prověřován kriminalisty kvůli nařčení z deliktů sexuální povahy. Deník Aktuálně.cz zjistil, že v průběhu vyšetřování došlo ke změněn vyšetřovatele i dozorového žalobce. Důvodem je změna místní příslušnosti. Police se nyní zabývají děním ve Feriho bytě, kde mělo dojít k několika případům sexuálního násilí.

„Věc byla z důvodu místní příslušnosti postoupena na Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 3,“ potvrdil Aktuálně.cz šéf žalobců v Praze 1 Jan Lelek.
Celé území městské části Prahy 3 zabírá Žižkov. Právě tam Feri bydlel potom, co se přistěhoval do Prahy v roce 2015. Předchozí prověřování žalobce a kriminalisty přivedlo k tomu, že Feriho sexuální násilí se váže na dění v jeho bytě. 

Novou státní žalobkyní pro případ je Petra Gřivnová. Feriho kauza jí byla přidělena před měsícem. „Trestní řízení je vedeno pro podezření ze spáchání trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, ve věci dále probíhá prověřování,“ řekla serveru Gřivnová bez dalších podrobností.

Kauzu nově objasňují i policisté z policejního ředitelství Praha III, pod které Žižkov spadá. „Zjišťují, jestli došlo ke spáchání trestného činu nebo ne. V případu není nic nového ke zveřejnění,“ řekl mluvčí pražské policie Jan Daněk.
Bývalého poslance obvinilo několik žen ze sexuálního násilí. Jejichž svědectví v úterý zveřejnil společně Deník N a Alarm. Poté se případem začala zabývat i policie.
Feri odmítá tvrzení, že se dopustil sexuálního násilí, omluvil se ale za „nevhodné“ či „nepatřičné“ chování.

X X X

NSS: Advokacie je především podnikáním, kontrolní hlášení mlčenlivost neprolamuje

Nejvyšší správní soud (NSS) ve svém nedávném rozhodnutí dospěl k závěru, že kontrolní hlášení daně z přidané hodnoty není v rozporu s advokátní mlčenlivostí. Podle NSS je totiž výkon advokacie především podnikáním a advokáti se nemohou odvolávat na mlčenlivost, pokud mají plnit povinnosti jako daňový subjekt.

NSS zamítl kasační stížnost advokátní kanceláře PRK Partners, která se správní žalobou bránila pokutě za nepodání přiznání za leden 2016. Žalobu kanceláře zamítl již v září minulého roku Městský soud v Praze (MS).
V kasační stížnosti proti tomuto rozhodnutí advokátní kancelář namítala, že výklad Městského soudu vede k tomu, že všichni advokáti jsou povinni státu sdělovat, kdo je jejich klientem a jaké jsou peněžní toky mezi ním a advokátem. Což považuje za nepřiměřený zásah do advokátní mlčenlivosti.

Navíc jako advokátní kancelář často zastupuje klienty ve sporech se státem, kterému je pak povinna v kontrolním hlášení sdělovat údaje o tom, koho zastupuje a za jakou odměnu, přičemž mlčenlivost pracovníků finanční správy je jen slabou garancí.  
Další námitkou bylo, že i v případě kontrolního hlášení je třeba užít ve vztahu k advokátům § 255 odst. 2 daňového řádu, tedy vyžádat si dopředu souhlas České advokátní komory (ČAK).

NSS kasační stížnost zamítl s tím, že advokacie je primárně podnikáním a advokáti jsou tak povinni poskytovat daňové správě součinnost co se týče jejich povinností jako daňového subjektu. Platí, že nemohou poskytovat informace o povaze věci, což ovšem není podle NSS případ kontrolního hlášení.

„Samotnou hodnotu poskytovaných služeb přitom nelze považovat za informaci vypovídající o povaze věci, ve které právní služby advokát poskytl nebo poskytuje. Skutečnost, že stěžovatelka zastupuje klienty také ve sporech se státem, není rozhodná. Pouhá výše plnění za poskytnuté služby může stěží státu poskytnout komparativní výhodu ve sporu s některým z klientů stěžovatelky,“ uvádí senát soudců Ivo Pospíšila, Josefa Baxy a Lenky Kaniové v odůvodnění svého rozhodnutí.
Podle soudců také nelze na kontrolní hlášení vztáhnout povinnost vyžádat si souhlas ČAK, neboť se jedná o odlišnou situaci, než s jakou byla zákonodárcem koncipována. Jde například o případy místního šetření v kanceláři, kdy je vstupováno do jejích prostor a vyžadovány listiny. „Podle Nejvyššího správního soudu je tedy zřejmé, že zákonodárce tak zamýšlel toto ustanovení vztáhnout na tu činnost správce daně, která není činností pravidelnou, prováděnou u všech daňových subjektů,“ konstatuje se v rozhodnutí NSS. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Seniorka nazvala na Twitteru exposlance ANO blbem. Šel si to s ní vyřídit domů

Nyní již bývalého poslance Petra Venhodu z hnutí ANO na Twitteru jedna z uživatelek nazvala „blbem“. Její kritické poznámky ho rozčílily natolik, že se večer vydal k ní před dům, zazvonil na ni a s jejími slovy ji konfrontoval. Celou akci si natočil a pochlubil se s ní na sociálních sítích, kde se mu ovšem dostalo ostré kritiky. Později si smazal jak twitterový účet, tak i facebookový příspěvek s videem.

Michalila Džakovová na Twitteru kritizovala bývalého poslance za ANO Petra Venhodu. Napsala o něm, že je „vůl“ a „blb z Profikorupčního hnití ANO“. Politika se poznámka dotkla natolik, že si zjistil její adresu a vyrazil s paní Džakovovou vyřídit účty osobně.
V neděli ve večerních hodinách dorazil k ní před dům, zazvonil na zvonek a konfrontoval ji. Džakovová se s ním nechtěla bavit a během několika vteřin konverzaci s Venhodou ukončila. „Ještě jednou mě budete doma obtěžovat a zavolám na vás policii,“ vzkázala mu později na Twitteru. Dodala, že je po mrtvici a dvou plicních emboliích, proto během jejich rozhovoru nereagovala okamžitě.

Dlouhodobě bojuji proti hulvátství, urážení či dokonce výhružkám na sítích. Většinou se to netýkalo mě osobně.
Naposled jsem podával trestní oznámení na anonym, který mému kolegovi poslanci Pavel Růžička vyhrožoval veřejně fyzickým napadením.
Bohužel, PČR TO odložila, že údajně nebyly naplněny všechny skutkové podstaty t.č.
Bývalý poslanec si večerní rozhovor natočil a sdílel ho na sociálních sítích. Napsal k tomu, že akce byla součástí jeho dlouhodobého boje proti hulvátství, urážení a výhrůžkám na sítích. „Urážet lidi po sítích jako slaboduchá osoba která si kompenzuje mindráky vám jde, ale osobně jste se nezmohla na slovo, že?“ vzkázal rozčílený politik.

Na internetu se na něj snesla kritika a Venhoda si později smazal celý twitterový účet. Redakci iDNES.cz cz napsal: „Pokud se stalo urážení normou Twitteru, tak já mám normy jiné a nepotřebuji na něm být.“ Na dotaz, kde zjistil adresu ženy, Venhoda nedpověděl
Redakce politika poprosila o komentář k celé situaci, on však pouze odkázal na svůj facebookový příspěvek, kde bylo tou dobou dostupné jak video z večerního rozhovoru s důchodkyní, tak jeho zhodnocení.
O hodinu později si však Venhoda smazal či skryl i facebookový příspěvek. Na žádost o vysvětlení redakci odpověděl, že je pro něj záležitost uzavřena.
Petr Venhoda byl od roku 2018 poslancem za hnutí ANO. Od roku 2018 je také zastupitelem městské části Praha 3. V letošních volbách do Sněmovny kandidoval z 11. místa v Praze, ale neuspěl.

X X X

Aspirant na ministra zahraničí Lipavský: Ministr Vojtěch by neměl být velvyslancem ve Finsk

Kandidát na ministra zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se domnívá, že dosluhující ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) by se neměl stát velvyslancem ve Finsku. Lipavský Deníku N řekl, že výhrady má i k vyslání zástupce ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře Petra Pirunčíka na Ukrajinu. Obě nominace letos schválila vláda Andreje Babiše (ANO).
„Rozumím tomu, když velmi seniorní politik odchází dále pracovat ve prospěch státu do diplomatické pozice. Nedomnívám se, že někteří nominanti z politických kruhů toto kritérium nyní splňují. Abych byl zcela konkrétní, nedomnívám se, že by Adam Vojtěch měl být velvyslancem ve Finsku,“ řekl Lipavský v rozhovoru pro Deník N.

Kriticky vnímá i vyslání Pirunčíka na české velvyslanectví v Kyjevě kvůli tomu, že všechna vyjádření prezidenta Miloše Zemana vůči Ruskem okupovanému Krymu jsou na Ukrajině vnímána velmi negativně.
„Česko má výborné vztahy s Ukrajinou, ovšem s výjimkou prezidenta. V situaci, kdy by Česko vyslalo diplomata, který dlouhé roky pracoval pro prezidenta Miloše Zemana, bude mít velmi náročnou misi,“ soudí Lipavský.

Pirunčík Deníku N napsal, že velvyslanecké nominace komentovat nebude. „Mohu pouze obecně říci, že jsem státní úředník, profesionál s více než dvanáctiletou zkušeností z diplomacie, odbornou znalostí zejména východoevropského regionu a dobrými konkrétními pracovními výsledky, které vám potvrdí mnozí kolegové na ministerstvu zahraničních věcí,“ uvedl.

Kritika Jindráka
Jeho nadřízený, ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák uvedl, že ho Lipavského vyjádření na adresu Pirunčíka udivilo. V diplomacii se podle svých slov pohybuje několik desetiletí, byl několikrát velvyslancem i náměstkem ministra zahraničí.
„Za tu dobu jsem poznal jen pár tak profesionálních, kompetentních, vzdělaných a lidsky normálních kolegů jako Petr Pirunčík. O to víc mě udivují výroky pana Lipavského, který dělá soudy na základě informací bůhví koho, určitě ale někoho zapšklého,“ napsal v pondělí Jindrák na twitteru. Možnému ministru zahraničí doporučil, aby se nejdříve seznámil s fakty a okolnostmi a také se zeptal ukrajinské strany.

V diplomacii pracuji několik desetiletí, 3x jsem byl velvyslancem, taky náměstkem ministra atd. Za tu dobu jsem poznal jen pár tak profesionálních, kompetentních, vzdělaných a lidsky normálních kolegů jako Petr Pirunčík. O to víc mě udivují výroky p. Lipavského,
Zda by nová vláda měla přehodnotit i jiné už schválené velvyslance, Lipavský nechtěl komentovat. „Umím si představit, že to nová vláda udělá a bude to více jmen než tito dva. Další ale nebudu uvádět,“ dodal.

Složení nového kabinetu
Právě Lipavský je jedním z nejčastěji jmenovaných kandidátů na ministry nové vlády Petra Fialy (ODS), k němuž by mohl mít výhrady prezident Zeman.
Fiala v pondělí uvedl, že nemá signály o tom, že by prezident nesouhlasil s kandidáty uskupení na ministry. Zatím je Zeman ani nezná, představit mu je hodlá při dalším rozhovoru obou politiků po demisi Babišovy vlády.
Ústava podle Fialy mluví poměrně jasně. Je to předseda vlády, kdo předkládá návrh ministrů a prezident ho má akceptovat, uvedl. „Věřím, chci věřit, že všichni ústavní činitelé jsou si vědomi, jaká je jejich role,“ uzavřel lídr nové vládní koalice.

X X X

Především brněnské nemocnice kvůli covidu naráží na personální strop

Personální strop, další omezování plánované operativy a nedostatek covidových lůžek – to byly asi nejčastěji zmiňovaná slova na videokonferenci, kterou s představiteli zdravotnických zařízení v kraji svolal v pondělí 8. listopadu 2021 hejtman Jan Grolich. Spolu s ním se jednání zúčastnil také jeho náměstek Lukáš Dubec a ředitel krajského úřadu Roman Heinz. 
Jak po jednání konstatoval hejtman Grolich, situace je kritická především v brněnských zařízeních jako je Fakultní nemocnice Brno, Nemocnice Milosrdných bratří, svatoanenská a také Vojenská nemocnice. „Tady je kapacita téměř vyčerpána.

O něco lepší je zatím situace v okresních nemocnicích. Především k Brnu tak bude směřovat snaha o navýšení počtu covidových lůžek v nemocnicích. Kapacita by se tak podle posledních údajů měla navýšit na celkových 88 JIP lůžek a 533 lůžek standardních. Počítáme s tím, že se budou tato čísla v nejbližším čase ještě drobně navyšovat a následně budeme reagovat na další vývoj situace,“ uvedl hejtman Jan Grolich. Nemocnice ve snaze o personální posílení covidových oddělení postupně ruší plánované zákroky.

Problémy má také Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje (ZZS JMK). „Záchranářům neklesl počet standardních výjezdů, ale naopak se jim o 20 procent navýšil kvůli covidu. Zásadním problémem je také fakt, že personál dispečinku záchranky je aktuálně z jedné čtvrtiny pozitivní,“ podotkl náměstek hejtmana Lukáš Dubec.   

Situaci s personální nedostatečností v nemocnicích se bude jihomoravský hejtman snažit řešit s centrálními orgány – vládou a Ministerstvem zdravotnictví. „Je to především úkol pro vládu, Ministerstvo zdravotnictví a další instituce, se kterými budu v této věci v následujících dnech jednat,“ konstatoval hejtman Jan Grolich. Mgr. Alena Knotková, tisková mluvčí

X X X

Děčín se připravuje na advent, město bude mít šest vánočních stromů

Město Děčín a jeho příspěvkové organizace připravují na předvánoční období řadu akcí. Advent zahájí vánoční trhy a rozsvícení vánočního stromu na Masarykově náměstí. Nasát předvánoční atmosféru budete moct i další víkendy až do Vánoc.
„Pro naše občany chystáme řadu tradičních i netradičních akcí, které je naladí do vánoční atmosféry. Když se kouknu na připravovaný program, nemohu se dočkat. Těším se zejména na každoroční rozsvěcení vánočního stromu na Masarykově náměstí. Letos bude ozvláštněno i vystoupením dvou hudebníků ze slavného 4TETU a premiérou Gospelu v Děčíně. Chybět nebudou další koncerty, divadelní představení, Krampus čerti, koledy a samozřejmě trhy. K tradičním místům s programem se letos přidá i stará tržnice na Husově náměstí. Věřím, že si každý najde to, co mu udělá radost a užije si advent v klidu a pokoji,“ vypočítává Martin Pošta, náměstek primátora pro školství, kulturu a sport.

Město bude zdobit šest vánočních stromů. Ty se rozzáří první adventní neděli. Nové světelné prvky ozdobí ulici Prokopa Holého a tržiště na Husově náměstí. Na Masarykově náměstí se uskuteční tradiční rozsvícení vánočního stromu se stánky a kulturním programem, trhy ale budou lákat návštěvníky na náměstí již v sobotu. Komornější akce se připravuje také v Podmoklech.

Druhý adventní víkend pořádá tradiční vánoční trhy děčínské oblastní muzeum a chybět nebude ani výstava betlémů. Před dvěma lety vás bavili Krampus čerti, na ně se můžete přijít letos podívat v sobotu 4. prosince. Zámecký adventní trh otevře své brány v neděli 12. prosince a nabídne stánky plné dobrot a originálních dárků, to vše za doprovodu živé adventní hudby, vánočních prohlídek a dalšího programu.

Čekání na Ježíška vám zpříjemní adventní koncerty nebo zámecká pohádková odpoledne, které pořádá Zámek Děčín, stánky s kulturním programem najdete 3. prosince pod knihovnou nebo už 27.11. v městském divadle, které pořádá celý víkend vánoční bazárek ve prospěch dětského domova Země dětí. Po celé období adventu můžete zajít například na svařené víno do Křížové ulice nebo do Podmokel na Husovo náměstí. A přímo na Štědrý den vás zve na návštěvu zoo, kam můžete zavítat zdarma. Luděk Stínil, tiskový mluvčí města Děčín

X X X

Jednání FIM CCP v Praze

Klubový dům Autoklubu České republiky v Praze hostil od pátku na konci prvního listopadového týdne jednání FIM Track Racing Commission (CCP), v čele s jejím nejvyšším představitelem Armandem Castagnou. Přes všechny problémy současné doby způsobené celosvětovou koronavirovou pandemií se u nás podařilo uskutečnit jednání tohoto nejvyššího orgánu disciplín ploché dráhy Mezinárodní motocyklové federace. 

Zástupci z deseti zemí vyhodnotili právě skončené období a diskutovali nad změnami, které plochou dráhu čekají v dalším období. Do disciplíny přichází nový partner a samozřejmě významný vliv bude mít i další vývoj covidové situace. To vše se samozřejmě hodnotilo za přítomnosti člena Představenstva FIM a prezidenta Autoklubu ČR Jana Šťovíčka. Na jednání se dále podíleli naši zástupci v této komisi Petr Moravec a Pavel Ondrašík. Jedním z hostů pak byl na pozvání Itala Castagni předseda pardubického klubu Evžen Erban.

Šéf světové ploché dráhy mimo jiné ve svém hodnocení poděkoval českým pořadatelům, kteří patří k mezinárodní špičce, v této těžké době odvedli skvělou práci a byli významným podporovatelem této disciplíny. Vždyť jenom v letošním roce pořadatelé z Prahy a Pardubic uspořádali pět závodů mistrovství světa.

V současné době se připravuje nový kalendář závodů a Česká republika v něm bude opět zastoupena. Některé závody, jako SGP na Markétě v Praze, už byly potvrzeny, další termíny budou zveřejněny v nejbližších dnech. Jednalo se také o úpravách pravidel, evropských ligových soutěžích a o dalších technických záležitostech.

„Jsme rádi, že jsme mohli hostit zasedání nejvyššího orgánu ploché dráhy Mezinárodní motocyklové federace. Že se vůbec jednání i za dodržení složitých podmínek podařilo uskutečnit, je skvělá zpráva. Však to také všichni účastníci ocenili a bylo opravdu příjemné slyšet tolik pozitivních slov na adresu Autoklubu České republiky a jeho členů,“ zhodnotil Jan Šťovíček, prezident Autoklubu ČR. Jakub Schimmer, PR a média – sport, Autoklub ČR